MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra speciální pedagogiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra speciální pedagogiky"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Činnostně orientovaná výuka anglického jazyka u žáků se specifickými poruchami učení Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dana Brožová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Gabriela Kratochvílová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne: podpis

3 Poděkování Děkuji paní PhDr. Daně Brožové, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při zpracování diplomové práce.

4 OBSAH Úvod 6 1 Specifické poruchy učení Definice specifických poruch učení Etiologie specifických poruch učení Prevence specifických poruch učení Diagnostika specifických poruch učení Reedukace a podpora žáků se specifickými poruchami učení Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Legislativní rámec vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení RVP pro základní vzdělávání, klíčové kompetence Cizí jazyk v RVP pro základní vzdělávání Zásady při práci se žáky se SPU v hodinách anglického jazyka Hodnocení a klasifikace žáků se SPU.38 3 Činnostní učení Charakteristika činnostního učení Výchozí postup činnostního učení Složky činnostního učení Přístupy činnostního učení se zaměřením na cizí jazyk Metody činnostního učení Využití činnostního učení ve vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Cíle a metodologie Charakteristika sledovaného zařízení a souboru Kazuistické studie Rozpracování návrhů činností Závěry šetření.77

5 Závěr..80 Resumé...82 Seznam použité literatury 83 Seznam literatury použité v praktické části...85 Seznam příloh...86

6 ÚVOD Hlavním motivem pro vypracování diplomové práce na téma Činnostně orientovaná výuka anglického jazyka u žáků se specifickými poruchami učení je mé již 10leté působení na základní škole. Po tuto dobu vyučuji anglický jazyk na prvním stupni základní školy. Již od počátku jsem při výuce postrádala možnost nahlédnout do nějakého sborníku her a činností, které se týkají témat, se kterými se děti při počáteční výuce anglického jazyka seznamují. Setkávala jsem se také s názorem, že pro žáky se specifickými poruchami učení je příliš obtížné naučit se cizí jazyk. Začala jsem se proto o tuto problematiku zajímat více. Je velmi důležité vybudovat u dětí kladný vztah k cizímu jazyku. Úkolem učitele je pomoci dítěti si tento vztah nejen vybudovat, ale vhodnými činnostmi a metodami jej i upevňovat. Proto jsem se také při výuce zaměřila na činnostní učení a jeho využití ve výuce cizího jazyka. Před 7 lety jsem měla poprvé možnost seznámit se s činnostním učením, absolvovala jsem semináře výuky matematiky, českého a anglického jazyka. A díky programu Tvořivá škola se moje výuka stala pro děti zajímavější, tvořivější a při svém vzdělávání jsou úspěšnější. Cílem výuky je přiblížit dětem anglický jazyk tak, aby jej měly rády. Seznámit je s kulturou i životem lidí, kteří tímto jazykem hovoří. V diplomové práci bych se ráda zaměřila na práci učitele anglického jazyka na 1. stupni základní školy a seznámila s činnostními metodami ve výuce a samozřejmě s jejich přínosem při vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na obecné vymezení základních pojmů souvisejících se specifickými poruchami učení. Druhá kapitola se zabývá systémem vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení v České republice, včetně legislativy a vzdělávacích programů. Ve třetí kapitole se věnuji činnostnímu učení, jeho složkám, přístupům, zásadám a metodám. V poslední kapitole diplomové práce se zaměřuji na témata, s nimiž se děti setkávají v prvopočátcích výuky anglického jazyka. Každé téma zahrnuje činnosti, které můžeme při výuce využít. Součástí jsou také kasuistiky čtyř žáků se specifickými poruchami učení. V příloze je uveden obrazový materiál a výsledky činností žáků. Cílem diplomové práce bylo nejen zaměřit se na využití činnostního učení při výuce žáků se specifickými poruchami učení, ale také poukázat na výhody činnostních postupů při výuce anglického jazyka. V diplomové práci jsem použila metodu 6

7 kvalitativního výzkumu, ke zpracování šetření byly použity tyto techniky výzkumu obsahová analýza, analýza prostudované literatury, technika pozorování a kasuistika. 7

8 1 Specifické poruchy učení 1.1 Definice specifických poruch učení Specifické poruchy učení mohou být definovány jako neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné nebo více oblastech učení (Selikowitz, M. 2000, s ). Výzkumy z domova i ze zahraničí potvrzují, že počet dětí se specifickými poruchami učení (dále SPU) neustále stoupá. Obtíže potkávají i děti s lehčími formami SPU a navíc se o odbornou pomoc hlásí také dospělí. Mezi poradenskými psychology a pedagogy získávají otázky specifických poruch učení stále větší důležitost. Pojem specifické poruchy učení označuje skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Jde o poruchy, jež byly nepochybně založeny mnohem dříve, a které se projeví teprve na určitém stupni vývoje dítěte. Manifestují se pod určitým tlakem, za určité konstelace vnějších sil v konkrétním případě, když dítě vyspělo natolik, že vstupuje do školy a je vystaveno vzdělávacímu nátlaku určitou výukovou metodou. Svou povahou patří do poruch endogenních čili vnitřních. Tyto poruchy jsou individuálního charakteru. Vznikají na podkladu dysfunkcí centrálního nervového systému (z hlediska vývoje jde o neúplně vyvinutou funkci). Postihují tedy nejen školské dovednosti, ale i psychiku, kdy se z důvodů možných neúspěchů během školní docházky dostaví pocity méněcennosti, úzkosti, stresu apod. Z. Matějček rozebral některé definice dyslexií a za vhodnou uvádí tezi z roku 1980 expertů z USA: Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha učení může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitele), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů (Matějček, Z. 1995, s. 24). 8

