VÝVOJ SOKOLA PO ROCE 1989 Diplomová práce v oboru FSpS MAN Mananagement sportu

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPORTOVNÍCH VĚD VE SPORTU VÝVOJ SOKOLA PO ROCE 1989 Diplomová práce v oboru FSpS MAN Mananagement sportu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Milena Strachová, Ph.D. Autor: Bc. Jan Florus Brno,

2 OBSAH 1 Úvod Teoretická část Založení Sokola Od minulosti k současnosti Sokol v období Rakouska-Uherska ( ) Sokol v období první republiky ( ) Sokol v období protektorátu ( ) Sokol v poválečném období ( ) Sokol v období socialismu ( ) Sokol v zahraničí Význam Sokola a jeho historie Sokol po roce Podmínky pro obnovu Sokola Obnova Sokola Rozdělení Československa Sazka Program Sokola pro léta Všesokolské slety Struktura a organizace Sokola Sokol dnes Empirická část Průzkum dotazováním Zadání dotazníku pro veřejnost Vyhodnocení dotazníku pro veřejnost Zadání dotazníku pro představitele Sokola Vyhodnocení dotazníku pro představitele Sokola Výsledky šetření Diskuze Soupis literatury a pramenů Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

3 1 Úvod Česká obec sokolská je jedním z největších občanských sdružení, jehož základním úkolem je organizovat tělesnou výchovu a sport. V současné době sdružuje na území České republiky více než členů v 1125 sokolských tělocvičných jednotách a 42 župách. Sokolská idea vychází z antické kalokagathie, tedy nejenom čistoty fyzické, ale i duševní. Do povědomí české i světové sportovní veřejnosti se Sokol dostal v průběhu mnoha desetiletí své činnosti především pořádáním všesokolských sletů, které byly přehlídkami výsledků činností a síly sokolské organizace. Ze sportů byl v počátcích činnosti v Sokole provozován především nářaďový tělocvik, atletické (olympijské) disciplíny, šerm a cvičení prostná a pořadová, postupně s příchodem propagace sportů pronikala do jeho činnosti další sportovní odvětví. Po faktickém zrušení fašisty v roce 1941 Sokol obnovil svou činnost v roce1946. Na XI. sletu v roce 1948 demonstroval odhodlání bránit demokracii před nástupem komunistické totality a v důsledku toho byl postupně totalitním režimem rozvrácen, reorganizován a později i zrušen. Po pádu komunistického režimu na konci roku 1989 obnovila v roce 1990 Česká obec sokolská svoji činnost. Během následujících let se ve zcela nových vnějších i vnitřních (politických, společenských i ekonomických) podmínkách činnost celé sokolské organizace konsolidovala. V roce 1994 se konal XII., v roce 2000 XIII. a v roce 2006 XIV slet. V roce 2012 proběhl zatím poslední XV. všesokolský slet. Současná činnost sokolských tělocvičných jednot se od jiných tělovýchovných organizací, sportovních klubů a dalších sportovních středisek v mnohém liší. Proti dávnější minulosti má Sokol ve svém programu ve větší míře různé formy rekreačního, výkonnostního (i vrcholového) sportu včetně soutěží. Zásadní odlišností je zdůrazňování nejen sportovní stránky činnosti, ale též poskytování možností a podmínek pro činnost kulturní a společenskou. Vytváří se tak dobré společenské vazby i mezilidské vztahy jak mezi vrstevníky, tak mezi generacemi a spoluobčany. Přes velkou řadu problémů, se kterými se Sokol potýká, úspěšně obhajuje své (do jisté míry výjimečné) postavení v naší občanské společnosti. Svědčí o tom program, průběh i ohlasy na právě proběhnuvší XV. všesokolský slet, který se uskutečnil v roce 2012 v Praze. Prací si kladu za cíl podat historický pohled na vývoj Sokola po roce Dále ukázat, jak vidí Sokol dnešní společnost a jak se na něj dívají samotní činovníci Sokola. Pro dosažení cíle jsem naplánoval následující úkoly práce. Stručně popsat historii Sokola, popsat 3

4 vývoj Sokola po roce 1989, vytvořit dotazník pro veřejnost, vytvořit dotazník pro představitele Sokola, provést dotazníkové šetření, vyhodnotit dotazníky a odpovědět na výzkumné otázky, které jsem si formuloval. Jaké je povědomí o Sokole v dnešní společnosti? Má Sokol své místo a uplatnění i do budoucna? Jak je hodnocena obnova Sokola po roce 1989 nejen veřejností, ale i samotnými představiteli Sokola? Hlavní obtíží, kterou jsem musel při vypracování práce překonat, byl nedostatek literárních pramenů, zejména pak ze současnosti Sokola. Zde jsem byl odkázán více či méně na kontaktování a rozhovory s členy ČOS a i zde byl problém, protože v počátečním obnovovacím nadšení nedocházelo prakticky k žádné archivační činnosti. Byl jsem nucen cestovat do Tyršova domu v Praze, kde jsem si informace vyhledával sám v místních archivech. K ojedinělým pracím, které se zabývají současností Sokola, mohu zařadit jen publikace Jiřího Žižky: Dějiny a současnost Sokola (2005), Ireny Slepičkové: Sportovní organizace (2007), Bohuslava Hodaně: Sokol a současnost (2003) a sborník Sokolství občanská společnost sjednocující se Evropa (2004). Ostatními zdroji informací byly různé sokolské almanachy, zápisky ze zasedání a informace získané rozhovory s činovníky Sokola. Naproti tomu historie Sokola je zpracovaná velmi podrobně. V archivech ČOS se nacházela spousta materiálů, které se daly použít, i publikací je na toto téma nesrovnatelně větší množství. V mé práci jsem čerpal mimo jiné i z těchto knih: Jiří Kössl: Dějiny tělesné výchovy II (1986), L. Reitmayer: Přehled vývoje tělesné výchovy ve světě (1977) a Ján Grexa: Přehled světových dějin sportu (2009). Předložená práce je zaměřená na období vývoje Sokola po roce Je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Pokládal jsem za nutné zmínit se v teoretické části i o dávnější historii Sokola, protože bez správného pochopení historického vývoje nemůžeme správně chápat ani současnost Sokola. V empirické části jsem se pokusil metodou dotazníkového šetření zjistit, jaká je znalost a povědomí široké veřejnosti o historii a současnosti Sokola a jak vidí obnovu Sokola po roce 1989 a jeho současnost samotní představitelé. 4

