Pedagogika pro učitele základních a středních škol

Transkript

1 Pedagogika pro učitele základních a středních škol PhDr. Dagmar Čábalová, PhD Strana 1

2 Úvodní slovo pro studenta: Vážené a milé studentky, vážení a milí studenti, přeji Vám příjemnou a šťastnou cestu virtuálním světem pedagogiky. Pevně věřím, že najdete mnoho a mnoho zajímavého, skrytého, objevného a humorného na nelehké pouti pedagogickým rájem. Věřte, že jsem tu s Vámi, a pokusím se být Vašim průvodcem, pokud byste potřebovali pomoci, radu či porozumění. Vaše Autorka textu, Dáša Čábalová :-) Nebojím se, že svými žáky budu předstižen, leč přeji si to. [J.A.Komenský] Cíle: Po absolvování kurzu: budete mít základní přehled o didaktice jako vědě o teorii vyučování, vytvoříte si základní představu o možnostech a mezích plánování vyučovacího procesu a jeho realizaci, porozumíte základní terminologii z oblasti vyučování a učení žáků budete analyzovat možné cesty formulace výukových cílů v rovině kognitivní, afektivní a psychomotorické dokážete aplikovat základní výukové strategie (výukové metody, organizační formy vyučování, včetně kooperativního učení a vyučování žáků a projektového vyučování) v procesu vyučování, dokážete využít sociální vztahy žáků ve výuce prostřednictvím výukových strategií a pedagogické komunikace mezi učitelem a žákem, budete umět navrhnout, vytvořit a aplikovat v praxi základní přístupy týkající se motivace a hodnocení žáků, dokážete projektovat (plánovat) výuku a vysvětlíte význam pedagogického projektování a akčního výzkumu v praxi současné školy, dokážete argumentovat k problémům pedagogického projektování a realizaci výukového procesu ve vztahu k současným změnám ve školství (otázky kurikulárních změn a inovací). Strana 2

3 1 Úvod do studia pedagogiky Milé studentky a milí studenti, první kapitola bude pro vás objevováním prvků virtuálního pedagogického světa. Jsou pro vás připravené některé interaktivní prvky, jako např. barevné ikony a animace, se kterými se budete setkávat v průběhu studia ("prokousávání se") jednotlivými kapitolami. Přeji Vám hodně zdaru a opět slovy J.A. Komenského "Co se má konat, tomu se každý musí učit konáním." Vaše autorka. Cíle: V úvodní kapitole vstupu do ráje pedagogiky: porozumíte některým prvkům, které jsou významné pro interaktivitu kurzu (ikony, animace, úkoly, aktivity, zamyšlení, apod.) pochopíte význam plánování a realizace vašeho individuálního studijního plánu uvědomíte si, proč je důležité s chutí studovat a využít vše, co jsme se již naučili zamyslíte se nad citáty, které jsou mostem k chápání myšlenek druhého člověka (pro nás žáka) a někdy též mostem k pochopení sebe sama 1.1 Cesta distančním studiem pedagogiky. Milé studentky a milí studenti, před Vámi je první překážka - studijní článek, který bude Vaši oporou a pomocníkem. Dozvíte se, co Vás čeká ve studiu a jak na to. Bude to Váš první boj, ve kterém Vám přeji mnoho vytrvalosti. Vaše autorka. Cíle: V tomto studijním článku: získáte představu o struktuře pedagogického modulu z oblasti teorie výuky porozumíte interaktivním prvkům, které vás budou provázet celým kurzem dozvíte se podmínky pro splnění kurzu poznáte způsoby možné pomoci a opory během studia Celkovou strukturu kurzu tvoří následující kapitoly : Úvod do studia pedagogiky Tato kapitola je tu pro Vaši orientaci v kurzu. Máte zde připraveno několik pokusných aktivit (úkol, diskuse, autotest), abyste si mohli vyzkoušet fungování systému Eden. Strana 3

4 Úvodní kapitola Vám také pomůže s vypracováním individuálního studijního plánu, který Vám bude oporou při dodržování časového harmonogramu kurzu. Současně si zkontrolujete plnění aktivit a úkolů v kurzu. Časově je tato kapitola méně náročná. Výukový proces jako systém prvků a vztahů 1. Studijní článek: Struktura procesu výuky. 2. Studijní článek: Systémotvorné prvky - činitelé výuky. 3 Studijní článek: Pedagogická komunikace. 4. Studijní článek: Výukový proces a inovace kurikula. 5. Studijní článek: Shrnutí a opakování. První kapitola je tu pro Vaši orientaci v prostředí didaktiky - teorie vyučování, učení žáků. Studijní články Vám pomohou s orientací v pedagogické terminologii a s hledáním vztahů mezi prvky vyučovacího procesu. Zde se také dozvíte základní informace o současném pojetí kurikula ve výuce. Obeznámíte se s otázkami pedagogické a sociální komunikace. Je to časově náročnější kapitola na více zdrojové vyhledávání informací o aktuálních problémech současné didaktiky. Kategorie cíle ve vyučovacím procesu 1. Studijní článek: Výukový cíl a jeho chápání. 2. Studijní článek: Formulace cíle ve vyučování. 3. Studijní článek: Bloomova taxonomie cílů. 4. Studijní článek: Další pohledy na výukové cíle. 5. Studijní článek: Shrnutí a opakování. Tato kapitola je obsáhlejší. Za velmi podnětné pro přípravu učitelství lze považovat články, které se zabývají formulací cílů a otázkami revize Bloomovy taxonomie cílů. Zajímavostí je také kapitola o dalších přístupech k výukovým cílům a zejména k cílům v afektivní a psychomotorické doméně. V této kapitole na Vás čekají úkoly, které respektují praktický pohled na problematiku cílů. Úkoly jsou časově náročnější, neboť jsou sondou do praxe základních a středních škol a využívají vaše syntetické myšlení. Motivace žáků ve vyučování 1. Studijní článek: Motivace žáků k učení. 2. Studijní článek: Vnější a vnitřní motivace k učení. 3. Studijní článek: Aktualizace a rozvoj poznávací, sociální a výkonové motivace u žáka. Strana 4

