VZNIK A VÝVOJ BIOCENTRA V LOKALIT VRCHNÍ RYBNÍK V OBCI VELEŠOVICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZNIK A VÝVOJ BIOCENTRA V LOKALIT VRCHNÍ RYBNÍK V OBCI VELEŠOVICE"

Transkript

1 Stedoškolská odborná innost 2005/2006 Obor 08 ochrana a tvorba životního prostedí VZNIK A VÝVOJ BIOCENTRA V LOKALIT VRCHNÍ RYBNÍK V OBCI VELEŠOVICE výtisk. 2 autorka: roník studia: Lenka Šprtová Septima B název a adresa školy: Gymnázium Vyškov, Komenského námstí 16, Vyškov Konzultant práce: Zadavatel práce: Ing. Václav Prášek PaedDr. Jitka Hrivnáková Velešovice, 2006 Jihomoravský kraj 1

2 Prohlašuji, že jsem soutžní práci vypracovala samostatn a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje vetn internetu Ve Velešovicích Lenka Šprtová 2

3 OBSAH 1. Úvod Metodika Teoretická ást Historický vývoj Charakteristika pírodních podmínek v zájmovém území Geomorfologická charakteristika Horstvo a vodstvo Geologické a hydrogeologické pomry lokality Vrchní rybník Hydrologické pomry Pdy Poasí a srážky Klimatické podmínky Základní fakta o biocentru Vrchní rybník Cíle výstavby biocentra Popis jednotlivých objekt Otevený píkop (1) Vodní t s mokady Otevený píkop (2) Vodní nádrž Výsadba doprovodné zelen Zatravnní Financování Praktická ást Vznik biocentra Výstavba Poátení problémy Vývoj biocentra Rostlinstvo Rok Rok

4 Rok Umlé zásahy do rostlinné skladby Ptactvo (Aves) Rok Rok Rok Pozorování provedená ornitology Srovnání druhového vývoje ptactva Savci (Mammalia) Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) Rok Rok Rok Typy ekosystém v biocentru Vrchní rybník Kvalita vody Údržba biocentra Navrhovaná opatení Diskuze Závr Anotace Podkování Seznam použité literatury Pílohy A 11. Pílohy B 12. Pílohy C 4

5 1 ÚVOD Na podzim roku 2002 se v obci Velešovice zaalo s výstavbou rozsáhlého biocentra o celkové rozloze m 2 skládajícího se z rybníku, mokadu, oteveného píkopu a rozsáhlé zelen. Mezi hlavní cíle stavby patí vytvoit a zlepšit podmínky pro možnost rozšíení biologického oživení krajiny, a to pedevším obnovením vodních nádrží a vodních tní s mokady, realizované jako základ budoucího biocentra se zámrem pedevším zachovat v lokalit životní podmínky pro faunu a zachytit píslušný objem vody v krajin. Mokad a rybník byly napuštny vodou v kvtnu roku 2003 a celé biocentrum bylo slavnostn oteveno hejtmanem Jihomoravského kraje Ing. Stanislavem Juránkem dne , za úasti ministra životního prostedí RNDr. Libora Ambrozka. Pro m jako každého milovníka pírody bylo velmi píjemné sledovat výstavbu a výsadbu biocentra, zejména v obci, ve které je minimum vzrostlých strom. Je zejmé, že vývoj biocentra je dlouhodobý proces, ale pesto jsem si hned od poátku uvdomovala, že k nejdramatitjším zmnám dochází hlavn v prvních letech osídlování novými živoišnými druhy a že se mi nabízí jedinená možnost monitorování tohoto vývoje od samého poátku. Tuto fázi vývoje bych ráda popsala ve své práci v rámci stedoškolské odborné innosti. Zpracování SO je dáno pevn nastavenými termíny. Vývoj biocentra, jeho sledování a popis má smysl pro další generace, které budou žít v dob, kdy se biocentrum stane nedílnou souástí každodenního života. Snad se stane inspirací i pro další obce, které mají ve svém okolí tak limitované pírodní prostedí jako mly díve Velešovice a pomže jim v rozhodování jak tento stav zmnit. 5

6 2 METODIKA V prbhu tí let jsem pozorovala vývoj rostlinné a živoišné skladby na lokalit Vrchní rybník v obci Velešovice. Všechna zjištná fakta jsem zpracovala do komplexní práce SO. Práci jsem rozdlila na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti je uvedeno: historie rybník a rybníkáství v obci Velešovice tyto údaje jsou vypsány z obecní kroniky, kterou sepisuje místní kroniká Ing. František Mráz (historická fakta o rybnících vyhledal v archivech, a tudíž neuvádím pesnou citaci) základní charakteristika obce Velešovice (poloha, využití pdy, prmrné msíní srážky, prmrné teploty vzduchu, poasí, srážky) základní fakta o vybudovaném biocentru v obci Velešovice (cíle výstavby biocentra, popis jednotlivých ástí a jejich využití, kee a stromy použité k osázení biocentra, zpsob zatravnní a celkové financování stavby) V praktické ásti je uvedeno: vývoj rostlinné skladby výskyt druh ptactva, savc, obojživelník a plaz v jednotlivých letech typy ekosystém, které se nacházejí v biocentru Vrchní rybník zhodnocení kvality vody popis stávající údržby biocentra i navrhované ešení pro další údržbu Vlastní pozorování avifauny probíhalo vtšinou jednou týdn, pásovou metodou. Tato metoda spoívá v tom, že pozorovatel prochází po urité linii a zaznamenává ptáky pozorované uvnit pásu urité šíky. Pi sledování celoroní dynamiky avifauny nebo víceletých trend vývoje poetnosti se snažíme umístit linii tak, aby protínala pokud možno biotopy bohaté na ptáky, kde se všechny zmny v poetnosti projeví výraznji. [5] Ostatní druhy rostlin a živoich byly pozorovány podobnou metodou na urité trase (která se podle okolností mnila) jsem pozorovala výskyt obojživelník a savc, zmny v rostlinné vegetaci, zamokování a vysoušení nkterých ástí v biocentru. Veškeré informace jsem zaznamenávala do deníku, vytváela krátké videozáznamy a poizovala fotografie. 6

7 3 TEORETICKÁ ÁST 3.1 HISTORICKÝ VÝVOJ O pvodních Velešovických rybnících se dochovalo velmi málo informací. Víme, že: nebyly pirozeným výtvorem pírody byly cílevdom vybudovány za úelem zlepšení svízelné ekonomické situace brnnské kapituly po ticetileté válce existovaly v rozmezí cca 200 let od roku 1565 do roku 1779, kdy poslední, Zadní rybník, byl vysušen a zmnn v pole, louky a pastviny o Roku 1406 moravský markrab Jošt prodal ves Velešovice i s mlýnem brnnské kapitule. o Ve vyhlazovacích válkách v 15. stol., ve kterých mnohé vesnice zpustly nebo byly zpustošeny, poddaní byli rozehnáni a grunty opuštny, se musela brnnská kapitula, vlastník vsi Velešovice, pizpsobit daným pomrm a podnikat v extenzivním rybníkáství. V roce 1493 uzavel tehdejší probošt se svými lidmi ve Velešovicích smlouvu, zaplavili ást luk, polí a pastev a udlali nový horní rybník. o Velešovice jsou hlavní ucelenou jednotkou v majetku brnnské kapituly. Svoji prioritu však ztrácejí a koncem 16. století rozhodování o využití majetku brnnské kapituly, polí, luk, pastvin, vodních ploch a nepatrné výmry les, pechází do Podolí. o Za probošta Jana Grodeckého ( ) se ve Velešovicích pipomíná zdný mlýn s temi koly. Ve Velešovicích v té dob byly ti rybníky, které se nasazovaly kapry, do každého mohlo se nasadit pes 60 kop kapr. Krom nich tu byly ješt další dva menší rybníky, z nichž jeden byl pro 30 kop násadových kapr. o Aby mla kapitula zaruený alespo nejpotebnjší píjem, rozhodla se vytvoit dobrovolnou smlouvu se svými lidmi ohledn luk, rolí a pastev na tom míst, kde udlali nový horní rybník, a podnikat v rybníkáství. A to mimo jiné takto: Kapitula dávala obyvatelm Velešovic všechny louky, které by se rybníkem zatopily, nad rybníkem, podél rybníka nebo pod ním, aby jich užívali spolen nebo k svému užitku. Kapitula jim ješt pouštla všechny jiné louky, které píslušejí k pustým a neosedlým lánm s výjimkou, pokud by se nkdo usadil na pustém lánu, aby mu byly louky zase k tomu purkrechtu propuštny. Velešovití lidé to vdn pijali. 7