5 2 Teoretická část Pokud budeme chtít správně pochopit hlavní poslání, myšlenky a význam Sokola pro současnou společnost, měli bychom se seznámit s obdobím, ve kterém vznikal a zároveň jaké okolnosti a vlivy na něj působily a formovaly jeho vývoj. Musíme se tedy vrátit do období konce 18. a začátku 19. století. 2.1 Založení Sokola V roce 1859 došlo k pádu Bachova absolutismu 1 a tím byl položen základ k formování české národní kultury. Osobnosti jako Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský, nebo spisovatelé Jan Neruda a Karolína Světlá svými díly probouzeli český národ. I když docházelo k obrodě duševní, bylo zapotřebí i obrody fyzické. Sice už existovaly některé soukromé tělocvičné ústavy, např. J. Malypetr, J. Hirsch, ale ty nepokládaly tělesnou výchovu za prostředek národního probuzení. Dále sílila potřeba české buržoazie získat převahu nad buržoazií německou a snažila se toho docílit mimo jiné i zakládáním různých spolků (pěvecké, divadelní atd.). Pro českou tělesnou kulturu byl důležitý rok 1861, kdy vznikla myšlenka založit česko-německý tělocvičný spolek. Jednalo se hlavně o finančním zajištění. Němečtí představitelé slíbili dar spolku 900 zlatých, ale pod podmínkou, že spolek bude čistě německý. Na tuto skutečnost velmi obratně zareagoval dr. Miroslav Tyrš (obr. 1), který všechny přípravy tělocvičného spolku pečlivě sledoval a na postup německé buržoazie reagoval výzvou k založení čistě českého tělocvičného spolku. Tato snaha se setkala s velkým ohlasem ze strany české buržoazie a 16. února 1982 se konala ustavující schůze nového českého tělocvičného spolku, který nesl název Tělocvičná jednota Pražská 2 (Kössl, 1986). Prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner (obr. 2) a jeho náměstkem Miroslav Tyrš. Jméno Sokol bylo přijato za oficiální název organizace teprve na valné hromadě 13. listopadu Název Sokol a sokolové se však začal užívat až v roce Od jara 1862, kdy se konalo první sokolské setkání na Střeleckém ostrově, Jindřich Fügner prohlásil, že v Sokole musí být odstraněno jakékoliv kastovnictví. Navrhl, aby si všichni tykali 1 Forma vlády v Rakouském císařství v letech Název nese podle rakouského ministra zahraničí Alexandra Bacha. Toto období se vyznačovalo zejména vyloučením společnosti na chodu císařství (národní a politický útlak). 2 Prapor vytvořený Josefem Mánesem pro Tělocvičnou jednotu Pražskou je součástí přílohy č. 1 a 2 mé práce. 5

6 a oslovovali se bratře. Na návrh Tyrše bylo ustanoveno ústřední heslo Sokola Tužme se a na návrh Josefa Baráka se sokolové zdravili pozdravem Nazdar (Žižka, 2005). Ideovou a politickou orientaci Sokola vysvětlil Tyrš roku 1871 v stati Náš úkol, směr a cíl, uveřejněné v 1. čísle I. ročníku časopisu Sokol. Charakterizoval tam Sokol jako neprůlomnou hráz proti všem nepřátelům národa. Dále zdůraznil, že základem práce Sokola musí být především tyto prvky: práce pro národ, pokrok, slovanská vzájemnost a demokratismus. (Kössl, 2006, s. 108) Obr. 1 Dr. M. Tyrš Obr. 2 J. Fügner Zdroj: Žižka, 2005, s. 9 Zdroj: Žižka, 2005, s Od minulosti k současnosti V této kapitole je rozdělen vývoj Sokola do šesti etap. Období od roku 1945 do roku 1990 se dělí dále na dvě části. První začíná rokem 1945 a končí rokem 1957, druhá se věnuje období od roku 1957 do roku Myslím si, že období od roku 1957 si zaslouží vlastní kapitolu, protože mělo zásadní a bezprostřední vliv na současný stav Sokola. Zároveň tato kapitola obsahuje podkapitolu o zahraničním Sokolu, jelikož je součástí celé historie Sokola a zároveň měl velký význam pro obnovu Sokola v roce Sokol v období Rakouska-Uherska ( ) Po vzoru Sokola Pražského začíná vznikat velké množství nových tělocvičných jednot, dokonce vznikají i první samostatné ženské tělocvičné spolky. V tomto období dochází k velkým politickým bojům. Tyrš měl velké obavy, aby tyto boje nezasáhly do chodu Sokola, a proto usiloval o sjednocení tělocvičných jednot a vytvoření ústředí. K tomu 6

7 dopomohl i zdárně uspořádaný I. všesokolský slet, který se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově k příležitosti 20. výročí založení Sokola. Ten byl nejenom ukázkou tělovýchovného programu Sokola a prezentací zdatnosti cvičenců, ale dal i základ k vytvoření ústředí České obce sokolské. V roce 1884 má Sokol ustanoveno 113 jednot. Celkový počet členů činil Na těchto číslech je patrné, že se sokolská myšlenka velmi rychle rozšiřovala v celé společnosti. Do roku 1918 se podařilo uspořádat šest všesokolských sletů, které směřovaly více či méně k samostatnosti národa. Sokol se v tomto období neprojevoval jen jako organizace sportovní nebo tělovýchovná, ale angažoval se i v otázkách kulturních a společenských. Veškeré napětí v rakouské společnosti vyvrcholilo sarajevským atentátem, jemuž podlehl následník trůnu s manželkou. Tím nastala doba velkých zkoušek nejen pro Sokol začala I. světová válka. Na bojiště musela odejít polovina mužů Sokola. Sice byl znám odpor sokolů k Rakousko-uherské monarchii, ale v celé své historii prokazovali sokolové, že se zaměřují na vlastenecky politické cíle k boji za národní svobodu. Když vypukla I. světová válka, věřilo se, že se v ní bude řešit i otázka svobody českého národa. Rakouská politika a perzekuce však směřovaly jiným směrem. Sokolské ústředí bylo rozpuštěno. Existence žup a jednot však přetrvala a činnost v podstatě pokračovala a nadále posilovala ducha odboje v českých zemích a podněcovala i muže ke vstupu do československých legií (Žižka, 2005) Sokol v období první republiky ( ) Ihned po vzniku ČSR října 1918 došlo i k obnově Sokola. To bylo možné jen díky velké kázni a organizovanosti sokolských členů v období války. I díky tomu a postojům, které Sokol zastával před a zejména v průběhu a po skončení války, vzrostl počet členů z v letech 1917 na v roce Sokol se tedy jako největší tělovýchovná organizace aktivně podílel na budování nového a samostatného státu. Byl pověřen zajišťováním a upevňováním mocenské základny ve výru revoluční vřavy. Byly ustanoveny národní stráže, kde drtivou většinu členů tvořili právě sokolové (Kössl, 1986). Po dosažení státní samostatnosti pokračoval Sokol v tradicích a myšlenkách nastolených M. Tyršem před první světovou válkou. Sokol měl v Československu velmi silné postavení nejen po stránce tělovýchovné, ale i politické. Svými činy a myšlenkami ovlivňoval 3 Po porážce vojsk Ústředních mocností (Německo, Rakousko Uhersko, Osmanská říše a Bulharsko) v I. světové válce došlo k rozpadu Rakouska Uherska. To byla možnost k vyhlášení československé samostatnosti a vzniku Československé republiky. 7

