Závěrečná zpráva. (Pracovní skupina č. 7) Raná péče. projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Závěrečná zpráva. (Pracovní skupina č. 7) Raná péče. projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji"

Transkript

1 Závěrečná zpráva (Pracovní skupina č. 7) Raná péče projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A

2 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 7 (zahrnovala ranou péči) Vedoucí skupiny: Bc. Šárka Gaudková, DiS. Garant skupiny: Bc. Vladimíra Salvetová Datum:

3 Obsah 1. Úvod Raná péče Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba Pracovník v přímé péči Počet uživatelů podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby raná péče Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby raná péče Model sociální služby raná péče Příklad dobré praxe služby raná péče Návrh rozvoje služby raná péče

4 1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzovaná a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu. 4

5 Podklady pro zpracování závěrečné zprávy počet služeb a dotazníků: Raná péče Počet poskytovatelů ke dni poskytovatelů s registrací v Moravskoslezském kraji 2 poskytovatelé s registrací mimo MSK; z nichž pouze jeden byl osloven Počet vyplněných dotazníků k Procentuální návratnost dotazníků 7 100% 5

6 2. Raná péče 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Raná péče je službou sociální prevence, kterou zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Raná péče 54 zákona (1) Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, (b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (c) sociálně terapeutické činnosti, (d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 19 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování rané péče se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. zhodnocení schopností a dovedností dítěte i rodičů, zjišťování potřeb rodiny a dítěte s postižením nebo znevýhodněním, 2. specializované poradenství rodičům a dalším blízkým osobám, 3. podpora a posilování rodičovských kompetencí, 4. upevňování a nácvik dovedností rodičů nebo jiných pečujících osob, které napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny, 5. vzdělávání rodičů, například formou individuálního a skupinového poskytování informací a zdrojů informací, seminářů, půjčování literatury, 6. nabídka programů a technik podporujících vývoj dítěte, 7. instrukce při nácviku a upevňování dovedností dítěte s cílem maximálního možného využití a rozvoje jeho schopností v oblasti kognitivní, senzorické, motorické a sociální, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 2. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 6

7 c) sociálně terapeutické činnosti: 1. psychosociální podpora formou naslouchání, 2. podpora výměny zkušeností, 3. pořádání setkání a pobytových kurzů pro rodiny, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci, nácvik dotazování a komunikačních dovedností, podpora svépomocných aktivit rodičů, 2. doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte. 7

8 2.2 Provozní doba Pracovní skupina diskutovala provozní dobu a dostupnost služby pro její uživatele. Z diskuze a zkušeností z praxe vyplynulo, že charakter služby a cílová skupina nevyžadují poskytování služby nepřetržitě, jako je tomu například v případě pobytových služeb, ale zejména v pracovních dnech zhruba mezi hodinou. V dobu, kdy je pro rodiny běžné přijímat návštěvy do domácností, kdy není narušeno přirozené fungování rodiny a režim dítěte raného věku. Neboť cílovou skupinou služby, jak již bylo uvedeno dříve, je dítě a rodiče dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Provozní doba jednotlivých poskytovatelů rané péče se liší, je ovlivněna zejména kapacitou služby. K srpnu 2014 byla mezi poskytovateli službou s nejnižší kapacitou ta, která uváděla 15 rodin, nejvyšší uváděnou kapacitou bylo 80 rodin (součet kapacit všech poskytovatelů byl 231 rodin). Vliv kapacity na provozní dobu služby se jeví následující: čím menší je kapacita služby daného poskytovatele, tím nižší je i pracovní úvazek poradců rané péče a tím také omezenější provozní doba služby. Provozní doba jednotlivých poskytovatelů vždy tomuto, výše uvedenému, optimálnímu časovému rozpětí provozní doby neodpovídá. Podrobné uvedení provozní doby pro jednotlivé dny v týdnu nebylo součástí dotazníků, nicméně z registru poskytovatelů sociálních služeb bylo možné zjistit aktuální nastavení jednotlivých poskytovatelů. V rámci provozní doby mohou uživatelé ve shodě s individuálně naplánovaným rozsahem a průběhem služby odpovídající jejich potřebám a situaci službu využívat. K základní formě poskytování služby patří osobní konzultace pracovníka přímé péče s rodinou, a to zejména terénní formou, tedy v domácnosti rodiny nebo jinde, kde se právě rodina nachází. Poradci rané péče s rodinou sjednávají konkrétní termín a hodinu konání konzultace v rodině nebo jinde v terénu a případně také na pracovišti. V mezidobí mezi osobními konzultacemi probíhají také neosobní konzultace telefonické, elektronické, příp. písemné. Z diskuze vyplynulo, že není zcela jasné, kdy mohou uživatelé těchto forem komunikace/konzultace využít, zda po celou deklarovanou provozní dobu nebo i jinak. Čas strávený na cestě k uživatelům Součástí terénní služby je dojíždění za rodinami do jejich domácností nebo jiného místa, kde se nacházejí a kde potřebují službu využít. To znamená, že do práce pracovníků v přímé péči spadá i čas, který stráví cestováním za uživateli. Je to součást jejich terénní práce, v jistém smyslu i součást provozní doby služby. Průměrný čas přepravy na 1 cestu tam a zpět za všechny poskytovatele byl v roce 2012 cca 1,5 hod, v roce 2013 cca 1,4 hod (pozn. průměr byl vypočítán z dojezdových časů do jednotlivých měst a obcí, ve kterých poskytovatelé službu rodinám v daném roce poskytovali a do kterých za nimi dojížděli, nebylo však bráno v potaz, kolikrát do každého z uvedených míst zajeli, tento údaj nebyl součástí dotazníku). Nejvyšší průměrný dojezdový čas v obou letech vykazoval poskytovatel s působností pro celý Moravskoslezský kraj a sídlem v kraji Olomouckém (2,49 hod a 2,56 hod) Poskytovatel s působností v Moravskoslezském kraji a sídlem v Ostravě uvedl průměrný čas strávený na cestě za uživatelem tam a zpět v hodnotách 1,5 hod v roce 2012 a 1,45 hod v roce Služby s menší 8

9 působností, s působností v rámci určitého regionu v Moravskoslezském kraji, uvedly v roce 2012 průměrné časy v hodnotách 1,28 hod až 0,69 hod V roce 2013 pak hodnoty mezi 1,19 až 0,63 hod. Z praxe poskytování služby vyplývá, že průměrný čas přepravy za rodinami nebývá v jednotlivých letech stejný, neboť se čas strávený cestováním liší podle toho, kde rodiny, které v daném roce službu využívají, bydlí a kolik jich z daného území je. Pokud tedy poskytovatel služby rané péče v jednom roce spolupracuje převážně s rodinami, které bydlí ve stejném městě, jako je sídlo služby, průměrný dojezdový čas se sníží. Pokud se počet uživatelů služby z daného města v určitém období změní a službu využívají naopak převážně rodiny z jiných měst a obcí, než je sídlo služby, průměrný čas strávený přepravou se v daném období zvýší. V letech 2012 a 2013 uvedly nejvyšší hodnoty času stráveného na cestě tam a zpět za uživatelem služby s celokrajskou působností, nicméně jedna ze služeb s působností v omezené části kraje se v obou letech velmi blížila průměrným časům času jednoho z celokrajských poskytovatelů. Výstupy z dotazníkového šetření Provozní doba služby rané péče - průměrný počet hodin týdně, kdy je služba k dispozici uživatelům - je 38 hodin (průměr vypočítaný ze součtu provozní doby terénní a ambulantní formy služby). Poskytování služby rané péče probíhá zpravidla v pracovních dnech, pouze občasné činnosti, jako víkendový pobyt pro rodiny, příp. další, probíhají i v nepracovních dnech. Denní průměr, kdy je služba k dispozici rodinám, s ohledem na poskytování služby převážně v 5 pracovních dnech v týdnu činí 7,6 hodin. Vliv na průměr provozní doby služby rané péče měly skutečnosti uvedené dále. Provozní doba byla v poznámce v dotazníku vysvětlena jako průměrný počet hodin týdně, kdy je služba k dispozici uživatelům (s instrukcí nerozepisujte jednotlivé dny a hodiny, ani sudé, liché týdny apod.). Respondenti tedy uváděli průměrný počet hodin provozní doby týdně. Někteří respondenti uvedli provozní dobu jako veřejně deklarované časové rozmezí, ve kterém mohou uživatelé službu od poskytovatele pobírat (toto rozmezí může znamenat větší počet hodin, než tvoří úvazek pracovníka). Přičemž v tomto rozmezí je doba poskytování sociální služby individuálně naplánována s každým uživatelem podle jeho potřeb a takto také poskytována. Jiní poskytovatelé ji však chápali jako dobu, kdy je služba uživatelům k dispozici v jiném smyslu - kdy jim je skutečně poskytována v závislosti na výši úvazků pracovníků v přímé péči. Toto rozdílné porozumění průměrný počet hodin provozní doby rané péče zkresluje. DOPORUČENÍ Provozní dobu ve službách nastavovat tak, aby její využívání bylo umožněno i rodičům, kteří jsou zaměstnaní a jsou během dne v práci. Měla by tedy být k dispozici dopoledne, ale i v pozdějších odpoledních hodinách, zhruba v rozmezí mezi hodinou. Ideálního stavu za stávajících podmínek by bylo možné docílit úpravou provozní doby některých poskytovatelů ve smyslu 9

10 jejího rozšíření do cca 18 hodin ( malé služby co do počtu úvazků pracovníků v přímé péči mohou částečně omezit dopolední provozní dobu a např. v jednom dni v týdnu ji posunout na odpoledne). Průběžně zjišťovat a vyhodnocovat, zda provozní doba odpovídá potřebám rodin a v závislosti na jištěných potřebách ji upravovat. Projednat např. v rámci Volného sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji 1 provozní dobu služby a její pojetí, zejména vymezení provozní doby ve vztahu k telefonickým a elektronickým konzultacím. 1 Volné sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji je neformální a v rámci všech krajů ČR jedinečné uskupení poskytovatelů rané péče v rámci kraje, kteří se pravidelně setkávají od roku 2005; více v kapitole 2.6 této zprávy 10

