na zahrádce rodinného domku v malé osad, 3 km severn od Mariánských Lázní. - lokální topeništ osady možné zdroje kontaminace

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "na zahrádce rodinného domku v malé osad, 3 km severn od Mariánských Lázní. - lokální topeništ osady možné zdroje kontaminace"

Ilona Tomanová
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 6.7 Biomonitoring Aktivní biomonitoring ÚKZÚS Odbrová stanovišt a jejich charakteristika V rámci ÚKZÚZ byla k ovení metody biomonitoringu vybrána rzná stanovišt, jejichž poet se v prbhu let mnil podle zámru vývojového úkolu a možností pracoviš ústavu. Pozorování byla zahájena v regionech vždy na dvojicích stanoviš, z nichž jedno bylo považováno ze isté - Pusté Jakartice, Závišín, Perov n/l. a Brno 2 (vzhledem k okolní vegetaci relativn istší než stanovišt Brno 1) a druhé za zneištné - Vratimov, Plze, Praha 10 a Brno 1. V roce 1999 se pi redukci pozorování od této zásady upustilo. Od roku 2000 bylo pro dlouhodobé sledování pidáno ješt stanovišt Teš. Pehled stanoviš a provedených pozorování je uveden tabulkách 1 a 2. Tab. 1. Charakteristika istých stanoviš 045 (4025 B) - Závišín Karlovarský kraj, Chránná krajinná oblast Slavkovský les nadmoská výška 750 m n.m. mírn chladný, vlhký 6,4 o C 702 mm na zahrádce rodinného domku v malé osad, 3 km severn od Mariánských Lázní. - lokální topeništ osady - 3 km jižn msto Mariánské Lázn - 25 km severn prmyslová oblast Sokolovsko 017 (2003 BO) - Perov nad Labem nadmoská výška Stedoeský kraj 182 m n.m. teplý, mírn suchý 8,5 o C 550 mm areál odrdové zkušebny na jihovýchodním okraji malé obce - hospodáský dvr - (traktory, auta) - lokální topeništ - 20 km západn pražské prmyslové tvrti 145 (8002 B) - Opava odrdová zkušebna Pusté Jakartice, Moravskoslezský kraj nadmoská výška 293 m n.m. mírn teplý, mírn vlhký 7-8 o C mm na okraji malé osady asi 6 km od severovýchodního okraje msta Opavy. - lokální topeništ osady - 6 km jihozápadn msto Opava

2 120 (7020 B) Teš Kraj Vysoina, jihovýchodní ást eskomoravské vrchoviny nadmoská výška 552 m n.m. mírn teplý, vlhký 6-7 C mm na severním okraji msta Teš v zatravnném areálu Rybáství Tel, podnik Teš - lokální topeništ obce (obec je plynofikována) - 15 km severovýchodn msto Jihlava - 8 km siln frekventovaná silnice Jihlava Znojmo Tab. 2. Charakteristika zatížených stanoviš Plze Plzeský kraj nadmoská výška 302 m n.m. mírn teplý, suchý 7, 8 C 500 mm 2,5 km východn od stedu msta v koniferové ploše Zahradnických závod Plze m severozápadn seaovací nádraží D - 1 km jižn výtopna mstské ásti Doubravka - 1 km severozápadn výtopna msta Plzn - 5 km severozápadn provozy podniku Škoda Vratimov Moravskoslezský kraj nadmoská výška 244 m n.m. mírn teplý, vlhký 8 C 800 mm obec na jihovýchodním pedmstí Ostravy, v objektu zemdlského provozu firmy Lyka - lokální topeništ obce - 1 km severn zpracování strusky z okolních hald - 3 km severn Nová Hu a návazn prmyslová aglomerace Ostravska