5 4. Studijní článek Příklady diagnostiky motivace žáků k učení. 5. Studijní článek: Shrnutí a opakování. Tato kapitola je zaměřená na velmi užitečné informace z oblasti motivace žáků k učení. Je dosti obsáhlá a bude tedy časově náročnější, jak na prostudování studijních informací, tak na zpracování úkolů. Úkoly vyžadují práci s informacemi, dále pak Vaši tvořivost a flexibilitu myšlení a také kooperaci a komunikaci. Výukové strategie 1. Studijní článek: Výukové metody a možnosti jejich využití ve vyučování. 2. Studijní článek: Organizační formy vyučování. 3. Studijní článek: Kooperativní a skupinové vyučování v současné škole. 4. Studijní článek: Technologie kooperativního vyučování. 5. Studijní článek: Projektová výuka v současné škole. 6. Studijní článek: Shrnutí a opakování. Toto je více prakticky zaměřená kapitola. Zaměřením pokrývá nové trendy a ve výuce s využitím sociálních vztahů žáků ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přinese Vám užitečné informace, které využijete v plánování a realizaci výuky prostřednictvím nejen kooperativního a skupinového vyučování, ale také projektové výuky. Zpracování úkolů bude také malinko náročnější na čas, protože půjde zejména o hodnotící posouzení a aplikaci učiva z oblasti výukových strategií do vašich odborných předmětů. Hodnocení žáků ve vyučování. 1. Studijní článek: Hodnocení žáků ve vyučování v současné škole. 2. Studijní článek: Různé formy a způsoby hodnocení žáků. 3. Studijní článek: Portfolio jako součást hodnocení žáka. 4. Studijní článek: Shrnutí a opakování. Toto je více prakticky zaměřená kapitola. Zaměřením pokrývá nové trendy v procesu hodnocení žáka. Přinese Vám užitečné informace, které využijete v hodnocení výstupů vyučovacího procesu, jak z pohledu žáka, tak i učitele. Pedagogické projektování ve výuce aneb Jak naplánovat výuku? 1. Studijní článek: Pedagogické projektování a jeho význam v procesu výuky. 2. Studijní článek: Postup (fáze) plánování výuky. Strana 5

6 3. Studijní článek: Akční výzkum jako cesta ke zkvalitňování pedagogické praxe. 4. Studijní článek: Shrnutí a opakování. Toto je velmi prakticky zaměřená kapitola. Přinese Vám užitečné informace, které využijete ve Vašem plánování a realizaci výuky. Dozvíte se o možnostech využití akčního výzkumu v pedagogickém procesu a o jeho významu pro zefektivnění práce učitele a učení žáků. Zpracování úkolů bude také malinko náročnější na čas, protože půjde zejména o vyšší úrovně kognitivních cílů a také o využití sociálních vztahů při jejich zpracování. Přesto nemějte strach, vše společně s ostatními hravě zvládnete. Za optimální cestu kurzem doporučujeme lineární postup, neboť studijní články i aktivity na sebe chronologicky navazují. Na cestě budete využívat následující strategie a techniky: interaktivní texty studijních článků, tzn. využívání produktivních otázek, autotestů, minitestů, úkolů, apod. řešení problémů, práce se zkušeností, podpora flexibility myšlení a tvořivosti online diskuse (využití u, chatu, apod.) důraz na prožitky při studiu komunikaci a kooperaci s ostatními účastníky kurzu grafická a multimediální podpora V případě, že si nebudete vědět rady, jsou tu pro vás následující "berličky": komunikace s tutorem a ostatními studenty (úvodní a závěrečná skupinová diskuse - setkání, tutoriál) individuální konzultace podle potřeby studenta s tutorem studijní opory, balíčky Ale také "ikony", které vám prozradí, co je od vás požadováno. Podívejte se na jejich vyobrazení Jednotlivé aktivity kurzu jsou členěné na Úvod Strana 6

7 V úvodu každé kapitoly najdete cíle, seznam literatury a pramenů, slovníček základních pojmů, popř. motivační otázky a cvičení. Studijní články Ve studijních článcích najdete nejen hotové informace, ale též řadu podnětů k zamyšlení, sebereflexi, produktivní otázky, řešení problémů, cvičení a námětů na další studium a práci s informacemi. Úkoly Ve studijních kapitolách jsou zadány většinou 3-4 aktivity a další úkoly. Úkoly jsou řazeny do studijního článku, nebo pak na konci celé kapitoly. Náročnost úkolu je hodnocena bodově. U každého úkolu bude vypsán termín odevzdání, který lze podle Vaší potřeby po předchozí domluvě s tutorem upravit. Diskuse Obohacujícím prvkem kurzu je tzv. hlavní diskuse, která je tématicky řazena u každé kapitoly. POZOR - pro úspěšné absolvování kurzu je potřeba přispět nejméně 3 příspěvky do každé z hlavních diskusí. Mimo hlavní diskuse máte možnost založit si také diskuse vlastní o tématech, které Vás zajímají. Shrnutí a opakování V poslední části každé kapitoly najdete prostor pro opakování, procvičování a sebereflexi nebo sebekontrolu. Autotest Jde o aktivitu, která Vám poslouží ke kontrole prostudované kapitoly. Závěrečný test V závěrečné kapitole je připraven krátký test, který je třeba vypracovat v časovém limitu a odeslat tutorovi k vyhodnocení. Taktéž závěrečný test kurzu má časový limit a jeho vypracování je podmínkou splnění kurzu. Na závěr studijního článku je tu pro vás krátké zamyšlení: Existuje přísloví : Neučte se triky řemesla, naučte se řemeslo. Zamyslete se a pokuste se vysvětlit pravdivost či nepravdivost uvedeného přísloví v pedagogice. Myslíte si, že některé triky jsou pro pedagogy velmi důležité? Strana 7

8 Pokud si myslíte, že Ano, pak je to správně. Chceme-li racionálně uvažovat, potřebujeme k tomu ve správnou chvíli použít správný pedagogický nástroj, ať již jde o myšlenkový nástroj, metody či přístupy. Proto využijme postupy, metody a pomůcky, které již znáte z prezenční výuky, například tužka a papír, barevné podtrhávání textu, poslouchání hudby, apod. Proč je nevyzkoušet v tomto studiu? 1.2 Jak si vytvořit individuální plán studia? aneb Lepší cesta k úspěchu. Milé studentky, milí studenti, tento studijní článek je pro Vás velmi důležitý. Je to proto, že si naučíte jeden z prvků tzv. time managementu (plánování a rozvržení svých aktivit,..) a to vytvořit tzv. individuální plán studia. Tento plán bude Vaším pomocníkem, kontrolórem a zpětnou vazbou ve studiu. Dobře si proto vše naplánujte. Vaše autorka. Cíle: 1. Porozumění řízennému studiu v pedagogice. 2. Pochopení struktury individuálního plánu studia a jeho aplikace na své učení. 3. Navržení vlastního individuálního plánu studia pedagogiky. Máme neradi práci nutnou, ale raději tu, co si sami najdeme. (T.G.Masaryk) Zkusme si pomocí dalšího textu zdůvodnit, proč právě vytvoření individuálního plánu studia, je tou pravou cestou k úspěšnějšímu studiu. Distanční vzdělávání lze s úspěchem využít i při studiu pedagogiky. Velký důraz je kladen na autonomii studujícího, ale studující není "pravým" samoukem, protože má distanční pedagogickou podporu tutora a celý systém je připraven tak, že ovlivňuje postup a částečně i tempo studujícího (např. studijní opory suplují učitele v dávkování a návaznosti učiva, jsou dány termíny úkolů apod.) V následující tabulce č. 1 (TAB 1) vidíte vybraná specifika samostudia a řízeného prezenčního studia. Pro distanční studium pedagogiky lze využít výhod obou forem. (zdroj tabulek: Rohlíková, L. Úvod do distančního vzdělávání 1 - CD. Plzeň. ZČU, 2004.) TAB 1: Specifika samostudia a řízeného prezenčního studia Distanční studium Strana 8