8 o Nadje, že z rybník bude mít kapitula dobrý prospch, brzy zklamala. V roce 1619 byly již ve Velešovicích oba malé rybníky zpustlé, z nichž jeden byl obrácen na zahradu na zeli. o Hroznou zmnu do hospodáství poddaných pinesla ticetiletá válka. Brzy po pipojení Moravy k povstání, kapitulní vesnice velmi trply. Roku 1630 kapitula uvádí, že Podolí a zárove další vesnice, tedy i Velešovice, jsou skoro celé spáleny. V roce 1631 kapitula pipomíná, že kapitulní vesnice byly vypáleny, úpln vyloupeny a znieny. Poddaní se v nich ješt zdržovali a hospodaili v bíd, ale pesto jich ubývalo. o Úplná zkáza ale nastala, když dvakrát dobývali Brno Švédové: roku 1643 a V roce 1645 se už ani ve Velešovicích neselo. Za švédského vpádu toho roku bylo všechno na polích, v domech a hospodástvích znieno, obilí bylo pobráno, kon, krávy, ovce a vepový dobytek byly uloupeny. Zstal hospodáský rozvrat a z úrodného kraje se stala vypálená a zniená pustina. o V roce 1653 byl ve Velešovicích vystavn nový dvr celkem za 331 zlatých a 19 krejcar (starý byl Švédy pi tažení na Brno zcela znien). Kapitula roku 1649 psala, že ves Velešovice je z nejlepších na panství, že má rybník, a že tam byl i výnosný dvr s úrodnými poli, která díve mla nejvíce pšenice pro pivovar. Byla tam i ovírna, ale te je ddina úpln prázdná bez obyvatel. o Rybníkáství se po ticetileté válce zlepšovalo. Rybníky se opt osazovaly. Kolem rybník kázala vrchnost od roku 1674 sázet vrby, aby se z proutí mohly opravovat hráze a aby bylo díví pro dvory. o Výtžek z osázených rybník byl znaný. Roku 1678 bylo pi výlovu dolního velešovického rybníka uloveno: 4 velmi velké štiky, 10 velkých štik a prostedních dv kopy; 64 velkých kapr, prostedních 59 kop a 32 kus línk a karas. Horní rybníek byl pustý. o Roku 1680 nechala kapitula vypustit horní rybník a dovolila sedlákm, aby jej orali a oseli. o Horní rybníek ml být v roce 1698 opraven a potom mohl být i osazen, protože když byl roku 1702 odhadován panský dchod z Velešovic a Rousínovce, uvádí se, že u Velešovic se osazují tyi rybníky kapry na dv tepla. Dolní rybník nad Holubicemi míval násady 100 kop, prostední 70 kop, horní 70 kop, a rybníek pod ovírnou 14 kop celkem 254 kop. Podle toho roní výnos iní 127 kop. Prodat se mohlo 117 kop. Poítá-li se kopa jen na 1,5 centu, iní to 175,5 centu, a cent po 9 zlatých (a byl dražší), obnáší to zlatých 30 krejcar. 8

9 o Podle údaj z roku 1750 mohl být dolní rybník u Velešovic nasazen 50 kopami kapr, bedichovický u Pindulky 25 kopami. Podle zprávy o nco pozdjší byl rybník u Pindulky skuten nasazen 6 kopami štik a 20 kopami kapr, velešovický rybník 30 kopami kapr a 10 kopami štik. Nad rybníky byl ustaven porybný (Fischmeister), jeden v Bedichovicích, jeden ve Velešovicích. Byli poddanými, stálý plat nemli. o Do roku 1775 byla ada rybník na kapitulním panství zrušena. Zstaly jen dva rybníky dolní u Velešovic a druhý u Pindulky u Bedichovic. Ve Velešovicích byl druhý rybník pemnn na pole a louku, tetí zstal zpustlý a zarostlý rákosem. Ml se vysušit a osít prosem. To se ale nestalo, byl znovu nasazen. o Cirkulá z 22. dubna 1771 podává ponauení o sázení brambor. Teprve tehdy po neúrod, hladu a epidemiích r a 1772 se zaaly brambory pravideln pstovat. o 5. února 1774 píval z hor ledem rozdrtil a odplavil 44 kop rybí násady ve velešovickém rybníku. o V roce 1779 byl již poslední kapitulní rybník bez vody na Pindulce, což znamená, že i poslední ve Velešovicích byl zrušen pedtím. Prameny uvádjí, že v této dob byl již pemnn na pole a pastvinu, ímž rybníkáství na kapitule i ve Velešovicích zcela zaniklo. o 1789 Obec Velešovice v této dob mla 13 mic pastvin pro svj dobytek, na vrších se ale pastviny rozoraly na pole. V tomto roce naídila kapitula podolskému kontrolorovi Tkanému, aby bez odkladu vymil v trati Dolní rybník 64 mic pastvy, kterou slíbil podolský správce za roní plat. o 1822 Pronajímaly se díly pole ze zrušeného rybníka ve Velešovicích. 9

10 3.2 CHARAKTERISTIKA PÍRODNÍCH PODMÍNEK V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Obec se nachází v severní ásti Litenicko Ždánického podregionu, Litenické pahorkatiny. Reliéf krajiny je mírn pahorkatinný, intenzivn obdlávaná pda umožuje rychlý odtok srážkové vody bez možnosti záchytu v krajin. Typická výška regionu iní m.n.m. Podnebí je teplé a mírn suché až mírn vlhké. Prmrná roní teplota se pohybuje kolem 8,5 C. Z celkové rozlohy katastru obce Velešovice 657 ha iní plocha orné pdy 534 ha, zastavná ást obce 14 ha. [4] Obec se nachází v údolí na levém behu potoka Rakovce. Leží 20 km východn od Brna v tsné blízkosti dálnice D1 Brno Vyškov a 4 km severozápadn od Slavkova Geomorfologická charakteristika Území obce Velešovice spadá do následujících geomorfologických jednotek: - provincie Západní Karpaty - subprovincie Vnkarpatské sníženiny - oblast Západní Vnkarpatské sníženiny - celek Dyjsko Svratecký úval - podcelek Pracká pahorkatina - okrsek Šlapanická pahorkatina [2] Horstvo a vodstvo Okolí Velešovic náleží ke dvma horským soustavám: Drahanské vrchovin a Chibm. Drahanská vrchovina sem vybíhá Raickou planinou, kterou na východ protéká potok Rakovec a na jihu Rakovec s Litavou. Chiby sem zasahují letoským ramenem, které se táhne podél Litavy ke Slavkovu (Urban 362 m n.m.). Potok Rakovec vyvrá na Drahanské vrchovin pod vrchem Malinou (574 m n.m.), tee na jih k Rousínovu, odtud se obrací na jihozápad ke Slavíkovicím, Velešovicím, Holubicím, dále tee na jih ke Kenovicím a Hruškám, kde se spojuje s Litavou. [3] 10

11 3.2.3 Geologické a hydrogeologické pomry lokality Vrchní rybník Terén v míst przkumu je prakticky vodorovný bez výraznjších terénních útvar, s výjimkou koryta potoka a tlesa komunikace. Geomorfologicky se jedná o plochou údolní nivu. [1] Geologické pedkvarterní podloží širšího okolí lokality tvoí neogenní marinní sedimenty, reprezentované pevážn vápnitými jíly, místy ásten prachovými. Mén asto jsou tercierní sedimenty zastoupeny jemnozrnnými písky, které vytváejí složky a proplastky v základním jílovitém materiálu. Podložní jíly jsou pevážn pevné až více pevné konzistence. Pouze svrchní vrstva, na styku s mladšími vrstvami, které jsou vodonosné, má zhoršenou konzistenci na tuhou až pevnou. [1] tvrtohorní vrstvy tvoí jílovito písité sedimenty, z ásti s obsahem prachové frakce, kterém jsou pravdpodobn aluviálního pvodu. S ohledem na ádov vyšší propustnost než podložní tercierní jílovité zeminy, jsou tyto materiály nositeli zvodnní a z toho dvodu je jejich konzistence velmi asto mkká, pedevším v pípad vrstev s vyšším obsahem písité frakce. Pouze v pípad vyššího obsahu pímsi jílu, který vytváí mén propustné prostedí, je konzistence tuhá až pevná. [1] V celé ploše lze oekávat souvislou hladinu svrchního horizontu podzemní vody. Vodonosnou vrstvu v tomto pípad tvoí písité hlíny, které jsou i pes obsah jílové výpln ádov propustnjší než podložní jíly. [1] Hydrologické pomry Oblast spadá do ernomoského úmoí, povodí eky Moravy. Hlavní tokem je potok Rakovec, který tvoí páte hydrografické sít oblasti. Tok Rakovec je spravován podnikem Povodí Moravy. Prmrný povrchový odtok v zájmovém území q a iní 2,32 l.s -1.km -2, což jej adí do oblastí nejmén vodných. Stupe rozkolísanosti odtoku RO (Q 100 /Q 355 = 2467) adí mikroregion do oblasti se siln rozkolísaným odtokem. Zájmové území je tedy málo vodné s nepíznivými podmínkami pro retenci vody v krajin, emuž odpovídá relativn vyšší hodnota koeficientu odtoku. [4] Rakovec neprotéká intravilánem obce, ale v jejím SZ okraji. Obcí Velešovice protéká bezejmenná svodnice, která pramení ve V ásti obce, zásobuje požární nádrž a zatrubnnou 11

12 ástí (DN 1000) protéká intravilánem až po zaústní do toku Rakovec. Potok Rakovec (hydrologické poadí ), který pramení JZ pod obcí Ruprechtov, se JZ od Slavkova u Brna vlévá pravostrann do toku Litava. Tok Rakovec probíhá katastrem obce v mírn upraveném korytu. Rakovec se vlévá JZ od msta Slavkov do toku Litava. Na toku je SZ nad intravilánem umístna boní nádrž, která byla vybudována v roce V tabulce 4. jsou uvedena hydrologická data toku Rakovec, zjištná HMÚ, poboka Brno. [4] Tabulka 1. Hydrologická data Rakovce [4] N-leté q (m3/s) , , m-denní (m3/s) 0,57 0,29 0,162 0,121 0,1 0,05 0,012 Prmrný dlouhodobý prtok Rakovce Q a = 260 l/s. Koryto je dimenzováno na prtok 30 m3/s, což odpovídá prtoku 50ti leté vody. Stavební stav koryta je velmi dobrý, behy jsou zpevnny zatravnním, po pravém behu je vysázena nová vysoká zele. [2] Pravostranným pítokem Rakovce je melioraní odpad Levostrannými pítoky jsou: - Potok zaklenutý potrubím - Melioraní odpad se zemdlským významem, který vede podél jižní hranice areálu spolenosti Rakovec a.s [2] Pdy Pevládající pdní druhy: - ernozem degradované na spraši, stedn tžké s píznivým vodním režimem - ernozem, hndozem i slab oglejené, vždy však orodované, stedn tžké - rendziny hndé na slínech, jílech, tžké až stedn tžké, málo propustné [2] 12