3 Tab. 3. Obsah organických polutant v jílku na jednotlivých stanovištích za vegetaní období 2004, prmr za vegetaní období Závišín Perov n/l Opava Teš Σ PAU (15) NAP < 15 < 15 < 15 < 15 ACE < 7 < 7 < 7 < 7 FLR < 5 3,7 3,8 2,9 PHE 22,1 22,4 19,0 19,5 ANT < 5 3,6 < 5 < 5 FLU 15,1 13,9 9,8 9,0 PYR 8,0 8,6 7,3 8,6 BaA < 7 < 7 < 7 < 7 CHR 3,2 3,7 2,9 3,0 BbF < 7 < 7 < 7 4,6 BkF < 3 < 3 < 3 1,9 BaP 5,2 7,4 9,9 9,9 DBA < 5 < 5 < 5 < 5 BPE < 10 < 10 < INP < 35 < 35 < 35 < 35 Σ PAU (15) 103,0 106,7 99,8 109,5 V prbhu vegetaního období ml záchyt organických polutant shodný prbh na stanovištích Závišín, Perov nad Labem a Opava s mírným nárstem v ervnu a výrazným nárstem záchytu v posledních msících sledování, což lze dát do pímé souvislosti s nástupem topné sezóny( tabulka 6). Tab. 4. Zmny obsahu organických polutant v jílku v prbhu vegetaního období 2004, prmr nezatížených stanoviš Závišín Perov n/l Opava Teš Σ PAU (15) V 68,6 74,4 79,3 140,9 VI 88,1 90,9 85,9 76,3 VII 78,1 78,5 77,9 148,5 VIII 93,9 77,9 107,4 82,8 IX 131,7 121,0 117,2 75,8 X 157,4 197,7 131,2 132,9 Nejnižší prmrné hodnoty záchytu sumy polyaromatických uhlovodík za sledované období byly nameny v roce Stanovišt Teš se vyznaovalo ze všech stanoviš v prbhu let nejmenším prmrným obsahem sumy PAH (tabulka 7), v roce 2004 byla stanovena nejnižší hodnota na stanovišti v Opav.

4 Tab. 5. Obsahy polyaromatických uhlovodík v jílku na nezatížených stanovištích, prmr za vegetaní období, ÚKZÚZ Závišín Perov n/l Opava Teš Σ PAU (15) ,2 98,5 95,9 87, ,2 91,8 85,3 85, ,7 118,4 133,1 107, ,5 127,1 119,7 83, ,0 106,7 99,8 109,5 Prmr 101,7 108,5 106,8 94,7 Tab. 6. PAU Obsah organických polutant v jehlií borovice erné na jednotlivých stanovištích v roce 2004 nezatížená stanovišt zatížená stanovišt Závišín Opava Plze Vratimov NAP 17,9 <15 14,8 <15 ACE <7 <7 <7 <7 FLR 6,0 3,8 11,9 14,4 PHE 34,1 23,0 48,5 63,2 ANT 4,9 <5 3,8 4,6 FLU 14,8 13,7 21,5 36,8 PYR 10,4 10,0 14,2 24,2 BaA <7 <7 <7 <7 CHR 4,8 7,5 7,9 14,7 BbF <7 <7 <7 10,0 BkF <3 <3 <3 3,0 BaP 7,7 5,8 5,3 12,9 DBA <5 <5 <5 <5 BPE <10 <10 <10 9,1 INP <35 <35 <35 <35 Σ PAU (15) 137,6 110,7 164,8 225,7

