Ekonomické a právní aspekty dědění Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomické a právní aspekty dědění Bakalářská práce"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva Ekonomické a právní aspekty dědění Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová Lada Ječmínková Brno 2007

2 Zadání

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ekonomické a právní aspekty dědění vypracovala samostatně pod vedením své vedoucí bakalářské práce, a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Brno 22. května Podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Daně Zapletalové za odbornou pomoc, cenné rady, náměty a připomínky při zpracování této bakalářské práce.

5 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dědění nejen z pohledu právního, ale i ekonomického. V první části práce se pojednává o právní úpravě, obecných pojmech dědického práva a způsobech dědění. Další část je věnována výpočtu dědických podílů, které v praxi činí problémy, a předmětu dědictví, tedy soupisu aktiv a pasiv. Kromě toho také případem úmrtí člena společnosti a následky s tím související. Poslední část práce pojednává o výpočtu daně dědické. Klíčová slova: dědické podíly, předmět dědictví, daň dědická. Abstract This bachelor thesis is concerned with questions of succession, not only in regards of law, but also in regards of economics. The first part of my work deals with legal regulations, general concepts of heirship and the way of succession. The next part deals with the calculation of inheritance, which make problems in use, and subject of heirship, which means the list of assets and debts enter mains. Furthermore, this thesis deals with the case of death of a company member and related consequences. The last part of my work deals with the calculation of succession duty. Key words: inheritance, subject of heirship, succession duty.

6 Obsah: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÉ POJMY DĚDICKÉHO PRÁVA DĚDIC DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA Právní úpravy dědění ze zákona Dědické skupiny DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI Význam pořízení závěti Forma závěti Neopomenutelný dědic Vydědění DĚDICKÉ PODÍLY A JEJICH VÝPOČET DĚDICKÉ PODÍLY PŘI DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA DĚDICKÉ PODÍLY PŘI DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI VYDĚDĚNÍ DĚDICKÁ NEZPŮSOBILOST RELATIVNÍ NEPLATNOST ZÁVĚTI ZAPOČTENÍ DARŮ PŘEDMĚT DĚDICTVÍ AKTIVA PŘEDMĚTU DĚDICTVÍ PASIVA PŘEDMĚTU DĚDICTVÍ SMRT ČLOVĚKA A OBCHODNÍ SPOLEČNOST Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Komanditní společnost Akciová společnost Smrt člena družstva ÚMRTÍ PODNIKATELE DAŇ DĚDICKÁ PŘEDMĚT DANĚ ZÁKLAD DANĚ POPLATNÍCI SAZBY DANĚ OSVOBOZENÍ OD DANĚ DĚDICKÉ: ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: SEZNAM POUŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SEZNAM TABULEK... 61

7 1. Úvod Správné je přidržovat se toho, co je spravedlivé; nutné je, aby se člověk řídil tím, co je mocnější. Právo bez pomoci je bezmocné; moc bez práva je tyranská Musíme se tedy starat o to, aby to, co je správné, bylo mocné, a to, co je mocné, bylo spravedlivé. (Blaire Pascal, Myšlenky, fragment 298) Každé hospodaření s majetkem je ve své podstatě ekonomickou činností a všechny ekonomické subjekty s majetkem pracují. Ekonomové jistě ví, jak se majetek získává a maximálně využívá, ale měli by také vědět, co se s majetkem stane v případě, že zemře jeho majitel. Tato práva a povinnosti související se smrtí nejsou všeobecně známa ani mezi ekonomy a to i přesto, že se s ní mohou setkat v různých situacích i v různé profesi. Dědické právo má kořeny v Římském právu a je jednou z nejdůležitějších skupin majetkových práv. Svým významem dědické právo přesahuje právní vztahy a významnou měrou ovlivňuje i další společenské vztahy. To dokazuje, jak důležitá tato problematika je. Dlouho jsem přemýšlela, jaký námět vybrat pro svou bakalářskou práci a rozhodla jsem se, že budu psát o něčem, co se dotýká téměř každého člověka. Tato práce se zabývá aktuální problematikou, s níž se lze setkat v dědickém řízení jak z pozice soudu, respektive notářů, tak z pozice účastníků, především dědiců a jejich zástupců. Koneckonců téměř každý alespoň jednou za život dědické řízení absolvuje a ne vždy bezproblémově. Uvědomuji si, že se jedná zejména o právní problematiku, ale myslím, že se téma dotýká i ekonomické stránky věci. Tomu nasvědčuje i to, že dědické právo nesleduje jen zájmy právních nástupců zemřelého, ale zajišťuje ochranu zájmů věřitelů a úvěrových vztahů s tím souvisejících. Toto téma je často opomíjené a lidé o něm nehovoří rádi, zejména z etických důvodů. O to více je však potřebné, ocitne-li se člověk v situaci, kdy je smrt neodvratitelná a je na něm, aby měl potřebné znalosti při řešení vztahů, jichž se stal přímým účastníkem. Smrt je právní událost, která má vliv na právní vztahy, ve kterých byl zemřelý subjektem. Některá práva a povinnosti smrtí zanikají, jiná zůstávají zachována - 6 -

8 či přecházejí na někoho jiného. Těmito právy a povinnostmi, týkajícími se předmětu dědictví, se zabývá dědické právo. Existují předpoklady dědění, které musejí být splněny, aby mohlo dojít k právnímu nástupnictví podle ustanovení dědického práva. Těmito předpoklady se rozumí smrt fyzické osoby, existence dědictví, právní důvod dědění, dědická způsobilost, neodmítnutí dědictví povolaným dědicem a absence překážky v nabytí dědictví. Jak vidno, požadavky jsou vysoké, ale tyto slouží jak k ochraně dědiců, tak zůstavitele. Současná platná právní úprava přesně stanoví, která osoba nastoupí do právního vztahu na místo zemřelého, ale také poskytuje možnost, aby o této osobě (popřípadě více osobách) rozhodl občan již za svého života a využil tak právního institutu, zvaného závěť. Pomocí tohoto projevu vůle může být ustanovena jako dědic nejen fyzická, ale i právnická osoba. Kromě klasických majetkových hodnot se musí věnovat pozornost i úmrtí člena obchodní společnosti, člena družstva či úmrtí podnikatele živnostníka. Tuto problematiku upravují některá ustanovení obchodního zákoníku. Propojením dědické problematiky obchodního a občanského zákoníku tak vznikla práce, kterou se pokouším podat ucelený pohled na oblast týkající se dědictví

9 2. Cíl práce Jak jsem již výše přednesla, ve své bakalářské práci se budu zabývat problematikou dědictví. Jde především o právní problém, avšak já bych chtěla postihnout rovněž všechny aspekty z ekonomického hlediska. Myslím, že každý ekonom by měl mít i určité znalosti z oblasti práva. A proč tedy dědictví? Ne každému je lhostejné, co se bude dít s jeho majetkem po jeho smrti, když celý svůj život tento majetek vytvářel a mimo to v životě každého člověka hrají významnou roli citové vztahy k určitým osobám. Touto prací bych ráda objasnila vše podstatné, co se problematiky dědictví týče. Zaměřím se především na hmotně právní stránku věci a to především na to, jaká právní úprava řeší dědictví, kdo je dědicem, co je předmětem dědění, jaké jsou způsoby dědění, ale také objasním otázku dědických podílů. Ta je často opomíjena, avšak jedná se o důležitou věc, která ovlivňuje správnost celkového výsledku dědického řízení. Vždyť při nesprávném stanovení může dojít k neoprávněnému zkrácení jedněch a zvýhodnění druhých dědiců. Ekonomové kladou důraz především na otázky vzniku obchodní společnosti, ale málokdo ví, co se stane v případě, že zemře osoba, která byla společníkem v dané obchodní společnosti, či jaké povinnosti čekají na dědice v případě, že zemřelý/zemřelá byla osobou samostatně výdělečně činnou. Pro někoho bude jistě nemilé zjištění, jaké problémy přináší úmrtí podnikatele a co vše je potřeba učinit. Například takové podání daňového přiznání z příjmů fyzických osob bude pro většinu z nás tvrdým oříškem. Další otázka vyvstává v případě určení dědické daně, jelikož nabytí majetku děděním této dani podléhá. Ekonom by měl mít v povědomí, jaká sazba daně je, jaké jsou skupiny poplatníků a také který majetek je od daně osvobozen. Cílem mé práce je poskytnou shrnutí všech důležitých aspektů v oblasti dědictví, které by měl nebo alespoň mohl ekonom znát

10 3. Metodika Jelikož se jedná zejména o právní tématiku, předpokladem pro sepsání mé bakalářské práce na téma dědictví bylo nutné tuto problematiku nastudovat. V současné době je na trhu mnoho publikací o dědictví. Já využila možnosti nastudovat jednu z nejnovějších monografií od autorů JUDr. Jiřího Mikeše a JUDr. Ladislava Muzikáře. Tato praktická příručka podává kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního i procesního. Pro mne, dosud úplného laika, byla tato kniha osnovou k mé práci. Ale nebyla to samozřejmě jediná publikace. Tomuto předcházelo i podrobné nastudování občanského zákoníku s komentářem a také obchodního zákoníku s komentářem, jelikož ve své práci věnuji pozornost i obchodním společnostem. Občanský soudní řád byl nezbytný k pochopení problematiky dědického řízení. Platná právní úprava dědictví je velmi stručná a někdy nastane v praxi situace, při níž některé souvislosti v dědickém řízení nelze zjistit přímo z textu zákonů. Je to způsobeno také tím, že tyto předpisy byly tvořeny již před více než padesáti lety. A v dotčených oblastech nebyly většinou podstatně novelizovány. Plynutím času se mění společnost i její pohled na výklad některých ustanovení. Nezbytným předpokladem je tedy obrátit se na aktuální judikaturu. Z ekonomického hlediska se věnuji mimo jiné výpočtu daně dědické, a proto jako další podklady pro mou práci byly i znalosti zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. V současné době probíhá mnoho novelizací zákonů a je tedy potřebné sledovat i aktuální změny, které mohou přinést důležité změny. Další informace a znalosti jsem získala v odborných článcích publikovaných v časopisu AD Notam, vydávaného Notářskou komorou ČR. Tyto články skvěle doplňovaly mé vědomosti a protože je sepisují převážně notáři, jejich koncipienti či kandidáti, byly doplněny o praktické informace, které jsem využila pro sepsání mých praktických příkladů doplňující kapitoly v mé bakalářské práci

