MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra speciální pedagogiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra speciální pedagogiky"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Činnostně orientovaná výuka anglického jazyka u žáků se specifickými poruchami učení Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dana Brožová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Gabriela Kratochvílová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne: podpis

3 Poděkování Děkuji paní PhDr. Daně Brožové, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při zpracování diplomové práce.

4 OBSAH Úvod 6 1 Specifické poruchy učení Definice specifických poruch učení Etiologie specifických poruch učení Prevence specifických poruch učení Diagnostika specifických poruch učení Reedukace a podpora žáků se specifickými poruchami učení Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Legislativní rámec vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení RVP pro základní vzdělávání, klíčové kompetence Cizí jazyk v RVP pro základní vzdělávání Zásady při práci se žáky se SPU v hodinách anglického jazyka Hodnocení a klasifikace žáků se SPU.38 3 Činnostní učení Charakteristika činnostního učení Výchozí postup činnostního učení Složky činnostního učení Přístupy činnostního učení se zaměřením na cizí jazyk Metody činnostního učení Využití činnostního učení ve vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Cíle a metodologie Charakteristika sledovaného zařízení a souboru Kazuistické studie Rozpracování návrhů činností Závěry šetření.77

5 Závěr..80 Resumé...82 Seznam použité literatury 83 Seznam literatury použité v praktické části...85 Seznam příloh...86

6 ÚVOD Hlavním motivem pro vypracování diplomové práce na téma Činnostně orientovaná výuka anglického jazyka u žáků se specifickými poruchami učení je mé již 10leté působení na základní škole. Po tuto dobu vyučuji anglický jazyk na prvním stupni základní školy. Již od počátku jsem při výuce postrádala možnost nahlédnout do nějakého sborníku her a činností, které se týkají témat, se kterými se děti při počáteční výuce anglického jazyka seznamují. Setkávala jsem se také s názorem, že pro žáky se specifickými poruchami učení je příliš obtížné naučit se cizí jazyk. Začala jsem se proto o tuto problematiku zajímat více. Je velmi důležité vybudovat u dětí kladný vztah k cizímu jazyku. Úkolem učitele je pomoci dítěti si tento vztah nejen vybudovat, ale vhodnými činnostmi a metodami jej i upevňovat. Proto jsem se také při výuce zaměřila na činnostní učení a jeho využití ve výuce cizího jazyka. Před 7 lety jsem měla poprvé možnost seznámit se s činnostním učením, absolvovala jsem semináře výuky matematiky, českého a anglického jazyka. A díky programu Tvořivá škola se moje výuka stala pro děti zajímavější, tvořivější a při svém vzdělávání jsou úspěšnější. Cílem výuky je přiblížit dětem anglický jazyk tak, aby jej měly rády. Seznámit je s kulturou i životem lidí, kteří tímto jazykem hovoří. V diplomové práci bych se ráda zaměřila na práci učitele anglického jazyka na 1. stupni základní školy a seznámila s činnostními metodami ve výuce a samozřejmě s jejich přínosem při vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na obecné vymezení základních pojmů souvisejících se specifickými poruchami učení. Druhá kapitola se zabývá systémem vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení v České republice, včetně legislativy a vzdělávacích programů. Ve třetí kapitole se věnuji činnostnímu učení, jeho složkám, přístupům, zásadám a metodám. V poslední kapitole diplomové práce se zaměřuji na témata, s nimiž se děti setkávají v prvopočátcích výuky anglického jazyka. Každé téma zahrnuje činnosti, které můžeme při výuce využít. Součástí jsou také kasuistiky čtyř žáků se specifickými poruchami učení. V příloze je uveden obrazový materiál a výsledky činností žáků. Cílem diplomové práce bylo nejen zaměřit se na využití činnostního učení při výuce žáků se specifickými poruchami učení, ale také poukázat na výhody činnostních postupů při výuce anglického jazyka. V diplomové práci jsem použila metodu 6

7 kvalitativního výzkumu, ke zpracování šetření byly použity tyto techniky výzkumu obsahová analýza, analýza prostudované literatury, technika pozorování a kasuistika. 7

8 1 Specifické poruchy učení 1.1 Definice specifických poruch učení Specifické poruchy učení mohou být definovány jako neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné nebo více oblastech učení (Selikowitz, M. 2000, s ). Výzkumy z domova i ze zahraničí potvrzují, že počet dětí se specifickými poruchami učení (dále SPU) neustále stoupá. Obtíže potkávají i děti s lehčími formami SPU a navíc se o odbornou pomoc hlásí také dospělí. Mezi poradenskými psychology a pedagogy získávají otázky specifických poruch učení stále větší důležitost. Pojem specifické poruchy učení označuje skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Jde o poruchy, jež byly nepochybně založeny mnohem dříve, a které se projeví teprve na určitém stupni vývoje dítěte. Manifestují se pod určitým tlakem, za určité konstelace vnějších sil v konkrétním případě, když dítě vyspělo natolik, že vstupuje do školy a je vystaveno vzdělávacímu nátlaku určitou výukovou metodou. Svou povahou patří do poruch endogenních čili vnitřních. Tyto poruchy jsou individuálního charakteru. Vznikají na podkladu dysfunkcí centrálního nervového systému (z hlediska vývoje jde o neúplně vyvinutou funkci). Postihují tedy nejen školské dovednosti, ale i psychiku, kdy se z důvodů možných neúspěchů během školní docházky dostaví pocity méněcennosti, úzkosti, stresu apod. Z. Matějček rozebral některé definice dyslexií a za vhodnou uvádí tezi z roku 1980 expertů z USA: Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha učení může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitele), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů (Matějček, Z. 1995, s. 24). 8