11 2.3 Pracovník v přímé péči Je obvyklé, že poskytování rané péče zajišťuje poradenský tým. Základ poradenského týmu zpravidla tvoří poradce rané péče (klíčový pracovník) a rodina (uživatel). Složení týmu, který se podílí na poskytování služby, se u konkrétního uživatele odvíjí od jeho aktuálních potřeb, individuálního plánu a možností konkrétního pracoviště rané péče. V širším týmu služby rané péče mohou být zastoupeni odborníci jako sociální pracovník, psycholog, logoped a další. Odborníci širšího týmu do přímé služby vstupují zpravidla jednorázovou či dočasnou intervencí, která má za cíl okamžitě pomoci rodině v další orientaci v určité oblasti (okamžitá, bezodkladná intervence je důležitá zejména s ohledem na raný věk dítěte). Pokud tito spolupracovníci a konzultanti nejsou součástí stálého týmu, poskytovatel služby rané péče je zajišťuje dle potřeby externě. Členové týmu spolupracují při naplňování stanoveného individuálního plánu konkrétního uživatele. 2 Odborní pracovníci širšího týmu mívají také roli v oblasti nepřímé péče poskytují podporu poradcům rané péče (odborné konzultace, supervize ). Jak již bylo uvedeno, klíčovým pracovníkem pro uživatele služby rané péče je poradce rané péče (z hlediska zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, se jedná o sociálního pracovníka). Cílová skupina a charakter služby kladou na úroveň a rozsah znalostí a dovedností poradců rané péče vysoké nároky. Poradce rané péče není jen běžným pracovníkem sociálních služeb, ale musí být odborníkem hned v několika oblastech. Jde zejména o okruh podpory jednotlivých složek vývoje dítěte, znalosti podpůrných terapií, znalosti v oblasti alternativní a augmentativní komunikace, v oblasti příjmu potravy, polohování dítěte, v oblasti kompenzačních pomůcek atp. Poradce rané péče tedy musí mít kvalitní znalosti speciální pedagogiky, ale taktéž širokou škálu poradenských dovedností. Je totiž nutné, aby dokázal pracovat nejen s dítětem s postižením, ale i s celou rodinou, především s rodiči a také s jejími dalšími členy. K tomu potřebuje umět vést poradenský rozhovor, naslouchat, řídit proces poskytování služby, reagovat na individuální potřeby dítěte a rodičů. Musí se orientovat v oblasti sociální práce, sociálního poradenství a v trendech v oblasti podpory rodiny, jakožto nedílných součástí služby. Role poradce rané péče předpokládá také určité osobnostní kvality, jako jsou samostatnost, respekt k rodině, ochota spolupracovat a neustále se učit. Nezbytné jsou také řidičské dovednosti. Absolvent vysokoškolského či vyššího odborného studia zaměřeného na sociální práci nebo speciální pedagogiku (často však ani zkušený pracovník, který pracoval v oblasti sociálních služeb, ale dosud nepracoval v rané péči) není po nástupu na pracoviště rané péče schopen s cílovou skupinou samostatně pracovat. Zpravidla je nutné, aby zaměstnavatel novému poradci rané péče poskytl několikaměsíční zaškolení v metodách práce a dalších potřebných oblastech, zajistil mu supervizní a intervizní podporu. Jaký efekt má důraz kladený na precizní výběr a zaškolení odborných pracovníků poradců rané péče pro samotné rodiny? Služba zajištěná kvalitními odborníky v přímé péči se zaměřením na specifika daných cílových skupin umožňuje rodinám získat včasnou, účinnou a cílenou pomoc tak, aby se nepříznivá sociální situace rodiny v souvislosti s péčí a výchovou dítěte s postižením 2 11

12 dále nezhoršovala a rodiče (pěstouni, pečující osoby) si věděli rady a dokázali podpořit dítě v jeho rozvoji. Výstupy z dotazníkového šetření Pracovníci v přímé péči pro daný druh služby (souhrn výčtu pracovníků, jak je uvedli poskytovatelé rané péče): - poradce rané péče - vedoucí poradců - metodik - sociální pracovník - poradce rané péče - instruktor stimulace zraku - speciální pedagog - psycholog - jiný odborný pracovník Pracovníky v přímé péči, tedy pracovníky, kteří přímo poskytují sociální službu rodinám (zaměřují se na řešení klientských případů a metodické vedení služby) nemusejí být jen pracovníci uvedení v instrukci k vyplňování dotazníku, tedy sociální pracovníci s kvalifikací dle 110 (zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) a pracovníci v sociálních službách s kvalifikací dle 116 téhož zákona, ale také další pracovníci, kteří vykonávají odbornou činnost (jak je uvedeno v 115, jsou to nejen sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách, ale také zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby). Poskytovatelé rané péče tedy správně uvedli všechny pracovníky, kteří vstupují do přímé práce s uživateli/rodinami (pozn. pracovníky v sociálních službách s kvalifikací dle 116 poskytovatelé rané péče nezaměstnávají, charakter služby vyžaduje vyšší kvalifikaci). Pakliže měl pracovník kumulovanou funkci, např. vedoucí služby/sociální pracovník, do přímé péče byl započítán v takovém úvazku, v jakém přímou činnost s rodinami vykonával. DOPORUČENÍ Vzhledem k personální i finanční nákladnosti vybavení poradců rané péče potřebnými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi pro poskytování služby rané péče je nutné, aby organizace zajistily dostatečné prostředky na adekvátní finanční ohodnocení těchto pracovníků, na jejich průběžné vzdělávání a supervizi. Tato opatření se jeví jako základní a nezbytná pro vytvoření podmínek, které by odborníky motivovaly po zaškolení v organizacích poskytujících ranou péči setrvat a dlouhodobě se věnovat mnohostrannému oboru, jakým rané péče je. V rámci Moravskoslezského kraje zachovat nezbytný odborný standard v oblasti personálního zajištění služeb rané péče, který bude posilován fungováním Volného sdružení poskytovatelů rané péče a aktivní spoluúčasti tohoto subjektu na dalším rozvoji služeb rané péče v kraji. 12

13 2.4 Počet uživatelů podle místa bydliště Počet uživatelů služby rané péče z jednotlivých měst a obcí Moravskoslezského kraje se může každoročně měnit. V obci, kde několik let nebyl žádný uživatel, se rodina s dítětem, která potřebuje službu rané péče, může kdykoli objevit. Jedná se zejména o to, aby pro takovou rodinu byla služba dostupná, tedy měla volnou kapacitu a dostatek finančních prostředků na její provozování na daném území a to nejen ze státních zdrojů, ale také od obce, v níž rodina žije. Výstupy z dotazníkového šetření V roce 2012 využilo službu rané péče celkem 213 uživatelů (rodin). Rozložení rodin dle cílových skupin v roce 2012 je znázorněno na mapě Moravskoslezského kraje v kapitole 2.6. Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště ,6% Ostrava Havířov Karviná 53,5% 3,3% 4,2% 5,2% 6,6% 5,6% Krnov Frýdek-Místek Opava Ostatní Graf AUGUR Consulting s.r.o Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava 46 21,6% Havířov 14 6,6% Karviná 12 5,6% Krnov 11 5,2% Frýdek-Místek 9 4,2% Opava 7 3,3% Ostatní obce ,5% Celkem % Ostatní obce: Počet rodin 3-6: Bruntál; Orlová; Třinec; Nový Jičín; Český Těšín; Bílovec; Frenštát pod Radhoštěm; Jablunkov; Lichnov; Skalice; Vendryně Počet rodin 1-2: 13

14 Bohumín; Dolní Benešov; Dolní Domaslavice; Frýdlant nad Ostravicí; Fulnek; Horní Suchá; Odry; Starý Jičín; Vratimov; Vrbno pod Pradědem; Baška; Bolatice; Břidličná; Darkovice; Dolní Lhota; Hať; Hladké Životice; Hlučín; Hnojník; Hrabyně; Holasovice; Hrádek; Janov; Jeseník nad Odrou; Klimkovice; Komorní Lhotka; Košetice; Kozmice; Kunčice pod Ondřejníkem; Kunín; Litultovice; Lučina; Ludgeřovice; Markvartovice; Město Albrechtice; Mikolajice; Mladecko; Mosty u Jablunkova; Návsí; Petrovice u Karviné; Příbor; Raškovice; Rychvald; Ryžoviště; Sosnová; Staré Město; Staříč; Straník; Šenov u Nového Jičína; Štítina; Těrlicko; Tichá; Trojanovice; Uhlířov; Václavovice; Věřňovice; Vítkov; Vražné-Emauzy; Zátor V roce 2013 využilo službu rané péče celkem 236 uživatelů (rodin). Rozložení rodin dle cílových skupin v roce 2013 je znázorněno na mapě Moravskoslezského kraje v kapitole 2.6. Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště % 53% 6% 4% 5% 0 5% 4% Graf AUGUR Consulting s.r.o Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava 55 23% Havířov 15 6% Orlová 10 4% Krnov 10 4% Frýdek-Místek 11 5% Karviná 11 5% Ostatní % Celkem % Ostatní obce: Počet rodin 8: Český Těšín; Opava Počet rodin 3-6: Třinec; Nový Jičín; Bruntál; Bohumín; Jablunkov; Dolní Benešov; Dolní Domaslavice; Frenštát pod Radhoštěm Počet rodin 1-2: Bílovec; Darkovice; Hnojník; Horní Tošanovice Hnojník; Odry; Petrovice u Karviné; Rychvald; Vendryně; Vítkov; Vrbno pod Pradědem; Bolatice; Brumovice; Břidličná; Bystřice; Dolní Lhota; Frýdlant 14

15 nad Ostravicí; Fulnek; Hať; Holasovice; Horní Suchá; Hrabyně; Hrádek; Jakartovice-Deštné; Janov; Jeseník nad Odrou; Klimkovice; Komorní Lhotka; Košařiska; Košetice; Kozmice; Kunčice pod Ondřejníkem; Lichnov; Lučina; Ludgeřovice; Markvartovice; Město Albrechtice; Metylovice; Mikolajice; Mosty u Jablunkova; Návsí; Osoblaha; Ostravice; Otice; Paskov; Písek u Jablunkova; Prostřední Suchá; Příbor; Pstruží; Raškovice; Ropice; Rýmařov; Skalice; Smilovice; Sosnová; Staré Město; Starý Jičín - Starojická Lhota; Staříč; Střítež u Českého Těšína; Šenov; Šenov u Nového Jičína; Šenov u Ostravy; Štítina; Těrlicko; Tichá; Trojanovice; Vratimov; Vražné-Emauzy; Zátor; V obou letech 2012 a 2013 byl největší počet uživatelů služby z nejlidnatějšího města v kraji z Ostravy (téměř čtvrtina). Jak dále ukazuje mapa území, na kterém raná péče poskytovala své služby, uživatelé služeb se vyskytovali napříč celým kraje (včetně nejmenších obcí), na což reaguje terénní charakter služby. Počet uživatelů služeb z jednotlivých měst a regionů jistě odvisí od mnoha faktorů - geografických, demografických, od sídla poskytovatele atp., jedním z nich také může být úroveň informovanosti o službě mezi odborníky i širší veřejností. DOPORUČENÍ Informovat (také ve spolupráci s Moravskoslezským krajem) laickou i odbornou veřejnost o službě raná péče a o podpoře pečujících osob o Realizovat odborná mezioborová setkání o Vydávat publikace, brožurky jako informační materiály/zdroj informací nebo metodické postupy a to včetně kontaktů potřebných odborníků v rámci kraje o Aktualizovat webový portál sociální sítě a zde zveřejňovat potřebné informace pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením o Zapojovat se do aktivit, které propagují službu rané péče (př. Týden rané péče konaný každoročně poslední týden v listopadu aj.) o Moravskoslezský kraj vydá doporučení směrem k příspěvkovým organizacím kraje (zdravotnická zařízení) informovat rodiny o rané péči (novorozenecká oddělení, pediatrie, oddělení, kde pracují s dětmi s riziky dětská neurologie, nenonatologie ad.). Podporovat pečující osoby, mapovat jejich potřeby, plánovat jejich podporu o Vytvářet podmínky pro podporu pečujících osob a všech členů rodiny dítěte s postižením (např. svépomocné skupiny, podpůrné skupiny pod vedením terapeuta, individuální terapie pečujících osob) o Posilovat kompetence a informovanost rodičů, případně dalších členů rodiny o Ve spolupráci s Moravskoslezským krajem zajistit rodinám, které pečují o dítě se zdravotním postižením, odlehčovací služby, a to v čase, ale také v místě, kde to rodiny potřebují. Do podpory rodin s malými dětmi s postižením zapojit studenty/dobrovolníky Komunikovat s obcemi a zapojovat se do komunitních a jiných aktivit obcí, aby raná péče byla vnímána jako potřebná služba v rámci sítě sociálních služeb 15

