METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU"

Transkript

1 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Oddělení ochrany podzemních vod Ing. Marie Kozlová METODIKA STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU VaV SP/Ze1/153/07 Zákonitosti interakce systému voda-hornina-krajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice Praha, srpen 2011

2

3 Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i Podbabská 30, Praha 6 Ředitel: Mgr. Mark Rieder Zadavatel: Česká geologická služba Klárov 3/131, Praha 1 Zástupce zadavatele: RNDr. Renáta Kadlecová Zahájení a ukončení úkolu: Místo uložení zprávy: SVTI VÚV TGM, v.v.i. Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost: Ing. Petr Bouška, Ph.D. Vedoucí odboru: Ing. Anna Hrabánková Hlavní řešitel: Ing. Marie Kozlová Spoluřešitelé: RNDr. Hana Prchalová

4

5 Obsah 1 ÚVOD Cíle metodiky Struktura metodiky POŽADAVKY NA HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD Z HLEDISKA SOUVISEJÍCÍCH ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD PODLE SMĚRNÉHO DOKUMENTU Č SHRNUTÍ PŘÍSTUPŮ PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD UPLATŇOVANÝCH V DALŠÍCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH NÁVRH ZPŮSOBU KVANTIFIKACE PODÍLU PODZEMNÍCH VOD NA POVRCHOVÉ VODY Podkladová data a metody jejich stanovení Base Flow Indexy stanovené ve Směrném vodohospodářském plánu z roku Base Flow Indexy stanovené na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Srovnání Base Flow Indexů Analýza povodí povrchových vod Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů z roku Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů stanovených na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Rozpory mezi oběma analýzami povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů Analýza útvarů podzemních vod s významnější interakcí s povrchovými vodami METODICKÝ POSTUP PRO STANOVENÍ PRAHOVÝCH HODNOT PRO PODZEMNÍ VODU V INTERAKCI S POVRCHOVOU VODOU Společné ukazatele pro hodnocení stavu útvarů podzemních a povrchových vod Výběr ukazatelů dobrého stavu útvarů povrchových vod relevantních pro stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Identifikace území se zohledněním interakce podzemní a povrchové vody při stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Stanovení prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody Obecné principy pro stanovení prahových hodnot u přirozeně se vyskytujících látek Obecné principy pro stanovení prahových hodnot u syntetických látek Identifikace monitorovacích míst pro prahové hodnoty podzemních vod v interakci s povrchovými vodami

6 6 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Závěry a doporučení pro analýzu útvarů podzemních vod s významnější interakcí s povrchovými vodami Závěry a doporučení k metodickému postupu pro stanovení prahových hodnot pro podzemní vodu v interakci s povrchovou vodou Výběr relevantních společných ukazatelů Identifikace území se zohledněním interakce podzemní a povrchové vody při stanovení prahových hodnot pro podzemní vody Stanovení prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody Identifikace monitorovacích míst pro prahové hodnoty podzemních vod v interakci s povrchovými vodami...36 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...37 SEZNAM LITERATURY

7 1 Úvod Koncepce ochrany vod podle legislativních požadavků Rámcové směrnice o vodě Evropské unie je postavena na plnění tzv. environmentálních cílů, mezi něž patří dosažení dobrého stavu všech vod. Dobrý stav vod (povrchových, podzemních, brakických i pobřežních) oproti dřívějšímu běžnému pojetí ochrany vod zahrnuje jak kvalitativní a kvantitativní požadavky na užívání těchto vod lidmi, tak i potřeby biologických společenstev na vody vázaných (včetně chráněných terestrických ekosystémů). Pro plnění těchto cílů je nejprve nutné popsat, jak dobrý stav konkrétního typu vod z hlediska všech výše popsaných aspektů vypadá a k tomu slouží mj. prahové hodnoty, což jsou obvykle limity popisující mez, odkud je stav vody již nevyhovující, neboli neumožňuje plnění environmentálních cílů. Základními evropskými předpisy, které stanovují požadavky EU na ochranu zejména vnitrozemských vod, jsou tzv. rámcová směrnice o vodě (Směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky v platném znění) a tzv. dceřiná směrnice (Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu). Pro plnění cílů rámcové směrnice o vodě a zajištění porovnatelnosti metod a hlavně jejich výsledků v jednotlivých členských zemích EU jsou dále vydávány tzv. směrné dokumenty k jednotlivým tématikám, které sice nemají právní závaznost jako směrnice či nařízení, ale předpokládá se, že se jimi členské země budou samy dobrovolně řídit. Tato metodika tedy vychází z požadavků výše uvedených směrnic a zároveň respektuje postupy směrných dokumentů. Prahové hodnoty chemického stavu útvarů podzemních vod (a posléze vlastní hodnocení chemického stavu) se podle Směrného dokumentu č. 18: GUIDANCE ON GROUNDWATER STATUS AND TREND ASSESSMENT (2009), dále jen směrného dokumentu, stanovují jednak pro environmentální kritéria a jednak pro užívání podzemních vod. Prakticky to znamená zohlednit jednak používání podzemních vod pro pitné účely a dále zohlednit receptor tj. podzemní vodu jako takovou, dále související povrchové vody a související terestrické ekosystémy. Prahové hodnoty pro podzemní vody jako takové se zohledněním používání podzemních vod pro pitné účely již byly v minulých letech stanoveny a použity pro tvorbu prvních plánů oblastí povodí. Zde jsou řešeny prahové hodnoty pro související povrchové vody. Ve většině případů budou prahové hodnoty pro podzemní vodu jako takovou vyhovující i pro povrchové vody, některé prahové hodnoty ale bude nutno z důvodu ochrany souvisejících povrchových vod zpřísnit. Směrný dokument předpokládá, že hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod (a tím i stanovení prahových hodnot) pro receptor povrchové vody bude řešeno jen v případě, že byl u navazujícího útvaru povrchových vod zjištěn nevyhovující chemický nebo ekologický stav, popř. bylo-li zde indikováno riziko nedosažení tohoto stavu pro danou znečišťující látku či indikátor stavu. Zároveň se ale předpokládá, že takový stav útvaru povrchové vody není prokazatelně způsoben pouze znečištěním pocházejícím z vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Výsledky tohoto hodnocení (stejně jako nově stanovené prahové hodnoty pro podzemní vody, pokud nebudou v rozporu s přirozeným chemismem podzemních vod, tedy nebudou přísnější než hodnoty přirozeného pozadí podzemní vody) budou platné pouze pro konkrétní útvary podzemních vod a související útvary povrchových vod a nebudou přenositelné. Z výstupů projektu SP/2e1/153/07 Zákonitosti interakce systému voda-horninakrajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice ovšem vyplývá, že v ČR existují oblasti, kde k negativnímu ovlivňování povrchových vod jakostí podzemních vod může docházet častěji a kde toto ovlivnění může mít regionální dosah. Při návrhu prahových hodnot (a následně postupu hodnocení chemického stavu podzemních vod) pro související povrchové vody je nutno primárně a metodicky řešit oblasti, kde je významný podíl podzemní vody na celkovém odtoku a tuto metodiku s určitými omezeními a úpravami 5