8 velkou část společnosti. Proto také došlo k tak razantnímu nárůstu členů v roce 1920 na a v roce 1937 až na V celém období Československé republiky měl Sokol výborné podmínky ke své činnosti. Plně souhlasil s názory tehdejších vedoucích představitelů 4. Tím se dostávalo Sokolu významného postavení, i když vznikala spousta nových organizací jako DTJ (dělnické tělocvičné jednoty), katolický Orel, Junák a obnovuje svoji činnost i Československý olympijský výbor. Bohužel se v roce 1932 chopila moci v Německu NSDAP 5 a vzhledem k tomu, jak se projevovala, bylo jen otázkou času, kdy bude znovu ohrožena samostatnost naší republiky. Tak, jak rostl vliv fašismu v celé společnosti, rostl jeho vliv i v Sokole. Proto měl velmi důležitou úlohu VIII. všesokolský slet, na kterém řadové členstvo fašismus jasně odmítlo. Klement Gottwald ukázal, že toto vítězství demokratických sil v Sokole se stalo důležitým mezníkem ve vývoji sokolského hnutí, že zde byly vytvořeny příznivé podmínky pro jeho další protifašistický a demokratický vývoj. O tento vývoj bude nezbytné bojovat s nejrůznějšími reakčními silami. (Kössl, 1986, s. 134) Protifašistické zaměření Sokola bylo dokumentováno X. všesokolským sletem v roce Slet se konal v období značné německé protičeskoslovenské kampaně a ukázal na sílu a odhodlání lidu bránit demokracii a samostatnost. S počtem členů se stal Sokol významnou protifašistickou základnou. I přes veškerou snahu se nepodařilo Československý stát zachránit. Tlak Německa byl tak silný, že zástupci západních mocností schválili postoupení československého tzv. sudetoněmeckého území Německu a 16. března 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava Sokol v období protektorátu ( ) Se vznikem protektorátu Čechy a Morava přišlo i masové vyhánění Čechů z pohraničí. Je logické, že většina lidí s touto okupací nesouhlasila a nejinak tomu bylo i v Sokole. Sokol ale nezůstával jen u slov a začal vyvíjet soustavnou odbojovou činnost. Ta samozřejmě nezůstala bez odezvy Němců, kteří Sokol ze strachu před jeho rostoucím vlivem rozpustili a veškerý majetek zabavili. Sokol i přesto dál pokračoval v odbojové činnosti a mimo jiné se velmi významně podílel i na přípravě atentátu na říšského protektora R. Heydricha. V letech bylo vězněno členů Sokola, z nich bylo popraveno a jinak zemřelo Je to mnohem více, než kolik obětí si vyžádala účast sokolstva 4 Zejména to byl prezident republiky T.G. Masaryk a později i E. Beneš. 5 Národně socialistická německá dělnická strana 8

9 v protirakouském odboji za první světové války. Při květnovém povstání v Praze v roce 1945 padlo na barikádách 654 sokolů a 164 jich bylo těžce zraněno. Sokolové bojovali proti nacistické totalitě od zřízení tzv. Protektorátu do jeho konce. Sokol si tak ve druhé světové válce zachoval vysoký morální kredit, potvrzený bojem svých členů proti nacistické okupaci. Mezi občany se potvrdila pověst Sokola jako hluboce morální a vlastenecké organizace. (Žižka, 2005, s. 14) Sokol v poválečném období ( ) Toto období ve vývoji československé tělesné kultury je charakterizováno především hledáním a častým měněním organizačních struktur, prosazováním často odlišných názorů a postojů jednotlivých tělovýchovných a sportovních organizací, politickými střety a následným podřízením československé tělesné kultury politice a ideologii KSČ a v globálu politice SSSR. (Kössl, 2006, s. 140) Druhá světová válka se blíží ke svému konci. 4. dubna 1945 byla prezidentem E. Benešem jmenována první poválečná československá vláda na osvobozeném území. Na svém prvním zasedání vyhlásila tzv. Košický vládní program, který mimo jiné navrhoval vytvořit Jednotnou tělovýchovnou organizaci ve smyslu myšlenky M. Tyrše, která by nesla název Tělovýchovný svaz Sokol. Tento návrh podpořili a zároveň i podepsali všichni zástupci tělovýchovných a sportovních organizací. Bohužel se postupem času ukázalo, že tento systém, který prosazovala komunistická strana (v té době nejsilnější vládní strana) by pro organizaci znamenal de facto podřídit se totalitnímu režimu, odmítli jej podporovat a zahájili vlastní činnost. To bylo poprvé, co se ukázala snaha využít jméno M. Tyrše a Sokola ve prospěch komunistické ideologie. Bylo tedy zřejmé, že komunisté měli velký zájem ovládnout Sokol, který byl v té době nejpočetnější tělovýchovnou organizací. Dobře znali jeho historii, činnost a sílu za první republiky a náklonnost k odkazu T. G. Masaryka a E. Beneše. Věděli o odbojové činnosti za nacistické okupace a o uznání občanů za oběti, které sokolové přinesli (Žižka, 2005). 25. února 1948 se do čela řízení ČSR mocenským střetem - silou dostala komunistická strana. Všem bylo tedy jasné, že vývoj naší země nebude mít demokratický charakter. To, co se nepodařilo se Sokolem komunistům dříve, o to se mohli nerušeně pokusit teď. Do všech organizačních úrovní Sokola byly násilně ustanoveny tzv. akční výbory. Jejich hlavním úkolem bylo odstranit všechny členy reakčního smýšlení, kteří se stavěli proti komunistickému režimu. Do roku 1948 bylo odstraněno na členů. 9

10 I v takto těžkém období dokázal Sokol zorganizovat XI. všesokolský slet, na kterém cvičilo neuvěřitelných cvičenců před 2 miliony diváků. Celý slet se nesl v protikomunistickém duchu. Zejména pochod Prahou, kdy se před samovládci v čele s K. Gottwaldem volalo: Ať žije prezident Beneš, a setkání na Staroměstském náměstí, při kterém se hlavy pochodujících Sokolů odvracely od tribuny s vládními představiteli, jsou ukázkou, jak Sokol bojoval za demokratické ideály. Reakce vládnoucí KSČ byla blesková. Už při samotném sletu bylo zatčeno a vyslýcháno několik desítek organizátorů, dále docházelo k pronásledování v jednotách až do 12. prosince 1952, kdy byl Sokol definitivně zrušen. Na zasedání vlády ( a ) bylo rozhodnuto o nové organizační struktuře pro provádění tělesné výchovy a sportu podle pracovních úseků pod státním vedením. Byl to největší zásah v historii čs. tělesné výchovy a sportu na území naší republiky, který neodpovídal tradicím a životním podmínkám našich občanů. Proto také jeho působení netrvalo dlouho (do roku 1957), ale zanechalo neblahé následky. Činnost Sokola, která byla od roku 1945 stále narušována, nyní zcela skončila na dlouhou dobu 40 let. (Žižka, 2005, s. 18) Sokol měl v této době na příslušníků v 52 župách a jednotách. Došlo k přejmenování jednot ve městech a převodu veškerého majetku do správy Revoluční odborové hnutí (dále jen ROH). Vznikl Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS), který měl určovat ideové, metodické a zdravotní zásady pro veškerou tělesnou výchovu a sport. V roce 1955 byla zorganizována I. celostátní spartakiáda, která měla světu ukázat, že se udržuje tradice společných vystoupení na Strahově Sokol v období socialismu ( ) Sovětský vzor se neosvědčil, a tak musela vláda iniciovat třetí zákon za tři roky, a to Zákon č. 68 Sb. ze dne 20. prosince 1956 O organizaci tělesné výchovy. Principy, které byly stanoveny tímto zákonem, platily s menšími obměnami až do roku Činnost SVTVS byla ukončena a nahradila ji nová organizace s názvem Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV), ve kterém byl mimo jiné ustaven i odbor Základní tělesné výchovy (ZTV), později přejmenovaný na odbor Základní a rekreační tělesné výchovy (ZRTV). Tento odbor byl důležitý zejména tím, že v něm přežívaly sokolské myšlenky i nadále. Činnost sokolských cvičitelů se rozptýlila podle možností a zájmů do různých sportovních svazů, kde byl politický nátlak mírnější. Většina však vstoupila do nově ustaveného odboru ZRTV. Mnozí cvičitelé pro naprostý nesouhlas s vývojem v tělovýchově 10

