CHARAKTERISTIKA CHKO MORAVSKÝ KRAS. POTENCIÁL, VYUŽITÍ, UDRŽITELNÝ ROZVOJ.

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa CHARAKTERISTIKA CHKO MORAVSKÝ KRAS. POTENCIÁL, VYUŽITÍ, UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Characteristics of protected landscape area Moravian Karst. Potential, usage, sustainable development. Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej PETR Autor: Michaela KLENKOVÁ Brno, květen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Michaela Klenková Název bakalářské práce: Charakteristika CHKO Moravský kras. Potenciál, využití, udržitelný rozvoj. Název práce v angličtině: Characteristics of protected landscape area Moravian Karst. Potential, usage, sustainable development. Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Petr Rok obhajoby: 2009 Anotace Předkládaná bakalářská práce v první části pojednává o obecné charakteristice CHKO Moravský kras, o tamních přírodních podmínkách, přírodních rezervacích a památkách. V následující části je vytvořena socioekonomická analýza zkoumaného území. Tato analýza stručně popisuje obce CHKO, obyvatelstvo, občanskou vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu, ekonomickou a ekologickou situaci, architektonické památky a činnost Správy CHKO Moravský kras. Dále je vysvětlen pojem udržitelného rozvoje, charakterizován jeho historický vývoj a nastíněna jeho aplikace v analyzované oblasti CHKO Moravský kras. Hlavním cílem práce je průzkum potenciálu oblasti a jeho využití. Tyto možnosti vychází z vypracované SWOT analýzy. Je zde také představeno současné využití území k rekreaci, sportovním aktivitám a lze zde nalézt i rozebrání problematiky cestovního ruchu. Annotation The first part of this study generally deals with general characteristics of PLA Moravian Karst, its natural conditions, nature preserves and sights. The second part of a study consist of socioeconomic analysis of researched area. This analysis describes municipalities, population, civic amenities, technic and traffic infrastructure, economical and ecological situation, architectural sights and PLA Moravian Karst governance activity. The next step is the explanation of sustainable development concept, its evolution and its implementation in researched area. Main target of a study is research of PLA Moravian Karst potential and its utilization. Possibilities of utilization appear mainly from SWOT analysis. Following part of a study presents current utilization of researched area for recreation, sports and tourism. Klíčová slova CHKO Moravský kras, socioekonomická analýza, udržitelný rozvoj, cestovní ruch, SWOT analýza Keywords PLA Moravian Karst, socioeconomic analysis, sustainable development, tourism, SWOT analysis

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Charakteristika CHKO Moravský kras. Potenciál, využití, udržitelný rozvoj vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 18. května 2009 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Petrovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

5 OBSAH ÚVOD CHARAKTERISTIKA OBLASTI PŘÍRODNÍ PODMÍNKY PŘÍRODNÍ REZERVACE A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA OBLASTI OBCE NACHÁZEJÍCÍ SE V CHKO MORAVSKÝ KRAS Stručná charakteristika a historie obcí OBYVATELSTVO EKONOMIKA A TRH PRÁCE Průmysl Zemědělství, lesnictví, rybolov a myslivost Trh práce TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA OBČANSKÁ VYBAVENOST Kultura, školství a sport ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY SPRÁVA CHKO MORAVSKÝ KRAS EKOLOGICKÉ SLUŽBY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ VZNIK POJMU UDRŽITELNÝ ROZVOJ HISTORICKÝ VÝVOJ POJETÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU UDRŽITELNÝ ROZVOJ CHKO MORAVSKÝ KRAS STRATEGIE ROZVOJE CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI POTENCIÁL A MOŽNOST VYUŽITÍ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ SWOT ANALÝZA ROZVOJOVÝCH MOŽNOSTÍ CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ZAMĚŘENÁ PŘEDEVŠÍM NA OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby REKREACE, CESTOVNÍ RUCH, TURISTIKA A SPORTOVNÍ VYŽITÍ Rekreace Pěší turistika a cykloturistika... 35

6 4.2.3 Další sportovní aktivity MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Agroturistika Balíčky cestovního ruchu Speleoterapie Moravský kras regionální produkt DALŠÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ROZVOJ OBLASTI CHKO MORAVSKÝ KRAS ZÁVĚR BIBLIOGRAFIE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 45

7 ÚVOD Píše se rok 2009 a životní styl lidí se stává rychlejším a uspěchanějším. Svět se stále vyvíjí, vznikají nové vědní obory, technologie, lidé se honí za penězi, majetkem, kariérou. Přitom však zapomínají na jednu podstatnou skutečnost. Skutečnost, že příroda je tím nejdůležitějším faktorem v životě. Život na planetě Zemi vznikl a udržuje se díky křehké rovnováze mnoha velmi složitých procesů. Současné lidstvo má dost prostředků k tomu, aby tuto rovnováhu poznalo, ale také nevratně ničilo. A zatím se mu oboje daří. (1) (Havránek 2008) Lidstvo svojí činností zabírá stále větší část území a tím dochází k ničení krajiny. O planetu Zemi, přírodu a zdravé životní prostředí je třeba pečovat a snažit se o jejich ochranu. Aby nedošlo k úplnému zničení krajiny, snaží se většina států chránit svoje vzácná území a neporušená místa. Zmíněná ochrana funguje na principu právních norem zákonů, vyhlášek, nařízení apod. Tato vzácná území mají přesně stanovené hranice, jsou zde určena pravidla hospodaření a nakládání s územím a meze lidské činnosti a to právě tak, aby nedocházelo k poškozování přírody. Systém ochrany přírody si v České republice prošel již značným vývojem, jeho počátky sahají až do konce 1. poloviny 19. století. Velkoplošnými zvláště chráněnými územími jsou Národní parky (dále již NP) a Chráněné krajinné oblasti (dále již CHKO). Maloplošná zvláště chráněná území jsou Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a přírodní památky. Tato práce se zabývá CHKO Moravský kras, která patří k nejvýznamnějším krasovým oblastem ve Střední Evropě. CHKO jsou nižším stupněm ochrany, nežli NP. Jsou to rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. (2) (Zákon č. 114/1992 Sb. 25) První část práce se věnuje obecné charakteristice CHKO Moravský kras, přírodním podmínkám a také přírodním rezervacím a památkám, které se zde nachází. Na úvodní část práce navazuje socioekonomická analýza zkoumaného území. Tato analýza stručně popisuje obce nacházející se v daném území, jejich obyvatelstvo, občanskou vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu, ekonomickou a ekologickou situaci, a architektonické památky. V rámci analýzy je zahrnut i význam a činnost Správy CHKO Moravský kras. Dále je vysvětlen pojem udržitelného rozvoje, charakterizován jeho historický vývoj a nastíněna jeho aplikace v analyzované oblasti CHKO Moravský kras. Jsou zde také stručně popsány základní strategické dokumenty pro rozvoj sledovaného území. Závěr práce se zabývá potenciálem oblasti a jeho využití. Tyto možnosti vychází z vypracované SWOT analýzy, jež popisuje mimo jiné vhodné příležitosti k rozvoji CHKO Moravský kras do budoucna. Je zde také představeno současné využití území k rekreaci, sportovním aktivitám a lze zde nalézt i rozebrání problematiky cestovního ruchu. 7

