Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007

Transkript

1 Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 V úvodu projektu byly v únoru 27 uspořádány tzv. konzulární dny přímo u krajanské komunity v Aktjubinsku. V rámci této akce byli na místě přítomni pracovníci Ministerstva vnitra a Zastupitelského úřadu ČR v Kazachstánu (ZÚ ČR), kteří umožnili krajanům požádat o trvalý pobyt bez nutnosti navštívit kvůli tomu ZÚ ČR. V rámci programu podalo žádost o přesídlení do ČR celkem 157 osob reprezentujících 48 rodin, které lze podle příbuzenského klíče zahrnout do 19 širších rodin tvořených samostatnými rodinami rodičů, jejich dětí, sourozenců atd. Převážná většina krajanů, zařazených do přesídlovacího programu, je státními příslušníky Kazachstánu (127 osob), ale zároveň byli do přesídlení zařazeni i rodinní příslušníci, kteří patří k této komunitě, ale z různých důvodů (nejčastěji kvůli odchodu za prací) se v minulosti stali občany Ruské federace (29 osob). Zároveň je mezi žadateli jeden státní příslušník Gruzie (graf č. 1). Rozdělení přesídlenců podle státní příslušnosti GEO 1 RUS 29 KAZ 127 Graf č. 1 Analýzou žádostí o trvalý pobyt bylo zjištěno, že je krajanská komunita vyrovnaná co do počtu žen a mužů (graf č. 2). Poměr žen a mužů Celkem mužů 79 Celkem žen 78

2 Graf č. 2 Dále bylo zjištěno, že většina krajanů jsou osoby v produktivním věku a mladší, přičemž toto rozdělení platí bez ohledu na pohlaví (graf č. 3 a 4). Věkové spektrum mužů Věkové spektrum žen > 65 Graf č. 3 Graf č. 4 Ve srovnání věkového spektra krajanů s přihlédnutím k jejich státní příslušnosti je patrné, že mezi krajany s ruským občanstvím je největší počet osob v produktivním věku. Tato skutečnost je dána faktem, že nejsilnější motivací k odchodu z Kazachstánu byla pro tuto skupinu snaha najít adekvátní zaměstnání. Zároveň jsou v těchto rodinách významně zastoupeny věkové skupiny dětí a mladistvých (graf č. 5 až 6), jelikož další silnou motivací k odchodu do Ruska bylo zajištění vzdělání v ruském jazyce, který je krajanům bližší než jazyk kazašský, který patří do skupiny turko-tatarských jazyků a který se stále více prosazuje ve školství Kazachstánu. Věkové spektrum přesídlenců - státních občanů Kazachstánu Věkové spektrum přesídlenců - státních občanů Ruska > > 65 Graf č. 5 Graf č. 6 Skupina přesídlenců se ukazuje i ve srovnání mužů a žen jako věkově homogenní, přičemž s nárůstem věku se zvyšuje zastoupení žen. Největší rozdíl mezi podílem mužů a žen ve prospěch mužů je ve věkové kategorii do 6 let, naopak ženy jsou výrazněji zastoupeny v kategoriích let a let (graf č. 7).

3 Věkové spektrum přesídlenců ve srovnání muži vs. ženy Počet 15 osob > 65 Muži Ženy Graf č. 7 V rámci usnesení vlády č. 1248/26 bylo ministrům vnitra a práce a sociálních věcí uloženo zajistit výplatu opakujících se dávek náhrad důchodů. K tomuto kroku vedla předkladatele snaha hmotně zabezpečit krajany, kteří jsou v pokročilém věku, nebo se z jiného důvodu nemohou zapojit do pracovního procesu. Vzhledem k tomu, že mezi ČR a Kazachstánem neexistuje dohoda o sociálním zabezpečení, nepobírali by krajané přesídlení z Kazachstánu bez výše uvedeného rozhodnutí vlády žádné finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že ve skupině přesídlenců je malé množství osob, kterým v zemi původu vznikl nárok na starobní důchod (graf č. 8), rozhodl se předkladatel řešit tuto situaci mimo systém sociálního zabezpečení. Srovnání výhledu odchodů do penze (muži x ženy) Muži > 58 let Ženy > 55 let Celkem Graf č. 8 Zvláštní situace je u krajanů, kteří mají ruské státní občanství, jelikož mezi ČR a Ruskem existuje dohoda o sociálním zabezpečení, protože oba státy, coby nástupnické státy, převzaly dohodu uzavřenou mezi ČSSR a SSSR. Tito krajané mají možnost získat důchod standardní cestou. Jelikož však je z české strany snaha tuto dohodu vypovědět, je možné, že v budoucnosti budou krajané přistěhovaní z Ruska také klienty tohoto ad hoc systému.