16 2.5 Zájemci o službu Službu rané péče po celém území v Moravskoslezském kraji zajišťují čtyři poskytovatelé rané péče, jsou jimi Středisko rané péče SPRP Ostrava, Slezská diakonie, Sociální služby města Havířova a Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Poskytovatelé rané péče v MSK se zaměřují na tyto tři cílové skupiny, a to: 1. rodiny dětí se zrakovým postižením - rodiny s dětmi se zrakovým postižením ve věku od 0 do 7let - rodiny s dětmi s kombinovaným zrakovým postižením ve věku od 0 do 7let - rodiny s dětmi s ohroženým vývojem v oblasti zrakového vnímání v důsledku nepříznivého zdravotního stavu ve věku od 0 do 7 let 2. rodiny dětí s mentálním a kombinovaným postižením do 7 let věku - rodiny s dětmi s tělesným, mentálním, kombinovaným postižením včetně kombinace se smyslovým postižením, pokud toto postižení není pro vývoj dítěte určující - rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra - rodiny s dětmi s ohroženým vývojem ze zdravotních důvodů (předčasný porod, nízká porodní váha, porodní komplikace, dlouhodobá nemoc dítěte) - rodiny s dětmi s těžkými poruchami komunikace, které dítěti brání v běžném vývoji 3. rodiny dětí se sluchovým postižením do 7 let věku - rodiny dětí se sluchovým a kombinovaným postižením Služba rané péče je tak na celém území Moravskoslezského kraje dostupná takřka všem cílovým skupinám. Takřka znamená, že si poskytovatelé uvědomují existenci rodin s dětmi v raném věku se vzácnými onemocněními, která nemají zahrnuta v rámci svých cílových skupin. Z praxe je zjevné, že část těchto rodin se obrací přímo na poskytovatele rané péče (pozn. přestože nejsou primárně jejich cílovou skupinou) a služba rané péče je jim pak poskytována. Rodiny s dětmi se vzácným onemocněním se také obracejí na organizace s národnostní působností, nebo na malá sdružení v rámci kraje, která fungují jako svépomocné skupiny. Lze oprávněně předpokládat, že části rodin se podpory ze strany sociálních služeb, nebo těchto organizací, nedostává. Vzácná onemocnění jsou vzhledem ke kvantitativnímu vymezení různorodou kategorií. Přibližně 80 % jsou onemocnění genetického původu, další jsou onemocnění získaná během života. Vzácná onemocnění postihují především děti (asi ze 75%), ale i dospělé. Pro vzácná onemocnění je charakteristická sada specifických problémů, které vyplývají z jejich okrajového postavení jak v medicíně, tak v oblasti výzkumu a vývoje léčiv. Typický je nedostatek medicínských a vědeckých poznatků o jednotlivých diagnózách, nízký počet expertů schopných poskytnout adekvátní péči i složitá diagnostika (pro většinu onemocnění nejsou stanovena přesná diagnostická kritéria). 16

17 Pro naprostou většinu vzácných onemocnění neexistuje kauzální léčba. Neobvyklá povaha těchto nemocí je také příčinou problémů v oblasti sociální podpory a péče o pacienty. 3 Jedním z těchto onemocnění je i SPINÁLNÍ SVALOVÁ ATROFIE k rodinám takto nemocných dětí zajíždí poskytovatel Kolpingova rodina Smečno, který provozuje i ranou péči (údaje za tuto službu nebyly zahrnuty do výstupů z dotazníkového šetření). Výstupy z dotazníkového šetření V letech 2012 a 2013 docházelo k odmítnutí zájemců z těchto důvodů: V roce 2012 byla služba poskytnuta 213 rodinám. V tomto roce bylo odmítnuto celkem 11 zájemců, v grafu pak 9%=1 zájemce, 91%=10 zájemců V roce 2013 byla služba poskytnuta 236 rodinám. V tomto roce bylo odmítnuto celkem 5 zájemců, v grafu pak 20% = 1 zájemce, 60 % = 3 zájemci. DOPORUČENÍ Vyhledat v MSK organizace/spolky/skupiny, které pečují o rodiny s dětmi se vzácným onemocněním o Zmapovat potřeby rodin, které mají dítě se vzácným onemocněním, jejich potřebnost podpory prostřednictvím rané péče 3 17

18 2.6 Mapa poskytovatelů 18

19 Uživatelé služby Počet rodin v roce 2012 Počet rodin v roce 2013 Rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením Rodiny dětí se sluchovým a kombinovaným postižením Rodiny dětí s mentálním a kombinovaným postižením Počet rodin za daný rok celkem Body na mapě Moravskoslezského kraje zobrazují údaje, kam všude v rámci kraje jednotliví poskytovatelé v daných letech zajížděli. Barevným rozlišením lze také rozeznat poskytování služeb rané péče podle rozdělení cílových skupin (cílové skupiny jsou blíže popsány výše v kapitole 2.5). Do rodin dětí se zrakovým a kombinovaným postižením zajíždí jeden poskytovatel, Středisko rané péče SPRP Ostrava, který má pracoviště v Ostravě. Do rodin dětí se sluchovým a kombinovaným postižením zajíždí také jeden poskytovatel, Centrum pro dětský sluch Tamtam, který má pracoviště v Olomouci. 19

20 Do rodin dětí s mentálním a kombinovaným postižením a s autismem zajíždějí čtyři poskytovatelé v rámci Slezské diakonie, kteří mají pracoviště v Krnově, Bohumíně, Českém Těšíně a v Karviné a jeden poskytovatel Sociálních služeb města Havířova, který má pracoviště v Havířově. Působnost v rámci Moravskoslezského kraje těchto poskytovatelů je vyznačena v kapitole 2.13 Spoluúčast obcí na financování služby raná péče. Volné sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji V této kapitole se chceme zmínit o Volném sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji (dále VSPRP v MSK). Pro ranou péči v MSK se velkým mezníkem stal rok Slezská diakonie v partnerství s ostatními poskytovateli služby rané péče mapovala na objednávku kraje aktuální stav poskytování služby na jeho celém území. Vznikla studie s názvem Pojetí rané péče v Moravskoslezském kraji 4, která nastavila řadu doporučení formou rozvojového plánu. Tato doporučení se s velkou podporou kraje postupně plnila, byla vytvořena kompletní síť spolupracujících poskytovatelů rané péče v MSK, kteří zajišťují dostupnost služeb pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením nejrůznějšího typu. Ze spolupracujících poskytovatelů této služby vzniklo hned po vydání studie neformální, a v rámci všech krajů ČR jedinečné, uskupení Volné sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji. Mezi cíle sdružení patří prosazování rané péče jako terénní sociální služby, podpora kvality služby, prezentace rané péče laické i odborné veřejnosti a také potencionálním uživatelům. Tyto cíle jdou ruku v ruce s cíli celostátní Asociace pracovníků v rané péči, ale činnost sdružených poskytovatelů v rámci kraje se jevila a jeví efektivnější, jelikož reaguje na místní podmínky i nastavení v rámci Moravskoslezského kraje. Rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením Rodiny dětí s mentálním a kombinovaným postižením Rodiny dětí se sluchovým a kombinovaným postižením Kapacita dle cílových Rok skupin Celkový počet rodin za daný rok Kapacita dle cílových Rok skupin Celkový počet rodin za daný rok Kapacita dle cílových Rok skupin Celkový počet rodin za daný rok Tabulka znázorňuje postupný nárůst kapacity poskytovatelů pro výše uvedené cílové skupiny rodin. Postupné zvyšování kapacity služeb v Moravskoslezském kraji vycházelo z potřeb rodin s malým dítětem se zdravotním postižením. Poskytovatelé se zaměřovali na depistáž a také na osvětu této služby

21 2.7 Odkud uživatelé přicházejí Služby rané péče jsou poskytovány pouze rodinám, přesto tabulka v dotazníku pro jednotlivé poskytovatele nabízela možnost zaškrtnout i jiné možnosti - rodiny využívaly jiného poskytovatele stejného druhu sociální služby nebo rodina využívala jiný druh sociální služby, dále mohla využívat zdravotních služeb nebo nějaký typ školského zařízení. Poskytovatelé rané péče mají i takovou zkušenost (vyšlo z dřívějších diskuzí mezi poskytovateli v rámci Volného sdružení poskytovatelů rané péče v MSK), že se na ně obrací/obraceli o poskytnutí služby i jiní poskytovatelé. Většinou poskytovatelé pobytových služeb pro děti, které procházejí transformačním procesem. Pracovníci pobytového zařízení nedokázali řešit některé situace a to z důvodu nedostatečné odbornosti - neznalost metod práce jak dítě rozvíjet, stimulovat.. Téma bylo projednáno i na pracovních skupinách v rámci MSK se závěrem, že poskytovatelé rané péče nemohou suplovat činnost jiného poskytovatele služby. Pracovníci rané péče mohou personál pobytové služby dovzdělat na základě přesně vyjasněné objednávky. Jiná situace však nastává, když dítě z pobytové služby přechází do rodiny nebo do náhradní rodinné péče. Služba rané péče je pak poptávána od rodičů a může být poskytována i v čase, kdy dítě ještě v pobytové službě bydlí, ale vždy za přítomnosti rodiče. Pracovníci tedy reagují na zakázku rodičů, potřeby dítěte třeba i v přítomnosti pracovníka pobytové služby. K podobnému tématu vydalo MPSV Doporučený postup č. 6 / Poskytování rané péče pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče, kde je vysvětlena možnost uzavírat smlouvu s pěstouny, ale není možnost uzavřít smlouvu s klokánčí rodinou. 0,7% 1,3% 4,8% Odkud uživatelé přicházejí ,7% Denní stacionář Z domácnosti (rodiny) Léčebny/nemocnice Dětský domov 87,0% MŠ se speciálním vzdělávacím programem Graf AUGUR Consulting s.r.o Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0,1% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Denní stacionář 5,7% B.2 Domov pro osoby se zdravotním postižením 0,0% B.3 Azylový dům 0,1% C. Z domácnosti (rodiny) 87,0% D. Ze zdravotních služeb x D.1 Dětská centra 0,1% D.2 Léčebny/nemocnice 0,7% 21

22 E. Ze školských zařízení x E.1 Dětský domov 1,3% E.2 Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) 0,1% E.3 MŠ se speciálním vzdělávacím programem 4,8% F. Jiné 0,0% CELKEM 100% 1,0% 1,1% 7,4% Odkud uživatelé přicházejí 2,3% 2013 Azylový dům Z domácnosti (rodiny) Léčebny/nemocnice Dětský domov 87,9% Graf AUGUR Consulting s.r.o Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0,0% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Denní stacionář 0,0% B.2 Domov pro osoby se zdravotním postižením 0,0% B.3 Azylový dům 2,3% C. Z domácnosti (rodiny) 87,9% D. Ze zdravotních služeb x D.1 Dětská centra 0,1% D.2 Léčebny/nemocnice 1,0% E. Ze školských zařízení x E.1 Dětský domov 1,1% E.2 Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) 0,1% E.3 MŠ se speciálním vzdělávacím programem 7,4% F. Jiné 0,0% CELKEM 100% Z výsledných grafů lze vyčíst, že průměrně 87,45% uživatelů služby byly rodiny, které neměly zkušenost s žádným poskytovatelem sociálních nebo jiných služeb. Rok 2012 se liší od roku 2013, že některé rodiny, 5,7% z celkového počtu, využívali souběžně služeb denního stacionáře pro děti (v roce 2012), a ve druhém roce, ve 2,3%, jiné rodiny nebo spíše maminky s postiženým dítětem bydleli v azylovém domě. 22

23 Dále se dozvídáme, že 4,8 a 7,4 % využívalo také školských služeb konkrétně se jednalo o MŠ se speciálním vzdělávacím programem a v jednom procentu v obou letech měla rodina dítě v pěstounské péči z dětského domova a ve stejném procentu byla raná péče poskytována rodině s dítětem v léčebně nebo nemocnici a to ze zdravotních důvodů dítěte, které mu nedovolovaly pobyt v domácím prostředí. DOPORUČENÍ Poskytovatelé se řídí Doporučeným postupem MPSV č. 6 / Poskytování rané péče pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče. Poskytovatelé rané péče mají ve svých metodických materiálech vymezeno za jakých podmínek a komu předávají informace zda jde o podporu rodiny nebo vzdělávání pracovníků jiných organizací a podle toho také postupují Poskytovatelé se mimo jiné zaměřují na depistáž, informují o službách rané péče na místech, kde se mohou vyskytovat potenciální zájemci 5 23