13 Tabulka 2. Využití pdy (rozdlení pozemk) [2] Druh pozemku Výmra v ha Orná pda 522 Zahrady 18 Ovocné sady 25 Louky 0 Pastviny 1 Zemdlská pda celkem 566 Lesní pozemky 1 Vodní plochy 8 Trvalý travní porost 5 Ostatní zele 4 Zastavná plocha 14 Ostatní plochy 51 Celkem 649 ha Poasí a srážky Poet dn zamraených Poet dn jasných Poet dn se snhovou pokrývkou Roní úhrn srážek Srážkový úhrn ve vegetaním období Srážkový úhrn v zimním období Prmrný poet dn se srážkami 1 mm a více Nejvyšší úhrn srážek za rok 815 mm Nejnižší úhrn srážek za rok 338 mm [2] 13

14 Tabulka 3. Prmrné msíní srážky [2] msíc srážky v mm msíc srážky v mm leden 28 ervenec 75 únor 25 srpen 67 bezen 26 záí 45 duben 37 íjen 47 kvten 54 listopad 40 erven 67 prosinec 33 Prmrné roní srážky Prmrné srážky za vegetaní období Nejvyšší úhrn srážek za rok Nejnižší úhrn srážek za rok 544 mm 345 mm 815 mm 338 mm [2] Klimatické podmínky Poet letních dn Poet dn s prmrnou teplotou 10 C a více Poet mrazových dn Poet ledových dn [2] Tabulka 4. Prmrné msíní teploty vzduchu [2] msíc teplota ve C msíc teplota ve C leden - 2,2 ervenec 18,9 únor - 0,8 srpen 17,1 bezen 3,8 záí 14,4 duben 8,8 íjen 9,0 kvten 14,3 listopad 3,8 erven 17,1 prosinec - 0,2 Prmrná roní teplota... 8,8 C Prmrná teplota za vegetaní období... 15,3 C [2] 14

15 3.3 ZÁKLADNÍ FAKTA O BIOCENTRU VRCHNÍ RYBNÍK Cíle výstavby biocentra Stavba si klade za cíl vytvoit a zlepšit podmínky pro možnost rozšíení biologického oživení krajiny, a to pedevším obnovením vodních nádrží a vodních tní s mokady, realizované jako základ budoucího biocentra se zámrem pedevším zachovat v lokalit životní podmínky pro faunu a zachytit píslušný objem vody v krajin. [1] Cíl stavby: 1. Vybudování vodní nádrže jako prvku zachycující povrchovou vodu v krajin a zlepšení bilance povrchové i podzemní vody v krajin. 2. Biotechnické a technické zásahy smující k zachování biologicky cenných pirozených úsek vodních tok, vytvoení mokad a malých nádrží, smujících k vytvoení ekologicky stabilního prvku v krajin, zakládání a obnovu behového porostu jako významného krajinného prvku (biocentrum) [1] Stavba obsahuje soubor stavebních objekt a úprav a je v souladu s návrhem technicko hospodáských zásad a územním plánem obce. Realizace stavby se výrazn promítne v zájmovém území, nebo eší: - obnovení vodních nádrží - zadržení povrchových vod v nádržích a zlepšení vodní bilance v krajin - doplnní zelen v krajin - zlepšení režimu povrchových vod - biologické oživení upraveného biocentra v zájmovém území [1] Úel stavebních objekt Soubor navrhovaných objekt a opatení si klade za cíl doplnit krajinnou zele a lokalitu zhodnotit z ohledu vodního hospodáství revitalizací a vybudováním soustavy boních nádrží s oekáváním kladných úink v období srážkových deficit a posílením zásob infiltrovaných podzemních vod. Provedené úpravy budou mít pozitivní vliv na ekologickou stabilitu území. Návrh vychází z rozboru souasného stavu v lokalit s ohledem na ÚSES, s pihlédnutím k zámrm investora a místním podmínkám v území. [1] 15

16 Obrázek 1. Revitalizaní opatení na lokalit Vrchní rybník 16

17 3.3.2 Popis jednotlivých objekt Otevený píkop (1) Za výtokovým objektem navazuje otevený píkop, který pivádí vodu do vodní tn s mokadem. Píkop má délku 145 m, hloubku mi cm. Z hlediska smrových pomr je navržen pírodního charakteru s nkolika meandry. [1] Vodní t s mokady Velikost vodní plochy je m 2, vetn svah hrází je plocha objektu m 2. Objem vody v nádrži je m 3. Hloubka vody v nádrži bude promnlivá, od 90 cm v nejhlubším míst u výtoku z nádrže až po 0,1 0,0 cm. Díky tomu, že hladina vody nebude hluboká, mže celé dno zarst vodními rostlinami, takže se zde vytvoí pouze litorální zóna, profundiál (hluboká voda) zde neexistuje. Tn a mokady sice mohou za dlouhodobého sucha nebo pi zmnách režimu podzemních vod vyschnout, ale jen výjimen. Mokad bude existenn dležitý pro obojživelníky skokan, ropucha, mlok, olek, a dále pro hmyz, larvy, ervy apod., kterým umožní pežít. (vytvoení refungia pro vodní zoocenózu). Mokady se vyznaují znaným množstvím živoišných a rostlinných druh na malém prostoru. Je to dáno píhodnými životními podmínkami, vysokým obsahem živin, proslunním a následným rychlým oteplováním vody. Bujné vodní rostlinstvo poskytuje mnoha živoišným druhm nejen potravu, ale pedstavuje pro mnohé z nich dležitou složku životního prostedí (úkryt, rozmnožování) [1] Obvyklý sled vegetaních pásem ve smru voda souš je následující: 1. Pásmo volné vody, v nmž hlavní rostlinnou složku tvoí asy fytoplankton, nkdy vláknité asy a povlaky sinic na dn. 2. Pásmo submerzních hydrofyt, tj. vyšších rostlin a parožnatek s ponoenými asimilaními orgány 3. Pásmo vzplývavých hydrofyt, tj. vyšších vodních rostlin vytváejících listy plovoucí na hladin. Tyto rostliny koení jednak ve dn (nap.stulíky, rdest vzplývavý), jednak jsou 17

18 voln pohyblivé (nap. okehky), rostliny 2. a 3. pásma jsou zvané jako mkké porosty nebo mkká flóra 4. pásmo vytrvalých helofyt, tj. rostlin s asimilaními orgány ve vzduchu, vytváející pobežní rákosinné porosty, tzv. tvrdé porosty, resp. tvrdá flóra (rákos, orobinec) 5. Pásmo vysokých a nízkých ostic a trav ve vnjším litorálu, jen obas zatápné 6. Pásmo vrbin, pípadn olšin ve vnjším litorálu. Poslední ti pásma mohou být podle strmosti behu nebo nerovnosti terénu uspoádána v jiném sledu [1] Otevený píkop (2) Z mokadu pokrauje otevený píkop, který následn pivádí vodu do vodní nádrže. Píkop má délku 92 m a hloubku min. 80 cm. [1] Vodní nádrž Vodní nádrž je navržena jako boní nádrž, která navazuje na mokad. Nádrž je zásti zahloubena v rostlém terénu, zásti ohrázkována na výšku 220,2 m (60 cm nad úrovní hladiny stálého nadržení) Velikost vodní plochy je m 2, objem vody v nádrži m 3. Sklony svah jsou pevážn 1 : 3 v oblasti vyústní oteveného píkopu až 1 : 5 pro vytvoení litorální zóny, souástí mokadního spoleenstva. Celková velikost nádrže i s behovými partiemi cca ha. Hloubka vody v nádrži je promnlivá, od 190 cm v nejhlubším míst u požerákového objektu, až po 0,3 cm. [1] Výsadba doprovodné zelen Polyfunkní malé vodní nádrže jsou s ohledem na okolní pírodu a krajinu konstruovány se zastoupením litorální zóny s mlkým sloupcem vody. Tato ást vyžaduje zastínní vegetaním doprovodem za úelem zmírnní prohívání vody v letním období s cílem stabilizace kyslíkové bilance vody [1] 18

19 Návrh druhové skladby pro výsadbu doprovodné zelen: K dosadb na zbytkové ploše lokality jsou navrženy výhradn autochtonní druhy devin. Celková plocha skupinové výsadby vegetace je odhadnuta na ploše 2,5 ha, z ehož cca 70 % tvoí výsadba strom a 30 % výsadba ke. [1] Tabulka 5. Stromy [1] eský název latinský název poet kus % zastoupení Dub letní Quercus robus Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Vrba bílá Salix alba Topol erný Populus nigra Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Lípa srditá Tilia cordata Olše lepkavá Alnus glutinosa Stemcha hroznovitá Prunus padus Javor mlé Acer platanoides Celkem ks Tabulka 6. Kee [1] eský název latinský název poet kus % zastoupení Líska obecná Corylus avellana Ptaí zob Ligustrum vulgare Krušina olšová Frangula alnus Vrba kehká Salix fragilis Javor babyka Acer campestre Svída krvavá Cornus sanquinea Brslen evropský Euonymus europaea Vrba jíva Salix caprea Vrba popelavá Salix cinerea Celkem ks 19

