Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda"

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Hana Voškerušová 1 & Jaroslav Šůla 2 1 Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov n. Kn., 2 Jaroslav Šůla, Severní 728, Hradec Králové 3 Bývalá vesnička Trčkov, která je nyní předmětem našeho zájmu, ležela pod horou Velká Deštná (1115 m n. m.), na horním toku Divoké Orlice, v nejsevernější části údolí Divoké Orlice, kterému bývalí němečtí občané říkali Erlitztal (česky by se však mělo výstižněji nazývat Údolí sklářů). Utopená v lesích pod horskými velikány, sousedila na jihu s další vesnicí Bedřichovkou (německy: Friedrichswald) a přes řeku s již kladskou vsí Kaiserswalde (dnes polsky: Lasówka). Vesničce nebylo doposud dopřáno historické monografie, pouze v nečetné literatuře, české i německé, najdeme o její existenci a minulosti sporé zmínky, většinou rozporuplné. Různě se uvádí její vznik, název a vylíčení jejího osudu v minulosti i současnosti. Pokusíme se průběh její existence na dalších stránkách vylíčit a zmatené informace přivést na správnou míru. Nejstarší, ale objektivní, informace přinesly dvě topografie, nejprve J. Schallera a poté J. Sommera. J. Schaller ve své knize pouze uvedl, že na opočenském panství se nachází vesnice Dreschendorf, aniž by publikoval další údaje. 1/ J. Sommer již mnohem podrobněji uvádí, že vesnička leží na opočenském panství, vzdálená 5, 5 hodin, východně od centra dominia, na malém potůčku přitékajícím do Divoké Orlice, na slezských (správně však: na kladských) hranicích, jmenuje se Terschendorf nebo Treschendorf (vlastně Trčkadorf), tvoří ji 64 domy, ve kterých bydlí 471 německy mluvících obyvatel. Je přifařena do Kunštátu na rychnovském panství, patří k ní 1 myslivna, 4 mlýny (Gottwaldův či Clemensův mlýn, Kinzelův mlýn, Teßkův či snad Trčkův mlýn a Klügelův mlýn). 2/ Popis Českého království uvádí pouze, že v roce 1848 v obci Trčkov/Trčkadorf na opočenském panství žilo v 64 domech 499 obyvatel. 3/ Tyto informace přecházely, inovované, v následujících desetiletích do dalších topografických slovníků 4/ či turistických průvodců. 5/ Poslední německý topografický slovník sledovaného území vyšel roku / Uvádí úřední německý název Trtschkadorf, v závorce český (Trčkov), katastrální plochu (553 ha), průměrnou nadmořskou výšku obce 1/ Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Koenigreichs Boehmen, darin [ ]. XV. Koeniggratzer Kreis. Prag und Wien 1790, s / Johann Gottfried SOMMER, Das Koenigreich Boehmen; statistisch topographisch dargestellt. IV. Königgrätzer Kreis. Prag 1836, s / František PALACKÝ, Popis království Českého čili podrobné poznamenání [etc.]. Praha 1848, s / Viz např.: Jan ORTH Frant. SLÁDEK, Topograficko-statistický slovník Čech čili [ ] království Českého. Praha 1870, s. 834; Václav KOTYŠKA, Úplný místopisný slovník království Českého. Praha 1895, s (v obci žilo 6 Čechů a 506 Němců a jako zaměstnání obyvatel uvádí tkalcovství a výrobu krabic i beden). 5/ Eduard LANGER Johann SCHADE, Führer durch das Adlergebirge. Trautenau 1898, s / KOLEKTIV, Heimat Adlergebirge. Lexikon Deine Heimat. Erinnerung und Aufgabe. Lexikalische Darstellung der Heimatlandschaften Oberes Adlergebirge, Grulicher Ländchen, Friesetal. Regensburg 1980, s. 30.

2 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) (750 m), počet obyvatel roku 1930 (439, z toho 408 německé národnosti). Ves údajně založil nejmenovaný Trtschka, majitel opočenského panství, který jí dal jméno. První písemná zpráva prý pochází z roku 1654, roku 1750 se ves stala samostatnou obcí, přifařenou do Kunštátu (v obci však byla kaple Panny Marie Pomocné s mešní licencí) a přiškolenou do Friedrichswaldu (Bedřichovka). 7/ Prvními obyvateli byli uhlíři, popeláři a skláři, přicházeli z hutí v Bedřichovce (na sousedním solnickém panství) a z Lasówky v Kladsku. Nejnovější statistické informace přinesla publikace o správním vývoji okresu Rychnov nad Kněžnou. Zde je uvedeno, že první zmínka o existenci obce pochází z roku 1720; původně patřila k feudálnímu panství Opočno; v letech fungovala jako samostatná obec, od do roku 1950 tvořila část obce Kunštát, od roku 1950 část obce Orlické Záhoří; po stránce soudní obec patřila v letech do soudního okresu Nové Město nad Metují, poté patřila pod Úřední soud Rokytnice v Orlických horách, následně v letech opět pod Okresní soud Nové Město nad Metují, pod Žamberk a od roku 1960 do soudního okresu Rychnov nad Kněžnou. Rovněž zařazení do politického okresu bylo velice variabilní, zobrazovalo složitý politický a správní vývoj republiky a užšího regionu: Nové Město nad Metují, po okupaci českého pohraničí v letech Landrat Králíky/Grulich, okres Nové Město nad Metují, Dobruška, opět Nové Město nad Metují, Žamberk a od roku 1960 Rychnov nad Kněžnou. Místní národní výbor byl pro obec v letech v Trčkově, v letech v Kunštátu a od roku 1950 v Orlickém Záhoří. Farní obvod se neměnil obec spadala pod jurisdikci Farního úřadu církve římsko-katolické v Kunštátu (přitom nutno zdůraznit, že farní kostel ležel na bývalém feudálním panství rychnovském (od kterého byl oddělen klínem vsí solnického panství). 8/ Počet domů a obyvatel (jehož národnostní skladba se po roce 1945 měnila) měl klesající tendenci (vzniklou již vývojem po I. světové válce, poté mobilizací do říšskoněmecké armády a jejími důsledky a nakonec poválečným odsunem německojazyčného obyvatelstva, jehož odchod se nepodařilo nahradit novoosídlenci, takže nakonec došlo k totálnímu vylidnění), jak vyplývá z následujícího přehledu: 9/ 7/ Pamětní kniha farnosti kunštátské, založená roku 1839, uvádí, že toho roku bylo v Trčkově 64 domů a 416 katolických duší; dnem byly vsi Zelenka, Bedřichovka a Trčkov odškoleny od školy ve farní vsi Kunštát a do Bedřichovky byl přidělen vlastní učitel pro výuku 141 školou povinných dětí, vlastní škola byla postavena v Bedřichovce a vysvěcena (Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou (dále jen: SOkA), strojopisný překlad z originálu do češtiny, sign. C/259 př., s. 3, s. 75). 8/ Josef JUZA Jindřich ŠROM, Správní vývoj okresu Rychnov nad Kněžnou. Stav k Rychnov nad Kněžnou 1982, s O složitém topografickém vývoji vsí v údolí Divoké Orlice v průběhu věků, ať na české či kladské straně, který mnohý regionální autor nechápal, viz např. Jaroslav ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama. Z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří (dále jen: Panorama). 8. Dobré 2000, s. 3 31; 9, 2001, s. 5 30; 10, 2002, s ; 11, 2003, s. 3 10; 12, 2004, s. 3 33; 13, 2005, s / J. JUZA J. ŠROM, Správní vývoj okresu Rychnov nad Kněžnou, s

3 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Rok domů obyvatel Vraťme se však k názvu obce, který úzce souvisí s jejím vznikem. Název činil obtíže jak německým, tak českým autorům. Pojmenování Dreschendorf (1790) ukazuje na zaměstnání obyvatel: jde o ves námezdních dělníků, mlatců obilí. Zato název Terschendorf, Treschendorf, Trčkadorf ukazuje na určitou spojitost s rodinou bývalých majitelů opočenského panství (na jehož území ves osamoceně ležela), rytířů či později členů panského stavu Trčků z Lípy. Postřehli to i němečtí autoři, kterým závěr této úvahy poskytl doklad o starobylosti obce. Tak F. Küssel uvádí, že v tzv. berní rule je uváděna příslušející k farnosti kunštátské Hinterdorf, která však teprve později získala po majitelích opočenského panství, Trčcích z Lípy, název Trtschkadorf, a založená někdy mezi lety 1500 až 1650 ležela na opočenském panství. 10/ Čeští filologové uvádějí název Trčkov, Trčkadorf (lidově Tetschkadorf) s poukazem na skutečnost, že Trčkové vládli na Opočensku v letech , rozebrali jméno Trčka, ale určitě se nevyjádřili, odkdy a proč se vesnice tak jmenuje. 11/ Další český filolog již jasně uvedl, že název Terschendorf nebo Treschendorf znamená totéž, co ves Trčkova a název že vznikl k poctě pánů Trčků z Lípy, kteří na opočenském panství vládli od / Ferdinand KÜSSEL, Die deutsche Besiedlung des Adlergebirges. Regensburg 1954 (Heimat Adlergebirge. Ein Heimatbuch in Folgen für den Heimatkreis Oberes Adlergebirge, 1. Folge; dále jen: HA), s. 52, 34, 35. Autor si bohužel plete opočenskou ves Hinterdorf/Trčkov (teprve později založenou), se vsí Neudorf/Nová Ves na rychnovském panství (rovněž později založenou), přičemž obě vesnice patřily ke kunštátské farnosti. Jde ovšem o trapný omyl. Berní rula pro opočenské panství je psána česky, není zde uvedena ani ves Trčkov, ani Hinterdorf (viz: Václav PEŠÁK, Berní rula. 12. Kraj Hradecký. Praha 1951, s ) a ani na rychnovském panství, ani na solnickém nebo černíkovickém statku není uvedena Nová Ves, natož Trčkov/Hinterdorf (viz: Iva ČADKOVÁ Magda ZA- HRADNÍKOVÁ, Berní rula. 14. Kraj Hradecký. III. Praha 2009, s , , ). Rovněž není Trčkov zapsán v tzv. soupisu poddaných podle víry z roku 1651 (srv.: Lenka MATUŠÍKOVÁ Zlatuše KUKÁNOVÁ Magda ZAHRADNÍKOVÁ, Soupis poddaných podle víry z roku Hradecko Bydžovsko Praha 2000). 11/ Antonín PROFOUS Jan SVOBODA, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. Praha 1957, s

