METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU"

Transkript

1 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Oddělení ochrany podzemních vod Ing. Marie Kozlová METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU VaV SP/Ze1/153/07 Zákonitosti interakce systému voda-hornina-krajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice Praha, srpen 2011

2

3 Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i Podbabská 30, Praha 6 Ředitel: Mgr. Mark Rieder Zadavatel: Česká geologická služba Klárov 3/131, Praha 1 Zástupce zadavatele: RNDr. Renáta Kadlecová Zahájení a ukončení úkolu: Místo uložení zprávy: SVTI VÚV TGM, v.v.i. Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost: Ing. Petr Bouška, Ph.D. Vedoucí odboru: Ing. Anna Hrabánková Hlavní řešitel: Ing. Marie Kozlová Spoluřešitelé: RNDr. Hana Prchalová

4

5 Obsah 1 ÚVOD Cíle metodiky Struktura metodiky POŽADAVKY NA HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD Z HLEDISKA SOUVISEJÍCÍCH ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD PODLE SMĚRNÉHO DOKUMENTU Č SHRNUTÍ PŘÍSTUPŮ PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD UPLATŇOVANÝCH V DALŠÍCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH NÁVRH ZPŮSOBU KVANTIFIKACE PODÍLU PODZEMNÍCH VOD NA POVRCHOVÉ VODY Podkladová data a metody jejich stanovení Base Flow Indexy stanovené ve Směrném vodohospodářském plánu z roku Base Flow Indexy stanovené na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Srovnání Base Flow Indexů Analýza povodí povrchových vod Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů z roku Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů stanovených na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Rozpory mezi oběma analýzami povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů Analýza útvarů podzemních vod s významnější interakcí s povrchovými vodami METODICKÝ POSTUP PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU Společné ukazatele pro hodnocení stavu útvarů podzemních a povrchových vod Výběr ukazatelů dobrého stavu útvarů povrchových vod relevantních pro stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Identifikace území se zohledněním interakce podzemní a povrchové vody při stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Stanovení prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody Obecné principy pro stanovení prahových hodnot u přirozeně se vyskytujících látek Obecné principy pro stanovení prahových hodnot u syntetických látek Identifikace monitorovacích míst pro prahové hodnoty podzemních vod v interakci s povrchovými vodami

6 6 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Závěry a doporučení pro analýzu útvarů podzemních vod s významnější interakcí s povrchovými vodami Závěry a doporučení k metodickému postupu pro stanovení prahových hodnot pro podzemní vodu v interakci s povrchovou vodou Výběr relevantních společných ukazatelů Identifikace území se zohledněním interakce podzemní a povrchové vody při stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Stanovení prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody Identifikace monitorovacích míst pro prahové hodnoty podzemních vod v interakci s povrchovými vodami...36 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...37 SEZNAM LITERATURY

7 1 Úvod Koncepce ochrany vod podle legislativních požadavků Rámcové směrnice o vodě Evropské unie je postavena na plnění tzv. environmentálních cílů, mezi něž patří dosažení dobrého stavu všech vod. Dobrý stav vod (povrchových, podzemních, brakických i pobřežních) oproti dřívějšímu běžnému pojetí ochrany vod zahrnuje jak kvalitativní a kvantitativní požadavky na užívání těchto vod lidmi, tak i potřeby biologických společenstev na vody vázaných (včetně chráněných terestrických ekosystémů). Pro plnění těchto cílů je nejprve nutné popsat, jak dobrý stav konkrétního typu vod z hlediska všech výše popsaných aspektů vypadá a k tomu slouží mj. prahové hodnoty, což jsou obvykle limity popisující mez, odkud je stav vody již nevyhovující, neboli neumožňuje plnění environmentálních cílů. Základními evropskými předpisy, které stanovují požadavky EU na ochranu zejména vnitrozemských vod, jsou tzv. rámcová směrnice o vodě (Směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky v platném znění) a tzv. dceřiná směrnice (Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu). Pro plnění cílů rámcové směrnice o vodě a zajištění porovnatelnosti metod a hlavně jejich výsledků v jednotlivých členských zemích EU jsou dále vydávány tzv. směrné dokumenty k jednotlivým tématikám, které sice nemají právní závaznost jako směrnice či nařízení, ale předpokládá se, že se jimi členské země budou samy dobrovolně řídit. Tato metodika tedy vychází z požadavků výše uvedených směrnic a zároveň respektuje postupy směrných dokumentů. Prahové hodnoty chemického stavu útvarů podzemních vod (a posléze vlastní hodnocení chemického stavu) se podle Směrného dokumentu č. 18: GUIDANCE ON GROUNDWATER STATUS AND TREND ASSESSMENT (2009), dále jen směrného dokumentu, stanovují jednak pro environmentální kritéria a jednak pro užívání podzemních vod. Prakticky to znamená zohlednit jednak používání podzemních vod pro pitné účely a dále zohlednit receptor tj. podzemní vodu jako takovou, dále související povrchové vody a související terestrické ekosystémy. Prahové hodnoty pro podzemní vody jako takové se zohledněním používání podzemních vod pro pitné účely již byly v minulých letech stanoveny a použity pro tvorbu prvních plánů oblastí povodí. Zde jsou řešeny prahové hodnoty pro související povrchové vody. Ve většině případů budou prahové hodnoty pro podzemní vodu jako takovou vyhovující i pro povrchové vody, některé prahové hodnoty ale bude nutno z důvodu ochrany souvisejících povrchových vod zpřísnit. Směrný dokument předpokládá, že hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod (a tím i stanovení prahových hodnot) pro receptor povrchové vody bude řešeno jen v případě, že byl u navazujícího útvaru povrchových vod zjištěn nevyhovující chemický nebo ekologický stav, popř. bylo-li zde indikováno riziko nedosažení tohoto stavu pro danou znečišťující látku či indikátor stavu. Zároveň se ale předpokládá, že takový stav útvaru povrchové vody není prokazatelně způsoben pouze znečištěním pocházejícím z vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Výsledky tohoto hodnocení (stejně jako nově stanovené prahové hodnoty pro podzemní vody, pokud nebudou v rozporu s přirozeným chemismem podzemních vod, tedy nebudou přísnější než hodnoty přirozeného pozadí podzemní vody) budou platné pouze pro konkrétní útvary podzemních vod a související útvary povrchových vod a nebudou přenositelné. Z výstupů projektu SP/2e1/153/07 Zákonitosti interakce systému voda-horninakrajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice ovšem vyplývá, že v ČR existují oblasti, kde k negativnímu ovlivňování povrchových vod jakostí podzemních vod může docházet častěji a kde toto ovlivnění může mít regionální dosah. Při návrhu prahových hodnot (a následně postupu hodnocení chemického stavu podzemních vod) pro související povrchové vody je nutno primárně a metodicky řešit oblasti, kde je významný podíl podzemní vody na celkovém odtoku a tuto metodiku s určitými omezeními a úpravami 5