20 3.3.4 Zatravnní Zatravnna bude zbylá ást lokality, dále vzdušné svahy nádrží a svahy otevených píkop Celková plocha zatravnní je cca m 2 Jako osivo byla navržena následující protierozní smska: jílek vytrvalý (Lolium perenne) - 15%, kostava ervená (Festuca rubra) - 50%, kostava luní (Festuca pratensis) - 20%, lipnice luní (Poa pratensis) - 15% [1] Financování Cena díla celkem K, z toho K dotace ze státního rozpotu v rámci programu Revitalizace íních systém a K prostedky obce. 20

21 4 PRAKTICKÁ ÁST 4.1 VZNIK BIOCENTRA Výstavba Na lokalit Vrchní rybník byla po dlouhou dobu zemdlsky obdlávaná pda, na které se vysazovaly obilniny, kukuice a slunenice. Severnjší ást ovšem nebyla zemdlci obdlávána, protože zde byla pda podmáená a tudíž nepístupná pro zemdlskou techniku. Výstavba biocentra v lokalit Vrchní rybník zaala v listopadu roku Hlavní výkopové práce se provádly bhem zimy a na jae. V prbhu celé stavby bylo odkryto velké množství pdy, ve které byly objeveny stovky schránek okružáka ploského (Planorbis corneus) a škeble (Anodonta sp.) pozstatky po rybnících, které se na území obce Velešovice nacházely v století. V beznu a dubnu roku 2003 již probíhaly dokonovací práce na hrázi rybníka. Bhem dostavby do nejhlubších ástí rybníka prostupovala podzemní voda, takže rybník byl pibližn na 0,2 ha naplnn vodou ješt ped napouštním. Zaátkem ervna se do oteveného píkopu zaala vpouštt první voda z potoka Rakovce. Napouštní celého rybníka trvalo déle než týden pedevším díky tomu, že na jae byl nedostatek srážek a byl nízký prtok vody v potoce. Bhem léta a podzimu roku 2003 se v biocentru zaaly zabydlovat první druhy rostlin a živoich a objevily se první mokiny i mimo plánované území (v severn od rybníka velikost pibližn 0,1). Celé biocentrum bylo slavnostn oteveno hejtmanem Jihomoravského kraje Ing. Stanislavem Juránkem dne , za úasti ministra životního prostedí RNDr. Libora Ambrozka. Již první zimu zaal být rybník využíván k rekreanímu bruslení a jiným zimním hrám. 21

22 4.1.2 Poátení problémy Pi napouštní rybníka se erpala voda z potoka Rakovce, ve kterém byl díky nedostatku srážek nízký prtok vody a který zaal následn zarstat asami. Vzhledem k tomu, že rok 2003 byl celkem suchý a pes léto byly vysoké teploty, zatravnní kolem rybníka vyrstalo velmi pomalu, na mnoha místech se objevilo až po dlouhé dob. Místo nho zde rostly bžné polní plevele: Pýr plazivý (Elytrigia repens), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), svlaec rolní (Convolvulus arvensis), vesnovka obecná (Cardaria draba), lebeda (Atriplex sp.), hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum), blín erný (Hyoscymus niger), pchá oset (Cirsium arvense), merlík (Chenopodium sp.). Hned zpoátku se na tém celé ploše biocentra vyskytoval durman obecný (Datura stramonium). V prbhu léta se v blízkosti rybníka vytvoila mokina, která se zaala postupn zvtšovat (o velikosti asi 0,1 ha a hloubce kolem 10 cm). Mnoho oban se obávalo, že rybník je špatn postavený a voda z nj prosakuje. Pravdou však je, že mokina se vytvoila na míst, kde se podobné zamokení nacházelo ješt v dob, kdy se v oblasti Vrchní rybník nacházelo zemdlské pole. Tato ást proto nebyla zemdlci nikdy obdlávána. Voda se zde pravdpodobn zadržuje, kvli špatné propustnosti pdy (po dešti) a díky vysoké hladin podzemní vody. Zaátkem podzimu došlo k zakalení vody v mokadu a rybníce v dsledku vypouštní Pístovického rybníka, který se nachází nkolik kilometr proti proudu potoka Rakovce. Obec o tomto vypouštní nebyla dopedu informována, a tudíž nemohla podniknout opatení, aby ke zneištní nedošlo. Vše se bhem nkolika dn uvedlo do pvodního stavu. 22

23 4.2 VÝVOJ BIOCENTRA Rostlinstvo Rok 2003 Již zaátkem ervna, se v celém biocentru zaaly vysazovat listnaté stromy a kee (viz kapitola 3.3.3) a probíhalo zatravování (viz kapitola 3.3.4). Koncem ervna ješt zatravnní nebylo vzrostlé. Na celé ploše se vyskytoval porost durmanu obecného (Datura stramonium) a další druhy polních plevel (viz kapitola 4.1.2), které zde pravdpodobn rostly pedchozí roky, kdy zde bylo zemdlské pole. V polovin srpna již bylo zatravnní na ásti plochy biocentra celkem vzrostlé, na mnoha místech ješt chyblo (pedevším na horní ásti hráze rybníka a beh otevených píkop). Na hladin rybníka se objevil porost rdesna obojživelného (Persicaria amphibia). Rostlin durmanu obecného (Datura stramonium) ubývalo. Koncem záí již bylo zatravnní na celé ploše biocentra krom beh hráze rybníka. Na oteveném píkopu vedoucím do mokadu byly traviny, do vzdálenosti asi 30 cm od hladiny, velmi vzrostlé. Nacházely se zde ješt pozstatky durmanu obecného (Datura stramonium). Mezi druhy rostlin, které se zde pevážn vyskytovaly, patí: hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum), jetel plazivý (Trifolium repens), štírovník ržkatý (Lotus corniculatus) Rok 2004 Zaátkem dubna zaínaly vykvétat první rostliny - podbl lékaský (Tussilago farfara), pryšec (Tithymalus sp.), hluchavka nachová (Lamium purpureum). Kanál, který spojuje mokad s rybníkem, byl zarostlý vláknitými asami. V polovin dubna se v biocentru objevily další rostliny - pampeliška lékaská (Taraxacum officinale), jetel plazivý (Trifolium repens) hojný výskyt v celé jihovýchodní ásti biocentra, kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), pryšec (Tithymalus sp.), rozrazil (Veronica sp.), hluchavka nachová (Lamium purpureum). 23

24 Zaátkem kvtna byly v celém biocentru husté porosty kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa pastoris) a jetele plazivého (Trifolium repens), dále se zde vyskytovaly hluchavkovité rostliny - hluchavka nachová (Lamium purpureum) a popenec be anovitý (Glechoma hederacea), pampelišky lékaské (Taraxacum officinale) a mnoho dalších druh rostlin. Koncem kvtna se ve vtším množství rozrstalo na hladin rybníka rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), podél behu rybníka bylo množství as. Z kvetoucích rostlin ml v biocentru zastoupení štírovník ržkatý (Lotus corniculatus), jetel plazivý (Trifolium repens) a kostival lékaský (Symphytum officinale). V první tetin ervna byly již traviny vyššího vzrstu. U mokadu a oteveného píkopu vedoucího z mokadu do rybníka rostlo nkolik trs orobince (Typha sp.) a porost dalších travin. Behy oteveného píkopu (vedoucím do mokadu) byly porostlé rákosem obecným (Phragmites communis), orobincem (Typha sp.) a množstvím dalších travin. V biocentru (na mapce vyznaeno zelenou barvou) byl hustý porost rákosu obecného (Phragmites communis). Obrázek 2. Místa zamokení (mode) Koncem ervna byly vnjší ásti hráze (strana odvrácená od rybníka) porostlé hemánkovcem pímoským (Tripleurospermum maritimum). Zaátkem ervence rostly na oteveném píkopu vedoucím do rybníka 4 trsy orobince (Typha sp.). Na oteveném píkopu vedoucím do mokadu (ve vzdálenosti asi 10 m od mokadu) vyrstal trs orobince vysoký kolem 2,5 m a o asi 7 m dál další trs orobince (menšího vzrstu), po obou stranách tohoto píkopu a v jihovýchodní ásti biocentra byl porost jílku vytrvalého (Lolium perenne), štírovníku ržkatého (Lotus corniculatus) a jetele plazivého (Trifolium repens), místy rostla iorka pestrá (Coronilla varia) a hemánkovec pímoský (Tripleurospermum maritimum). U mokadu, pedevším v jeho jižní ásti, byla hustá pobežní vegetace. Podél behu rybníka, místy na mokadu a ve velkém množství na oteveném píkopu se vyskytoval okehek (Lemna sp.). V oblasti biocentra, v míst kde jsou vysázeny stromy, byl vysoký porost travin, tam kde se nacházelo zamokení (viz obrázek 2) byly traviny menšího vzrstu. Oblast rákosu (Phragmites communis) má vtší vzrst a rozšiuje se. V polovin ervence bylo pokoseno zatravnní, u rybníka až tsn k vodní hladin. 24