9 Z této definice vyplývá, že specifické poruchy učení se mohou vyskytovat společně s primárními postiženími i u osob s mentální retardací nebo poruchami smyslovými. Je tedy nutné si uvědomit, že v běžné praxi se můžeme setkat s dětmi, u nichž převažují obtíže ve čtení, nebo v psaní, popřípadě i v matematice, ale častěji najdeme žáka, u kterého se obtíže kombinují. Vždy platí, že SPU zasahují oblast psychiky člověka a objevují se v oblasti sociální i pedagogické. Postihují také jedince s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí a projevují se nejčastěji na počátku školní docházky. Charakteristickým rysem je neúčinnost běžných výukových postupů. SPU primárně nezahrnují opoždění ve vývoji vlivem onemocnění (vzniklého např. drobným postižením mozku v době perinatální) či nesprávného pedagogického vedení. Diagnostická obtíž však spočívá právě v tom, že v běžné praxi se projevují vývojově opožděné děti obdobně jako děti se SPU: jsou většinou hyperaktivní, neobratné, nesoustředěné, mají potíže v učení a vyžadují zvýšenou lékařskou a pedagogickou péči, inteligence není snížena, je v normálu. Poruchy učení ovlivňují celou osobnost dítěte a často i situaci v rodině. Jsou závažnou překážkou v osvojování vědomostí, ale při jejich včasném zjištění a kvalitní reedukační péči a podpoře člověka s touto poruchou může dojít ke zmírnění či úplnému odstranění vzdělávacích obtíží (srov. Kratochvílová, G. 2009). V rámci definice pojmu specifické poruchy učení je třeba vyjasnit si otázku, jaký vztah má toto téma k samotnému intelektovému výkonu dítěte, tedy jeho inteligenci. Podle Pokorné můžeme vyjádřit obsah pojmu inteligence jako Schopnost pochopit a vytvářet významy, vztahy a souvislosti podle smyslu (Wenzel In Pokorná, V. 2001, s. 61) nebo také Schopnost přizpůsobovat se novým (tedy nenaučeným) situacím na podkladě pochopení komplexních vztahů (Langmeier In Pokorná, V. 2001, s. 61) a nakonec také definice Souhrnná komplexní vlastnost, která zahrnuje: 1. schopnost myslet, 2. schopnost se učit a z toho vyplývající 3. schopnost adaptace aktivní i pasivní, tj. schopnost měnit na základě myšlení a učení se chování, a vyrovnat se tak s požadavky běžného prostředí podle svých požadavků (Vágnerová, Říčan, Krejčířová In Pokorná, V. 2001, s. 61). Postupné výzkumy různých odborníků v této oblasti ukázaly následující: Schopnost naučit se číst je nezávislá na inteligenci, protože číst se mohou naučit i děti s výrazně nižšími mentálními schopnostmi stejnými metodami dokonce rychleji a snáze než děti s dyslexií (Schenk-Danzinger In Pokorná, V. 2001, s. 61). 9

10 V Mezinárodní klasifikaci nemocí jsou Specifické poruchy učení zařazeny v kategoriích F v kapitole Poruchy psychického vývoje, a to následovně F 80 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka F 81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností F 81.0 Specifická porucha čtení F 81.1 Specifická porucha psaní F 81.2 Specifická porucha počítání F 81.3 Smíšená porucha školních dovedností F 81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností F 81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná F 82 Specifická vývojová porucha motorické funkce F 83 Smíšené specifické vývojové poruchy (Michalová, Z. 2004). 1.2 Etiologie a projevy specifických poruch učení Etiologie specifických poruch učení Bylo napsáno mnoho teorií, které se snaží odhalit příčiny, projevující se jako specifické poruchy učení. Tyto teorie lze rozdělit podle toho, z jakých pozic vycházejí. Vychází-li porucha z jevové stránky, pak zřejmě najdeme příčiny v poruchách řeči, v poruchách vnímání, motoriky i nedostatečné lateralizaci funkcí v nevyhraněné lateralitě. Z hlediska neurofyziologie a neuroanatomie jsou příčinou specifických poruch poruchy ve funkci a stavbě určitých oblastí mozku nebo v nedostatečné funkci analyzátorů např. zrak. Podle některých psychiatrů je příčina v narušené komunikaci mezi dítětem a okolním světem (Zelinková,O. 2003). Již v 60. letech 20. století se Otakar Kučera se svým kolektivem zabýval výzkumem dyslexií a dospěl k závěrům, které zdaleka nejsou v rozporu se současnými zjištěními. V první skupině dyslektiků umístěných v Dětské psychiatrické léčebně v Dolních Počernicích byly zjištěny následující příčiny obtíží (Matějček, Z. 1987, sec. cit. in Zelinková, O. 2003, s. 19). lehké mozkové dysfunkce (encefalopatie), která byla zastoupena v 50% případů bylo prokázáno drobné poškození mozku, získané v době před porodem, během porodu nebo časně po porodu, 10