11 odešli do ústraní, mnozí skončili v žalářích, jiní emigrovali do zahraničí. Jedno bylo jisté. Všichni bývalí sokolští cvičitelé, vzdělavatelé, činovníci a řadoví členové Sokola věřili, že Sokol bude, jako již mnohokrát ve své historii, znovu obnoven. (Žižka, 2005, s. 19) Na první příležitost k obnově museli sokolové čekat až do roku 1968, tedy poměrně dlouho. V tomto období dochází k hluboké krizi komunistického režimu. Novým generálním tajemníkem byl zvolen Alexander Dubček, který vyhlásil ideologii socialismu s lidskou tváří. Dochází ke zmírnění státních represí a celkovému uvolnění. Sokol velmi obratně ustanovil Přípravný výbor Sokola, který měl jednat se zástupci ČSTV a státní mocí o znovuobnovení činnosti. Vedení ČSTV však velmi rychle zahájilo tažení proti Sokolu a odmítlo jeho osamostatnění. Sokol se snažil proti těmto útokům bránit, ale vše bylo zbytečné, protože snaha o demokratizaci státu v čele s Dubčekem byla poražena. Po zásahu vojsk Varšavské smlouvy 6 stát obnovil svou původní činnost a byla vyhlášena tzv. normalizace. To znamenalo návrat k perzekucím, odposlechům, vyslýchání a cenzuře tisku i rozhlasu. Je tedy pochopitelné, že snaha Sokola o obnovu byla tvrdě potrestána. Mnoho činovníků bylo vyslýcháno a zatýkáno. Ostatní se přesunuli do ústraní a jiní emigrovali do zahraničí Sokol v zahraničí Sokol je v povědomí široké veřejnosti viděn jen jako český fenomén, ale není tomu tak. Během svého vývoje značně ovlivňoval i jiné části světa. První zahraniční sokolská jednota vznikla již 3. března 1867 ve Vídni a další velmi rychle následovaly. V reakci na rostoucí počet žup v zahraničí bylo roku 1920 u příležitosti VII. všesokolského sletu v Praze rozhodnuto o založení Sokolské župy Zahraniční se sídlem v Praze. Tato župa se zároveň stala župou Československé obce sokolské. Sokolské jednoty v zahraničí měly velký vliv mimo pěstování tělesné zdatnosti i na udržování národních tradic a povzbuzování národní hrdosti. Byly také místem, kde se mohli sdružovat čeští a slovenští občané a tím docházelo k zachování české a slovenské řeči. Tento význam Sokola se plně projevil v období první světové války, kdy Masaryk a Beneš mohli využít styky zahraničních jednot k jednání o osvobození a osamostatnění národa. Masaryk k tomu řekl následující: Podceňoval jsem zahraniční činnost sokolstva, ale za pobytu v cizině v době války jsem poznal, že mnohdy jediné, co se o nás vědělo, bylo, že jest u nás sokolstvo, jež pořádá slety. (Waldauf, 2007, s. 141) V roce 1938 bylo v župě Zahraniční 32 jednot a 4 pobočky s 3400 členy. 6 Vpádu do Československa se účastnila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Německé demokratické republiky jen částečně. 11

12 Bohužel došlo v roce 1940 k obsazení českých zemí německými vojsky a tím i k zániku sídla Zahraniční župy v Praze. Podařilo se ji však na období války obnovit v Paříži. Ihned po obnovení Sokola v Československu však došlo k znovuobnovení župy opět v Praze. Zahraniční jednoty se tedy zase sdružovaly ve dvou župách ČOS, a to župě Rakouské s 12 jednotami a župě Zahraniční s 14 jednotami. Tento stav bohužel netrval dlouho, protože s nastolením komunistického režimu v roce 1948 došlo i k postupnému zrušení Sokola v Československu. Velká část představitelů, která nesouhlasila s nedemokratickým systémem vlády, emigrovala nebo utekla do zahraničí. Většina těchto uprchlíků směřovala do uprchlických táborů. A právě v těchto táborech docházelo k dalšímu rozvoji sokolské myšlenky. Sokolové zde pořádali přednášky, schůze a výlety do přírody. K soustavnému zorganizování sokolské činnosti v exilu došlo po příchodu komunisty vyakčněného starosty ČOS dr. Antonína Hřebíka, který ihned zahájil rozhovory s uprchlíky o možnosti zorganizování sokolské činnosti v exilu. Přes veškerá složitá jednání se podařilo dr. Hřebíkovi 22. září 1948 v Bagnolii v Itálii založit první exilovou jednotu. Postupně bylo založeno 26 exilových jednot (Waldauf, 2007, s. 279). Činnost sokolských jednot ve velmi obtížných poměrech uprchlických táborů byla obdivuhodně bohatá. Kromě pravidelné tělocvičné, vzdělávací a sociální činnosti pořádaly jednoty různé veřejné podniky, tělocvičné a sportovní závody a soutěže, veřejná vystoupení, výlety a vycházky a rozmanitou činnost kulturní a společenskou: oslavy čs. státních svátků, přednášky, recitační besídky, šibřinky, divadelní a loutková představení. Veškerá tato činnost byla obtížná, tělocvičné nářadí a náčiní nebylo žádné; někde se je podařilo svépomocí improvizačně zhotovit, v jednom případě půjčil starší bradla místní spolek německých turnerů. Cvičební úbory byly ušité z vyprázdněných pytlů mouky a jiného zboží dodávaného do táborových kuchyní. Mnohde narazila sokolská činnost také na neporozumění nebo nepřízeň správy tábora nebo jeho osazenstva. (Waldauf, 2007, s. 280) Tento stav se podařilo trochu zlepšit zásluhou dr. Hřebíka a Marie Provazníkové, kteří informovali sokolské jednoty v Americe o tomto neutěšeném stavu. Na základě těchto informací američtí sokolové posílali svým bratrům v táborech jak potraviny, tak i oblečení a další potřebné věci. V roce 1994 byl zřízen podle českého právního řádu Světový svaz sokolstva se sídlem v Tyršově domě, který je mezinárodní nevládní organizací s účelem spolupracovat 12