9 Z této definice vyplývá, že specifické poruchy učení se mohou vyskytovat společně s primárními postiženími i u osob s mentální retardací nebo poruchami smyslovými. Je tedy nutné si uvědomit, že v běžné praxi se můžeme setkat s dětmi, u nichž převažují obtíže ve čtení, nebo v psaní, popřípadě i v matematice, ale častěji najdeme žáka, u kterého se obtíže kombinují. Vždy platí, že SPU zasahují oblast psychiky člověka a objevují se v oblasti sociální i pedagogické. Postihují také jedince s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí a projevují se nejčastěji na počátku školní docházky. Charakteristickým rysem je neúčinnost běžných výukových postupů. SPU primárně nezahrnují opoždění ve vývoji vlivem onemocnění (vzniklého např. drobným postižením mozku v době perinatální) či nesprávného pedagogického vedení. Diagnostická obtíž však spočívá právě v tom, že v běžné praxi se projevují vývojově opožděné děti obdobně jako děti se SPU: jsou většinou hyperaktivní, neobratné, nesoustředěné, mají potíže v učení a vyžadují zvýšenou lékařskou a pedagogickou péči, inteligence není snížena, je v normálu. Poruchy učení ovlivňují celou osobnost dítěte a často i situaci v rodině. Jsou závažnou překážkou v osvojování vědomostí, ale při jejich včasném zjištění a kvalitní reedukační péči a podpoře člověka s touto poruchou může dojít ke zmírnění či úplnému odstranění vzdělávacích obtíží (srov. Kratochvílová, G. 2009). V rámci definice pojmu specifické poruchy učení je třeba vyjasnit si otázku, jaký vztah má toto téma k samotnému intelektovému výkonu dítěte, tedy jeho inteligenci. Podle Pokorné můžeme vyjádřit obsah pojmu inteligence jako Schopnost pochopit a vytvářet významy, vztahy a souvislosti podle smyslu (Wenzel In Pokorná, V. 2001, s. 61) nebo také Schopnost přizpůsobovat se novým (tedy nenaučeným) situacím na podkladě pochopení komplexních vztahů (Langmeier In Pokorná, V. 2001, s. 61) a nakonec také definice Souhrnná komplexní vlastnost, která zahrnuje: 1. schopnost myslet, 2. schopnost se učit a z toho vyplývající 3. schopnost adaptace aktivní i pasivní, tj. schopnost měnit na základě myšlení a učení se chování, a vyrovnat se tak s požadavky běžného prostředí podle svých požadavků (Vágnerová, Říčan, Krejčířová In Pokorná, V. 2001, s. 61). Postupné výzkumy různých odborníků v této oblasti ukázaly následující: Schopnost naučit se číst je nezávislá na inteligenci, protože číst se mohou naučit i děti s výrazně nižšími mentálními schopnostmi stejnými metodami dokonce rychleji a snáze než děti s dyslexií (Schenk-Danzinger In Pokorná, V. 2001, s. 61). 9

10 V Mezinárodní klasifikaci nemocí jsou Specifické poruchy učení zařazeny v kategoriích F v kapitole Poruchy psychického vývoje, a to následovně F 80 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka F 81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností F 81.0 Specifická porucha čtení F 81.1 Specifická porucha psaní F 81.2 Specifická porucha počítání F 81.3 Smíšená porucha školních dovedností F 81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností F 81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná F 82 Specifická vývojová porucha motorické funkce F 83 Smíšené specifické vývojové poruchy (Michalová, Z. 2004). 1.2 Etiologie a projevy specifických poruch učení Etiologie specifických poruch učení Bylo napsáno mnoho teorií, které se snaží odhalit příčiny, projevující se jako specifické poruchy učení. Tyto teorie lze rozdělit podle toho, z jakých pozic vycházejí. Vychází-li porucha z jevové stránky, pak zřejmě najdeme příčiny v poruchách řeči, v poruchách vnímání, motoriky i nedostatečné lateralizaci funkcí v nevyhraněné lateralitě. Z hlediska neurofyziologie a neuroanatomie jsou příčinou specifických poruch poruchy ve funkci a stavbě určitých oblastí mozku nebo v nedostatečné funkci analyzátorů např. zrak. Podle některých psychiatrů je příčina v narušené komunikaci mezi dítětem a okolním světem (Zelinková,O. 2003). Již v 60. letech 20. století se Otakar Kučera se svým kolektivem zabýval výzkumem dyslexií a dospěl k závěrům, které zdaleka nejsou v rozporu se současnými zjištěními. V první skupině dyslektiků umístěných v Dětské psychiatrické léčebně v Dolních Počernicích byly zjištěny následující příčiny obtíží (Matějček, Z. 1987, sec. cit. in Zelinková, O. 2003, s. 19). lehké mozkové dysfunkce (encefalopatie), která byla zastoupena v 50% případů bylo prokázáno drobné poškození mozku, získané v době před porodem, během porodu nebo časně po porodu, 10