11 dědičnost (hereditární příčiny), které se objevily v anamnéze 20 dyslektiků zde byl doložen důkaz o přítomnosti poruch sdělovacích funkcí v blízkém příbuzenstvu dítěte, kombinaci obou výše uvedených vlivů u 15% klientů, neurotickou nebo nezjištěnou etiologii, která se objevila také u 15% klientů. Jednou z hlavních cest hledání příčin dyslexie byl rozbor psychických funkcí, podílejících se na nácviku psaní a čtení, a dále na základě sledování průběhu a úspěšnosti reedukace (srov. Zelinková, O. 2003, Bartoňová, M. 2007, Matějček, Z.1995). Psychoanalytický přístup vychází z předpokladu, že dyslexie je poruchou komunikace, tedy poruchou vztahu mezi dítětem a prostředím, která má svůj původ již v raném dětství. Tato komunikace mezi matkou a dítětem zahrnuje různé verbální i neverbální výrazové prostředky. Pro vytvoření správného citového vztahu mezi matkou a dítětem je důležitý moment, kdy dítě začíná sdělovat svá přání různými způsoby, matka mu rozumí, reaguje na něj a opakuje po něm, vzniká tak vhodná situace pro rozvoj řeči. Dítě se však dostává do izolace pokud tento citový vztah chybí. Jeho reakcí je, že buď nekomunikuje vůbec, nebo používá slova, která někde zaslechlo. Tato slova však nemusí mít přesný obsah, popř. jsou mnohoznačná. Obtíže se začnou projevovat až po zahájení školní docházky, kdy se dítě učí číst a psát a začíná narážet na nepochopení smyslu vět. Toto pojetí připomíná zmiňované neurotické příčiny, či emoční poruchy. Co se týče současných teorií, bylo zjištěno, že děti s dyslexií vykazují, kromě obtíží ve čtení a psaní, mnoho abnormalit v následujících oblastech: úroveň motoriky, vizuální a auditivní procesy, rychle zpracování podnětů, paměti, funkci centrální nervové soustavy atd. Nejčastějšími příčinami je fonologický deficit, deficit v časovém uspořádání procesů, rychlost v provádění procesů (Zelinková, O. 2003, s. 21). Tyto abnormality se spolu mohou různě kombinovat, proto nikdy nenajdeme dva stejné jedince s poruchou učení. Příčiny specifických poruch učení můžeme dále sledovat ve třech následujících rovinách: 1. Biologicko medicínská rovina Genetika Přibližně 30% genů z celkového počtu tisíc ovlivňuje vývoj mozku a mozkové aktivity přímo. V současné době již existují důkazy o tom, že vývojové 11

12 poruchy učení jsou těmito geny ovlivněny. Není jenom jeden gen, ale několik klíčových genů, které negativně ovlivňují čtenářské dovednosti. V kombinaci s jinými faktory, jako je například negativní vliv prostředí, přispívají k riziku vzniku dyslexie (Zelinková, O. 2003). Struktura a fungování mozku Mozek jedince s dyslexií se liší funkcí i strukturou od mozku jedince bez této poruchy. Odlišnosti jsou pouze variacemi, které vznikly ve vzájemném působení s vnějším prostředím. Změny ve struktuře mozku odpovídají funkčním rozdílům v neurologicky zobrazovacích studiích. Je možno předpokládat, že strukturální rozdíly v mozcích dyslektiků se začínají utvářet již před porodem v dynamické interakci mezi geny a prostředím (Zelinková, O. 2003). Hormonální změny Jednou z příčin vzniku dyslexie může být i zvýšená hladina testosteronu, mužského pohlavního hormonu, který ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků. Může také omezovat vývoj některých dalších znaků. Z tohoto důvodu jsou těmito poruchami více postiženi chlapci. Často se u nich objevuje leváctví, snížená imunita, dyslexie, deficity ve fungování levé hemisféry, které však bývají kompenzovány hemisférou pravou (Zelinková, O. 2003). Cerebrální teorie Tato teorie tvoří přechod mezi rovinou biologicko medicínskou a kognitivní. Cerebellum neboli mozeček je podkorová struktura ležící v zadní části mozku. Po řadu let byl vnímán jako motorická oblast, která se podílí na osvojování a automatizaci motorických a řečových dovedností. Postupně se ukazuje jeho vliv na vnitřní řeč. Při jeho poškození se objevují deficity v oblasti motoriky a rychlosti informačního systému a v procesu automatizace. Výzkumy potvrzují předpoklady, že postižení mozečku je jedou z hlavních příčin dyslexie (Zelinková, O. 2003). 2. Kognitivní rovina Tato rovina poznávacích procesů zahrnuje podle O. Zelinkové (2003) deficity jako: 12