8 uplatňovat v případech lokálního ovlivnění, které se může vyskytnout kdekoliv podle aktuální situace. Taková úprava prahových hodnot bude v souladu s bodem 1) a) v části A přílohy II směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu, dále jen dceřiné směrnice. 1.1 Cíle metodiky Hlavním cílem této práce je návrh postupu pro stanovení prahových hodnot podzemních vod pro receptor povrchovou vodu využitelný v podmínkách České republiky. Tento postup zahrnuje následující části: identifikaci území s významným podílem podzemních vod na celkovém odtoku a ostatních lokalit, kde interakce podzemních vod s povrchovými vodami může nepříznivě ovlivňovat stav útvarů povrchových vod; zjištění společných ukazatelů pro hodnocení stavu útvarů podzemních a povrchových vod; výběr relevantních ukazatelů podzemních vod s méně přísnými prahovými hodnotami v porovnání s požadavky na povrchové vody; stanovení nových prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody; identifikaci monitorovacích míst, kde budou muset být dosaženy prahové hodnoty pro související povrchové vody; určení nejistot spjatých s předchozími kroky a metodami k jejich zpracování. 1.2 Struktura metodiky Požadavky na stanovení prahových hodnot podzemních vod v interakci s povrchovou vodou shrnuje následující kapitola. Přístupy dalších evropských zemí k této problematice stručně popisuje kapitola č. 3. Identifikace území s významnou interakcí povrchových a podzemních vod je řešena v rámci samostatné kapitoly č. 4, nejprve z hlediska hydrologických (mezi)povodí a pak pro jednotlivé útvary podzemních vod. Metodické postupy pro stanovení prahových hodnot podzemních vod pro receptor povrchové vody jsou předmětem kapitoly 5. Na závěr práce jsou shrnuty základní postupy, nejistoty, které je provázejí a části, které bylo v době zpracování možné pojmout pouze v obecné rovině a které bude třeba zpracovat až na základě nových poznatků a legislativních požadavků na národní i evropské úrovni. 6

9 2 Požadavky na hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod z hlediska souvisejících útvarů povrchových vod podle Směrného dokumentu č. 18 Postup vychází z bodů hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska dopadu na receptor - povrchové vody, uvedeného ve Směrném dokumentu č. 18: GUIDANCE ON GROUNDWATER STATUS AND TREND ASSESSMENT v kapitole Postup hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska receptoru - povrchových vod - zahrnuje tyto kroky (též viz následující schéma): 1) Určení, zda je útvar povrchových vod v nevyhovujícím stavu (popř. rizikový) pro tento ukazatel a zda na tom má podíl chemický stav podzemních vod, resp. zda dochází k významné interakci útvaru podzemních vod s útvarem povrchových vod. 2) Překročení limitu ukazatele stavu povrchových vod v kterémkoli monitorovacím bodu útvaru podzemních vod (pro daný ukazatel stavu podzemních vod musí být zjištěny průměrné hodnoty překračující normy environmentální kvality povrchových vod nebo prahové hodnoty ekologického stavu povrchových vod nejméně v jednom monitorovacím objektu). 3) Ověření, že polutant může být podzemní vodou z tohoto místa transportován do receptoru povrchové vody. 4) odhad množství (a koncentrace) znečišťující látky, která (pravděpodobně) bude transportována do souvisejícího útvaru povrchových vod. Odhad má být proveden na základě znalosti poměru ředění, přičemž se doporučuje použít jako kritérium hodnotu látkového odtoku v případě, že podzemní voda přispívá ke znečištění nejméně 50 %. 7