9 Samostudium Řízené prezenční studium Doma se nemůžu pořádně soustředit, není klid ani čas na učení Studuji doma, nemusím nikam chodit Mám jasně stanovený čas, kdy se věnuji studiu, vše ostatní hodím za hlavu Musím na hodiny dojíždět, zabere mi to zbytečně moc času Nemám kontrolu, zda postupuji správně Sám si volím postup studia Pedagog mi pomáhá vybrat nejlepší postup studia a kontroluje mě Nemohu si sám volit postup studia Pedagog rytmus Nemohu postupovat zcela Nic mě nehoní, tak Studuji podle studia usměrňuje podle svého rytmu, postupuji pomalu svého rytmu tak, abych vše ostatní mě zdržují nebo zvládnul naopak nestíhám Nemám s kým bych konzultoval zásadní problémy a otázky studia Musím se mnohem víc snažit a to, co si sám zjistím, si lépe pamatuji Můžu se pedagoga zeptat na otázky, které se při studiu vynořují Nechci ostatní zdržovat dotazy, termín konzultačních hodin mi nevyhovuje Nemám s kým bych Můžu se poradit se se poradil ani s Nikdo mě spolužáky a vidím, Ostatní studující mě kým bych se nezdržuje při učení jak jsem v porovnání rozptylují a zdržují porovnal s nimi úspěšný Po pročtení tabulky je zřejmé, že pro skutečně efektivní využití kladů řízeného samostudia bude třeba udělat si individuální plán studia. Souvislost mezi specifiky typů studia a vytvořením individuálního plánu ukazzuje tabulka č. 2 (TAB 2). TAB 2: Řízené studium a individální studijní plán Distanční studium Individuální plán studia samostudium řízené prezenční studium Strana 9

10 Doma se Mám jasně nemůžu pořádně soustředit, není klid ani čas na Studuji doma, nemusím nikam chodit stanovený čas, kdy se věnuji studiu, vše ostatní hodím Musím na hodiny dojíždět, zabere mi to zbytečně moc času Kdy budu studovat? den v týdnu, čas Kde budu studovat? učení za hlavu Nemám kontrolu, zda postupuji správně Sám si volím postup studia Pedagog mi pomáhá vybrat nejlepší postup studia a kontroluje mě Nemohu si sám volit postup studia Co budu studovat, jak budu postupovat? Nic mě nehoní, tak postupuji pomalu Studuji podle svého rytmu Pedagog rytmus studia usměrňuje tak, abych vše zvládnul Nemohu postupovat zcela podle svého rytmu, ostatní mě zdržují nebo naopak nestíhám Kdy se budu věnovat jednotlivým kapitolám? Kdy odevzdám jednotlivé úkoly? Nemám s kým bych konzultoval zásadní problémy a otázky studia Musím se mnohem víc snažit a to, co si sám zjistím, si lépe pamatuji Můžu se pedagoga zeptat na otázky, které se při studiu vynořují Nechci ostatní zdržovat dotazy, termín konzultačních hodin mi nevyhovuje Kdy a jak můžu kontaktovat tutora, kdy má konzultační hodiny? Nemám s kým bych se poradil ani s kým bych se porovnal Nikdo mě nezdržuje při učení Můžu se poradit se spolužáky a vidím, jak jsem v porovnání s nimi úspěšný Ostatní studující mě rozptylují a zdržují Kdy a jak budu kontaktovat ostatní členy studijní skupiny? Strukturu individuálního studijního plánu (ISP) pak vidíte v tabulce č. 3 (TAB 3) TAB 3: Struktura individuálního studijního plánu Pedagogika pro učitele - MODUL B INDIVIDUÁLNÍ PLÁN STUDIA Strana 10

11 Jméno Termín kurzu ZS nebo LS příslušného školního roku Místo a čas studia Cíle Podmínky získání zápočtu - aktivní účast v kurzu - zapojení se do diskusí (do hlavní diskuse je nutné zaslat nejméně 3 příspěvky) - získání min...bodů za odevzdané úkoly - získání min....bodů v závěrečném testu - získání min....bodů v závěrečném projektu Kontakt na tutora - v prostředí EDEN přes učebnu- diskusi určit pro tutora - eventuelně přes mail dcabalov@kpg.zcu.cz - přes telefon v době konzultačních hodin Kontakt na ostatní studující V prostředí EDEN přes učebnu - diskusi neurčovat nikomu (tím se zobrazí všem) nebo určit konkrétního studujícícho NÁVRH KRÁTKODOBÝCH CÍLŮ Obdob í studia Počet hodin studia Kapitola Úkoly, ankety, diskuse, apod. Předpokládaný termín splnění Splněno Kapitola 00 Kapitola 01 Kapitola 02 Strana 11

12 Kapitola 03 Kapitola 04 Kapitola 05 Kapitola 06 Vlastní poznámky a komentáře: Po dokonalém prostudování struktury individuálního studijního plánu je to pro vás prraktický úkol - aktivita č. 1. Seberflexe aneb Jak lépe a s chutí studovat? Krátké zamyšlení Přečtěte si následující úryvek a zamyslete se, jak může souviset s Vámi a s pedagogikou: Dej svému dítěti touhu hledat, touhu pátrat. Pomáhej mu, aby pokročilo ve své životní pouti a řekni: Je možné, že to objevíš dříve než já. Pak na mne nezapomeň a pomoz mi také najít. Ale právě teď nevím. A tvé dítě k tobě bude mít nesmírnou úctu, protože ty jsi z jeho nevinností, z jeho tázání učinil hledání. Stvořil jsi hledajícího, nikoliv věřícího. [Osho] Pokud jste přemýšleli o tom, že je v pedagogice důležité nejen získávat hotové poznatky, ale hledat nové, objevovat, nalézat a znovu objevovat, pak jste na správné cestě k porozumění pedagogickým zákonitostem a jejich uplatnění ve vzdělávání a výchově, ve vztahu pedagoga a žáka, vychovávaného a vychovatele. Proto si vzpomeňte na svou cestu nalézání a objevování, na cestu učení a hledání. Třeba Vám odpovědi na následující otázky pomohou v tomto studiu: Strana 12

13 Jak se vám nejlépe studovalo? Jaké postupy jste volili k lepšímu zapamatování učiva? Ve kterou dobu jste se nejlépe soustředili? Který učitel Vás nejvíce naučil a proč? Jaké metody učení jste využívali? Hledali jste u někoho pomoc? Jestli ano, u koho a o jakou pomoc šlo? Čekali jste vždycky jen skvělé hodnocení? Není to přece vždy tak důležité? Užívali jste si někdy studium? Z čeho jste se těšili nejvíce? Co Vás nejvíce motivovalo ve studiu? Vzpomněli jste si? Jestli ano, tak je to nejlepší cesta, jak využít vše dobré k dalšímu studiu, objevování sám/sama sebe, k nalézání toho, co vás zajímá, a k hledání něčeho nového nejen v pedagogice, ale i ve vašem životě. Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, poněvadž ví, že ji může číst jen jednou. (J. Paul) 1.3 Zdroje informací ke studiu pedagogiky pro učitele aneb Kniha je jako zahrada, kterou nosíš v kapse. Milé studentky, milí studenti, přeji Vám mnoho úspěchů při studiu pedagogické literatury. Vaše autorka. Cíle: Základním cílem tohoto článku je získat přehled o současné pedagogické literatuře a naučit se pracovat s informacemi (porozumění, vyhledání a zpracování informací). Tři dny nečti a ústa zhrubnou, tři dny nepiš a ruka zeslábne. [čínské přísloví] Aby se nám nestalo to, co říká čínské přísloví, máme to pro vás seznam zajímavé literatury, nejen pedagogické. Jak řekl John Locke: Četba zásobuje naši mysl pouze materiálem vědomostí. Teprve myšlením se zmocňuje toho, co jsme přečetli. Strana 13