13 fonologický deficit způsobuje obtíže v dekódování a osvojení dalších dovedností, které podmiňují nácvik čtení, vizuální deficit problém v identifikaci hlásky ve slově, nekontrolovaný pohyb očí po stránce, když se žák snaží slovo fixovat, deficity v oblasti řeči a jazyka menší slovní zásoba, obtíže ve vyjadřování, deficity v procesu automatizace dovednosti nejsou zautomatizovány tak rychle, jak je tomu u běžné populace, následují obtíže při řešení složitějších úkolů, deficity v oblasti paměti - paměť krátkodobá je zapotřebí při řešení aktuální situace a dlouhodobá pro uchování obsahu informací po měsíce a roky, deficity v časovém uspořádání ovlivňující rychlost kognitivních procesů, kombinace deficitů většina autorů vidí příčinu dyslexie právě v kombinaci deficitů. 3. Behaviorální rovina Do této roviny lze zařadit rozbor procesu čtení, psaní a také rozbor chování při čtení, psaní a běžných denních činnostech (Zelinková,O. 2003). Obecně lze tedy říci, že se zdá nepravděpodobné, aby za specifické poruchy učení mohl pouze jediný činitel, který by jejich existenci zapříčiňoval. Na vzniku potíží se spíše podílí více faktorů v rámci komplexního působení. Taková příčinnost je potom známá jako vícefaktorová (Michalová, Z. 2004). Příčiny etiologie vzniku SPU se mohou rozdělit následovně: A. Dispoziční příčiny: Genetické vlivy, lehké mozkové dysfunkce, odchylná organizace cerebrálních aktivit, nepříznivá konstelace laterality a netypická dominance hemisfér. B. Nepříznivý vliv rodinného a školního prostředí: Pro úplnost je nutné doplnit i vliv nepříznivého, nejen rodinného, ale i školního prostředí. Není jednoduché stanovit, co je a co není optimální rodinné prostředí. Nevhodné je zcela jistě podporovat dítě ze všech stran tak, že neumí samostatně překonat sebemenší překážku. Na druhé straně pokud je dítě vedeno k tomu, aby si poradilo samostatně ve všech situacích a nespoléhalo na druhé lidi, nenaučí se spolupracovat s druhými a bude mu v životě zatěžko přiznat si svoji závislost na okolí. Je jasné, že emocionální klima rodiny má vliv na školní výkon dětí. Pokud rodiče s dětmi prožívají jejich úspěchy i prohry, pomáhají jim překonávat problémy a vůbec se celkově o své děti zajímají, je jistě zaručen jejich rozvoj a to ve všech směrech (Pokorná, V. 2001). 13

14 Podmínky školního prostředí mají bezpochyby také určitý význam v této problematice. Mluvíme-li o specifických poruchách učení, obvykle vycházíme z předpokladu, že pokud děti pravidelně navštěvují vyučování, získávají všechny stejnou možnost naučit se číst, psát a počítat. Že však úroveň jednotlivých škol není srovnatelná, vědí rodiče, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden a pracovníci ministerstva školství, ale i samotní učitelé a především ředitelé, kteří se snaží zvyšovat prestiž svého ústavu. Záleží tedy jak na stylu vedení školy, tak na stylu práce jednotlivých učitelů (Pokorná, V. 2001, s. 91). 1.3 Prevence specifických poruch učení Když hovoříme o prevenci specifických poruch učení, máme tím na mysli včasnou intervenci jak v předškolním věku, kdy se specifické poruchy ještě plně neprojeví, tak v mladším školním věku, kdy se snažíme eliminovat dopad těchto poruch do dalších oblastí jako je oblast emocionální či sociální. V případě těžších poruch se zaměřujeme na prevenci zhoršování celkového stavu jedince se specifickou poruchou učení. Podle toho, kdy a s jakým cílem prevenci provádíme, ji můžeme rozdělit na primární, sekundární a terciální. Primární prevenci můžeme definovat jako ochranu zaměřenou na předcházení nebo zmírnění poruchy, která se ještě nestihla projevit, nebo se projevila jen v náznacích. Sekundární prevence je chápána jako předcházení prohlubování poruchy. Intervence v rámci sekundární prevence jsou např. reedukační programy. Jde o to, aby vzniklá porucha nezasahovala do dalších oblast, např. do oblasti sociální. Pojem terciální prevence se váže k intervenci zaměřující se na již vzniklé komplikace spojené se specifickou poruchou učení, mezi které patří např. ztráta sebevědomí, emocionální nejistota, snížení statutu ve společnosti. Pomocí vhodných metod a postupů se snažíme zvrátit, popřípadě zabránit dalšímu zhoršení stavu (Bartoňová, M. 2006). Díky řadě výzkumů bylo prokázáno, že děti se specifickou poruchou učení vykazují již v předškolním věku nedostatky v dílčích oblastech, které jsou nezbytné pro dovednosti čtení, psaní a počítání. Na základě těchto poznatků byly sestaveny 14