13 a podporovat všechna sdružení sokolských organizací. V současné době sdružuje 12 sokolských organizací a působí v 15 zemích Význam Sokola a jeho historie Jaký měl tedy Sokol význam v našich dějinách? Pokusím se spolu s PaedDr. Jaroslavem Nešporem sepsat alespoň ty nejzákladnější: - Sokol byl první český tělocvičný spolek, který se vyznačoval úsilím o povznesení českého národa a šířením národního vědomí, - Sokol vychovával členstvo ke kázni a brannosti, - Sokol vypracoval a zdokonaloval tělocvičné názvosloví, - Sokol formuloval a šířil sokolské a vlastenecké myšlenky, založil tradici veřejných vystoupení. Podle českého vzoru vznikly sokolské jednoty v zahraničí, - Sokol vybudoval několik tisíc sokoloven, které byly nejen tělocvičnami, ale i kulturními a společenskými středisky měst a obcí. Budoval sportoviště, hřiště a plovárny a vytvořil tak materiální základnu pro tělocvičnou a sportovní činnost, - podíl sokolstva na činnosti legií v době 1. světové války ( ) při budování státu i na obraně vlasti v době 2. světové války ( ) je všeobecně uznávaný, - činnost sokolů v období boje za demokracii a násilné likvidace sokolské organizace v letech se projevovala jednak snahou o uchování sokolských ideálů, jednak snahou o udržení alespoň některých sokolských tradic, o udržení naděje v demokratický vývoj společnosti, - Sokol se zaměřil na pěstování tělocviku a mnoha sportovních odvětví mezi dospělými, ale zejména mezi mládeží, - sokolské jednoty a organizace v zahraničí se zasloužily o uchování Tyršových ideálů po dlouhá léta totalitního režimu, - Sokol organizoval sportovní soutěže. Připravoval reprezentaci českých sportovců, - Sokol připravil a uskutečnil třináct všesokolských sletů, které ukázaly sílu sokolské organizace a jejichž součástí se stala nejen hromadná vystoupení, ale i sportovní soutěže a kulturní akce, - sokolské jednoty se podílejí nejen na tělovýchovném a sportovním, ale i kulturním a společenském životě. 7 (vid. 15. dubna 2013) 13

14 2.3 Sokol po roce listopad 1989 začal jako běžný den. Nic nenasvědčovalo tomu, že tento den bude natolik vybočovat ze zaběhnutých kolejí a stane se pro naši republiku tak významným. Až ve večerních zprávách se lidé dozvěděli, že na Národní třídě v Praze musela policie rozehnat jednu z dalších demonstrací. Jak už bylo zvykem, prošla i tato zpráva značnou komunistickou cenzurou a ve zprávách zaznělo jen to, co se režimu hodilo. Lidé, kteří však poslouchali západní stanice, tušili, že tato demonstrace byla něčím jiná. Nebylo to jen obyčejné a klasické rozhánění a zatýkání demonstrantů, zde už došlo k použití hrubé síly proti mladým lidem. Demonstranti byli biti obušky a bylo úplně jedno, jestli jsou to muži, ženy nebo děti. To, co začalo poklidnou demonstrací, vybudilo celý národ k mobilizaci a k projevům nesouhlasu s tehdejším režimem. Byla to pomyslná kapka, která z poháru trpělivosti přetekla. K odporu se přidaly všechny společenské vrstvy a tím byl započat proces nazývaný jako Sametová revoluce. Tento proces měl zcela zásadní význam na všechny sféry života v republice. S celkovou demokratizací státu mohla započít i demokratizace československé tělesné výchovy a sportu. V této části práce blíže popíši vlastní proces obnovy České obce sokolské (ČOS) a její následný vývoj. Jako vodítko a zároveň i pro lepší názornost jsem si zvolil následující milníky vývoje, které se mi zdají jako nejvýznamnější a zároveň pro Sokol nejzásadnější: - vlastní obnova Sokola, - rozdělení Československa, - Sazka, - všesokolské slety, - Sokol dnes Podmínky pro obnovu Sokola Již před rokem 1989 docházelo k postupnému uvolňování politického a veřejného života, ale až po roce 1989 bylo možné zcela demokratizovat veškeré sféry života, tedy i československou tělesnou výchovu a sport. Musíme si však přiznat, že totalitní režim a tehdejší direktivní a centrální řízení sportu mělo i své kladné stránky. Byla podporována tělesná výchova na školách, bylo postaveno značné množství nových sportovišť a došlo i k vymyšlení tzv. sportu pro všechny. Tím se však nedá úplně ospravedlnit obrovský zásah do činností spolků a organizací a zejména jejich rušení. 14

15 Podmínky pro obnovu Sokola byly značně komplikované. Sokol sice v průběhu své historie prošel různými pokusy o obnovu, které byly více čí méně úspěšné, ale nedají se srovnat, ba ani nemohly posloužit jako návod k obnově po roce 1989, protože v takovéto situaci se Sokol nikdy neocitl. Více než čtyřicetiletý zákaz činnosti znamenal pro Sokol a jeho obnovu novou a značně obtížnou zkoušku. Jaké byly tedy podmínky pro obnovu Sokola? Nešpora (2004) je shrnul následovně: a) obnovy Sokola se v počátcích ujali především bývalí sokolští činovníci, kteří měli sice starou dobrou výchovu, ale mnozí nebyli členy žádné tělovýchovné organizace a přišli zachraňovat Sokol po mnohaleté přestávce. Jejich vstup do tehdejších tělovýchovných jednot byl od počátku doprovázen spory s mladší generací, b) představa této starší a nejstarší generace sokolů, že obnovená činnost ČOS bezprostředně naváže na sokolskou činnost ukončenou v roce 1948, byla značně naivní a sentimentální. Projevoval se nedostatek vůdčích a uznávaných sokolských osobností, protože velká část jich byla v minulosti zlikvidována fašisty a později komunistickým režimem. Mnoho schopných lidí emigrovalo a jiní se od sjednocené tělesné výchovy distancovali. Do složitých situací se dostali zkušení tělocviční pracovníci, kteří byli na sokolské straně, ale v minulém režimu se podíleli na činnosti SZRTV 8 Československých spartakiád, v rámci ČSTV 9, kteří se podíleli na tvorbě a realizaci c) střední a mladší generace aktivních cvičitelů, trenérů a funkcionářů již neprožila mládí v sokolském prostředí. Nemohla mít tedy vstřícný vztah k Sokolu, ale prožila své mládí v totalitním státě se všemi důsledky, které to s sebou neslo. Učitelé tělesné výchovy dostávali značně zkreslené informace o Sokole. Podle nich to byla buď protidělnická organizace, nebo jen organizace starého turnérského pojetí. Většinou se však o Sokole mlčelo, d) vážné překážky obnově Sokola kladli i tehdejší funkcionáři ČSTV, kteří zastávali (až na výjimky) negativní postoj k rozbíjení jednotné tělovýchovy, e) začátkem devadesátých let byl veřejnosti představován Sokol jako organizace patřící minulosti, jejíž program je dávno překonaný a v současné době nemoderní, f) materiální základnu tělocvičných jednot, které se přihlásily k ČOS, tvořily sokolovny a tělovýchovná zařízení, postavená z většiny do konce roku Spory o navrácení sokolského majetku a o jeho užívání byly na počátku obnovy Sokola velmi závažnou 8 Svaz základní a rekreační tělesné výchovy 9 Český svaz tělesné výchovy 15