10 Obr. 2.1 Schéma hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska dopadu na receptor - povrchové vody Zdroj: Směrný dokument č. 18,

11 Prvním obecným krokem v bodu 1) by podle autorů této práce mělo být určení relevantních společných ukazatelů, kde limity pro povrchové vody jsou přísnější, než pro podzemní vody. V případě ostatních ukazatelů nemá smysl další analýzy provádět. Prokázání vlivu stavu podzemní vody na nepříznivé výsledky hodnocení chemického či ekologického stavu povrchových vod nebo rizikovosti je naopak třeba provádět zcela individuálně a mělo by se mj. opírat o výsledky analýzy vlivů a dopadů jak pro útvar podzemní, tak povrchové vody. Bod 3) lze podle názoru autorů nahradit výběrem reprezentativních monitorovacích objektů pro daný receptor (povrchovou vodu) zejména v případech, kdy se ovlivnění útvaru povrchové vody odehrává na výrazně menším území v porovnání s plochou útvaru podzemní vody a z hlediska útvaru podzemní vody se tak jedná pouze o lokální problém. Stanovení reprezentativních monitorovacích bodů by se mělo opírat o konceptuální model útvaru podzemní vody a také pokud možno o zjištěné směry proudění podzemní vody. Zároveň by mělo zohledňovat všechny relevantní významné antropogenní činnosti (např. umístění zdrojů znečištění, významné odběry apod.). Ve schematizovaném postupu není uveden ještě jeden nutný krok, a tím je posouzení, kdy prahová hodnota pro podzemní vody nemůže být zpřísněná na úroveň limitu pro receptor povrchové vody z důvodu příliš vysoké hodnoty přirozeného pozadí, která je útvaru podzemní vody vlastní. V takovém případě může být prahová hodnota snížena maximálně na úroveň přirozeného pozadí a problém s nastavením limitů by se mohl v případě prokázané významné interakce povrchové a podzemní vody přesunout na zmírnění limitů pro útvar povrchové vody z důvodu zvláštních přírodních podmínek. Hodnocení chemického stavu podle směrného dokumentu má v obecné rovině obsahovat tyto prvky: 1) kritéria pro hodnocení (prahové hodnoty či normy jakosti podzemní vody z přílohy I dceřiné směrnice); 2) agregaci dat (zde se jedná zejména o časovou agregaci dat z jednotlivých monitorovacích objektů); 3) určení rozsahu útvaru (plošného či objemového), kde je překročena prahová hodnota; 4) lokalizace překročení prahové hodnoty; 5) spolehlivost hodnocení. Předmětem této metodiky je stanovení prahových hodnot pro receptor povrchové vody v rámci bodu 1). Otázka agregace dat je předmětem celkového konceptu hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod a je řešena mimo tuto metodiku. Význam určení reprezentativnosti monitorovacích objektů pro daný receptor souvisí s body 3) a především 4). Otázky spojené se spolehlivostí hodnocení jsou načrtnuty v závěru metodiky. 9

12 3 Shrnutí přístupů pro stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod uplatňovaných v dalších evropských zemích Zjednodušené postupy stanovení prahových hodnot jako takových byly zjišťovány na základě vyplněných souhrnných dotazníků Pracovní skupiny C Groundwater pro společnou implementaci Rámcové směrnice o vodě. Podrobnost rozvedených postupů se značně lišila (někde popis i zcela chyběl), stejně jako ve výsledku zohledněná kritéria vstupující do postupu pro stanovení prahových hodnot a množství stanovených ukazatelů. Nejčastějším kritériem pro užívání použitým pro odvození prahových hodnot byly standardy pro vody určené pro pitné účely (ať již převzaté z norem EU nebo z národních předpisů), které nějakým způsobem zohlednila prakticky každá členská země, a to obvykle na celonárodní úrovni. U přirozeně se vyskytujících látek byly obvykle zjišťovány i hodnoty přirozeného pozadí a v takovém případě, pokud převyšovaly ostatní kritéria, byly stanoveny prahové hodnoty rovné přirozenému pozadí (na úrovni jednotlivých útvarů). Tento postup aplikovalo např. Rakousko, Polsko či Německo. Francie naopak referuje, že v jejích podmínkách se takové látky nikdy nevyskytují z obou zdrojů najednou (tzn. uvolněné z geogenního prostředí a zároveň vnikající jako znečištění antropogenního původu). Na Slovensku v některých případech stanovily prahové hodnoty na polovině vzdálenosti mezi hodnotou přirozeného pozadí a limitem pro pitné vody. Povrchová voda vstupovala jako receptor do hodnocení teoreticky sice často, ovšem mnohé země přiznaly, že faktory determinující konečné nastavení prahových hodnot jim v důsledku nedostatečného poznání nakonec obvykle chyběly. Např. Francie uvádí, že byla snaha použít faktor ředění a přirozeného odbourávání polutantu (Dilution Factor/Attenuation Factor - DF/AF) i látkový odtok, nicméně není jasné (ani autorům dotazníku), zda se alespoň v jednom z útvarů podařilo tyto děje vyčíslit a použít je pro návrh prahových hodnot. Polsko také konstatuje nedostatečné znalosti látkového odtoku. Typické je spíš začlenění určité prozkoumanější problematiky konkrétního znečištění do odvození prahových hodnot: Rakousko odvodilo pro receptor povrchová voda prahové hodnoty pouze pro ortofosfáty, které způsobují eutrofizaci, Maďarsko zase zohlednilo nároky vodních ekosystémů v krasových oblastech s prameny. Specifický způsob z pohledu začlenění všech prvků hodnocení aplikovalo Německo, které se snaží používat na celonárodní úrovni vždy to nejpřísnější z kritérií. 10