4 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) do 1635 ; název Dreschendorf může být umělou obměnou podoby Trčkadorf, ale také, že z formy Dreschendorf se na základě náhodné zvukové podobnosti uměle vytvořilo místní jméno Trčkadorf k oslavě panského rodu. 12/ Autorka M. Klarová dokonce uvedla, že majitel olešnického dvora, rytíř Trčka, byl v době třicetileté války jako protestant pronásledovaný. Musel své sídlo opustit a utekl se do lesů východně od Vrchmezí, kde založil osadu, ze které později vznikla vesnice, která byla po svém zakladateli pojmenována Trčkadorf. 13/ Objektivní znalec regionu E. Michalitschke spojil vznik Trčkova se sklárnou, kterou na dílu solnického panství vybudoval huťmistr Hans Friedrich roku 1614 nebo krátce poté. Personál nutný k provozu sklářské hutě se usazoval a budoval si domky poblíž hutě, proti proudu Divoké Orlice; toto osídlení se v průběhu desetiletí rozdělilo do jednotlivých vsí, mezi nimiž byly i domky pozdějšího Trčkova. 14/ O Trčkovu, ležícím na území opočenského panství, nelze podle něj přesně říci, kdy byl založen, rozhodně však až po roce 1654, i když jeho jméno ukazuje na starší vznik vesnice, která se jmenovala či bývala psána jako Hinterdorf, Terschendorf, Treschendorf nebo Trschkadorf. V roce 1939 měla ves 376 obyvatel v 91 domech, ale pouze 8 rolníků vlastnilo více než 8 ha půdy. 15/ Nově se k názvu vsi vyslovil Jaroslav Šůla, když napsal, že místní jméno Trčkov nevzniklo jako onomum k poctě Trčků z Lípy, ale má souvislost s lesním komplexem Trtschkawald ležícím v území, o které se svářelo opočenské (frymburské) a homolské panství. 16/ Přesto ještě roku 2007 napsal František Musil, že do neosídleného hvozdu začaly [sic!] zasahovat Trčkové z Lípy, majitelé panství Opočno, kteří v této ještě neosídlené oblasti založili např. Trčkov. 17/ K území obce se pojí také lidové pověsti, zachycené v německém vyprávění, např. o ohnivém bezhlavém psu, o čarodějnici nebo o ohnivém mužíčkovi. 18/ V některých orlickohorských pověstech se také odráží sklářská minulost regionu. Bezprostředně Trčkova se týká pověst o pokladu na Sklářské louce ( Hüttenwiese ). 19/ Tato lokalita bývá spojována s obcí Trčkov, i když neleží na trčkovském katastru. Je to z toho důvodu, že laickým německým vlastivědným pracovníkům byla sklářská minulost regionu známá, známá jim byla i některá romanticky pochopená data přesně určující vznik sklárny. Čeští badatelé, kteří pozůstatky staré sklárny prozkoumávali a o této lokalitě psali, si nezjistili, na jakém katastru lokalita leží, takže nakonec publikovali mystifi- 12/ Ivan LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic. Studie toponomastická. Choceň 1969 (Knižnice Orlického muzea v Chocni svazek 6), s. 113, / Maria KLAR, Flurnamen deuten auf eingegangene Erwerbszweige (aus der Gießhübler Chronik). Trostbärnla Heimatkalender Oberes Adlergebirge, Grulicher Ländchen, Friesetal. 43, Regensburg 1994, s / Ernst MICHALITSCHKE, Die Erschließung des Oberen Adlergebirges in der Neuzeit. In: Erlitztal. Ein Heimatbuch in Folgen für den Heimatkreis Oberes Adlergebirge (HA, 4. Folge). Regensburg 1962, s / TÝŽ, Das obere Erlitztal. In: Erlitztal, HA 4, 1962, s Viz též: Rudolf SEIDEL, Die oberen Erlitztaldörfer. Trostbärnla 1978, Regensburg 1977, s , zejména s O názvech vodních toků na trčkovském katastru pojednává Vilém KRATOCHVÍL (Za trčkovskými potoky. Panorama, 19, 2011, s ). 16/ Jaroslav ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama, 8, 2000, s / František MUSIL, Kladsko. Praha 2007, s / Großmutter erzählt. Sagen der Heimat. Landskron 1940, s. 14, a 103. Upravené a převyprávěné do českého jazyka většinu z nich vydal Jiří FRÝZEK (Babička vypravuje/großmutter erzählt. Ústí nad Orlicí 2003, s. 115 a 116). 19/ Großmutter erzählt, s (Der Schatz auf der Hüttenwiese). 102

5 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda kující články o sklárně v Trčkově, která tam ovšem nikdy nebyla; pozdější odborný průzkum nálezů nakonec datoval vznik této bývalé sklárny do druhé poloviny XVII. století. Teprve archivní výzkum definitivně stanovil, že zatímco ves Trčkov v XVIII. století ležela na opočenském panství, objekt bývalé sklárny na Sklářské louce ležel a leží v katastru obce Deštné, která v té době byla součástí sousedního černíkovického panství, a zjistil, že sklárna fungovala jako režijní vrchnostenský podnik od let (nikoliv dříve!) do roku 1765, kdy vyhořela a již nebyla obnovena. 20/ Jaká je tedy skutečnost? Již v prvé polovině XVI. století začaly spory české šlechty o území v údolí Divoké Orlice na jejím levém i pravém břehu, které někdy přerůstaly do malé pohraniční války. Zasáhly rokytnické a další panství, ale končily pro českou šlechtu neúspěšně. Byly to spory o půdu, lesní bohatství (dřevní hmota, divoká zvěř), ryby, ale i o těžbu rud. Průběh těchto sporů byl již na základě literatury a archivních pramenů poměrně podrobně vylíčen. 21/ Málo známý je však spor o území na konci údolí, v lesích kolem Vrchmezí a pozdější vsi Trčkova, který se táhl dlouhá desetiletí, od roku 1541 do roku Byl to územní spor o dřevní hmotu a vápencová ložiska. Již ve starší literatuře, české i německé, se objevují zmínky o hraničním sporu mezi majiteli opočenského (frymburského) panství a majiteli homolského panství v Kladském hrabství (které však bylo součástí Českého království, byť s výjimečným právním statutem), jež tvořilo tzv. vnější kraj Království. 22/ Písemnosti o tomto sporu o hranice 20/ Václav TOCHÁČEK, Průzkum zaniklých skláren v Orlických horách Orlické hory a Podorlicko (dále jen: OHP), 6, Rychnov nad Kněžnou 1974, s ; Václav ŠPLÍCHAL, Za tajemstvím orlického skla. Deštné v Orlických horách 1980; TÝŽ, Významný objev pod Šerlichem v Orlických horách. Zhodnocení archeologického výzkumu na sklárně Trčkov Na cikánce ( ). Orlické hory 82. Rychnov nad Kněžnou 1982, s ; Jaroslav ŠŮLA, Stručné dějiny a topografie skláren v Orlických horách v období feudalismu. Sborník prací východočeských archivů, V, Zámrsk 1984, s (viz zejména s. 137 a pozn. 49 na s. 170 a pozn. 181 na s. 179); Václav ŠPLÍCHAL Jaroslav ŠŮLA, Křehká krása z Orlických hor. Sklo, sklárny a skláři Orlických hor a Podorlicka. Deštné v Orlických horách Žamberk 2004, s / Jaroslav ŠŮLA, Hraniční spor na horním toku Divoké Orlice v XVI. století. Kladský sborník (dále jen: KlSb), V, Hradec Králové 2003, s ; TÝŽ, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice, Panorama, 9, 2001, s ; Panorama, 10, 2002, s ; Panorama, 11, 2003, s / Jako první si tohoto sporu povšimnul M. PERLBACH (Die Herren von Kauffung auf dem Hummelschlosse. Geschichte des Hummelschlosses von Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens. X. Breslau 1870, s. 43 ad., s. 50 ad.; TÝŽ, Reinerz und die Hummelherrschaft von , tamtéž, XI, 1871, s. 386 ad., s. 392 ad.). Zmínku o něm přináší např. E. MICHA- LITSCHKE, Die Erschließung des Oberen Adlergebirges in der Neuzeit, in: Erlitztal, HA 4, 1962, s