8 uplatňovat v případech lokálního ovlivnění, které se může vyskytnout kdekoliv podle aktuální situace. Taková úprava prahových hodnot bude v souladu s bodem 1) a) v části A přílohy II směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu, dále jen dceřiné směrnice. 1.1 Cíle metodiky Hlavním cílem této práce je návrh postupu pro stanovení prahových hodnot podzemních vod pro receptor povrchovou vodu využitelný v podmínkách České republiky. Tento postup zahrnuje následující části: identifikaci území s významným podílem podzemních vod na celkovém odtoku a ostatních lokalit, kde interakce podzemních vod s povrchovými vodami může nepříznivě ovlivňovat stav útvarů povrchových vod; zjištění společných ukazatelů pro hodnocení stavu útvarů podzemních a povrchových vod; výběr relevantních ukazatelů podzemních vod s méně přísnými prahovými hodnotami v porovnání s požadavky na povrchové vody; stanovení nových prahových hodnot podzemních vod pro navazující povrchové vody; identifikaci monitorovacích míst, kde budou muset být dosaženy prahové hodnoty pro související povrchové vody; určení nejistot spjatých s předchozími kroky a metodami k jejich zpracování. 1.2 Struktura metodiky Požadavky na stanovení prahových hodnot podzemních vod v interakci s povrchovou vodou shrnuje následující kapitola. Přístupy dalších evropských zemí k této problematice stručně popisuje kapitola č. 3. Identifikace území s významnou interakcí povrchových a podzemních vod je řešena v rámci samostatné kapitoly č. 4, nejprve z hlediska hydrologických (mezi)povodí a pak pro jednotlivé útvary podzemních vod. Metodické postupy pro stanovení prahových hodnot podzemních vod pro receptor povrchové vody jsou předmětem kapitoly 5. Na závěr práce jsou shrnuty základní postupy, nejistoty, které je provázejí a části, které bylo v době zpracování možné pojmout pouze v obecné rovině a které bude třeba zpracovat až na základě nových poznatků a legislativních požadavků na národní i evropské úrovni. 6

9 2 Požadavky na hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod z hlediska souvisejících útvarů povrchových vod podle Směrného dokumentu č. 18 Postup vychází z bodů hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska dopadu na receptor - povrchové vody, uvedeného ve Směrném dokumentu č. 18: GUIDANCE ON GROUNDWATER STATUS AND TREND ASSESSMENT v kapitole Postup hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska receptoru - povrchových vod - zahrnuje tyto kroky (též viz následující schéma): 1) Určení, zda je útvar povrchových vod v nevyhovujícím stavu (popř. rizikový) pro tento ukazatel a zda na tom má podíl chemický stav podzemních vod, resp. zda dochází k významné interakci útvaru podzemních vod s útvarem povrchových vod. 2) Překročení limitu ukazatele stavu povrchových vod v kterémkoli monitorovacím bodu útvaru podzemních vod (pro daný ukazatel stavu podzemních vod musí být zjištěny průměrné hodnoty překračující normy environmentální kvality povrchových vod nebo prahové hodnoty ekologického stavu povrchových vod nejméně v jednom monitorovacím objektu). 3) Ověření, že polutant může být podzemní vodou z tohoto místa transportován do receptoru povrchové vody. 4) odhad množství (a koncentrace) znečišťující látky, která (pravděpodobně) bude transportována do souvisejícího útvaru povrchových vod. Odhad má být proveden na základě znalosti poměru ředění, přičemž se doporučuje použít jako kritérium hodnotu látkového odtoku v případě, že podzemní voda přispívá ke znečištění nejméně 50 %. 7