5 Tab. 7. Obsah organických polutant v jehlií borovice erné v letní a zimní period v roce 2004 nezatížená stanovišt zatížená stanovišt PAU zimní perioda letní perioda zimní perioda letní perioda NAP <15 17,9 14,8 <15 ACE <7 <7 <7 <7 FLR 5,1 4,7 16,2 10,1 PHE 27,4 29,7 79,1 32,5 ANT <5 4,9 5,9 <5 FLU 12,2 16,3 41,2 17,1 PYR 7,7 12,7 25,8 12,7 BaA <7 <7 <7 <7 CHR <5 10,8 11,4 11,2 BbF <7 <7 8,3 5,3 BkF <3 <3 <3 <3 BaP 9,5 4,0 14,0 4,2 DBA <5 <5 <5 <5 BPE <10 <10 9,1 <10 INP <35 <35 <35 <35 Σ PAU (15) 111,4 138,0 254,3 136,6 PCDD/F Sledování probhlo pouze v odbrech roku 2001 a 2002 a to pro msíní odbry jílku za kvten srpen na relativn istých stanovištích. Odbry jehlic byly provedeny na dvou stanovištích s nižším imisním zatížením (Opava, Závišín) a na dvou s vyšším imisním zatížením (Vratimov, Plze). V tabulce 8 jsou uvedeny výsledky jak v pg.g -1 vzorku, tak v ng I-TEQ.g -1 vzorku. K posuzování jedovatosti smsí PCDD/F slouží faktory ekvivalent toxicity (TEF), které udávají, jak siln psobí uritý dioxin i furan ve srovnání s 2,3,7,8-TCDD, jemuž byla pisouzena hodnota TEF = 1. Pro další kongenery byly TEF stanoveny pomocí biologických a dalších test. Celková jedovatost PCDD/F a jejich smsí se udává v mezinárodn užívaných ekvivalentech toxicity (I-TE), stanovených jako souet obsah kongener (nejastji obsahy 17 slouenin), vynásobených píslušnými faktory ekvivalent toxicity. Pro vyhodnocení imisních úink PCDD/F sice dosud neexistují žádná obecn platná kriteria, ale v souasné dob se za pípustný limit vnosu tchto škodlivin do potravin rostlinného pvodu považuje literární údaj 3400 pg I-TE (= 3,4 ng I-TE) na kilogram sušiny. Pokud jde o jehlice borovice erné je možné konstatovat, že nejnižší zjištné obsahy byly na imisn nezatížených lokalitách. Vyšší obsahy byly zjištny na lokalit Plze a nejvyšší na lokalit Vratimov. Tato zjištní ukazují na vhodnost použití borovice erné pro aktivní biomonitoring PCDD/F.

6 Tab. 8. Obsahy dioxin a furan v bioindikátorech, ÚKZÚZ jílek borovice stanovišt prmr istá (Opava, zatížená (Plze, Závišín) Vratimov) msíc V VI VII VIII IV X IV X pg.g -1 vzorku 2001 PCDD 31,8 19,8 19,4 26,5-15,8-29,2 PCDF 46,8 34,2 45,6 38,7-24,8-67,4 PCDD/F 78,6 54,0 65,0 65,2-40,6-96, PCDD 23,2 195,4 22,0 12,6 49,4 22,9 PCDF 26,1 49,1 38,0 20,8 106,4 73,0 PCDD/F 49,3 244,5 60,0 38,4 155,8 95,9 ng I-TEQ.g -1 vzorku ,53 1,40 2,14 1,23-0,86-2, ,70 1,53 1,12 0,64 3,45 2,05 Závry Jílek Na všech stanovištích tvoil v roce 2004 z celkového množství sumy 15 PAH nejvyšší podíl phenanthrene (PHE) a fluoranthene (FLU). V prbhu vegetaního období od kvtna do srpna docházelo k minimálnímu kolísání obsah sumy 15 PAH s výrazným nárstem v záí a íjnu, což lze dát do pímé souvislosti s nástupem topné sezóny. Borovice Zetelné rozdíly v hodnotách jednotlivých kongener i v celkové sum polyaromatických uhlovodík se projevily na zatížených i nezatížených stanovištích pi porovnání zimní a letní periody (vyšší nárst na zatížených stanovištích). Borovice erná na rozdíl od jílku akumuluje menší celkové množství sledovaných látek. Výhodou této rostliny je však možnost dokumentovat celoroní zátž. Jílek je použitelný jen v letních msících, které však mohou být z hlediska celkové imisní zátže stanovišt mén zajímavé než msíce zimní.

Podobné dokumenty

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti. Ing. Lenka Klementová ÚKZÚZ, OdKZV Opava Mezinárodní konference - 25 let monitoringu půd v České republice 1.-2.2.2017