6 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) jsou uloženy v různých fondech, zejména v Národním archivu v Praze 23/ a ve Státním archivu ve Vratislavi. 24/ Již roku 1541 začaly prvé pochybnosti o průběhu hranic a začaly být protokolovány výpovědi svědků. Byla to doba následující poté, co Zdeněk Trčka z Lípy a na Opočně ( ) přikoupil frymburské panství, a homolské panství, jako panství komorní v Kladském hrabství, vlastnil od roku 1541 zástavní pán Hrabství, Jan z Pernštejna (až do své smrti roku 1548). Čeští svědci prohlašovali, že na sporném území těžili vápenec, pálili ho a vápno používali k přestavbě opočenského sídla Zdeňka Trčky z Lípy. Spor se protahoval, někdy se nebezpečně vyostřoval, střídaly se komise, až spor vybuchl s novou intenzitou koncem devadesátých let XVI. století za Viléma Trčky z Lípy a Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy a na Opočně (účastníci komise se měli roku 1596 sjet do vsi Kranštatu, tj. do Kunštátu na rychnovském panství), zejména ale za Jana Rudolfa I. Trčky z Lípy a na Opočně, vlastníka panství od roku Roku 1599 se konala hraniční obhlídka (zápis o shlédnutí sporného území je v DZV 173, M 30 N 2), poté opět roku 1608, při níž pořídil mapu sporného území Šimon Podolský z Podolí, úřední měřič při deskách zemských, 25/ který tuto mapu roku 1615 při další hraniční komisi ještě korigoval (zápis o shlédnutí sporného území je v DZV 189, D 10 14). Právě na této mapě (uložené dnes v Národním archivu Praha, Sbírka map a plánů, ič. 1473) jsou označeny jako sporné území trčkovské lesy, ve kterých ovšem ještě chybí sídelní jednotka; ves Trčkov pak později vznikla na zbytku lesů frymburského panství po definitivním rozhraničení, potvrzeném a uzavřeném v roce Tehdy totiž majitelé opočenského panství, bratři Colloredové z Walsee, vznesli požadavek na území včleněné do homolského panství, což císaře Ferdinanda II. muselo nesmírně rozlítit. Nařídil proto realizovat definitivní rozhraničení území a označit je kamennými mezníky, z nichž některé se opatřené datem 16. září 1636 dochovaly. 26/ Samozřejmě ves nevznikla do roku 1653, není uvedena v tzv. berní rule, ale až v pramenech XVIII. století. A to se ještě Trčkov nejmenovala. Pro centrum farnosti v Kunštátě to byla Hinterdorf, pro opočenské vrchnostenské ředitelství Kronstadt. 23/ Je to v prvé řadě fond Hraniční spisy (HS), sign. N 11, N 12 (+ mapa, zařazená dnes ve sbírce map a plánů pod č. 1473), N 20, N 41, N 54; fond Desky větší zemské (DZV) č. 173, fol. M 30 N 2, č. 189, fol. D 10 14; a fond Stará manipulace (SM), sign. N 10/8 a sign. T 4/72. Na základě zápisu v DZV 173 popsal průběh ohledání hranic mezi Frymburskem a Homolskem August SEDLÁČEK (Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy. Praha 1920 (Rozpravy České akademie věd a umění), s ) a došel k názoru, že šly hranice s Kladskem dále za Vrchomezemi nežli nyní, že se hranice staré neshodují s nynějšími a že tolik je asi zřejmo, že byly mezi Olešnicí a Dušníkem. Sporným územím byl rovněž horský úsek prameniště Orlice (k tomu viz: Vilém KRATOCHVÍL, Jezerní pole v Kladsku. Putování za pramenem Divoké Orlice. Panorama, 16, 2008, s ). 24/ Jde o dva svazky spisů, které měly dříve signaturu Hrabství kladské, Rep 23 4c, ale dnes mají novou signaturu: Hrabstwo Kłodzkie, nr 28, nr 29; bohužel v současné době jsou špatně zachovalé, a tudíž i špatně čitelné. 25/ Ivan HONL, Které mapy zhotovil Šimon Podolský pro potřebu desk zemských? Kartografický přehled, I, Praha 1946, s. 18; Jaroslav ŠŮLA, Nejstarší mapy Orlických hor. Listy Orlického muzea, VI, Choceň 1971, s / Jiří SLAVÍK, K poslednímu velkému hraničnímu sporu na česko-kladské hranici. KlSb 5, 2003, s ; Jan HÉGR, Památky na hřebenech Orlických hor. OHP 9, 1999, s

7 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda Jako Kronstadt/Kunštát je alespoň ves uvedena v tzv. tereziánském katastru na opočenském panství, kde se uvádí zaměstnání obyvatel: 13 lžičařů, 1 mlynář bez mlýna, 1 sklenář, 1 tkadlec, 1 přadlák a 1 podruh (mlynář bez mlýna). Poddaní byli zatíženi 25 dny ruční roboty týdně. 27/ Název Trčkadorf mohl vzniknout v souvislosti s prováděním revizí hranic s Kladskem v XVIII. století, když se při obchůzkách hranic připomínalo, že ves leží na vykáceném lesním prostoru, který kdysi patřil Trčkům z Lípy. 28/ Nejstarší názvy vsi Trčkov a jména jejích obyvatel nalézáme v prvních matrikách kunštátské farnosti. 29/ Tato farnost zahrnovala v XVIII. století následující stávající, ale i postupně vznikající lokality: Kunštát/Kronstadt, Bedřichovka/Friedrichswald, Zelenka/Grünborn, Jadrná/Kerndorf, Černá Voda/Schwarzwasser, Nová Ves/Neudorf, Trčkov/Trčkadorf/Dreschendorf, a do roku 1780 též kladské vesnice Kaiserswalde/Lasówka (se samotou Königswalde/Królewski Las), Langenbrück/ Mostowice (s osadou Drei Häuser/Trójka) a Friedrichsgrund/Piaskowice. Není pravda, jako píše výše uváděná literatura, že prvá písemná zmínka o vesnici Trčkov vznikla v roce 1720, neboť v pramenech (tj. v první kunštátské matrice, sign. 81-1, ve všech jejích dílech 30/ ) se ves připomíná poprvé již k roku 1709, a to zpočátku pod názvem Dertschkawalt, Derschkawalt, Dertschka-Wald, Derskawalt, Dertschka-Waldt, Drtschka-Walt, Dreschkawalt, Dretschkenwalt. V roce 1722 se již objevuje podoba Trzkawald, Tertzkawaldt. Jde tedy o pojmenování Trčkův les a místní jméno bylo utvořeno podle sousedních či blízkých vesnic: Friedrichswald/e (Bedřichovka), Kaiserswald/e (Lasówka), Königswald/e (Królewski Las), Lichtenwald/e (Poręba), Bärnwald (Neratov), Freiwald/e (Lesica) či Schönewald/e (Podlesí). 31/ Koncem XVIII. století se objevuje tvar Dreschendorf. 32/ V současně založené matrice oddaných je sice použito také tvaru Dreschendorf, 33/ ale na fol. 1 této oddací matriky je napsáno: Trczkendorff 27/ Aleš CHALUPA Marie LIŠKOVÁ Josef NUHLÍČEK František RAJTORAL, Tereziánský katastr český. Rustikál. 1. Praha 1964, s Zachycuje celkem 17 hospodářů, z nichž 14 vlastnili pouze 1,1 až 5 strychů orných polí. Vlastní ves (farní) Kunštát, ležící na rychnovském panství, je popisována tamtéž na s. 271, a vesnice Jadrná, Zelenka a Bedřichovka (též někdy označované jako Kunštát ), jsou popisovány tamtéž na s Pavla BURDOVÁ Dagmar CULKOVÁ Eliška ČÁŇOVÁ Marie LIŠKOVÁ František RAJTORAL, Tereziánský katastr český. 3. Dominikál. Praha 1970, s (ale ještě neuvádí ves Trčkov v kunštátské farnosti: viz s Uvádí pouze farní vsi Kunštát, Jadrná, Bedřichovka, Zelenka a v Kladsku Mostowice a Kaiserswalde). Srv. též: Jaroslav ŠŮLA, Ceny obilí na kladském pomezí v letech ve světle zpráv kronikářů. Český lid, 56, Praha 1969, s (zejména Exkurs na s : Hlad na Opočensku na jaře roku 1747). 28/ Srv. např. Národní archiv Praha (dále jen: NA Praha), HS, sign. N 34, N 41 ad.; Jaroslav ČÁP, Českokladská hranice v 18. a 19. století. KlSb II, 1998, s / Jde o první a druhou matriku římskokatolické farnosti, a sice matriku narozených, oddaných a zesnulých z let , a o matriku narozených, oddaných a zesnulých z let Jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Zámrsku (dále jen: SObA Zámrsk), Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ římskokatolické fary Kunštát, sign a Záznamy osobních i místních jmen se někdy liší podle stáří a doslýchavosti zapisujícího kněze či podle jeho znalostí německého pravopisu a toho si musíme být při dešifraci jmen vědomi. 30/ Matrica Baptisatorum, Mortuorum et Copulatorum Administraturae Cronstadiensis a / Viz: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic, s / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, sign (Sterberegister der Gemeinde Dreschendorf) pro léta / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, sign (Trauungs register der Gemeinde Dreschendorf) pro léta

8 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) oder Dreschendorff (a tvar Dreschendorf se v této matrice používá ještě roku 1840). Jde o progresivní název, utvořený podle dalších okolních německých vesnic na levém (kladském) či pravém (českém) břehu Divoké Orlice: Grenzdorf/bez polského ekvivalentu, Kerndorf/Jadrná, Neudorf/Nová ves či Bartzdorf/Bartošovice v Orlických horách. 34/ V purkrechtní knize z roku 1803 je uvedeno již pouze Trtschkendorf a toto pojmenování přešlo do úředního německého názvu Trtschkadorf. Jaká jsou nejstarší jména obyvatel obce, jak se jmenovali její zakladatelé? Seznam prvních osadníků z let , zapsaných v nejstarší kunštátské matrice (sign. 81-1), je následující (uvádíme prvý záznam a vývoj jména do XX. století v abecedním pořadí): BURGERTH/BURGERT (1710); DONALEK/DONOLESCH/ DOHNALEK (1711); FINGER (1727); FRETZ (1714); GROWISCH (1711); HENKE (1713); HEUßLER (1714); LICHTER (1713); MAHRER (1722); OBST (1714); PETTER (1709); PETTERSCHIK (1722); PETTRO (1712); PEYKER (1724); REICHL (1727); ROTSMAN/ROTZMAN/ROTZMON (1711); SCHROM (1709); STEPAN/STEFAN (1717); STUMP (1723); WENTZL (1724). V průběhu dalších desetiletí se obec pomalu rozrůstala. Některá jména prvních zakladatelů mizí, objevují se nová (původní jména z let jsou vytištěna tučně). Koncem XVIII. století, v letech , v obci již nacházíme následující jména: 35/ ABEL, BARTSCH, BECKER, BILLET, BITTNER, BURGERT/PURKERT, CZEINER, DOHNALEK/DONALEK, 34/ Viz též: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen a osídlení v povodí Orlic, s / SObA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, FÚ Kunštát, Taufregister der Gemeinde Dreschendorf (sign. 81 3), Trauungs register der gemeinde Dreschendorf (sign. 81 7) a Sterberegister der Gemeinde Dreschendorf (sign. 81 8); jde o matriky pro léta 1784 až

9 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda DÖRNER, EFFENBERGER, FIDLER, FINGER, FRICKKINGER, GALLE, GERZWALL, GLAMMER, GOTTWALD/GOTTWALT, HAISLER/HASLER/HAßLER/HÄUSLER/HAÜßLER/HEISLER, JUNK, KAUFMANN, KEGWAL/KEGWALL/KEJWAL/GEHWALL/GEIWAL/GEYWAL/GE- WALD/GÖWALD, KINTZEL/KINTZL/KINZEL/KÜNZEL/KÜNTZEL, KLAR, KLENNER, LEBEL, LUTSKE/LUTZKE/LUTZKY/HLUTZKY, MECZNER, MICHEL, NIERENBERG/NIRNBERGER/NIERENBERGER/NÜRNBERGER, OFFENBERGER, PATEK, PETER/PETR, PETERSYK/PETERSIK/PETRSIK/PETRZYK/PETRYK/PATRSIK, POHL/POL, RASEL/RAßEL, RATHMAN/RATZMANN/ROTZMAN/ROTZMANN/ROTHMANN, RIESNER/RIEßNER/RIßNER, SCHLAGER, SCHNEIDER, SCHREIBER, SCHUBERT, STEPHAN, STUMPF, TÄNTZER/TENZER, TROJAK, WAMBERGER, WENZEL/WENTZEL, ZEUNER. 107