16 brzdou možného rozvoje sokolské činnosti. Prolínání sokolského majetku s nesokolským, budovaným později, komplikovalo celou situaci Obnova Sokola I přes takto komplikovanou situaci byla touha po obnově velmi silná. Již před samotným rokem 1989 se v uvolňující atmosféře plně projevoval význam zahraničního Sokola, který udržoval sokolské tradice a ideály po celou dobu komunismu. Nejvíce se v této oblasti angažovala slavná náčelnice ČOS Marie Provazníková, která udržovala kontakty se zahraničními sokoly a pozvala si k sobě jako opatrovnici i Dagmar Evaldovou, která se obklopila přáteli, a spolu se pokusili o obnovení Sokola ještě v totalitním režimu. Než se vše uskutečnilo a podařilo zorganizovat, tak přišel 17. listopad, po kterém už vše nabralo rychlý průběh a mohlo probíhat legálně. Po mnoha jednáních a výzvách se konečně podařilo přípravnému výboru svolat na 7. ledna sjezd, kterého se zúčastnili i zahraniční sokolové. Tento sjezd byl významný hned z několika důvodů. Bylo zde zvoleno ústředí ČOS na jeden rok a zároveň byly představeny stanovy, které byly nezbytné k podání žádosti o obnovu u patřičných úřadů. Takto ustanovené vedení se velmi intenzivně pustilo do práce. Bylo požádáno o navrácení Tyršova domu a podává starosta Petrák žádost o schválení Stanov s tím, že pokračujeme v činnosti Československé obce sokolské, jak tomu bylo před počátkem sjednocené tělovýchovy v ČSFR. Tato žádost byla FMV schválena a tím byl oficiálně uveden Sokol v život (Jandásek, 2003). Ihned po obnovení se Sokol snažil o osamostatnění a získání financí (státní dotace a výnosy ze Sazky), ale na jednání byl návrh Sokola přehlasován činovníky ČSTV a z původních 10 mil. byly odsouhlaseny jen 2 mil. Nový předseda ČSTV však obeslal všechny jednoty a oznámil jim, že chtějí-li zůstat v ČSTV, musí se k tomu znovu právně přihlásit. Ostatní jednoty mají možnost se osamostatnit s tím, že mají nárok na svůj majetek, ale musí o něj ČSTV požádat. Na to Sokol reaguje výzvou a oznámením, že obnovil svoji činnost a zároveň garantuje plnou možnost existence všem jednotám, které odmítají zůstat v ČSTV a zároveň zaručuje, že obdrží dotace, které jim byly schváleny ČSTV (Jandásek, 2003). V květnu konečně přichází schválený zákon č.173/90 Sb. ze dne , který ruší zák. č.68/56 Sb. a navrací se majetková práva organizacím, kterým byla odňata zákony č.187/49 a 71/52 Sb. dle stavu ke dni 31. března 1948 Československé obci sokolské 10 Federální ministerstvo vnitra 16

17 i ostatním tělovýchovným organizacím. Tím byly vytvořeny podmínky pro právní návrat sokolského majetku. (Jandásek, 2003, s. 15) Tento zákon dal podnět sokolským jednotám přejít od ČSTV do Sokola. K jich bylo registrováno 164 a stále se hlásily další. V tomto období byla veškerá jednání na bedrech hrstky dobrovolníků a značně přetížených činovnicích. Bylo tedy nutné svolat v zájmu zvýšení výkonnosti vedení Sokola sjezd na , na kterém došlo k rozšíření předsednictva na 17 členů a ústředí na 28 členů a 18 náhradníků. Tímto rozšířením došlo i k rehabilitování členů Sokola, kteří byli za komunismu vyloučeni z jeho řad i ze ZRTV 11. Velmi úspěšné bylo jednání Sokola se zástupci Českého svazu ZRTV. Bylo konstatováno, že ZRTV vědomě v období komunismu navazovala na zásady Sokola a je tedy v zájmu obou organizací, aby na všech úrovních spolupracovaly. První řádný sjezd Československé obce sokolské se konal v Praze 26. a 27. ledna Sjezdu se zúčastnilo 514 sokolů, z toho 485 s hlasem rozhodujícím a 11 sokolů za zahraničí. Na tomto sjezdu byl zvolen starostou ČOS Petrák a místostarosty Kusý, Zahradníček, Opršal a Vološčák. Byly přijaty také nové stanovy (Jandásek, 2003). Na 12. zasedání Předsednictva ČOS začátkem února přednesl br. Opršal skutečný výsledek hospodaření ČOS za rok 1991, kdy na činnost a obnovu zařízení jednot bylo vyplaceno přes 64 mil. Kč, příjmy z nájemného Tyršova domu činily 8 mil. Kč a veškerá vydání Ústředí ČOS a župních kanceláří necelých 7 mil. Kč. Z toho je patrné, že proti roku 1990 došlo ke čtyřnásobnému nárůstu finančních prostředků a ekonomie ČOS se postavila na reálné možnosti. Z nájemného Tyršova domu byly prováděny i jeho opravy. (Jandásek, 2003, s. 27) V květnu 1992 je v ČOS registrováno 762 jednot, z toho 425 jednot s majetkem převzatým od ČSTV a dále se uplatňuje ještě 1031 případů. Zde došlo i k zcela absurdní situaci tzv. dvojí registraci, to znamená, že ještě před obnovou ČOS si jednoty udělaly vlastní stanovy a nechaly si je zaregistrovat na Ministerstvu vnitra. Po zaregistrování stanov ČOS došlo tedy k situaci, kdy jednoty, které se přidaly pod ČOS, měly dvoje stanovy. Stanovy vlastní a stanovy ČOS. Ministerstvo vnitra tuto situaci rázně ukončilo a nařídilo, že musí být stanovy pouze jedny. To vyvolalo velkou přesvědčovací akci, kde jednoty, které chtějí být pod ČOS, musí přijmout její stanovy na úkor těch vlastních. Ne všechny jednoty s tímto souhlasily. Některé měly strach, že mohou přijít o svůj majetek. Ale pokud byl majetek v jejich vlastnictví, tak na něj ČOS neměla žádný nárok. Existuje sice ve stanovách 11 Zdravotní a rekreační tělesná výchova 17