13 4 Návrh způsobu kvantifikace podílu podzemních vod na povrchové vody Pro kvantifikaci podílu podzemních vod na povrchových vodách se vycházelo z dlouhodobých průměrných hodnot podílu základního odtoku podzemních vod na celkovém odtoku z povodí (tzv. Base Flow Index - dále BFI), které byly stanoveny již v minulosti při pracích na Směrném vodohospodářském plánu z roku 1976 a které se určují i v současnosti pro různé měrné profily povrchových vod pod Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Base Flow Index, vyjádřen v procentech, slouží jako první směrodatný indikátor určení oblastí, kde mohou podzemní vody významně ovlivnit ekologický nebo chemický stav útvarů povrchových vod. Ovlivněno je primárně množství povrchových vod, ale také fyzikálně-chemické či chemické ukazatele povrchových vod. Nezanedbatelná část znečištění povrchových vod může v těchto oblastech pocházet právě z vod podzemních, které jakožto významný zdroj vody zejména v období sucha determinují chemický a ekologický stav útvarů povrchových vod. Zřejmou nevýhodou použití BFI pro kvantifikaci podzemních vod na povrchových vodách je omezená možnost použití pouze pro malá (horní) povodí, neboť hodnoty základního odtoku podzemních vod, tj. dílčí část BFI, nelze automaticky ztotožňovat s celkovým podzemním odtokem ze struktury, ani z povodí. Čím větší povodí má být BFI charakterizováno, tím problematičtější je zejména určení vazby na útvary podzemních vod, protože značně narůstá heterogenita pro podmínky oběhu podzemní vody. Pro vyčíslení podílu podzemních vod na povrchových vodách i v malých povodích je přesto problematické zejména určení hydrogeologických struktur (tedy útvarů podzemních vod), které jsou hodnotami BFI v profilech povrchových toků reprezentovány. Jako nejpoužitelnější se nakonec ukázala cesta, kdy byly nejprve analyzovány hodnoty BFI v rámci hydrologických povodí a na základě toho byly vytipovány oblasti, které by zasluhovaly zvláštní pozornost při své správě (zejména pro návrhy prahových hodnot pro podzemní vody se zřetelem na vysokou pravděpodobnost znečišťování navazujících povrchových vod). V závěru této kapitoly byla provedena též jednoduchá analýza útvarů podzemních vod, k nimž byly nalezeny na základě mapových podkladů reprezentativní profily s vyššími hodnotami BFI. Reprezentativnost profilů je zde doprovázena hrubým odhadem plochy útvaru, k níž se hodnota BFI váže, popř. počtem dotčených pracovních jednotek u dělitelných útvarů. Identifikace hydrogeologických struktur s významnější vazbou na stav povrchových vod proběhla pouze u útvarů základní vrstvy a Jizerského coniaku. Ostatní zástupci svrchní a hlubinné vrstvy byly z analýzy vynechány. Závěry posledně jmenované analýzy by však měly být aktualizovány a případně revidovány podle vývoje poznatků o BFI a dále podle map hydroizohyps, resp. hydroizopiez v případě útvarů podzemních vod s napjatou hladinou, či modelů proudění podzemní vody ve struktuře na základě podrobného šetření tam, kde jsou tato data k dispozici. 4.1 Podkladová data a metody jejich stanovení Base Flow Indexy stanovené ve Směrném vodohospodářském plánu z roku 1976 První sada dat BFI byla pořízena během prací na Směrném vodohospodářském plánu (SVHP) vypracovaném v letech 1968 až 1975, a byla v něm zobrazená v bilančních přílohách - hydrogeologických mapách v měřítku 1 : Tyto hodnoty byly stanovené jako poměry průměrného odtoku ze zdrojů podzemní vody (PQ) v l/(s.km 2 ) k celoročnímu průměrnému průtoku (Qa). Průměrné hodnoty byly stanovené z víceletých časových řad, 11

14 obvykle 10 až 12letých, výjimečně i 35letých. Období se vztahují nejčastěji k letům 1956 až 1968, ale některé časové řady začínají již v roce 1923 a jiné končí až To znamená, že se jedná prakticky o neovlivněné nebo minimálně ovlivněné časové řady. Metoda stanovení BFI vycházela z metody Killeho (1970), známé též pod názvem metoda minimálních měsíčních průtoků. Jedná se z větší části o empirickou metodu, která na základě minimálních průměrných denních průtoků v jednotlivých měsících vybraného období a jejich následné matematické a grafické analýze podává obraz o průměrném podzemním odtoku. Vhodná je zejména pro hydrogeologicky uzavřená povodí. Hodnoty Base Flow Indexu jsou uváděny v procentech a pohybují se v rozmezí od 11 do 73 %. Vyskytuje se zde i hodnota 100 %, která je zřejmou chybou, autoři nicméně předpokládají, že indikuje významnou interakci podzemních a povrchových vod, proto ji až na výjimky i nadále uvádějí nepozměněnou. Hodnoty byly stanoveny celkem pro 97 profilů pokrývajících s různou hustotou celé území ČR. U některých profilů se zákres polohy profilu mírně liší od dnešní lokalizace, většinou se ale jedná o posun na toku (až o 2 km), který ovšem nemění (nebo pouze zanedbatelně mění) charakter profilu vzhledem k přítokům a ploše povodí. Pouze u profilu Lužnice - Zlatá stoka původní zákresy sítě toků a polohy profilu vůbec nekorespondují se současnou situací. Hodnoty BFI z profilů SVHP jsou znázorněny na obrázcích 4.1 a 4.2. Relativní četnosti BFI podle SVHP 1976 Relativní četnosti (%) ,7 17,5 11,3 10,3 9,3 7,2 6,2 4,1 3,1 2,1 2,1 1,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, Horní hranice kategorie BFI (%) Obr. 4.1 Relativní četnosti Base Flow Indexů stanovených v rámci Směrného vodohospodářského plánu z roku