11 dědičnost (hereditární příčiny), které se objevily v anamnéze 20 dyslektiků zde byl doložen důkaz o přítomnosti poruch sdělovacích funkcí v blízkém příbuzenstvu dítěte, kombinaci obou výše uvedených vlivů u 15% klientů, neurotickou nebo nezjištěnou etiologii, která se objevila také u 15% klientů. Jednou z hlavních cest hledání příčin dyslexie byl rozbor psychických funkcí, podílejících se na nácviku psaní a čtení, a dále na základě sledování průběhu a úspěšnosti reedukace (srov. Zelinková, O. 2003, Bartoňová, M. 2007, Matějček, Z.1995). Psychoanalytický přístup vychází z předpokladu, že dyslexie je poruchou komunikace, tedy poruchou vztahu mezi dítětem a prostředím, která má svůj původ již v raném dětství. Tato komunikace mezi matkou a dítětem zahrnuje různé verbální i neverbální výrazové prostředky. Pro vytvoření správného citového vztahu mezi matkou a dítětem je důležitý moment, kdy dítě začíná sdělovat svá přání různými způsoby, matka mu rozumí, reaguje na něj a opakuje po něm, vzniká tak vhodná situace pro rozvoj řeči. Dítě se však dostává do izolace pokud tento citový vztah chybí. Jeho reakcí je, že buď nekomunikuje vůbec, nebo používá slova, která někde zaslechlo. Tato slova však nemusí mít přesný obsah, popř. jsou mnohoznačná. Obtíže se začnou projevovat až po zahájení školní docházky, kdy se dítě učí číst a psát a začíná narážet na nepochopení smyslu vět. Toto pojetí připomíná zmiňované neurotické příčiny, či emoční poruchy. Co se týče současných teorií, bylo zjištěno, že děti s dyslexií vykazují, kromě obtíží ve čtení a psaní, mnoho abnormalit v následujících oblastech: úroveň motoriky, vizuální a auditivní procesy, rychle zpracování podnětů, paměti, funkci centrální nervové soustavy atd. Nejčastějšími příčinami je fonologický deficit, deficit v časovém uspořádání procesů, rychlost v provádění procesů (Zelinková, O. 2003, s. 21). Tyto abnormality se spolu mohou různě kombinovat, proto nikdy nenajdeme dva stejné jedince s poruchou učení. Příčiny specifických poruch učení můžeme dále sledovat ve třech následujících rovinách: 1. Biologicko medicínská rovina Genetika Přibližně 30% genů z celkového počtu tisíc ovlivňuje vývoj mozku a mozkové aktivity přímo. V současné době již existují důkazy o tom, že vývojové 11

12 poruchy učení jsou těmito geny ovlivněny. Není jenom jeden gen, ale několik klíčových genů, které negativně ovlivňují čtenářské dovednosti. V kombinaci s jinými faktory, jako je například negativní vliv prostředí, přispívají k riziku vzniku dyslexie (Zelinková, O. 2003). Struktura a fungování mozku Mozek jedince s dyslexií se liší funkcí i strukturou od mozku jedince bez této poruchy. Odlišnosti jsou pouze variacemi, které vznikly ve vzájemném působení s vnějším prostředím. Změny ve struktuře mozku odpovídají funkčním rozdílům v neurologicky zobrazovacích studiích. Je možno předpokládat, že strukturální rozdíly v mozcích dyslektiků se začínají utvářet již před porodem v dynamické interakci mezi geny a prostředím (Zelinková, O. 2003). Hormonální změny Jednou z příčin vzniku dyslexie může být i zvýšená hladina testosteronu, mužského pohlavního hormonu, který ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků. Může také omezovat vývoj některých dalších znaků. Z tohoto důvodu jsou těmito poruchami více postiženi chlapci. Často se u nich objevuje leváctví, snížená imunita, dyslexie, deficity ve fungování levé hemisféry, které však bývají kompenzovány hemisférou pravou (Zelinková, O. 2003). Cerebrální teorie Tato teorie tvoří přechod mezi rovinou biologicko medicínskou a kognitivní. Cerebellum neboli mozeček je podkorová struktura ležící v zadní části mozku. Po řadu let byl vnímán jako motorická oblast, která se podílí na osvojování a automatizaci motorických a řečových dovedností. Postupně se ukazuje jeho vliv na vnitřní řeč. Při jeho poškození se objevují deficity v oblasti motoriky a rychlosti informačního systému a v procesu automatizace. Výzkumy potvrzují předpoklady, že postižení mozečku je jedou z hlavních příčin dyslexie (Zelinková, O. 2003). 2. Kognitivní rovina Tato rovina poznávacích procesů zahrnuje podle O. Zelinkové (2003) deficity jako: 12

