LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

Transkript

1 LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková V LIBERCI

2 Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou mohutného vývoje celého organismu. Vyvíjí se a postupně dozrává ústřední nervová soustava. Rozvíjí se činnost smyslů, pohybů a vznikají citové základy osobnosti dítěte. V tomto období se tvoří a rychle rozvíjí řeč. Řeč (komunikace) má pro každého člověka nesmírnou důležitost. Její včasné a správné vytváření je nutnou podmínkou pro rozvoj vnímání, paměti, představivosti a myšlení... Vývoj řeči neprobíhá vždy jednoduše a hladce. Velmi mnoho záleží na zdravém biologickém základu dítěte a na podmínkách, ve kterých dítě žije a dále pak jak rodina vnímá vývoj jeho řeči. Rodinné prostředí může velmi pozitivně i negativně ovlivnit vývoj řeči dítěte.

3 Druhy logopedické prevence 02 Primární logopedická prevence V nejširším smyslu se týká veškeré populace Působení na populaci ve smyslu správné výslovnosti a kultury mluveného projevu, osvětová činnost, vzdělávání rodičů. Sekundární logopedická prevence Netýká se všech, ale jen části dětí a žáků tzv. rizikové populace. Jedná se o děti ohrožené možností narušeného vývoje řeči. Lze sem zahrnout metodu screeningu a depistáže. Terciární logopedická prevence Je zaměřena na tu část populace, která již má diagnostikovanou NKS. Snahou je, aby se toto postižení, alespoň neprohlubovalo, nezhoršovalo. V této fázi je pak velmi vhodná pomoc učitelek mateřských a základních škol, které úzce spolupracují se školskými logopedy.

4 Logopedická prevence 03 Logopedická prevence je chápána v těch nejširších souvislostech jako: -snaha předcházet poruchám komunikačních schopností - optimální stimulace řečového vývoje -optimální stimulace řečového projevu!nejedná se pouze o péči o správnou výslovnost!

5 Do oblasti logopedické prevence patří: 04 rozvoj motoriky hrubá motorika jemná motorika grafomotorika oromotorika motorika očních pohybů rozvoj smyslů zrakové vnímání sluchové vnímání, fonematický sluch hmat a propriorecepce rozvoj vnímání tělesného schématu chuť a čich

6 Do oblasti logopedické prevence patří: 05 početní a prostorové představy prostorové pojmy orientace v prostoru pojmy vztahující se k tvaru, množství, velikosti představa množství koordinace činností (senzomotorické koordinace) ruka oko ruka mluvidla serialita posloupnost intermodalita

7 Do oblasti logopedické prevence patří 06 nosní dýchání, hospodaření s dechem dýchání nosem dýchání břišní, hrudní, podkličkové hlasová hygiena fyziologické tvoření hlasu nácvik regulace hlasu mluvní dovednosti rozumění řeči slovní zásoba vyjadřovací pohotovost artikulační dovednosti

8 Co je důležité 07 Někdy se k dítěti s vadou řeči, nemluvícímu nebo hyperaktivnímu přistupuje jako k problémovému dítěti. Pygmalionův efekt, Golemův efekt NEHLEDAT jak to nejde, ale jak to jde!!! PODPORA rodičům a dítěti - jsem tady pro Vás a když Vám něco nepůjde, budeme se snažit hledat řešení společně vést rodiče ke komunikaci a spolupráci Dítě je partner na 100% - ale neřídí rodinu! Oboustranně si vzdělávání a učení užívat!

9 Co je důležité 08 Dítě má v sobě obrovský potenciál a potřebuje jen bezpečný prostor, aby svůj potenciál mohlo otevřít, aby ho nechalo růst. Čím dříve je NKS odhalena, tím je větší pravděpodobnost její nápravy. Čím vyšší je logopedická kvalifikovanost pedagogických pracovníků v MŠ a ZŠ, tím vyšší je úroveň jejich výsledků. Čím větší je účast rodičů na logopedické nápravě, tím je rychlejší odstranění logopedických vad. Rozlišit fyziologický, přirozený vývoj od narušeného!!! Nepožadovat od dětí výkony, na které nejsou zralé!!!