8 1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI Charakteristika CHKO Moravský kras vychází především z (3) a (4). Moravský kras, který byl roku 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí, je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasovou oblastí České republiky. Leží v Jihomoravském kraji a táhne se od městských částí Brna Líšně a Maloměřic na sever až ke Sloupu a Holštejnu v 3 až 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců. Jeho celková rozloha je v současné době 92 km 2. V Moravském krasu je k dnešnímu dni známo více než 1100 jeskyní a další výzkumné a vědecké práce stále probíhají. Tato oblast se může pyšnit nejdelší historií výzkumu krasových lokalit v naší republice, což značně přispívá k rozvoji nejrůznějších vědeckých oborů. Patří i k významným územím z hlediska cestovního ruchu a turistiky. 1.1 Přírodní podmínky V průběhu geologického vývoje byl povrch Moravského krasu deformován hornotvornými procesy za vzniku zlomových systémů, vrás a dalších tektonických prvků. Tektonicky nejvýznamnější je pásmo blanenského prolomu, které zasahuje do střední části Moravského krasu. (3) Na obrázku č. 1 je odkrytá geologická mapa, ve které je vidět podloží Moravského krasu i následky tektonické činnosti. Ze střední části krasu vybíhá k severozápadu blanenský prolom přetínající starší boskovickou brázdu. Pod číslem 1 a jeho značením se skrývají neogenní sedimenty, pod číslem 2 svrchněkřídové a svrchnějurské sedimenty, pod číslem 3 kulmské sedimenty Drahanské vrchoviny, pod číslem 4 devonské vápence Moravského krasu a pod číslem 5 předdevonský brněnský masív. Obrázek č. 1: Moravský kras odkrytá geologická mapa Zdroj: (5). 8

9 Jiří Otava ve svém článku o Moravském krasu píše: Povrch Moravského krasu je velmi složitý a právě tak složitá a dlouhá je jeho geologická historie. Geologický podklad vápencových souvrství tvoří žuly, které utuhly z magmatu již ve starohorách. Vznikl tak mohutný komplex hlubinných vyvřelin, které nazýváme brněnský masiv. Snižováním povrchu erozí se žuly dostaly na povrch, zvětrávaly a uvolněný písek a štěrk se usazoval v depresích. Teprve potom ve středním devonu, přibližně před 380 miliony let, zalilo území moře. Bylo to moře mělké a teplé, jeho dno neustále klesalo, takže se zde usadilo na tisíc metrů vápenců, jež nazýváme macošským souvrstvím. Tehdejší moře můžeme přirovnávat k dnešnímu Bahamskému souostroví, tedy soustavě lagun, korálových útesů, jazyků hlubšího moře i strmějších svahů. V takovém prostředí žila hojná fauna. Výběrové zvětrávání povrchu způsobilo, že na jeho stěnách máme krásné vypreparované příklady devonských útesotvorných organismů. (6) (Otava 2006, str ) Příčinou rozvinutého krasového georeliéfu této oblasti byly nejen geologické jevy, jako horotvorné procesy a tektonika, ale i klimatické podmínky. Moravský kras je typologicky označován za tzv. holokarst. Holokarst je úplný kras v období zralosti s dokonalým vývojem všech povrchových i podzemních krasových jevů. Krasový proces se váže výlučně na devonské vápence, a to především vápence lažánecké a vilémovské. Lažánecké vápence jsou nejstarší, mají tmavošedou barvu a jsou uloženy ve výrazných deskách až lavicích a vápence vilémovské jsou velmi jemně zrnité, hrubě lavicovité až masivní a mají světlešedou barvu. (3) Reliéf Moravského krasu je převážně tvořen zarovnanými povrchy nebo plošinami, které jsou rozčleněny hlubokými údolími. Tato údolí, tzv. žleby, mohou být bezvodé (část Pustého a Suchý Žleb), s periodickými (Křtinské údolí) nebo trvalými vodními toky (údolí Říčky). Typickým povrchovým krasovým jevem jsou závrty, které nejčastěji vznikají prosakováním povrchových vod do podzemí. Závrty bývají velmi často propojeny s podzemními dutinami a vznikají dlouhodobým vývojem za spoluúčasti koroze vápenců, svahových pohybů a řícení. (3) (Mackovčin 2007, str. 663) Mezi další nejčastější povrchové krasové jevy řadíme izolované skály. Tyto skály můžou mít tvar hřebenáče, skalního okna nebo mostu. V naprosté většině se jedná o trosky starých jeskyní. (3) (Mackovčin 2007, str. 663) Mezi krasové jevy, které představují rozhraní mezi povrchem a podzemím, řadíme ponory a vývěry. Ponorem (propadáním) se nazývá místo, kde voda povrchového toku odtéká do podzemí. Ve vývěru pak ponorný tok opouští podzemní prostory a vytéká na povrch. (3) (Mackovčin 2007, str. 664) Mezi nejznámější propadání Moravského krasu patří Staré skály u Sloupu a Rudické propadání. K podzemním krasovým jevům jsou řazeny jeskyně s výplněmi. Jeskyně vznikaly v několika fázích krasové modelace, jejímž dokladem jsou především výškové úrovně jeskynních vchodů. (3) (Mackovčin 2007, str. 664) 9

10 Na obrázku č. 2 jsou znázorněny hlavní krasové jevy a také sekundární krasové jevy, jako jsou krápníky a jeho druhy. Obrázek č. 2: Krasové jevy Zdroj: (5). Z archeologického hlediska se Moravský kras řadí k nejdéle zkoumaným regionům ve střední Evropě. (7) (Svoboda 2006, str. 244) Archeologické výzkumy dokazují, že jeskyně krasu byly osídleny již v době před 120 tisíci lety. Nálezy jednoduchých kamenných nástrojů z křemene, křemence, rohovců, roztříštěné zvířecí kosti a především nálezy lidské, jako části lebek neandrtálců, objevené v jeskyni Kůlna, to vše je dokladem o osídlení těchto jeskyní našimi předky v tomto období. Několik dalších jeskyní v Moravském krasu nese známky osídlení člověkem moderního typu Homo sapiens sapiens a pochází z období asi před lety. Nejvýznamnější nálezy z tohoto období byly objeveny v jeskyni Pekárna v Údolí Říčky. Příkladem je koňské žebro s rytinou pasoucích se koní, jehož stáří je přibližně let (obrázek č. 3) ). Tyto nálezy jsou pouze těmi nejstaršími. I na mnoha dalších místech chráněné krajinné oblasti byly objeveny zajímavé pozůstatky po životě našich předků, jako např. v jeskyni Býčí skála, Koňská jáma apod. Většina sídlišť byla soustředěna v blízkosti ponorů či vývěrů a stálých toků. (3) (Mackovčin 2007, str. 681) Obrázek č. 3: Koňské žebro s rytinou pasoucích se koní Zdroj: (7). 10