15 Obr. 4.2 Hodnoty BFI na území ČR stanovené v rámci Směrného vodohospodářského plánu z roku 1976

16 4.1.2 Base Flow Indexy stanovené na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Hodnoty BFI stanovuje ČHMÚ na současných profilech povrchových toků v rámci neovlivněných částí malých povodí. Podmínkou je nejen omezená velikost plochy (obvykle do 500 km 2 ), ale též absence nádrží a dalších vlivů nad měrným profilem, které by způsobovaly umělé zásahy do režimu podzemních i povrchových vod. Metoda stanovení BFI vychází z modifikované metody Klinera a Kněžka (1974) využívající pozorování podzemních vod. Namísto rozdílů hladiny podzemní vody a hladiny toku (nezávisle proměnná) využívá pro konstrukci obalových křivek pouze stavy podzemních vod a průtoky v řece. Metoda předpokládá regionální reprezentativnost a dále neovlivněný režim sledovaných objektů. Celkem byl BFI vyčíslen na 127 měrných profilech. Hodnoty se pohybovaly mezi 11 až 87 % (viz následující obrázky). Relativní četnosti BFI podle ČHMÚ Relativní četnosti (%) ,7 20,5 17,3 10,2 0,0 0,0 1,6 7,1 4,7 4,7 5,5 3,9 3,1 0,8 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0, Horní hranice kategorie BFI (%) Obr. 4.3 Relativní četnosti Base Flow Indexů stanovených podle ČHMÚ 14

17 Obr. 4.4 Hodnoty BFI na území ČR stanovené na měrných profilech povrchových vod ČHMÚ

18 4.1.3 Srovnání Base Flow Indexů Data pocházející z obou metod nepokrývají stejné oblasti - původní BFI z roku 1976 byly stanoveny i na profilech v dolních částech toků na rozdíl od BFI ČHMÚ vyčíslených pouze pro menší povodí (cca do 500 km 2 ). Předpoklad neovlivněnosti těchto povodí byl v zásadě splněn v obou případech. Výsledky obou metod mohou být porovnány na celkem 22 společných měrných profilech (viz následující tabulka) v malých povodích. Z grafu (obr. 4.5) znázorňujícího procentuální rozdíl hodnot BFI z roku 1976 vůči současným hodnotám dle ČHMÚ (referenční hodnoty) v závislosti na velikosti těchto hodnot je patrné, že pro současné hodnoty BFI menší než 50 % původní metoda výsledky podstatně nadhodnocovala a pro vyšší hodnoty naopak systematicky podhodnocovala. Tab. 4.1 Porovnání hodnot BFI stanovených v rámci obou datových sad ID stanice Název stanice Název toku Oblast povodí BFI 1976 (%) BFI ČHMÚ (%) Rozdíl (%) 0300 Rychnov nad Kněžnou Kněžná La Dolní Libchavy Tichá Orlice La Ústí nad Orlicí Třebovka La Chábory Dědina La Mitrov Dědina La Litomyšl Loučná La Cerekvice nad Loučnou Loučná La Zámrsk Loučná La Nový Bydžov Cidlina La Chocnějovice Mohelka La Dolní Bukovina Zábrdka La Králův Dvůr Litavka Be Stráž pod Ralskem Ještědský potok Oh Česká Lípa Ploučnice Oh Dolní Libchava Šporka Oh Šenov-Nový Jičín Jičínka Od Opava Opava Od Věřňovice Olše Od Hraničky Třebůvka Mo Olomouc-Nové Sady Morava Mo Dolní Loučky Bobrůvka Dy Ptáčov Jihlava Dy

19 Procentuální rozdíl staré metody vzhledem k metodě stanovení BFI dle ČHMÚ Rozdíl (%) Limit rozdílu BFI dle ČHMÚ (%) Obr. 4.5 Grafické srovnání procentuálního rozdílu hodnot BFI stanovených v rámci obou datových sad Pro další analýzy byly použity dále neupravené hodnoty z obou datových sad. Pro výpočet vhodné korekce by byl zapotřebí obsáhlejší soubor srovnávacích dat. Navíc pro určení míst s významnou vazbou na podzemní vody (viz následující kapitola) byla na základě expertního odhadu použita hodnota BFI 50 % a více, u níž se charakter dat mění vzhledem k referenčním novým datům dle ČHMÚ a tím spíše by se musela formule pro přepočet opírat o statisticky dostatečně velký soubor dat. 17