10 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Purkrechtní kniha od roku 1803 zaznamenává ve vsi Trtschkendorf kromě již výše uvedených navíc jen příjmení SCHMIED 36/ a gruntovní kniha z let v Trtschkendorfu jako nová příjmení BEINLICH, ELSNER, HAHNEL, NETTIG, PARTSCH (= BARTSCH), RIEDL, SAGNER a SCHÖBEL/SCHÖBL. 37/ V roce 1875 žili v Trčkově v 76 popisných číslech zaknihovaní občané těchto příjmení, čili majitelé domů, případně i pozemků: 38/ BARTSCH (3x), BECKER (2x), BITTNER (1x), BURKERT (1x), DOHNALEK (3x), DÖRNER (10x), ELSNER (1x), FINGER (2x), GEWALD (4x), GOTTWALD (3x), GUDER (1x), KINZEL (1x), KLOGER (1x), LANDAU (1x), LUTZKE (4x), NETTIG (2x), NUTZ (1x), PEIKER (1x), PETER (1x), PETŘÍK (1x), RASEL (8x), REINELT (1x), RIESNER (4x), SAGNER (2x), SCHLAGNER (1x), SCHMIDT (1x), SCHREIBER (2x), STUMPF (1x), TENZER (3x), WENZEL (8x) a ZEUNER (1x). Knihovní katastrální extrakt obce Trčkov z roku / uvádí další jména obyvatel obce ze sedmdesátých let, která jsou pouze obměnou jména základního (nebo též písařem zkomolená) nebo patří obyvatelům bez nemovitého majetku, čili bezzemkům a sloužícím: BEKER, BÖCKER, ENGLICH, FEIGEL, GEHWALD, HEIS- LER, JUNG, KEIWAL, KINZEL, KLÜGEL, LUTSKY, LUTSKÝ, NETIG, PEIGER, PETRO, RIESSNER, VOLKNER a WENZL. Je jasné, že většina majitelů nemovitostí v Trčkově byli v té době již německojazyční obyvatelé, i když jména některých z nich nemohla zapřít český původ. Ve své době mohlo jít též buďto o Čechy nebo o poněmčené Čechy, převážně ze severovýchodních Čech: Dohnálek (jméno nalezneme v obci Javornice), Kejval (Kounov, Ohnišov, Sněžné), Netík (Osečnice), Patek, Petr (Hlinné), Petřík (jinak by to byl Kleinpeter; Dobré), Trojak, Wamberger (přišel z českého města Vamberk) a Wenzel (Dobré), snad i Hahnel (Haněl). Zajímavá je též zkomolenina Lutske, Lutzky atd., zřejmě vycházející ze základu Hlucký takto byl označen obyvatel pocházející z vesnice Hluky na opočenském panství. 40/ Ale i příjmení Bartsch/Partsch atd. (Marienthal/Niemojów) má původ v osobním jméně Bartoš (Byzhradec, Dobré, Javornice aj.), stejně tak Stephan prozrazuje hojné na Náchodsku a Opočensku příjmení Štěpán. Převážná většina obyvatel pocházela jak uvádí E. Michalitschke či R. Seidel ze sousední Bedřichovky nebo z Lasówky, se kterými byli svázáni četnými pouty, ale i z okolních vsí v Kladsku (prostřednictvím jejich přifaření do kunštátské farnosti) nebo horských vesnic v Čechách, kde se již dříve usadilo německé obyvatelstvo z Kladska a kde nacházíme jejich jmenovce, což můžeme demonstrovat na soupisu poddaných z roku / nebo na o něco mladší berní rule (BR) pro Hradecký 42/ 36/ SObA Zámrsk, Vs Opočno, Kniha purkrechtní panství Opočna Nro VI. od roku 1803 (doposud nezpracováno). 37/ SObA Zámrsk, Vs Opočno, Gruntovní kniha pro Polom a Trčkov (doposud nezpracováno). 38/ Státní okresní archiv Náchod (dále jen: SOkA Náchod), Vyšetřovací protokol o založení nové pozemkové knihy pro Trčkov z roku 1875, karton č / SOkA Náchod, Okresní soud Nové Město nad Metují, Knihovní katastrální extrakt obce Trčkov 1878, fascikl č / O názvu vesnice viz: I. LUTTERER, Vývoj místních jmen v povodí Orlic, s / Viz poznámku / Viz poznámku

11 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda či Kladský kraj 43/ ( ). Zaměstnávali se nejprve prací v lese a provozem ve sklárně, později tkalcovstvím a různou námezdní prací. Pokud jde o nejstarší obyvatele (prvé osídlence či zakladatele) Trčkova, tak jsou nositeli příjmení, z nichž některá existovala v regionu již v polovině XVII. století: Burgert, Dohnálek (Bělá, Sněžné 1651; Debřece BR), Finger (Kunštát 1651; Zelenka, Zdobnice BR), Fretz, Growisch, Henke, Heusler, Lichter, Mahrer, Obst (Olešnice v O. h., Sedloňov 1651; Jedlová, Sedloňov, Plasnice BR), Peter (Hlinné, Deštné v O. h. 1651; Domašín, Vrchní Orlice BR), Petersik (Olešnice v O. h. 1651), Pettro, Peyker (Jadrná 1651; Langenbrück/Mostowice BR), Reichl (Deštné v O. h., Jedlová 1651; Benátky, Tisovec, Jedlová BR), Rotsman (Olešnice v O. h. 1651), Schrom (Olešnice v O. h. 1651; Jedlová BR), Stepan, Stump (Zelenka BR), Wentzl (Proruby, Zelenka, Nebeská Rybná, Kunštát 1651; Jadrná, Bedřichovka, Souvlastní BR). Rovněž původ některých dalších příchozích, kteří v pozdějších desetiletích rozšiřovali vesnici, můžeme částečně zjistit v blízkém okolí: ABEL (Jedlová 1651, BR), BECKER (Nebeská Rybná, Ober Langenau/Długopole Górne BR), BEINLICH, BILLET, BITTNER (Nebeská Rybná, Kunštát, Zdobnice 1651; Souvlastní BR), CZEINER, DÖRNER (Kounov, Sedloňov 1651; Dobřany BR), EFFENBERGER (Plasnice 1651; Šediviny BR), ELSNER, ENG- LICH (Jadrná 1651; Jadrná, Wölfelssgrund/Międzygórze BR), FEIGEL, FICKER, FINGER (Kunštát 1651; Kunštát BR), FIDLER (Deštné v O. h. 1651), FREI- WALD, FRICKKINGER, GALLE (Kunštát, Jadrná 1651; Kunštát, Langenbrück/ Mostowice BR), GERZWALL, GEWALD, GLAMMER, GOTTWALD, GUDER, HA- HNEL, JUNK (Nebeská Rybná, Bělá, Jedlová 1651; Jedlová, Marienthal/Niemojów, Ober Langenau/Długopole Górne, Peucker/Poniatów, Stuhlseiffen/Rudawa, Verlorenwasser/Ponikwa 1654), KAUFMANN, KEJVAL, KINZEL (Plasnice 1651), KLAR, KLEINER, KLENNER, KLOGER, KLÜGEL, KREUSEL, LANDAU, LEBEL, MECZNER, MICHEL, NETTIG (Osečnice 1651), NIERENBERGER, NUTZ, OF- FENBERGER, PATEK, POHL (Kounov, Deštné v O. h., Mnichová 1651), RA- SEL (Rampuše, Bělá 1651), REINELT, RESEL, RIEDEL, RIESNER (Bělá 1651; Bělá, Bukovina, Zdobnice BR), SACKL, SAGNER, SCHLAGER, SCHLAGNER, SCHMIED (Ober Langenau/Długopole Górne BR), SCHNEIDER, SCHÖBEL, SCHREIBER (Kunštát, Jadrná 1651; Jadrná, Kunštát, Ober Langenau/Długopole Górne BR), SCHUBERT, TENZER, TEUNER, TROJAK, URBAN (Nebeská Rybná 1651; Jadrná, Marienthal/Niemojów, Stuhlseiffen/Rudawa, Verlorenwasser/Ponikwa BR), VOLKNER (Nebeská Rybná 1651; Neu Waltersdorf/Nowy Waliszów, Martinsberg/Marcinków, Seittendorf/Gniewoszów, Ober Langenau/Długopole Górne BR), WAMBERGER, ZEUNER. 44/ 43/ Vydala ji Marie RYANTOVÁ (Berní rula. 34. Kladsko. Praha 2007). Vesnice Kaseirswalde/Lasówka ovšem v době pořizování berní ruly neexistovala (srv. o ní: J. ŠŮLA, Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice. Panorama, 8, 2000, s. 13; tam též na s stručně o dalších kladských vesnicích na levém břehu Divoké Orlice). 44/ V závorce jsou uvedeny odkazy na již publikované výše uvedené prameny. Pro hledání dalších příbuzně znějících osobních jmen doporučuji dvousvazkové dílo: Václav ČERVENÝ Jarmila ČERVE- 109