13 fonologický deficit způsobuje obtíže v dekódování a osvojení dalších dovedností, které podmiňují nácvik čtení, vizuální deficit problém v identifikaci hlásky ve slově, nekontrolovaný pohyb očí po stránce, když se žák snaží slovo fixovat, deficity v oblasti řeči a jazyka menší slovní zásoba, obtíže ve vyjadřování, deficity v procesu automatizace dovednosti nejsou zautomatizovány tak rychle, jak je tomu u běžné populace, následují obtíže při řešení složitějších úkolů, deficity v oblasti paměti - paměť krátkodobá je zapotřebí při řešení aktuální situace a dlouhodobá pro uchování obsahu informací po měsíce a roky, deficity v časovém uspořádání ovlivňující rychlost kognitivních procesů, kombinace deficitů většina autorů vidí příčinu dyslexie právě v kombinaci deficitů. 3. Behaviorální rovina Do této roviny lze zařadit rozbor procesu čtení, psaní a také rozbor chování při čtení, psaní a běžných denních činnostech (Zelinková,O. 2003). Obecně lze tedy říci, že se zdá nepravděpodobné, aby za specifické poruchy učení mohl pouze jediný činitel, který by jejich existenci zapříčiňoval. Na vzniku potíží se spíše podílí více faktorů v rámci komplexního působení. Taková příčinnost je potom známá jako vícefaktorová (Michalová, Z. 2004). Příčiny etiologie vzniku SPU se mohou rozdělit následovně: A. Dispoziční příčiny: Genetické vlivy, lehké mozkové dysfunkce, odchylná organizace cerebrálních aktivit, nepříznivá konstelace laterality a netypická dominance hemisfér. B. Nepříznivý vliv rodinného a školního prostředí: Pro úplnost je nutné doplnit i vliv nepříznivého, nejen rodinného, ale i školního prostředí. Není jednoduché stanovit, co je a co není optimální rodinné prostředí. Nevhodné je zcela jistě podporovat dítě ze všech stran tak, že neumí samostatně překonat sebemenší překážku. Na druhé straně pokud je dítě vedeno k tomu, aby si poradilo samostatně ve všech situacích a nespoléhalo na druhé lidi, nenaučí se spolupracovat s druhými a bude mu v životě zatěžko přiznat si svoji závislost na okolí. Je jasné, že emocionální klima rodiny má vliv na školní výkon dětí. Pokud rodiče s dětmi prožívají jejich úspěchy i prohry, pomáhají jim překonávat problémy a vůbec se celkově o své děti zajímají, je jistě zaručen jejich rozvoj a to ve všech směrech (Pokorná, V. 2001). 13

14 Podmínky školního prostředí mají bezpochyby také určitý význam v této problematice. Mluvíme-li o specifických poruchách učení, obvykle vycházíme z předpokladu, že pokud děti pravidelně navštěvují vyučování, získávají všechny stejnou možnost naučit se číst, psát a počítat. Že však úroveň jednotlivých škol není srovnatelná, vědí rodiče, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden a pracovníci ministerstva školství, ale i samotní učitelé a především ředitelé, kteří se snaží zvyšovat prestiž svého ústavu. Záleží tedy jak na stylu vedení školy, tak na stylu práce jednotlivých učitelů (Pokorná, V. 2001, s. 91). 1.3 Prevence specifických poruch učení Když hovoříme o prevenci specifických poruch učení, máme tím na mysli včasnou intervenci jak v předškolním věku, kdy se specifické poruchy ještě plně neprojeví, tak v mladším školním věku, kdy se snažíme eliminovat dopad těchto poruch do dalších oblastí jako je oblast emocionální či sociální. V případě těžších poruch se zaměřujeme na prevenci zhoršování celkového stavu jedince se specifickou poruchou učení. Podle toho, kdy a s jakým cílem prevenci provádíme, ji můžeme rozdělit na primární, sekundární a terciální. Primární prevenci můžeme definovat jako ochranu zaměřenou na předcházení nebo zmírnění poruchy, která se ještě nestihla projevit, nebo se projevila jen v náznacích. Sekundární prevence je chápána jako předcházení prohlubování poruchy. Intervence v rámci sekundární prevence jsou např. reedukační programy. Jde o to, aby vzniklá porucha nezasahovala do dalších oblast, např. do oblasti sociální. Pojem terciální prevence se váže k intervenci zaměřující se na již vzniklé komplikace spojené se specifickou poruchou učení, mezi které patří např. ztráta sebevědomí, emocionální nejistota, snížení statutu ve společnosti. Pomocí vhodných metod a postupů se snažíme zvrátit, popřípadě zabránit dalšímu zhoršení stavu (Bartoňová, M. 2006). Díky řadě výzkumů bylo prokázáno, že děti se specifickou poruchou učení vykazují již v předškolním věku nedostatky v dílčích oblastech, které jsou nezbytné pro dovednosti čtení, psaní a počítání. Na základě těchto poznatků byly sestaveny 14