20 Obr. 4.6 Grafické srovnání hodnot BFI na území ČR stanovených v rámci obou datových sad

21 4.2 Analýza povodí povrchových vod Hodnoty BFI byly analyzovány z hlediska prostorového rozmístění na hlavních tocích a jejich přítocích. Jako významné byly určeny ty profily, v nichž poměr průměrného odtoku ze zdrojů podzemní vody na celkovém odtoku převyšoval 50 %. Toto kritérium bylo zvoleno na základě expertního odhadu a zároveň se opírá o poslední bod doporučeného metodického postupu pro hodnocení chemického stavu podzemních vod v návaznosti na související povrchové vody, v němž má být vyčíslen látkový odtok znečišťující látky (více viz Směrný dokument č. 18, 2009), který s poměrem ředění přímo souvisí, stejně jako BFI. Analýza profilů indikujících lokality s významným podílem podzemních vod na celkovém odtoku byla provedena na základě obou sad dat Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů z roku 1976 V povodí Labe byly pouze výjimečně lokalizovány významné přímé přítoky Labe s vyššími hodnotami - jednalo se zejména o Loučnou s 51 až 57 % u 3 ze 4 profilů a Ploučnici se všemi 4 profily v rozmezí od 61 do 71 % včetně jejího přítoku Ještědského potoku s 55 %. Jizera překročila 50 % hodnotu Base Flow Indexu pouze na jednom profilu, nicméně všechny její přítoky s profily vykazovaly vysoké hodnoty mezi 59 až 73 % (na Žehrovce, Mohelce, Zábrdce, Bělé a Kněžmostce). Vysoká hodnota Base Flow Indexu (57 %) byla stanovena i pro Třebovku, přítok Tiché Orlice, a pro Javorku (70 %) vlévající se do Cidliny. Base Flow Index 51 % byl vyčíslen i na profilu Lužnice. V povodí Odry se nevyskytoval žádný profil s hodnotami nad 50 %. Na Moravě převyšoval danou hodnotu jediný profil ve střední části toku, kam se vlévá Blata (53 %) a Třebůvka (58 a 60 %). Z přítoků Dyje byly významné Svitava (100 a 61 %) a Litava (51 %). Hodnota 100 % je považována za nesprávnou, proto není v tabulce reportována. Tab. 4.2 Významná povodí povrchových toků z hlediska podílu podzemních vod na celkovém odtoku stanovená na základě BFI dle SVHP 1976 Hlavní tok povodí: přítok - přítok přítoku... Počet profilů s BFI > 50 % BFI max (%) (Labe) (Tichá Orlice) Třebovka 1 57 Loučná 3 57 (Cidlina) Javorka Žehrovka 1 73 Mohelka 1 53 Zábrdka 1 73 Bělá 1 71 Jizera Kněžmostka 1 59 Vltava Lužnice Ploučnice Ještědský potok 1 55 Morava 1 54 Třebůvka 2 60 Blata 1 53 Svitava 2 61 (Dyje) Litava

22 4.2.2 Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů stanovených na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu V povodí Labe byly indikovány jako významné z hlediska podílu odtoku podzemních vod na celkovém odtoku následující toky a jejich povodí: Pilníkovský potok, Metuje, Loučná (se 3 profily nad 50 %), Výrovka se 2 profily, Zábrdka jakožto přítok Jizery s nejvyšší hodnotou (BFI 87 %), Liběchovka, Ještědský potok a Svitávka jakožto přítoky Ploučnice (též s jedním významným profilem) a Kamenice. Navíc byly určeny ještě 3 další významné přítoky Vltavy: Polečnice, Úterský potok vlévající se do Mže a Bakovský potok. Na Ohři nebyl zjištěn, podobně jako pro data z roku 1976, žádný významný profil. V povodí Odry byla 50 % hodnota BFI překročena pouze na jednom profilu Lužické Nisy a v povodí Dyje pouze na Trkmance. Tab. 4.3 Významná povodí povrchových toků z hlediska podílu podzemních vod na celkovém odtoku stanovená na základě BFI na měrných profilech ČHMÚ Hlavní tok povodí: přítok - přítok přítoku Počet profilů s BFI > 50 % BFI max (%) (Labe) Pilníkovský potok 1 57 Metuje 1 58 Loučná 3 65 Výrovka 2 59 (Jizera) Zábrdka 1 87 (Vltava) Polečnice 1 51 (Mže) - Úterský potok 1 54 Bakovský potok 1 57 Liběchovka 1 66 Ploučnice Ještědský potok 1 52 Svitávka (Morava) Trkmanka 1 54 (Odra) Lužická Nisa Rozpory mezi oběma analýzami povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů Pro úplnost analýz bylo nezbytné provést srovnání, zda jsou v rozporu zejména ty hodnoty, na základě nichž byly určeny povodí toků významně dotovaných podzemními vodami. V povodích s významnějším podílem podzemního odtoku byly častěji k dispozici hodnoty pouze z jedné sady dat (např. na Svitavě). Nicméně v některých oblastech byly k dispozici i společné hodnoty. Ty si buď odporovaly pouze v jednom případě a na základě zbylých dat se v určení významnosti shodovaly (profil Litomyšl - Loučná vykazoval na rozdíl od ostatních profilů Loučné nesoulad BFI - 44 % dříve a 51 nyní), nebo se vylučovaly zcela, protože nebylo z obou metod dostatek dalších dat. Tento nesoulad byl zjištěn u Třebovky, kde nové hodnoty byly takřka dvakrát menší než původní (29 proti původním 57 %), dále u Mohelky (53 versus 39 %) a Třebůvky s 58 a 44 %. Posledním případem nesouladů byla situace, kdy si odporovaly hodnoty v nedalekých profilech z různé doby - tento případ nastal na Mohelce (53 % na starém a 39 na blízko situovaném novém měrném profilu). 20

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) KAPITOLA III. MONITORING A HODNOCENÍ STAVU prosinec 2014 Obsah III.