11 4. Právní úprava Ústavní zákony jsou právní předpisy nejvyšší právní síly, které mají přednost před běžným zákonem. Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod a právě tady se nachází v oddíle prvním, článku 11 odst. 1 právo každého člověka vlastnit majetek a je zde ústavněprávně zaručeno právo na dědictví. Dědictví musí mít svůj právní řád a v České republice je dědické právo podrobně upraveno v zákoně č. 40/1964 Sb., ve kterém je především ve své sedmé části s názvem dědění zákonně ustanoveno dědické právo a to ustanoveními 460 až 487. Najdeme však i na dalších místech ustanovení upravující dědické vztahy, a to např. 7 a 132, dále 873, který pojednává o použití dědického práva platného v den smrti zůstavitele. Ve srovnání s původní právní úpravou došlo v průběhu let k doplnění a změnám novelami občanského zákoníku tj. zákony č. 131/1982 Sb. s účinností od ( 469a a 484 odst. 1), č. 509/1991 Sb. s účinností od ( 460, 469a, 475, 475a, 476a, 476b, 476c, 476d, 476e, 476f, 483, 484) a č. 264/1992 Sb. s účinností od ( 460, 463 odst. 1, 464, 468, 471, 481, 482, 483 a 484). Procesní úprava dědického práva je ustanovena v zákoně č. 99/163 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), ve znění pozdějších předpisů, zejména v ustanovení 175a až 175zd. Tato ustanovení byla do OSŘ doplněna dostatečně, proto jsou takto nepřehledně očíslována. V praxi často dochází k problémům s aplikací některých ustanovení zákona, a proto se spoléhá na praxi soudů a jejich rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jehož rozhodnutími se řídí soudy nižšího stupně

12 5. Obecné pojmy dědického práva Smrt fyzické osoby se z právního hlediska považuje za objektivní skutečnost, tedy událost, která nastává nezávisle na vůli jedince, a která má vliv na právní vztahy, ve kterých byl zemřelý subjektem, tzn. působí na zánik jeho způsobilosti mít práva a povinnosti právní subjektivitu. Nejde-li smrt prokázat předepsaným způsobem, soud prohlásí fyzickou osobu za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Nezvěstnou fyzickou osobu prohlásí soud také za mrtvou, jestliže lze se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že nežije. Zánik způsobilosti mít práva a povinnosti uvedeným způsobem u právnické osoby nelze. K tomu dochází na základě jiných právních skutečností. Zda v případě smrti svého nositele práva a povinnosti zanikají, anebo zůstávají zachovány a přecházejí na někoho dalšího, záleží na povaze a obsahu subjektivních práv a povinností. Následkem smrti fyzické osoby dochází také k zániku práv a povinností vyplývajících z rodinně právních vztahů, jako je manželství, rodičovství, osvojení atd. Práva a povinnosti majetkové povahy úmrtím svého nositele obvykle nepozbývají významu, ale přecházejí na jiné subjekty. Zánik majetkových práv a povinností při úmrtí fyzické osoby jsou spíše výjimečné. Příkladem může být to, že povinnost dlužníka zanikne smrtí jen v případě, že jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno dlužníkem osobně. 1 To znamená, všude tam, kde plnění záleželo na individuálních vlastnostech nebo schopnostech určité osoby. Naopak smrtí věřitele zanikne právo, jehož plnění bylo omezeno jen na jeho osobu, příkladem může být právo užívání, používání, předkupní, právo na výživné aj. Z výše uvedeného je zřejmé, že subjektivní práva a povinnosti majetkové povahy zpravidla přetrvávají svého nositele a přecházejí po jeho smrti na další subjekty. K tomuto přechodu dochází ve většině případů prostřednictvím dědické posloupnosti. Na základě zvláštního právního předpisu bez zřetele k dědění zanechaného majetku dochází jen v malém počtu případů. Shrnu-li předchozí, je tedy nutné, aby v době smrti fyzické osoby existovaly práva a povinnosti plynoucí z věcných nebo závazkových právních vztahů, aby tyto 1 například zhotovení uměleckého díla, zhotovení literárního nebo vědeckého díla, aj

13 práva a povinnosti neměly omezené trvání pouze na dobu života určitého jedince a smrt jejich nositele zakládala přechod těchto práv a povinností na jiné subjekty. Mezi práva přecházející na jiné osoby úmrtím fyzické osoby jinak než děděním patří osobní užívání bytu, peněžité nároky pracovníka, peněžité nároky z nemocenského pojištění a ze sociálního zabezpečení a pojistné plnění z pojištění osob. Jedná se o práva, u nichž zákon dává přednost přechodu na jiné subjekty, protože již za života s nimi souviselo uhrazování odůvodněných hmotných a kulturních potřeb osob zůstaviteli blízkých. Pokud není takových osob, právo buď zanikne nebo se stane předmětem dědění. 5.1 Dědic Jedním z dalších předpokladů dědění je existence způsobilého subjektu dědického práva, tedy dědice. Má-li se dědictví dostat způsobilému subjektu, je nutné dodržet dvě podmínky. Za prvé se jedná o tzv. absolutní způsobilost tj. vstoupit na místo zůstavitele do zanechaných práv a povinností a za druhé se jedná o relativní způsobilost tj. je-li k dědění povolaná osoba hodna toho stát se zůstavitelovým nástupcem. Absolutní dědická způsobilost spočívá v objektivních okolnostech. Účinek těchto okolností se může týkat každého. Jde o to, aby dědic byl v okamžiku smrti zůstavitele naživu. Zemřel-li před zůstavitelem, nemůže po něm dědit. Důležité je, aby ten, kdo se má stát dědicem, byl v době smrti zůstavitele způsobilý mít práva a povinnosti právní subjektivitu. Není tedy podstatné, aby to byla osoba způsobilá vlastními úkony nabývat práva a povinnosti. Výjimku tvoří počaté, ale dosud nenarozené dítě. Zde se finguje způsobilost mít práva a povinnosti, pokud se narodí živé. Do doby narození dítěte nelze v projednávání dědictví pokračovat. Právnická osoba se může stát dědicem jen tehdy, pokud ustanoví tento subjekt za dědice pořizovatel ve své závěti. Aby jí mohlo dědictví připadnout, musí v době nápadu dědictví již existovat. I zde je možné mluvit o dvou výjimkách: Prvá z nich by se mohla týkat právnické osoby, která v době nápadu dědictví ještě neexistuje, ale jejíž ustanovení je již v zakladatelské fázi ( 64 ObchZ), druhá

14 se vztahuje na právnickou osobu, která se závětí zřizuje či má být na základě závěti zřízena, jako je tomu v případě nadace ( 477 odst. 2 ve spojení s 20b až 20e). 2 Jiná právnická osoba či stát mezi zákonné dědice nepatří. Je sice pravda, že dědictví státu připadne, pokud není žádného takového subjektu, který by dědictví nabyl, ale jako takový se stát za dědice nepovažuje. Dá-li dědic svým počínáním najevo úmysl poškodit zůstavitele či jeho rodinu, jedná se dle 469 ObčZ o tzv. dědickou nezpůsobilost. Nezpůsobilým dědicem může být výlučně fyzická osoba. Dědická nezpůsobilost nastává přímo ze zákona a nepředpokládá se k ní nějaký úkon ze strany zůstavitele. Každý, kdo má právní zájem na vyloučení nezpůsobilého dědice z okruhu dědiců, může toto uplatnit. Zůstavitel mu však může podle 469 druhá věta prominout a tím dojde k odstranění dědické nezpůsobilosti. 3 Z hlediska ustanovení 469 ObčZ jsou důvody dědické nezpůsobilosti zařazeny do dvou skupin: a) dopustil-li se úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželovi, dětem nebo rodičům; b) dopustil-li se zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele. Co se týče bodu a), tak se klade důraz na úmyslnost. Terčem útoku nemusí být jen zůstavitel, ale zákon myslí i na jeho rodinu, tzn. manžela, děti či rodiče. Tento okruh lidí je taxativní a nedá se dále rozšiřovat, ať je zůstavitelovi osoba sebe víc bližší. Neposuzuje se, zda byl pachatel za takový trestný čin odsouzen či bylo-li vůbec zahájeno trestní stíhání. Důležité však je, že k takovému úmyslnému činu muselo dojít nejpozději dnem smrti zůstavitele. U bodu b) se vidí problém v tom, v čem spočívá zavrženíhodné jednání proti projevu poslední zůstavitelovy vůle. 4 2 Knapp, V. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek II. Praha: CODEX, 1995, str Dochází k němu projevem vůle ze strany zůstavitele, za předpokladu, že mu je překážka vylučující někoho z dědění známa. Projev vůle se může stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl zůstavitel projevit (konkludentně). Opomenutí jako účinný projev vůle odstraňující dědickou nezpůsobilost zde nepřichází v úvahu. Prominutí se může týkat takových důvodu dědické nezpůsobilost, které vyplynuly ze skutečností, k nimž došlo nejpozději do okamžiku smrti zůstavitele. Prominutí není možné tam, kde skutečnosti zakládající dědickou nezpůsobilost nastaly až po smrti zůstavitele. (Usnesení Městského soudu v Praze čj. 24 Co 35/ z ) 4 Za zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, které by přivodilo dědickou nezpůsobilost dědice, nelze považovat, jestliže dědic v průběhu dědického řízení tvrdil, že předložená závěť zůstavitele je psána jeho vlastní rukou, ačkoli v navazujícím soudním řízení bylo pravomocně