11 Z hydrografického a hydrologického hlediska se Moravský kras vyznačuje celou řadou zvláštností vůči okolnímu území. Vody přitékající z nekrasových částí Drahanské vrchoviny, se na geologické hranici s devonskými vápenci téměř okamžitě ztrácejí do podzemí. (3) (Mackovčin 2007, str. 667) Hlavní vodní tok severní části Moravského krasu je řeka Punkva, která vzniká v podzemí soutokem Sloupského potoku a říčky Bílá voda. Sloupský potok se propadá do podzemí u Sloupsko-šosůvských skal a v podzemí vytváří koridor, který je součástí největšího jeskynního systému krasu systému Amatérské jeskyně, dlouhého 40 km. Řeka Punkva nejprve protéká z velké části neznámými místy až do propasti Macocha a dále pokračuje Punkevními jeskyněmi až k vývěru. Po několika kilometrech se vlévá do řeky Svitavy. Střední část Moravského krasu odvodňuje Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok. (3) (Mackovčin 2007, str. 668) Jedovnický potok se propadá v ponoru Rudického propadání do hloubky přibližně 90 metrů a v podzemí vytváří druhý největší jeskynní systém Moravského krasu, který je dlouhý 13 km a protéká mnoha dómy, mezi něž patří také Obří dóm, což je největší podzemní prostora Moravského krasu. Ochozský, Hádecký a Hostěnický potok, jež po vývěru vytváří potok Říčka, odvodňují jižní část Moravského krasu. (3) Půdní charakter Moravského krasu podložen devonskými vápenci je těžší, tvořen vápencovým štěrkem a minerálně velmi bohatý. Typickým půdním typem jsou šedé až tmavé rendziny. 1 Glejové půdy se nacházejí v místech vysoko položené hladiny podzemní vody, což je převážně v okolí vodních toků. Pukliny a trhliny vápenců hluboko pod povrchem jsou vyplněny černozemními půdami. (4) Klimatické poměry v oblasti Moravského krasu jsou výrazně ovlivněny členitým reliéfem a projevují se zvláštnostmi ve srovnání s podnebím sousedních oblastí. Mezi tyto zvláštnosti řadíme například velmi častý vznik teplotních inverzí. Moravský kras, zvláště jeho střední a severní část, patří mezi relativně vlhčí místa ČR. Mezi základní srážkové charakteristiky patří i délka období, ve kterém se převážně vyskytují sněhové srážky. V severní části krasu leží sněhová pokrývka téměř dvakrát déle než v jižní části. (4) (Správa CHKO MK, klimatické poměry) Pestrost vegetace Moravského krasu je v porovnání s okolním nekrasovým územím nápadná již na první pohled. (3) (Mackovčin 2007, str. 670) Tyto rozdíly od okolních oblastí způsobují různé faktory. Především to jsou geologická stavba, členitý reliéf či mikroklimatické podmínky, poloha krasu na rozhraní hercynské, panonské a karpatské oblasti, vlivy doby ledové a zejména člověk, který vývoj a skladbu rostlinných společenstev ovlivňuje už tisíce let. Přibližně 60% Moravského krasu je pokryto lesy, zejména listnatými. V jižní části chráněné krajinné oblasti se nachází především dubohabrové lesy a v severní části lesy bukové a jedlové. Ve střední části Moravského krasu se prolínají všechny tyto zmíněné porosty. Na území krasu se vyskytuje 68 chráněných druhů vyšších rostlin a téměř polovina z nich je kriticky či silně ohrožena. (4) 1 Rendziny jsou obdobou hnědých lesních půd, které vznikly na vápencovém podloží. 11

12 Nejvzácnější rostlinou Moravského krasu je kruhatka Matthiolova moravská z čeledi prvosenkových (obrázek č. 4). Tuto vzácnou rostlinu můžeme v České republice nalézt pouze na dně propasti Macocha, kde se vyskytuje přibližně 120 exemplářů. (4) Obrázek č. 4: Kruhatka Matthiolova moravská Zdroj: (8) a (9). Geografická poloha CHKO Moravský kras a jeho geomorfologické a mikroklimatické podmínky jsou příčinou výskytu rozmanitých přírodních stanovišť (biotopů) a společenstev. O významu území svědčí i to, že odtud bylo popsáno více než 50 nových druhů z různých zoologických skupin. (4) (Správa CHKO MK, fauna) Na území krasu je známo více než 100 chráněných druhů živočichů. 19 z nich je kriticky ohrožených a 39 silně ohrožených. Jeskyně Moravského krasu poskytují výborné podmínky pro pobyt vyhraněných společenstev jeskynních druhů, jako např. někteří chvostoskoci a roztoči. Z obratlovců jsou pro Moravský kras nejtypičtější letouni. V České republice je známo 24 druhů netopýrů a z toho 22 druhů se vyskytuje v jeskyních krasu. Nejpočetnějšími jsou netopýr velký, vrápenec malý (obrázek č. 5) a netopýr černý. (3) Obrázek č. 5: Kolonie vrápenců malých v jeskyni Býčí skála Zdroj: (3). 12

