PSMCZ 6. stavební infozpravodaj. ISSN

Transkript

1 PSMCZ 6 ISSN stavební infozpravodaj

2

3 EDITORIAL Vážení obchodní přátelé, milí čtenáři, právě jsme představili nový plán vzdělávacích, marketingových a reklamních produktů na rok 2013, včetně připravovaných tiskovin. Plán odborných seminářů a konferencí doznal několika změn, kdy jsme věnovali pozornost dotačním a úvěrovým programům SFRB, SFŽP na podporu bydlení, především na rekonstrukce, opravy a modernizace. Státní podpora se bude také týkat PROGRAMU PANEL II na celkové sanace a zateplení. Předpokládá se, že v polovině příštího roku bude spuštěn program ZELENÁ ÚSPORÁM 2, který upravuje obchodování s emisními povolenkami. Dotace by měly směřovat nejdříve na rekonstrukce veřejných budov a následně do projektů rodinných domů se zaměřením na snižování energetické náročnosti budov. Nemalou pozornost budeme věnovat seminářům, které jsou zaměřené na průkaz energetické náročnosti budov, energetické štítky a výstavbu pasivních budov a budov s téměř nulovou spotřebou v souvislosti se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/ 31/EU o energetické náročnosti budov a novelu zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Lze doufat, že tyto programy částečně rozhýbou stavební byznys, který je dlouhodobě v hluboké krizi, i když není zatím jasné, v jakém rozsahu se bude pohybovat výše DPH. Poslanecká sněmovna sice balíček 101 hlasy prohlasovala, a to díky panu Pekárkovi, který je nepravomocně odsouzen za korupci a také díky paní Peake, která požaduje změnu zákona o počtu poslanců v poslanecké sněmovně, aby mohla strana LIDEM, kterou nikdo nevolil, ustanovit klub. Nebudu se dále zabývat politickými korupčními skandály, které jsou na denním pořádku. Jelikož vydáváme poslední číslo časopisu v letošním roce, přeji Vám úspěšné dokončení vašich plánů v roce 2012 a do roku 2013 přeji především hodně zdraví, štěstí a klidné Vánoční svátky. ING. ZDENĚK MIRVALD jednatel společnosti O B S A H ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY, SYSTÉMY S CENTRÁLNÍM ODTOKEM 2 PŘEČERPÁVACÍ SYSTÉM SFA 6 POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍ SOUSTAVY VYTÁPĚNÍ 8 VÝSTAVA PRO STUDENTY ČVUT 11 PŘÍČINY VZNIKU PLÍSNÍ V PANELOVÝCH OBJEKTECH 12 MASARYKOVA KOLEJ 23 PENB ENEGETICKÝ ŠTÍTEK 24 EUROBETON 30 MARKETING A VZDĚLÁVÁNÍ 34 PSM stavební infozpravodaj , 12. ročník. Šéfredaktor: Alena Jančová. Redakční rada: Marie Báčová (IC ČKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební ČVUT), Zdeněk Mirvald (jednatel PSM CZ). Inzerce: Jiří Matoušů, tel , Kristýna Mirvaldová, tel ; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, Praha 6, tel , fax , info@psmcz.cz, Grafika: Aleš Douša. Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací ISSN