25 V záí byl porost rdesna obojživelného (Persicaria amphibia) na rybníce z vtší ásti odstrann. Mokad, okraje rybníka a otevený píkop (vedoucí do rybníka) byly porostlé okehkem (Lemna sp.). U oteveného píkopu, který vede do rybníka, rostlo pibližn 7 trs orobince (Typha sp.). Behy mokadu byly porostlé hustou a vysokou vegetací. Otevený píkop vedoucí do mokadu byl nejvíce zarostlý rznými rostlinami Zaátkem íjna neml rybník tém žádnou pobežní vegetaci (pouze bžné zatravnní). Mokad byl obrostlý rznými druhy (celkem vzrostlých) trav. V polovin íjna byla poseena tráva vetn rákosového pásma (Phragmites communis). Na rybníce už nerostlo skoro žádné rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) a po jeho okrajích, na celém oteveném píkopu a na polovin mokadu se vyskytoval okehek (Lemna sp.) Rok 2005 Na pelomu bezna a dubna byl na rybníce hustý porost as a rdesna obojživelného (Persicaria amphibia), který dobrovolníci za pomocí lun z hladiny rybníka odstranili. Zbytky tchto rostlin pak nechali vysušit na behu. Koncem dubna kvetly pampelišky lékaské (Taxaracum officinale) a hluchavky nachové (Lamium purpureum). Opt vyrostl rákos obecný (Phragmites communis) na stejném území jako loni. V kvtnu se na celé ploše biocentra vyskytoval hustý luní porost. Na vlhích místech rostlo nkolik kostival lékaských (Symphytum officinale). V polovin ervna bylo na rybníce nkolik míst s rdesnem obojživelným (Persicaria amphibia). V celém biocentru bylo pokoseno zatravnní. Kolem rybníka rostly rzné traviny, iorka pestrá (Coronilla varia) a kostival lékaský (Symphytum officinale). Porost rákosu (Phragmites communis) byl celkem vysoký. Na behu oteveného píkopu, který vede do mokadu, byl porost devtsilu lékaského (Petasites hybridus) - pouze listy. Na dvou místech (u rybníka a u píkopu, který vede do rybníka) rostl kosatec bílý (Iris alba), u oteveného píkopu meík stechovitý (Gladiolus imbricatus). Mokad byl z poloviny pokrytý porostem as a okehku (Lemna sp.). Zaátkem ervence byl v celém biocentru porost štírovníku ržkatého (Lotus corniculatus), jetele plazivého (Trifolium repens), iorky pestré (Coronilla varia) a místy hemánkovce 25

26 pímoského (Tripleurospermum maritimum). Na zamokených místech rostlo vždy nkolik trs orobince (Typha sp.). V druhé polovin ervence vyrstala kolem beh hustá vegetace. V zamokené oblasti (tce) v blízkosti rybníka byl hustý porost orobince (Typha sp.) a dalších travin, otevená vodní plocha byla pouze malá. Zaátkem srpna vysedávalo na behu rybníka i mokadu množství lidí, kteí na mnoha místech vytrhali nebo udusali trávu a pobežní vegetaci. Celé biocentrum, vetn místa, kde rostlo množství rákosu (Phragmites communis), bylo pokoseno. V severní ásti rybníku vykvetl jeden leknín bílý (Nymphaea alba), který sem byl pravdpodobn nkým zasazen Umlé zásahy do rostlinné skladby Pan František Mráz (kroniká obce) a pan Drahomír Raušer vysadili v biocentru v dubnu roku 2004 nkteré další druhy rostlin. Protože biocentrum je pravideln koseno (2x za rok), nkteré druhy by se zde nemusely vbec uchytit, a proto zde vysadili trvalky, pedevším cibulkovité. Na volném prostranství mezi stromy (v severnjší ásti) zasadili snženky (Galanthus nivalis) a bledule (Leucoium vernum), u beh otevených píkop pak kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kosatec sibiský (Iris sibirica), kosatec trávolistý (Iris graminea) a meík stechovitý (Gladiolus imbricatus). Další umlé zásahy do rostlinné skladby sice nejsou nikde zaznamenány, ale na rybníce nkdo vysadil leknín bílý (Nymphaea alba) a na jednom míst v biocentru se objevila borovice lesní (Pinus sylvestris) Ptactvo (Aves) Rok 2003 Koncem ervna se v biocentru vyskytovalo hejno (asi 10 ks) holub domácích (Columba livia f. domestica) (pravdpodobn od njakého chovatele, který má dm nedaleko od rybníka) a bylo zde nkolik konipas bílých (Motacilla alba). 26

27 V polovin srpna již bylo na rybníce 10 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a 2 potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Nad lokalitu zalétaly lovit potravu desítky, možná i stovky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), které žijí ve Velešovicích. V druhé polovin záí byl na rybníce pár labutí velkých (Cygnus olor), dv potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a 11 kachen divokých (Anas platyrhynchos), jejichž poet se postupn snížil 8 kus. Další labu velká (Cygnus olor) byla na mokadu. Vyskytovaly se zde desítky vrabc (Passer sp.) a konipas bílých (Motacilla alba). Na hladin rybníka byl dále spaten racek chechtavý (Larus ridibundus). V biocentru byl samec bažanta obecného (Phasianus colchicus). V polovin íjna bylo na rybníce pouze sedm kachen divokých (Anas platyrhynchos), v biocentru dva bažanti obecní (Phasianus colchicus) samci. V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. J. Bártlem zde byl pozorován: áp bílý (Ciconia ciconia) Druhy pták pozorované v roce 2003: holub domácí (Columba livia f. domestica), konipas bílý (Motacilla alba), kachna divoká (Anas platyrhynchos), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), labu velká (Cygnus olor), vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), racek chechtavý (Larus ridibundus), bažant obecný (Phasianus colchicus) Rok 2004 Na pelomu bezna a dubna byly v biocentru 4 kachny divoké (Anas platyrhynchos) (3 a 1), které se zdržovaly pevážn na rybníku a 5 labutí velkých (Cygnus olor) (3 a 2 ), které se vyskytovaly jak na rybníku tak na mokadu. Na behu rybníka byly 2 konipasi horští (Motacilla cinerea) a 2 kulíci íní (Charadrius dubius). V biocentru se vyskytovali 2 kosi erní (Turdus merula), 5 konipas bílých (Motacilla alba), 2 holubi domácí (Columba livia f. domestica) a v blízkosti keového porostu byl 2x drozd kvíala (Turdus pilaris) a 3x špaek obecný (Sturnus vulgaris). V druhé polovin dubna byly na behu rybníka 3 vrány obecné (Corvus corone), 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a dv labut velké (Cygnus olor). Na hladin se vyskytoval 27

28 jeden racek chechtavý (Larus ridibundus). Nad rybníkem bylo velké množství vlaštovek obecných (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), prolétla zde 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos). Na mokadu byly 2 labut velké (Cygnus olor). V severní ásti biocentra, která je osázena stromy, se vyskytl 1 drozd kvíala (Turdus pilaris). Koncem dubna byly na mokadu 2 labut velké (Cygnus olor), na rybníce pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) a u behu 1 konipas bílý (Motacilla alba). V biocentru se vyskytovalo pibližn 5 vlaštovek (Hirundo rustica). Na okraji biocentra byli 2 stehlíci obecní (Carduelis carduelis). Na zaátku kvtna se u rybníka vyskytovali 2 konipasi bílí (Motacilla alba), v pobežní vegetaci byl pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) a na rybníce plavaly 2 lysky erné (Fulica atra). U pirozen vzniklého mokadu byli 2 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), 2 konipasi horští (Motacilla cinerea) a jeden konipas bílý (Motacilla alba). Nad biocentrem se vyskytovaly desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica) a 2 holubi domácí (Columba livia f. domestica). Jihovýchodní ásti biocentra (v porostu jetele) se vyskytoval 1 strnad obecný (Emberiza citrinella). V polovin kvtna byly na hladin rybníka 2 labut velké (Cygnus olor) a 1 lyska erná (Fulica atra). U pirozen vzniklého mokadu se nacházely 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus). Nad rybníkem byly desítky, možná i stovky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). Biocentrem prolétla 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos). V druhé polovin ervna odlétly labut velké (Cygnus olor). Na mokadu, v míst pítoku vody v oteveného píkopu, byla 1 dosplá kachna divoká (Anas platyrhynchos) a dále se zde vyskytovali 4 zástupci poláka chocholaky (Aythya fuligula) (3 a 1 ). Zaátkem ervence byly na mokadu 3 páry a 1 samec poláka chocholaky (Aythya fuligula). Jejich poet se postupn snížil na 5 kus (3a 2). Dále se v biocentru vykytoval 1 holub domácí (Columba livia f. domestica) a v severní ásti (porost strom) byli 3 uhýci šedí (Lanius excubitor). V druhé polovin ervence se na behu mokadu vyskytovala volavka bílá (Egretta alba). V první polovin srpna byla na rybníce kachna divoká (Anas platyrhynchos) s 10 mláaty, 1 racek chechtavý (Larus ridibundus), 3 potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a 1 lyska erná (Fulica atra). Po setmní pilétalo na rybník dalších 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos) 28

29 a volavka popelavá (Ardea cinerea), která zde nocovala. V míst, kde se otevený píkop vlévá do rybníka, byli 3 kulíci íní (Charadrius dubius). V biocentru, kousek od místa s porostem rákosin, byla koroptev polní (Perdix perdix) s pibližn 10 mláaty Zaátkem záí bylo na rybníce 11 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a po soumraku pilétala volavka popelavá (Ardea cinerea). Nad lokalitou lovily potravu desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). V polovin záí byly na rybníce 2 labut velké (Cygnus olor) a 9 kachen divokých (Anas platyrhynchos). Nad rybníkem pelétla volavka popelavá (Ardea cinerea) a poštolka obecná (Falco tinnunculus) s koistí. U pirozen vzniklého mokadu v blízkosti rybníka bylo 5 konipas bílých (Motacilla alba). Nad biocentrem se vyskytovala hejna holub domácích (Columba livia f. domestica) o potu pibližn 10 ks, vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). Prolétla zde také straka obecná (Pica pica). V oblasti porostlé rákosinami bylo pibližn 10 koroptví polních (Perdix perdix). Na mokadu se vyskytovaly 2 potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Koncem záí byly na rybníce 2 labut velké (Cygnus olor), 10 kachen divokých (Anas platyrhynchos) a potápka rohá (Podiceps cristatus). V severní ásti biocentra (mezi stromy) se vyskytovalo 5 koroptví polních (Perdix perdix). Na zaátku íjna bylo v biocentru hejno holub domácích (Columba livia f. domestica) a v jeho jižní ásti, v blízkosti potoka Rakovce, strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). Na rybníce se vyskytovala potápka rohá (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), polák velký (Aythya ferina), 2 labut velké (Cygnus olor) a 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos). V blízkosti oteveného píkopu, který vede do mokadu, byli 2 skivani polní (Alauda arvensis). Koncem íjna byla na rybníku labu velká (Cygnus olor) a volavka popelavá (Ardea cinerea), na mokadu 3 labut velké (Cygnus olor) a nad biocentrem prolétla poštolka obecná (Falco tinnunculus). Na zaátku listopadu byly na rybníce 4 labut velké (Cygnus olor), v biocentru dále poštolka obecná (Falco tinnunculus) a hejno (kolem 10 ks) vran obecných (Corvus corone). V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. 29