13 1.2 Přírodní rezervace a přírodní památky Území CHKO Moravský kras je tvořeno celkem čtyřmi národními přírodními rezervacemi, jedenácti přírodními rezervacemi a dvěma národními přírodními památkami. Přírodní rezervace Balcarova skála-vintoky se rozprostírá jižně od obce Ostrov u Macochy, na obou březích Ostrovského žlebu a na Suchdolské plošině. Klenotem této přírodní rezervace je od první poloviny 20. století jeskyně Balcarka, která je přístupná veřejnosti. (3) Tato jeskyně představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv (10) (Správa jeskyní MK 2007, jeskyně Balcarka). Složitý systém jeskyně Balcarka, je také významným archeologickým a paleontologickým nalezištěm. Před lety zde bylo sídliště lidí, skupiny lovců sobů. Dochovaly se po nich různé pracovní nástroje, lovecké zbraně či výtvory ze zvířecích kostí a sobích parohů. Tyto nálezy se staly významnou součástí nejstarší historie osídlení Moravy. Kvůli generální rekonstrukci je jeskyně od roku 2007 pro veřejnost dočasně uzavřena. Rekonstrukce by měla trvat až do července roku 2009 a poté by měla být opět veřejnosti zpřístupněna. Přírodní rezervace Balcarova skála-vintoky je dále známa Vintockou propastí, hlubokou 75 metrů či Šamalíkovými jeskyněmi. (10) Přírodní rezervací byla vyhlášena roku (3) V Holštejnském krasovém údolí potoka Bílá voda se nachází přírodní rezervace Bílá voda s jeskyněmi a krasovými útvary, vyhlášena roku Tato oblast je výjimečná mimořádným výskytem podzemních i povrchových krasových jevů. Mezi krasové jevy rezervace Bílá voda patří ponory Nová a Stará Rasovna, Wanklův závrt vzniklý řícením, jeskyně Nová a Stará Rasovna, Spirálová, Piková dáma, 13C, Lidomorna, Holštejnská, Nezaměstnaných a Sonda pod Jedničkou. Rezervace je známa také výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako např. tis červený, sýc rousný, výr velký a kriticky ohrožená jedovatá zmije obecná. Cennou historickou památkou rezervace je zřícenina hradu Holštejn. (3) (Mackovčin 2007, str. 670) Na Ochozské plošině, severozápadně od obce Březina je malá přírodní rezervace Březinka. Území je lesní rezervací s převážně bukovými lesy. Z krasových jevů zde můžeme pozorovat výskyt škrapových polí. Najdeme zde také některé chráněné druhy rostlin, např. lilii zlatohlávek. (3) Nejmladší národní přírodní rezervací, vyhlášenou v roce 2004, je rezervace Býčí skála. Nachází se v hlubokém údolí Křtinského potoka a na přilehlých svazích Rudické a Babické plošiny. Býčí skála je druhou největší rezervací na území Moravského krasu, s výměrou cca 190 hektarů. Území je významné archeologickými a paleontologickými nálezy, pestrou škálou krasových jevů a výskytem mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (3) (Mackovčin 2007, str. 691) Z povrchových krasových jevů zde můžeme nalézt škrapová pole či významnou trojici vývěrů vývěr Olomučanský, vývěr Jedovnického potoka a tzv. Josefovská vyvěračka. V rezervaci se nachází také několik jeskyní, např. Býčí skála, Sobolova jeskyně či suchá jeskyně Jáchymka. Podrobným mykologickým průzkumem zde 13

14 byla zjištěna existence 396 druhů hub. (3) (Mackovčin 2007, str. 692) V rezervaci se můžeme setkat také s nesčetným počtem druhů živočichů. (3) Jihovýchodně od obce Babice nad Svitavou se rozprostírá přírodní rezervace Čihadlo s bohatým výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Na území rezervace se vyskytují povrchové i podzemní krasové jevy, zejména škrapová pole a jeskyně. Nejznámější jeskyní je jeskyně Babická. Čihadlo bylo přírodní rezervací vyhlášenou roku (3) Další přírodní rezervace Dřínová se nachází na zlomovém svahu údolí řeky Svitavy. Vyhlášena byla již roku 1973 a na jejím území se vyskytují drobné jeskyně a škrapová pole. Z chráněných druhů rostlin zde rostou např. medovník velkokvětý, bělozářka větvitá, či vemeník dvoulistý. (3) Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina je budována lažáneckými vápenci. Pokryv rezervace je významný výskytem četných zkamenělin, především ježovek a amonitů. Z krasových jevů můžeme uvést drobnou skupinu závrtů v Bařinách. V rezervaci roste i několik chráněných či ohrožených druhů rostlin, např. lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý či kriticky ohrožený sklenobýl bezlistý. Mezi živočichy, kteří se zde vyskytují, můžeme vzácně spatřit jelena lesního a svá hnízda si na vysokých stromech buduje i čáp černý. (3) Nejstarší a zároveň nejjižnější přírodní rezervací Moravského krasu je národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Byla vyhlášena již roku 1950 a nachází se na katastrálním území Kanic, v blízkosti Brna, na Ochozské a Hádecké plošině a navazuje na lom Hády. Vyznačuje se přirozenými lesními a lesostepními společenstvy s velkým zastoupením chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (3) Mokřad pod Tipečkem je nejmenší přírodní rezervací Moravského krasu, která byla vyhlášena roku Nachází se v blízkosti obce Jedovnice a Křtiny. Prameniště, podmáčená louka a mokřad s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy, to vše tvoří tuto malou přírodní rezervaci. (3) (Mackovčin 2007, str. 701) Sloupsko-šošůvské jeskyně, které jsou zároveň přírodní rezervací, patří mezi nejnavštěvovanější jeskyně ČR a to především díky dvoupatrovým jeskynním systémům a unikátním až 80 m hlubokým podzemním propastem. 2 Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. (10) (Správa jeskyní MK 2007, Sloupsko-šošůvské jeskyně) Rezervace je také známa skalní stěnou hřebenáčem, který připomíná sloup. Odtud také vzešel název vesnice, na jejímž katastru se rezervace nachází. Jeskyně je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v Moravském krasu. Ochranou je zajištěna i světově známá archeologická lokalita jeskyně Kůlna. (3) (Mackovčin 2007, str. 703) Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně byla vyhlášena roku (3) Přírodní rezervace U Brněnky je krasovou plošinou s drobnými škrapovými poli, nacházející se na katastrálním území obce Kanice. Je typická dubovými a habrovými lesy 2 Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. (10) 14

15 s charakteristickým bylinným podrostem. Byla vyhlášena roku 1973 a slouží především k ochraně vzácných druhů motýlů, ptáků a některých chráněných druhů rostlin. U obce Křtiny, v údolí a na jeho svazích, se rozprostírá přírodní rezervace U Výpustku, vyhlášena roku Je významná krasovými povrchovými a podzemními jevy, z nichž nejznámější je jeskynní systém Výpustek. V tomto jeskynním systému nacisté v době 2. světové války zbudovali podzemní továrnu Flugmotorwerke Ostmark, kde bylo totálně nasazeno 1320 pracovníků. (11) Koncem války bylo vybavení továrny zlikvidováno a jeskyně byla velmi poškozena. V 60. letech byl v jeskyni vybudován přísně utajený protiatomový kryt a záložní velitelské stanoviště. (3) Od března roku 2008 je jeskyně po velkých rekonstrukcích veřejnosti přístupná. Mezi nejrozsáhlejší přírodní rezervace Moravského krasu patří rezervace Údolí říčky, ležící u obce Ochoz u Brna a vyhlášena roku Rezervace je geomorfologicky cenné krasové území s jeskynními systémy a význačnými archeologickými lokalitami (jeskyně Pekárna a Švédův stůl). (3) (Mackovčin 2007, str. 708) Zároveň také patří mezi nejcennější botanické lokality Moravského krasu a je místem výskytu mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (3) Severovýchodně od městské části Brna Líšně se nachází přírodní rezervace Velký Hornek, vyhlášena roku Vyznačuje se výskytem rozmanitých lesních a lesostepních společenstev a hlavně rostlin a živočichů, které z jiných oblastí Moravského krasu již neznáme (kosatec nízký, oman oko Kristovo, hlaváček jarní). (3) Největší a nejvýznamnější přírodní rezervací Moravského krasu je Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, vyhlášena roku Nachází se na katastrálním území šesti obcí a je význačná velkým množstvím povrchových i podzemních krasových jevů a propastí Macocha. Rezervace je také významným paleontologickým nalezištěm. Součástí rezervace je nejdelší jeskynní systém v republice, systém Amatérské jeskyně. Spolu s navazujícími jeskyněmi a propastí je dlouhá přes 34 km. Nejznámějšími jeskyněmi jsou Punkevní a Kateřinská jeskyně. Světoznámá propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. V rezervaci se vyskytuje velký počet chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Nejvýznamnější historickou památkou je zřícenina hradu Blansek. (3) V Moravském krasu jsou, jak už bylo výše zmíněno i dvě národní přírodní památky. První z nich je jeskyně Pekárna, vyhlášena roku 1933 a druhou je Rudické propadání, vyhlášeno roku Jeskyně Pekárna se nachází na jihovýchodě Moravského krasu a je velmi cennou archeologickou lokalitou s nálezy magdalénské kultury. 3 Rudické propadání se nachází na katastrálním území obce Rudice a Jedovnice a vzniklo propadáním Jedovnického potoka, které je nejhlubším krasovým propadáním vod v České republice. Voda se propadá do hloubky 86 metrů, pokračuje jeskynním systémem a vyvěrá u jeskyně Býčí skála. Oblast Rudického propadání je významná také rozmanitou flórou a faunou, v jeskyních pravidelně zimuje velké množství netopýrů. (4) 3 Kultura lovců sobů, kteří naše území osídlovali v době přibližně před 12 až 15 tisíci lety. (3) 15