15 screeningové testy odhalující rizikové děti z hlediska dyslexie již v předškolním, či raném školním věku. Mezi tyto prediktivní zkoušky patří: Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky od českých autorek D. Švancarové a D. Kucharské (2001). V současné době je to nejpoužívanější souhrn testů, který se využívá u dětí v předškolním věku. Tímto testem lze také predikovat školní připravenost. Sheffieldský screeningový test diagnostiky dyslexie od autorů R. Nicolsona a A. J. Fawceta, který upravila pro český jazyk O. Zelinková (2003). Tento test obsahuje 10 úkolů (např. navlékání korálků, opakování čísel, rychlé jmenování obrázků, překreslování tvaru apod.), které po vyhodnocení odhalí oblasti, ve kterých je zřejmý deficit. Na základě hodnocení se pro každé dítě vypracovává individuální program rozvíjející potřebné funkce. Prediktivní baterii obtíží ve čtení podle A. Inizana, kterou upravila B. Lazarová (2000). Tyto zkoušky však predikují nejen obtíže ve čtení, ale úspěšnost dítěte ve škole vůbec (Zelinková, O., 2008, s. 79). Diagnostika dítěte předškolního věku Jiřiny Bednářové a Vlasty Šmardové (2007). Ve stejnojmenné publikaci uvádějí autorky vodítka, jak rodiče či učitelé mateřských škol mohou rozeznat příznaky specifických poruch učení. Škála rizika dyslexie pro předškolní věk Marty Bogdanowicz (Zelinková, O., 2008). Jednotlivé testy obsahují opět jednotlivé specifické zkoušky, krom sluchové percepce, což je při diagnostice specifických poruch učení také důležité. K screeningovým programům řadíme i metodiku Brigitte Sindelarové, kterou přeložila pro český jazyk V. Pokorná (2007). Sindelarová se zaměřuje na šest oblastí, které mohou specifickou poruchu učení včas odhalit. Na základě vyhodnocených screeningových testů se dětem doporučují cvičení a programy, které jsou zaměřeny na rozvoj jednotlivých kognitivních oblastí tak, aby se dosáhlo co možná nejvyšší úrovně rozvoje jednotlivých funkcí. Mezi tyto programy řadíme např. Metodu dobrého startu, která vzešla z polské metodiky M. Bogdanowicz a byla přeložena do češtiny J. Swierkoszovou (1998). Cílem metodiky je integrace psychomotorických funkcí, zdokonalení souhry analyzátoru zrakového, sluchového a kinesteticko-pohybového, zdokonalení a vyhranění lateralizace ruky, zlepšení orientace v tělesném schématu a prostorové orientaci. Posilují se též jazykové kompetence, komunikace a nezapomíná se ani na emocionalitu dítěte (Kucharská In Hadj Moussová, 2004, s. 126). Mezi další metody patří technika Brigitte Sindelarové 15

16 Předcházíme poruchám učení (přeložila Pokorná, V., 2007), kdy autorka nabízí soubor cvičení a pracovních listů pro děti před nástupem do první třídy, zaměřených na rozvoj dílčích funkcí, které jsou u dětí se specifickou poruchou učení oslabeny. Další metodou je Edukativně stimulační skupina. Pomocí her je u dětí rozvíjena jemná motorika, vyjadřovací schopnosti, zraková a sluchová analýza, syntéza, paměť, postřeh, soustředěnost, lateralita (Zelinková, O. 2008). 1.4 Diagnostika specifických poruch učení Z definice specifických poruch učení vyplývá, že poruchy postihují proces osvojování trivia a jak již bylo řečeno, projevují se většinou až tehdy, kdy je tento proces zahájen. O. Zelinková (2008) definuje dyslexii (analogicky k ní tak mohou být definovány i ostatní specifické poruchy učení) jako kombinaci schopností a obtíží, které ovlivňují osvojování čtení a psaní, jejichž průvodními jevy jsou deficity v jedné či více oblastech (viz. již popsané dílčí funkce). Zaměřením se na tyto možné deficity je vytvořen prostor pro včasné zachycování rizikových dětí již v předškolním věku. Jde tedy o časnou diagnostiku, jejímž cílem je poznat úroveň vývoje dítěte a získané poznatky dát do souvislosti s dalšími informacemi a skutečnostmi týkajícími se případného podezření, že dítě je z hlediska možných specifických poruch učení rizikové (Zelinková, O. 2008). Předpokládá se, že asi mezi šestým a sedmým rokem, při zahájení školní docházky, jsou všechny potřebné složky dobře vyvinuty a že jejich spolupráce probíhá harmonicky. Pak je možné usuzovat, že se dítě naučí číst, psát a počítat bez všech obtíží. Pokud tomu tak není, nastávají problémy, které můžeme považovat za první příznaky poruchy. Samy o sobě však ještě neprozrazují, jde-li o porušený základní vzorec vloh, nebo jen o jejich zdržení, nerovnoměrný vývoj. Proto je třeba ověřit si možnosti pomocí diagnostických zkoumání. Diagnostika je východiskem celého výchovně-vzdělávacího procesu a zejména reedukace jako speciálně pedagogické metody nápravy handicapu. Hlavním diagnostickým cílem je stanovení úrovní jednotlivých faktorů, které se vzájemně podílejí na úspěchu či neúspěchu dítěte (Přinosilová, D. 2007). Diagnostika se provádí: v běžných podmínkách třídy žádá si dlouhodobé sledování žáka, musí brát v úvahu 16