24 2.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí Raná péče je rodinám poskytována maximálně do sedmi let věku dítěte. Může být však ukončena kdykoliv dříve, a to když jsou splněny vyjednané cíle služby nebo jakmile se rodina rozhodne, že již podporu ze strany rané péče nepotřebuje a další péči o dítě zvládne sama nebo za přispění jiných, návazných služeb. V průběhu poskytování služby a zvláště v rámci ukončování péče je rodina informována o návazných službách v regionu včetně podpory jejich zprostředkování. Když dochází k ukončení služby rané péče, poskytovatelé spolu s rodinou hledají návaznou podporu, ale také předkládají nabídku možností, kam může jejich dítě začít docházet. Rodiče se rozhodují, jaká školní instituce nebo sociální služba bude pro jejich potomka nejlepší. Nabízí se několik variant jako je integrovat dítě do běžné školky, zde ale z několika míst v kraji od rodičů vyplývá, že velmi záleží na náklonnosti vedení školských institucí k integraci dítěte. V některých případech byli rodiče vyzýváni k spolufinancování nákladů na mzdu asistenta pedagoga, kterého jejich dítě potřebuje. Pedagogové školy také věděli, že asistent je placen z nákladů na jejich odměny, což jistě nepřispělo k podpoře integrovaného dítěte. Poskytovatelé rané péče podporují sociální integraci dítěte a jeho rodiny v rámci komunity a regionu, mají také významnou roli při podpoře rodiny ve vyhledávání návazné služby. Většinou, na základě potřeb rodičů, vstupují do školských zařízení i do jednání s pracovníky a předávají informace jak s dítětem dále pracovat a na co navázat a neznamená to, že v těchto případech bude automaticky služba rané péče ukončena. Výstupy z dotazníkového šetření Zde je nutné podotknout, že nebylo dobře chtít po poskytovatelích výstup, kam uživatelé odešli v procentech, jelikož z takto uvedených čísel nevíme přesně, kolik rodin v jednotlivých letech službu rané péče ukončily. Nejvyšší procento v roce 2012, celých 37%, bylo uvedeno u údaje, že děti odešly do ZŠ se speciálním vzdělávacím programem, v roce 2012 už bylo procento nižší, pouze 9,9. Z těchto údajů je zřejmé, že rodiny využívají při vyhledávání návazných služeb, které budou pro jejich dítě co nejprospěšnější, celé spektrum dostupné nabídky. Potřeby rodin se takto průběžně rok od roku mění. Dále je k povšimnutí procento u údaje, že rodiny zůstaly bez využití dalších návazných sociálních služeb a to v roce ,5% a v roce ,5% - zde můžeme předpokládat, že se jedná o rodiny, které se osamostatnily a již dále nepotřebovaly sociální službu, případně využívají pouze neformální podporu v komunitě. Políčko jiné využil jeden poskytovatel, který údaj doplnil neznámo kam. 24

25 Kam uživatelé odešli v roce 2012 Pořadí 2012 Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 1,3% B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Denní stacionář 7,7% B.2 Domov pro osoby se zdravotním postižením 0,0% B.3 Odlehčovací služby 0,9% C. Do domácnosti (rodiny) bez využití dalších návazných soc. služeb a veřejných služeb (školství, zdravotnictví ad.) 18,5% D. Do zdravotních služeb x D.1 Dětská centra 0,0% E Do školských zařízení x E. 1 Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) 8,4% E. 2 MŠ se speciálním vzdělávacím programem 19,6% E. 3 Běžná ZŠ (integrace s asistencí i bez) 3,8% E. 4 ZŠ se speciálním vzdělávacím programem 37,0% F. Úmrtí 1,6% G. Ulice 0,0% H. Jiné 1,3% CELKEM 100% 1,6% Kam uživatelé odcházejí ,3% 1,3% 7,7% 0,9% Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Denní stacionář Odlehčovací služby 37,0% 18,5% Do domácnosti (rodiny) bez využití dalších návazných soc. služeb a veřejných služeb (školství, zdravotnictví ad.) Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) MŠ se speciálním vzdělávacím programem 8,4% Běžná ZŠ (integrace s asistencí i bez) 3,8% 19,6% ZŠ se speciálním vzdělávacím programem Úmrtí Graf AUGUR Consulting s.r.o. 25

26 Kam uživatelé odešli v roce Pořadí Kam uživatelé odešli Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 15,9% B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Denní stacionář 1,4% B.2 Domov pro osoby se zdravotním postižením 0,0% B.3 Odlehčovací služby 1,6% C. Do domácnosti (rodiny) bez využití dalších návazných soc. služeb a veřejných služeb (školství, zdravotnictví ad.) D. Do zdravotních služeb x 10,5% D.1 Dětská centra 0,0% E Do školských zařízení x E. 1 Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) 7,9% E. 2 MŠ se speciálním vzdělávacím programem 23,0% E. 3 Běžná ZŠ (integrace s asistencí i bez) 9,6% E. 4 ZŠ se speciálním vzdělávacím programem 9,9% F. Úmrtí 4,4% G. Ulice 0,0% H. Jiné 15,9% CELKEM 100% Kam uživatelé odcházejí 2013 Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Denní stacionář 15,9% 15,9% 4,4% 1,4% 1,6% Odlehčovací služby 10,5% 9,9% 9,6% 23,0% 7,9% Do domácnosti (rodiny) bez využití dalších návazných soc. služeb a veřejných služeb (školství, zdravotnictví ad.) Běžná MŠ (integrace s asistencí i bez) Graf AUGUR Consulting s.r.o. 26

27 2.9 Potřeby uživatelů Služby rané péče se zaměřují na potřeby všech členů rodiny. Uživatelem je tedy celá rodina dítěte s postižením, která pečuje o dítě nebo děti vlastní, osvojené nebo adoptované. Pracovníci v přímé péči podporují rodiny na základě partnerského přístupu, vycházejí přitom ze svých teoretických znalostí a praktických zkušeností potřebných pro podporu celé rodiny. Zohledňují potřeby všech a zabývají se vlivem postižení dítěte na celou jeho rodinu. Pečující osoby pak přispívají svými zkušenostmi a znalostmi svého dítěte k hledání řešení nepříznivých situací, dále aktivně ovlivňují náplň konzultací. Společným výstupem jsou plány spolupráce, kde se odrážejí potřeby formou stanovených cílů a očekávání celé rodiny. Zde bychom chtěli zdůraznit, že je klíčovou schopností/kompetencí pracovníků v přímé péči pomáhat objevovat a pojmenovávat potřeby jednotlivých členů rodiny a dále pak také hledat příležitosti k naplnění jejich potřeb respektujících jejich individualitu. Jakkoliv je žádoucí rozvíjet podporu rodin s dítětem se zdravotním postižením, je nutno si uvědomit, že pečující rodiny nepředstavují jednolitý monolit sestavený z totožných prvků, potřeb a možností. Naopak jestliže je nějaký celek různorodý, potom jsou to právě rodiny pečující o dítě se zdravotním postižením. Uvedené konstatování je příčinou řady nedorozumění a problémů. Systémy veřejné podpory jsou, z povahy věci samé, nastaveny na řešení obecných společenských problémů, zpravidla neumí, a někdy ani nemohou v rámci obecné právní úpravy reagovat dostatečně citlivě na specifické problémy rodin dětí se zdravotním postižením, které se obecnému modelu vymykají. 6 Specifikace potřeb uživatelů rané péče byla členy pracovní skupiny formulována směrem k potřebám rodiny a směrem k potřebám dítěte. Zachování přirozených funkcí rodiny Potřeba podpory pro přijetí role rodiče dítěte s postižením Potřeba získání kompetencí v oblasti podpory vývoje dítěte s postižením Potřeba sdílení, být slyšen, mít možnost ujasnit si svou situaci a porozumět jí Potřeba podpory při hledání možností a zdrojů v nejbližší rodině Potřeba podpory v domácím prostředí, včetně jeho případných úprav vhodných pro rozvoj dítěte s postižením Osobní hygiena Potřeba získání kompetencí (rada, návod) v péči o hygienu dítěte s postižením Potřeba získání informací spojených s vyměšováním dítěte s postižením Cílený rozvoj vývoje dítěte s postižením Potřeba podpory při rozvíjení, výchově a stimulaci dítěte s postižením včetně sebeobsluhy za pomocí praktických ukázek a to tak, aby bylo postižení dítěte co nejvíce kompenzováno Samostatný pohyb 6 MICHALÍK, Jan. ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ, PF UP v Olomouci. Rodina pečující o člena se zdravotním postižením - známe ji? [příspěvek na konferenci "OHROŽENÉ DÍTĚ II"]. Praha,

28 Potřeba podpory při získávání dovedností a informací, které umožní dítěti s postižením samostatný pohyb, včetně využití speciálních metod, technik, pomůcek Potřeba dítěte s postižením získat dovednosti vnímat vlastní tělo, jeho polohu a změnu polohy Potřeba dítěte s postižením se orientovat v domácím a venkovním prostředí Potřeba dítěte s postižením umět využívat pomůcky, které napomáhají samostatnému pohybu Stravování Potřeba podpory při získávání dovedností a informací, které umožní dítěti s postižením příjem potravy, včetně využití speciálních metod, technik, pomůcek Komunikace Potřeba podpory při získávání dovedností a informací, které umožní funkční komunikaci s dítětem včetně využití speciálních metod, technik, pomůcek Potřeba získat dovednosti a informace, které lze uplatnit při vysvětlování ostatním členům rodiny a okolí Potřeba dítěte s postižením funkčně komunikovat a to i prostřednictvím alternativních způsobů komunikace a za podpory pomůcek a technik Zajištění a kontakt se společenským prostředím Potřeba podpory při vyhledávání běžných služeb a institucí Potřeba podpory při hledání takových aktivit, které umožní seberealizaci dítěte v širším sociálním prostředí Seberealizace Potřeba podpory při hledání zdrojů dítěte s postižením pro možnost jeho seberealizace Potřeba podpory dítěte v aktivitách, kde se může seberealizovat a rozvíjet své dovednosti Potřeba rodičů se setkávat, přijímat a předávat své zkušenosti s jinými rodinami Potřeba podpory při mapování možností, které podpoří seberealizaci rodičů (pečujících osob) nástup do zaměstnání apod. Péče o zdraví Potřeba získat informace o speciálních pomůckách a jejich obsluze, včetně doporučení a kontaktů Potřeba získat kontakty na odborná pracoviště a to dle požadavků rodičů a potřeb dítěte Bezpečí (rizika) Potřeba rodičů nabývat jistoty ve svých dovednostech a schopnostech potřebných k péči o dítě Potřeba podpory při vyhledávání odborné pomoci v případě nejistot v oblasti bezpečí (rizik) Potřeba umět rozpoznat situace, které vyvolávají rizikové (problémové) chování dítěte s postižením a umět si s nimi poradit Uplatňování práv a oprávněných zájmů 28