30 J. Bártlem zde byli pozorováni: husa velká (Anser anser), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kán lesní (Buteo buteo), ledáek íní (Alcedo atthis) Druhy pták pozorované v roce 2004: kachna divoká (Anas platyrhynchos), labu velká (Cygnus olor), polák chocholaka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), lyska erná (Fulica atra), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka rohá (Podiceps cristatus), volavka bílá (Egretta alba), volavka popelavá (Ardea cinerea), kulík íní (Charadrius dubius), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), racek chechtavý (Larus ridibundus), konipas horský (Motacilla cinerea), konipas bílý (Motacilla alba), kos erný (Turdus merula), drozd kvíala (Turdus pilaris), špaek obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), straka obecná (Pica pica), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), stehlík obecný (Carduelis carduelis), strnad obecný (Emberiza citrinella), uhýk šedý (Lanius excubitor), skivan polní (Alauda arvensis), holub domácí (Columba livia f. domestica), koroptev polní (Perdix perdix), poštolka obecná (Falco tinnunculus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) Rok 2005 V polovin bezna se již v biocentru vyskytovali: konipas bílý (Motacilla alba), pár kachen divokých (Anas platyrhynchos), koroptev polní (Perdix perdix), poštolka obecná (Falco tinnunculus), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), holub domácí (Columba livia f. domestica) Na konci bezna byl na behu rybníka pár kachen divokých (Anas platyrhynchos) - samec ve svatebním šatu, 3 konipasi bílí (Motacilla alba), v blízkosti zamokeného území (kousek od rybníka) se vyskytovaly 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus). Pilétly labut velké (Cygnus olor). V druhé polovin dubna byli v biocentru 3 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), drozd kvíala (Turdus pilaris) a konipas bílý (Motacilla alba). Nad lokalitou lovily potravu desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica). Na mokadu se nacházely 2 labut velké (Cygnus olor), 1 kachna divoká (Anas platyrhynchos) pilétla na rybník. Na konci msíce dubna byly na rybníce 4 kachny divoké (Anas platyrhynchos) () ve svatebním šatu. V jihozápadní ásti biocentra se vyskytovali 2 konipasi horští (Motacilla cinerea), 3 holubi domácí (Columba livia f. domestica) a 1 drozd kvíala (Turdus pilaris). 30

31 V severnjší ásti biocentra byli 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a 2 špaci obecní (Sturnus vulgaris). Na zemi v tráv bylo nedaleko rybníka (severn) hnízdo ejky chocholaté (Vanellus vanellus) se 4 vejci. Nad rybníkem lovilo potravu kolem 10 vlaštovek (Hirundo rustica). Na mokadu se vyskytovaly 2 labut velké (Cygnus olor) a v blízkosti byl skivan polní (Alauda arvensis). Nad biocentrem prolétla jedna kachna divoká (Anas platyrhynchos) (). V mokin v blízkosti rybníka byli 2 vodouši bahenní (Tringa glareola). V blízkosti další mokiny se vyskytli 2 strnadi obecní (Emberiza citrinella). V druhé polovin kvtna byly na mokadu 2 labut velké (Cygnus olor). V biocentru se dále vyskytovalo kolem 30 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica), 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus), asi 10 vrabc domácích (Passer domesticus), konipas horský (Motacilla cinerea) a 2x drozd kvíala (Turdus pilaris). V první polovin ervna byla na mokadu dosplá kachna divoká (Anas platyrhynchos) s 5 mláaty. V biocentru se dále nacházeli 2 volavky popelavé (Ardea cinerea) (jedna v blízkosti rákosin, druhá u mokadu), 4 ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a konipas horský (Motacilla cinerea). Koncem ervna byla v blízkosti rybníka (severn) ejka chocholatá (Vanellus vanellus), 3 vrabci polní (Passer montanus) a 3 vrabci domácí (Passer domesticus). V severovýchodní ásti biocentra se vyskytla straka obecná (Pica pica), na oteveném píkopu vedoucím do mokadu byla kachna divoká (Anas platyrhynchos) se 3 mláaty. V jihovýchodní oblasti byl rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a drozd zpvný (Turdus philomelos). Na behu rybníka se vyskytovali 3 konipasi bílí (Motacilla alba). Zaátkem ervence byly na oteveném píkopu vedoucím do rybníka dv mladé kachny divoké (Anas platyrhynchos), další kachny (Anas platyrhynchos) se nacházely na mokadu (samice + 4 mláata). V jihovýchodní ásti biocentra se vyskytly 2 rehci zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Nad rybníkem lovilo potravu kolem 30 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek obecných (Delichon urbica). V druhé polovin ervence plavaly na mokadu 3 kachny divoké (Anas platyrhynchos). V jihovýchodní ásti biocentra byli 2 vrabci domácí (Passer domesticus) a na okraji biocentra, u istírny odpadních vod se vyskytl špaek obecný (Sturnus vulgaris). Nad biocentrem se nacházelo pibližn 10 vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica). 31

32 Zaátkem srpna bylo na rybníce (i mokadu) 6 kachen divokých (Anas platyrhynchos). Nad biocentrem pelétla volavka popelavá (Ardea cinerea). V druhé polovin záí se vyskytovali na stromech severn od rybníka 3 bramborníci hndí (Saxicola rubetra). Nad rybníkem lovilo potravu kolem 10 vlaštovek obecných (Hirundo rustica) a 7 holub domácích (Columba livia f. domestica), prolétla zde poštolka obecná (Falco tinnunculus). Na zaátku íjna se v biocentru vyskytoval bramborníek hndý (Saxicola rubetra), kolem mokadu proletli 2 kulíci íní (Charadrius dubius). Ke konci íjna bylo na okraji biocentra, u istírny odpadních vod, hejno (desítky) vrabc domácích (Passer domesticus) a na mokadu samec kachny divoké (Anas platyrhynchos) ve svatebním šatu. Zaátkem listopadu bylo v severní ásti biocentra (mezi stromy) 5 bažant obecných (Phasianus colchicus) (1 a 4 ). V zimním období byla frekvence návštv výrazn nižší. Nebylo nic pozorováno pravdpodobn kvli špatným povtrnostním podmínkám. J. Bártlem zde byli pozorováni: potápka ernokrká (Podiceps nigricollis), ledáek íní (Alcedo atthis), husa velká (Anser anser), áp bílý (Ciconia ciconia), kán lesní (Buteo buteo) V. Práškem zde byli pozorováni: pnkava obecná (Fringilla coelebs), sýkora koadra (Parus major), konopka obecná (Carduelis cannabina), zvonek zelený (Carduelis chloris), krahujec obecný (Accipiter nisus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), zvonohlík zahradní (Serinus serinu), konipas luní (Motacilla flava), kán lesní (Buteo buteo) Druhy pták pozorované v roce 2005: kachna divoká (Anas platyrhynchos), labu velká (Cygnus olor), vodouš bahenní (Tringa glareola), ejka chocholatá (Vanellus vanellus), kulík íní (Charadrius dubius), volavka popelavá (Ardea cinerea), poštolka obecná (Falco tinnunculus), holub domácí (Columba livia f. domestica), drozd kvíala (Turdus pilaris), drozd zpvný (Turdus philomelos), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiika obecná (Delichon urbica), konipas horský (Motacilla cinerea), konipas bílý (Motacilla alba), špaek obecný (Sturnus vulgaris), skivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), straka obecná (Pica pica), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rehek zahradní (Phoenicurus 32

33 phoenicurus), bramborníek hndý (Saxicola rubetra), bažant obecný (Phasianus colchicus), koroptev polní (Perdix perdix) Pozorování provedená ornitology Nahodilá ornitologická pozorování provádl na lokalit Vrchní rybník i ornitolog Jií Bártl z Rousínova. V roce 2004 (pedevším na podzim) zde pozoroval tyto druhy pták: vodouš bahenní (Tringa glareola), husa velká (Anser anser), vrabec domácí (Passer domesticus), holub domácí (Columba livia f. domestica), straka obecná (Pica pica), strnad obecný (Emberiza citrinella), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kán lesní (Buteo buteo), stehlík obecný (Carduelis carduelis), poštolka obecná (Falco tinnunculus), labu velká (Cygnus olor), kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák velký (Aythya ferina), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka rohá (Podiceps cristatus), ledáek íní (Alcedo atthis) Ve zpráv pro obecní kroniku ze dne uvádí, že: - ptaí druhy se v biocentru zdržují pouze krátkodob a to hlavn na jarním a podzimním tahu za úelem obživy, protože rybník s mokady ješt nemá pobežní vegetaci - bžným návštvníkem je labu velká (Cygnus olor), jsou to vtšinou krotcí nehnízdící ptáci, kteí vyhledávají lidské pikrmování - z vrubozobých je dále nejpoetnjší kachna divoká bezaka (Anas platyrhynchos), která se zde vyskytuje nkdy až v potu 40 kus - z vzácnjších druh, a to hlavn na podzimním tahu, v potu 1 až 2 kus byla pozorována potápka ernokrká (Podiceps nigricollis), rohá velký (Podiceps cristatus) a polák velký (Aythya ferina). Jedenkrát také husa velká (Anser anser) - na malém rybníku (mokadu) se v hnízdní dob zdržuje pár potápky malé (Tachybaptus ruficollis) - na pilehlém mokadu byla vícekrát zastižena ejka chocholatá (Vanellus vanellus), vzácnji áp bílý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea) a volavka bílá (Egretta alba) - z blízkého potoka Rakovce na hladinu obas zalétá ledáek íní (Alcedo atthis) a konipas bílý (Motacilla alba) 33