16 2 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA OBLASTI 2.1 Obce nacházející se v CHKO Moravský kras Vymezení jednotlivých obcí pro účely socioekonomické analýzy se opírá o mapu zpracovanou Správou CHKO Moravský kras. Na základě této mapy bylo vybráno 16 obcí, které významnou částí svého katastrálního a zejména osídleného území zasahují do chráněné krajinné oblasti. Některé obce ovšem musely být z této analýzy vyloučeny. Město Adamov, které dané podmínky splňuje, bylo vyloučeno z důvodu jiného charakteru, než mají ostatní obce v CHKO. Problém jiného charakteru obce se týká i některých městských částí Brna, konkrétně Líšně, Maloměřic, Židenic a městských části Blanska Těchova a Lažánek, které svým katastrem do CHKO Moravský Kras také patří. Městské části Těchov a Lažánky nemohly být do analýzy zařazeny i proto, že informace potřebné pro socioekonomickou analýzu jsou dostupné pouze pro Blansko jako celek. Ze všech vybraných obcí celým svým územím v CHKO leží pouze obec Rudice a Ostrov u Macochy. Oblast chráněného území a tudíž i obce v něm ležící, spadají pod okresy Brno-venkov (v jižní části) a Blansko (střední a severní část). V České republice je vymezení CHKO závazně dáno, a pokud nějaká obec v této oblasti leží, musí dodržovat podmínky dané zákonem a spadá pod Správu CHKO. Například ve Francii se obce mohou svobodně rozhodnout, jestli v rámci přírodního parku setrvají nebo vystoupí. U dobře fungujících parků je většinou snaha se připojit a požívat tak mnohých finančních výhod. (12) (Zemanová 2004, str. 273) Stručná charakteristika a historie obcí Obec Ochoz u Brna se nachází přibližně 10 km severovýchodně od moravské metropole, města Brna, v jihovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras a mezi lesy Drahanské vrchoviny. Tato obec vznikla v roce 1947 sloučením dvou samostatných obcí, Ochoze a Obce. Počátky Ochoze lze datovat kolem roku 1237, kdy patřila do majetku blízkého Zábrdovického kláštera řádu premonstrátů. První písemná zpráva o panském dvoru v Obcích pochází z roku 1254, kdy dvůr náležel k panství Líšeňskému, které ve 13. století patřilo pánům z Kunštátu. V současné době se v obci nachází kostel zasvěcený Svatému Václavu, který v roce 2006 oslavil 400 let své existence. V blízkosti obce se nachází dva vápencové lomy, přičemž jeden z nich, lom Skalka, je k těžbě kamene a nerostů využíván dodnes. Společně s dalšími dvěma obcemi se Ochoz u Brna dělí o přírodní rezervaci Údolí říčky. (13) Kanice jsou malou obcí sousedící s Ochozí u Brna. První zmínka o Kanicích je z roku 1365, kdy osada náležela panství Nový hrad. V 18. století byla osada spojena v jednu správní obec se sousední osadou Řícmanice. Roku 1867 byly od sebe opět odděleny a z Kanic se znovu stává samostatná obec. Mezi zajímavosti obce patří zvon odlitý v roce 1917 a historická hasičská stříkačka, které jsou umístěny ve středu obce. Na katastru Kanic se rozprostírá národní přírodní rezervace Hádecká planinka a přírodní rezervace U Brněnky. (14) 16

17 Babice nad Svitavou je obec nacházející se přibližně 13 km severovýchodně od Brna, u levého břehu řeky Svitavy. První písemná zpráva o Babicích je z roku 1365, kdy byla obec majetkem Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu z Ronova. Vesnice byla ve středověku vypálena švédským vojskem při dobývání Nového hradu a později, zejména v 19. století, byla zasažena dalšími ničivými požáry. Dominantou obce je farní kostel z r zasvěcený Janu Křtiteli. (15) Na území obce se dále nachází přírodní rezervace Čihadlo, Babická jeskyně s krasovými jevy, která je veřejnosti nepřístupná, přírodní rezervace Dřínová a část národní přírodní rezervace Býčí skála. (3) Obec Březina je tvořena dvěma původně samostatnými obcemi Březina a Proseč, které byly na konci roku 1950 spojeny. Březina se nachází v jižní části Drahanské Vrchoviny a na východní hranici CHKO Moravský kras. První zmínku o této obci zachytily Zemské desky v roce 1365, kdy do nich Březina byla zapsána jako poddanská ves Čeňka Krušiny z Lichtenburka, stejně jako obec Babice nad Svitavou. O obci Proseč se poprvé píše v záznamu o prodeji vsi Obřany z roku Obec Obřany a Proseč v té době patřily stejnému pánu. V obci byl také vojákům padlým v 1. světové válce postaven pomník z červeného křtinského mramoru. Zajímavostí obce je nový Březinský kostel, vysvěcen roku Na katastrálním území obce se nachází přírodní rezervace Březinka, část přírodní rezervace U Výpustku a s obcí Jedovnice se dělí o přírodní rezervaci Mokřad pod Tipečkem. (16) Městys Křtiny ležící na východní hranici chráněné krajinné oblasti je obcí s dlouhou historií, její název je odvozen z latinského slova kirtina (Údolí křtu). Toto místo je poprvé zmiňováno v imunitní listině papeže Řehoře IX. v roce 1237 pro Zábrdovický klášter premonstrátů. Podle legend byli v blízkém Údolí křtu po příchodu křesťanství na Moravu křtěni pohané a to přímo sv. Cyrilem a Metodějem a jejich žáky. Křtinám vévodí chrám barokního architekta J.B. Santiniho z 18. století. Každým rokem v květnu se zde koná dvoudenní svatodušní malá a velká pouť. (17) (18) Habrůvka je sousední obcí městyse Křtiny. První písemná zmínka je z roku 1365, v listině z hradu Ronov. Katastr Habrůvky je poměrně rozsáhlý, zasahuje až do Josefovského údolí a proto je součástí obce i místní část Josefov, která je od obce vzdálena 4 km a má pouze 20 obyvatel. V Josefovském údolí se nachází národní přírodní rezervace Býčí skála a národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina. V rezervaci Býčí skála je několik jeskyní, z nichž jeskyně Býčí skála a jeskyně, zvaná Kostelík, patří do katastru vesnice Habrůvka. S obcí Březina se Habrůvka dále dělí o přírodní rezervaci U Výpustku. (19) Celým svým katastrálním územím leží v CHKO Moravský kras obec Rudice. Je to obec s dlouhou železářskou a hornickou tradicí a první písemná zmínka o této obci pochází z roku 1247, kdy vznikla nejstarší část budoucí Rudice, tzv. Dědina. Další dvě části Rudic se jmenují Hajce a Tumperk. K Rudicím neodmyslitelně patří větrný mlýn na Tumperku se stálou muzejní expozicí geologie a speleologie, kaple sv. Barbory a převážná část národní přírodní památky Rudické propadání. (20) 17