29 Potřeba podpory při získávání dovedností a informací při jednání s institucemi (úřady, služby, školské instituce, ) Potřeba podpory při začleňování dítěte do běžného společenského prostředí (MŠ, ZŠ, jiné sociální služby ad.) Potřeba podpory při získávání dovedností a informací při vyhledávání prostředků pro získání potřebných pomůcek Potřeba podpory při uplatňování práv a oprávněných zájmů dítěte se zdravotním postižením ve všech oblastech jeho života Potřeba podpory při uplatňování práv a oprávněných zájmů rodiny, která vychovává dítě se zdravotním postižením Potřeby uživatelů služeb Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Zachování přirozených funkcí rodiny 14% 13% Osobní hygiena 6% 5% Cílený rozvoj vývoje dítěte s postižením 15% 14% Samostatný pohyb 8% 8% Stravování 5% 5% Komunikace 16% 15% Zajištění a kontakt se společenským prostředím 6% 7% Seberealizace 8% 8% Péče o zdraví 7% 8% Bezpečí (rizika) 5% 6% Uplatňování práv a oprávněných zájmů 9% 12% CELKEM 100% 100% V oblasti potřeb podporovaných rodin v letech 2012 a 2013 nedocházelo k žádným větším výkyvům, jen oblast uplatňování práv a oprávněných zájmů se lišila v rámci sledovaných dvou období o 3%, jinak jsou podíly max. s odchylkou 1%. Největším podílem byly zastoupeny potřeby zachování přirozených funkcí rodiny, cílený rozvoj vývoje dítěte s postižením a také podpora v potřebách rozvoje komunikace dítěte. DOPORUČENÍ Doporučujeme poskytovatelům věnovat pozornost oblasti zjišťování potřeb rodin tak, aby vyjednávání o rozsahu a způsobu poskytování služby odráželo skutečné individuální potřeby a bylo minimalizováno riziko, že služba bude poskytována jen v rozsahu a způsobem pro službu obvyklým, zvykovým. 29

30 2.10 Činnosti a úkony služby raná péče Základní činnosti služby rané péče definuje 54, odst. 2, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Úkony, v jejichž rozsahu jsou základní činnosti při poskytování rané péče zajišťovány, stanovuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu (resp. 19 vyhlášky 505/2006 Sb., v platném znění). Vyhláškou formulované úkony byly členy pracovní skupiny dále specifikovány a to s ohledem na současnou praxi a zaměření služby na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte. Výčet základních činností, úkonů a specifikací úkonů: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. úkon - zhodnocení schopností a dovedností dítěte i rodičů, zjišťování potřeb rodiny a dítěte s postižením nebo znevýhodněním mapování míry potřebné podpory rodičů při výchově dítěte s postižením nebo znevýhodněním zhodnocení aktuální úrovně schopností a dovedností dítěte a jeho potřeb 2. úkon - specializované poradenství rodičům a dalším blízkým osobám poradenství rodičům a blízkým osobám v oblasti přijetí, výchovy, podpory a péče o dítě s postižením nebo znevýhodněním poradenství k možnostem podpory psychomotorického vývoje dítěte poradenství v oblasti kompenzačních, rehabilitačních a didaktických pomůcek 3. úkon - podpora a posilování rodičovských kompetencí podpora k porozumění projevům a chování dítěte, k porozumění jeho potřebám a k možným způsobům jejich naplnění informováním, instruktáží, neformálním vzděláváním poskytování podnětů a rad k získání a upevnění rodičovských kompetencí podpora k přijetí role rodiče dítěte s postižením nebo znevýhodněním formou aktivního naslouchání, sdílením, provázením 4. úkon - upevňování a nácvik dovedností rodičů nebo jiných pečujících osob, které napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny využití metod a technik k podpoře psychomotorického vývoje dítěte - praktická ukázka, instruktáž rodičů, nácvik 5. úkon - vzdělávání rodičů, například formou individuálního a skupinového poskytování informací a zdrojů informací, seminářů, půjčování literatury zapůjčování literatury, audio a video materiálů organizace a zajištění seminářů a přednášek pro rodiče individuální vzdělávání rodičů formou osobních konzultací 6. úkon - nabídka programů a technik podporujících vývoj dítěte nabízení a představení vhodných technik a realizovaných podpůrných programů (program podpory psychomotorického vývoje dítěte, program stimulace zraku, alternativní komunikace, znakový jazyk apod.) 30

31 7. úkon - instrukce při nácviku a upevňování dovedností dítěte s cílem maximálního možného využití a rozvoje jeho schopností v oblasti kognitivní, senzorické, motorické a sociální nácvik dovedností dítěte s ohledem na jeho stupeň vývoje a možnosti instruování rodičů a ukázka vhodných postupů, pomůcek, hraček, prostředí a podmínek k rozvoji schopností dítěte b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. úkon - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob zprostředkování kontaktů s dalšími rodinami v obdobné situaci umožnění sdílení s ostatními rodiči na webu poskytovatele, příp. dalšími způsoby nabídka aktivit pro zapojení celé rodiny kurz pro rodiny, semináře pro rodiče a další pečující osoby, programy rodinných center, klubu rodičů apod. 2. úkon - podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů pomoc při vyhledávání dostupných služeb v regionu podpora při získávání zdrojů informací - kontakty, odkazy zprostředkování kontaktů na podpůrné odborníky, organizace c) sociálně terapeutické činnosti: 1. úkon - psychosociální podpora formou naslouchání podpůrný poradenský rozhovor, aktivní naslouchání podpora mapování vlastní situace rodinou (jejími členy) a plánování dalšího postupu podpora vymezení priorit u rodiny a způsobů jejich dosahování využití metod a technik ke zkvalitnění vzájemné komunikace (rodič/pracovník, rodič/dítě, rodič/rodič) 2. úkon - podpora výměny zkušeností podpora při výměně zkušeností mezi rodiči, pečujícími osobami, předávání zkušeností poradce rané péče různými formami 3. úkon - pořádání setkání a pobytových kurzů pro rodiny pořádání skupinových setkávání rodičů se zaměřením na sociální terapii, která povede ke stabilizaci, případně zlepšení situace rodiny pořádání pobytových kurzů pro rodiny se zaměřením na sociální terapii, která povede ke stabilizaci, případně zlepšení situace rodiny d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. úkon - pomoc při komunikaci, nácvik dotazování a komunikačních dovedností, podpora svépomocných aktivit rodičů 31

32 zpracování vyjádření, doporučení, zprávy z pohledu poradce rané péče ve spolupráci s rodinou (např. pro úřady, veřejné instituce) předání informací rodičům, jakým způsobem komunikovat s okolím předání informací rodičům, jakým způsobem komunikovat s veřejnými institucemi (SPC, MŠ, ZŠ.) zprostředkování kontaktů na podpůrné odborníky, organizace, další rodiče 2. úkon - doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte doprovod k jednání s úřady, specialisty, veřejnými institucemi informační podpora v oblasti dávek a pomůcek v souvislosti se situací klienta Poskytovatelé služby rané péče nevedou přesnou evidenci realizace úkonů ve službě (ve smyslu např. čárkování počtu úkonů v jednom dni apod.), proto je nutné si při vyhodnocování výstupů uvědomit, že se jedná pouze o kvalifikovaný odhad. K vedení evidence prováděných úkonů poskytovatelé dosud nebyli zavázáni žádnou z dotačních metodik, a to možná právě z toho důvodu, že evidování úkonů by pro pracovníky v přímé péči znamenalo další administrativní zátěž a tedy méně času na práci pro uživatele. Při vyplňování dotazníku a určení podílu realizace jednotlivých úkonů v letech 2012 a 2013 proto poskytovatelé vycházeli z podrobných záznamů o průběhu služby, které při jejím poskytování vedou ve vztahu ke každému z uživatelů. Tyto jim byly sice velmi pracně získaným, ale kvalitním podkladem pro stanovení podílu prováděných úkonů v daném roce. Podíl jednotlivých úkonů, fakultativních služeb a dalších specifických činností, jak byly zastoupeny v letech 2012 a 2013 Základní činnosti Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Sociálně terapeutické činnosti Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Úkony Podíl % Podíl % Zhodnocení schopností a dovedností dítěte i rodičů, zjišťování potřeb rodiny a dítěte s postižením nebo znevýhodněním 11% 11% Specializované poradenství rodičům a dalším blízkým osobám 12% 11% Podpora a posilování rodičovských kompetencí 9% 9% Upevňování a nácvik dovedností rodičů nebo jiných pečujících osob, které napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny 10% 10% Vzdělávání rodičů, například formou individuálního a skupinového poskytování informací a zdrojů informací, seminářů, půjčování literatury 6% 5% Nabídka programů a technik podporujících vývoj dítěte 6% 7% Instrukce při nácviku a upevňování dovedností dítěte s cílem maximálního možného využití a rozvoje jeho schopností v oblasti kognitivní, senzorické, motorické a sociální 11% 11% Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob 4% 4% Podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů 4% 4% Psychosociální podpora formou naslouchání 10% 12% Podpora výměny zkušeností 4% 5% Pořádání setkání a pobytových kurzů pro rodiny 3% 3% Pomoc při komunikaci, nácvik dotazování a komunikačních dovedností, podpora svépomocných aktivit rodičů Doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte 4% 4% 5% 5% 32

33 Fakultativní služby 1% 0% Další specifické činnosti a úkony 0% 0% Celkem 100% 100% Podíl jednotlivých činností v letech 2012 a 2013 Činnosti Podíl % Podíl % Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 66% 63% Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 8% 8% Sociálně terapeutické činnosti 17% 19% Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 8% 10% Fakultativní služby 1% 0% Další specifické činnosti a úkony 0% 0% Celkem 100% 100% Pozn. k hodnotám v tabulkách: uváděné hodnoty jsou průměry získané z údajů, které uvedli jednotliví poskytovatelé rané péče, ti se od průměrných hodnot procentuálního zastoupení u jednotlivých činností a úkonů odkláněli jak směrem nahoru, tak směrem dolů, někdy se jejich hodnoty blížily také průměrné hodnotě uváděné za všechny poskytovatele. V poskytovaných činnostech v letech 2012 i 2013 byly největším podílem zastoupeny výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti (66% ve 2012 a 63% ve 2013). Zbývající cca třetina je rozdělena mezi ostatní činnosti. Jde o sociálně terapeutické činnosti (17% ve 2012 a 19% ve 2013), následuje je činnost - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí (8% ve 2012 a 10% ve 2013), dále zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (v obou letech 8%). Fakultativní služby byly zastoupeny v roce % a v roce % (ve skutečnosti jeden z poskytovatelů rané péče fakultativní služby v roce 2013 poskytoval, nicméně zaokrouhlením hodnoty 0, % na celá čísla směrem dolů došlo k výsledným 0%). 33

34 Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Fakultativní služby nebyly v letech 2012 a 2013 v rané péči v Moravskoslezském kraji obvyklé, poskytoval je v obou letech pouze jeden poskytovatel. Jak již bylo zmíněno výše, fakultativní služby v roce 2012 tvořily 1% ze všech poskytovaných činností a ve 2013 to bylo 0% (přesněji 0, %). Uvedený poskytovatel v obou letech vykazoval tyto fakultativní činnosti - ve Snoezelen místnosti a zprostředkování rehabilitačního poradenství. stimulace dítěte Činnosti nad rámec základních a fakultativních činností neuvedl žádný z poskytovatelů. DOPORUČENÍ Poskytovatelé by měli průběžně sledovat, zda jimi specifikované a nabízené úkony odpovídají potřebám cílové skupiny a s ohledem na tyto zjištěné potřeby a při respektování standardů kvality je upravovat. Poskytovatelé by měli mít jednoznačně dáno, co jsou základní a fakultativní činnosti. 34