12 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Z Trčkova bohužel není dochována obecní kronika (ani ale nevíme, zda se psala), takže je velice těžké pokusit se o soustavný dějinný přehled obce (což však také není cílem této naší práce). Budoucí badatel se bude muset obrátit na archivní fondy Velkostatek Opočno (SObA Zámrsk), Farní úřad církve římskokatolické v Kunštátu (SOkA Rychnov nad Kněžnou), na příslušné obecní a okresní úřady, eventuálně další archivní fondy porůznu uložené. Zde uvádíme pouze několik ukázek z dosud nevytěžených pramenů z období kolem II. světové války, které těsně souvisejí s vývojem po roce 1945 a zánikem obce Trčkov. Trčkov postupně zachvacoval výbojný německý nacionalismus, ústící v šovinismus. Okresní četnický velitel v Novém Městě nad Metují hlásil dne , že předvolební agitační schůze německých národních socialistů, konané dne 12. a 13. března 1932 v Kaiserswaldu v Kladsku, se zúčastnil dělník August Schlagner z Trčkova čp. 7 a týž se spolu s krejčím Františkem Lutzke, rovněž z Trčkova, zúčastnil 16. dubna 1932 další volební schůze ve Friedrichsgrundu u Kladské Bystřice, končící provoláváním Heil Kampf (A. Schlagner byl v té době předsedou Gewerkschaftu německých národních socialistů v Trčkově). 45/ V březnu 1934 hlásil velitel četnické stanice v Kunštátu v Čechách, že Verband der Berg- und Hüttenarbeiter zřídil v Trčkově svoji platebnu, jejímž vedoucím se stal August Schlagner, když zanikla platebna Gewerkschaftsverbandu deutsche Arbeiter v důsledku rozpuštění strany DNSAP ( ). Platebna v Trčkově měla před uchopením moci v Německu A. Hitlerem kolem 30 členů, při rozpuštění již 67, a o to měl zásluhu Schlagner, který v tomto svazu soustředil všechny Hitlerovi věrné duše. Činil tak z hakenkreuzlerského přesvědčení. V roce 1931 a 1932 pokračuje hlášení byla v Trčkově mocná strana soc. dem. a hakenkreuzlerské hnutí rázně potírala. Dnes strana soc. dem. zásluhou hakenkreuzlerů ztrácí převahu a u členstva jest značná negace. Schlagner se zúčastňoval schůzí hakenkreuzlerů a v několika případech na nich mluvil, v Kaiserswalde navštěvoval rolníka Riesnera a poslouchal radiové přenosy Hitlerových projevů. August Schlagner, jeho syn i ostatní hakenkreuzleři bydlící na zdejším území jsou podporováni Německem tím, že jest jim tam poskytováno zaměstnání. Sám Schlagner jest tam však zaměstnán jen podle potřeby, t. j., aby měl nárok na průkazku pro pohraniční styk [ ] Schlagner má dům položený tak, že jest z něho přehled na všechny strany a nemusí se naprosto obávati překvapení v případě návštěvy podezřelé osoby nebo členstva svazu [ ] Dohled na obec Trčkov se strany četnictva jest také ztížen tím, že Trčkov jest nejodlehlejší obcí obvodu četnické stanice Deštné, která na tuto obec dohlíží v měsících letních a nejvzdálenější obcí pro stanici zdejší, která na obec dohlíží v měsících zimních. Tím se stává, že obě stanice nemají dostatečný evidenční přehled [ ] Zůstane-li platebna Solidarität v rukou Schlagnera, nebo některého jeho přítele, bude v několika málo měsících Trčkov s okolím úplně hitlerovským, o což se přičiní nejen Schlagner sám, ale i členové Bund der Deutschen a Turnverein a hlavně Ortsgruppe NSDAP v Kaiserswalde v Německu. 46/ Dne 19. května 1935 se konaly se konaly v Československu volby do Poslanecké sněmovny Československé republiky. V Trčkově byla NÁ, Berní rula. Generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku I., II. Praha / SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, Presidiální spisy, 1932, č. 209 dův. 46/ SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, hlášení stanice Kunštát v Čechách Zemskému četnickému velitelství v Praze čís. 45 z 19. března

13 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda volební místnost umístěna v čp. 83 (hostinec Růženy Ráslerové), voličské oprávnění mělo 244 obyvatel, bylo odevzdáno úhrnem 228 platných hlasů, z toho nadpoloviční většina pro Henleinovu sudetoněmeckou stranu (121 hlasů), která se tak zde umístila na prvním místě, a na druhém místě bylo 98 hlasů odevzdáno pro Německou sociálně demokratickou dělnickou stranu. 47/ Jak je vidět, obec se výrazně nacifikovala. Již v roce 1936 existovala v Trčkově místní skupina Sudetoněmecké strany, jedním z jejích aktivistů byl Wilibald Kleiner z čp. 26 a jako předseda vystupoval August Schlagner, který hodlal uspořádat v Trčkově veřejnou schůzi, která mu však nebyla Okresním úřadem v Novém Městě nad Metují povolena. Augustin Schlagner však místo ní svolal schůzi důvěrnou, které se zúčastnilo asi 100 osob. 48/ I v roce 1937 Aug. Schlagner (je v hlášeních charakterizován jako fanatický předák strany SdP v Trčkově ) svolával v Trčkově schůze SdP, jak je zaznamenáno v úředních spisech. Trčkov byl v roce 1938 připojen k Německu, místní muži narukovali do wehrmachtu a v bojích na okupovaných územích napadaných států umírali za národněsocialistickou myšlenku. V roce 1945 byla obec opět připojena k Československé republice a na základě rozhodnutí velmocí bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Stav osídlení roku 1945 byl následující (jména 160 obyvatel, přičemž nejsou zcela jistě podchycena všechna příjmení tehdy zde bydlících či přihlášených obyvatel): 49/ BARTSCH, DOHNALEK, DÖRNER, FICKER, FINGER, FREIWALD, GOTTWALD, GUDER, KLEINER, KREUSEL, LANDAU, PETERSIK, PEUKER, RÁSL, RIESNER, SACKL, SCHREIBER, SCHLAGNER, SLAGNER, TEUNER, URBAN, WENZL, ZE- UNER. Tento neúplný seznam obyvatel Trčkova, zřejmě ne vždy správně napsaný, dokazuje průběžný příliv dalšího obyvatelstva koncem XIX. a ve XX. století, ale také vykazuje oproti sedmdesátým letům XIX. století postupující germanizaci: např. z Petříka je již Petersik, z Kejvala je Gewalt atd. Ještě před rozhodnutím Postupimské konference bylo vypovězeno z Trčkova 168 osob (odešly zřejmě do Kladska) a k pozdějšímu, zřejmě již organizovanému odsunu, bylo připraveno 34 osob. A bylo v Trčkově 16 českých obyvatel (mužů, žen a dětí). 50/ Později byli v obci ubytováni řečtí emigranti a půdu obdělával státní statek, ale doosídlení se nepodařilo. 47/ NA Praha, fond Ministerstvo vnitra stará registratura, odd. 7, inv. č. 6893, sign. 7/1, k č Další občané Trčkova volili Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (3), Československou stranu lidovou (3), Německou křesťanskosociální lidovou stranu (1), Komunistickou stranu Československa (1) a Československou stranu živnostensko-obchodnickou (1). V politickém okrese Nové Město nad Metují bylo odevzdaných hlasů 1675 hlasů pro Henleinovu SdP, čímž se tato strana stala 3. nejsilnější stranou v okrese. 48/ SOkA Náchod, OÚ Nové Město nad Metují, Presidiální spisy / SOkA Náchod, ONV Nové Město nad Metují, sign. III/5a/2 (Seznam Němců, který vykazuje Místní národní výbor v Trčkově roku 1945; jména zřejmě nejsou správně zapsána). 50/ SOkA Náchod, ONV Nové Město nad Metují, sign. III/5a/2 (Odsun Němců, hlášení Místní správní komise v Trčkově). Odsun převážné části německého obyvatelstva ještě koncem května 1945 a poté se týkal v prvé řadě přistěhovalých říšskoněmeckých státních příslušníků, dále německojazyčného obyvatelstva, podporujícího záškodníky z Wehrwolfu a potulujících se tlup vojáků německé armády a příslušníků zbraní SS. Je třeba říci, že Trčkov s obyvatelstvem fanaticky vyznávajícím nacionálněsocialistickou ideologii, komunikačně obtížně dostupný a sousedící s dosud německým územím kladským, byl vhodnou základnou pro všechny tyto živly, skrývající se v těsném sousedství v Bystřic- 111

14 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Vzhledem k tomu, že bylo ukončeno osídlení lokality, podstatně se změnila forma zasahování člověka do vývoje krajiny. Měla za následek jak pozitivní, tak i negativní, změny. Vysídlení sice vedlo k určité revitalizaci lesních biotopů a návratu lesních druhů, ale na druhé straně i k opuštění obhospodařovaných luk a rašelinných lesních louček, čímž se zmenšoval prostor pro druhy, které jsou na tyto biotopy vázány. Zejména v rovinatých částech trčkovského území pokračovalo lesnické hospodaření s důrazem na pěstování smrku a značná část lesních louček s výskytem vzácných druhů zarostla a změnila se ve smrčiny, v lepším případě v olšiny a bučiny s prameništi (ortofoto z roku 1953 dokumentuje větší počet lučních enkláv v trčkovském lesním komplexu viz Tvář trčkovské krajiny negativně změnily také rozsáhlé meliorace v posledních desetiletích totalitního režimu. Vedly k omezení druhově bohatých podmáčených až vlhkých luk, jejichž zbytky jsou dnes chráněny sítí maloplošných chráněných území, i k poškození některých již chráněných lokalit (viz např. PR Bedřichovka, PR Trčkovská louka). Do soustavy Natura byly v širším území Trčkova, jako v jediném území v CHKO Orlické hory i širším regionu Orlických hor a Podorlicka, zahrnuty lokality vybrané jak na základě tzv. ptačí směrnice Evropské unie (evropská směrnice č. 79/409/ EHS), tak i na základě směrnice o stanovištích (evropská směrnice č. 92/43/EHS). V rámci regionální sítě evropsky významných lokalit mají trčkovské lokality vynikající postavení, které dokazuje nejen jejich vysoká koncentrace, ale i kvality oceněné nejvyššími stupni hodnocení vytvořeného pro naturové mapování. Podle ptačí směrnice, která chrání unikátní biotopy s evropsky ohroženými druhy ptáků, tu byla s účinností od vyhlášena první chráněná ptačí oblast v rámci širšího regionu Orlických hor a Podorlicka Ptačí oblast Orlické Záhoří s rozlohou přes 900 hektarů. Zahrnuje rozsáhlou enklávu lučních porostů a dalších mokřadních biotopů v pravobřežní nivě Divoké Orlice tvořící hranici s Polskem. Území zasahuje od Hraničního lesa jihovýchodně Kunštátu až k Trčkovské hájovně. Podle směrnice o stanovištích, která slouží k ochraně přírodních stanovišť a volně žijících rostlin a živočichů (kromě ptáků), je zároveň jako evropsky významná lokalita (dále jen EVL) evidován celý horní meandrující tok Divoké Orlice mezi Trčkovem a Zemskou branou včetně nivy a údolí některých pravostranných přítoků. Toto území s tzv. kombinovanou ochranou stanovišť a druhů o rozloze přes 181 hektarů je registrováno pod názvem Zaorlicko. Oblast Trčkova na severovýchodním úbočí Malé a Velké Deštné je nadto podle této směrnice chráněna jako EVL Trčkov (území s ochranou přírodních stanovišť předmětem ochrany jsou především acidofilní a květnaté bučiny a podmáčené smrčiny) o rozloze přibližně 432 hektarů. Oblast je v rámci územních systémů ekologické stability hodnocena jako nadregionální biocentrum (dále jen NRBC) Trčkov. EVL i NRBC Trčkov zahrnují většinu chráněných území (kromě Bedřichovky, která je součástí EVL Zaorlicko), která byla vyhlášena původně v roce 1982 v kategorii chráněných přírodních výtvorů (dále jen kých horách a pohybujících se bez respektu státních hranic (srv. např.: Vladimír ŠLOSAR Jana SÁGNEROVÁ, Československá armáda a německá menšina v roce In: Vojenský historický archiv. Ročenka Praha 2009, s ). 112