10 Obr. 2.1 Schéma hodnocení chemického stavu podzemních vod z hlediska dopadu na receptor - povrchové vody Zdroj: Směrný dokument č. 18,

11 Prvním obecným krokem v bodu 1) by podle autorů této práce mělo být určení relevantních společných ukazatelů, kde limity pro povrchové vody jsou přísnější, než pro podzemní vody. V případě ostatních ukazatelů nemá smysl další analýzy provádět. Prokázání vlivu stavu podzemní vody na nepříznivé výsledky hodnocení chemického či ekologického stavu povrchových vod nebo rizikovosti je naopak třeba provádět zcela individuálně a mělo by se mj. opírat o výsledky analýzy vlivů a dopadů jak pro útvar podzemní, tak povrchové vody. Bod 3) lze podle názoru autorů nahradit výběrem reprezentativních monitorovacích objektů pro daný receptor (povrchovou vodu) zejména v případech, kdy se ovlivnění útvaru povrchové vody odehrává na výrazně menším území v porovnání s plochou útvaru podzemní vody a z hlediska útvaru podzemní vody se tak jedná pouze o lokální problém. Stanovení reprezentativních monitorovacích bodů by se mělo opírat o konceptuální model útvaru podzemní vody a také pokud možno o zjištěné směry proudění podzemní vody. Zároveň by mělo zohledňovat všechny relevantní významné antropogenní činnosti (např. umístění zdrojů znečištění, významné odběry apod.). Ve schematizovaném postupu není uveden ještě jeden nutný krok, a tím je posouzení, kdy prahová hodnota pro podzemní vody nemůže být zpřísněná na úroveň limitu pro receptor povrchové vody z důvodu příliš vysoké hodnoty přirozeného pozadí, která je útvaru podzemní vody vlastní. V takovém případě může být prahová hodnota snížena maximálně na úroveň přirozeného pozadí a problém s nastavením limitů by se mohl v případě prokázané významné interakce povrchové a podzemní vody přesunout na zmírnění limitů pro útvar povrchové vody z důvodu zvláštních přírodních podmínek. Hodnocení chemického stavu podle směrného dokumentu má v obecné rovině obsahovat tyto prvky: 1) kritéria pro hodnocení (prahové hodnoty či normy jakosti podzemní vody z přílohy I dceřiné směrnice); 2) agregaci dat (zde se jedná zejména o časovou agregaci dat z jednotlivých monitorovacích objektů); 3) určení rozsahu útvaru (plošného či objemového), kde je překročena prahová hodnota; 4) lokalizace překročení prahové hodnoty; 5) spolehlivost hodnocení. Předmětem této metodiky je stanovení prahových hodnot pro receptor povrchové vody v rámci bodu 1). Otázka agregace dat je předmětem celkového konceptu hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod a je řešena mimo tuto metodiku. Význam určení reprezentativnosti monitorovacích objektů pro daný receptor souvisí s body 3) a především 4). Otázky spojené se spolehlivostí hodnocení jsou načrtnuty v závěru metodiky. 9

12 3 Shrnutí přístupů pro stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod uplatňovaných v dalších evropských zemích Zjednodušené postupy stanovení prahových hodnot jako takových byly zjišťovány na základě vyplněných souhrnných dotazníků Pracovní skupiny C Groundwater pro společnou implementaci Rámcové směrnice o vodě. Podrobnost rozvedených postupů se značně lišila (někde popis i zcela chyběl), stejně jako ve výsledku zohledněná kritéria vstupující do postupu pro stanovení prahových hodnot a množství stanovených ukazatelů. Nejčastějším kritériem pro užívání použitým pro odvození prahových hodnot byly standardy pro vody určené pro pitné účely (ať již převzaté z norem EU nebo z národních předpisů), které nějakým způsobem zohlednila prakticky každá členská země, a to obvykle na celonárodní úrovni. U přirozeně se vyskytujících látek byly obvykle zjišťovány i hodnoty přirozeného pozadí a v takovém případě, pokud převyšovaly ostatní kritéria, byly stanoveny prahové hodnoty rovné přirozenému pozadí (na úrovni jednotlivých útvarů). Tento postup aplikovalo např. Rakousko, Polsko či Německo. Francie naopak referuje, že v jejích podmínkách se takové látky nikdy nevyskytují z obou zdrojů najednou (tzn. uvolněné z geogenního prostředí a zároveň vnikající jako znečištění antropogenního původu). Na Slovensku v některých případech stanovily prahové hodnoty na polovině vzdálenosti mezi hodnotou přirozeného pozadí a limitem pro pitné vody. Povrchová voda vstupovala jako receptor do hodnocení teoreticky sice často, ovšem mnohé země přiznaly, že faktory determinující konečné nastavení prahových hodnot jim v důsledku nedostatečného poznání nakonec obvykle chyběly. Např. Francie uvádí, že byla snaha použít faktor ředění a přirozeného odbourávání polutantu (Dilution Factor/Attenuation Factor - DF/AF) i látkový odtok, nicméně není jasné (ani autorům dotazníku), zda se alespoň v jednom z útvarů podařilo tyto děje vyčíslit a použít je pro návrh prahových hodnot. Polsko také konstatuje nedostatečné znalosti látkového odtoku. Typické je spíš začlenění určité prozkoumanější problematiky konkrétního znečištění do odvození prahových hodnot: Rakousko odvodilo pro receptor povrchová voda prahové hodnoty pouze pro ortofosfáty, které způsobují eutrofizaci, Maďarsko zase zohlednilo nároky vodních ekosystémů v krasových oblastech s prameny. Specifický způsob z pohledu začlenění všech prvků hodnocení aplikovalo Německo, které se snaží používat na celonárodní úrovni vždy to nejpřísnější z kritérií. 10