4 Bezbariérové sprchové kouty řešené v dlažbě Odvodňovací systémy pro bezbariérové sprchy Může se jednat o plavecký bazén, hotelový komplex, fitnes klub nebo soukromou koupelnu (obr. 1). To všechno jsou možná místa pro bezbariérová řešení sprch. Není náhodou, že se rakouský vyrobce odtokových systémů HL Hutterer & Lechner GmbH se svým bohatým programem řadí mezi specialisty v této oblasti. Pozornost investora architekta je ovlivňována z jedné strany vzrůstajícími požadavky na design a z druhé strany na nejvyšší kvalitu a užitné vlastnosti odtokových systémů. Obzvláště selhání techniky má vliv na životnost stavby. Moderní technika postupuje rychlým tempem a výrobci sprchových armatur často sahají k systémům s velkými průtoky. Výrobci odtokových systémů svou flexibilitou na tyto inovace reagují a nabízejí vtoky odpovídajících možností jen si vybrat. Systémy s centrálním odtokem Tradice s kvalitou i patentovanými zápachovými uzávěry pro suchý stav Ověřenou tradiční techniku nabízí klasická podlahová vpust', kdy je plocha kolem vpusti spádována centricky do středu plochy. To znamená, že vznikají buď čtyři stejnoměrné nebo čtyři různě veliké plochy (podle umístění vtoku), které jsou rozděleny liniemi spojujícími hrany rámečku vpusti a body Obr. 1 ohraničujícími půdorysný rozměr sprchového koutu. Tyto linie je při pokládce dlažby nutné zachovat, a to tzv. spárořezem v dlažbě obzvláště velkoformátové. Podlahové vpusti se dělí podle náročnosti prostor, kam odtokové systémy umisťujeme. Kritéria pro výběr podlahových vpustí by měla být: velikost odvodňovaných ploch vydatnost sprchových a jiných armatur nebo vypouštěcích zařízení řešení privátních nebo veřejných prostor vzhledem k znečištění vpustí při provozu způsoby napojení a typy hydroizolačních vrstev ve skladbách podlah maximální zatížení, která mohou působit na vtoky a jejich vtokové mřížky po zabudování (např. údržbové umývací stroje atd.) zajištění praktického přístupu údržby. Tedy snadná čistitelnost jak vpustí, tak i navazujícího potrubí vzhled mřížky obzvláště v prostorách koupelen správná volba designových mřížek pohledové řešení kombinace celonerezových pohledových dílů nebo dílů z plastu Standardní zápachový uzávěr (ZU) s vodním sloupcem 50 mm je normou stanovená minimální výška hladiny vody v ZU pro instalace vpustí ve vnitřní kanalizaci. Její dodržení zajistí uživatelům bezproblémový komfort bez zápachu z kanalizace v obytných částech budov. Problematiku vysychání ZU a následné šíření zápachu v málo používaných prostorách: strojovny s havarijními vtoky, víkendová obydlí, a obzvláště v místnostech s podlahovým vytápěním v místě instalovaných podlahovych vpustí, vyřešila firma HL patentovaným zápachovým uzávěrem HL2000 (další velikosti HL2090, HL2100) sifonem PRIMUS (obr. 2). Popis funkce: Vodou nadlehčovaný horní díl ZU je funkční jako běžný sifon, při vysychání vody v ZU se plovák postupně se snižující hladinou pohybuje dolů. Při vyschnutí vody se usadí na přepadovou trubici sifonu a zajistí těsnost proti plynům z kanalizace. Tento lze bez problémů i dodatečně namontovat do základních typů podlahových vpustí HL, které mají běžný sifon uložen v nástavci pod vtokovou mřížkou. V současné době HL nabízí se sifonem PRIMUS tyto vpusti odtokové systémy: odtok DN40 HL90PrD (0,4 l/s); odtok DN40/50 HL90Pr (0,43 l/s), HL510NPr (0,5 l/s), HL310NPr (0,5 l/s); odtok DN50 HL530 (0,8 l/s), HL530F (0,6 l/s) odtok DN50/75 HL5100Pr (0,8 l/s); odtok DN50/75/110 HL3100Pr (0,8 l/s) Technika napojení vodotěsných izolací Napojení podlahových vpustí na vodorovné hydroizolace konstrukcí je velice zásadním detailem. V mokrých podlahách tento detail zamezuje průsaku vody mezi tělesem vtoku a betonovou mazaninou, který se pak neprojevuje mokrými fleky (a následně plísněmi) na stropech místností nižších podlaží. Navíc voda z průsaků spárovací hmotou mezi dlaždicemi popř. kolem nástavců, která je na spádovaném podkladu odvedena k tělesu Obr. 2 2 PSM stavební infozpravodaj