15 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda CHPV). Později byla jejich územní ochrana přehodnocena a zvýšena. V současnosti jde o národní přírodní rezervaci Trčkov, přírodní rezervace Hraniční louku, Trčkovskou louku a Bedřichovku a přírodní památku Velkou louku. Další hodnotnější lokality území jsou registrovány jako významné krajinné prvky (dále jen VKP), nebo v rámci územního systému ekologické stability jako lokální biocentra (dále jen LBC) VKP Trčkovský lom, LBC Na Harfě. Oblastí prochází naučná stezka Bedřichovka. Ptačí oblast Orlické Záhoří Byla zřízena pro ochranu populace zvláště chráněného a silně ohroženého chřástala polního (Crex crex) a jeho biotopu. Zahrnuje větší část PR Trčkovská louka (tj. i část EVL Trčkov) a Bedřichovka, soustavu Bedřichovských vodních nádrží i přírodovědecky cenné údolí meandrujícího horního toku technicky neupravené Divoké Orlice, které je také součástí Zaorlicka. Je jen symbolické, že se nachází poblíž rodiště našeho nejvýznamnějšího regionálního ornitologa Karla Plachetky (nar v Bedřichovce, zemř v Rychnově n. Kn.). Kromě chřástala se tu vyskytují např. i brkoslav severní (Bombycilla garrulus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a další (viz PR Bedřichovka a Trčkovská louka). V údolí nejhořejšího toku Divoké Orlice mezi Kunštátem a Trčkovem byly evidovány některé velmi cenné druhy cévnatých rostlin, které nebyly později registrovány v rezervacích zahrnutých do Ptačí oblasti. Patří k nim mimo jiné i fytogeograficky významné karpatské migroelementy hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), které tu dosahovaly severozápadní hranice svého rozšíření. Hlavinka horská je ale dnes považována za vyhynulý druh Orlických hor a jejich podhůří a nezvěstný druh východních Čech, od Trčkova byla doložena naposledy koncem 19. století. 51/ Od roku 2005 je součástí Ptačí oblasti soustava Bedřichovských vodních nádrží vybudovaná na zatrubené Bílé Orlici v pastvině mezi komunikacemi Šerlich Bedřichovka a Bedřichovka Trčkov. Kaskádovitě uspořádané průtočné vodní nádrže (640 m 2, 830 m 2 a 1212 m 2 ) s několikahektarovým mokřadem s prstnatcem májovým pravým (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) jsou dalším zdejším refugiem vzácné květeny a zvířeny. Stejně jako ve všech chráněných územích oblasti se i zde již rozmnožují čolci horský a obecný (Triturus alpestris, T. vulgaris), žijí tu ropucha obecná (Bufo bufo) a zmije obecná (Vipera berus). Byl zde zaznamenán výskyt vážky ploské (Libellula depressa), šídla modrého (Aeshna cya- 51/ František PROCHÁZKA, Rozšíření vstavačovitých rostlin v Orlických horách. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur. (dále jen: AMR), 6, Hradec Králové 1964, s (autor zde uvádí mimo jiné několik dosud nepublikovaných nálezů od Trčkova podložených herbářovými položkami v hradeckém a pardubickém muzeu např. Košťálův herbářový doklad smrkovníku plazivého (Goodyera repens) a doklad o výskytu hlavinky horské (Transteinera globosa) z roku 1897); TÝŽ, Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum Jacq.) v jihovýchodní části Orlických hor. Listy Orlického muzea, 1, 1968, s ; TÝŽ, Květena. In: Zbyněk ROČEK (Ed.), Příroda Orlických hor a Podorlicka, Praha 1977, s (floristické údaje z údolí Divoké Orlice mezi Kunštátem a Trčkovem); Karel KOPECKÝ, Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum Jacq.) v Orlických horách. Zpr. Čs. Bot. Společ. (dále jen: ZČSBS), 13/3, Praha 1978, s

16 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) nea), potápníků (Dytiscus sp. div.). V blízkém okolí byli evidováni např. tesařík pižmový (Aromia moschata), květní tesaříčci aj. 52/ Evropsky významná lokalita Zaorlicko Vznikla rozšířením původně navržené lokality Divoká Orlice, která zahrnovala pouze vlastní tok řeky. 53/ Předmětem druhové ochrany je zde důležitý živočišný bioindikátor drobná silně ohrožená rybka vranka obecná (Cottus gobio), jejíž přítomnost prokazuje mimo jiné vhodnost toku pro chov lososovitých ryb. Je aktivní večer a v noci a ve dne se ukrývá pod kameny. Vhodným prostředím pro ni jsou tedy hlavně mělké úseky řek s kamenitým dnem a trsy trav, což horní, převážně přirozený, tok Divoké Orlice splňuje. Lokalita je pro vranku v ČR vysoce významná, její zachovalost pro chráněný druh je skvělá (nejvyšší stupeň hodnocení zachovalosti). V horní části Divoké Orlice ovlivňované tahem ryb z Pastvinské přehrady se hojně vyskytuje i v ČR kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri), která vyhledává říční náplavy. Vzácné tu nejsou především pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario), noční dravec mník jednovousý (Lota lota), na některých místech se udržuje střevle potoční (Phoxinus phoxinus), preferující méně proudící vodu. Vyskytují se tu i lipan podhorní (Thymallus thymallus), jelci tloušť a proudník (Leuciscus cephalus, L. leuciscus) a úhoř říční (Anquilla anquilla). Stav rybí osádky v posledních letech silně ovlivňuje vydra (Lutra lutra). U Orlického Záhoří, Nové Vsi a Zelenky se na řece na přelomu tisíciletí ( ) a opět v současnosti objevil evropsky ohrožený bobr evropský (Castor fiber). Předpokládá se, že ke vzniku jeho zdejší populace přispěli jedinci migrující z přilehlých oblastí Polska, kde byli vysazeni. Bobr je zástupcem původní savčí fauny ČR, ale zhruba od poloviny 18. století do jeho osudu natolik zasáhl člověk, že jeho populaci vyhubil. Po krátké epizodě oživení výskytu v polovině 19. století na jihu Čech se u nás znovu objevil (nepočítáme-li epizodní výskyt v roce 1967 na Děčínsku) díky přirozené migraci z Rakouska, Německa a Polska i repatriačnímu programu až v polovině sedmdesátých let 20. století. Populace v Zaoorlicku není ale evropsky významná. Kromě vranky jsou v tomto území s kombinovanou ochranou chráněny údolní lužní lesy (podsv. Alnenion glutinoso-incanae) se vzácnějším společenstvem s olší šedou (as. Alnetum incanae, viz PR Bedřichovka), které jsou mikroklimaticky podmíněné vysokou vzdušnou a půdní vlhkostí, a floristicky bohaté květnaté trojštětové louky (sv. Polygono-Trisetion) s typickými bylinami vyšších poloh. S naším Zaorlickem na polské straně souvisí naturová lokalita Dzika Orlica zahrnující území o téměř 100 hektarů větší a přírodovědecky zachovalejší s nejzachovalejšími porosty olšin s olší šedou v celých polských Sudetech aj. 54/ 52/ Michal GERŽA, NATURA 2000 v Orlických horách, jejich podhůří a v Poorličí. Panorama, 13, 2005 (dále jen GERŽA 2005), s ; Josef HÁJEK, Noční monitoring chřástala polního v ptačí oblasti Orlické Záhoří. Orlické hory, 1/2, Rychnov nad Kněžnou 2005, s. 5 (včetně mapy Ptačí oblasti a zákresu nejhojnějšího výskytu chřástala polního); Jan MOCEK, Ptačí oblast Orlické Záhoří. Propag. skládačka Správy CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou 2005; Miloslav HROMÁDKO a kol., Ptáci Orlických hor (dále jen: HROMÁDKO a kol. c. d.). Dobré / Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 4. Panorama, 19, 2011, s / Miloš ANDĚRA, Jaroslav ČERVENÝ, Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) část 3. Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridea), nutriovití (Myocastoridae). Praha 2004; GERŽA 114