13 4 Návrh způsobu kvantifikace podílu podzemních vod na povrchové vody Pro kvantifikaci podílu podzemních vod na povrchových vodách se vycházelo z dlouhodobých průměrných hodnot podílu základního odtoku podzemních vod na celkovém odtoku z povodí (tzv. Base Flow Index - dále BFI), které byly stanoveny již v minulosti při pracích na Směrném vodohospodářském plánu z roku 1976 a které se určují i v současnosti pro různé měrné profily povrchových vod pod Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Base Flow Index, vyjádřen v procentech, slouží jako první směrodatný indikátor určení oblastí, kde mohou podzemní vody významně ovlivnit ekologický nebo chemický stav útvarů povrchových vod. Ovlivněno je primárně množství povrchových vod, ale také fyzikálně-chemické či chemické ukazatele povrchových vod. Nezanedbatelná část znečištění povrchových vod může v těchto oblastech pocházet právě z vod podzemních, které jakožto významný zdroj vody zejména v období sucha determinují chemický a ekologický stav útvarů povrchových vod. Zřejmou nevýhodou použití BFI pro kvantifikaci podzemních vod na povrchových vodách je omezená možnost použití pouze pro malá (horní) povodí, neboť hodnoty základního odtoku podzemních vod, tj. dílčí část BFI, nelze automaticky ztotožňovat s celkovým podzemním odtokem ze struktury, ani z povodí. Čím větší povodí má být BFI charakterizováno, tím problematičtější je zejména určení vazby na útvary podzemních vod, protože značně narůstá heterogenita pro podmínky oběhu podzemní vody. Pro vyčíslení podílu podzemních vod na povrchových vodách i v malých povodích je přesto problematické zejména určení hydrogeologických struktur (tedy útvarů podzemních vod), které jsou hodnotami BFI v profilech povrchových toků reprezentovány. Jako nejpoužitelnější se nakonec ukázala cesta, kdy byly nejprve analyzovány hodnoty BFI v rámci hydrologických povodí a na základě toho byly vytipovány oblasti, které by zasluhovaly zvláštní pozornost při své správě (zejména pro návrhy prahových hodnot pro podzemní vody se zřetelem na vysokou pravděpodobnost znečišťování navazujících povrchových vod). V závěru této kapitoly byla provedena též jednoduchá analýza útvarů podzemních vod, k nimž byly nalezeny na základě mapových podkladů reprezentativní profily s vyššími hodnotami BFI. Reprezentativnost profilů je zde doprovázena hrubým odhadem plochy útvaru, k níž se hodnota BFI váže, popř. počtem dotčených pracovních jednotek u dělitelných útvarů. Identifikace hydrogeologických struktur s významnější vazbou na stav povrchových vod proběhla pouze u útvarů základní vrstvy a Jizerského coniaku. Ostatní zástupci svrchní a hlubinné vrstvy byly z analýzy vynechány. Závěry posledně jmenované analýzy by však měly být aktualizovány a případně revidovány podle vývoje poznatků o BFI a dále podle map hydroizohyps, resp. hydroizopiez v případě útvarů podzemních vod s napjatou hladinou, či modelů proudění podzemní vody ve struktuře na základě podrobného šetření tam, kde jsou tato data k dispozici. 4.1 Podkladová data a metody jejich stanovení Base Flow Indexy stanovené ve Směrném vodohospodářském plánu z roku 1976 První sada dat BFI byla pořízena během prací na Směrném vodohospodářském plánu (SVHP) vypracovaném v letech 1968 až 1975, a byla v něm zobrazená v bilančních přílohách - hydrogeologických mapách v měřítku 1 : Tyto hodnoty byly stanovené jako poměry průměrného odtoku ze zdrojů podzemní vody (PQ) v l/(s.km 2 ) k celoročnímu průměrnému průtoku (Qa). Průměrné hodnoty byly stanovené z víceletých časových řad, 11

14 obvykle 10 až 12letých, výjimečně i 35letých. Období se vztahují nejčastěji k letům 1956 až 1968, ale některé časové řady začínají již v roce 1923 a jiné končí až To znamená, že se jedná prakticky o neovlivněné nebo minimálně ovlivněné časové řady. Metoda stanovení BFI vycházela z metody Killeho (1970), známé též pod názvem metoda minimálních měsíčních průtoků. Jedná se z větší části o empirickou metodu, která na základě minimálních průměrných denních průtoků v jednotlivých měsících vybraného období a jejich následné matematické a grafické analýze podává obraz o průměrném podzemním odtoku. Vhodná je zejména pro hydrogeologicky uzavřená povodí. Hodnoty Base Flow Indexu jsou uváděny v procentech a pohybují se v rozmezí od 11 do 73 %. Vyskytuje se zde i hodnota 100 %, která je zřejmou chybou, autoři nicméně předpokládají, že indikuje významnou interakci podzemních a povrchových vod, proto ji až na výjimky i nadále uvádějí nepozměněnou. Hodnoty byly stanoveny celkem pro 97 profilů pokrývajících s různou hustotou celé území ČR. U některých profilů se zákres polohy profilu mírně liší od dnešní lokalizace, většinou se ale jedná o posun na toku (až o 2 km), který ovšem nemění (nebo pouze zanedbatelně mění) charakter profilu vzhledem k přítokům a ploše povodí. Pouze u profilu Lužnice - Zlatá stoka původní zákresy sítě toků a polohy profilu vůbec nekorespondují se současnou situací. Hodnoty BFI z profilů SVHP jsou znázorněny na obrázcích 4.1 a 4.2. Relativní četnosti BFI podle SVHP 1976 Relativní četnosti (%) ,7 17,5 11,3 10,3 9,3 7,2 6,2 4,1 3,1 2,1 2,1 1,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, Horní hranice kategorie BFI (%) Obr. 4.1 Relativní četnosti Base Flow Indexů stanovených v rámci Směrného vodohospodářského plánu z roku