15 Je to široká oblast působnosti. Vliv však mohou mít různé formy fyzického nebo psychického nátlaku na zůstavitele při pořízení závěti určitého obsahu. Takto vynucený právní úkon je sám o sobě neplatný, ale může vyloučit dotyčného z okruhu dědiců, i kdyby mezi ně jinak patřil. Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele je bránění ve zřízení, změně nebo rušení závěti, následné potlačení závěti již zřízené (př. zničení listiny, zatajení existence závěti), její zfalšování a podvržení v jakémkoliv smyslu - tzn. i v neprospěch předkladatele. Př. Zůstavitel ustanovil ve své závěti svou družku Pavlu jako dědičku všech nemovitostí a bratra Ondřeje jako dědice movitého majetku. Bratr Ondřej, který byl notářkou povolán, aby se vyjádřil k pravosti písma, v afektu závěť při jednání roztrhal. Dopustil se tedy zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele a proto je dle 469 ObčZ nezpůsobilý dědit. Na místo dědickou nezpůsobilostí postiženého dědice nastoupí při dědění ze závěti náhradní dědic a není-li ho, pak se podíl nezpůsobilého dědice uvolní pro dědění ze zákona. V případě dědění ze zákona nabývají podíl nezpůsobilého dědice, jeli jím zůstavitelův potomek (při dědění v 1. skupině) nebo sourozenec (při dědění ve 3. skupině) rovným dílem jeho potomci, a není-li jich, dojde ke zvětšení podílů dědiců povolaných k dědění v téže skupině jako nezpůsobilý dědic Dědění ze zákona Zemře-li zůstavitel bez zanechání platné závěti nebo nenabude-li závěti povolaný dědic z jakýchkoli důvodů dědictví, dojde k dědickému nástupnictví podle zákona. Podstatou rozdělení do skupin jsou příbuzenské vztahy k osobě zůstavitele, popřípadě ke společným předkům. Výběr není ovlivněn jejich pohlavím ani pořadím zrození. Dříve se uplatňoval princip povolání k dědění prvorozeného mužského rozhodnuto, že zůstavitel tuto závěť vlastní rukou nenapsal. (Usnesení Krajského soudu v Brně z sp. zn. 18 Co 60/97) 5 Mikeš, J., Muzikář, L. Dědické právo. Praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s. 2003, str

16 potomka, který pak měl povinnost postarat se o uspokojení dědických nároků ostatních potomků. Při rozdělení do skupin by měli být zvýhodnění potomci (descendenti) před předky (ascendenty). Považuje se za spravedlivé, když bližší příbuzní, které odděluje od zůstavitele menší počet zrození, vylučují z dědění vzdálenější příbuzné, jejichž vztah k zůstaviteli je zprostředkován větším počtem zrození. Klasickým systémem při roztřídění příbuzenstva z hlediska dědického nástupnictví ze zákona odpovídajícím přirozeným vzájemným vazbám mezi generacemi je systém parentelní doplněný principem reprezentace, tj. vstupu vzdálenějších potomků na uvolněné místo jejich předka, bližšího potomka v poměru k zůstaviteli. Parentelní posloupnost (z latinského slova parens, tj. rodič, znamenající jak otce, tak matku) má povahu obecné dědické posloupnosti zprostředkované zrozením (lhostejno zda manželským či mimomanželským), popřípadě osvojením. Parentelou se rozumí souhrn osob odvozujících svůj příbuzenský vztah od společného předka spolu s tímto předkem. 6 Pro ukázku je první parentela tvořena potomky zůstavitele, tedy jeho dětmi v prvé řadě a není-li jich v době smrti zůstavitele, tak vnučkami a vnuky. Druhá parentela je tvořena rodiči zůstavitele, nejsou-li nastupují na jejich místo jejich potomci, popřípadě potomci těchto potomků. Takové to uspořádání je horizontální. Existuje také systém vertikální, který se nazývá graduální. Je založen na tom, že uplatňuje v uspořádání dědického nástupnictví ze zákona Právní úpravy dědění ze zákona 1. Do upravoval dědické nástupnictví Obecný zákoník občanský z roku Podle tohoto byli dědici ze zákona rozvrženi do čtyř tříd. První třídu tvořily zůstavitelovy děti s potomky, druhou zůstavitelovi rodiče s potomky, třetí zůstavitelovi prarodiče s potomky a čtvrtou pouze prarodiče bez potomků. Dědické právo manžela bylo upraveno v samostatném ustanovení zákona Mikeš, J., Muzikář, L. Dědické právo. Praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s. 2003, str

17 2. Období od do upravoval občanský zákoník (z. č. 141/1950 Sb.), který rozdělil dědice jen do dvou skupin. Došlo ke změně označení, tedy nikoli tříd, ale skupin. Mezi dědice byl začleněn i pozůstalý manžel. Byl zařazen do první skupiny vedle zůstavitelových dětí. Velikost podílu manžela nebyla určena, závisela tak na počtu zůstavitelových dětí. 3. Rozvržení dědiců ze zákona do tří skupin upravoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v původním změní až do období konce roku Zákonem č. 509/1991 Sb. byla provedena novela občanského zákoníku, která nabyla účinnosti od Tato novela přinesla dvě změny. Rozšíření okruhu zákonných dědiců třetí skupiny a vytvoření čtvrté dědické skupiny do níž patří zůstavitelovi prarodiče a potomci prarodičů Dědické skupiny První skupina Odst. 1 říká, že v první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Podle odst. 2 nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. Př. Zůstavitel měl v den své smrti manželku a jednu dceru. Syn zemřel ještě před zůstavitelovou smrtí a zanechal zde jedno dítě, které je zůstavitelovým vnukem. Za této situace jsou k dědictví povoláni manželka k 1/3, dcera také k 1/3 a na místo zemřelého syna přichází jeho vnuk také k 1/3 (kdyby měl zemřelý syn více dětí, dělily by si mezi sebe 1/3, př. syn by měl 2 děti, tzn. každý by dostal 1/6). Jak patrno, v první skupině dědí nejbližší členové zůstavitelovy rodiny, tj. především děti a manžel. Těmto dědicům připadá dědictví rovným dílem. U dětí nezáleží zda jsou pokrevní či osvojené. Ale k dědicům nepatří tzv. děti nevlastní, kterými se myslí děti manžela zůstavitele, i kdyby tyto děti spadaly do zůstavitelovy domácnosti. Trvající manželství se zůstavitelem, je předpokladem pro dědění manžela. Není důležité, zda spolu žijí ve společné domácnosti. Naopak na místo manžela nemůže být

18 dosazena osoba, která žila se zůstavitelem ve společné domácnosti, i kdyby se jednalo o obdobný vztah jako mezi manžely. Manželství se prokazuje oddacím listem. Pozůstalý manžel dědí v první skupině jedině tehdy, dědí-li s ním alespoň jeden ze zůstavitelových potomků. Velikost podílu manžela závisí na počtu zůstavitelových dětí a podíl nemůže přesáhnout jednu polovinu. Nesmíme zapomenout, že do dědického podílu manžela nepatří nárok z vypořádání případného společného jmění, které měl se zůstavitelem. Do předmětu dědění se zahrne jen určitá část, tedy ta část která zbyla po vypořádání společného jmění manželů v rámci řízení o dědictví. Druhá skupina Jestliže dědictví nenabude ani jeden zůstavitelových potomků, připadne dědictví dědicům z druhé skupiny. Ani okolnost, že pozůstalému manželovi v dědickém nástupnictví nic nepřekáží, není postačující k tomu, aby mohl sám dědit v první skupině. Jak jsem již výše uvedla, manžel může v první skupině nabýt nejvýše jedné poloviny dědického podílu. Proto jsou k dědění ve druhé skupině povoláni jako dědici zůstavitelův manžel, zůstavitelovi rodiče a osoby, které žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele. Manžel ve druhé skupině dědí nejméně jednu polovinu dědictví a nedědí-li žádný z ostatních dědiců této skupiny, připadne mu dědictví celé. Ostatní dědici druhé skupiny dědí stejným dílem. Př. Zůstavitel zanechal jako dědice manžela, otce, matku a osobu spolužijící. Manžel bude dědit 1/2 a otec, matka a osoba spolužijící budou dědit každý 1/6 dědictví. Avšak mezi otcem, matkou a osobou spolužijící může docházet ke zvětšování jejich podílů, uvolní-li se podíl buď manžela, nebo někoho z výše jmenovaných. Př. Zůstavitel zanechal jako dědice manžela, matku a otce. Manželův podíl zůstane stejný jako v předchozím příkladu, tj. 1/2, ale podíl matky a otce se zvětší o poměrnou část, která by jinak připadla osobě spolužijící. Tzn. matka bude dědit 1/4 a otec bude také dědit 1/