17 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda NPR Trčkov Na východních až jižních, převážně poměrně strmých, svazích Zadní hory (Doupnatá) mezi silnicí z Bedřichovky do Zadního Trčkova a silnicí ze Šerlichu do Bedřichovky je v nadmořské výšce asi metrů chráněn rozlehlý zbytek vysoce produktivního lesního porostu o rozloze přes 65 hektarů s téměř 23 hektarů rozsáhlým ochranným pásmem. Ve střední části se na vápníkem bohatší půdě zachoval fragment téměř 200 let starého bukového porostu, který je nejzachovalejším lesem pralesovitého charakteru v Orlických horách. Svým složením se přibližuje přirozeným porostům Orlických hor a uchovává autochtonní (místní) provenienci všech hlavních orlickohorských dřevin smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), které tu dosahují mimořádných rozměrů, jedle zde tvoří i tzv. čapí hnízda. Při isoenzymové analýze genetické odlišnosti zdejšího smrku (hlavní předmět ochrany) bylo zjištěno, že vykazuje některé znaky, které další studované orlickohorské smrkové populace postrádají. Problematika ale vyžaduje další studium. Větší část zřejmě původních květnatých bučin (as. Dentario enneaphylli-fagetum) byla v důsledku podpory pěstování smrku, zejména na úkor jedle (smrk cca 63 % oproti přirozenému zastoupení 38%, jedle 1 % oproti přir. 24 %), natolik pozměněna, že je dnes spíše přiřaditelná k acidofilním bučinám (sv. Luzulo-Fagion, as. Calamagrostio villosae-fagetum). V současnosti je ponechávána přirozenému vývoji. Květnaté bučiny se v NPR dosud vyskytují pouze na dvou mikrolokalitách v severovýchodní a jihovýchodní části. Na strmých svazích ostře zaříznutého údolí pstruhového Prostředního potoka provázených menšími skalními výchozy a sutí se nacházejí suťové porosty klenových bučin (as. Aceri-Fagetum). Významným fenoménem rezervace je množství lesních pramenišť (tř. Montio-Cardaminetalia), které se nacházejí hlavně ve střední a západní části. Ještě v padesátých letech minulého století byla u Prostředního potoka řada rašelinných louček viz obr. 1, které postupně ustoupily lesu. V jejich fragmentech se do devadesátých let vyskytovaly některé cenné rostliny, které dnes doplňují lokální soupis nezvěstných a vyhynulých druhů území. Současná luční společenstva tvoří fragmenty sušších mezofilních luk (sv. Arrhenatherion elatioris, as. Trifolio-Festucetum rubrae) v jihovýchodním cípu rezervace, břehy potoka provázejí devětsilové nivy (sv. Petasition officinalis). 55/ Rezervace byla zejména v posledních letech předmětem výzkumu řady přírodovědných oborů a všechny průzkumy prokázaly její vysokou hodnotu. 2005; Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 2. Panorama, 17, 2009, s ; TÝŽ, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 3. Tamtéž, 18, 2010, s / Václav MAREŠ, Navržená rezervace u Trčkova v Orlických horách. Práce a Studie Př., 3, Pardubice 1971, s (včetně zhodnocení historického vývoje lokality); Rudolf MIKYŠKA, Die Wälder der böhmischen mittleren Sudeten und ihrer Vorgebirge. Rozpr. Čs. Akad. Věd, ser. math.-natur., 82/3, Praha 1972, s ; Dušan KACÁLEK, O přirozených lesích Orlických hor. Panorama, 12, 2004, s ; Jiří DOSTÁLEK Josef KUČERA, Botanický inventarizační průzkum NPR Trčkov (dále jen DOSTÁLEK KUČERA c. d.). Ms., 2004 (depon. in: Správa CHKO Orlické hory Rychnov nad Kněžnou dále jen: Správa CHKO OH); Michal GERŽA, Lokality soustavy Natura 2000 v Orlických horách. Část 1 (dále jen: GERŽA 2008). Panorama, 16, 2008, s. 3 8; KOLEKTIV, Plán péče o Národní přírodní rezervaci Trčkov na období (dále jen: KOLEKTIV c. d.). Ms., 2010 (depon. in: Správa CHKO OH). 115

18 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Mykologické kvality dokládá zjištěný výskyt přes 230 druhů hub včetně např. vláknice štětinaté (Clytocybe hystrix), která tu byla nalezena poprvé ve východních Čechách, jde o jedinou známou lokalitu Orlických hor s vzácným kotrčem Němcovým (Sparassis nemecii), poprvé ze širšího regionu Orlických hor Podorlicka byl odtud doložen měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa) aj. 56/ Byly tu registrovány cenné mechy a játrovky, jako kupř. vápnomilný epifyt mechovec Sommerfeltův (Camphylophyllum sommerfeltii), z Orlických hor známý pouze ještě z bučiny na vrcholu Bukové hory, z našich hor dosud neznámý břehovec měkký (Hygrohypnum molle) nebo trsenka hladká (Jungermannia leiantha). 57/ Ke zvláště chráněným, nebo v rámci ČR, pouze východních Čech, nebo regionu, ohroženým cévnatým rostlinám patří průvodce květnatých bučin hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis, který ale indikuje hlavně vápnomilné bučiny as. Cephalanthero-Fagetum), kyčelnice devítilistá a hlíznatá (Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana) a vikev lesní (Vicia sylvatica), klenových bučin čarovník alpský (Circaea alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), mléčivec horský (Cicerbita alpina), papratka horská (Athyrium distentifolium) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a acidofilních bučin až smrčin pérnatec horský (Lastrea limbosperma), vranec jedlový (Huperzia selago) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). K významným druhům lesních pramenišť náleží blatouch bahenní poléhavý (Caltha palustris subsp. procumbens), bledule jarní (Leucojum vernum), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), starček potoční (Tephroseris crispa), violky bahenní a dvoukvětá (Viola palustris, V. biflora) a vrbovky alpská, bahenní a tmavá (Epilobium alpestre, E. palustre, E. obscurum). Fragmenty luk mimo jiné provázejí kokrhel menší (Rhinanthus minor), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) a vemeníky (Platanthera spp.), devětsilové nivy prvosenka vyšší pravá (Primula elatior subsp. elatior) a pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Dalšími významnými druhy území jsou kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), plavuně pučivá a vidlačka (Lycopodium annotinum, L. clavatum), podbílek šupinatý pravý (Lathraea squamaria subsp. squamaria), prstnatce Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a májový pravý, pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a svízel 56/ Věra SAMKOVÁ, Mykologický průzkum v CHKO Orlické hory. Panorama, 14, 2006, s ; Josef HÁ- JEK, Vzácné houby Orlických hor (dále jen: HÁJEK 2008). Tamtéž, 16, 2008, s / Štěpán KOVAL Magda ZMRHALOVÁ, Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Mong. Ex Lam. & DC) Brid. Ex Mong. & Nestl. v CHKO Orlické hory v roce Ms., 2010 (depon. in: Správa CHKO OH); KOLEKTIV c. d. 116

19 Voškerušová H. & Šůla J.: Trčkov zapomenutá vesnička v Orlických horách. Její vznik, zánik a okolní příroda hercynský (Galium saxatile). 58/ Poslední botanický výzkum 59/ tu již nepotvrdil dříve uváděné biku sudetsku (Luzula sudetica), čarovník prostřední (Circaea x intermedia), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) nejvýše položená lokalita ve východních Čechách, hruštičku menší (Pyrola minor), kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine subsp. helleborine), lilii cibulkonosnou, ostřice Davalovu a rusou (Carex davalliana, C. flava agg.), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pižmovku mošusovou (Adoxa moschatellina), prhu arniku (Arnica montana), protěž norskou (Gnaphalium norvegicum), růži převislou (Rosa pendulina), suchopýry širolistý a úzkolistý (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), svízel severní pravý (Galium boreale subsp. boreale), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), vrbu slezskou (Salix silesiaca) a zimolez černý (Lonicera nigra). Zřejmě odtud pocházely i později neověřené Čelakovského údaje 60/ o výskytu vzácných lesních druhů bradáčku srdčitého (Listera cordata), kapradiny laločnaté (Polystichum aculeatum), korálice trojklanné (Corallorhiza trifida) a smrkovníku plazivého (Goodyera repens). Území je pozoruhodné zoologicky. Byly odtud popsány některé nové druhy pro vědu, jako např. pilatka (Entomacis hajeki), zástupci dvoukřídlých (Telmatoscopus hajeki a Ulomyia vaseki) pojmenovaní podle bývalých pracovníků CHKO Orlické hory Ing. Josefa Hájka a Miloše Vaška. Z lokality pochází několik prvonálezů hmyzu, tj. nových druhů pro Českou republiku. Patří k nim kupř. pilatka Aglaostigma lange a zástupci blanokřídlých Pantoclis mese a Zygota croton z čeledi vejřitkovití (Diapriidae) parazitoidů dvoukřídlého hmyzu (Diptera). Vysoká diverzita zástupců této čeledi v NPR dokládá výraznou zachovalost ekosystému lokality. Byl zde nalezen také pralesní reliktní brouk Rhizophagus brancsiki, který je charakteristickým druhem původních bukojedlových lesů a z ČR je znám již jen ze 2 lokalit (Hluboká n. Vl., Lány) aj. Z motýlů je odtud doložen např. v ČR ohrožený 58/ František PROCHÁZKA a kol., Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech I. (dále jen: PROCHÁZKA a kol. 1967). AMR, 7, 1967, s ; TÝŽ, Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. Hradec Králové 1980; TÝŽ, Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech II. AMR, 16, 1981 (článek obsahuje mimo jiné významné floristické údaje známého trčkovského lesníka J. Mertlíka kupř. první a dosud snad jedinou lokalitu hadího jazyka obecného (Ophioglossum vulgatum) registrovanou v Orlických horách, která byla zároveň nejvýše položenou lokalitou druhu zjištěnou ve východních Čechách); Josef KUČERA, Inventarizace prostoru Zadního Trčkova. Ms., 1986 (depon. in: Správa CHKO OH); Helena FALTYSOVÁ Petr RYBÁŘ, Chráněný přírodní výtvor Trčkov. Závěrečná zpráva o vertebratologické a botanické inventarizaci. Ms., 1988 (depon. in: tamtéž); Josef KUČERA Emil HADAČ Věra HADAČOVÁ, NPR Trčkov (seznam cévnatých rostlin). Ms., 1997 (depon. in: tamtéž); Josef KUČERA, Výsledky floristického minikurzu ve Zdobnici (dále jen: KUČERA 2003). Panorama., 22/2, 2003, s (soupis cévnatých rostlin nalezených na 21 lokalitách v roce 2003 včetně NPR Trčkov, PR Hraniční louka, PR Trčkovská louka, PP Velká louka); DOSTÁLEK KU- ČERA c. d.; Michal GERŽA, O změnách květeny Orlických hor v průběhu 20. století. Panorama, 15, 2007, s (mapky historického a současného výskytu vzácných druhů cévnatých rostlin zahrnují i údaje z okolí Trčkova); KOLEKTIV c. d. 59/ DOSTÁLEK KUČERA c. d. 60/ Ladislav ČELAKOVSKÝ, Prodromus der Flora von Böhmen (dále jen: ČELAKOVSKÝ 1881). Archiv für naturwissenschaftliche Landesdurchforschung Böhmen, 4, Prag 1981, s (autor uvádí kromě v textu jmenovaných druhů od Trčkova řadu dalších svých a Freynových nálezů. Ani výskyt některých dalších z nich tu nebyl v posledních desetiletích potvrzen klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) aj.); TÝŽ, Prodromus květeny české (dále jen: ČELAKOVSKÝ 1883). Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech, 4, Praha 1883, s