15 screeningové testy odhalující rizikové děti z hlediska dyslexie již v předškolním, či raném školním věku. Mezi tyto prediktivní zkoušky patří: Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky od českých autorek D. Švancarové a D. Kucharské (2001). V současné době je to nejpoužívanější souhrn testů, který se využívá u dětí v předškolním věku. Tímto testem lze také predikovat školní připravenost. Sheffieldský screeningový test diagnostiky dyslexie od autorů R. Nicolsona a A. J. Fawceta, který upravila pro český jazyk O. Zelinková (2003). Tento test obsahuje 10 úkolů (např. navlékání korálků, opakování čísel, rychlé jmenování obrázků, překreslování tvaru apod.), které po vyhodnocení odhalí oblasti, ve kterých je zřejmý deficit. Na základě hodnocení se pro každé dítě vypracovává individuální program rozvíjející potřebné funkce. Prediktivní baterii obtíží ve čtení podle A. Inizana, kterou upravila B. Lazarová (2000). Tyto zkoušky však predikují nejen obtíže ve čtení, ale úspěšnost dítěte ve škole vůbec (Zelinková, O., 2008, s. 79). Diagnostika dítěte předškolního věku Jiřiny Bednářové a Vlasty Šmardové (2007). Ve stejnojmenné publikaci uvádějí autorky vodítka, jak rodiče či učitelé mateřských škol mohou rozeznat příznaky specifických poruch učení. Škála rizika dyslexie pro předškolní věk Marty Bogdanowicz (Zelinková, O., 2008). Jednotlivé testy obsahují opět jednotlivé specifické zkoušky, krom sluchové percepce, což je při diagnostice specifických poruch učení také důležité. K screeningovým programům řadíme i metodiku Brigitte Sindelarové, kterou přeložila pro český jazyk V. Pokorná (2007). Sindelarová se zaměřuje na šest oblastí, které mohou specifickou poruchu učení včas odhalit. Na základě vyhodnocených screeningových testů se dětem doporučují cvičení a programy, které jsou zaměřeny na rozvoj jednotlivých kognitivních oblastí tak, aby se dosáhlo co možná nejvyšší úrovně rozvoje jednotlivých funkcí. Mezi tyto programy řadíme např. Metodu dobrého startu, která vzešla z polské metodiky M. Bogdanowicz a byla přeložena do češtiny J. Swierkoszovou (1998). Cílem metodiky je integrace psychomotorických funkcí, zdokonalení souhry analyzátoru zrakového, sluchového a kinesteticko-pohybového, zdokonalení a vyhranění lateralizace ruky, zlepšení orientace v tělesném schématu a prostorové orientaci. Posilují se též jazykové kompetence, komunikace a nezapomíná se ani na emocionalitu dítěte (Kucharská In Hadj Moussová, 2004, s. 126). Mezi další metody patří technika Brigitte Sindelarové 15

16 Předcházíme poruchám učení (přeložila Pokorná, V., 2007), kdy autorka nabízí soubor cvičení a pracovních listů pro děti před nástupem do první třídy, zaměřených na rozvoj dílčích funkcí, které jsou u dětí se specifickou poruchou učení oslabeny. Další metodou je Edukativně stimulační skupina. Pomocí her je u dětí rozvíjena jemná motorika, vyjadřovací schopnosti, zraková a sluchová analýza, syntéza, paměť, postřeh, soustředěnost, lateralita (Zelinková, O. 2008). 1.4 Diagnostika specifických poruch učení Z definice specifických poruch učení vyplývá, že poruchy postihují proces osvojování trivia a jak již bylo řečeno, projevují se většinou až tehdy, kdy je tento proces zahájen. O. Zelinková (2008) definuje dyslexii (analogicky k ní tak mohou být definovány i ostatní specifické poruchy učení) jako kombinaci schopností a obtíží, které ovlivňují osvojování čtení a psaní, jejichž průvodními jevy jsou deficity v jedné či více oblastech (viz. již popsané dílčí funkce). Zaměřením se na tyto možné deficity je vytvořen prostor pro včasné zachycování rizikových dětí již v předškolním věku. Jde tedy o časnou diagnostiku, jejímž cílem je poznat úroveň vývoje dítěte a získané poznatky dát do souvislosti s dalšími informacemi a skutečnostmi týkajícími se případného podezření, že dítě je z hlediska možných specifických poruch učení rizikové (Zelinková, O. 2008). Předpokládá se, že asi mezi šestým a sedmým rokem, při zahájení školní docházky, jsou všechny potřebné složky dobře vyvinuty a že jejich spolupráce probíhá harmonicky. Pak je možné usuzovat, že se dítě naučí číst, psát a počítat bez všech obtíží. Pokud tomu tak není, nastávají problémy, které můžeme považovat za první příznaky poruchy. Samy o sobě však ještě neprozrazují, jde-li o porušený základní vzorec vloh, nebo jen o jejich zdržení, nerovnoměrný vývoj. Proto je třeba ověřit si možnosti pomocí diagnostických zkoumání. Diagnostika je východiskem celého výchovně-vzdělávacího procesu a zejména reedukace jako speciálně pedagogické metody nápravy handicapu. Hlavním diagnostickým cílem je stanovení úrovní jednotlivých faktorů, které se vzájemně podílejí na úspěchu či neúspěchu dítěte (Přinosilová, D. 2007). Diagnostika se provádí: v běžných podmínkách třídy žádá si dlouhodobé sledování žáka, musí brát v úvahu 16