15 Obr. 4.2 Hodnoty BFI na území ČR stanovené v rámci Směrného vodohospodářského plánu z roku 1976

16 4.1.2 Base Flow Indexy stanovené na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu Hodnoty BFI stanovuje ČHMÚ na současných profilech povrchových toků v rámci neovlivněných částí malých povodí. Podmínkou je nejen omezená velikost plochy (obvykle do 500 km 2 ), ale též absence nádrží a dalších vlivů nad měrným profilem, které by způsobovaly umělé zásahy do režimu podzemních i povrchových vod. Metoda stanovení BFI vychází z modifikované metody Klinera a Kněžka (1974) využívající pozorování podzemních vod. Namísto rozdílů hladiny podzemní vody a hladiny toku (nezávisle proměnná) využívá pro konstrukci obalových křivek pouze stavy podzemních vod a průtoky v řece. Metoda předpokládá regionální reprezentativnost a dále neovlivněný režim sledovaných objektů. Celkem byl BFI vyčíslen na 127 měrných profilech. Hodnoty se pohybovaly mezi 11 až 87 % (viz následující obrázky). Relativní četnosti BFI podle ČHMÚ Relativní četnosti (%) ,7 20,5 17,3 10,2 0,0 0,0 1,6 7,1 4,7 4,7 5,5 3,9 3,1 0,8 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0, Horní hranice kategorie BFI (%) Obr. 4.3 Relativní četnosti Base Flow Indexů stanovených podle ČHMÚ 14

17 Obr. 4.4 Hodnoty BFI na území ČR stanovené na měrných profilech povrchových vod ČHMÚ

18 4.1.3 Srovnání Base Flow Indexů Data pocházející z obou metod nepokrývají stejné oblasti - původní BFI z roku 1976 byly stanoveny i na profilech v dolních částech toků na rozdíl od BFI ČHMÚ vyčíslených pouze pro menší povodí (cca do 500 km 2 ). Předpoklad neovlivněnosti těchto povodí byl v zásadě splněn v obou případech. Výsledky obou metod mohou být porovnány na celkem 22 společných měrných profilech (viz následující tabulka) v malých povodích. Z grafu (obr. 4.5) znázorňujícího procentuální rozdíl hodnot BFI z roku 1976 vůči současným hodnotám dle ČHMÚ (referenční hodnoty) v závislosti na velikosti těchto hodnot je patrné, že pro současné hodnoty BFI menší než 50 % původní metoda výsledky podstatně nadhodnocovala a pro vyšší hodnoty naopak systematicky podhodnocovala. Tab. 4.1 Porovnání hodnot BFI stanovených v rámci obou datových sad ID stanice Název stanice Název toku Oblast povodí BFI 1976 (%) BFI ČHMÚ (%) Rozdíl (%) 0300 Rychnov nad Kněžnou Kněžná La Dolní Libchavy Tichá Orlice La Ústí nad Orlicí Třebovka La Chábory Dědina La Mitrov Dědina La Litomyšl Loučná La Cerekvice nad Loučnou Loučná La Zámrsk Loučná La Nový Bydžov Cidlina La Chocnějovice Mohelka La Dolní Bukovina Zábrdka La Králův Dvůr Litavka Be Stráž pod Ralskem Ještědský potok Oh Česká Lípa Ploučnice Oh Dolní Libchava Šporka Oh Šenov-Nový Jičín Jičínka Od Opava Opava Od Věřňovice Olše Od Hraničky Třebůvka Mo Olomouc-Nové Sady Morava Mo Dolní Loučky Bobrůvka Dy Ptáčov Jihlava Dy

19 Procentuální rozdíl staré metody vzhledem k metodě stanovení BFI dle ČHMÚ Rozdíl (%) Limit rozdílu BFI dle ČHMÚ (%) Obr. 4.5 Grafické srovnání procentuálního rozdílu hodnot BFI stanovených v rámci obou datových sad Pro další analýzy byly použity dále neupravené hodnoty z obou datových sad. Pro výpočet vhodné korekce by byl zapotřebí obsáhlejší soubor srovnávacích dat. Navíc pro určení míst s významnou vazbou na podzemní vody (viz následující kapitola) byla na základě expertního odhadu použita hodnota BFI 50 % a více, u níž se charakter dat mění vzhledem k referenčním novým datům dle ČHMÚ a tím spíše by se musela formule pro přepočet opírat o statisticky dostatečně velký soubor dat. 17