14 Doporučená literatura ke studiu aneb Čtení je cestou k umění. ANDERSON, L., W., KRATHWOHL, D., R. (Eds.) A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing: A Revision of Bloom s Taxonomy of educational Objectives. New York: Adison Wesley Longman, BADEGRUBER, B. Otevřené učení ve 28 krocích. Praha: Portál, 1994 ISBN BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001 ISBN BUZAN, T. Mentální mapování. Praha: portál, CIPRO, M. Slovník pedagogů. Praha: M.Cipro, 2001 ISBN COHEN, E., G. Designing Groupwork Strategies for Heterogeneous Classroom. New York: Teachers College Press, ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika. Praha: Grada, v tisku. (předpokládaný termín vydání: konec roku 2010, nebo začátek 2011) ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika pro učitele - modul B. Plzeň: ZČU (ÚCV), ISBN DVOŘÁKOVÁ, M. Projektové vyučování v české škole. Praha: karolinum ISBN FENSTERMACHER, G., D., SOLTIS, J., F. Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál, ISBN FISCHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997 ISBN GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido, ISBN GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.ISBN HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, ISBN HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, ISBN HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, ISBN HRABAL, V. st., HRABAL, V., ml. Diagnostika. Pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: Karolinum, HRABAL, V. Jaký jsem učitel. Praha: SPN, HRADEČNÁ, M. Sociální kompetence učitele. Právní, profesionální a mravní odpovědnost. In: Sborník příspěvků z 6. konference ČPdS Mravní nemoci mládeže a jejich prevence. Brno: KONVOJ, 1997 ISBN Strana 14

15 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, ISBN KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, ISBN X. KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál 1995 ISBN KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, ISBN KASÍKOVÁ, H. Učíme (se) spolupráci spoluprací. Kladno: Praha: ASSIS, 2005.ISBN KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, ISBN KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: MU, ISBN KOLÁŘ, Z., RAUDENSKÁ, V., FRÜHAUFOVÁ, V. Didaktické znalosti a dovednosti učitelů. Ústí nad Labem: UJEP, 2001 ISBN KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, ISBN KOLÁŘ, Z., VALIŠOVÁ, A.: Analýza vyučování. Praha: Grada, ISBN KOMENSKÝ, J., A. Didaktika analytická. Brno: Tvořivá škola, ISBN KOPŘIVA, P. et al. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, ISBN KOŠŤÁLOVÁ, H., MIKOVÁ, Š., STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů. Praha: Portál, ISBN KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995 ISBN KYRIACOU, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál, 1996 ISBN LÁSZLÓ, K. Motivácia v edukačnom prostredí. Banská Bystrice: UMB, ISBN MAŇÁK, J., KNECHT, P. (eds.): Hodnocení učebnic. Brno: Paido, ISBN MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, ISBN MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, ISBN MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, ISBN Strana 15

16 MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998 ISBN MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995 ISBN MAREŠ, J., SLAVÍK, J. et al. Učitelovo pojetí výuky. Brno: MU, 1996 ISBN X. MUŽÍK, J. Didaktika profesního vzdělávání dospělých. Plzeň: Fraus, ISBN NAGEL, K. Úspěch! Strategie a metody. Praha: Grada, 1992 ISBN NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, ISBN PASCH, M. et al. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998 ISBN PECINA, P., ZORMANOVÁ, L. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi. Brno: Pedf MU, ISBN PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, ISBN PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, ISBN PRŮCHA, J. Učitel. Praha: Portál, 2002 ISBN PRŮCHA, J. Pedagogická evaluace. Brno: Paido, ISBN Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2005 (on-line verze: < - RVP pro ZV, RVP pro příslušnou úroveň SŠ). SINGULE, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, 1991 ISBN SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, ISBN SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, ISBN SPILKOVÁ V., VYSKOČILOVÁ, TUČEK, A., UHLÍŘOVÁ, J. K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha: Karolinum, 1994 ISBN STARÁ, J. Plánování výuky. Praha: PedF UK, ISBN ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha: VŠCHT, ISBN TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha: Portál, ISBN TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit? Praha: PedF UK, 1991 ISBN X. Učení je skryté bohatství. Zpráva mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století. Praha: UIV, VAŠUTOVÁ, J. Kapitoly z pedagogiky. Praha: PedF UK, 1998 ISBN VAŠUTOVÁ, J. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, ISBN Strana 16

17 VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M.: Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, ISBN VOGEL, W. Jak se učitelé učí? Plzeň: Fraus, ISBN Časopisy: Pedagogické časopisy vydané po roce 1995, ale nejlépe za posledních 5 let, např.: Pedagogika, Moderní vyučování, Rodina a škola, Učitelské listy, Tvořivá dramatika, apod. Poznámka: Další rozšiřující literatura bude uváděna v jednotlivých kapitolách. Rozumět něčemu, to znamená nalézt v tom něco, co je naše, a právě toto objevování sebe mimo nás je to, co nás těší. (Thákur)...a tak zkusme objevovat slunné a stinné stránky umění učitelského v nás i mimo nás. (DČ) Strana 17

18 2 Výukový proces jako systém prvků a vztahů Milé studentky a milí studenti, je před Vámi další překážka - studijní článek, který bude Vaši oporou a pomocníkem při učení. Přeji Vám mnoho úspěchů a vytrvalosti při Vašem studiu. Vaše autorka. Cíle: Po prostudování textu dokážete: vysvětlit a analyzovat proces vyučování a jeho komponenty porozumět vztahu učitele a žáků ve struktuře vyučovacího procesu pochopit strukturu učiva a jeho význam v procesu vyučování zhodnotit učitelovo pojetí výuky a jeho význam pro změny výuky rozlišit sociální a pedagogickou komunikace porozumět významu pedagogické komunikace ve výuce a umět využívat různé formy komunikace mezi učitelem a žákem analyzovat změny a inovace v současném pojetí kurikulární reformy ve vztahu k výuce Lépe porozumíte: vztahu mezi jednotlivými prvky ve výuce (vztahem mezi žákem a učitelem, učivem, cíli, metodami, formami, prostředky a podmínkami výuky) v současných změnách školské praxe významu kurikulární reformy ve školství a potřebě inovací v pedagogickém procesu Další doporučená literatura ke kapitole: HELUS, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.: Školní didaktika. Praha: Portál, Strana 18