4 S ohledem na věkové složení krajanů s ruským občanstvím je však pro většinu odchod do důchodu velmi vzdálený. Zatímco v roce 23 je odhadovaný počet mužů důchodců pocházejících z Kazachstánu 18 osob, je počet mužů z Ruska pouze 5 osob (graf č. 9). Srovnání odchodů do penze mezi státními příslušníky Kazachstánu a Ruska - Muži KAZ RF Graf č. 9 U žen je tento poměr ještě rozdílnější, neboť v roce 23 bude v penzi 25 žen z Kazachstánu a pouze 3 ženy z Ruska (graf č. )1. Srovnání odchodů do penze mezi státními příslušníky Kazachstánu a Ruska - Ženy KAZ RF Graf č. Základním předpokladem pro přesídlení rodiny bylo prokázání českého původu alespoň u jednoho z manželů. Vzhledem k tomu, že jedním z důvodů realizace tohoto programu byla 1 Tyto počty jsou pouze odhady nereflektující přirozený úbytek starobních důchodců. Jako průměrný věk odchodu do důchodu je počítáno 58 let u mužů a 55 let u žen.

5 snaha zmírnit následky rozdělení rodin, ke kterému došlo po skončení první vlny přesídlení, bylo přihlíženo i k příbuzenským vazbám na krajany přesídlené do ČR v devadesátých letech 2. století v rámci předchozí vlny přesídlení z Kazachstánu. Pro povolení trvalého pobytu přesídlencům bylo nutné splnit základní podmínku zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou je zajištěné bydlení. Tento úkol řešilo oddělení integrace cizinců a azylantů odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. V této souvislosti bylo osloveno přibližně 3 obcí a měst, výsledkem čehož bylo poskytnutí 46 bytů ve 27 obcích a městech rozmístěných po celé republice (obrázek č. 1). Do těchto bytů byli krajané nastěhováni ve třech vlnách, které následovaly po realizaci jednotlivých letů armádního speciálu (viz níže). Krásná Lípa Sokolov Stráž p. R. Mimoň Podsedice Hoštka - Let 1 - Let 2 - Let 3 - Let 2+3 Plzeň Rokycany Praha Pečky Kutná Hora Jeseník Hlučín Havlíčkův Brod Klatovy Kolinec Tábor Jihlava Černá Hora Velká Bíteš Olomouc Přerov Havířov Vyškov Zlín Bzenec Břeclav Obrázek č. 1 Některá města poskytla pro ubytování krajanů i větší množství bytů (obrázek č. 2). Z hlediska integrace krajanů není ideální větší kumulace přesídlenců na jednom místě, ale s ohledem na nedostatek bytů, který se projevuje v celé ČR, a ne jenom ve vztahu k přesídlování krajanů, bylo nutno akceptovat i dvě nabídky 5 bytů v jedné lokalitě. Pracovníci OAMP tyto lokality pečlivě sledují a i do budoucna budou v úzkém kontaktu s místními radnicemi. Nicméně ve většině případů je ubytována jedna krajanská rodina ve městě. 2 Do statistiky jsou obce a města započítána podle celkové velikosti, tudíž zde není zohledněn fakt, že některé byty jsou umístěny v extravilánu města, či v malé místní části, která je menší 3 U prvního letu byly tyto prostředky uvolněny standardní cestou, tedy přes krajský a městský úřad. S ohledem na zdlouhavost tohoto procesu, který nesplňoval účel startovného, byl systém změněn.

6 Sokolov Krásná Lípa Stráž p. Ralskem Podsedice Mimoň Hoštka - 1 byt - 2 byty - 3 byty - 5 a více bytů Plzeň Praha Pečky Kutná Hora Jeseník Havlíčkův Brod Havířov Hlučín Kolinec Tábor Jihlava Černá Hora Velká Bíteš Přerov Vyškov Bzenec Zlín Břeclav Obrázek č. 2 Většina bytů byla krajanům poskytnuta městy (29 bytů v 17 městech), resp. statutárními městy ( bytů v 6 statutárních městech). Naopak pouze dva byty 2) byly poskytnuty v malé obci (graf č. 11). Toto je situace velmi odlišná od přesídlování v 9. letech 2. století, kdy většina bytů byla poskytnuta menšími obcemi. Typy obcí a počty bytů Hlavní město Praha Statutární města Města Městyse Obce Graf č. 11 bytů počet Největší lokalitou, kde byli krajané ubytováni, je Hlavní město Praha, které poskytlo tři byty v majetku magistrátu situované na území Městské části Praha 14. Naopak nejmenší obcí jsou Podsedice, které při počtu obyvatel nižším než jeden tisíc, poskytly dva byty (graf č. 12).