20 Obr. 4.6 Grafické srovnání hodnot BFI na území ČR stanovených v rámci obou datových sad

21 4.2 Analýza povodí povrchových vod Hodnoty BFI byly analyzovány z hlediska prostorového rozmístění na hlavních tocích a jejich přítocích. Jako významné byly určeny ty profily, v nichž poměr průměrného odtoku ze zdrojů podzemní vody na celkovém odtoku převyšoval 50 %. Toto kritérium bylo zvoleno na základě expertního odhadu a zároveň se opírá o poslední bod doporučeného metodického postupu pro hodnocení chemického stavu podzemních vod v návaznosti na související povrchové vody, v němž má být vyčíslen látkový odtok znečišťující látky (více viz Směrný dokument č. 18, 2009), který s poměrem ředění přímo souvisí, stejně jako BFI. Analýza profilů indikujících lokality s významným podílem podzemních vod na celkovém odtoku byla provedena na základě obou sad dat Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů z roku 1976 V povodí Labe byly pouze výjimečně lokalizovány významné přímé přítoky Labe s vyššími hodnotami - jednalo se zejména o Loučnou s 51 až 57 % u 3 ze 4 profilů a Ploučnici se všemi 4 profily v rozmezí od 61 do 71 % včetně jejího přítoku Ještědského potoku s 55 %. Jizera překročila 50 % hodnotu Base Flow Indexu pouze na jednom profilu, nicméně všechny její přítoky s profily vykazovaly vysoké hodnoty mezi 59 až 73 % (na Žehrovce, Mohelce, Zábrdce, Bělé a Kněžmostce). Vysoká hodnota Base Flow Indexu (57 %) byla stanovena i pro Třebovku, přítok Tiché Orlice, a pro Javorku (70 %) vlévající se do Cidliny. Base Flow Index 51 % byl vyčíslen i na profilu Lužnice. V povodí Odry se nevyskytoval žádný profil s hodnotami nad 50 %. Na Moravě převyšoval danou hodnotu jediný profil ve střední části toku, kam se vlévá Blata (53 %) a Třebůvka (58 a 60 %). Z přítoků Dyje byly významné Svitava (100 a 61 %) a Litava (51 %). Hodnota 100 % je považována za nesprávnou, proto není v tabulce reportována. Tab. 4.2 Významná povodí povrchových toků z hlediska podílu podzemních vod na celkovém odtoku stanovená na základě BFI dle SVHP 1976 Hlavní tok povodí: přítok - přítok přítoku... Počet profilů s BFI > 50 % BFI max (%) (Labe) (Tichá Orlice) Třebovka 1 57 Loučná 3 57 (Cidlina) Javorka Žehrovka 1 73 Mohelka 1 53 Zábrdka 1 73 Bělá 1 71 Jizera Kněžmostka 1 59 Vltava Lužnice Ploučnice Ještědský potok 1 55 Morava 1 54 Třebůvka 2 60 Blata 1 53 Svitava 2 61 (Dyje) Litava

22 4.2.2 Analýza povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů stanovených na vybraných měrných profilech Českého hydrometeorologického ústavu V povodí Labe byly indikovány jako významné z hlediska podílu odtoku podzemních vod na celkovém odtoku následující toky a jejich povodí: Pilníkovský potok, Metuje, Loučná (se 3 profily nad 50 %), Výrovka se 2 profily, Zábrdka jakožto přítok Jizery s nejvyšší hodnotou (BFI 87 %), Liběchovka, Ještědský potok a Svitávka jakožto přítoky Ploučnice (též s jedním významným profilem) a Kamenice. Navíc byly určeny ještě 3 další významné přítoky Vltavy: Polečnice, Úterský potok vlévající se do Mže a Bakovský potok. Na Ohři nebyl zjištěn, podobně jako pro data z roku 1976, žádný významný profil. V povodí Odry byla 50 % hodnota BFI překročena pouze na jednom profilu Lužické Nisy a v povodí Dyje pouze na Trkmance. Tab. 4.3 Významná povodí povrchových toků z hlediska podílu podzemních vod na celkovém odtoku stanovená na základě BFI na měrných profilech ČHMÚ Hlavní tok povodí: přítok - přítok přítoku Počet profilů s BFI > 50 % BFI max (%) (Labe) Pilníkovský potok 1 57 Metuje 1 58 Loučná 3 65 Výrovka 2 59 (Jizera) Zábrdka 1 87 (Vltava) Polečnice 1 51 (Mže) - Úterský potok 1 54 Bakovský potok 1 57 Liběchovka 1 66 Ploučnice Ještědský potok 1 52 Svitávka (Morava) Trkmanka 1 54 (Odra) Lužická Nisa Rozpory mezi oběma analýzami povodí povrchových vod na základě Base Flow Indexů Pro úplnost analýz bylo nezbytné provést srovnání, zda jsou v rozporu zejména ty hodnoty, na základě nichž byly určeny povodí toků významně dotovaných podzemními vodami. V povodích s významnějším podílem podzemního odtoku byly častěji k dispozici hodnoty pouze z jedné sady dat (např. na Svitavě). Nicméně v některých oblastech byly k dispozici i společné hodnoty. Ty si buď odporovaly pouze v jednom případě a na základě zbylých dat se v určení významnosti shodovaly (profil Litomyšl - Loučná vykazoval na rozdíl od ostatních profilů Loučné nesoulad BFI - 44 % dříve a 51 nyní), nebo se vylučovaly zcela, protože nebylo z obou metod dostatek dalších dat. Tento nesoulad byl zjištěn u Třebovky, kde nové hodnoty byly takřka dvakrát menší než původní (29 proti původním 57 %), dále u Mohelky (53 versus 39 %) a Třebůvky s 58 a 44 %. Posledním případem nesouladů byla situace, kdy si odporovaly hodnoty v nedalekých profilech z různé doby - tento případ nastal na Mohelce (53 % na starém a 39 na blízko situovaném novém měrném profilu). 20

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY NÁVRH zpracovaný podle ustanovení 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) KAPITOLA III. MONITORING A HODNOCENÍ STAVU prosinec 2014 Obsah III.