10 Civilizační vlivy 09 Nedodržování rolí a řádu v rodině Nedůslednost ve výchově Nadbytek podnětů: zvukových, zrakových, slovních Nedostatek podnětů slovních Nároky nepřiměřené věku a schopnostem Nedostatek pohybu Nedostatek samostatnosti, řízené dětství

11 Preventivní a stimulační programy 10 Cílem stimulačních cvičení je rozvíjet individuálně u každého jedince funkce potřebné pro učení se psát, číst a počítat, poznávat a chápat okolí, orientovat se v novém prostředí, změnit podmínky, za kterých může dítě podávat lepší výkon. Jedná se o funkce, které zajišťují získávání informací, jejich pochopení, zpracování, zapamatování a vybavení.

12 Preventivní a stimulační programy 11 funkce percepční smyslové vnímání: zrakové, sluchové, prostorové funkce kognitivní poznávací: schopnost koncentrace pozornosti, paměť, myšlení, řeč a matematické představy funkce motorické pohybové: jemná a hrubá motorika ruky, motorika očních pohybů a mluvidel funkce motorické koordinace souhry pohybů a rytmicity funkce senzomotorické propojení percepčních, poznávacích, motorických funkcí

13 Preventivní a stimulační programy 12 Maxík HYPO Metoda dobrého startu Percepčně motorická oslabení ve školní praxi Kuprev Kumot Trénink jazykových schopností dle Elkonina

14 Poruchy učení 13 Dyslexie - porucha osvojování čtenářských dovedností dysgrafie - porucha osvojování psaní dysortografie - porucha osvojení pravopisu dyskalkulie - označuje poruchu osvojování matematických dovedností dyspraxie porucha osvojování praktických dovedností dysmúzie - porucha v osvojování hudebních dovedností. Etiologie specifických poruch učení Předpokládá se, že existují dva konstituční faktory, které podmiňují vznik specifických poruch učení: a) dědičný sklon b) lehká mozková postižení (Pokorná 1997)

15 Prevence SPU 14 Odborníci souhlasí s názorem, že prevence výukových obtíží je vždy vhodnější než samotná reedukační činnost. Specifické poruchy učení jsou celoživotním handicapem, ale při prevenci, včasné diagnostice a kvalitní reedukační péči může dojít ke zmírnění nebo dokonce k odstranění těchto vzdělávacích potíží. S prevencí úzce souvisí časná diagnostika, která se provádí v předškolním věku dětí. Cílem identifikace ohrožených dětí není stanovit diagnózu dyslexie - v předškolním věku můžeme pouze použít označení rizikové dítě z hlediska dyslexie. Na základě rozboru získaných informací poté vypracováváme individuální rozvíjející programy, které jsou prevencí možných obtíží.

16 Prevence SPU 15 Rakouská psycholožka B. Sindelarová vydala knihu Předcházíme poruchám učení (1996), která obsahuje různá cvičení pro děti předškolního věku a žáky první třídy. Kniha se skládá z diagnostické části a souboru cvičení. Cvičení jsou zaměřena na rozvoj oslabených oblastí. Screeningovou zkoušku na zjištění předpokladu vzniku poruch čtení a psaní vytvoříla A. Kucharská a D. Švancarová. Preventivní opatření můžeme z hlediska organizace realizovat buď individuálně nebo skupinově. Předcházet specifickým poruchám učení znamená nejen předcházet výukovým obtížím, ale i jejich negativním následkům, jako je ztráta motivace k učení, později nesystematickým vědomostem s velkými mezerami ve výuce, neporozumění nové látce. Znamená to i předcházet poruchám koncentrace, poruchám chování a neurotickým obtížím dítěte (Pokorná 1997).

17 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST, PŘEJI MNOHO RADOSTI A NAPLNĚNÍ V OSOBNÍM I PRACOVNÍM ŽIVOTĚ :o) vackova@jazykzazuby.cz