7 Rozdělení obcí a bytů podle počtu obyvatel < > 1,. Bytů Obcí Graf č. 12 Nejčastěji byly krajanům poskytovány byty o vnitřní dispozici 2+1 a 3+1. Naopak nejméně jsou zastoupeny velké byty (graf č. 13). Velikostně byly všechny poskytnuté byty odpovídající potřebám přesídlenců. Ve všech případech se jedná o velmi kvalitní byty, které byly v řadě případů nově upraveny a vybaveny základními zařizovacími předměty tak, aby po nastěhování byly ihned vhodné k bydlení. Dispozice bytů 2% 2% 4% 9% 11% 3% 42% kk Graf č. 13 Stěhování krajanů bylo realizováno letecky ve spolupráci s Armádou ČR. V průběhu letošního roku 27 celkem tři lety armádního leteckého speciálu TU-154M. První let proběhl dne 26. července 27 a v jeho rámci bylo do ČR dopraveno celkem 57 osob do 9 obcí a měst. Druhý let proběhl dne 12. září 27 a v jeho rámci bylo do ČR dopraveno celkem 53 osob do 9 obcí a měst. Třetí a poslední let proběhl dne 31. října 27 a v jeho rámci bylo do ČR dopraveno celkem 47 osob do obcí a měst. Po příletu do Prahy na Letiště Ruzyně Jih byli krajané převezeni autobusy Zařízení služeb pro

8 MV (ZS MV) do rekreačního zařízení ZS MV Eden v Herlíkovicích u Vrchlabí. Zde byly pracovníky OAMP krajanům vylepeny do pasů štítky s povolením trvalého pobytu. Dále zde krajané absolvovali informativní schůzku, kde jim byl vysvětlen program následujících dnů, sociální a zdravotní systém v ČR apod. Od druhého letu bylo krajanům vyplaceno i startovné, tedy finanční prostředky na první měsíc pobytu 3). Z Herlíkovic byli krajané během týdne následujícího po příletu rozváženi, ve spolupráci se ZS MV, do jednotlivých integračních bytů. Za krajany, kteří zůstávali v Herlíkovicích i přes víkend, dojížděl denně pracovník OAMP. Kromě přepravy osob zajistilo Ministerstvo vnitra, v souladu s usnesením vlády č.1248/26 a ve spolupráci se ZS MV, přepravu omezeného množství movitého majetku. Ke každému letu byl zajištěn jeden železniční kontejner, do něhož si krajané mohli bezplatně naložit své věci. Vzhledem k velkým problémům a komplikované celní proceduře v Kazachstánu se nepodařilo zajistit, aby kontejner dojel do ČR ve stejném termínu jako přesídlovaní krajané. Mezi příletem krajanů a příjezdem kontejneru byl vždy minimálně 4 týdny rozdíl. Problémy nastaly pouze u druhého kontejneru, který byl na území Polska otevřen a v rozporu s předpisy prohledán. Některým krajanům byl poškozen přepravovaný majetek. Náklady na dokončení přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 Celkově bylo po úpravách rozpočtu vyčleněno na program přesídlení krajanů 31.4 tis. Kč. Z této částky bylo tis. Kč využito na zajištění bydlení a integrace krajanů a zbylé prostředky byly využity, nebo jsou alokovány, za účelem financování dopravy majetku a osob, přechodné ubytování krajanů atd. V souladu s usnesením vlády č. 1248/26 byly finanční prostředky na zajištění bydlení a integrace krajanů rozděleny následovně: na zajištění bydlení ve výši 15 tis. Kč na přesídlence (nájemce bytu) a částku 5 tis. Kč na každou další oprávněnou osobu, která bude s přesídlencem (nájemcem bytu) žít ve společné domácnosti, na rozvoj infrastruktury obce ve výši 15 tis. Kč na přesídlence (nájemce bytu) a částku tis. Kč na každou další oprávněnou osobu, která bude s přesídlencem (nájemcem bytu) žít ve společné domácnosti, dotace na jazykovou přípravu ve výši 4.,- Kč za každou rodinu, která bude ve městě/obci ubytována v samostatném bytě; účelová dotace na integraci přesídlenců v prvních šesti měsících pobytu v obci ve výši 36 tis. Kč na každou rodinu ubytovanou v obci, finanční příspěvek (tzv. startovné) na první měsíc pobytu ve výši 8 tis. Kč na každou osobu starší 18 let a 4 tis. Kč na každou osobu mladší 18 let, jednorázový finanční příspěvek na vybavení domácnosti ve výši 2 tis. Kč na každou oprávněnou osobu, do celkové výše maximálně 8 tis. Kč na rodinu. Příspěvky podle bodu a) a b) byly obcím a městům vyplaceny ihned po vydání rozhodnutí ministra vnitra, zatímco ostatní dotace c) f) byly vypláceny až po příjezdu krajanů a uzavření nájemních smluv (tabulka 1 a graf č. 14). Tabulka č. 1 Bydlení Infrastruktura Startovné Jazyk Integrace Vybavení Celkem 12 2, Kč 7 84, Kč 1 72, Kč 1 84, Kč 1 656, Kč 2 94, Kč , Kč

9 Náklady na bydlení 11% 7% 4% 6% 28% 44% Bydlení Infrastruktura Startovné Vybavení Jazyk Integrace Graf č. 14 Takto bylo vyplaceno průměrně Kč na jeden integrační byt, přičemž průměrně Kč bylo využito na zajištění bydlení (bod a) + b)) a Kč bylo průměrně využito na osobní náklady, tedy příspěvky c) až f).