5 Obr. 3 Obr. 4 vpusti, má možnost odtoku do kanalizace netěsnou úrovní: těleso vpusti nástavec. Ať jsou to asfaltové pásy, fóliové hydroizolace nebo ve vnitřních prostorách nejčastěji používané hydroizolační stěrky (alternativní kontaktní hydroizolace např. od: Ardex, Obr. 6b Mapei, Schönox, Basf, Botament, Deiterman ). Pro všechny tyto stěrkové izolace (ale i další) nabízí HL odpovídající izolační soupravy, obr. 3 ukazuje spojení stěrkové izolace s izolační soupravou HL83.M. V případě umístění podlahových vpustí do provozů bazénů, kde může na nerezové pohledové materiály působit agresivní prostředí z bazénových technologií (jako např. chlór), nabízíme mřížky i rámečky z chemicky odolné nerezové oceli V4A. Někomu se líbí ta a někdo sáhne po jiné. Ano, mluvíme o pohledových designových vtokových mřížkách, které se jako doplněk nabízejí a mohou prostory nejen zkrášlit, ale také funkčně využít (obr. 4). Jsou konstruovány až do zatížení 1,5 tuny (třída L 15). Obzvláště ve veřejných bazénech dochází k deformacím mřížek, a to z důvodů zatížení čisticími stroji. Nabízí se v rozmanité škále provedení HL pro menší řadu vpustí série HL80, HL90, HL310N(Pr) a HL5 10N(Pr). Pro větší řadu vpustí HL3100(Pr), HL5100(Pr), HL72.1, HL317 nabízíme designové mřížky HL3128, HL066Q.1E a HL066C.1E Obr. 5 Tradiční podlahová vpusť v ryze designovém provedení Dalším způsobem napojení stěrkových hydroizolací je jejich přímé nastěrkování na polymerbetonový límec tělesa vpusti bez pomoci izolačních souprav (technologie provedení vpustí je nazvaná Cera Drain). Napojení hydroizolace je jednoduché. Součástí balení je prostorová polyesterová tkanina perlinka, která po zapracování do stěrkové izo- Obr. 6a PSM stavební infozpravodaj

6 Obr. 7 Obr. 8 lace zabraňuje tvorbě trhlin v dilatační spáře mezi vtokem a mazaninou podlahy. Představitelem této techniky je i krátký žlab HL52 (obr. 5) s nástavci o rozměrech mm. Kryty z nerezové oceli jsou dodávány ve čtyřech barvách nerez leštěný, nerez broušený (mat), černý mat a bronz (obr. 6a). Maximální průtoky vpustí HL52 jsou 0,8 l/s. Další vtoky využívající technologii Cera Drain jsou HL510NC, HL80.1C atd. I pro tyto typy je možné využít designové mřížky řady HL Podlahová vpusť s nástavcem pro vlepení dlažby Novinkou jsou podlahové vpusti s možností vlepení dlažby do krytu, který je namísto vtokové mřížky vložen do rámečku nástavce. Pohledové části krytu i rámečku jsou řešeny z nerezové oceli. Nástavec je dodáván pod označením HL3020 a dodáváme jej i jako kompletní se vtoky HL , HL , HL90(Pr)(.2)-3020, HL , HL , HL310N(Pr)-3020 a