18 Městys Jedovnice je nějvětší obcí, která byla do analýzy zahrnuta. První zmínka o Jedovnicích je z roku 1251, kdy je za majitele jedovnického panství a zakladatele rodu pánů z Holštejna považován Crha z Čeblovic. Obec je již od první republiky vyhledávaným rekreačním místem, zejména díky krásné přírodě a rozlehlému rybníku Olšovec. V katastru Jedovnic se nachází i část národní přírodní památky Rudické propadání a část přírodní rezervace Mokřad pod Tipečkem. (21) Existence obce Vilémovice, která sousedí s Jedovnicemi, je doložena již v roce 1267, kdy se o ní píše jako o osadě s názvem Wilhelmschlag. Obec je známá především propastí Macocha, která leží na jejím katastrálním území, a dalšími přírodními úkazy národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Zajímavostí obce jsou také Vilémovické propadání, speleologické muzeum nebo barokní kaple sv. Petra z Alkantary z roku (22) První zmínka o obci Ostrov u Macochy je z roku V té době část Ostrova připadala nedalekým Jedovnicím. Vesnice byla za okupace v období 2. světové války přejmenována na Bretterschlag a okolní jeskyně sloužily na konci války jako úkryty před bombardováním pro přibližně 200 brněnských občanů, kteří se zde uchýlili. V obci se nachází kostel z roku 1490, zasvěcen sv. Máří Magdaléně a pomník na památku občanů padlých v 1. světové válce. Na území obce se dále nachází přírodní rezervace Balcarova skála-vintoky, a část národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. (23) Obec Holštejn se nachází v údolí říčky Bílá voda a první písemná zpráva o ní je z roku Obec úplně zanikla v polovině 16. století a v 17. století byla znovu obnovena. V průběhu let byla součástí Jedovnic, Lipovce a na konci 18. století již byla obdařena statutem samostatné obce. Zajímavostí obce je zřícenina hradu Holštejn a přírodní rezervace Bílá voda. (24) Vavřinec je obec tvořena čtyřmi místními částmi, a to Vavřincem, Veselicí, Suchdolem a osadou Nové Dvory, které byly roku 1960 sloučeny v jednu obec. První písemná zpráva o Veselici a Suchdolu pochází z roku 1267 a o Vavřinci z roku Na území obce můžeme najít zříceninu hradu Blansek, založeného asi v 12. století, novou rozhlednu Podvrší z roku 2001 a část národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. (25) Obec Šošůvka je poprvé zmiňována v Zemských deskách z roku V prostoru mezi sousední obcí Sloup a Šošůvkou se nachází labyrint chodeb Sloupskošošůvské jeskyně. U okraje obce se zvedá vrchol Helišova skála (613 m. n. m.) a na jejím úbočí je zatopený lom s jezírkem. V obci se mohou pochlubit také novou kaplí sv. Václava a Anežky České z roku (26) Městys Sloup je označován jako severní vstupní brána do CHKO Moravský kras a jeho vznik se datuje do poloviny 11. století. První dochovaná písemná zmínka o Sloupu je ovšem až z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Sloup byl v roce 2000 obdařen titulem Vesnice roku. Přírodní dominantou obce je komplex Sloupsko-šošůvských jeskyní. V obci se dále nachází několik památných stromů a barokní kostel Panny Marie Bolestné z 18. století. (27) Obec Petrovice a Žďár jsou nejsevernějšími obcemi CHKO Moravský kras. První písemná zmínka o obci Petrovice je z roku 1374, kdy v obci sídlil rod Vladyků. Ve 18

19 středověku byla v obci Petrovská tvrz, která byla začátkem 15. století přepadena a současně s polovinou Petrovic i kostelem vypálena. Pamětihodností obce je kostel sv. Petra a Pavla. (28) První písemná zpráva o Žďáru pochází z roku 1371 a název obce značí osadu, která byla založena na pozemcích, kde byly vypáleny lesy. Obyvatelé obce se živili převážně pálením vápna nebo výrobou štěrku. (29) 2.2 Obyvatelstvo Podle statistických údajůů z konce roku 2007 žije ve sledované oblasti celkem obyvatel. Většina obcí CHKO Moravský kras je vesnického charakteru. Vyjádří-li zahrnuty, vyjde číslo 823. Většina obcí se tomutoo číslu přibližuje, existují zde ovšem i výrazné výjimky. Tou je například nejlidnatější obec, městys Jedovnice, s 2677 obyvateli a obec s nejméně obyvateli, vesnice Holštejn, která má pouze 157 obyvatel. Věkové složení obyvatelstva CHKO Moravský kras se ve srovnání s průměrnými hodnotami celé ČR trochu liší. Rozdíl je znázorněn na grafu č. 1. Jak už se průměr z počtu obyvatel všech obcí, které jsou do socioekonomické analýzy bylo řečeno, charakter obcí sledované oblasti je vesnického typu. Tento typ obcí se vyznačuje starším obyvatelstvem, což je z grafu patrné. Rozdíl předproduktivní a poproduktivní složky dosahuje 1,32 % a lze říci, že poproduktivní složka je více zastoupena než složka předproduktivní. Totéž můžeme vyjádřit i indexem stáří. Index stáří, který má ve sledované oblasti hodnotu 109,3 nám vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel starších 65 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. Graf č. 1: Porovnání věkového složení obyvatelstva ČRR a CHKO Moravský kras CHKO MK ČR 70,12% 71,20% 14,28% 14,23% 15,60% 14,57% a více Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty. Obyvatelstvo ve věku Věkové složení jednotlivých obcí v CHKO Moravský kras se od sebe ovšem více či méně liší. V pěti obcích je předproduktivní složka obyvatel četnější, než složka poproduktivní a jsou to obce Babice nad Svitavou, Jedovnice, Petrovice, Sloup a Žďár. Z tabulky č. 1 (na další straně), můžeme vyčíst všechny důležité hodnoty o obyvatelstvu zájmové oblasti. Nejstarší obyvatelstvo žije v obci Holštejn, která má, jak už 19