19 Může také dojít k tomu, že vedle pozůstalého manžela bude dědit jen jeden z výše uvedené podskupiny. Na uvolněné místo po některém z rodičů nemohou vstupovat jejich potomci. Pokud bude v této skupině pouze jeden dědic, ať už manžel, otec či matka (vylučuje se osoba spolužijící) může zdědit celé dědictví. Osoba spolužijící nemůže sama v této skupině dědit a pokud by nastala takováto situace posouvá se do společnosti dědiců třetí skupiny. Vztah založený soužitím se zůstavitelem v délce nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a péčí spolužijící osoby o společnou domácnost nebo její odkázaností výživou na zůstavitele je předmětem velmi složitého dokazování. Zejména co se týče společné domácnosti a jejího trvání. Společná domácnost je definována 115 o.z. jako domácnost, kterou tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Vedle této definice také záleží na minimální délce soužití. Pokud se osoba dočasně zdržuje bez úmyslu skončit se společnou domácností na jiných místech, nepovažuje se to za skončení či přerušení. Zařazení tzv. spolužijící osoby mezi dědice ze zákona bývá zdůvodňováno tím, že cestou dědění by se jim mělo dostat určitě odměny za vynaloženou péči o společnou domácnost poskytovanou bezúplatně nebo sloužit k zaopatření toho, koho se zůstavitel ujal, aniž by tím plnil povinnost uloženou mu zákonem. 7 Třetí skupina Dědicům třetí skupiny může připadnout dědictví jen tehdy, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů. V tomto případě dědí v této skupině zůstavitelovi sourozenci a spolužijící osoby. Tito dědici dědí stejným dílem. Velikost dědického podílu osoby spolužijící je tak odvislá od početnosti zůstavitelových sourozenců a podíl může být menší než by byl, kdyby dědila ve druhé skupině. Avšak není-li konkurenta v této skupině, může jí připadnout podíl celý. Toto platí i pro ostatní dědice z této skupiny. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, přicházejí na jeho místo jeho děti, které si rozdělí jeho dědický podíl stejným dílem. 7 Mikeš, J., Muzikář, L. Dědické právo. Praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s. 2003, str

20 Př. Zůstavitel zanechal jako dědice svou sestru a bratra, který se ovšem nedožil zůstavitelovi smrti. Zanechal však dvě děti, tj. synovce a neteř zůstavitele. Sestře tedy přibude 1/2 dědického podílu a druhou polovinu si mezi sebe rozdělí synovec a neteř v poměru 1/4 pro každého. Čtvrtá skupina - 475a Ve čtvrté a tedy poslední skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a není-li jich, dědí stejným dílem jejich děti. Tato možnost připadá pouze tehdy, není-li žádného dědice ve skupině třetí. Co se prarodičů zůstavitele týče, tak lze brát v úvahu oba páry prarodičů, a to prarodiče z otcovy strany a prarodiče z matčiny strany. Z výše uvedeného vyplývá, že žijí-li všichni prarodiče, jejich dědický podíl je 1/4 pro každého. Tato situace je, ale poměrně vzácná. Proto na místo prarodiče nastupují jeho děti. Tím jsou pro zůstavitele jeho teta a strýc. Nástupnictví již dále nepokračuje a zákon tak vylučuje z dědění potomky těchto osob, tj. bratrance a sestřenice v poměru k zůstaviteli. Tito mohou dědit jen pokud splňují podmínku v druhé či třetí skupině jako osoby spolužijící. Tímto byl okruh dědiců ze zákona vyčerpán. Podle 462 ObčZ připadne dědictví státu, nenabude-li ho žádný dědic. Stát ovšem nevystupuje jako dědic. Přechod majetku z pozůstalosti na stát se označuje jako odúmrť a stát nemá možnost dědictví odmítnout. Odpovědnost za dluhy má však jen do výše nabytého majetku. Připadne-li však dědictví státu ze závěti může dědictví odmítnout a pokud tam neučiní odpovědnost za dluhy má stejné jako kterýkoli dědic

21 5.3 Dědění ze závěti Z hlediska obecného zájmu by mělo být dědění ze zákona nejvhodnějším způsobem přechodu majetku zůstavitele na další osoby. Platná právní úprava však umožňuje, aby k určení dědice došlo jinak, než ze zákona a to vlastní projevem vůle. Občan má v zásadě volnost libovolným způsobem naložit se svým majetkem na případ smrti a vyloučit tak přechod tohoto majetku na osoby náležející od okruhu zákonných dědiců, popřípadě na stát. 8 Avšak jsou určité meze při pořizování závěti, které stanoví zákon. Jednou z nich je ochrana tzv. neopomenutelných dědiců. Neplatností či neúčinností závěti se budu zabývat později. Závěť, někdy též označována jako poslední vůle, poslední pořízení či testament, je jedním z právních důvodů dědění. Závěť je jednostranný právní úkon, a není tedy svým vznikem ani trvání závislá na vůli jiné osoby než samého pořizovatele a je kdykoli odvolatelná nebo zrušitelná. Při pořizování není možné zastoupení zástupcem ze zákona nebo na základě plné moci, jelikož je závěť ryze osobním právním úkonem. Zřídí-li pořizovatel závěť, má stále právo se svým majetkem volně naložit a dědicům může připadnout jen to, co v době nápadu dědictví zbude. Způsobilým zřídit závěť je ten, kdo je plně způsobilý k právním úkonům v době pořizování závěti. Pozdější ztráta způsobilosti nemá vliv na platnost tohoto právního úkonu. Způsobilá může být i osoba starší 16 let, která s přivolením soudu uzavřela manželství před 18. rokem, i když manželství později zaniklo. Nezletilý, který dosáhl 15. roku, může o svém majetku pro případ smrti pořídit závěť formou notářského zápisu. Může se stát, že pro duševní poruchu trvalého rázu bude i zletilý jedinec zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo v době provedení právního úkonu bude duševně jinak zdravý jedinec postižen duševní poruchou. Závěť sepsaná v této době bude neplatná. Naopak se za neplatnou nepovažuje závěť zřízená v době pořizovateli způsobilosti k provedení tohoto úkonu i když později tuto způsobilost pozbude. Důležitou podmínkou pro platnost závěti je, aby byla učiněna svobodně. Nesmí být učiněna pod fyzickým či psychickým nátlakem a požadavek svobody není jen vázán na okolnosti v době vzniku úkonu, ale i na pozdější dobu. 8 Mikeš, J. Dědictví a právo. Právní poradce pro každého. Praha: Informatorium, 1993, str

22 5.3.1 Význam pořízení závěti Jestliže chce pořizovatel se svým majetkem naložit pro případ smrti jinak, než stanoví zákon (dědění ze zákona), zřídí závěť. Tento případ přichází v úvahu především, nemá-li pořizovatel zákonné dědice, ale přitom chce, aby majetek zdědil někdo ze vzdálenějšího příbuzenstva, či zvýhodnit dědice, který by přicházel v úvahu i ze zákona, nebo chce jen rozhodnout o tom, co komu má připadnout, tedy jaký majetek konkrétně, aby se v případném řízení o dědictví předešlo sporům Forma závěti Závěť může být zřízena jedině v písemné formě. Musí obsahovat den, měsíc a rok, kdy byla podepsána. Zákon připouští čtyři možnosti sepsání závěti: Závěť vlastnoruční (holografní) Tato závěť musí být celá sepsána vlastní ruku pořizovatele a musí být pořizovatelem vlastnoručně podepsána. Tuto formu může zvolit jen ten, kdo umí psát. Podle charakteristických rysů se v porovnání s jinými písemnosti od zůstavitele sleduje pravost závěti. Nemůže-li některá osoba pro vadu psát rukou, lze ve výjimečných případech použít pro sepsání ústa či nohu. Závěť může být sepsána na papíře či jiném materiálu, inkoustem, propisovací tužkou, tuží či křídou. Na zevní úpravě nezáleží. Text musí být uzavřen podpisem, následuje-li za podpisem nějaký text, tento je bez právních následků. U podpisu musí být datum, tj. den, měsíc a rok, kdy byla závěť podepsána. Toto slouží k rozlišení, bylo-li sepsáno více závětí, má přednost závěť s novějším datem. Dle ustanovení 480 odst. 3 ObčZ se závěť zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát. Výhodou použití formy vlastnoruční závěti je její jednoduchost a prakticky nulové náklady. Nevýhodou je ovšem to, že může obsahovat nedostatky obsahového rázu. Někdy totiž pořizovatel použije právnické výrazy, o nichž si mylně myslí, že ví co znamenají. Pak dojde k tomu, že vůli zůstavitele nemusí odpovídat výsledek. Často se také stává, že pořizovatel podlehle vlivu okamžité nálady či rozmaru

23 Závěť allografní Pro tuto závěť je charakteristické, že nemusí být celá napsána vlastní rukou. Může být pořízena na psacím stroji, počítači či cizí rukou, ale musí být pořizovatelem vlastnoručně podepsána a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí podepsat. Pisatel závěti může být i ten, kdo je v ní povolán za dědice, ale nemůže působit jako svědek závěti. Ale pisatel může být zároveň i svědek. K podpisu pořizovatele musí být opět připojen den, měsíc a rok, kdy byla vlastnoručně podepsána. Při výslovném projevu zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli se vyžaduje přítomnost dvou svědků. Nemusejí být seznámeni s obsahem závěti, ale musí se pod text vlastnoručně podepsat. Toto slouží k odstranění případných pozdějších pochybností o původu závěti. Dle 476e ObčZ mohou být svědky pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit. Nevýhodou této závěti je složitější zřízení. Závěť se třemi svědky úkonu Toto je jedna z možností, jak mohou zřídit závěť osoby, které nemohou nebo neumí číst nebo psát. Zde se vyžaduje účast tří svědků, kteří musí být současně přítomni při projevu zůstavitelovy vůle. Od zůstavitele se vyžaduje, aby potvrdil, že napsaný text odpovídá jeho vůli a svědky musí být přečtena a podepsána. Svědci jsou tak s obsahem závěti seznámeni. Tato závěť může být pořízena na počítači, psacím stoji či sepsána cizí rukou. Pisatelem i předčitatelem může být svědek, ale pisatel nesmí být současně předčitatelem. V textu závěti musí být uvedeno, proč byla zvolena tato forma závěti a že zůstavitel nemůže číst nebo psát. Dále kdo listinu napsal, nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Tato forma závěti slouží také pro osoby nevidomé a osoby neslyšící, které nemohou číst nebo psát. U osob neslyšících je důležité, aby byla listina přetlumočena do znakové řeči a svědci tuto řeč ovládali