Více

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně Přílohy V Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu podpory zajištění monitoringu vod účinné od 1. května 2010

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních

Více

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém Řešitelé: Ing. Hana Hudcová Ing. Ilja Bernardová Spoluřešitelé a spolupracovníci: VÚV T.G.M., v.v.i. Mgr. Petr Medek Ing.

Více

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE 1.5 Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE

ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE ZPRÁVA IV. SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘÍPRAVNÝCH PRACÍ - ZÁKLADNÍ INFORMACE Přípravné práce pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe V současné době probíhají ve všech členských zemích Evropské

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke Souhrn informací o vodách ke a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke profilu vod ke profilu vod ke Nadmořská OHRE29 výška Plocha nádrže 15 ha Základní hydrologická charakteristik a Kompetentní

Více

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM?

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Bezpečnostní výzkum BVII/-VS Náhradní zdroje v obcích v krizových

Více

Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 8 NÁZEV OPATŘENÍ Staré ekologické zátěže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Stará ekologická zátěž (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo),

Více

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE J. Skořepa mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik, flood hazard mapping, flood

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ BEROUNKY ZVEŘEJNĚNÝ NÁVRH PLÁNU K PŘIPOMÍNKÁM VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE TEXT Povodí Vltavy, státní podnik Prosinec 2014 Obsah VIII. Doplňující údaje... 1 VIII.1. Seznam dalších podrobnějších

Více

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Ivana Pomykačová Konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Výsledek měření souvisí s: Vzorkování, odběr vzorku Pravdivost, přesnost, správnost

Více

Společné setkání odboru ochrany vod MŽP s vodoprávními úřady 29. dubna 2015 Nové Město na Moravě

Společné setkání odboru ochrany vod MŽP s vodoprávními úřady 29. dubna 2015 Nové Město na Moravě Společné setkání odboru ochrany vod MŽP s vodoprávními úřady 29. dubna 2015 Nové Město na Moravě Program 29. dubna 2015 10.00 12.15 hod. - přednášky Úvod (MŽP Ing. Nistler) Aktuality z povodňové ochrany

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 10000 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 9. 2. 2010 Č.j.: 13237/ENV/1O ZÁ VĚR ZJIŠŤOV ACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

Informační systém ve vodním hospodářství pro ORP Hradec Králové Klíčová slova charakterizující diskutovanou problematiku článku Keywords: 1.

Informační systém ve vodním hospodářství pro ORP Hradec Králové Klíčová slova charakterizující diskutovanou problematiku článku Keywords: 1. Informační systém ve vodním hospodářství pro ORP Hradec Králové Autoři: Ing. Robert Michek - Jacobs Consultancy spol s r.o. tel: 739 062 267, E-mail: robert.michek@jacobs.com) Ing. Pavla Finfrlová, náměstkyně

Více

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ...

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ... *) Příloha č. 17 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

Miroslav Lubas a kolektiv

Miroslav Lubas a kolektiv SWECO HYDROPROJEKT a.s. METODIKA ODBORU OCHRANY VOD, KTERÁ STANOVUJE POSTUP KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ A PROTIEROZNÍ OCHRANY POMOCÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ Miroslav Lubas a kolektiv 1 Sweco Hydroprojekt

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Vyhodnocení povodní v červnu 2013

Vyhodnocení povodní v červnu 2013 seminář k výsledkům projektu Vyhodnocení povodní v červnu 2013 Praha 16. října 2014 Významné povodně v České republice Povodeň Typ povodně Zasažená oblast Nejvyšší N-letost Důsledky povodní Dokumentace

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK

Veřejná vyhláška. OZNÁMENI O NÁVRZÍCH OPATŘENI OBECNÉ POVAHY a VÝZVA K UPLATNĚNÍ PŘIPOMÍNEK MINISTERSTVO ZEHĚOilJTV! ÚTVAR: Odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření ČÍSLO ÚTVARU: 15120 SPISOVÁ ZN.: NAŠEČJ.: 14VH5387/2015-15120 14VH5399/2015-15120 14VH5402/2015-15120 18198/2015-MZE-15120

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

Implementace povodňové směrnice v ČR

Implementace povodňové směrnice v ČR Implementace povodňové směrnice v ČR základní informace o postupu, informování a zapojení veřejnosti Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi OOV MŽP reidinger@mzp.cz +420 267 122 998