19 KOTÁSEK, J.: Učení je skryté bohatství. Praha: ÚPIVV, MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V.: Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, MAREŠ, J. a kol. Učitelovo pojetí výuky. Brno: CDVU MU, PRŮCHA, J. Učitel. Praha: Portál, PRŮCHA, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělání. Praha: Portál, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, Rámcový vzdělávací program pro odborné školy ( Rámcový vzdělávací program pro PV. Praha: VÚP, Rámcový vzdělávací program pro ZV. Praha: VÚP, RVP v on-line verzi: RÝDL, K.: Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno: M. Zeman, SKALKOVÁ, J.: Za novou kvalitu vyučování. Brno: Paido, RÝDL, K.: Inovace školských systémů. Praha: ISV, SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha: Grada, VAŠUTOVÁ, J.: Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, WALTEROVÁ, E. a kol.: Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, WALTEROVÁ, E.: Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, Slovníček vybraných pojmů: Inovace - určitá obnova nějakého systému, nebo zavedení něčeho nového, např. může to být novinka ve výrobním procesu, nebo zavedení internetu do škol pro zkvalitnění procesu výuky Komunikace - prostředek vzájemné interakce (působení, vztahu) mezi lidmi, ale i živočichy Koučování - způsob vedení žáka, který umožňuje žákovi dosahovat jeho vlastních cílů, představ a přání; pomocí specifických otázek učitel dovede žáka k sebereflexi, sebepoznání a vytýčení vlastních cílů, plánů a postupů při jejich dosahování Kurikulum - V úzkém pojetí jde o určitý psaný dokument, nebo plán vzdělávání, který obsahuje i způsoby, strategie dosahování formulovaných cílů vzdělávání. V širším pojetí Strana 19

20 zahrnuje vše, co získáváme během vzdělávání, tj. i naší zkušenost (bere v úvahu silný vliv procesu výuky, prostředí školy a její klima i širší sociální prostředí) Obsah (učivo) - učební látka, obsah učení, souhrn vědomostí a dovedností, které si má žák osvojit, včetně zkušeností žáka Pedagogická inovace - rozvíjení a praktické zavádění nových prvků do výchovného a vzdělávacího systému s cílem jeho zkvalitňování. Pedagogická interakce - vzájemný vztah a působení subjektů (učitel-žák; rodič-dítě; vychovatel-vychovávaný; ale i žák-učitel, dítě-rodič, atd.) ve výchovně vzdělávacím procesu Pedagogická komunikace - komunikace mezi učitelem a žákem, mezi žáky v pedagogických situacích Sociální komunikace - komunikace mezi lidmi, jejíž prostřednictvím se dorozumíváme, přijímáme, sdílíme a předáváme si informace, myšlenky, postoje, emoce, pocity, sebepojetí, pravidla, vztahy a jednání Učitelovo pojetí výuky - soubor jeho přesvědčení, názorů, postojů i argumentů, kterými si své počínání zdůvodňuje Vstřícný přístup k učivu - za východisko výběru učiva považuje žáka, jeho zkušenosti, zájmy, vychází z vývojových potřeb žáka a jeho potencionálního rozvoje Vyučovací proces - činnosti vedoucí k vytváření učebních situací za účelem sdělování poznatků, stimulování procesů myšlení a podněcování osobnostního vývoje Vyučování - činnosti učitele, které probíhají v interakci se vzdělávajícími se subjekty Výuka - zahrnuje jak vyučování (činnosti učitele), tak učení (činnosti žáka) a jejich vzájemný vztah a obsah (cíle, podmínky, realizaci, výsledky Zprostředkující přístup k učivu - předepisuje žákům obsahy učení v závislosti na tom, co budou jednou potřebovat, až budou dospělí, nebo co se po nich bude chtít, závisí od daných vědních oborů Strana 20

21 Použitý zdroj DVD ukázek: Gympl, DVD záznam, VorelFilm a ČT, 2007 Marečku, podejte mi pero!, DVD záznam, SF ČR, Ateliéry Bonton Zlín, Vratné lahve, DVD záznam, Biograf Jan Svěrák a Portobello Pictures, Struktura procesu výuky Milé studentky a milí studenti, Již je to ono vyučování, které budeme společně poznávat. Přeji Vám hodně zdaru při objevování :). Cíle: Po prostudování tohoto studijního článku: porozumíte rozdílům mezi pojmy: výuka, vyučování, výukový proces dokážete analyzovat strukturu procesu výuky vysvětlíte vztahy mezi jednotlivými komponentami výuky Definice Každý proces realizuje vývoj a změnu, která sleduje určitý cíl. Jde o zákonité, postupné, na sebe navazující a vnitřně vzájemně spojené změny jevů, systémů nebo situací. V procesu vzniká něco nového, co vyžaduje vzhledem k probíhajícím změnám i správné přístupy. Jak je tomu ve výchovně vzdělávacím procesu? Ve výchovně vzdělávacím procesu jde také o navozování změn, zejména pak změn v psychických procesech, myšlení, dovednostech a ve vztazích. Cílem těchto změn je dosažení žádoucích vědomostí, dovedností, postojů, návyků, aktivit, vztahů, atd. Prostředkem dosažení těchto změn jsou pak např. výukové metody, formy, cíle, ale i motivace žáka, podmínky, za nichž vyučovací (edukační) proces probíhá. Teorií vzdělávání a vyučování se zabývá pedagogická disciplína zvaná didaktika. Jejím předmětem jsou cíle, obsah, metody a organizační formy vyučování a jejich hodnocení, ale také činnosti učitele a žáka. Výukový proces tak představuje: složitý otevřený systém, jakousi organizaci vzájemně propojených, ovlivňujících Strana 21

22 se a závislých prvků, která je spojena s vnějším prostředím zpětnou vazbou. Další definice, které nám mohou přiblížit vysvětlení pojmů vyučování, proces vyučování, uvádíme dále: Vyučování je jednání vedoucí k vytváření učebních situací za účelem sdělování poznatků, stimulování procesů myšlení a podněcování osobnostního vývoje. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999, s Vyučování představuje specifický druh lidské činnosti, spočívající ve vzájemné součinnosti učitele a žáků, která směřuje k určitým cílům. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999, s Zamyšlení: Položili jste si někdy následující otázku: Jaký je rozdíl mezi pojmem vyučování a výuka? V jakém jsou vztahu co do svého významu? Svou odpověď si napište na kousek papíru a pak porovnejte s řešením. Řešení Kdo jste se domníval, že význam pojmů výuka a vyučování je rozdílný, tak jste uvažovali správně. Otázku zodpovídáme dále v textu. V běžném jazyce významy termínu výuka a vyučování splývají. Označují celkově vše, co se odehrává ve školních třídách mezi učiteli a žáky. V odborném vyjádření je tomu jinak: Vyučování označuje činnosti učitele, které probíhají v interakci se vzdělávajícími se subjekty. Výuka zahrnuje jak vyučování (činnosti učitele), tak učení (činnosti žáka) a jejich vzájemný vztah a obsah (cíle, podmínky, realizaci, výsledky, aj.). Strana 22