20 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) a regionu velmi vzácný pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), jehož populace byla na lukách u Orlického Záhoří zdecimována odvodňováním. Malakozoologický průzkum zde prokázal výskyt 36 taxonů měkkýšů, včetně 3 vodních druhů. K nejvýznamnějším patří suchozemští plži v rezervaci hojný zoogeograficky významný druh našeho regionu východoalpská vřetenatka tmavá (Macrogastra badia), která se v ČR mimo Orlické hory a Králický Sněžník vyskytuje izolovaně pouze na Šumavě. Častější tu jsou i boreoalpínské prvky blyštivka skleněná (Perpolita petronella) a vrásenka pomezní (Discus ruderatus) nebo skelnička zjizvená (Vitrea subrimata). 61/ V Prostředním potoce se kromě pstruha obecného potočního vyskytují také lipan podhorní a vranka obecná. Z dalších živočichů byli v NPR zaznamenáni např. i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), početná populace čolka horského i čolek obecný, zmije obecná, ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anquis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z ptáků tu byli zjištěni např. krahujec obecný (Accipiter nisus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra), sýc rousný (Aegolius funereus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) s nejvýše položeným hnízdem v Orlických horách, krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropentý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra), kos horský (Turdus torquatus), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) aj. Ke zdejším savcům patří netopýři (Microchiroptera spp.) i plšík lískový (Muscardinus avellanarius) aj. Žije zde populace jelena (Cervus elaphus) a srnce obecného (Capreolus capreolus), jejíž početnost narostla v osmdesátých letech minulého století a která způsobuje značné škody okusem a loupáním. 62/ PR Bedřichovka Především ornitologicky cenná, zhruba desetihektarová, rezervace na hranici bedřichovského a trčkovského katastru mezi silnicí Bedřichovka Zadní Trčkov a komunikací k hraničnímu přechodu s Polskem v pravostranné nivě Bílé Orlice se skládá ze dvou částí (horní a dolní louka) spojených ochranným pásmem. Její ornitologická hodnota je umocněna významem botanickým chrání fragment rašelinné louky (sv. Caricion fuscae) s prameništi, převažující podmáčené květnaté pcháčové louky (sv. Calthion, podsv. Calhenion), tužebníková lada (sv. Calthion, podsv Filipendulenion), trojštětové louky (sv. Polygono-Trisetion) a smilkové trávníky (sv. Violion caninae). Podél přirozeně meandrujícího potoka se nacházejí porosty devětsilových niv (sv. Petasition officinalis), břehové porosty jsou v severovýchodní části tvořeny hlavně vrbinami (sv. Salicion triandrae) a v části jihozápadní olšinami s olší šedou (as. Alnetum incanae). Luční společenstva, která tvoří asi 70 % rezervace, zde byla po staletí spojena s činností člověka, který je částečně kosil a jejich sušší části využíval snad i jako pole a pastviny. Kosení bylo obnoveno v roce Vlivem vodohospodářských úprav kolem Orlického Záhoří za totality lokalita čás- 61/ Jaroslav HLAVÁČ, Inventarizační malakozoologický průzkum NPR Trčkov (CHKO Orlické hory) za období Ms., 2009 (depon. in: Správa CHKO OH); KOLEKTIV c. d. 62/ Tomáš BĚLKA, Inventarizace ptáků SPR Zadní hora Orlické hory. Ms., 1986 (depon in: Správa CHKO OH); HROMÁDKO a kol. c. d.; Jan MACEK Pavel CHVOJKA Jaroslav JEŽEK, 10 let entomologického výzkumu v CHKO Orlické hory (dále jen: MACEK a kol. 2005). Panorama, 13, 2005, s ; HÁJEK 2008; KOLEKTIV c. d. 118

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Březí 1931 1944 Inventář EL NAD č.: 20 AP č.: 363 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 00729/OH/15 VYŘIZUJE: HALDOVÁ DATUM: 13.5.2015 VÝZVA

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 00729/OH/15 VYŘIZUJE: HALDOVÁ DATUM: 13.5.2015 VÝZVA ODDĚLENÍ SPRÁVA CHKO ORLICKÉ HORY Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: +420 494 539 541 e-mail: orlhory@nature.cz http://www.nature.cz IDDS: kpddyvy Krajský pozemkový úřad pro Královehradecký

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

HORALKA. Sněžné v Orlických horách

HORALKA. Sněžné v Orlických horách HORALKA Rekreační areál Sněžné v Orlických horách Orlické hory ze Skutiny Orlické hory od Horalky Rybolovný rybníček u Horalky Pohled ze Skutiny na V. Deštnou Špičák Polom a Orlické hory Pohled do Kladska

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie

34. Celostátn. při i AMG. Vlastivědn. dné muzeum a galerie 34. Celostátn tní seminář knihovníků muzeí a galerií při i AMG Vlastivědn dné muzeum a galerie v České Lípě 7. - 9. záříz 2010 Městské muzeum Dobruška Zaměření: region Dobrušsko a okolí, digitalizování

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Baba a jejího ochranného pásma a stanovení

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

ČÁST I. Oznámení návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Maršálka a jejího ochranného pásma

ČÁST I. Oznámení návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Maršálka a jejího ochranného pásma ODDĚLENÍ SPRÁVA CHKO ŽELEZNÉ HORY Náměstí 317 538 25 Nasavrky tel.: +420 469 326 500 fax: +420 469 326 515 ID DS: kpddyvy e-mail: zelhory@nature.cz www.nature.cz Dle rozdělovníku NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: SR/0035/ZH/2015-1

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */ 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE PRACÍ VÁCLAVA MATOUŠE */ Štěpánka Haldová, Josef P. Halda a Ladislav Hladký ÚVOD Tato výběrová bibliografie vychází z Matoušových záznamů,

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace Praha: 26.1.2015 Dle rozdělovníku jednací: 011674./2015/KUSK Spisová značka: SZ_011674/2015/KUSK Vyřizuje: Ing. Zdeněk Tesař Značka: OŢP/Tes Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území,

Více

Přírodní rezervace Maršálka

Přírodní rezervace Maršálka AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 37 odst. 1 zákona č. 114/1992

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014 Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Váš dopis zn.: Ze dne: Č. j.: JMK 77195/2013 Sp. zn.: S JMK 77195/2013 OŽP/Krch Vyřizuje: Ing. Marek Krchňavý

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Řeka Odra v horním Poodří

Řeka Odra v horním Poodří -405-84 SRPEN 2013 Řeka Odra v horním Poodří Předkládáme Vám článek inspirovaný referátem o horním Poodří předneseným zástupci města Oder a Historicko-vlastivědného spolku dne 25. 6. 2011 při příležitosti

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Evidenční číslo: Ulice: Číslo popisné: PSČ: Obec: Okres: Pošta: Korespondenční adresa Adresát: Ulice: Číslo popisné: PSČ: Obec: Okres: Pošta:

Evidenční číslo: Ulice: Číslo popisné: PSČ: Obec: Okres: Pošta: Korespondenční adresa Adresát: Ulice: Číslo popisné: PSČ: Obec: Okres: Pošta: Příloha č. 2c k Programu 2015 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu kultury a obnovy památek Žádost o poskytnutí dotace prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy z Programu

Více

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Autor návrhu: Mgr. Tomáš Zdechovský Obsah Obsah... 2 1. Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí... 3 1.1 Popis vlajky... 3 1.2 Odůvodnění

Více

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A

Řešení 1H, 2D, 3B, 4C, 5F, 6E, 7J, 8G, 9I, 10A Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_26 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

NAŘÍZENÍ Č. 4/2008 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 16. 06. 2008

NAŘÍZENÍ Č. 4/2008 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 16. 06. 2008 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumovsko@nature.cz http://www.broumovsko.nature.cz

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Svědectví map Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Autoři: Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. Ing. Petr Fencl od třetího dílu PhDr. Vladimír Waage Spolupracující instituce: NZM Praha, FLD

Více

Ie. účtu 8230-281/0100 l

Ie. účtu 8230-281/0100 l SPRÁVA NÁRODNíHO PARKU ŠUMAVA Dle rozdělovníku váš dopis značky1 ze dne našeznačka Sl NPS 04493/2015/1-NPS 04493/2015 datum 8.6.2015 vyřizuje 1 linka ng. $míd / 388 450 248 Oznámení návrhu na nové vyhlášení

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Brožury Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Cestujeme po

Více

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Labe

ČESKÁ REPUBLIKA Labe Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Labe Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Nabídka pozemků určených k převodu podle zákona 95/1999 Sb. 7

Nabídka pozemků určených k převodu podle zákona 95/1999 Sb. 7 Nabídka pozemků určených k převodu podle zákona 95/1999 Sb. 7 za okres Zlín v katastru Petrůvka u Slavičína Datum vyhlášení kola : 11.6.2007 Poslední den podání žádosti o nabídnuté pozemky : 11.7.2007

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Tento dokument obsahuje seznam zajímavých přírodních lokalit, které je možno lokalizovat v katastru města Strakonice v souvislosti s

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014) Brožury (větší letáky) Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

přírodní památka Čertkus

přírodní památka Čertkus Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Čertkus Datum

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM VEŘEJNÁ DOBROVOLNÁ DRAŽBA souboru pozemků v k. ú. Libeň, obec Praha KONÁNÍ DRAŽBY 25. září 2012 se zahájením v 11:00 hodin v prostorách salonku č. 11 Národního domu na Vinohradech,

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

I. Smluvní strany. uzavírají tuto smlouvu o chráněném území. II. Předmět smlouvy

I. Smluvní strany. uzavírají tuto smlouvu o chráněném území. II. Předmět smlouvy Smlouva o chráněném území uzavřená podle ustanovení 39 zákona Č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "zákon") a ustanovení 159 a následujících zákona

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Bobr evropský (Castor fiber) silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992, evropsky chráněný druh (přílohy II a IV Směrnice Rady 92/43/EHS.

Bobr evropský (Castor fiber) silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992, evropsky chráněný druh (přílohy II a IV Směrnice Rady 92/43/EHS. A Dolní náměstí 38, 779 00 Olomouc T 585 228 584 F 585 228 584 E olomouc@hnutiduha.cz W www.hnutiduha.cz/olomouc IČO 44936354 ČÚ 2200096544/2010 Oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc Tovární 41 772 00 Olomouc

Více

ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946)

ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946) STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946) Inventář Číslo listu JAF 66 Evidenční číslo pomůcky 108 Zpracovala: Mgr. Hana Hrachová ROKYCANY 2003 OBSAH ÚVOD I. Vývoj původce fondu

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Úvodní kapitoly 6. část

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Úvodní kapitoly 6. část HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Úvodní kapitoly 6. část Hostivice, říjen 2010 Úvodní kapitoly 6. část 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které

Více