34 - v hustém travním porostu hledá obživu nkdy až 5 tepotajících se poštolek obecných (Falco tinnunculus). Loví zde hraboše polní (Microtus arvalis) a mokadní (Microtus agrestis) o jejichž výskytu svdí mj. mnoho malých chodbiek. - v lét loví desítky vlaštovek (Hirundo rustica) a jiiek (Delichon urbica) létající vodní hmyz, který se vyskytne nad hladinou - ve spojovacím vodním kanále mokadu a rybníku se v letní dob líhnou stovky skokan zelených (Rana esculenta) a skokan hndých (Rana temporaria), což bude v budoucnu pitažlivé pro ápy bílé (Ciconia ciconia) - v letošním roce jsou ptáci ásten rušeni výstavbou istírny odpadních vod V zim je vtšina tok v dalekém okolí zamrzlá a tudíž všichni vodní ptáci odlétli na eku Moravu nebo Svratku. Další ornitologické pozorování provedl dne na lokalit Vrchní rybník ornitolog Ing. Václav Prášek. Pozorované druhy: pnkava obecná (Fringilla coelebs) zpv sýkora koadra (Parus major) zpv konopka obecná (Carduelis cannabina) 1 a 1 zvonek zelený (Carduelis chloris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) vodouš bahenní (Tringa glareola) 6 kus. ejka chocholatá (Vanellus vanellus) 7 kus. kachna divoká (Anas platyrhynchos) krahujec obecný (Accipiter nisus) konipas bílý (Motacilla alba) pisík obecný (Actitis hypoleucos) 1 kus + 1 a 1 labu velká (Cygnus olor) 2x immat. skivan polní (Alauda arvensis) zpv zvonohlík zahradní (Serinus serinus) zpv vrabec domácí (Passer domesticus) 2 kusy. konipas luní (Motacilla flava) 1 a 1 kán lesní (Buteo buteo) pelet hnízdo straka obecná (Pica pica) 34

35 rehek domácí (Phoenicurus ochruros) zpv poštolka obecná (Falco tinnunculus) stehlík obecný (Carduelis carduelis) 1 a Srovnání druhového vývoje ptactva Graf 1. Poet druh pták v jednotlivých letech Graf 2. Poty druh pták v jednotlivých ádech za roky pvci (Passeriform es) mkkozobí (Colum biform es) vrubozobí (Anseriform es) potápky (Podicipediform es) dlouhokídlí (Charadriiform es) hrabaví (G alliform es) brodiv í (Ciconiiform es) krátkokídlí (G ruiform es) drav ci (Falconiform es) srostloprstí (Coraciiform es) šplhav ci (Piciform es) 35

36 4.2.3 Savci (Mammalia) Ze savc lze u rybníka spatit zajíce polního (Lepus europaeus), hraboše polního (Microtus arvalis) a hraboše mokadního (Microtus agrestis), ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus) a zástupce letoun (Chiroptera). Poet zajíc polních (Lepus europaeus) v biocentru postupn narstá. V letech 2003 a 2004 byl vidt vtšinou jeden zajíc bhem jednoho dne, v roce 2005 se dalo bhem jednoho dne pozorovat kolem pti kus. Zdržují se v tráv, která roste v severní ásti biocentra, v blízkosti zemdlských polí, nkdy se ovšem vyskytnou i v dalších ástech biocentra. V roce 2004 zaátkem záí, bylo již v biocentru (pedevším ve hrázi rybníka) vytvoeno množství chodbiek a dr, které patí hraboši polnímu (Microtus arvalis) a hraboši mokadnímu (Microtus agrestis) (determinaci provedl J. Bártl). Stejn tak po celý další rok V srpnu a záí roku 2004 byla u oteveného píkopu, který vede z mokadu do rybníka, pozorována ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Ondatry se bžn vyskytují na blízkém potoce Rakovci. Od jara do podzimu, když už je teplejší poasí, létá po setmní nad rybníkem množství letoun (Chiroptera), kteí zde loví hmyz. Poprvé byly mnou spateni zástupci letoun (Chiroptera) v polovin srpna roku Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) Rok 2003 První obojživelníci se v biocentru objevili již msíc po napuštní vody do rybníka, jednalo se o juvenilní zástupce, pravdpodobn ropuchy zelené (Bufo viridis). Na podzim byli, dle ústních informací pana Františka Kolejky, v biocentru vysazeni dosplí skokani hndí (Rana temporaria) (asi 30 ks). K transferu došlo z tky, která se nachází v blízkosti objektu starého mlýna (nedaleko od biocentra). Vzhledem k biologii druhu se ovšem tato determinace jeví jako nepravdpodobná, protože skokani hndí (Rana temporaria) se ve vtším množství vod objevují od konce února do konce dubna. Jednalo se proto spíše o skokany zelené (Rana esculenta), kteí se zde vyskytovali i v dalších letech. 36

37 Rok 2004 V polovin dubna se dalo podél celého behu rybníka a Obrázek 3. Místa výskytu žab oteveného píkopu pozorovat množství ropuch zelených (Bufo viridis). V oblasti oznaené písmenem A (na obrázku 3) se vyskytovala podél behu pibližn jedna žába za 3 m. Na pirozen vytvoeném mokadu (v míst B) bylo asi 15 zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis). V míst oznaeném písmenem C se podél behu nacházela pibližn 2 ropucha zelená (Bufo viridis) na 1 m, dalších nkolik žab plavalo na hladin dál od behu. Ropuchy se ukrývaly v behovém porostu a ve vodou podemletých bezích. Na mokadu žádní obojživelníci nebyly. Koncem dubna se již dalo pozorovat velké množství ropuch zelených (Bufo viridis) nejen v blízkosti rybníka a píkopu, ale také v celé jihovýchodní ásti biocentra, v místech, kde byl hustý porost jetele plazivého (Trifolium repens). Zaátkem kvtna se nkolik zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis) vyskytovalo i v blízkosti mokadu a oteveného píkopu, který vede do mokadu. Dále se už v rybníce vyskytovalo velké množství pulc. Koncem ervna se na hrázi nacházely desítky drobných ropuch zelených (Bufo viridis). Pohybovaly se mezi rybníkem a oblastí porostlou jetelem plazivým (Trifolium repens). V první polovin ervence se dosplé ropuchy zelené (Bufo viridis) vyskytovaly po celém biocentru, v místech, která byla zamokená. V oblasti tky (Obrázek 3 - B) ješt byli pulci. Zaátkem záí bylo na mokadu a na oteveném píkopu, který vede do mokadu, množství nepíliš vzrostlých skokan zelených (Rana esculenta) Rok 2005 Koncem dubna bylo na mokadu asi zástupc 20 obojživelník, vtšina z nich byly pravdpodobn ropuchy zelené (Bufo viridis), nešlo však zeteln urit o jaký druh se jednalo. V západní ásti rybníka bylo pibližn 7 ropuch zelených (Bufo viridis). 37

38 V druhé polovin kvtna se v místech pirozených mokad okolo rybníka vyskytovalo asi 7 zástupc ropuchy zelené (Bufo viridis) a velké množství pulc. V severní ásti biocentra (mezi stromy) vzniklo vtší zamokení, kde bylo 19 ks ropuchy zelené (Bufo viridis) a jedna ropucha obecná (Bufo bufo) V polovin ervna byl na mokadu skokan zelený (Rana esculenta). Dti ze Základní školy Velešovice lovily pulce v pirozen vzniklých mokadech a penášely je do rybníka. Dlo se tak na doporuení ochránc pírody, kteí se obávali, že by v lét mohly mokady vyschnout a tím by zahynuly stovky pulc. Zaátkem ervence se v tce u rybníka nacházelo stále množství pulc. V první polovin srpna bylo u mokadu množství žab mezi kterými byl i skokan zelený (Rana esculenta), další druhy obojživelník se opt nedalo, kvli vysokému porostu, urit. Panem Františkem Kolejkou zde bylo pozorováno i nkolik užovek (Natrix sp.) a želva nádherná (Trachemys scripta elegans) Na konci srpna a stejn tak v druhé polovin záí se u oteveného píkopu, který vede do mokadu, vyskytovalo asi 10 kus skokan zelených (Rana esculenta). Na konci íjna byly na mokadu dv želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). 38

39 4.2.5 Typy ekosystém v biocentru Vrchní rybník Obrázek 4. Souasný stav biocentra Vrchní rybník typy ekosystém rybník širší otevený píkop mokad užší otevený píkop potok Rakovec OV ve výstavb luní ekosystém koviny stromy, zalesnní rákosiny pirozen vzniklé mokady (tky) nejvýchodnji umístná v lét vysychá 39

Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně

Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Materiál a metodika Pro zprávu jsem použil data z celkem 4 kontrol lokality, které proběhly 10.6.09 a 7.7.09 v ranních hodinách a 9.7.09 a 13.7.09 v

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R

Více

Cíle projektu. vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí

Cíle projektu. vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí 18 Péče o přírodu a krajinu 3 /2014 Ochrana přírody Obnova rybníka Kojetín v Polabí Pavel Trnka, Marcela Hausvaterová, Eva Vojtěchovská Rybník Kojetín je součástí stejnojmenné přírodní památky vyhlášené

Více

Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010

Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010 Vojtěch Kodet listopad

Více

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Břehové porosty a vodní plocha Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Zkoumaná plocha nádrže je zbytková jáma lomu Ležáky, dříve lomu Richard, kde probíhala těžba již od roku 1900. Středobod

Více

Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I.

Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I. Ing. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller,

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok

Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok Projekt financovaný z programu OPŽP, prioritní oblast 6.2 Akceptaní íslo: 08014796 Závrená zpráva projektu Zpracoval: Mgr. Kateina Poledníková

Více

Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného

Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného Jiří Mlíkovský Department of Zoology, National Museum,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

STUDIE EŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁSTI MASARYKOVA NÁMSTÍ

STUDIE EŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁSTI MASARYKOVA NÁMSTÍ STUDIE EŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁSTI MASARYKOVA NÁMSTÍ SADOVNICKÁ HODNOTA DEVIN JIHOVÝCHODNÍ ÁST MASARYKOVA NÁMSTÍ DENDROLOGICKÝ PRZKUM, NÁVRH PSTEBNÍCH OPATENÍ JIHOVÝCHODNÍ ÁST MASARYKOVA NÁMSTÍ STUDIE EŠENÍ

Více

Ornitologický průzkum PR Chropotínský háj podklad pro zpracování plánu péče

Ornitologický průzkum PR Chropotínský háj podklad pro zpracování plánu péče Ornitologický průzkum PR Chropotínský háj podklad pro zpracování plánu péče MUDr.Jiří Zajíc Česká společnost ornitologická Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze (kroužkovatel)

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Týniště Předmět ochrany a jeho popis Hlavním předmětem ochrany je populace kuňky

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

Aves 2 ČR. systém ptáků 24.3.2015. V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků. cca 200 druhů v ČR hnízdí. Letci:

Aves 2 ČR. systém ptáků 24.3.2015. V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků. cca 200 druhů v ČR hnízdí. Letci: Aves 2 ČR V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků cca 200 druhů v ČR hnízdí Ing. Jakub Hlava Ph.D. KZR hlava@af.czu.cz systém ptáků Všichni naši ptáci patří mezi Letce (Neognathae) Běžci - pštrosi (pštros,

Více

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci - masožravci - noční ptáci - oči směřují dopředu, blízko u sebe, okolo očí tzv. závoj (= uspořádání peří) - hlavu otočí až o 270 o - zahnutý zobák - ostré drápy - vratiprst - lov za soumraku a v noci -

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277

Více

Návrh vegetačních úprav lokálního biocentra ÚSES C3 Vedrovický rybníkk.ú. Vedrovice

Návrh vegetačních úprav lokálního biocentra ÚSES C3 Vedrovický rybníkk.ú. Vedrovice Obsah Obsah... 1 Průvodní zpráva... 2 Technická zpráva... 4 Přírodní podmínky... 4 Geomorfologické a geologické poměry... 4 Půdní poměry... 4 Klimatické poměry... 4 Hydrologické poměry... 4 Biogeografické

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023 Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu

Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu Rybník Nesyt je součástí Národní přírodní rezervace a Ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle Plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j.

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Z 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje

Z 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje Výroková ást zmny: Z 1686 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1686 / 07 Mstská ást: Praha 12 Katastrální území: Cholupice Parcelní íslo: 361/17; 367/5; 370/18; 375; 376/15 a další Hlavní cíl zmny: Zmna

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup

Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Anotace Pracovní list Společenstvo rybníka lze použít k prezentaci Společenstvo rybníka či samostatně. Do pracovního listu žáci doplňují funkce rybníka a jednotlivé zástupce živočichů a rostlin u rybníka,

Více

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality

Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality srpen 009 RNDr. Oldřich Bušek Doporučená citace : Bušek O. a kol.(009) : Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality.ms. Úvod Sledovaná lokalita (Příl.) se nachází

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení)

Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení) Plán péče o přírodní památku Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení) na období 2013 2023 Obsah 1. Základní údaje o ZCHÚ... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Stručný

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

Velký Dvůr u Pohořelic za jarních záplav v roce 2006

Velký Dvůr u Pohořelic za jarních záplav v roce 2006 CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČSO 27 (2007): 91-96 Velký Dvůr u Pohořelic za jarních záplav v roce 2006 The locality of Velký Dvůr near Pohořelice during the spring floods of 2006 Robert DOLEŽAL

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC Postikový postemergentní herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou, urený k hubení vytrvalých i jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech,

Více

RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, 70030 Ostrava I: 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz

RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, 70030 Ostrava I: 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Prkopnická 24, 70030 Ostrava I: 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz Modernizace lyžaského areálu Valašské Klobouky Dokumentace podle Zákona.

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA

ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA (k.ú. Rotava a Smolná) istopis územního plánu Závazná ást ÚP Poizovatel: Msto Rotava starosta: Mgr. Jií Holan Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch.

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID Postikový herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech,

Více

P r v o d n í z p r á v a. Alternativní trasa rychlostní silnice R 43 v úseku eská - Kuim erná Hora pro hodnocení EIA. Vyhledávací studie

P r v o d n í z p r á v a. Alternativní trasa rychlostní silnice R 43 v úseku eská - Kuim erná Hora pro hodnocení EIA. Vyhledávací studie P r v o d n í z p r á v a Alternativní trasa rychlostní silnice R 43 v úseku eská - Kuim erná Hora pro hodnocení EIA ervenec 2007 Smlouva: SoD zhotovitele : 04/07/32 Objednatel: editelství silnic a dálnic

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 RENATA DAŇKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Druhová diverzita

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,

Více

Pístovské mokřady 2009

Pístovské mokřady 2009 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Geologické podmínky Hydrologické podmínky: dní podmínky: Klimatické podmínky Biologická charakteristika

Geologické podmínky Hydrologické podmínky: dní podmínky: Klimatické podmínky Biologická charakteristika 1. Charakteristika mého území...3 2. Prezentace mého území...8 3. Pomoc mému území...9 4. Úvaha - ideální území...10 5. Přílohy...11 6. Literatura... 12-2 - Své území jsem si vybrala proto, že se nachází

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis Vodní tok: Ondřejnice vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis břehové porosty doprovodné porosty v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix

Více

KROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea

KROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea KROUŽKOVATEL Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù 5 Kroužkovací stanice Národního muzea KROUŽKOVATEL KVÌTEN 28 Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor:

Více

Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav

Areál Rezidence Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav Hlavní projektant objekt: investor: Vedoucí projektu Vypracoval Kontroloval Ing. Barbora Eismanová Ing.Ivan Marek Ing. Barbora Kubecová Ing. Ivan Marek Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka. Leden - Leden studený, duben zelený. Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky

Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka. Leden - Leden studený, duben zelený. Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky ! " Prosinec - Svatá Barborka vyhání devo ze dvorka Leden - Leden studený, duben zelený Únor - Jestli únor honí mraky, staví bezen snhuláky Bezen - Bezen bez vody, duben bez trávy Duben - V dubnu hrom,

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN Roundup Klasik Postikový pípravek ve form kapalného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech, v okrasných

Více

RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava

RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava I : 13594516 tel.: 777 674 897 e-mail: skacel.alex@seznam.cz Lyža ský vlek Solá Bzové Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

Plán péče o NPP Chropyňský rybník

Plán péče o NPP Chropyňský rybník Plán péče o NPP Chropyňský rybník na období 2011 2017 Zpracovatel: SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Lazecká 6, 779 00 Olomouc tel./fax: 585228438, mobil: 605524385, e-mail: sagittaria@volny.cz

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny

ást tra ového úseku Praha Hostiva Praha hl. n. Návrh zm ny B. návrh ešení zm ny Z 1890 / 07 Výroková ást zm ny: A. základní údaje íslo zm ny: M stská ást: Katastrální území: Parcelní íslo: Z 1890 / 07 Hlavní cíl zm ny: Zm na funk ního využití ploch, z funkce izola ní zele /IZ/, zahradnictví

Více

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE Od pijetí k promoci aneb Jak úspšn vystudovat FPE Na co by neml zapomenout student 1. roníku Pedpokladem úspšného studia je krom píle pi samotném studiu i respektování Studijního a zkušebního ádu fakult

Více

Ochranné porosty: Požadavky stanovištn. ské (minimalizovat) PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory http://www.fineprint.

Ochranné porosty: Požadavky stanovištn. ské (minimalizovat) PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory http://www.fineprint. Ochranné porosty: BŘEHOVÉ POROSTY Požadavky stanovištn tní (klimatické,, půdnp dní) Požadavky ochranné (zpevnění břehů,, ale neškodn kodné,, průběh h velkých vod) Požadavky hospodářsk ské (minimalizovat)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 7.5.2012 Třída: 1. Datum:16.4. 2012 1 Pole, les, louka, u rybníku

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.: Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250

Více

Plán společných zařízení KPÚ Drahelčice-Hořelice

Plán společných zařízení KPÚ Drahelčice-Hořelice Plán společných zařízení KPÚ Drahelčice-Hořelice 1. Technická zpráva 1.1.Úvod Katastrální území Drahelčice a Hořelice-část se nachází na západ od Prahy ve Středočeském kraji. Sousedí s katastry Úhonice,

Více