18 ČOS odstavec, který říká, že při prodeji nebo pronájmu majetku musí jednota požádat o souhlas předsednictva ČOS, ale tento odstavec je jen obranou proti vytunelování nebo rozkradení majetku. I přes toto ujištění ze strany ČOS zůstaly jednoty, které si ponechaly stanovy vlastní a vystoupily z ČOS. Pro odlišení jednot, které jsou pod ČOS, se začal používat název Tělocvičná jednota Sokol a případný název města nebo ve zkratce T. J. Sokol, ostatní jednoty mimo ČOS tento název nemohou používat. Zůstalo jim však právo používat název Sokol, který není nikterak chráněn. Můžeme tedy rozlišovat tři druhy jednot s názvem Sokol. Jednoty organizované pod ČOS, jednoty, které zůstaly pod ČSTV a jednoty, které jsou samostatné Rozdělení Československa 1. ledna 1993 dochází k zániku Československa a vzniku samostatných republik, tedy České republiky a Slovenské republiky. Toto rozdělení se dotklo všech sfér života. Tělesná výchova a sport nebyly výjimkou. Došlo k rozdělení všech sportovních organizací a vznikly samostatné české a slovenské organizace. K rozdělení Sokola na Českou obec sokolskou a Sokol na Slovensku došlo na 2. sjezdu 29. a 30. ledna Oproti předchozímu období začalo větší úlohu hrát MŠMT, jemuž byly tzv. kompetenčním zákonem ČR svěřeny do péče mimo školství i sport a mládež. Vznikly tedy dva nové odbory odbor sportu a odbor mládeže. Odbor sportu měl ve své gesci vrcholový sport a reprezentaci, sport pro všechny, mezinárodní vztahy, vědu a výzkum ve sportu. Činnost však byla spíše jen koordinační a sloužila převážně k přerozdělování financí ze státních zdrojů. V této době došlo více méně ke stabilizaci struktury sportu na straně dobrovolného sektoru. Jednotlivé organizace už mají stanovený pevný systém pravidel a stabilní územní strukturu, ale při jednáních se státem se stále projevovala jejich nejednotnost a roztříštěnost, proto došlo ke vzniku Všesportovního kolegia, které bylo volným uskupením 9 zastřešujících organizací (ČSTV, ČOV 12, Orel, ČOS, ATJSK 13, ČSS 14, Autoklub ČR, ČASPV, STSČ 15 ). Kolegium si stanovilo za cíl postupovat koordinovaně vůči státu hlavně v otázkách legislativy dotýkající se prostředí sportu. Kolegium tak svedlo do jednoho centra zastřešující dobrovolné organizace působící ve sportu. Pracuje na principu rovnosti, kolektivního rozhodování a odbornosti (Slepičková, 2007). 12 Český olympijský výbor 13 Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů 14 Český střelecký svaz 15 Sdružení technických sportů a činností 18

19 2.3.4 Sazka K zajištění vznikající činnosti sokolské organizace bylo pochopitelně třeba i finančních prostředků. Do vydání zákona č.173/90sb. byl Sokol financován z MŠMT 16, ČSTV, svazů a darů majetnějších členů Sokola. Po přijetí zákona byla situace o poznání příznivější. Sokol se stává jedním ze zakladatelů Sazky a dále jsou Sokolu přiznány prostředky z České národní rady, resp. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V prvním řádném rozpočtu bylo určeno na činnost jednot 25 mil. a na obnovu tělovýchovných zařízení 35 mil. Kč. Naproti tomu podíl na federálních zdrojích, které byly zvláště přidělovány z čistého zisku sazky, činily (ze stanoveného podílu 9 %) měsíčně 500 tis. Kč (Jandásek, 2003). Po rozdělení Československa dochází i k zásadní změně uvnitř Sazky, která byla převedena na akciovou společnost a jejími podílníky byla dobrovolná sportovní sdružení. Rozdělování zisků probíhalo na půdě Rady pro TV a sport při MŠMT na základě kolektivního rozhodování. Největší díl vlastnilo ČSTV (cca. 69 %), dále ČOS (14,5 %), ČASPV 17 (5,5 %) a další organizace jako Autoklub ČR, Orel apod. Teprve v roce 2000 získávají plnou kontrolu nad rozdělováním zisků Sazky její akcionáři a MŠMT bylo z tohoto procesu úplně eliminováno (Slepičková, 2007). Po několika procesech rozdělování akcií došlo v roce 1997 k ustálení na hodnotách, které vidíme v tabulce č. 1., a toto rozdělení vydrželo až do samotné krize Sazky. Tab. č. 1 Struktura akcionářů Sazky (v tis. Kč) Zdroj: výroční zpráva Sazky Akcionář Počet kusů akcií k Podíl v % ČSTV ,983 ČOS ,542 ČASPV ,563 Autoklub ČR ,000 SSSČR ,563 ČOV ,000 ČSS ,445 ATJSK ČR ,022 Orel ,882 Celkem , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 17 Česká asociace sport pro všechny 18 Sdružení sportovních svazů České republiky 19

20 Ze stanov 19 Sazky jasně vyplývá, že podle zákona č.202/1990 Sb. o loterijních a jiných hrách je Sazka povinna rozdělit minimálně 20 procent výtěžků na veřejně prospěšné účely (sociální, zdravotní, sportovní, kulturní a jiné obecně prospěšné účely). Výtěžky představují částku, o kterou výnos ze sázkových a loterijních her převyšuje částku tvořící vyplacené výhry, administrativní a místní poplatky a náklady na státní dozor. Pojem výtěžek není totožný s pojmem čistý zisk a dosahuje tedy jiného objemu než zisk vykazovaný ve výkazu zisků a ztrát. Z tabulky je zřejmé, že výsadní postavení jako akcionář mělo ČSTV a až za ní je s poměrně značným odstupem ČOS. I tak byla Sazka pro ČOS vždy vítaným a důležitým zdrojem financí. Pokud se podíváme na výroční zprávy Sazky, které jsou součástí přílohy mé práce, tak zjistíme, že finance, které ČOS získávala od Sazky, nebyly vůbec zanedbatelné a Sokol z nich mohl zdárně pokrývat svoji činnost, protože tyto peníze nebyly nikterak vázané. Jak jsem již předeslal, tato situace byla jen do doby, než došlo k finanční krizi uvnitř Sazky. Vzhledem ke špatnému hospodaření Sazky a nadměrnému finančnímu zatížení, které s sebou nesla výstavba pražské Sazka arény, došlo nejprve k omezení přísunu financí akcionářům a posléze i k jejich úplnému ukončení. Společnost Sazka se dostala do konkurzu a po složitých jednáních ji odkoupil nový majitel. Ten nabídl sportovnímu prostředí, že po dobu 15 let bude akcionářům rozdělovat ročně rovným dílem cca. 300 mil. Kč. Tím by mohlo připadnout ČOS ročně cca. 25 mil. Kč. Bohužel představitelé akcionářů tuto nabídku nepřijali a doufali, že se vše vyřeší jiným pro ně výhodnějším způsobem. Nestalo se tak a přísun financí ze Sazky byl sportovnímu prostředí zcela uzavřen. ČOS nezbylo nic jiného, než prodat veškeré své akcie a získat tím alespoň část finančních prostředků zpět. K dnešnímu dni začala probíhat jednání o spolupráci nového vedení Sazky a ČOV, snad se tím podaří otevřít cestu i pro ostatní sportovní organizace Program Sokola pro léta Ve zpracování této kapitoly mi velmi pomohly připomínky PeadDr. Jaroslava Nešpora, který se na vypracování tohoto programu v době jeho vzniku významně podílel. Tento program byl přijat na XIV. všesokolském sletu, jenž se uskutečnil v roce Ukazuje cesty a metody, jimiž se mají všechny složky řídit, aby bylo dosaženo zlepšení a zefektivnění 19 Dostupné na: 20