17 atmosféru třídy, školy, osobnosti učitelů i možnost srovnání se žáky téže třídy nebo školy; jak žák zvládá požadavky dané osnovami, na specializovaných pracovištích umožňuje po navázání individuálního kontaktu utvořit takové podmínky, v nichž dítě podá optimální výkon. Poté lze výsledky speciálních testů porovnat s populací odpovídajícího věku. Konečné údaje z obou pracovišť jsou pro dítě prospěšné, jestliže se dosáhne jejich účelného využití. Stanovení diagnózy je hlavním úkolem speciálního pedagoga a psychologa. Mohou se na něm podílet i další specialisté, např. neurolog, foniatr, pediatr nebo oftalmolog.. Psychologické vyšetření se zaměřuje především na vyšetření rozumových schopností, které je nezbytnou zkouškou diagnostického vyšetření. Vyšetření inteligence spadá do kompetence psychologa, podává nám významnou informaci o úrovni rozumových schopností a může odhalit řadu případů tzv. nepravých dyslexií. K vyšetřením inteligence se používají Wechslerův test nebo Ravenovy Progresivní matice, které jsou upraveny našimi odborníky a odpovídají svými normami naší populaci. Jsou nejčastěji užívanými metodami, a to díky jejich snadnému vyhodnocování a díky jejich časové nenáročnosti (Přinosilová, D. 2007). Diagnostické vyšetření specifických poruch učení se zaměřuje dále na následující oblasti. vyšetření výkonu čtení testy vypracované Z. Matějčkem a kol. v roce 1987 úroveň psaného projevu opis, přepis, diktát úroveň matematických schopností Barevná kalkulie poruchy sluchového vnímání Matějčkova Zkouška sluchové analýzy a syntézy poruchy zrakového vnímání Edfeldtova Reverzní zkouška vyšetření laterality Žlabova a Matějčkova Zkouška laterality poruchy vnímání prostorové orientace Žlabův Soubor specifických zkoušek vyšetření představy prostoru Žlabův soubor specifických zkoušek (Přinosilová, D. 2007). Mezi další autory, kteří se problematikou diagnostiky specifických poruch učení zabývají a ve svých publikacích je blíže popisují, patří například P. Svoboda, O. Krejčířová, H. Žáčková a D. Jucovičová. 17

18 1.5 Reedukace a podpora žáků se specifickými poruchami učení Proces reedukace specifických poruch učení lze charakterizovat jako dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces, jehož cílem je odstranění nebo zmírnění obtíží dítěte a zlepšení celkového stavu psychiky dítěte. Zkušenosti ukazují, že neexistuje univerzální účinná metoda. Je třeba ji přizpůsobit individualitě dítěte a typu poruchy. Při výběru je nutno respektovat stupeň poruchy a fázi nápravy, v níž se dítě nachází (Bartoňová, M. 2005, s.7). K tomu, abychom u dítěte provedli správnou reedukaci, je nutno provést nejprve diagnostický rozbor případu. Je důležité znát mechanismy, které vedly ke vzniku poruchy, samozřejmostí je také znalost klinického obrazu, kterým se projevují. Je nutné znát diagnostické závěry, možnosti a schopnosti dítěte, schopnost koncentrace, volní vlastnosti dítěte, motivaci k práci a tzv. vnitřní podmínky dítěte. Nesmí být opomíjeny ani vnější podmínky, což znamená podporu rodiny, učitelů a ostatních osob, které přicházejí s dítětem do styku (Bartoňová, M. 2005). Specifické poruchy učení dostaly své označení proto, že se vymykají běžným obtížím. Nespecifické obtíže se dají odstranit opakováním, ale specifické tímto způsobem nevymizí. Proto k jejich překonání musíme využít specifické způsoby nápravy. Východiskem nápravné péče je diagnostický rozbor případu. Podle výsledků speciálně-pedagogického vyšetření s přihlédnutím k psychologickému, pediatrickému a neurologickému vyšetření se zjišťuje odborná nápravná péče, která by měla odpovídat druhu a hloubce poruchy. Reedukaci předchází navázání kontaktu s dítětem, nejlépe rozhovorem o jeho zájmech. Tím by měla být navozena atmosféra důvěry, optimismu a spolupráce. Náprava vyžaduje spolupráci nejen dítěte samotného, ale i jeho rodičů, učitelů a spolužáků. Proto je třeba, aby byli rodiče i učitelé seznámeni s podstatou poruchy a aby pochopili, že u dítěte nejde o hloupost či lajdáctví, ale o poruchu v organismu, kterou je možné společně zvládnout a překonat. Nápravná péče není pouze nahodilou aplikací různých postupů. Účinný postup předpokládá znalost vyučovacích metod, provedení pedagogické diagnostiky, ze které se vyvodí závěry pro praxi, a znalost speciálních reedukačních postupů. Důležité je 18