35 2.11 Personální zajištění služby Tento bod nepřímo navazuje na bod 2.3 Pracovník v přímé péči. Poskytovatelé uvedli, že do přímé péče vstupují odborníci, převážně poradci rané péče, kteří dojíždí za klientskými rodinami domů a využívají své praktické i teoretické zkušenosti - poskytují rodičům rady a inspiraci, aby podpora vývoje jejich dítěte byla co nejvíce v souladu s běžným životem rodiny. Přímou prací rozumíme výkon všech aktivit, které souvisejí s naplňováním činností a úkonů uvedených ve vyhlášce 505/2006 Sb., v platném znění. Pracovníci v přímé péči podporují rodiny: - přímou prací a činnostmi ve prospěch rodiny - dalšími činnostmi, které souvisejí přímo s poskytováním služby rané péče - dojížděním za rodinami PŘÍMÁ PRÁCE PRACOVNÍKŮ V PŘÍMÉ PÉČI Přímá práce je převážně terénní konzultace, která má podobu osobního jednání. Jedná se o konzultaci v rodině nebo jinde v terénu, ambulantní konzultaci v zařízení sociální služby, doprovod na jednání do institucí, telefonická a písemná konzultace. Dále zde patří vzdělávací, výchovné, aktivizační a sociálně terapeutické akce (semináře pro rodiče, setkávání rodin, pobytový kurz pro rodiny apod.). Činnosti v rámci přímé práce jsou zaměřeny na podporu vývoje dítěte a podporu rodiny. Do přímé práce dále patří také jednání se žadateli o službu. Práci ve prospěch rodin popisují poskytovatelé jako návaznou odbornou a administrativní činnost potřebnou k zajištění nebo poskytnutí služby rodinám. Je zde zahrnuta příprava na konzultaci s rodinou, zpracování výstupů z konzultace včetně zápisu a vedení dokumentace. Dále vyhledávání a zasílání potřebných informací, informačních materiálů, spolupráce s odborníky, klientské intervize/supervize, vyhledávání potřebných informací, půjčování pomůcek, hraček, literatury, zajištění nebo výroba pomůcek (například výroba komunikačních tabulek, strukturovaných úkolů, stimulačních desek, pomůcek s reflexními barvami, s vysokým kontrastem aj.), podpora při mapování a vyhledávání vhodných zařízení pro dítě nebo následně případné konzultace dle potřeb rodiny v zařízení, kam dítě dochází (školská zařízení, stacionáře ). Dalšími procesy souvisejícími s přímým působením ve prospěch rodin jsou zejména tyto: vzdělávání pracovníků, odborné porady týmu, kazuistické porady, zpracování metodik, metodické vedení a informování o službě. NEPŘÍMÁ PRÁCE PRACOVNÍKŮ V PŘÍMÉ PÉČI Mezi činnosti, které souvisejí s poskytováním služby, patří organizační porady týmu, informování směrem k odborné i laické veřejnosti formou osvětových akcí, práce s dobrovolníky, se studenty v rámci jejich praxí, pořádání a účast na konferencích, zpracování podnětů pro vydávání publikací nebo informačních materiálů, časopisů, zpracování podnětů pro rozvoj služby, spolupráce v rámci komunitního plánování obcí, zpracování statistik, výkazů apod., zajištění drobných oprav a údržby např. pomůcek, kancelářské techniky apod. 35

36 Dobu potřebnou na cestu za konzultacemi vykazují poskytovatelé rané péče zvlášť. Poskytovatelé zajíždějí za rodinami do všech částí Moravskoslezského kraje, takže cestování je neoddělitelnou součástí jejich terénní práce, a také provozní doby služby. Průměrný čas přepravy za rodinami nebývá v jednotlivých letech stejný, neboť se čas strávený cestováním liší podle toho, kde rodiny, které v daném roce službu využívají, bydlí a kolik jich z daného území je. NEPŘÍMÁ PRÁCE OSTATNÍCH PRACOVNÍKŮ Za nepřímou práci, kterou svými úvazky zajišťují pracovníci v nepřímé péči, patří činnosti související s personální, ekonomickou a účetní agendou v souvislosti se zajištěním fungování služby. Dále je to práce vedoucího služby, který má vyhrazeno, jakým úvazkem službu nepřímo zajišťuje. Zda vedoucí pracuje v přímé práci, záleží zpravidla na velikosti služby, počtu pracovníků apod. Mezi základní činnosti vedoucího patří metodické a analytické činnosti ve službě, plánování, hodnocení a organizování práce všech pracovníků, organizování porad s pracovníky, zajišťování kvality služby a zapojení do práce v procesu komunitního plánování obcí, kde služba působí, reprezentace činnosti služby ve vnějším prostředí, plánování rozvoje služby, včetně jejího ekonomického zajištění a stability. Zastupuje službu také v jednání s institucemi, dodavateli apod. STRUČNÝ PŘEHLED OBSAHU ČINNOSTÍ PORADCŮ RANÉ PÉČE Přímá práce ve prospěch klientů terénně - konzultace v rodině, doprovázení v terénu (podpora při vyřizování na úřadech, u lékařů aj.) ambulantně - konzultace a další činnosti v zázemí služby rané péče za přítomnosti rodiny telefonická a ová konzultace - bez osobní přítomnosti rodiny (telefonická a písemná komunikace s rodinou v mezidobí mezi konzultacemi) práce ve prospěch rodiny - bez její přítomnosti (informace, pomůcky, kontaktování, mapování návazných zdrojů, vyjednávání ve prospěch klienta) další činnosti s vlivem na prospěch rodiny - vzdělávání, odborné porady, kazuistické porady, supervize, zpracování metodik, metodické vedení a informování o službě Nepřímá práce ve prospěch klientů práce ve prospěch fungování služby ve vztahu k rodinám - projekty, komunitní plánování, rozvoj služby, osvětová činnost práce pro zajištění provozu služby - technická (opravy a údržba) a netechnická (administrativa, výkaznictví, aj.) 36

37 Výstupy z dotazníkového šetření Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? % 38% Poskytovatelé byli dotazováni, kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli, např. uzavření smlouvy, záznamy z jednání se zájemcem, záznamy o průběhu služby, další záznamy z přímé práce s uživateli, formální zpracování a vedení individuálního plánování uživatelů. Odborným odhadem za všechny poskytovatele bylo v průměru uvedeno, že to bylo 39% za rok 2012 a 38% za rok Nejvyšší administrativní zátěž 60% uvedl 1 poskytovatel v obou letech a nejnižší administrativní zátěž uvedl také 1 poskytovatel, a to 18% a 21%. Procento tedy vyjadřuje podíl, jakým se pracovníci v přímé péči věnovali administrativě, která je spojená s poskytováním služby uživatelům. Procento je vyšší hlavně z toho důvodu, že se jedná o terénní službu, kde je třeba, aby byl ve službě dostatečný prostor na výměnu informací mezi pracovníky a na kvalitně zpracované písemné záznamy o průběhu poskytované služby, ale také čas na přípravu k předávaným informacím pro rodiny, což zaručí řádný a kontinuální průběh služby. Poměry pracovníků v přímé péči k pracovníkům celkem Poměry pracovníků v přímé péči k pracovníkům celkem Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv 30,1 33,7 2. Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem 2,1 2,2 3. Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 1,5 1,5 4. Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3) 20,1 22,5 5. Poměr pracovníků v přímé práci k pracovníkům celkem (3/2) 71,43% 68,18% Tato tabulka udává průměrná čísla za všechny poskytovatele rané péče v MSK. V roce 2012 i 2013 poskytovalo služby rané péče 7 pracovišť, přičemž největší pracoviště podpořilo v roce 2012 celkem 87 rodin a v roce 2013 celkem 91 rodin, nejmenší pracoviště pak v roce 2012 podpořilo 11 rodin a v 2013 to bylo 13 rodin. Na jedno pracoviště tak bylo v roce 2012 v průměru uzavřeno 30,1 smluv a v roce 2013 to bylo 33,7 smluv. Tento údaj koresponduje s výstupem v řádku 3 počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči, který byl v obou letech shodný a to 1,5 úvazku na jedno pracoviště. Na jeden úvazek v přímé péči odpovídá průměrně poskytování služeb 21,3 rodinám za kalendářní rok. Tento údaj je ale počítán v poměru průměrného úvazku pracovníků v přímé péči. Čistý výstup, který není brán v poměru k úvazku, je vyšší, a to za celý rok 2012 bylo průměrně na jednoho pracovníka podpořeno 24,4 rodin a v roce 2013 byl zaznamenán nárůst na 24,7 rodin. 37

38 R A N Á P É Č E Průměrné výše úvazků pracovníků služby Výše přepočtených úvazků za sociální službu celkem Výše přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci Výše úvazků ostatních pracovníků na 1,0 úvazku pracovníka v přímé péči Výše přepočtený ch úvazků za sociální službu celkem Výše přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci Výše úvazků ostatních pracovníků na 1,0 úvazku pracovníka v přímé péči Ø 2,13 1,50 0,44 2,23 1,50 0,46 Tato tabulka popisuje, jaká byla v jednotlivých letech Výše úvazků ostatních pracovníků na 1,0 úvazku pracovníka v přímé péči, tento údaj je potřebný pro stanovení variant rozpětí pracovníků v nepřímé péči na pracovníky v přímé péči (viz. níže). V letech 2012 a 2013 byl tento průměrný poměr za všechny poskytovatele vyšší, a to 0,45 (nejvyšší uvedený údaj byl 0,80 a nejnižší 0,22). Tento údaj se v rámci jednoho pracoviště mohl měnit z důvodu personálních obměn pracovníků. Potřebná výše poměru pracovníků v nepřímé péči na pracovníky v přímé péči je popsán v doporučení níže. DOPORUČENÍ Při nastavování těchto variant vycházela odborná pracovní skupina nejen ze zjištění a dat získaných prostřednictvím dotazníkového šetření, ale také ze zkušeností a zjištění konzultovaných v rámci Volného sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji a zkušeností všech zainteresovaných poskytovatelů. Poměr pracovníků v nepřímé péči na pracovníky v přímé péči a to ve třech variantách: Optimální varianta - 35% k 65% Co vše zahrnuje poměr 35% úvazků v nepřímé péči k poměru 65% úvazků pracovníků v přímé péči: V rámci rozpětí nepřímé péče k přímé péči zařazujeme práci vedoucího služby, kde navrhujeme propočítávat jeho celý úvazek; v rámci zajištění chodu celé služby k poměru na 70 klientských rodin v rámci pracoviště. Dále se do nepřímé péče zahrnuje ekonomické a personální zabezpečení služby. Považujeme za nezbytné zdůraznit náročnost finančního zabezpečení služby, za které je odpovědný zpravidla právě vedoucí služby. Rozpočet pracoviště rané péče je zajišťován vícezdrojovým financováním jedná se o zdroje ze státního rozpočtu (MPSV, kraj), zdroje obcí, kde má pracoviště působnost, zdroje nadací a dalších donátorů, které jsou nezbytné pro zabezpečení provozních nákladů služby, ale také pro nákup potřebných pomůcek pro práci v rodinách nebo pro aktivity, které jsou spojené s prezentací služby atd. Zajištění finanční stability služby prostřednictvím projektů je velmi náročné. Realizace dílčích projektů je ve službách rané péče závislá na potřebě rozvoje služby nebo reaguje na potřeby cílových skupin. Projekty bývají v různých letech odchylně podpořeny. 38