21 sokolské činnosti. Dále aby Sokol držel krok se současným společenským vývojem, aby co největší měrou přispíval k pohybovému vyžití, ke zdravému životnímu stylu i rekreaci všech věkových kategorií od předškolních dětí až po seniory a pozitivně ovlivňoval výchovu dětí. Samotný program je rozčleněn do několika částí: I. Zaměření činnosti ČOS jako celku. II. Činnost na úseku (odboru) všestrannosti. III. Činnost na úseku (odboru) sport. IV. Činnost na úseku vzdělavatelském - společenském a kulturním. V. Činnost Ústřední školy ČOS. VI. Činnost na mezinárodní úrovni, zapojení do mezinárodních programů. V dalších řádcích se podrobněji zmíním pouze o I., II. a IV. části programu, jelikož se mi ke zbývajícím nepodařilo sehnat dostatečné množství podkladů. I. Zaměření činnosti ČOS jako celku Jednotlivé roky budou motivovány velkými společnými akcemi organizovanými náčelnictvy odboru všestrannosti, odborem sportu, vzdělavatelským sborem a velkými akcemi žup. V celém období bude celá ČOS věnovat zvýšenou pozornost těmto tématům: - Práce s mládeží a pro mládež, vyhledávání a výchova nových cvičitelů a trenérů. - Posilování činnosti v rodinách, rozšíření nabídky činností pro různé věkové kategorie. - Práce se seniory a pro seniory. - Prevence pronikání negativních společenských jevů do sokolského prostředí (doping, drogy, obtěžování apod.). - Modernizace a lepší využívání komunikačních médií (internet, intranet, , tisk, video, foto aj.). - Zlepšení propagace sokolské činnosti mezi širší (nesokolskou) veřejnost. - Pořádání tělovýchovných, sportovních, společenských a kulturních akcí pro příchozí. - Pořádání velkých sokolských akcí typu SokolGym, akademií a vystoupení k významným sokolským výročím. - Účast na akcích zahraničního sokolstva a jiných mezinárodních tělovýchovných a sportovních akcích (Gymnaestrády). 21

22 II. Činnost na úseku (odboru) všestrannosti V letech budou náčelnictva sledovat tyto hlavní úkoly: - práci s cvičiteli, - práci s mládeží, - práci se seniory, - posilování funkce rodiny - příprava společných akcí pro celou rodinu. Systematická práce s cvičiteli: - srazy a semináře (pravidelné ústřední srazy vedoucích cvičitelů jednotlivých složek, pravidelné oblastní srazy jednotlivých složek, odborné semináře s různou tématikou, cvičitelsko-vzdělavatelské semináře, setkání sokolských žen, setkání cvičitelů sokolského žactva, setkání Věrné gardy, turistická setkání, výlety a akce pobytu v přírodě), - školení cvičitelů (III.třída župy, II. třída - ÚŠ ČOS, I. třída - FTVSUK, specializace), - stáže na akcích ISCA a festivalech, školení jiných organizací včetně FTVS UK atd., - příprava odborných metodických materiálů (časopis Sokol - metodická část, metodické dopisy - samostatně vydávané, odborné publikace všeho druhu, cizojazyčná odborná literatura překlady, videozáznamy, hudební nahrávky, přednášky a jejich záznamy), - podpora župních akcí všeho druhu (školení III. třídy - programy, metodické materiály, dále zajištění lektorů na vyžádání, místní veřejná cvičení, župní cvičení a slety, oblastní slety, pomoc při propagaci těchto akcí v ostatních župách a v časopise). Systematická práce s mládeží a) Podpora všech aktivit týkajících se mládeže: a. závody, soutěže, přebory, b. pravidelná činnost pobytu v přírodě (vycházky, výlety, výběhy do přírody), c. malé i velké hry v přírodě a ve městě, srazy v přírodě, Závod zálesácké zdatnosti (ZZZ) a ochrana přírody, tábory, putovní tábory, využití různých přesunových prostředků (kolo, lyže, lodě apod.), 22

23 d. kulturní a společenské akce zaměřené na mládež (přednášky, návštěvy divadel a jiných kulturních akcí, dětské šibřinky atd.), e. setkávání sokolského žactva (v rámci župy i větších územních celků, celostátní setkávání ČOS, např. Sokolský parník na Vltavě, f. organizování a příprava velkých celostátních her s tématikou tělocvičnou, sportovní a vzdělavatelskou (plnění úkolů a norem na dálku - pro nezkušené je taková hra velkou pomocí, ovlivňuje totiž program žákovských cvičení), g. tábory ČOS (s různým zaměřením - výcvikové, sportovní, pobyt v přírodě, putovní tábory doma i v cizině pro vybrané mladé lidi z jednot a žup. b) Ve výchovné práci: - využívat zkušeností starších cvičitelů a cvičenců, - využívat metodických materiálů, časopisu Sokol a dalších sokolských publikací, - získávat zájemce o cvičitelskou práci již mezi cvičenci žákovského - a dorosteneckého věku, - soustředit se na jejich první školení (cvičitel-pomahatel IV. tř.) a zapojovat je do práce jako pomocné cvičitele, - těmto začínajícím cvičitelům zadávat samostatné úkoly a podporovat jejich iniciativu, - dbát na hygienu, vhodné oblečení a na slušné chování a vystupování na veřejnosti, všímat si jejich školního prospěchu, - výborným cvičencům, kteří mají předpoklady u cvičitelské práce zůstat, poskytnout i možnost účasti na mezinárodních akcích, letních i tréninkových táborech, sletech a gymnaestrádách v zahraničí apod., - pro tyto věkové kategorie cvičenců získat nejlepší cvičitele a pravidelně je vzdělávat tak, aby jejich působení na mládež bylo co nejefektivnější. Práce se seniory Těmto často osamělým lidem pobyt v sokolském kolektivu nahrazuje rodinu, poskytuje jim náplň života a udržuje je co nejdéle v aktivitě. Proto práci se seniory považujeme za velmi důležitou, a to jak po stránce zdravotní, tak po stránce společenského vyžití. Důležité je podporovat aktivitu těchto cvičenců a ukazovat jim, čeho všeho jsou 23