20 bylo výše zmíněno, nejméně obyvatel. Na druhém místě je obec Vilémovice, která má druhý nejmenší počet obyvatel. U dalších obcí s vysokým zastoupením poproduktivní složky, již závislost mezi počtem obyvatel a věkovým složením neplatí. Co se týče zastoupení mužů a žen, to je v obcích analyzované oblasti velmi vyrovnané. Není zde žádná obec, v níž by jedno z pohlaví významně dominovalo. Podle statistik vycházejících ze sčítání lidu v roce 2001 pouze 7 % obyvatel starší patnácti let dosáhlo vysokoškolského vzdělání. V porovnání s průměrem celé České republiky, který je roven 8,9 %, je tato hodnota podprůměrná. Obcemi s nejvyššími hodnotami jsou Babice nad Svitavou a Křtiny (kolem 12,5 %) a naopak extrémně nízkou hodnotu má obec Petrovice, která nedosahuje ani 1,5 %. Toto zjištění není až tak překvapivé. Lidé s vysokým vzděláním se raději odstěhují za prací do větších měst, kde jsou mnohem lépe finančně odměněni a v menších venkovských obcích si například pořídí pouze chatu. V okrese Brno-venkov je naopak vyšší vzdělanost, a to především díky rozvoji satelitních sídel a poměrně dobré dostupnosti Brna. Tabulka č. 1: Obyvatelstvo CHKO Moravský kras CHKO Moravský kras Obyvatelstvo k Věkové složení obyvatelstva Věkové složení obyvatelstva v % Název obce Celkem Ženy Muži Pohyb obyvatelstva Babice nad Svitavou ,57 71,56 13, ,8% Březina ,38 68,46 18, ,1% Habrůvka ,14 71,87 16, ,1% Holštejn ,10 61,15 26, ,1% Jedovnice ,64 71,24 14, ,4% Kanice ,45 72,15 14, ,6% Křtiny ,21 68,69 16, ,3% Ochoz u Brna ,24 71,35 15, ,4% Ostrov u Macochy ,02 67,34 18, ,1% Petrovice ,08 68,71 15, ,4% Rudice ,45 67,95 16, ,2% Sloup ,38 72,67 12, ,6% Šošůvka ,09 71,82 14, ,3% Vavřinec ,46 69,53 16, ,9% Vilémovice ,47 64,87 23, ,7% Žďár ,36 69,61 14, ,4% Průměr 823,19 14,28 70,12 15,60 2,63 14,50 17,13 7% Součet Přirozený přírůstek Migrační saldo Přírůstek celkem Obyvatelstvo starší 15 let, které dosáhlo vysokoškol. Vzdělání Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty. 20

21 Počet obyvatelstva daného území se v čase mění. To je dáno přirozeným přírůstkem či úbytkem, nebo stěhováním populace (imigrací a emigrací). Přirozený přírůstek obyvatelstva dosáhl ve sledovaných obcích v roce 2007 nadprůměrné hodnoty 3,2 promile. Hodnota ukazatele za celou Českou republiku je tentýž rok 1,0 promile. Migrace výrazně ovlivňuje rozvoj dané oblasti, obce či regionu a proto se na ni klade velký důraz. Malé obce se v dnešní době znovu snaží přilákat nové obyvatele, jelikož v minulosti (nejvýrazněji v 80. letech) se rozvíjel trend stěhování do měst, do center průmyslu, obchodu a služeb, a docházelo tak k úbytku venkovského obyvatelstva. V současnosti se trend obrací a díky výstavbě nových bytových jednotek či rodinných domů hlavně v obcích, které nejsou příliš vzdáleny od měst, dochází k nárůstu kladného migračního salda. Jako příklad poslouží obec Babice nad Svitavou, kde se budují nové rodinné domy a byty. Migrační saldo v roce 2007 dosáhlo hodnoty 56 a došlo tak k nárůstu obyvatel díky migraci téměř o 6,2 %. Některé obce CHKO Moravský kras měly ovšem i záporné migrační saldo. K největšímu úbytku obyvatel stěhováním došlo v obci Holštejn a to přibližněě o 3,3 %. 2.3 Ekonomika a trh práce Rozvoj oblastí, regionů či jednotlivých obcí je závislý především na aktivní činnosti podnikatelských subjektů, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatelstvo. Zvláště z tohoto důvodu je charakteristika ekonomického využití oblasti pro celkovou analýzu velmi důležitá. Ekonomická činnost může být podle různých kritérií, klasifikace či pravidel, rozdělena do několika hospodářských odvětví. Graf č. 2: Hospodářskáá činnost obcí CHKO Moravský kras Veřejná Školství a Ostatní Zemědělství, lesnict správa, obrana, zdravotnictví veřejné, sociální a ví, rybolov povinné sociální 2% osobní služby 6% pojištění 8% 1% Ostatní obchody a služby 18% Průmysl 19% Obchod, prodej a opravy mot. vozidel a spotř. zboží, pohostinství 31% Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty. Stavebnictví 12% Dopravaa a spoje 3% Českýý statistický úřad dělí pro potřeby obecní charakteristiky podnikatelské činností do devíti odvětví, z nichž v roce 2007 bylo ve zkoumané oblasti nejvíce zastoupeno odvětví 21