39 Základní varianta - 30% k 70% Krizová varianta - 25% k 75% Obě další varianty jsou poměrně kráceny ve prospěch přímé péče. Znamená to tedy, že přímá péče by byla zajišťována také prostřednictvím managementu služby (vedení). Je třeba mít na zřeteli, že za těchto podmínek může služba v určitých oblastech stagnovat. Kromě přímého ohrožení financování (viz. konstatování výše, že vedoucí služby je za financování odpovědný) nebude prostor na její prezentaci, na potřebnou komunikaci s odbornou veřejností, na zajištění DOSTATEČNÉ informovanosti potencionálních zájemců o službu atd. Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek poradce rané péče 7 Zde vycházíme z diskuzí v rámci pracovní skupiny pro ranou péči, ale také z analýzy, vytvořené v rámci Volného sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji. Výstupy jsou zapracovány do optimální varianty služby rané péče, od které se pak odvíjejí výstupy do dalších variant. Optimální varianta - včetně komentáře a doporučení Počet rodin na 1 pracovní úvazek poradce rané péče (dále jen PRP ) rodin Průměrný počet konzultací 1 PRP/měsíc 12 konzultací Průměrný počet konzultací na 1 rodinu za rok. 6 konzultací Průměrná délka konzultace v minutách 100 minut Služby rané péče jsou rodinám poskytovány na základě jejich individuálních potřeb, ale také reagují na aktuální situaci, ve které se rodina nachází. Poskytovatelé uvádí průměrně 1 konzultaci za 6 12 týdnů, minimálně však 4 konzultace na rodinu v rámci jednoho roku. Průměrný počet konzultací vychází z běžného měsíce (nejsou započítány měsíce, kdy pracovníci čerpají souvislou dovolenou včetně vánočních svátků). Průměr konzultací v rámci jednoho pracoviště se může snižovat z důvodu personálních obměn nebo z důvodů nemoci pracovníků v přímé péči. Mezi faktory, které ovlivňují snižování četnosti návštěv v rodinách patří - nemocnost dětí, pobyty v lázních, dovolené rodin; naopak zvýšení četnosti může být ovlivněno zahájením poskytování služeb (vyšší potřeba rodiny být v kontaktu v návaznosti na nutnost ovlivnění časného vývoje dítěte) nebo ukončování poskytování služeb s rodinou. Poskytovatelé dále uvedli, že pracovník v přímé péči absolvuje průměrně 12 konzultací za kalendářní měsíc a to maximálně 2 konzultace denně, kdy délka konzultace bývá v rozsahu 1,5 3 hodiny a průměr délky konzultace vyšel na 100 minut. Základní varianta - včetně komentáře a doporučení 7 poradce rané péče je pracovníkem v přímé péči, na jeho úvazek se vážou počty klientských rodin. V rámci celého pracoviště se objevují i jiné funkce, které mají v popisu pracovních činností přímou práci, ta je sjednaná vždy určeným úvazkem pro přímou péči. Stanovený úvazek u těchto pracovníků v přímé péči většinou nekoresponduje s počty klientských rodin (tzn., že pracovník nevykonává přímo podporu v rodinách, ale vykonává jiné činnosti, které jsou součástí přímé práce - hodnotící rozhovory s rodinami, jednání se zájemci o službu, ) 39

40 Počet rodin na 1 pracovní úvazek poradce rané péče (dále jen PRP ) rodin Průměrný počet konzultací 1 PRP/měsíc 12 konzultací Průměrný počet konzultací na 1 rodinu za rok. 5 konzultací Průměrná délka konzultace v minutách 100 minut Pro porovnání této varianty s optimální variantou se zvyšuje počet rodin na 1 pracovní úvazek poradce rané péče a snižuje průměr konzultací na 1 rodinu za rok. Průměrný počet konzultací pracovníka v přímé péči a délka konzultací zůstávají stejné. Krizová varianta - včetně komentáře a doporučení Počet rodin na 1 pracovní úvazek poradce rané péče (dále jen PRP ) rodin Průměrný počet konzultací 1 PRP/měsíc 12 konzultací Průměrný počet konzultací na 1 rodinu za rok. 4 konzultace Průměrná délka konzultace v minutách 100 minut V rámci krizové varianty se zvyšuje (v porovnání s optimální variantou) počet rodin na jednoho pracovníka v průměru o 6 a snižuje se počet konzultací za rok na 4 konzultace. Krizová varianta vnáší do služby prvky poradenství, v rámci této varianty nemají pracovníci v přímé péči možnost reflektovat potřeby rodiny komplexněji. Služba ztrácí princip partnerského přístupu mezi stranami poskytovatel/uživatel. Pracovník se v této variantě staví do role odborníka, který předá veškeré informace a rodina je pak v roli příjemce, nemá takový prostor aktivně uchopit a pracovat na své situaci. V tomto pojetí existuje reálné RIZIKO, že služba v tomto nastavení nebude odpovídat kritériím daným charakterem služby dle platné legislativy. Znamená to mj., že služba v dlouhodobě daném krizovém pojetí nebude moci účinně předejít krizi rodiny, která následně péči o dítě bez dostatečné podpory nezvládne. Současně zde existuje reálný nedostatek v možnosti podpořit vývoj dítěte (zvláště v raném věku). V takovém případě hrozí, že rodiče budou hledat jiné řešení, např. pobytovou zdravotní či sociální službu. Krizovou variantu je proto možné akceptovat pouze na nezbytně nutnou dobu (cca do půl roku). 40

41 2.12 Náklady na personální zajištění služby Poskytovatelé rané péče v Moravskoslezském kraji jsou převážně nestátní neziskové organizace. Patří mezi ně Středisko rané péče SPRP Ostrava, Slezská diakonie, Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. a Kolpingova rodina Smečno (tato se nezúčastnila dotazníkového šetření). Jediná ze služeb Poradenské středisko pro rodinu a dítě RaD - je příspěvkovou organizací obce. Neziskovým organizacím zpravidla nestačí na pokrytí provozních nákladů služby pouze finanční prostředky z veřejných zdrojů, tj. Ministerstva práce a sociálních věcí, kraje a obcí. Je pro ně nezbytné zajistit také další finance z nadací, od dárců apod. Ze zjištění Volného sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji a z diskuse odborné pracovní skupiny vyplývá, že pokrytí z veřejných finančních zdrojů není dostačující a proto je z dalších zdrojů zajišťována část nákladů potřebných na personální zajištění služby. Poskytovatelé rané péče vnímají jako prioritu vždy přednostně zajistit finanční prostředky na personální náklady. Jsou si totiž vědomi, že odborníci a zkušení pracovníci jsou tím bohatstvím, které když v době nedostatku ztratí, již později těžko získají zpět. Během diskuzí v pracovní skupině se poskytovatelé zmiňovali o situacích, kdy z úsporných důvodů přece jen museli na pracovišti zcela nebo částečně omezit úvazky administrativně technických pracovníků a předat některé pracovní úkoly administrativního charakteru na pracovníky v přímé péči. Pro pracovníky v přímé péči to však znamenalo méně času na uživatele a ještě větší administrativní zátěž, která se i bez toho pohybuje na limitní úrovni. Počet pracovníků v přímé práci a personální náklady 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Celkové personální náklady v Kč 3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci v Kč 4. Podíl % (3/2 * 100) CELKOVÝ PRŮMĚR CELKOVÝ SOUČET , , % 1, , ,86 65% 10, , X 10, , X Podle zjištěných údajů se podíly personálních nákladů na pracovníky v přímé péči a náklady na ostatní pracovníky v roce 2012 a 2013 pohybovaly v těchto hodnotách: 66% a 65% tvořily náklady na pracovníky v přímé péči a 34% a 35% tvořily náklady na ostatní pracovníky služby (jedná se o průměrnou hodnotu za všechny poskytovatele). Faktory ovlivňující výši nákladů na personální zajištění služby jsou následující: 1. Nestátní neziskové organizace musí každoročně obstarávat prostředky na zajištění provozu sociální služby z mnoha zdrojů a tedy i vést objemnější projektovou agendu, včetně agendy, která je zaměřena na financování služby, komunitní plánování, spolupráci s obcemi, zajištění 41

42 dostupnosti informací to vše s ohledem na charakter služby (terénní sociální služba poskytovaná přímo v rodinách, napříč obcemi, krajem; poskytovaná na vyžádání potencionálních uživatelů). 2. Poskytovatelé služeb rané péče musí disponovat odpovídajícím administrativně technickým personálním zázemím, které umožní pracovníkům v přímé péči věnovat se cílené, odborné práci s uživateli služeb. 3. V otázce personálních nákladů je nutné zohlednit skutečnost, že pracovníky přímé péče jsou nejčastěji vysokoškolsky a následně odborně vzdělaní sociální pracovníci (v oboru sociální práce nebo speciální pedagogiky). Nutnost tohoto nastavení personálních profilů vyplývá z charakteru a průběhu služby. Poradce rané péče musí být schopen zvládnout několik oblastí odborné práce současně a musí reagovat pružně (v místě) na potřeby cílové skupiny a její specifika s důrazem na individuální přístup (rodiny, děti se zdravotním postižením) viz kap. 2.9 Potřeby uživatelů. Právě vysoká odbornost následně zajistí efektivitu poskytování služby - např. poradce je schopen reagovat na aktuální potřebu v místě ihned, dokáže lépe motivovat rodinu a podpořit další přirozené zdroje rodina se dokáže lépe se situací vyrovnat a zvládnout ji samostatně atd. 4. Jeden z poskytovatelů v hodnotách celkových personálních nákladů na sociální služby, nezohlednil personální náklady na pracovníky (např. náklady na účetního, administrativního pracovníka apod.), kteří pro službu pracují v rámci ústředí jejich organizace. Tato skutečnost má vliv na výši průměrných personálních nákladů, a tedy i na procentuální vyjádření poměru personálních nákladů na pracovníky v přímé péči a celkových personálních nákladů. Vzhledem k výše uvedenému (i přes určité zkreslení celkových personálních nákladů) vyplývá ze zjištěných hodnot a diskuze v pracovní skupině, že jako relevantní poměr personálních nákladů v rané péči se jeví tento: náklady na ostatní pracovníky tvoří 30%-35%, náklady na pracovníky v přímé péči 65%-70%. DOPORUČENÍ Zajistit kontinuitu služby pro uživatele, bez omezování jejího provozu z finančních důvodů na straně poskytovatele. Věnovat se získávání finančních prostředků z obcí, nadací apod. na pokrytí personálních nákladů včetně nákladů na pracovníky administrativně technického charakteru (v případě převzetí spolufinancování Moravskoslezským krajem by došlo ke snížení administrativní práce v organizacích). Věnovat se práci s dárci (firemními i individuálními) a přesvědčit je, že darovat peníze na zajištění běžných nákladů služby tedy personálních a dalších nákladů je stejně potřebné, ne-li potřebnější, než věnovat peníze na zakoupení nové pomůcky. 42

43 2.13 Spoluúčast obcí na financování služby raná péče Poskytovatelé rané péče v Moravskoslezském kraji mají vymezenou působnost nejen tím, na kterou cílovou skupinu se zaměřují, ale také v rámci území. V současné době jsou služby poskytovány a zajištěny po celém kraji. Potřeby rodin dětí se zrakovým, zrakovým a kombinovaným postižením a ohroženým vývojem v oblasti zrakového vnímání jsou zajištěny jedním poskytovatelem Potřeby rodin dětí se sluchovým a kombinovaným postižením jsou zajištěny jedním poskytovatelem Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. Potřeby rodin dětí s mentálním a kombinovaným postižením a autismem jsou zajištěny dvěma poskytovateli, ale pěti registrovanými službami Do kraje zajíždí také poskytovatel, který poskytuje podporu rodinám dětí se vzácným onemocněním (rodiny dětí se spinální muskulární atrofií). Tento poskytovatel nebyl v rámci dotazníkového šetření osloven. 43