23 Vyučování a učení tvoří jádro pedagogické komunikace ve škole. Jde o vzájemně propojené procesy, které se uskutečňují především v sociálním prostředí školní třídy. Učitel svou vyučovací činností podněcuje učební a tvořivé aktivity žáků (je v souladu s cíli). Procesy učení žáků tvoří soubor procesů, kterými si žáci osvojují specifické dispozice jako předpoklady pro lidské činnosti (vědomosti, dovednosti, postoje a návyky). Dále si rozvíjejí své psychické stavy, procesy a vlastnosti (např. schopnosti a rysy charakteru). Struktura procesu výuky Nejdůležitějšími komponentami výukového procesu jsou 1. Cíle výuky. 2. Obsah (učivo) výuky. 3. Vztahy, součinnost a komunikace mezi učitelem a žáky. 4. Prostředky výuky - výukové metody, formy, pomůcky. 5. Podmínky, za kterých výuka probíhá. Mezi uvedenými komponentami dochází ke vzájemným vztahům, které se projevují v dynamice procesu výuky. Například společná činnost učitele a žáků vede k určitému cíli, vztah učitele a žáků se promítá do volby metody, organizační formy výuky a také do obsahu učiva (např. vztahy učitele a žáka v transmisivním modelu školy využívají jiné prostředky a obsah učiva než konstruktivní model školy, apod.). Vztahy mezi komponentami výuky nejsou též izolovány od širších podmínek a souvislostí, např. je využívána spolupráce s rodinou, obcemi a dalšími institucemi v daném prostředí, apod. v procesu vzdělávání a výchovy. Quemodum toti humano generi totus mundus schola est, a saeculorum principio ad finem usque; ita homini cuique tota sua aetas schola est, a cunis usque ad sepulcrum. Jako je celému lidskému rodu celý svět školou, od počátku věků až do konce, tak i každému člověku je jeho celý věk školou, od kolébky až do hrobu. Jan Amos Komenský Poznámka: Rozbor jednotlivých komponent procesu výuky bude předmětem dalších studijních článků a kapitol tohoto pedagogického modulu. Strana 23

24 Kontrolní otázky a úkoly pro vás: 1. V anglickém pedagogickém textu se můžeme setkat s následujícími pojmy: Teaching. Instruction Educational process.. Instructoinal process. Odhadněte jejich význam v českém jazyce. Řešení: Teaching: vyučování, proces vyučování (zejména činnosti učitele) Instruction: vyučování, proces vyučování (zejména činnosti učitele) Educational process: výuka, proces výuky (činnosti učitele a činnosti žáka, vyučování a učení) Instructoinal process: výuka, proces výuky (činnosti učitele a činnosti žáka, vyučování a učení) 2. Vysvětlete svými slovy pojem výuka (výukový proces). Řešení: Proces výuky zahrnuje specifické druhy lidských činností, které spočívají ve vzájemné součinnosti učitele a žáků a směřují k určitým cílům. Jde o systém vzájemně propojených, ovlivňujících se a závislých prvků, který je spojen zpětnou vazbou s vnějším prostředím. 3. Analyzujte výukový proces jako systém prvků se vzájemnými vztahy. Řešení: Výukový proces je systém, který tvoří následující komponenty: cíle, učivo, činnosti učitele a žáků, prostředky jako jsou metody, formy, pomůcky, a konečně též podmínky, ve kterých proces probíhá (škola, třída, ). Mezi uvedenými komponentami dochází ke vzájemným vztahům, které se projevují v dynamice procesu výuky. Například společná činnost učitele a žáků vede k určitému cíli, vztah učitele a žáků se promítá do volby metody nebo organizační formy výuky, a také do obsahu učiva. Strana 24

25 2.2 Systémotvorné prvky činitelé výuky Milé studentky a milí studenti, Je před Vámi další krok po stopách struktury vyučovacího procesu. Nyní se již zavrtáte hlouběji pod jeho povrch, abyste mohli objevit i jeho skrytá tajemství. Hodně úspěchů:). Cíle: Po prostudování tohoto studijního článku: porozumíte hlavním činitelům výuky a vztahům mezi nimi (učitel-žáci-učivo) dokážete analyzovat rozdíly mezi vyučováním orientovaným na žáky a vyučováním orientovaným na učivo a učitele zdůvodníte význam respektování práv dětí ve výuce budete schopni vysvětlit složky učitelova pojetí výuky a jeho funkce v procesu vyučování Výuku považujeme za systém. Jeho hlavní komponenty jsme představili v prvním studijním článku. Cíle, prostředky, některé podmínky, motivace žáka, hodnocení procesu výuky a otázky pedagogického plánování budou předmětem našeho zájmu v dalších kapitolách tohoto pedagogického modulu. Nyní se budeme podrobněji zabývat hlavními činiteli výuky - žákem, učitelem a obsahem vyučování (učivem). Již v 50. letech minulého století filozof A. N. Whitehead formuloval podnětné principy hlavních činitelů systému výuky (In: Kalous, 2002, s. 63): 1. Žáci jsou živé bytosti, rostoucí a schopné rozvoje, ne mrtvé objekty. Cílem a smyslem vzdělávání je proto stimulovat jejich rozvíjení. 2. Učitelé musí také být živí lidé a žít tím, čemu vyučují. Jinak jsou v nebezpečí, že se učivo stane mrtvým. 3. Mrtvé znalosti - interní informace, které nesouvisejí s životem - nemají v učivu co dělat. Strana 25

26 Zamyšlení: Co myslíte? Jsou uvedené principy A. N. Whiteheada pravdivé pro systém výuky? Vysvětlete pomocí následujících tvrzení: 1. Jen jeden z uvedených principů je pravdivý. 2. Jen dva z uvedených principů jsou pravdivé. 3. Všechny tři uvedené principy jsou pravdivé. 4. Je vůbec některý z uvedených principů pravdivý? Řešení: Správně je bod 3 - všechny uvedené principy jsou pravdivé pro fungování systému výuky. Je to z toho důvodu, že pro efektivitu procesu výuky jsou potřebné vztahy mezi jejími činiteli, tj. mezi učitelem, žáky a učivem. Pravdivost všech principů je také v tom, že výuka není realizována ve vakuu, ale je pro ní významný společenský kontext, život společnosti a faktory okolí, které ovlivňují výukový proces ve škole Vzájemný vztah učitele a žáků ve vyučování Vztah učitele a žáků hraje významnou roli ve struktuře procesu výuky. Taktéž vztahy mezi žáky jsou důležitým zdrojem aktivity ve výuce. Existuje řada teorií, které na jedné straně kladou důraz na obsah (učivo) a aktivitu učitele, žák je pouze pasivním příjemcem - vyučování (výuka) orientovaná na učitele a učivo. Na druhé straně jsou koncepce (reálně uplatňované vyučování), které se orientují především na osobnost žáka - výuka orientovaná na žáka a jeho rozvoj osobnosti. Velmi zajímavým pohledem v tomto směru je přístup italského pedagoga F. Tonucciho, který zdůrazňuje, že výuka není hromadění pojmů, definic, učiva, ale je utvářením kognitivních struktur (Tonucci, 1994, s. 28): To nemůže nastat díky nějaké magii nebo utopické a naivní víře ve spontánní schopnosti dětí, ale jedině pod vlivem učitele jako výsledek jeho profesionality. On to je, kdo musí zajistit, aby děti mluvily, vyjadřovaly se, uměly naslouchat, Strana 26