24 Závěť ve formě notářského zápisu O tuto formu závěti může požádat kdokoli. Zřizuje-li závěť nezletilá osoba starší 15 let, nebo má-li podle ní dojít ke zřízení nadace, přichází v úvahu pouze tato forma. Jiná forma by byla bez právních následků. U osob, které nemohou číst nebo psát, je to druhý způsob, jak pořídit závěť. Je zde však nezbytná přítomnost dvou svědků úkonu. V obsahu notářského zápisu musí být uveden důvod přibrání svědků úkonu a svědci připojí na závěr notářského zápisu vlastnoruční podpisy. Tuto závěť může sepsat na požádání jakýkoli notář, bez ohledu na místo trvalého bydliště pořizovatele. Existence závěti se eviduje v Centrální evidenci závětí. Podle ustanovení 70 NŘ notář oznámí zřízení závěti notářským zápisem bezprostředně do uvedené evidence Neopomenutelný dědic Důvodem relativní neplatnosti závěti je opomenutí některých dědiců nebo zkrácení jejich podílů. Neplatnost závěti je buď v jejím celku nebo v určité části. Ustanovení 479 ObčZ je východiskem, podle kterého se nezletilým potomkům musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina na jejich dědickém podílu ze zákona. Skupinu neopomenutelných dědiců tvoří výlučně zůstavitelovi potomci. Jde o dědice první skupiny, avšak bez zůstavitelova manžela. Jedná se o osoby blízké k zůstaviteli, ale také ekonomicky závislé. Proto je manžel vyloučen a předpokládá se, že je o jeho potřeby postaráno vypořádáním společného jmění manželů. K relativní neplatnosti závěti se nepřihlíží z úřední povinnosti, ale jen k námitce toho, kdo je takovým úkonem dotčen Vydědění K vydědění dochází tehdy, chce-li zůstavitel vyloučit jinak k dědění ze zákona povolaného dědice. V podstatě se jedná o odnětí práva potomků na jejich povinné podíly, které by jim jako neopomenutelným dědicům měly připadnout. Potomci by

25 neměli nabývání majetku po zůstaviteli brát jako samozřejmost. Toto zvýhodnění by mělo být vyváženo jejich morální povinností vůči zůstaviteli. Vydědění někoho jiného, tzv. negativní závětí, je projev vůle bez právních následků. Tato listina musí splňovat stejné požadavky jako závěť, a to jednak náležitosti požadované obecně pro právní úkony a formální náležitosti stejné jako závěť. Ustanovení 469a ObčZ uvádí taxativní výčet důvodů, proč může zůstavitel vydědit potomka: a) jestliže v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech; b) jestliže o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl; c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku; d) vede trvale nezřízený život. Zákon umožňuje, aby postižen odnětím povinného podílu byl nejen potomek zůstavitele, ale i potomek potomka, tj. v poměru k zůstaviteli jeho vnuk či vnučka. Jedná se o jakýsi generační postih. V tomto případě se již nemusí uvádět důvod vydědění. Předpokladem pro platnost vydědění je způsobilost pořizovatele k tomuto právnímu úkonu. O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení se hovoří v ustanovení 476 a 480 ObčZ. V listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění

26 6. Dědické podíly a jejich výpočet Mezi základní pojmy dědického práva patří i dědický podíl. Určuje míru v jaké je dědic oprávněn se podílet na dědictví. Správné stanovení dědických podílů rozhodujícím způsobem ovlivňuje správnost celkového výsledku dědického řízení, což platí beze zbytku v případech, kdy nedošlo k dohodě dědiců o vypořádání dědictví a soud potvrzuje dědicům nabytí dědictví podle jejich podílů ( 483, 484 ObčZ). 9 Problém určení výše dědických podílů odpadá v podstatě tehdy, zanechal-li zůstavitel pouze jednoho dědice. Nastane-li situace, kdy je k dědictví povoláno více osob, které dědictví neodmítly, je nutné provést vypořádání dědictví. Pro toto má význam určení dědických podílů. Dědici se mohou vyvarovat problémů s tím spojených a uzavřít tzv. dohodu dědiců o vypořádání dědictví dle 482 odst. 1 ObčZ. Jestliže to neodporuje zákonu nebo dobrým mravům, soud jejich dohodu schválí. Pokud dědici neuzavřou dohodu o vypořádání, potvrdí jim soud nabytí dědictví podle dědických podílů dle 483 ObčZ a 175q odst. 1, písm. d) OSŘ. Tato problematika není tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát. Mezi typické skutečnosti, které činí určení dědických podílů velmi složitými patří existence různých dědických titulů a jejich kumulace, neopomenutelní dědici, vydědění či zápočty darů. 6.1 Dědické podíly při dědění ze zákona Stanovení dědických podílů při dědění pouze ze zákona nečiní v praxi větší problémy. Zákon přesně stanoví rozdělení dědiců do skupin, avšak často se opomíjí, že dědické podíly v rámci jednotlivých skupin nemusejí být vždy stejné. Při dědění ze zákona se vyjádří podíl dědice na dědictví pomocí zlomku ve vztahu k dědictví jako celku. V první skupině zákonných dědiců platí rovnost dědických podílů, avšak může dojít k tomu, že některé ze zůstavitelových dětí nedědí a na jejich místo nastupují jejich potomci. 9 Muzikář, L.: Dědické podíly a jejich výpočet. Ad Notam, 1997 číslo 1, str

27 Př. K dědění by byli podle 473 odst. 1 ObčZ povoláni manžel zůstavitelky Jiří, a dcery Karolína a Eva. Dcera Karolína se nedožila smrti zůstavitelky a zanechala 2 děti zůstavitelky vnučku Kateřinu a vnuka Filipa. Vnuk Filip však dědictví odmítl a má 3 děti pravnuky zůstavitele Romana, Ondřeje a Radka. Kromě vnuka Filipa dědictví již nikdo neodmítl. Řešení: Podle 473 odst. I ObčZ by náležel stejný podíl manželovi Jiřímu a dcerám Karolíně a Evě, tj. každému 1/3 dědictví. Manžel Jiří dědí a náleží mu tedy 1/3 dědictví. Další 1/3 náleží dceři Evě a 1/3 by náležela i druhé dceři Karolíně. Ta se však nedožila úmrtí zůstavitele a proto nedědí ( 473 odst. 2 ObčZ). Na její místo nastupují její děti vnučka Kateřina a vnuk Filip. Každému z nich by náležela 1/6. Vnuk Filip však dědictví odmítl a tak jeho podíl připadne jeho dětem pravnukům zůstavitele Romana, Ondřeje a Radka. Každému z nich rovný díl 1/18. V první skupině vzniká nerovnost tak, že nastupují další generace potomků do dědického podílu. U těchto generací platí zásada rovnosti podílů. Ve druhé skupině jsou podíly stejné, avšak manžel dědí vždy nejméně polovinu. Manžel může celé dědictví dědit sám, není-li jiného dědice v této skupině. Dědí-li v této skupině jen dva dědici, dědí každý z nich polovinu. Nastane-li situace, že ve druhé skupině dědí mimo manžela více dědiců, pak manžel dědí vždy polovinu dědictví a zbývající dědici dědí stejným dílem druhou polovinu dědictví. Pokud nedědí manžel, tak za předpokladu, že dědí alespoň jeden z rodičů a jsou nejméně dva, tak dědí stejným dílem. Př. K dědění jsou dle 474 odst. 1 ObčZ povoláni manželka zůstavitele Irena, matka zůstavitele Petra a otec zůstavitele Pavel. Ve společné domácnosti se zůstavitelem byla a pečovala o společnou domácnost dcera manželky zůstavitele. Řešení: Jelikož zde dědí manželka zůstavitele, nebude se dědit rovným dílem. Manželka dostane 1/2 dědictví. Druhou polovinu si rozdělí matka a otec zůstavitele a dcera manželky zůstavitele s předchozího manželství, jelikož splňuje podmínku společné domácnosti. To znamená že každý z nich dědí 1/3 z 1/2, tzn. 1/6 dědictví