Více

Jakost vody. Zpracovalo Ekologické centrum Most

Jakost vody. Zpracovalo Ekologické centrum Most Jakost vody Zpracovalo Ekologické centrum Most ˇ na základeˇ dat pro Krušnohorí ˇ státní podnik od Povodí Ohre, 2-212 Obsah 1 Úvod... 4 2 Voda a její ochrana... 5 2.1 Ochrana vod v ČR... 7 2.2 Správa vodních

Více

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA E. Hanslík, E. Juranová, V. Kodeš, D. Marešová, T. Minařík, B. Sedlářová VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA Výzkumný

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 14. května 2010 Č. j.: KULK 31995/2010 Sp. zn.: OŽPZ 203/2010 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEZ DISTRIBUCE SKUPINA ČEZ DRUH DOKUMENTU METODIKA ČÍSLO DOKUMENTU ME 13/06 NÁZEV PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVNÍ ZPRACOVATEL odbor Strategický rozvoj vedoucí odboru 12120000 / Ing. Milan Špatenka

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová. Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR

M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová. Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR M. Váňa, F. Wanner, J. Fuksa, L. Matoušová, D. Pospíchalová Mikropolutanty a situace na čistírnách odpadních vod v ČR Proč je nutné se touto problematikou zabývat? Současné ČOV umí odbourávat nespecifický

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl

Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl Plánování v oblasti vod příprava národních plánů povodí Mgr. Ladislav Faigl Oddělení vodohospodářské politiky Obsah prezentace Vývoj plánování v oblasti vod (od SVP po WFD) Legislativa I. plánovací cyklus

Více

Různé přístupy ke stanovení středně těkavých organických látek ve vodách pomocí GC/MS

Různé přístupy ke stanovení středně těkavých organických látek ve vodách pomocí GC/MS Různé přístupy ke stanovení středně těkavých organických látek ve vodách pomocí GC/MS Martin Ferenčík a kolektiv, Povodí Labe, s.p., OVHL, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové, ferencikm@pla.cz, tel.:

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S OBSAHEM ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY 1) DO KANALIZACE

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S OBSAHEM ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY 1) DO KANALIZACE *) Příloha č. 9 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S OBSAHEM ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY 1) DO KANALIZACE

Více

PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM

PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM PŘÍNOS MŽP K INOVATIVNÍM TECHNOLOGIÍM RNDr. Pavla Kačabová Ministerstvo ţivotního prostředí Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Konference Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Více

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Použit ití nejlepší ších dostupných technologií při i povolování vypouštění městských odpadních vod Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D. Asociace pro vodu ČR Zákon 254/2001 Sb. o vodách

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Soubor map - Zdroj: www.vyletnik.cz Kolektiv: M.Zimová, I.Landa, Z. Wittlingerová, A.Hlavová Česká

Více

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková 2010 Voda živá 5. etapa Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková organizace 30.11.2010 Obsah 1. Úvod...

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VÝZNAMNOST (MATERIALITA) PŘI PLÁNOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ AUDITU (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU P. Ježík Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, Žižkova 17, 602 00 Brno Abstrakt

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Chyby spektrometrických metod

Chyby spektrometrických metod Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.

Více

1 Profil vod ke koupání. 2 Voda ke koupání (T) 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy)

1 Profil vod ke koupání. 2 Voda ke koupání (T) 3 Oblast vlivu (informace veřejnosti prostřednictvím mapy) Profil vod ke koupání - VN Orlík - střed (VN Orlík - Podskalí, VN Orlík - ATC Radava) Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke

Více

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje

Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje P01 Pravidla pro zpracování, projednání a schválení změn Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje K zajištění jednotného postupu pro průběžnou aktualizaci a schvalování Plánu rozvoje vodovodů

Více

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos Měření znečištění ovzduší, meteorologicko-imisní imisní vztahy, transhraniční přenos Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka Krejčí, Vladimíra Volná Český hydrometeorologický ústav Aktivity ČHMÚ v projektu

Více

VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ

VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ OBRANA A STRATEGIE Anotace: VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ Ing. Monika Grasseová, Ph.D. Cílem příspěvku je informovat o praktickém postupu použití SWOT analýzy při dlouhodobém plánování,

Více

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod vodních zdrojů podzemních a povrchových vod Ochranná pásma vodních zdrojů patří do institutu speciální ochrany vod uplatňovaných na určitém území a slouží výhradně pro ochranu vod určených k pitným účelům.

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Fakulta životního prostředí

Fakulta životního prostředí Fakulta životního prostředí Seznam všech výstupů projektu OP-Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/36149 Modernizace výuky udržitelného hospodaření s vodou a půdou v rámci rozvíjejících se oborů bakalářského

Více

VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014

VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014 Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Rozdělovník VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC MěÚT/20044/2014 / 19. 11. 2014 KULK 77815/2014 Ing. Kozlovská/498

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Obsah 1. Úvod 2. Oblast působnosti 3. Definice 3.1 Definice uvedené ve směrnici 3.2 Obecné definice 3.2.1 Nejistoty způsobené postupem

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

Úvod. Postup praktického testování

Úvod. Postup praktického testování Testování vzorků kalů odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 21. 10. 2014 v ČOV Liberec, akciové společnosti Severočeské vodovody a kanalizace Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.

Více

Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF

Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Aplikace BAT po novele zákona o integrované prevenci Ing. Jan Slavík, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové, 25.04.2014 Výjimka z aplikace

Více

Monitoring cizorodých látek

Monitoring cizorodých látek Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace

Více