27 nestáhly se do sebe při prvních obtížích a po prvních výsledcích. On zajišťuje, že práce může dlouhodobě probíhat a dosahovat maximálně možné úrovně za přispění všech a ku prospěchu každého. Z uvedeného citátu vyplývá, že bychom měli chápat žáka jako subjekt výchovy a vzdělávání. Pojetí výuky je orientováno na žákovy potence a jejich realizaci prostřednictvím školy. Z toho pro nás učitele vyplývá: vědět o žákovi co nejvíce informací a společně se setkat u společné věci chtít žákovi pomoci i za předpokladu, že je to nesnadné, nepohodlné a často i nevděčné pozitivní postoj a sympatie k žákovi racionální posouzení žákových schopností a potřeb (např. žáci se speciálními potřebami - žák handicapovaný, sociálně znevýhodněný, nebo žáci mimořádně nadaní,...) respektovat žáka, jeho věkové a vývojové zvláštnosti, např. období dospívání žáka (zde odkazujeme na vaše znalosti z psychologie, zejména z vývojové psychologie) uvědomit si rozdíly mezi pohlavími získat kvalitní odborné, pedagogicko-psychologické a sociální dovednosti dodržovat etiku v práci učitele Doplňte další:... Řešení: Další předpoklady výuky: schopnost učit se a míra inteligence žáka studijní styly učení žáka kvalita myšlenkových operací žáka otázka hledání identity žáka (oblast reflexe sebe sama, sebepojetí osobnosti) a jeho učení sociální a interkulturní zvláštnosti žáka socioekonomická diferenciace žáků (ot. rodinného zázemí, vzdělání rodičů, apod.) Strana 27

28 Stále bychom měli hledat cesty, jak nově řešit vztahy mezi učiteli a žáky, jak otevírat žákům nové možnosti tvořivé činnosti, svobodných projevů, iniciativy a respektovat svobodu a autonomii dítěte, apod. Žák, dítě je osoba s vlastními právy Úmluva o právech dítěte je klíčovým dokumentem v systému mezinárodněprávní ochrany dítěte a jeho lidských práv. Byla přijata Valným shromážděním OSN dne , v našem státě je zakotvena v zákoně č. 104/1991 Sb. Ve vztahu k výukovému procesu a k žákovi jako subjektu vyučování bychom měli vzpomenout článek 28 a 29, který vyjadřuje postoje a cíle ke vzdělávání a k výchově. Kromě práva dětí na dostupnost vzdělávání a vzdělání bez rozdílů pohlaví, etnika, schopností, atd. je potřeba naplňovat následující cíle výchovy a vzdělávání: plný rozvoj osobnosti každého dítěte, jeho nadání, psychických a fyzických schopností rozvíjení úcty k lidským právům a svobodám u dítěte úcta k vlastním kořenům (rodičům), kultuře, jazyku, tradicím a hodnotám národa, různým etnikům příprava pro zodpovědný život ve svobodné společnosti (ot. demokracie, multikulturní výchovy, enviromentální výchova, apod.) právo na vyjádření vlastního názoru (tzn. i právo žáka dostávat příležitost vyslovit se k vyučování, škole, učiteli, atd.) Světová zdravotnická organizace provedla výzkum postojů dětí ke škole (UNICEF, 1998). České děti vyjádřily nejnižší souhlas s tvrzením : učitelé se zajímají o mé názory a povzbuzují mne k jejich vyjádření. Strana 28

29 Otázka pro vás Jaký je rozdíl mezi vyučováním orientovaným k učivu a učiteli a vyučováním orientovaným na žáka? Řešení Odpověď na uvedenou otázku Vám pomůže najít následující obrázek Učitelovo pojetí výuky Učitelovo pojetí výuky? Co to vlastně je? Není to blbost? Mají učitelé představu o svém pojetí výuky? V pedagogické praxi se setkáváme (vy jste se určitě také setkali) s různými typy učitelů. Někteří byli malí, jiní velcí, druzí tlustí, jiní hubení, jedni nazlobení, druzí přátelští, třetí..ale.. to ať posoudí také děti: Slovy žáka čtvrté třídy, který měl napsat popis učitele: můj učitel je ošklivý a nesympatický, pořád nám dává pohlavky a říká, že jsou to pohlazení. Dává nám úkoly, které nemají žádný význam. Učitel mu napsal komentář červeně do sešitu : Jsi zlý a neupřímný chlapec. Tak takhle asi ne, dámy a pánové, budoucí učitelé. Začneme znovu. V pedagogické praxi se setkáváme s různými typy učitelů. Někteří nadšeně přijímají nové nápady a snaží se s porozuměním měnit své přístupy, postoje a metody. Jiní učitelé nemají chuť něco měnit a říkají si stokrát osvědčené nebudu přeci měnit?. To vše právě souvisí s učitelovým pojetím výuky. Učitelovým pojetím výuky rozumíme soubor jeho přesvědčení, názorů, postojů i argumentů, kterými si své počínání zdůvodňuje. Vše pak tvoří Strana 29

30 základ pro učitelovo uvažování o pedagogické praxi a jeho pedagogickém jednání. Učitelovo pojetí výuky (UPV) má řadu funkcí a vlastností (volně podle Mareš, Svatoš a kol., 1996). UPV je: implicitní (nemá podoby vyjádřených a propracovaných zásad) subjektivní (závisí na osobnosti učitele) spontánní (závislé na zkušenostech a jejich změně) relativně neuvědomované (bezděčné fungování) orientované (něco přijmu, něco ne) stereotypní (ustálený průběh, často bez variability a s malou pružností ke změně) relativně stabilní (změna v čase, odolnost proti vnějším zásahům) UPV plní tyto funkce: projektivní (Co a jak budu dělat?) selektivní (Co je pro mě důležité a co ne?) motivační (Co mě motivuje k činnosti a co ne?) regulační (Jaké postupy využiji?) konativní (Co dělám a jak jednám v konkrétních situacích?) hodnotící (Jak a co hodnotím a koho hodnotím?) rezultativní (Jaké mám výsledky?) Teď nám nadešel čas již konkrétně specifikovat složky učitelova pojetí výuky a nejlépe Vám je přiblíží následující animace Má každý učitel pojetí výuky? Máte vy - studenti učitelství své pojetí výuky? Obecně lze říci, že učitelovo pojetí výuky zahrnuje celou škálu případů: od pojetí mlhavých, nevyhraněných, až po pojetí, která se opírají o teoreticky a prakticky proklamované zásady, jimiž se učitel (někdy velmi tvrdohlavě) řídí. Jde o jakousi cestu od učitelových představ až po vyhraněné učitelovo pojetí. Občas se můžeme setkat s učiteli, jejichž pojetí je velmi originální a tvořivě se vyvíjející a hledající (jde o tvořivé učitele, kteří hledají argumenty, proč tohle funguje, proč ne, ). Avšak nalezneme učitele, kteří nehledají a zvolí si hotové pojetí výuky, neověřují si jeho možnosti a meze, nesnaží se o kritický odstup. Konečně jsou učitelé, kteří čerpají z různých zdrojů a snaží se o jejich originální integrování (eklektický přístup), bohužel často jde o nesourodé části zdrojů a učitelé se pak přikloní k tomu, co je např. právě v módě. Strana 30