HL510N(Pr) Všechny tyto vtoky jsou dodávány se speciální montážní ochrannou zátkou, která jednak chrání přírubu vtoku před znečištěním na stavbě, ale také napomáhá správnému výškovému uložení tělesa vtoku před aplikací vodotěsných izolací a kladením dlažby (obr. 6b). Obr. 9 Systémy liniových odvodnění koutů Design výrobku HL50 sprchového žlábku představuje nadčasovost, která byla vyznamenána mnoha cenami. V nabídce jsou dvě základní varianty: 1. HL50F provedení do plochy (obr. 7), kdy je betonová mazanina kolem žlábku spádována stejně jako u podlahové vpusti. 2. HL50W se zadní lomenou přírubou pro montáž ke stěně, kdy je plocha sprchového koutu lineárně spádována k odtokovému prvku (obr. 1, 8). Všechny varianty obsahují zvukově izolované aretační prvky (nožičky, podpůrné úhelníky) na pryžových podložkách, které kompenzují vliv smrštění betonové mazaniny. Žlábky jsou vyráběny a skladovány v délkách od 60 cm do 210 cm (ve speciálních délkách a tvarech na objednávku). Vakuově lisované (nesvařované) provedení z nerezové oceli nabízí čistotu zpracování, optimální proudění vody kanálkem ke vpusti s vyjímatelnou sifonovou vložkou a vstupem do kanalizace. Kryty (existují 3 základní varianty) z nerezové oceli jsou 40 mm široké a ve spojení s bezrámovou konstrukcí (žádná dorazová lišta na tělese žlabu) jejich vzhled působí nadčasově. Mezera pro odvodnění je pouhých 6 mm široká a nachází se na obou stranách krytu. Technické zpracování za krásou nezaostává, a tak detaily odvodnění hydroizolace pod dlažbou nebo správné výškové uložení krytů vzhledem k síle dlažby jsou 100 % vyřešeny. A to, ať se jedná o dlažbu z mozaiky, silného kamene nebo jinych materiálů. Máte-li zájem o atypická provedení, i těch je v nabídce mnoho (se svislým odtokem), přesné provedení do nik ke stěně s odsazením lomených přírub podle tloušťky obkladu. Odtok s kloubem na odtoku má kapacitu průtoku 0,8 l/s (obr. 8). Již od 100 cm délky žlábku nabízíme možnost dvou odtokových míst s kapacitou do 1,5 l/s, od délky 140 cm jsou automaticky montovány odtoky dva. Pro nízké skladby podlah jsou vyráběny také žlaby se stavebními výškami 90 mm a 68 mm (bez dlažby). Jedná se o provedení FF, FU a WF, WU. V případě použití se vždy poraďte s prováděcími firmami. Sprchový blok HL530, HL530F (obr. 9, obr. 10) Sprchové bloky HL530 ( mm) a HL530F ( mm) mají široké využití. Co je vidět, to je individuální vzhled a design podle posledních trendů oceněný na výstavě Aquatherm 2010 ve Vídni. A co vidět není? Inovace a technické know- -how, a navíc za příjemnou cenu osloví snad Obr PSM stavební infozpravodaj