28 Př. K dědění jsou dle 474 odst. 1 ObčZ povoláni matka a otec zůstavitele. Řešení: Jelikož zde nedění manželka zůstavitele, dědí pouze matka a otec každý polovinu dědictví. Ve třetí skupině dědí zůstavitelovi sourozenci a osoby spolužijící pouze tehdy nedědí-li žádný z rodičů. V této skupině jsou dědické podíly rovnoměrné a situace je podobná jako v první skupině. Avšak nástupnictví nepokračuje přes generace dál než na děti sourozenců. Př. Zůstavitel měl 2 sourozence, sestru Janu a Anetu. Ve společné domácnosti s ním žila družka Nina. Sestra Jana zemřela ještě před zůstavitelem a měla dvě dcery, neteře zůstavitele, Libuši a Marii. Marie měla syna Vladimíra a dědictví odmítla. Řešení: Sestry Jana a Aneta a družka Nina by dědily rovným dílem, tj. 1/3. Sestra Jana však zemřela a proto nedědí. Její podíl, tj. 1/3 by měl být rozdělen mezi dcery Libuši a Marii, tj. 1/6, avšak Marie dědictví odmítla. Na její místo však nemůže nastoupit syn Vladimír, jelikož generační nástupnictví zde končí. Tzn. Družka Nina dědí 1/3, sestra Aneta dědí 1/3 a neteř Libuše dědí 1/3. Dědictví ve čtvrté skupině bylo vysvětleno k předchozí kapitole a myslím, že není třeba dále uvádět příklady. Jak lze vidět, stanovení podílů při dědění ze zákona není složité, je třeba si dát pozor na to, jakým podílem se v patřičné skupině dědí a jaké je nástupnictví na další generace dědiců

29 6.2 Dědické podíly při dědění ze závěti Dědické podíly při dědění ze závěti určuje sám pořizovatel závěti. Má trojí možnost, jak ustanovit dědice. Jako první možnost se nabízí to, že určí jejich podíly na dědictví. Ve druhé možnosti může určit konkrétní věci či práva, a poslední je kombinace obou způsobů, která v praxi bývá nejčastěji používána. V této variantě opomenu relativní neplatnost, jelikož se tomu budu věnovat v jiné kapitole. Je tedy zcela na dědici, jestli ve své závěti určí, že celý jeho majetek připadne pouze jedinému dědici, či bude za dědice povolána i sestřenice, která by při dědění ze zákona mohla dědit pouze v případě, že by byla osoba spolužijící. Určení podílů na dědictví Př. Zůstavitel pořídil pro případ smrti závěť, kde ustanovil dědičkou poloviny svého majetku svoji manželku. Dědici jedné čtvrtiny určil bez uvedení podílů své rodiče a druhé čtvrtiny svou sestru. Pro případ, že by někdo z nich nedědil, ustanovil dědice jeho podílu všechny ostatní stejným dílem. Manželka i rodiče zůstavitele přežili a dědictví neodmítli. Sestra však nedědí, protože dědictví odmítla. Řešení: Podle údajů uvedených v závěti by měla manželka nabýt 1/2 majetku, matka a otec zůstavitele dohromady 1/4 majetku, tj. 1/8 a sestra zbývající 1/4. Jelikož však sestra nedědí, její podíl je volný a nabývají ho stejným dílem všichni dědici, tj. každý 1/12. Manželka proto nabývá 1/2 + 1/12 = 7/12. Matka a otec každý stejně, tj. 1/8 + 1/12 = 5/24 dědictví. Určení konkrétních věcí Př. Zůstavitel v závěti ustanovil dědicem automobilu svého bratra Pavla. Dědičkou rodinného domu svou manželku Radku a ostatního movitého majetku svého kamaráda Jaroslava. Pro případ, že by Jaroslav nedědil, ustanovil jako náhradní dědičku Jaroslavovu ženu Jarmilu. Jaroslav se zůstavitelovi smrti nedožil

30 Řešení: V tomto případě je řešení jednoduché. Jelikož manželka Radka a bratr Pavel dědictví neodmítli, dědí jak bylo ustanoveno v závěti. V případě Jaroslava na jeho místo nastupuje jeho žena Jarmila a dědí tak movitý majetek. Kombinace obou způsobů Př. Zůstavitel pořídil závěť ve které ustanovil dědicem bytového zařízení svého bratra Karla. Své sestře Pavlíně odkázal rekreační chatu. Dědici ostatního majetku ustanovil své kamarády Jiřího, Petra a Pavla. Řešení: Bratr Karel dědí bytové zařízení, sestra Pavlína rekreační chatu. Jiří, Petr a Pavel zdědí majetek v poměru 1/3 pro každého. 6.3 Vydědění Jelikož se na vyděděného potomka pohlíží, jako by se smrti zůstavitele nedožil, je nutné to při pojednávání o dědických podílech zmínit. Jak jsem již v předchozí kapitole uvedla, vydědění se týká pouze potomků pořizovatele. Manžela či jiné osoby lze z dědění vyloučit tím, že se pro případ smrti pořídí závěť. Př. Zůstavitel měl 3 děti: dceru Pavlu, dceru Moniku a syna Jáchyma. Během života vydědil obě dcery s tím, že v listině o vydědění stanovil, že účinky vydědění dcery Moniky se vztahují i na její děti. Dcera Pavla má dva syny: Jiřího a Dominika. Řešení: Dcera Pavla je z dědění vyloučena, avšak její synové dědit budou. Dcera Monika je z dědictví vyloučena, rovněž její potomci. Syn Jáchym dědit bude, tzn. 1/2 dědictví nabývá Jáchym a 1/2 si rozdělí potomci dcery Pavly, Jiří a Dominik. Každý 1/4 dědictví

31 6.4 Dědická nezpůsobilost Toto je v praxi ojedinělé, leč zmínit to musím. Dědická nezpůsobilost má stejné důsledky jako vydědění, avšak omezuje se jen na toho, kdo se skutku dopustil, tzn. nemá vliv na jeho potomky. Zůstavitel ovšem může tento čin dědici odpustit. Př. Po smrti zůstavitele se našly dvě závěti. Jedna ustanovila jako jedinou dědičku ženu zůstavitele a ve druhé byly ustanoveny dvě dědičky, žena a sestra zůstavitele. Měly dědit rovným dílem každá jednu polovinu. Později se ukázalo se v případě první závěti se jedná o podvrh, který měla na svědomí zůstavitelova žena. Řešení: Manželka zůstavitele se dopustila zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele a proto je dle 469 ObčZ nezpůsobilá dědit. Závětní dědička sestra měla dle závěti dědit polovinu dědictví. Druhou polovinu, která se uvolnila dědickou nezpůsobilostí manželky dědí ve druhé skupině jako jediný dědic ze zákona otec zůstavitele. 6.5 Relativní neplatnost závěti Částečná neplatnost závěti Je-li vedle zletilých potomků dědičkou i manželka zůstavitele. Př. Zůstavitel měl manželku Petru a dva syny Petra a Pavla. Syn Pavel zemřel a měl dvě dcery Elišku a Lindu. Ke konci života si zůstavitel našel družku Kamilu. K rozvodu nedošlo. Všechen majetek odkázal své družce. Potomci namítli relativní neplatnost závěti. Řešení: Ze zákona by manželka Petra dědila 1/3, syn Petr 1/3 a syn Pavel 1/3, která by připadla potomkům Elišce a Lindě, každé 1/6. Manželka Petra ale není neopomenutelnou dědičkou. Relativní neplatnost je tedy: 1/2 z Petrovi 1/3 dědictví, tj. 1/6, 1/6 vnučky Elišky a 1/6 vnučky Lindy, celkem tedy 3/6. Zbylá 1/2 dědictví připadne již dle závěti družce Kamile

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) 1475 1720. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 97 278

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) 1475 1720. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 97 278 Dědické právo (NOZ) Úprava dědického práva Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) 1475 1720 Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 97 278 Klíčové pojmy dědického práva NOZ řada nových

Více

N á v r h ZÁKON. kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ČÁST PRVNÍ

N á v r h ZÁKON. kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ČÁST PRVNÍ N á v r h III ZÁKON ze dne 2010, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0425 Název školy Předmět Tematický okruh Téma Ročník Autor Integrovaná střední škola technická Benešov Černoleská 1997, 256 01 Benešov Základy práva Občanské právo Dědické

Více

Rodinné právo upravuje práva a povinnosti osob, které v různých rolích vystupují v rodině.

Rodinné právo upravuje práva a povinnosti osob, které v různých rolích vystupují v rodině. Otázka: Rodinné právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Wolfarine Obecně o rodinném právu Rodinné právo upravuje práva a povinnosti osob, které v různých rolích vystupují v rodině. Jde především

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Oblastní stavební bytové družstvo Kopřivnice STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Dodatek č. 1/11 2011 I. Tímto dodatkem se ruší platnost textu článků níže uvedených a nahrazují se textem novým: čl. 4 - Vznik členství

Více

Stanovy společenství vlastníků

Stanovy společenství vlastníků Stanovy společenství vlastníků I. Název Společenství vlastníků Pod Lihovarem 2232 II. Sídlo: Pod lihovarem 2231, Benešov, PSČ: 256 01 III. Předmět činnosti Zajišťování správy domu a pozemku IV. Členská

Více

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou, která vznikla

Více

184/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. (zákon o vyvlastnění)

184/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. (zákon o vyvlastnění) 184/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Změna: 167/2012 Sb. Změna: 405/2012 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne...2006 o zdravotnické dokumentaci. Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne...2006 o zdravotnické dokumentaci. Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace Návrh VYHLÁŠKA ze dne...2006 o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 117 odst. 5 zákona č..../2006 Sb., o zdravotní péči: Rozsah údajů zaznamenávaných do zdravotnické dokumentace

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny:

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny: Český úřad zeměměřický a katastrální POKYNY Č. 44 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 20.12.2013 č.j. ČÚZK- 25637/2013-22, k zápisu vlastnictví jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994

Více

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Článek 1 Úvodní ustanovení Pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře platí příslušná ustanovení občanského

Více

VÉCNÉ BŔEMENO 1. VĚCNÉ BŘEMENO. Věcné břemeno. Druhy věcných břemen. Vznik věcných břemen. Zánik věcných břemen. Předkupní právo