19 účelně vybírat metody, volit je uvážlivě podle stupně a povahy poruchy a s ohledem na fázi nápravy, v níž se dítě nachází. Cvičení by neměla být příliš dlouhá, přibližně minut denně, ale mělo by se dbát na jejich pravidelnost. Aby dítě nemělo při cvičení pocit, že se učí, je dobré využívat různých zajímavých her a soutěží, významným motivačním činitelem může být i sledování vlastních pokroků (Pokorná, V. 2001). Zásady reedukace specifických poruch učení Je třeba si uvědomit, že náprava je dlouhodobý proces, a proto od dítěte nemůžeme očekávat zlepšení hned na počátku práce. V. Pokorná (1997, str. 213) doporučuje jako účelné vedle znalosti nápravných metod a postupů vytvořit určitou koncepci nápravy specifických poruch učení. Ta by se měla řídit jistými pravidly, která dodávají nápravným intervencím řád a zvyšují jejich účinnost. Prvním předpokladem by mělo být zaměření terapie na specifika jednotlivého případu. Nejde jen o vlastní obtíže, ale i o vnitřní podmínky (intelekt dítěte, schopnost koncentrace, volní vlastnosti, motivace) a vnější podmínky (prestiž vzdělání v rodině, podpora učitelem, rodiči). Je důležitě psychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte celkový psychosociální kontext, tj. postoje rodičů i dětí vůči škole, školním povinnostem a vzdělání vůbec, zároveň i vztahy dítěte ke spolužákům, úspěšnějším sourozencům, popřípadě postoje širší rodiny k dítěti se specifickými poruchami učení. Naším úkolem je, abychom se pokusili překonat případnou úzkost a zábrany, a získat tak pro vlastní terapii nejen dítě, ale i jeho okolí. Další zásadou nápravy je co nejpřesnější diagnostika obtíží dítěte. Kromě toho, že stanovíme diagnózu obtíží, a tím určíme oblasti, jež musíme u dítěte rozvíjet, jaký postup zvolíme, s jakou metodikou nápravu začneme, je třeba stanovit obtížnost jednotlivých úkolů. Cvičení musí být vždy přiměřená schopnostem dítěte, to znamená, že nesmí být lehká ani těžká. Lehká cvičení dítě nudí a těžká v něm mohou vyvolávat pocit strachu z neúspěchu, pocit bezmoci a neschopnosti. Mezi cvičeními by měla existovat návaznost na to, co je dítěti dobře známo, a jsou doplňována něčím novým. Další velmi důležitou zásadou je, aby dítě zažilo úspěch již při první návštěvě v poradně nebo při první nápravné hodině ve škole, a to úspěch právě v té činnosti, kde selhávalo. To je pro něj nejsilnější motivace. Pokud jsou přítomni rodiče, i oni pak 19

20 prožívají úspěch spolu se svým dítětem. Jestliže při nápravě postupujeme po malých krocích, můžeme docílit toho, že dítě bude úspěch prožívat častěji. S dítětem musíme pracovat pravidelně, pokud možno denně. Proto je důležité pro pomoc při reedukaci získat spolupráci rodiny. Při nápravě bychom měli dítěti vytvořit takové podmínky, aby se mohlo soustředit a provádět tak cvičení s porozuměním. I dítě věkově mladší (navštěvující první nebo druhou třídu) má nejen rozumět tomu, co nacvičuje a proč to nacvičuje, ale i během nácviku má pracovat uvědoměle. Schopnost, kterou u dítěte rozvíjíme, musíme cvičit tak dlouho, dokud není zautomatizovaná. Důležité je dodržovat princip přirozenosti, to znamená používat při nápravě co nejpřirozenějších metod a technik respektujících situaci, v níž se dítě musí osvědčit. Vše, co má dítě pochopit a co mu předkládáme, musí mít danou strukturu. Metody a techniky by měly na sebe logicky navazovat. Podle mého názoru samozřejmostí by měly být trpělivost, optimismus, klid. Neměli bychom šetřit pochvalou a povzbuzením. Nedopusťme, aby se dítě naučilo něco nesprávně. Ať je již porucha učení u dítěte uspokojivě nebo jen částečně napravena, je třeba se opět realisticky zamyslet a zhodnotit situaci, jak dalece může dítě dostát nárokům, které na ně bude klást nejen škola, ale i další profesní příprava (Pokorná, V. 2001). Blíže popisují problematiku reedukace SPU ve svých publikacích např. D. Jucovičová a H. Žáčková nebo O. Zelinková. Reedukační metody Následující text popisuje nejdůležitější zásady při práci s žáky se SPU a shrnuje také nejběžnější reedukační metody. Dyslexie Nácvik techniky čtení je nedílnou součástí reedukace dyslexie. Měli bychom vycházet ze zájmů a zálib dítěte. Žáci mívají často potíže v reprodukci čteného textu. Nepamatují si, co četli, nebo je reprodukce textu nesprávná, protože se příliš soustředí na techniku čtení. Často se také stává, že žák používá tzv. dvojí čtení. Tzn., že dítě si nejprve přečte text pro sebe, a teprve poté ho předříkává nahlas. Zde je nutné co nejdříve navést správnou techniku čtení pomocí hlasitého slabikování. V následujícím 20

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 9, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Program: 1. Specifické poruchy učení ( SPU ) 2. Vliv SPU na psychiku mladšího školáka 3. Kineziologická cvičení 4. Individuální konzultace SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Jsou různorodé

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se 3.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové obtíže.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE SON - R (P. J. Tellegen, J. A. Laros, D. Heider, Testcentrum) Věkové určení: 2;5 7 let Čas potřebný k administraci: 50 60 minut Aktuálnost nástroje: Popis testu: Je to

Více

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu)

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) DYSLEXIE - porucha čtení (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) Reedukace dyslexie: Příprava na čtení spočívá v rozvoji percepce (zrakové, sluchové),

Více

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody PODPORA SPU VE VÝUCE projevy, potřeby, úpravy a metody Projevy Dyslexie Pomalé čtení -Namáhavé -Dvojí -Ztrácí se, vrací se -Málo chyb-opravuje -Záměny,opakuje přečtené Přepisuje velmi pomalu -Víc času

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s.

Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s. Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s. Agrese a agresivita u dětí předškolního roku Seminář je zaměřen na problematiku vzrůstající agresivity u dětí předškolního věku a její důsledky pro další

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace

Hodnocení žáků a autoevaluace Základní škola Školní vzdělávací program I. Sekaniny1804 Hodnocení žáků a autoevaluace Hodnocení žáků a autoevaluace Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pro celkové hodnocení používáme na 1.

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Vážená paní ředitelko, pane řediteli, PPP SK, pracoviště Kladno bude v letošním školním roce opět pořádat několik cyklů zaměřených

Více

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU Sluchové vnímání se vyvíjí již od pátého měsíce nitroděložního života. Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis) !!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy.

DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis) !!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy. DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis)!!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy. Specifické dysortografické jevy: - rozlišování krátkých a dlouhých

Více

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A) ŽÁCI SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Do této skupiny patří především žáci dlouhodobě nemocní, kteří do školy nedochází nebo se účastní výuky

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Specifické vývojové poruchy učení a chování

Specifické vývojové poruchy učení a chování Specifické vývojové poruchy učení a chování Doc.PaedDr. Olga Zelinková, CSc. Jackie Stuart Automobilový závodník F 1 Nikdo si neumí představit, kolik ponížení zažívá ve škole dítě s dyslexií 1 SPU jsou

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY Školní vzdělávací program Základní školy v Heřmanově Městci vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV. Specificky

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ!

Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ! Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ! Sluchová analýza a syntéza řeči Rozlišování slov ve větě pozor, i předložka je samostatné slovo Rozkládání slov na slabiky zkoušet i slova,

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Metodická zpráva č. 3 Analýza dat, kategorie metodici speciální pedagogové a psychologové Téma: Integrace žáků se SVP, zvl. žáků se sociokulturním znevýhodněním 1. Jak se podílí školní speciální pedagog/psycholog

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky:

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky: Pedagogická diagnostika žáka zařazeného do vzdělávacího programu RVP ZV - LMP podklad pro rediagnostiku ( dle 1 odst.5 Vyhlášky č. 72/2005 Sb. v platném znění) Škola: Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Školní zralost dítěte

Školní zralost dítěte Školní zralost dítěte Školní zralost fyzická, duševní a emocionální připravenost dítěte pro vstup do školy a je výsledkem předchozí etapy vývoje dítěte Je předpokladem pro úspěšné osvojování si školních

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný Hodnocení žáků a autoevaluace školy Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce (ale

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13160ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Vzdělávací program. Systém poradenských služeb pro zdravotně postižené občany v ČR

Vzdělávací program. Systém poradenských služeb pro zdravotně postižené občany v ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

DYSKALKULIE - porucha matematických schopností

DYSKALKULIE - porucha matematických schopností DYSKALKULIE - porucha matematických schopností Při řešení různých matematických úloh se uplatňují speciální matematické faktory: verbální (zadávání úloh, jejich řešení, odpovědi na otázky ve formě řeči

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

1. Situační analýza a tvorba metodiky pro práci se žáky se SVP v rámci školního poradenského pracoviště (ŠPP) PŘEHLED KLÍČOVÝCH AKTIVIT PROJEKTU 1 / 6

1. Situační analýza a tvorba metodiky pro práci se žáky se SVP v rámci školního poradenského pracoviště (ŠPP) PŘEHLED KLÍČOVÝCH AKTIVIT PROJEKTU 1 / 6 PŘEHLED KLÍČOVÝCH AKTIVIT PROJEKTU 1. Situační analýza a tvorba metodiky pro práci se žáky se SVP v rámci školního poradenského pracoviště (ŠPP) 2. Vzdělávání pedagogů a ostatních odborných pracovníků

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností Plán inkluzivního vzdělávání školy Základní škola J. Gutha-Jarkovského, Truhlářská 22, Praha 1 1. Základní údaje Základní škola J. Gutha-Jarkovského je běžnou základní školou v centru Prahy. Už mnoho let

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Předměty speciálně pedagogické péče, individuální vzdělávací plán žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Předměty speciálně pedagogické péče, individuální vzdělávací plán žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

KRITÉRIA ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI PRO VSTUP DO 1. třídy. PREVENCE SVPU. VČASNÁ DIAGNOSTIKA RIZIKOVÝCH DĚTÍ Z HLEDISKA SVPU

KRITÉRIA ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI PRO VSTUP DO 1. třídy. PREVENCE SVPU. VČASNÁ DIAGNOSTIKA RIZIKOVÝCH DĚTÍ Z HLEDISKA SVPU Mateřské školy Cílová skupina Stručný obsah KRITÉRIA ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOSTI PRO VSTUP DO 1. třídy. PREVENCE SVPU. VČASNÁ DIAGNOSTIKA RIZIKOVÝCH DĚTÍ Z HLEDISKA SVPU Pedagogové MŠ, 1. ročník ZŠ Obsahem semináře

Více

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005 Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti od: 17. února 2005 Ministerstvo školství,

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM při Základní škole a Praktické škole Benešov Konopišťská 386, 256 01 Benešov E-mail: spcbenesov@seznam.cz mobil: 734357465 ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC Vážená paní

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah předmětu Anglický jazyk je dán obsahem vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole

Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole Základní škola Pardubice Studánka, Pod Zahradami 317 bezbariérová, pavilónová škola v zeleném areálu se 720 žáky Zákon č. 561/2004

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více