7 každého investora stavitele. Variabilita sprchového bloku HL530(F) překvapí. Použít se dá pro obkladové materiály snad všech typů od klasické dlažby, kamene až po teak. Základním stavebním materiálem bloku je stabilní EPS 40 s již zabudovanou vpustí s vodorovným odtokem DN50 a profilovanou horní plochou, která je již z výroby opatřena izolačním nátěrem proti vodě. Délková úprava, tzn. zkrácení řezáním popř. prodloužení pomocí modulů HL530V(F)(30, 60, 120) je přirozené a vše probíhá přímo na stavbě. Nemusíte tedy čekat na daný rozměr např. nerezového žlabu, než jej obchodník objedná a přiveze. Ke stěně se těleso sprchového bloku nalepí na vyrovnaný podklad neexpandující pěnou nebo stavebním lepidlem, dopojí se odpadní trubka (U HL530F nelze otáčet) a plocha sprchového koutu se lineárně vyspáduje (min. 1,5 %) vybetonuje k přední hraně sprchového bloku. Odtok má vysokou kapacitu průtoku 0,8 l/s (HL530F 0,6 l/s) i včetně zápachové uzávěrky PRIMUS (viz. předchozí text) a může být tedy použit jak k vysoce průtokovým sprchám, tak i k sprchám řadovým a dalším. Do krytů se vlepuje materiál použitý na podlaze nebo dodáváme kryty již s vloženým sklem v barvách krytů (bílá, hnědá, černá, šedá). Kryt s rámečkem nabízíme i ve variantě chromovaný plast. Výhodou provedení HL530F je nízká stavební výška 85 mm pro zabudování do štíhlých konstrukcí. Tzn. více možností využití i pro nízké skladby podlah v rekonstrukcích, podkrovních prostorech, administrativních budovách atd. Obr. 11 Vše v jednom a zpět k systémům s centrálním odtokem Systémová deska HL523N Všeobecné výhody toho systému jsou lehkost aplikace, rovnoměrné spádování (3 %) na ploše již z výroby opatřené izolačním nátěrem proti vodě (vyztuženým tkaninou). Deska je vyrobena z materiálu EPS 100. Plocha systémové desky je určena k přímé pokládce dlažby. Pro zabudování desky do podlahy je potřeba min. 125 mm výšky podlahy (síla desky 40 mm + výška sifonu 85 mm). Vnější rozměry systémové desky HL523N je možné upravovat, tzn. zkracovat řezáním. V základních rozměrových řadách po 10 cm máme na skladě desky od 80 cm do 160 cm ve všech kombinacích. Můžete si objednat víceúhelníky, čtvrtkruhy vždy s definovaným místem jednoho nebo více odtokových míst. Navazujícím prvkem pro instalaci je podkladní díl z polystyrénu HL523U (obr. 11). Využít můžete ovšem i podkladní prvky např. betonový podklad, dřevěný rošt nebo tepelnou izolaci z pod podlahového topení, na které se systémová deska nalepí pomocí stavebního lepidla. Odtokovým prvkem je standardní zápachová uzávěrka ke sprchovým koutům HL520 s kulovým kloubem na odtoku DN50, ovšem s ukončením do dlažby tzn. vtokovou mřížkou z nerezové oceli a chromovaným rámečkem z plastu. Nástavec s vtokovou mřížkou je výškově stavitelný podle tloušťky dlažby a umožňuje odtok průsakové vody z hydroizolace do systému kanalizace prostě standard a kvalita HL! Maximální průtok s novým sifonem HL520 je více jak 60 l/min (obr. 12). HL ve spolupráci s externími spolupracovníky připravilo konfigurátor pro správný výběr systému odvodnění bezbariérovych sprchových prostor. Jedná se o intuitivní software, který po zadání parametrů jako jsou: dispoziční řešení sprchy nika, levo, pravostrané ostění atd. rozměr prostoru pro sprchování stavební výška podlahy výběr způsobu odvodnění plochy sprchy centrální odtok podlahová vpusť, systémová deska, sprchový žlab do plochy nebo krátký žlab liniové odvodnění sprchový žlab ke stěně, sprchový blok volba velikosti a barevnosti dlažby na podlaze v kombinaci se standardní pokládkou popřípadě na koso, konečný krok program vyhotoví výpis potřebných vyrobků HL podle zadaných kritérií Technický servis HL v ČR a internetové stránky HL disponují dostatečným množstvím podpůrných materiálů pro správnou přípravu instalací HL Obr. 12 odtoků. Další nový vyhledávač Vám pomůže velice jednoduše najít správnou kombinaci střešních, terasových a balkonových vtoků pro Vaši plochou střechu (provozní i nepochůznou variantu). V členění provozních střech naleznete nabídku vtoků, které jsou svou vyjímatelnou zápachovou uzávěrkou suchou klapkou vhodné při napojeních dešťových vod do jednotné kanalizace a tyto užívané střechy jsou pak chráněny proti pronikání zápachu z kanalizace. Výkresovou dokumentaci žádejte od nás, nebo si ji stáhněte přímo z webu. Podle potřeb si upravíte výkresy ve formátech.dxf, které zde také naleznete. Využijte je, hlavně před započetím prací se spojte se stavitelem a zkoordinujte si detaily uložení a napojení vtoků ve skladbě střechy. Každý má právo volby stavebních materiálů, ať těch nejnovějších, tak i tradičních technologií. I když sáhnete po jakémkoliv systému odtoku vody od HL, s dobrým řemeslníkem a naším poradenstvím se výsledku bát nemusíte. Pro informace k výrobkům HL kontaktujte HL Informační kancelář ČR Ing. Jaroslav Maňas, Tom Zelený tel./fax: mobil: , manas@odtokyhl.cz zeleny@odtokyhl.cz PSM stavební infozpravodaj