17 atmosféru třídy, školy, osobnosti učitelů i možnost srovnání se žáky téže třídy nebo školy; jak žák zvládá požadavky dané osnovami, na specializovaných pracovištích umožňuje po navázání individuálního kontaktu utvořit takové podmínky, v nichž dítě podá optimální výkon. Poté lze výsledky speciálních testů porovnat s populací odpovídajícího věku. Konečné údaje z obou pracovišť jsou pro dítě prospěšné, jestliže se dosáhne jejich účelného využití. Stanovení diagnózy je hlavním úkolem speciálního pedagoga a psychologa. Mohou se na něm podílet i další specialisté, např. neurolog, foniatr, pediatr nebo oftalmolog.. Psychologické vyšetření se zaměřuje především na vyšetření rozumových schopností, které je nezbytnou zkouškou diagnostického vyšetření. Vyšetření inteligence spadá do kompetence psychologa, podává nám významnou informaci o úrovni rozumových schopností a může odhalit řadu případů tzv. nepravých dyslexií. K vyšetřením inteligence se používají Wechslerův test nebo Ravenovy Progresivní matice, které jsou upraveny našimi odborníky a odpovídají svými normami naší populaci. Jsou nejčastěji užívanými metodami, a to díky jejich snadnému vyhodnocování a díky jejich časové nenáročnosti (Přinosilová, D. 2007). Diagnostické vyšetření specifických poruch učení se zaměřuje dále na následující oblasti. vyšetření výkonu čtení testy vypracované Z. Matějčkem a kol. v roce 1987 úroveň psaného projevu opis, přepis, diktát úroveň matematických schopností Barevná kalkulie poruchy sluchového vnímání Matějčkova Zkouška sluchové analýzy a syntézy poruchy zrakového vnímání Edfeldtova Reverzní zkouška vyšetření laterality Žlabova a Matějčkova Zkouška laterality poruchy vnímání prostorové orientace Žlabův Soubor specifických zkoušek vyšetření představy prostoru Žlabův soubor specifických zkoušek (Přinosilová, D. 2007). Mezi další autory, kteří se problematikou diagnostiky specifických poruch učení zabývají a ve svých publikacích je blíže popisují, patří například P. Svoboda, O. Krejčířová, H. Žáčková a D. Jucovičová. 17

18 1.5 Reedukace a podpora žáků se specifickými poruchami učení Proces reedukace specifických poruch učení lze charakterizovat jako dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces, jehož cílem je odstranění nebo zmírnění obtíží dítěte a zlepšení celkového stavu psychiky dítěte. Zkušenosti ukazují, že neexistuje univerzální účinná metoda. Je třeba ji přizpůsobit individualitě dítěte a typu poruchy. Při výběru je nutno respektovat stupeň poruchy a fázi nápravy, v níž se dítě nachází (Bartoňová, M. 2005, s.7). K tomu, abychom u dítěte provedli správnou reedukaci, je nutno provést nejprve diagnostický rozbor případu. Je důležité znát mechanismy, které vedly ke vzniku poruchy, samozřejmostí je také znalost klinického obrazu, kterým se projevují. Je nutné znát diagnostické závěry, možnosti a schopnosti dítěte, schopnost koncentrace, volní vlastnosti dítěte, motivaci k práci a tzv. vnitřní podmínky dítěte. Nesmí být opomíjeny ani vnější podmínky, což znamená podporu rodiny, učitelů a ostatních osob, které přicházejí s dítětem do styku (Bartoňová, M. 2005). Specifické poruchy učení dostaly své označení proto, že se vymykají běžným obtížím. Nespecifické obtíže se dají odstranit opakováním, ale specifické tímto způsobem nevymizí. Proto k jejich překonání musíme využít specifické způsoby nápravy. Východiskem nápravné péče je diagnostický rozbor případu. Podle výsledků speciálně-pedagogického vyšetření s přihlédnutím k psychologickému, pediatrickému a neurologickému vyšetření se zjišťuje odborná nápravná péče, která by měla odpovídat druhu a hloubce poruchy. Reedukaci předchází navázání kontaktu s dítětem, nejlépe rozhovorem o jeho zájmech. Tím by měla být navozena atmosféra důvěry, optimismu a spolupráce. Náprava vyžaduje spolupráci nejen dítěte samotného, ale i jeho rodičů, učitelů a spolužáků. Proto je třeba, aby byli rodiče i učitelé seznámeni s podstatou poruchy a aby pochopili, že u dítěte nejde o hloupost či lajdáctví, ale o poruchu v organismu, kterou je možné společně zvládnout a překonat. Nápravná péče není pouze nahodilou aplikací různých postupů. Účinný postup předpokládá znalost vyučovacích metod, provedení pedagogické diagnostiky, ze které se vyvodí závěry pro praxi, a znalost speciálních reedukačních postupů. Důležité je 18