44 Poskytovatelé rané péče usilují o to, aby informace o nabídce jejich služeb byly snadno dostupné pro všechny, kdo by tuto službu mohli potřebovat. Proto realizují informační kampaně pro veřejnost, oslovují odborné lékaře i pediatry, stejně jako pracovníky sociálních odborů v oblasti působnosti daného pracoviště. Jejich cílem je, aby se informace o možných formách pomoci dostaly k potřebným rodinám co nejdříve - ideálně ihned poté, co se rodiče dozví, že u jejich dítěte byly diagnostikovány takové zdravotní problémy, které by mohly ohrozit jeho vývoj. Poskytovatelé rané péče se v rámci své působnosti zapojují do pracovních skupin obcí, které komunitně plánují. Účastnit se plánovaných schůzek většiny obcí a plnit úkoly z nich vyplývající, znamená pro poskytovatele velké časové vytížení. Tuto povinnost nedokáže (v některých případech) zajistit jen manažer služby, proto ji vykonávají i poradci rané péče a dá se říci, že mnohdy na úkor přímé péče. Nicméně na druhou stranu se komunitní plánování jeví jako efektivní z pohledu zvýšení informovanosti o rané péči a také v následném spolufinancování ze strany těchto obcí. Spolufinancování služby rané péče ze strany obcí nabízí možnost naplnit podmínku deklarování potřebnosti dané služby a to minimální mírou spoluúčasti na financování sociální služby. V případě rané péče (terénní sociální služby) se jedná o minimum 20% z oprávněné provozní ztráty 8. Pro ambulantní formu služby se pak jedná o minimálně 25%. Nabízí se otázka, jak velký by měl být příspěvek ze strany obcí pro spolufinancování služeb rané péče můžeme vycházet z ceny služby na jednoho uživatele, která byla v minulosti stanovena na základě výsledku jednání organizací sdružujících se v profesní organizaci Asociace pracovníků v rané péči. Asociace uvádí (na svůj Optimální model služby raná péče, kde hovoří o částce Kč na jednoho uživatele/rodinu na rok (nutno dodat, že se jedná o cenu vypočtenou z neinvestičních nákladů na již zavedenou službu). V tomto případě by minimální příspěvek z obce na jednu rodinu byl Kč/rok (20% z částky Kč na rodinu a rok). Ze zkušeností poskytovatelů však vyplývá, že lidnatější obce dávají větší podíl na jednu rodinu a malé obce podíl menší nebo žádný (500 Kč Kč). Cenu služby u jednotlivých poskytovatelů ovlivňují zejména: nefinanční podpora obcí (prominutí poplatků za pronájem prostor apod.), místo sídla služby (větší města často znamenají vyšší nájem, dražší služby apod.). Rozpočet služby, a tedy i cena za službu, se může navyšovat také v souvislosti s investicemi - nákup vozidla pro terénní službu. Při dalších kalkulacích, které by lépe interpretovaly skutečné náklady na realizaci služeb rané péče lze vycházet z celkových nákladů služby (tj. také z výpočtu oprávněné provozní ztráty). Je však nutné zohlednit to, že tyto náklady jsou mnohdy (v nepravidelných intervalech) navýšeny o finanční prostředky, které jsou určeny na financování pomůcek pro děti se zdravotním postižením nebo aktivity, které jsou spojené s prezentací služby. Jedná se přitom o prostředky, které jsou získávány prostřednictvím projektů (granty, nadace, donátoři atd.). Tyto velmi potřebné, ale místy z ekonomického hlediska nadstandardní projekty, navyšují cenu služby. Poskytovatelé rané péče 8 Oprávněná provozní ztráta rozdíl mezi celkovými rozpočtovanými náklady dané sociální služby a rozpočtovanými úhradami uživatelů včetně rozpočtovaných jiných zdrojů (např. úhrady zdravotních pojišťoven, dotace úřadu práce, tržby z vlastní činnosti, dary, apod.) vyjma dotací ze státního rozpočtu poskytnutých dle zákona o sociálních službách, přičemž musí být zachována podmínka přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtovaných nákladů sociální služby a jejich srovnatelnosti pro daný druh sociální služby v rámci příslušného území, vyplývající z Metodiky MPSV ČR 44

45 v Moravskoslezském kraji proto navrhují, nezapočítávat tyto finanční prostředky do celkových nákladů za službu. Zde je potřeba zmínit časovou náročnost pro poskytovatele při zpracování a následné administraci mnoha žádostí o dotaci na daná města a obce. Je třeba se orientovat, kdy která obec a za jakých podmínek vypisuje dotační řízení na nadcházející rok. Dále poskytovatelé musí zohledňovat, kolika uživatelům v té dané obci právě poskytují nebo poskytnou služby. Klienti však vstupují do služby kdykoliv v průběhu kalendářního roku, bývají z různých míst (od největších měst po nejmenší obce v kraji), přičemž nelze předpokládat, kolik osob v daném období a na jakém místě služby využije. V praxi je problematické, když rodina z nějaké obce začne službu užívat např. od poloviny roku, poskytovatel obec o této skutečnosti informuje a žádá obec o spolufinancování. Obce však často takto pružně nereagují a finanční podporu neposkytnou, často zdůvodní vyčerpáním rozpočtu apod. Obce často nemají nastaveny mechanismy, kdy by mohl být finanční příspěvek poskytnut tzv. pružně, tzn. mimo plánovaný rozpočet, s ohledem na potřebnost zajištění služby. Dále musíme dodat fakt, že ne všechny obce na služby pro své občany přispívají, podpora nebývá stálá, některý rok přispějí, jiný ne. Ze zkušenosti poskytovatelů také vyplývá, že stálé příspěvky z větších obcí jsou zase ohroženy právě poměrem k počtu podpořených rodin v daném místě příkladem může být období, kdy poskytovatel zajíždí k většině rodin (v rámci své kapacity), které mají trvalé bydliště mimo území větších měst a touto skutečností může celková spoluúčast ze strany obcí radikálně poklesnout (menší obce totiž zpravidla přispívají menším podílem než ty větší). Nepřímá finanční podpora služby rané péče ze strany obcí není významná, žádoucí je především přímá finanční podpora a to vzhledem k charakteru služby potřeba spolufinancování nákladů na pracovníky v přímé péči, na přepravné do rodin a potřebný chod služby. Další zkušenost je ve vztahu k anonymitě uživatelů rodin, které se vyrovnávají se zdravotním postižením svého dítěte. Ve většině případů obce, a to i ty malé, vyžadují další informace k uživatelům služby. Ze zkušeností jde o podrobný popis poskytování služby, ale někdy i o osobní údaje rodin, kdy je potřeba si ověřit, zda jde o jejich obyvatele a také zda do obce poskytovatel skutečně dojíždí. Poskytovatelé v této souvislosti žádají rodiny o souhlas s předáním osobních údajů třetí osobě a v několika případech je tato situace vnímána ze strany rodin jako menší nátlak- Tak já tedy ten souhlas dám, abyste ty peníze dostali a mohli k nám jezdit. Jsou i případy, kdy rodina s předáním osobních údajů obci nesouhlasí a poskytovatel tedy finanční podporu obce neobdrží. Z tohoto hlediska se nabízí otázka k řešení, zda bude do budoucna nezbytné podmínit poskytování služby souhlasem rodiny k předávání osobních údajů třetí straně, v tomto případě obcím. Další zkušeností jak pro poskytovatele, tak pro rodiny, je ze strany donátorů/obcí monitoring na poskytovanou a pobíranou službu přímo v domácím prostředí uživatele. Lze jistě akceptovat snahu donátora (tj. obce) kontrolovat využití finančních prostředků. Na druhou stranu je však velmi těžce přijatelná skutečnost, že se jedná o kontrolu služby, která je poskytovaná v ryze soukromém prostředí a to na základě důvěry a respektu. Pro rodinu je tento fakt velmi nesnadný až ohrožující (zvláště například v menších obcích, kde je zachování soukromí náročnější). Nabízí se zde prostor k zahájení diskuse k danému problému a hledání nastavení optimálních podmínek v této oblasti, a to napříč obcemi Moravskoslezského kraje. 45

46 Význam terénního charakteru služby je pro poskytování služeb rané péče zásadní. Poskytovatelé mají snížené nároky na zajištění zázemí pro její poskytování - není třeba velkých prostor, jelikož místem využívání služby jsou zejména domácnosti rodin. Zde je potřeba podotknout, že pro jednu registrovanou službu stačí jedno zázemí a požadované dotace z obcí, kde nemá poskytovatel zázemí, budou využity především na provoz služby a to včetně nákladů na dojíždění do rodin. Výstupy z dotazníkového šetření V roce 2013 byly služby poskytnuty většímu počtu rodinám (o 23 rodin více) než v roce Ne všechny obce na službu pro své občany přispívají, podpora není stálá, některý rok přispějí, jiný ne. Jeden z poskytovatelů uvedl, že do roku 2013 nežádal o spolufinancování obcí a to z důvodu zachování 46

Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 7) Raná péče. projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 7) Raná péče. projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 7) Raná péče projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00019 1 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Návrh modelu sociální služby RANÁ PÉČE

Návrh modelu sociální služby RANÁ PÉČE Návrh modelu sociální služby RANÁ PÉČE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 7 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Raná péče je dle 54 zákona

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Manuál o rané péči v Moravskoslezském kraji

Manuál o rané péči v Moravskoslezském kraji Manuál o rané péči v Moravskoslezském kraji Definice služby rané péče Raná péče je terénní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je

Více

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny,

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2015 do 30.6.2015

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2015 do 30.6.2015 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2015 do 30.6.2015 Název střediska: Středisko poradenství Služby pro pěstounské rodiny Služby pro pěstounské rodiny vykonávají svou činnost na základě pověření k výkonu

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI Likvidace obtížného hmyzu

STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI Likvidace obtížného hmyzu HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Odbor operačního řízení Pracoviště technického zabezpečení a statistiky Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Příloha č. ) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Poř. Obec II.st. s pověř. Forma poskytované sociální služby četnost celkem číslo obec. úřadem, rezidenční služby terénní služby intervenční

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Mgr. Lucia Pastieriková, Ph.D. Cíle Cílem kapitoly je seznámit studenty s poradenským systémem určeným jak osobám s mentálním či jiným duševním

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02 Příručka pro uživatele Rané péče Raná péče Co je to raná péče? Raná péče je sociální služba definovaná zákonem č. 108/2006

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Priority Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v

Více

Dobrovolnictví jako cesta k inkluzi Mgr. Eva Urbanovská Mgr. Eliška Vymazalová Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Práce s rodičovskou skupinou

Práce s rodičovskou skupinou Zkvalitnění a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.2.08/04.0006 Práce s rodičovskou skupinou

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Veřejný závazek společnosti Demosthenes o.p.s. Poslání

Veřejný závazek společnosti Demosthenes o.p.s. Poslání Veřejný závazek společnosti Demosthenes o.p.s. Poslání Obecně prospěšná společnost Demosthenes byla založena k zajišťování sociálních služeb pro občany v sociální nouzi, především dětem zdravotně postiženým

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení.

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení. SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ Chráněné bydlení V Aleji 434, 734 01 Karviná - Ráj ------------------------------------------------------------------------------------------------- SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1.

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí

Více

1. Název organizace:.

1. Název organizace:. ÚDAJE O ZŘIZOVATELI 1. Název organizace:. 2. Forma právní subjektivity: občanské sdružení nadace, nadační fond obecně prospěšná společnost organizace zřízená státem církevní právnická osoba organizace

Více

Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče

Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče Směrnice o rozsahu služeb poskytovaných na základě dohody o výkonu pěstounské péče Most ke vzdělání - Bridge to education, o. s Centrum náhradní rodinné péče Domov a rodina vydává níže uvedeného dne tuto:

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Nová role školního poradenského pracoviště a školního poradenského zařízení vyplývající z 16 novely školského zákona Mgr. Miroslav

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb Opatření IX. 1.: Podpora odborného sociálního poradenství. Sociální poradenství je základním druhem sociálních služeb a dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách, se dělí na dva typy, tedy základní

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více