22 obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, které dosáhlo 31 %, což je o 2 % méně, než hodnota pro celou ČR (33 %). Druhým nejvíce zastoupeným odvětvím je průmysl (19 %) a následuje odvětví ostatních obchodů a služeb (18 %). Naopak nejméně podnikatelských subjektů je v odvětví veřejná správy, obrany a povinného sociálního pojištění. Hodnoty všech hospodářských odvětví za obce CHKO Moravský kras, jsou zachyceny v grafu č. 2 na předchozí straně a v příloze A. Nejvíce podnikatelských subjektů zcela přirozeně působí v nejlidnatější obci sledované oblasti Jedovnicích Průmysl Přestože je průmysl jedním z nejvíce zastoupených odvětví CHKO Moravský kras, nenabývá zde většího významu, jelikož se v oblasti nevyskytují žádné velké průmyslové podniky či střediska. Průmyslových podniků, které mají v oblasti hlavní zázemí je sice mnoho, ovšem pouze jeden podnik má přes 100 zaměstnanců. Jsou to Výrobní závody Obnova sídlící v Kanicích, které patří mezi nejvýznamnější výrobce protektorů na tuzemském trhu. Důležitou roli v historii průmyslu na tomto území hraje těžba nerostných surovin a jejich zpracování, které patřily k prvním významným aktivitám člověka na území Moravského krasu. Jednalo se zejména o těžbu železných rud, vápenců a slévárenských písků, která především v 19. století ovlivnila budování hutí, sléváren a strojírenských závodů. (4) (Správa CHKO MK, těžba nerostných surovin) V současnosti je na území CHKO v provozu poslední těžební lom, lom Skalka v obci Ochoz u Brna Zemědělství, lesnictví, rybolov a myslivost V nejtradičnějších odvětvích, kterými jsou zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivost, působí 6 % podnikatelských subjektů sledovaného území, což je, oproti celorepublikové hodnotě 5,6 %, stav mírně nadprůměrný. Lesy ve střední a částečně i jižní části CHKO jsou v majetku Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a jejich využívání je proto usměrněno s ohledem na potřeby výuky studentů. (4) (Správa CHKO MK, lesnictví) Území CHKO Moravský kras je z hlediska rybářství tvořeno zejména pstruhovými revíry a vodami. Rybníkářství zde není příliš významné, jelikož malé vodní nádrže a návesní rybníky nejsou obvykle rybářsky obhospodařované. V zemědělství se hospodařící subjekty zaměřují jak na rostlinnou, tak i živočišnou výrobu. Podle ekonomických výsledků zde však převažuje rostlinná výroba. V rostlinné výrobě je hlavní produkce ozimé pšenice a jarního ječmene, v živočišné výrobě pak produkce mléka a hovězího a vepřového masa. (4) Trh práce Podle nejnovějších údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z února roku 2009, je 45,6 % obyvatel analyzovaného území ekonomicky aktivních, což je 22

23 oproti průměru celé České republiky, který dosahuje téměř 54 %, značný rozdíl. Hodnotu, která by se přibližovalaa republikovému průměru, má pouze obec Sloup, se svými 53,6 %. Naopak nejméně ekonomicky aktivních obyvatel vůči celkovému počtu obyvatel má obec Petrovice, a to 35,14 %. Míra registrované nezaměstnanosti v obcích CHKO Moravský kras dosáhla v únoru ,48 %, což je hodnota blízká republikovému průměru. Jak je naznačeno v grafu č. 3, nejvyšší nezaměstnanost měla obec Habrůvka a nejnižší obec Babice nad Svitavou a Holštejn. V minulosti zde úroveň zaměstnanosti byla mnohemm vyšší, a to především díky velkým firmám v Blansku a Adamově, kam lidé z obcí Moravského krasu dojížděli za prací. Celková statistikaa nezaměstnanosti v CHKO je zachycena v příloze B. Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti obcí CHKO Moravský kras 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% Míra nezaměstnanosti Zdroj: Integrovaný portál MPSV. 2.4 Technická infrastruktura Dalším významným faktorem pro ekonomický a sociální rozvoj obcí je úroveň zabezpečení území technickou infrastrukturou. Co se týče zásobování pitnou vodou, jsou již všechny obce zájmového území napojeny na veřejný vodovod. Ještě donedávna byli ovšem občané Ochozi u Brna závislí na vodě z vlastních studen. Vodovodní potrubí je však většinou již zastaralé nebo nevyhovuje vodní zdroj. V několika obcích, zvláště ve Vavřinci, mají občané problémy s vysokými limity dusičnanůů ve vodě, způsobené velmi intenzivním hnojením za minulého režimu a tak řeší problém vybudování nového vodního zdroje či napojení na zdroj z Blanska. Dalším z hlavních problémů obcí je nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod. Ze sledované oblasti je pouze 7 obcí napojeno na čističku odpadních vod. V důsledku masivní plynofikace se zásobování plynem výrazně zlepšilo. S výjimkou Babic nad Svitavou jsou všechny obce CHKO Moravský kras napojeny na plyn a přispívají tak k významnému zlepšení imisních podmínek v daném území. 23

24 2.5 Dopravní infrastruktura Území CHKO Moravský kras přirozeně není hustě protkáno dopravní sítí. Prochází jím několik silnic II. a III. třídy, silnice I. třídy a dálnice se mu však vyhýbají. Příslušná dopravní síť tak příliš nezatěžuje chráněnou oblast. Páteř silničního systému zájmového území tvoří silnice II. třídy č. 373, která prochází ze severu na jih obcemi Sloup, Ostrov u Macochy, Vilémovice, Jedovnice, Křtiny, Březina, Ochoz u Brna a pár km od nejjižnějšího cípu CHKO se napojuje na silnici II/642, vedoucí k vnitřnímu Brněnskému okruhu (rychlostní silnici R42), či na rychlostní silnici R50, která dále navazuje na dálnici D1. Mapa silniční a železniční sítě je vyobrazena na konci práce v příloze C. (30) Co se týče železniční sítě, je pro sledované území nejdůležitější koridor č. 260 Brno hl. nádraží Praha Holešovice. Vede západně od CHKO Moravský kras, ovšem ze sledovaných obcí je železniční stanice pouze v Babicích nad Svitavou. Důležité je, že propojuje města Blansko a Brno, která jsou obslužnými středisky obcí CHKO Moravský kras. (31) Veřejná doprava je především zajišťována autobusovou dopravou, zejména Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, který je zaveden ve všech obcích zájmového území. 2.6 Občanská vybavenost Občanská vybavenost je tvořena mnoha různými zařízeními, jejichž úroveň zajišťování základních potřeb a služeb je v obcích zájmového území rozdílná. Zdravotní péče je v obcích chráněné krajinné oblasti na úrovni odpovídající potřebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Zhruba v polovině obcí se vyskytují ordinace lékařů, větší zdravotní středisko funguje pouze v Jedovnicích. Vyšší úroveň zdravotní péče vyhledávají místní občané v okresní nemocnici Blansko nebo v některé z nemocnic či zdravotnických zařízeních v Brně. V polovině obcí chybí pobočka pošty a v žádné obci není policejní stanice. Sbor dobrovolných hasičů je podle 68 zákona č. 135/1985 Sb., o požární ochraně, povinna zřídit každá obec. Z dalších služeb lze zmínit například bankomat či lékarnu, které se vyskytují opět pouze v Jedovnicích. Statistické údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze D Kultura, školství a sport Ve všech obcích, s výjimkou Březiny, Habrůvky a Křtin, se nachází nějaké kulturní zařízení, jako například divadlo, muzeum, galerie, apod. V Jedovnicích je zřízeno i kino, ovšem promítání pro širokou veřejnost probíhá zřídkakdy, např. jednou do měsíce. Veřejná knihovna nebo její pobočka nechybí v žádné ze sledovaných obcí. V pěti obcích nemají místní občané vlastní sakrální stavbu a musí na mše dojíždět do okolních obcí. Devítiletá základní škola je k nalezení v Jedovnicích, Kanicích, Křtinách, Ostrovu u Machochy a Sloupu a v dalších čtyř obcích je zřízena alespoň základní škola pro děti navštěvující první stupeň. Mateřská škola chybí, s výjimkou Žďáru, v šesti obcích s nejmenším počtem obyvatel. Městys Jedovnice se může také pyšnit jedinou střední 24