19 účelně vybírat metody, volit je uvážlivě podle stupně a povahy poruchy a s ohledem na fázi nápravy, v níž se dítě nachází. Cvičení by neměla být příliš dlouhá, přibližně minut denně, ale mělo by se dbát na jejich pravidelnost. Aby dítě nemělo při cvičení pocit, že se učí, je dobré využívat různých zajímavých her a soutěží, významným motivačním činitelem může být i sledování vlastních pokroků (Pokorná, V. 2001). Zásady reedukace specifických poruch učení Je třeba si uvědomit, že náprava je dlouhodobý proces, a proto od dítěte nemůžeme očekávat zlepšení hned na počátku práce. V. Pokorná (1997, str. 213) doporučuje jako účelné vedle znalosti nápravných metod a postupů vytvořit určitou koncepci nápravy specifických poruch učení. Ta by se měla řídit jistými pravidly, která dodávají nápravným intervencím řád a zvyšují jejich účinnost. Prvním předpokladem by mělo být zaměření terapie na specifika jednotlivého případu. Nejde jen o vlastní obtíže, ale i o vnitřní podmínky (intelekt dítěte, schopnost koncentrace, volní vlastnosti, motivace) a vnější podmínky (prestiž vzdělání v rodině, podpora učitelem, rodiči). Je důležitě psychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte celkový psychosociální kontext, tj. postoje rodičů i dětí vůči škole, školním povinnostem a vzdělání vůbec, zároveň i vztahy dítěte ke spolužákům, úspěšnějším sourozencům, popřípadě postoje širší rodiny k dítěti se specifickými poruchami učení. Naším úkolem je, abychom se pokusili překonat případnou úzkost a zábrany, a získat tak pro vlastní terapii nejen dítě, ale i jeho okolí. Další zásadou nápravy je co nejpřesnější diagnostika obtíží dítěte. Kromě toho, že stanovíme diagnózu obtíží, a tím určíme oblasti, jež musíme u dítěte rozvíjet, jaký postup zvolíme, s jakou metodikou nápravu začneme, je třeba stanovit obtížnost jednotlivých úkolů. Cvičení musí být vždy přiměřená schopnostem dítěte, to znamená, že nesmí být lehká ani těžká. Lehká cvičení dítě nudí a těžká v něm mohou vyvolávat pocit strachu z neúspěchu, pocit bezmoci a neschopnosti. Mezi cvičeními by měla existovat návaznost na to, co je dítěti dobře známo, a jsou doplňována něčím novým. Další velmi důležitou zásadou je, aby dítě zažilo úspěch již při první návštěvě v poradně nebo při první nápravné hodině ve škole, a to úspěch právě v té činnosti, kde selhávalo. To je pro něj nejsilnější motivace. Pokud jsou přítomni rodiče, i oni pak 19

20 prožívají úspěch spolu se svým dítětem. Jestliže při nápravě postupujeme po malých krocích, můžeme docílit toho, že dítě bude úspěch prožívat častěji. S dítětem musíme pracovat pravidelně, pokud možno denně. Proto je důležité pro pomoc při reedukaci získat spolupráci rodiny. Při nápravě bychom měli dítěti vytvořit takové podmínky, aby se mohlo soustředit a provádět tak cvičení s porozuměním. I dítě věkově mladší (navštěvující první nebo druhou třídu) má nejen rozumět tomu, co nacvičuje a proč to nacvičuje, ale i během nácviku má pracovat uvědoměle. Schopnost, kterou u dítěte rozvíjíme, musíme cvičit tak dlouho, dokud není zautomatizovaná. Důležité je dodržovat princip přirozenosti, to znamená používat při nápravě co nejpřirozenějších metod a technik respektujících situaci, v níž se dítě musí osvědčit. Vše, co má dítě pochopit a co mu předkládáme, musí mít danou strukturu. Metody a techniky by měly na sebe logicky navazovat. Podle mého názoru samozřejmostí by měly být trpělivost, optimismus, klid. Neměli bychom šetřit pochvalou a povzbuzením. Nedopusťme, aby se dítě naučilo něco nesprávně. Ať je již porucha učení u dítěte uspokojivě nebo jen částečně napravena, je třeba se opět realisticky zamyslet a zhodnotit situaci, jak dalece může dítě dostát nárokům, které na ně bude klást nejen škola, ale i další profesní příprava (Pokorná, V. 2001). Blíže popisují problematiku reedukace SPU ve svých publikacích např. D. Jucovičová a H. Žáčková nebo O. Zelinková. Reedukační metody Následující text popisuje nejdůležitější zásady při práci s žáky se SPU a shrnuje také nejběžnější reedukační metody. Dyslexie Nácvik techniky čtení je nedílnou součástí reedukace dyslexie. Měli bychom vycházet ze zájmů a zálib dítěte. Žáci mívají často potíže v reprodukci čteného textu. Nepamatují si, co četli, nebo je reprodukce textu nesprávná, protože se příliš soustředí na techniku čtení. Často se také stává, že žák používá tzv. dvojí čtení. Tzn., že dítě si nejprve přečte text pro sebe, a teprve poté ho předříkává nahlas. Zde je nutné co nejdříve navést správnou techniku čtení pomocí hlasitého slabikování. V následujícím 20

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

DYSGRAFIE - porucha psaní. (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen)

DYSGRAFIE - porucha psaní. (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen) DYSGRAFIE - porucha psaní (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen) Dysgrafie úzce souvisí s dysortografií, velmi často se vyskytují společně. Reedukace je

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Reedukace dyslexie. Reedukace Specifických poruch učení (SP_SPUR) PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková, Pdf MU, podzim 2011

Reedukace dyslexie. Reedukace Specifických poruch učení (SP_SPUR) PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková, Pdf MU, podzim 2011 Reedukace dyslexie Základní techniky reedukace dyslexie: Metoda obtahování. Metoda Fernaldové. Metoda postřehování. Čtení se záložkou (okénkem). Čtení v duetu. Metoda vyhledávání chyb. Metoda dublového

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii Příloha č. 16 OSNOVA PRÁCE V NÁPRAVNÉ PÉČI ZÁŘÍ Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii Náprava - používání pomůcek: Vzbuzení zájmů o čtení. Rozvíjení řeči

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

REEDUKACE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obecné zásady reedukace specifických poruch učení

REEDUKACE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obecné zásady reedukace specifických poruch učení REEDUKACE SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciálně vzdělávací potřeby zjištěny

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Péče o děti se specifickými poruchami učení v České republice Možnosti podpory na škole postupy při specifických poruchách učení.