31 Co tedy dělat? Mít či nemít své pojetí výuky, to je to, oč tu běží? Zdroj: Ne, nestaneme se Hamletem, nebudeme volit mezi.. bytím a nebytím,.., mezi pojetím a nepojetím, ale zkusíme učitelovo pojetí výuky chápat jako součást většího celku. Tímto celkem může být např. učitelovo profesionální já. Učitelovo profesionální já zahrnuje (volně podle Mareš, a kol., 1996): můj popis sebe jako učitele v pedagogické činnosti (např. jak jednám s žáky) moje sebehodnocení jako kantora moje motivace pro učitelské povolání moje cíle a nároky vůči dalším aktérům výuky (na žáky, rodiče, kolegy) Přítomnost: můj aktuální stav, moje prožívání a jednání v pedagogickém procesu Budoucnost: moje profesní perspektiva (učitelovo očekávání vývoje, včetně prožívání a jednání) Součástí učitelova profesního já je také jeho pojetí výuky se svými složkami, vlastnostmi a funkcemi, samozřejmě také v dimenzi minulosti (vývoje), přítomnosti a budoucnosti. Co je důležité pro změny ve školství, ve výuce, ale i v celé společnosti? Nebýt pouze řemeslníky a mistry, ALE profesionály (učitelství jako profese - zde odkazujeme na práci J. Vašutové, 2004) v pravém slova smyslu! Pozor také na syndrom vyhoření (vyhasínání) v učitelské profesi! Člověk (pro nás učitel), jenž pochybovačně nehloubá, málo získá; když jeho dílo je nad úsudek svého tvůrce, má z toho tvůrce málo; když však jeho úsudek Strana 31

32 je nad dílo, tedy to dílo zdokonaluje do nekonečna. Autorem moudré úvahy je Obsah - učivo jako činitel výuky Učivo chápeme jako obsah vyučování nebo vzdělávání a má následující složky: vědomosti dovednosti postoje, hodnoty a návyky Vědomosti tvoří v mnoha vyučovacích předmětech podstatnou část učiva. Bohužel často jde o znalosti, které žák nedokáže použít. Závisí na tom, do jaké míry si vědomosti zapamatujeme, pochopíme jejich strukturu a vysvětlíme vztahy mezi nimi. Do struktury vědomostí patří: fakta (zachycují empirické poznání - popis jevů, jejich podobu, vlastnosti,..) pojmy (umožňují uvažovat o dílčích faktech - pomáhají nám hledat odpovědi na otázku - Co to je?) generalizace (zákony, principy, teorie - jde o zobecnění, postižení vzájemných vztahů mezi jevy) Ve výukovém procesu bychom neměli využívat vědomosti jen v úrovni faktů, ale zaměřit se na vytváření pojmů a generalizací. Znamená to také se zajímat o strukturu učiva, učebnic a učebních textů, které nezůstávají v rovině faktů, ale vedou nás a žáky k pojmovému a zobecňujícímu myšlení. Dovednosti zahrnují cíl činnosti, volbu prostředků, postup činnosti a kontrolu výsledků. To znamená, že dovednost zahrnuje nejen vědomosti, ale i operace s nimi. V literatuře se setkáme s dělením dovedností na senzo-motorické a rozumové. Zajímavým dělením je členění dovedností podle věcného obsahu (volně upraveno podle Kalous, Obst a kol. 2002): pracovní dovednosti (dovednosti k výkonu určité profese) sociálně komunikativní dovednost (jako např. dovednosti k jednání, ke komunikaci a spolupráci s ostatními lidmi) zdravotně-pohybové dovednosti (odolnost vůči zátěži a péče o zdraví) kognitivní dovednosti (poznávací dovednosti - osvojení si metod výzkumu, logického myšlení, ) Postoje a hodnoty jsou odrazem významu skutečnosti pro člověka, pro jeho potřeby a zájmy. Jde o vyjádření našeho vztahu ke společnosti, k přírodě, k sobě samému. Odráží také mravní vědomí člověka. Strana 32

33 Jak vědomosti, tak dovednosti, postoje, hodnoty a návyky jsou spjaty s vlastnostmi člověka a ty jsou výstupem učení. Přístupy k učivu - Zprostředkující a vstřícná koncepce učiva (T. Harbo: In: Slavík, 1999) Zprostředkující přístup je modelem prostředků a cílů. Předepisuje žákům obsahy učení v závislosti na tom, co budou jednou potřebovat, až budou dospělí, nebo co se po nich bude chtít (např. ve společnosti). Jeho výhodou je konzistence, pevná logická struktura a systematičnost. Nevýhodou je hrozící verbalismus, nepostižení integrace učiva mezi předměty, nezájem o aktuální svět žáka. Je to z toho důvodu, že existuje objektivně dané učivo a postup. Tento přístup je často kritizován i za to, že je jaksi psychologicky sterilní. Následující slova francouzského pedagoga zahrnují kritiku zprostředkujícího přístupu k učivu: Učte dítě jen tomu, co je jim nyní k užitku jako dětem, a zjistíte, že to stačí vyplnit celý jejich čas..ale, ptáte se, nebude už pozdě učit je věci, které mělo umět, v okamžiku, kdy je bude potřebovat? Nedokážu na tuto otázku odpovědět, ale jistě vím, že není možné učit jim dříve. J.J.Rousseau, Emil čili O výchově (1762) Pokud považujeme za východisko výběru učiva žáka, jeho zkušenosti a zájmy (a ne vědní obor), pak mluvíme o tzv. vstřícném přístupu, který vychází z vývojových potřeb žáka a jeho potencionálního rozvoje. Výhody vstřícného přístupu k učivu: soulad s žákem a jeho zkušeností, soulad s psychologickými poznatky o učení, s motivací a s rozvíjením osobnosti žáka soulad s autonomií učení žáka. Nevýhodou je často nedostatek systematičnosti a náhodnosti, neboť učivo není předem dáno, ale rozvíjí se podle zájmů žáků a situací ve třídě. Problémy spojené s otázkami, čemu a jak vyučovat, nejsou spojené jen s přístupem k učivu, ale také s funkcí vzdělávání a školy ve společnosti, s národní politikou ve vzdělávání a samozřejmě s otázkou pojetí kurikula (tématem kurikula se budeme zabývat ve čtvrtém studijním článku této kapitoly). Strana 33