VÉCNÉ BŔEMENO 1. VĚCNÉ BŘEMENO. Věcné břemeno. Druhy věcných břemen. Vznik věcných břemen. Zánik věcných břemen. Předkupní právo VĚCNÉ BŘEMENO, VĚCNÉ PŘEDKUPNÍ PRÁVO VÉCNÉ BŔEMENO Věcné břemeno Druhy věcných břemen Vznik věcných břemen Zánik věcných břemen Předkupní právo 1. VĚCNÉ BŘEMENO Pojem věcného břemene je zařazeno do občanského

Více

K části první (Práva obětí trestných činů a podpora subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů)

K části první (Práva obětí trestných činů a podpora subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů) Pozměňovací návrh JUDr. Jiřího Pospíšila k vládnímu návrhu zákona o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) tisk č. 617 K části první (Práva obětí trestných činů

Více

S T A N O V Y. Bytového družstva Markušova 1634-1635, družstvo

S T A N O V Y. Bytového družstva Markušova 1634-1635, družstvo S T A N O V Y Bytového družstva Markušova 1634-1635, družstvo OBSAH: ČÁST PRVÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Právní postavení družstva Čl. 2 Obchodní firma a sídlo Čl. 3 Předmět činnosti družstva Čl. 4 Družstevní

Více

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

22 Cdo 2694/2015 ze dne 25.08.2015. Výběr NS 4840/2015

22 Cdo 2694/2015 ze dne 25.08.2015. Výběr NS 4840/2015 22 Cdo 2694/2015 ze dne 25.08.2015 Výběr NS 4840/2015 22 Cdo 209/2012 ze dne 04.07.2013 C 12684 Bezúplatné nabytí členského podílu v bytovém družstvu jedním z manželů od jeho rodičů nepředstavuje investici

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A. pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech

D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A. pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech D O P L Ň K O V Á P R A V I D L A pro prodej bytových a nebytových jednotek z majetku města Děčína ve vybraných domech (schváleno na zasedání Městského zastupitelstva v Děčíně dne 2. 7. 1998 usnesením

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996 o odm nách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve zn ní vyhlášky. 235/1997 Sb., vyhlášky.

Více

Ing. Vladimír Šretr daňový poradce

Ing. Vladimír Šretr daňový poradce Ing. Vladimír Šretr daňový poradce D A Ň O V Á I N F O R M A C E Informace o novele zákona o daních z příjmu pro rok 2011 --------------------------------------------------------------------------- Vláda

Více

Oprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany

Oprava střechy a drenáže, zhotovení a instalace kované mříže kostel Sv. Václava Lažany Zadávací dokumentace na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce zadávanou dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění: Zadavatel: Římskokatolická farnost děkanství Skuteč Tyršova

Více

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu.

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu. Zpravodaj obce Palonín Volby Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se konají ve dnech 25. - 26.10. 2013 : pátek 25.10. od 14:00 do 22:00 hod sobota 26.10. od 8:00 do 14:00 hod. Dotace- zatrubnění

Více

P R A C O V N Í Ř Á D

P R A C O V N Í Ř Á D P R A C O V N Í Ř Á D Obecního úřadu Horní Moštěnice Rozdělovník výtisků Název funkce Jméno Výtisk č. 1 starosta obce Ing. Vladimír Martínek Tento dokument a informace v něm obsažené jsou majetkem obce

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 Poskytovatelem sociální služby: Adresa: Sídlo: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Í K IČO: 75004101 Zapsán:

Více

Vybrané změny v oblasti nemovitostí ve vztahu k energetice

Vybrané změny v oblasti nemovitostí ve vztahu k energetice Nová civilní legislativa Vybrané změny v oblasti nemovitostí ve vztahu k energetice (pohled provozovatele přenosové soustavy) Vlastimil Diviš právník odbor Právní služby, ČEPS, a. s. seminář AEM 29.5.2014

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 11/2004-113 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného

Více

218/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní ustanovení

218/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní ustanovení Obsah 218/2000 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Změna: 493/2000 Sb. Změna: 141/2001 Sb. Změna: 187/2001 Sb. Změna:

Více

Základní prameny pracovního práva: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., (ZP) Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., (NOZ)

Základní prameny pracovního práva: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., (ZP) Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., (NOZ) Pracovní právo Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR 1 Základní prameny pracovního práva: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., (ZP) Občanský zákoník, zákon č. 89/2012

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují

Více

Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11. SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí

Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11. SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí Pardubický kraj Komenského náměstí 125, Pardubice 532 11 Veřejná zakázka SPŠE a VOŠ Pardubice-rekonstrukce elektroinstalace a pomocných slaboproudých sítí Zadávací dokumentace 1. Obchodní podmínky, platební

Více

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009 Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: JM Net, o. s. (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu zákona č. 83/1990

Více

Obměna výdejové části stravovacího systému

Obměna výdejové části stravovacího systému Lhotecká 559/7, 143 01 Praha 4 tel. 974828343 e-mail: trapp@polac.cz ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Obměna výdejové části stravovacího systému Zadávací dokumentace strana 1 (celkem 11) Zadávací dokumentace k veřejné

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2015,

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2015, N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2015, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

Zásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5

Zásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5 Zásady přidělování obecních bytů (včetně bytových náhrad) Městské části Praha 5 I. Úvodní ustanovení 1. Zásady nakládání s bytovým fondem Městské části Praha 5 (dále jen Zásady ) vychází z ustanovení zákona

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. I Základní ustanovení

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. I Základní ustanovení STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRACHATICKÁ 1304/25, ČESKÉ BUDĚJOVICE ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství vlastníků ) je

Více

Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017

Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017 Vymezení poloz ek způ sobily ch ná kládů meziná rodní ch projektů ná principů LA pro rok 2017 1.1. Vymezení způsobilých nákladů obecná část (1) Účelová podpora může být poskytnuta pouze na činnosti definované

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu, Strana 6230 Sbírka zákonů č. 383 / 2009 Částka 124 383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních

Více

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené pod č. 197/2014

Více

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD

OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD OBEC PRACKOVICE NAD LABEM, PRACKOVICE NAD LABEM 54, IČ 00264229 VNITŘNÍ SMĚRNICE 5/2015 PRACOVNÍ ŘÁD firma Obec Prackovice nad Labem účinný od 1.6.2008 aktualizovaný 27.5.2015 Obec Prackovice nad Labem

Více

S M L U V N Í P O D M Í N K Y Smluvní podmínky pro účast na akcích pořádaných společností Media Events Company s.r.o.

S M L U V N Í P O D M Í N K Y Smluvní podmínky pro účast na akcích pořádaných společností Media Events Company s.r.o. S M L U V N Í P O D M Í N K Y Smluvní podmínky pro účast na akcích pořádaných společností Media Events Company s.r.o. Tyto smluvní podmínky (dále jen Podmínky ) upravují práva a povinnosti společnosti

Více

Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví

Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví Pododdíl 1 - Obecná ustanovení 1158 (1) Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout,

Více

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy -1- I I. N á v r h VYHLÁŠKY ze dne 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické

Více

357/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady

357/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady Systém ASPI - stav k 4.9.2013 do částky 104/2013 Sb. a 36/2013 Sb.m.s. 357/1992 Sb. - o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 357/1992

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Informace pro zájemce o sjednání pojistné smlouvy cestovního pojištění

Informace pro zájemce o sjednání pojistné smlouvy cestovního pojištění Informace pro zájemce o sjednání pojistné smlouvy cestovního pojištění Informace o pojistiteli 1. Obchodní firma a právní forma pojistitele, sídlo a místo registrace pojistitele Union poisťovňa, a. s.,

Více

statutární město Děčín podlimitní veřejná zakázka na služby: Tlumočení a překlady dokumentů

statutární město Děčín podlimitní veřejná zakázka na služby: Tlumočení a překlady dokumentů statutární město Děčín Zadávací dokumentace podlimitní veřejná zakázka na služby: Tlumočení a překlady dokumentů vyhlášená v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění

Více

Směrnice Rady města č. 2/2011

Směrnice Rady města č. 2/2011 1 Směrnice Rady města č. 2/2011 PRO VYŘIZOVÁNÍ A EVIDENCI STÍŽNOSTÍ, PETIC, KVALIFIKOVANÉ ŽÁDOSTI, HROMADNÉ PŘIPOMÍNKY A MÍSTNÍHO REFERENDA (TJ. PODÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB - DÁLE JEN PODÁNÍ) Vyřizování

Více

Regenerace zahrady MŠ Neděliště

Regenerace zahrady MŠ Neděliště 1 Výzva k podání nabídek (dále jen zadávací dokumentace ) v souladu se Závaznými pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (dále jen Pokyny ), účinnými od 20.06.2014 Zadavatel: Název zadavatele: OBEC

Více

Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995. I. Základní ustanovení

Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995. I. Základní ustanovení S t a n o v y Společenství vlastníků Na Folimance 9, IČ: 264 98 995 I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou podle 1194 zákona č. 89/2012

Více

Alternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice

Alternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice Alternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice Mgr. Beáta Szakácsová Bratislava, Slovenská republika Kancelář veřejného ochránce práv 15. června 2015 Nová působnost veřejného ochránce práv

Více

posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC.

posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC. posl. Prof. JUDr. Helena Válková, CSC. Pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení ústavně právního výboru č. 99 - tisku 181/3 1. V části druhé čl. III se za bod 15 vkládá

Více

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 1. Co je manželství Právní řád ČR: Podle zákona o rodině je manželství trvalé společenství muže a ženy založené zákonem požadovaným způsobem.

Více

Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu R. C.

Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu R. C. OSPOD se dopouští překročení svých pravomocí, když na základě jeho rozhodnutí dojde v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc k zabránění kontaktu dětí s rodičem a dalšími členy rodiny. K takovému

Více

Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla )

Pravidla pro rozhodčí řízení (dále jen Pravidla ) (dále jen Pravidla ) Čl. 1 Základní ustanovení 1. Pokud vznikne majetkový spor mezi stranami, tedy mezi Zhotovitelem a Objednatelem (dále jen strany ), může tento spor v souladu se zákonem č. 216/1994

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky 1. Definice pojmů Pro účely těchto Všeobecných obchodních podmínek se následujícími pojmy rozumí: 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3. 3.1

Více

VNITŘNÍ SMĚRNICE číslo

VNITŘNÍ SMĚRNICE číslo VNITŘNÍ SMĚRNICE číslo sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) chráněné bydlení (CHB) odlehčovací služba (OS) standard kvality služeb číslo PŘEDMĚT: Směrnice k úhradám sociálních

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

218/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. ze dne 27. června 2000

218/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. ze dne 27. června 2000 218/2000 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Změna: 493/2000 Sb. Změna: 141/2001 Sb. Změna: 187/2001 Sb. Změna: 450/2001

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravují dva zákony: zákon ze dne 26. července 1991 o dani z příjmů fyzických osob (Sb.Polské republiky 2000, č. 14, pol. 176 ve znění pozd.

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7 STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK U PRŮHONU 1368/15, PRAHA 7 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Č L Á N E K 1 Základní ustanovení 1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ŠKODOVÁK 301 00 Plzeň, Edvarda Beneše 21. STANOVY Úplné znění, schválené Shromážděním delegátů 8. 6. 2009

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ŠKODOVÁK 301 00 Plzeň, Edvarda Beneše 21. STANOVY Úplné znění, schválené Shromážděním delegátů 8. 6. 2009 STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ŠKODOVÁK 301 00 Plzeň, Edvarda Beneše 21 STANOVY Úplné znění, schválené Shromážděním delegátů 8. 6. 2009 1 OBSAH: ČÁST I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ čl. 1 str. 8 čl. 2 str. 8 ČÁST II

Více

PETERKA & PARTNERS. v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev. Dita Malíková daňový poradce

PETERKA & PARTNERS. v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev. Dita Malíková daňový poradce PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev Dita Malíková daňový poradce Nový zákon o nemocenském pojištění účinný od 1.1.2007 Praha, 30.6.2006 Obsah 1. Nový zákon o nemocenském pojištění 1.1 Principy

Více

U S N E S E N Í. Č.j.: KSPH 70 INS 9082/2015-A-19

U S N E S E N Í. Č.j.: KSPH 70 INS 9082/2015-A-19 Č.j.: KSPH 70 INS 9082/2015-A-19 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v insolvenční věci dlužníka: Libor Hájek, nar. 29.11.1978, IČO 659 27 052, bytem 285 47 Křesetice,

Více

Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace)

Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) Výzva k podání nabídek (zadávací dokumentace) 1.Číslo zakázky 2.Název programu: 3.Registrační číslo projektu 4.Název projektu: 5.Název zakázky: Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/02.0129

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 41 Rozeslána dne 6. dubna 2016 Cena Kč 98, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 41 Rozeslána dne 6. dubna 2016 Cena Kč 98, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 41 Rozeslána dne 6. dubna 2016 Cena Kč 98, O B S A H : 104. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního

Více

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA 269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VEŘEJNÁ NABÍDKA POZEMKŮ URČENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA č. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PŘEVODU ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH POZEMKŮ Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Stavovský předpis. Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Kárný řád

Stavovský předpis. Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Kárný řád Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Změna: 15. dubna 2005 Změna: 11. června 2010 Změna: 23. května 2013 Kárný řád Exekutorská komora České republiky (dále jen Komora

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : 314. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě

Více

SPOLEČNÝ PROVÁDĚCÍ ŘÁD

SPOLEČNÝ PROVÁDĚCÍ ŘÁD SPOLEČNÝ PROVÁDĚCÍ ŘÁD K MADRIDSKÉ DOHODĚ O MEZINÁRODNÍM ZÁPISU OCHRANNÝCH ZNÁMEK A K PROTOKOLU K TÉTO DOHODĚ (platný k 1. lednu 2015) I ISBN: 978-80-7282-2 KAPITOLA PRVNÍ: Pravidlo 1: Pravidlo 1bis: Pravidlo

Více

Stanovy společenství vlastníků jednotek

Stanovy společenství vlastníků jednotek Stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou, která vznikla na základě

Více

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro nájem bytů ve vlastnictví města Tato pravidla se nevztahují Čl. 1 Předmět úpravy a) na služební byty města Pelhřimova

Více

Dodatek k Dotazníku k preventivním právním opatřením v Evropě. Úprava preventivních právních opatření v České republice. Důležitá vysvětlení:

Dodatek k Dotazníku k preventivním právním opatřením v Evropě. Úprava preventivních právních opatření v České republice. Důležitá vysvětlení: Dodatek k Dotazníku k preventivním právním opatřením v Evropě Úprava preventivních právních opatření v České republice Důležitá vysvětlení: 1. Tabulka vychází z určitých životních situací/otázek z oblasti

Více

107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006

107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 107/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Změna: 150/2009 Sb. Parlament se usnesl

Více

Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R

Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R Zpracoval Jaroslav Benák Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R Úkol z Konference ŠSČR Konference ŠSČR konaná ve dnech 28. 2. 1. 3. 2014 v Havlíčkově Brodě uložila Výkonnému

Více

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění název veřejné zakázky: Rekonstrukce VZT zařízení č. 1, 2 a 3 v OZ druh zadávacího

Více

348/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ

348/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ 348/2005 Sb. ZÁKON ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů Změna: 235/2006 Sb. Změna: 112/2006 Sb. Změna: 304/2007 Sb. Změna: 7/2009 Sb. Změna: 132/2010

Více

499/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA

499/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA Obsah a text 499/2004 Sb. - stav k 31.12.2013 Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb. Změna: 112/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 32/2008 Sb. Změna: 190/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna:

Více

Vážené kolegyně a kolegové,

Vážené kolegyně a kolegové, Vážené kolegyně a kolegové, na stránkách MF ČR byly zveřejněny nové otázky a odpovědi k účetní reformě. Nové odpovědi přikládám v příloze a zdůrazňuji především výklad k dlouhodobým majetkům. Jestliže

Více

Daňová soustava. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňová soustava. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňová soustava Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Téma : Daň z příjmů fyzických osob (II) 1. Explikace pojmů podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost. 2. Daňové režimy a techniky výběru daně z příjmů

Více

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb schválený vládním

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ. Část I. Základní ustanovení. Článek 1. Název a sídlo společenství vlastníků jednotek

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ. Část I. Základní ustanovení. Článek 1. Název a sídlo společenství vlastníků jednotek STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ Část I. Základní ustanovení Článek 1 Název a sídlo společenství vlastníků jednotek Název: Společenství vlastníků jednotek v domě č.p.2232-2229 v Nedvězské ulici, Praha 10

Více

POKYNY Č. 45. Část I Zápis nové stavby jako samostatné věci

POKYNY Č. 45. Část I Zápis nové stavby jako samostatné věci Český úřad zeměměřický a katastrální POKYNY Č. 45 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 20.12.2013 č.j. ČÚZK 25639/2013-22 pro zápis nové stavby, zápis vlastnického práva k nové stavbě a zápis

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 372/2011 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 372/2011 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Ze dne 06.11.2011 Částka 131/2011 Účinnost od 01.04.2012 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2010: Sladění pracovního a rodinného života Ad hoc modul 2010 bude šetřen na 1. vlně (resp. podle čtvrtletí zařazení sčítacího obvodu) v domácnosti ve všech čtvrtletích

Více

Předmětem podnikání společnosti je:

Předmětem podnikání společnosti je: STANOVY Zemědělské společnosti Nalžovice a.s. I. Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: Zemědělská společnost Nalžovice, a.s. II. Sídlo společnosti Sídlem společnosti jsou: Nalžovice č.p. 23, okres

Více

Multifunkční dům Litvínovice

Multifunkční dům Litvínovice KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON") 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: Multifunkční

Více

Obec Nová Ves I. Výzva k podání nabídky

Obec Nová Ves I. Výzva k podání nabídky Obec Nová Ves I Václavské náměstí 22, 280 02 Kolín --------------------------------------------------------------------------- Věc: Výběrové řízení Výzva k podání nabídky na zakázku malého rozsahu "OPRAVA

Více

RECTE.CZ, s.r.o., Matiční 730/3, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava

RECTE.CZ, s.r.o., Matiční 730/3, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava Seznam vyzvaných zájemců podle rozdělovníku Ostrava, vypraveno dne: 4. 12. 2014 Písemná výzva k předložení nabídky k veřejné zakázce na zhotovitele stavby Chodníky od ul. Plavební až do Frýdku Zadavatel:

Více

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -.

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. Škol (MŠMT) P 1-04 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. čtvrtletí 2010 Pokyny a vysvětlivky pro vyplnění Do nadpisu výkazu

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

VNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010

VNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010 Město Štramberk Náměstí 9, 742 66 VNITŘNÍ NORMA (Směrnice) č. 4/2010 Oběh účetních dokladů Platnost: od roku 2010 Pro účetní případy roku 2010, použití od zahájení účtování účetních případů roku 2010.

Více

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška)

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška) Exekutorský úřad Chomutov Mgr. Jan Peroutka,soudní exekutor Revoluční 48, 430 01 Chomutov, IČ: 66225108, DIČ: CZ6805280988 Tel/Fax: 474 335 579, e-mail: info@exekucecv.cz, mobil : 775081383, DS: n7tg8u3

Více