Péče o děti se specifickými poruchami učení v České republice Možnosti podpory na škole postupy při specifických poruchách učení. Péče o děti se specifickými poruchami učení v České republice Možnosti podpory na škole postupy při specifických poruchách učení EdQ CECO BRNO 10.5.2005 PhDr. Jarmila Burešová Péče o děti se specifickými

Více

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 9, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Slovákova

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Slovákova Informace pro ŠPZ Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Slovákova Ředitel/ka školy: RNDr. Vladimír Ochmanský Počet tříd: 20 Jméno výchovného poradce: Mgr. Alena

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

9. ročník. -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání.

9. ročník. -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání. Pracovní činnosti 9. ročník -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání. Průřezová témata, přesahy, souvislosti VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Více

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ č.j. 205/2013. VZDĚLÁNÍ PRO BUDOUCNOST (verze č. 2 )

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ č.j. 205/2013. VZDĚLÁNÍ PRO BUDOUCNOST (verze č. 2 ) Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla Buštěhrad, okres Kladno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ č.j. 205/2013 VZDĚLÁNÍ PRO BUDOUCNOST (verze č. 2 ) Dodatek č. 1, který je zpracován

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

PŘÍLOHY. Příloha č. 1 - Příloha k vyhlášce č.73/2005 Sb.

PŘÍLOHY. Příloha č. 1 - Příloha k vyhlášce č.73/2005 Sb. PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Příloha k vyhlášce č.73/2005 Sb. Minimální rozsah údajů a informací pro udělení informovaného souhlasu se zařazením žáka do některé z organizačních forem vzdělávání podle 3 této

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika

Více

Individuální vzdělávací plán pro praxi

Individuální vzdělávací plán pro praxi Individuální vzdělávací plán pro praxi Individuální vzděláváací plán (IVP) je závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce

Více

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Program: 1. Specifické poruchy učení ( SPU ) 2. Vliv SPU na psychiku mladšího školáka 3. Kineziologická cvičení 4. Individuální konzultace SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Jsou různorodé

Více

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida,

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se 3.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky:

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky: Pedagogická diagnostika žáka zařazeného do vzdělávacího programu RVP ZV - LMP podklad pro rediagnostiku ( dle 1 odst.5 Vyhlášky č. 72/2005 Sb. v platném znění) Škola: Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Zápis z jednání ŠKOLSKÉ RADY. ZŠ a MŠ Václava Vaňka BEZNO. Schválení Řádu školy a Dodatku k ŠVP ZV

Zápis z jednání ŠKOLSKÉ RADY. ZŠ a MŠ Václava Vaňka BEZNO. Schválení Řádu školy a Dodatku k ŠVP ZV Zápis z jednání ŠKOLSKÉ RADY ZŠ a MŠ Václava Vaňka BEZNO Den konání: 31.8.2016 Místo: Mateřská škola BEZNO Předmět jednání: Schválení Řádu školy a Dodatku k ŠVP ZV Přítomni: Jméno Telefon Email Zástupce

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE vyučovací předmět - ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk a Další cizí jazykpřispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové obtíže.

Více

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy. Profil absolventa. Cíle základního vzdělávání CHARAKTERISTIKA ŠVP

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy. Profil absolventa. Cíle základního vzdělávání CHARAKTERISTIKA ŠVP CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy Posláním školy je vytvoření smysluplné a přirozené školy otevřené pro všechny děti, snahou je připravit takové podnětné prostředí, aby každý

Více

Základní škola je rozdělena na 2 stupně. I. stupněm se rozumí 1. až 5. ročník, II. stupněm se rozumí 6. až 9. ročník.

Základní škola je rozdělena na 2 stupně. I. stupněm se rozumí 1. až 5. ročník, II. stupněm se rozumí 6. až 9. ročník. 8. PŘÍLOHY 8.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ 8.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. Základní škola je rozdělena na

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

12 Příloha číslo 4 Dodatek k ŠVP ZV

12 Příloha číslo 4 Dodatek k ŠVP ZV 12 Příloha číslo 4 Dodatek k ŠVP ZV Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola pro život č. j. 826/2007 Škola: Ředitel školy: Koordinátoři ŠVP ZV: Základní škola a mateřská škola Brno, Blažkova

Více

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Sušilova

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Sušilova Informace pro ŠPZ Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Sušilova Ředitel/ka školy: RNDr. Vladimír Ochmanský Počet tříd: 16 Jméno výchovného poradce: Mgr. Zdeněk

Více

OVĚŘENO: Datum: třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 11, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE

ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PŘÍLOHA Č. 1: ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Příloha Školního řádu ZŠ a MŠ Hněvotín, příspěvkové organizace č. 2 PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento dokument vydává ředitel školy na základě 30, odst. 1)

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více