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Tabulka III.2.2a - Hodnocení stavu - podzemní vody VÚ podzemních

Tabulka III.2.2a - Hodnocení stavu - podzemní vody VÚ podzemních Tabulka III.2.2a - Hodnocení u - podzemní y VÚ 11100 Kvartér Orlice nevyhovující 11210 Kvartér Labe po Hradec Králové nevyhovující 11220 Kvartér Labe po Pardubice nevyhovující 11300 Kvartér Loučné a Chrudimky

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

METODIKA STANOVENÍ REŽIMŮ PODZEMNÍCH VOD PRO JEDNOTLIVÉ HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY/ /ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD V ČR

METODIKA STANOVENÍ REŽIMŮ PODZEMNÍCH VOD PRO JEDNOTLIVÉ HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY/ /ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD V ČR Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Oddělení ochrany podzemních vod Ing. Marie Kozlová RNDr. Hana Prchalová METODIKA STANOVENÍ REŽIMŮ PODZEMNÍCH VOD PRO JEDNOTLIVÉ HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY/

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.

Více

Povodí Labe, státní podnik

Povodí Labe, státní podnik Povodí Labe, státní podnik Plán oblasti Horního a středního Labe, revize seznamu rizikových útvarů povrchových vod a předběžný návrh zvláštních cílů pro útvary povrchových vod Vodohospodářský rozvoj a

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

VÝZVA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V RÁMCI PROGRAMU PODPORY ZAJIŠTĚNÍ MONITORINGU VOD

VÝZVA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V RÁMCI PROGRAMU PODPORY ZAJIŠTĚNÍ MONITORINGU VOD VÝZVA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V RÁMCI PROGRAMU PODPORY ZAJIŠTĚNÍ MONITORINGU VOD Státní fond životního prostředí ČR vyhlašuje výzvu pro předkládání žádostí podle Příloh V Směrnice Ministerstva životního

Více

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně Přílohy V Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu podpory zajištění monitoringu vod účinné od 1. května 2010

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

G-Consult, spol. s r.o.

G-Consult, spol. s r.o. G-Consult, spol. s r.o. KARVINÁ - Sovinec Rekultivovaná skládka TKO, monitoring Závěrečná zpráva, 2012 Číslo zakázky Účel Katastrální území Kraj Objednatel 2010 0116S sledování kvality podzemní a povrchové

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY PŘÍPRAVNÉ PRÁCE SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PŘÍPRAVNÝCH PRACÍCH PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY Povodí Vltavy, státní podnik oddělení plánování v oblasti vod prosinec 2007 1 Souhrnná zpráva

Více

G-Consult, spol. s r.o.

G-Consult, spol. s r.o. G-Consult, spol. s r.o. KARVINÁ Monitoring podzemní a povrchové vody Závěrečné zhodnocení, 2013 Číslo zakázky Účel Etapa Katastrální území Kraj Objednatel sledování kvality podzemní a povrchové vody XVII.

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

CHEMISMUS PODZEMNÍ VODY

CHEMISMUS PODZEMNÍ VODY CHEMISMUS PODZEMNÍ VODY Posudek číslo: 37 Datum: 23. květen 2008 Lokalizace: souřadnice středu vybraného území (S-JTSK): X = 974986, Y = 756542 katastrální území: Neštěmice obec: Ústí nad Labem Ústecký

Více

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje

Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Plány dílčích povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních přítoků Dunaje Druhý cyklus plánování (2010 2015) Ing. Jaroslav Beneš Ing. Kateřina Koudelková Povodí Vltavy, státní podnik 19. června

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí

Více

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních

1 ) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních Strana 186 Sbírka zákonů č.23 / 2011 23 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní prostředí. ř Posuzování dopadu (impaktu) posuzované činnosti na životní prostředí

Více

Plán oblasti Horního a středního Labe HODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH VOD

Plán oblasti Horního a středního Labe HODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH VOD AQUATEST, a.s. Geologická 4, 150 00 Praha 5 IČO 44 79 48 43 zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Povodí Labe hodnocení povrchových vod, 42 1 04 0204

Více

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM?

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Bezpečnostní výzkum BVII/-VS Náhradní zdroje v obcích v krizových

Více

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL Ing. Stanislav Ryšavý Povodí VD Vranov 1 Cíle studie Zmapovat stav vod v povodí VD Vranov a ve vlastní nádrži Určit

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Neznámá platnost Č. j.: 60320/ENV/15 V Praze dne 4. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE 26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)... Zpráva o sledování jakosti vody a sedimentů drobných vodních toku a malých vodních nádrží v roce 2010 OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU

MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU KOHOUT P. ECOCHEM, analytické centrum Praha, Dolejškova

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Problematika výpočtu základního odtoku v Jihočeských pánvích Abstrakt : Klíčová slova: 1. Budějovická pánev

Problematika výpočtu základního odtoku v Jihočeských pánvích Abstrakt : Klíčová slova: 1. Budějovická pánev Problematika výpočtu základního odtoku v Jihočeských pánvích Eva Novotná ČHMÚ, oddělení podzemních vod, Na Šabatce 17, Praha novotna@chmi.cz, tel. 244032350 Abstrakt : Referát seznamuje s problematikou

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona]

Doklady pro vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami [K 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona] 432/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu Změna: 195/2003

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména, příjmení Sídlo / Místo podnikání

Více

DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi

DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi Hana Nováková VÚV T.G.M., v.v.i. - Oddělení GIS a kartografie Co je DIBAVOD? DIgitální BÁze VOdohospodářských Dat (DIBAVOD) je pracovní označení návrhu katalogu

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství Garant kapitoly Funkční složky: Ing. arch. Naděžda Rozmanová Garant podkapitoly Vodní hospodářství: Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Zpracovatel podkapitoly Vodní hospodářství: Doc. Ing. Ladislav Satrapa,

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Komise pro plánování při státním podniku Povodí Labe II. jednání komise 12.6.2012 Povodí Labe, státní podnik Program jednání 1) Zahájení 2) Aktuální informace z procesu plánování

Více

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA Aarhuská úmluva (celým názvem Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Co je GIS a proč GIS? Geografický informační systém nástroj, poskytující informace

Více

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Ivana Pomykačová Konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Výsledek měření souvisí s: Vzorkování, odběr vzorku Pravdivost, přesnost, správnost

Více

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 Problematika říčních sedimentů - odběry, analýzy, hodnocení Ing. Jiří Medek Obsah přednášky kvantitativní aspekty kvalitativní aspekty - monitoring jakosti

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce NENKOVICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

Plánování v oblasti vod Představení návrhů Plánů povodí (PDP, NPP, PpZPR)

Plánování v oblasti vod Představení návrhů Plánů povodí (PDP, NPP, PpZPR) Plánování v oblasti vod Představení návrhů Plánů povodí (PDP, NPP, PpZPR) Královéhradecký kraj - seminář 26.3.2015 Mgr. Petr Ferbar Povodí Labe, státní podnik Program pracovního semináře 26.3.2014 Hradec

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. Spolupráce Vědecké instituce:

Více

VYHLÁŠKA č. 17/2009 Sb. ze dne 5. ledna 2009, o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě. 1 Předmět a účel úpravy

VYHLÁŠKA č. 17/2009 Sb. ze dne 5. ledna 2009, o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě. 1 Předmět a účel úpravy VYHLÁŠKA č. 17/2009 Sb. ze dne 5. ledna 2009, o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě Ministerstvo životního prostředí stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle 11 odst. 5 zákona č. 167/2008

Více

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD Citace Kantorová J., Kohutová J., Chmelová M., Němcová V.: Využití a validace automatického fotometru v analýze vod. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 349-352. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN

Více

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke Souhrn informací o vodách ke a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke profilu vod ke profilu vod ke Nadmořská OHRE29 výška Plocha nádrže 15 ha Základní hydrologická charakteristik a Kompetentní

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ Příloha č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 1. Identifikace provozovatele

Více

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA E. Hanslík, E. Juranová, V. Kodeš, D. Marešová, T. Minařík, B. Sedlářová VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA Výzkumný

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období (2016-2021)

ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období (2016-2021) ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST II. plánovací období (2016-2021) Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské

Více

Odbor VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE. Oddělení hydrologie. Oddělení hydrauliky

Odbor VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE. Oddělení hydrologie. Oddělení hydrauliky VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE Odbor hydrologie hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Odbor se zabývá odborným řešením úloh z oblasti hydrologie a hydrauliky

Více

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém

DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém Řešitelé: Ing. Hana Hudcová Ing. Ilja Bernardová Spoluřešitelé a spolupracovníci: VÚV T.G.M., v.v.i. Mgr. Petr Medek Ing.

Více

SOUČASNÁ SITUACE ZNEČIŠŤOVÁNÍ RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., ČSPŽP seminář září 2015 VODNÍCH ZDROJŮ V EVROPĚ

SOUČASNÁ SITUACE ZNEČIŠŤOVÁNÍ RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., ČSPŽP seminář září 2015 VODNÍCH ZDROJŮ V EVROPĚ SOUČASNÁ SITUACE ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODNÍCH ZDROJŮ V EVROPĚ RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Chemický stav říční a jezerní VÚ, jednotlivé země EU k roku 2012 10

Více

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2008 STUDIE POSOUZENÍ DOPADŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY NA VODOHOSPODÁŘSKOU SOUSTAVU V POVODÍ MORAVY pro oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje Shrnutí zpracované na základě Studie

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2003

Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2003 Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2003 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací Ostrava,

Více

254/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

254/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) 254/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3.1 Opatření na ochranu životního prostředí Projekt zahrnoval řešení problematiky likvidace odpadních vod v regionu Trutnovsko.

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

Programy opatření v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy Seminář Voda 2010 současný stav a opatření k ochraně vodního zdroje Želivka Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Proces plánování v oblasti

Více

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006

Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006 Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více