8 PŘEČERPÁVACÍ SYSTÉMY Nová řada přečerpávacích systémů SFA SANIACCESS Společnost SFA, více než 50 let nositel pokroku v oblasti přečerpání odpadních vod v interiéru, uvedla na trh novou produktovou řadu SANIACCESS. Ve výrobcích této řady jsou kombinovány jak osvědčené technologie, tak i nové konstrukční přístupy směřující k ještě vyššímu komfortu používání těchto přečerpávacích systémů. Jednoduchý, rychlý a čistý přístup ke všem důležitým funkčním součástem přístroje předurčuje tuto produktovou řadu zejména pro skutečné profesionály instalatéry, kteří mají zájem poskytovat svým zákazníkům komplexní servis zahrnující i rychlou pomoc při odstranění případných provozních problémů. Řada SANIACCESS zahrnuje čtyři produkty, které pokrývají převážnou většinu potřebných aplikací jak v oblasti bydlení, tak i v menších komerčních provozech (hotelové pokoje, barové pulty, personální WC apod.). Pro aplikace s WC jsou k dispozici tři výrobky lišící se svou kapacitou: pro WC pro WC, umyvadlo, pisoár pro WC, umyvadlo, sprchu, bidet 6 PSM stavební infozpravodaj

9 Pro aplikace bez WC je pak dispozici: pro umyvadlo, sprchu, vanu, myčku, pračku, dřez Rychlá, jednoduchá a čistá údržba nebo oprava Hlavní předností výrobků SANIACCESS je kromě standardně vysoké spolehlivosti extrémně jednoduchý, rychlý a čistý přístup ke všem důležitým funkčním součástem přístroje. Nová konstrukce víka přístroje Sejmutím levého nebo pravého krytu získáte přímý přístup k řezací hlavě, sběrnému koši, elektrickým ovládacím prvkům a spínací membráně Pohodlný přístup Přístroje Saniaccess 1 3 jsou tak prostorově úsporné, že můžete instalovat WC i v těch nejmenších místnostech a stále zůstane dostatek místa pro údržbu či servisní práce. Absolutně čistá práce Často je nutné vyjmout z přístroje cizí předměty (textil, tampony, kosti atd.), které jsou spláchnuty do WC. Dosud to bylo spojeno s demontáží přístroje. Se Saniaccess lze veškeré nepatřičné předměty snadno vyjmout ze sběrného koše. Rychle, čistě a hygienicky. Nový aktivační systém Pressostube Celý aktivační systém nebo jeho součásti lze jednoduchým způsobem vyjmout z přístroje. Díky tomuto řešení je pak výměna jednotlivých prvků a zejména spínací membrány dílem několika málo minut. Úspora času Díky speciální konstrukci víka přístroje není nutné pro provedení údržby nebo servisní práce odpojovat čerpací potrubí a demontovat celý přístroj. To ušetří více než polovinu pracovního času potřebného na vyřešení problému. Více informací na PSM stavební infozpravodaj

10 Posouzení stávající soustavy vytápění Úvod Připomeňme si, že existuje několik typů soustav pro vytápění a s nástupem nových technologií a využívání netradičních a obnovitelných zdrojů tepla přibývá řada nových technických řešení. Vzhledem k tomu, že se používání nových technologií rozvíjí již řadu let, i tento trend začíná psát svoji historii. Soustavy vytápění byly původně z hlediska použití teplonosné látky konstruovány převážně jako teplovodní (když pomineme kamna, krby, apod.), které se ukázaly jako bezpečné a spolehlivé systémy. Voda jako nositel tepla je pro tyto účely velmi kapacitním nositelem tepla s dobrou regulovatelností průtoků a teplot, které významně ovlivňují přenášený výkon. Musíme si však uvědomit, že je otopná voda pouze nositelem vnitřní tepelné energie. Distribuce vnitřní tepelné energie se děje v systému (uzavřená otopná soustava), ze které získáme tepelnou energii teplo. Teplo tedy přechází samovolně přes hranici systému při rozdílu teplot z místa s vyšší vnitřní tepelnou energií na místo s nižší tepelnou energií (z teplejšího na chladnější). Musíme hned na úvod říci: Našim prvotním cílem při řešení otopných soustav není doprava množství otopné vody, ale doprava tepelné energie, tedy tepelné energie ze zdroje do jiného systému, například prostřednictvím otopné plochy do vytápěné místnosti. Distribuce tepla je sice v našem případě u teplovodních otopných soustav závislá na množství vody, ale množství vody je zase závislé především na její vnitřní tepelné energii, její stav určujeme veličinou zvanou teplota. Stejný kilogram vody nemůže mít stejné množství vnitřní tepelné energie, pokud je její teplota rozdílná. Voda o vyšší teplotě má vždy větší množství vnitřní tepelné energie, kterou je schopna sdělit. Sdílení je možné jen tehdy, když na rozhraní systému bude také rozdíl teplot. Bez rozdílu teplot na rozhraní systému nemůže dojít ke sdílení tepla a v takovém případě nelze očekávat, že by i při podstatném zvýšení průtoku otopné vody došlo k jakémukoliv sdílení vnitřní tepelné energie tepla. Omlouvám se za delší úvod, ale z praxe jsem dospěl k postřehu, že tato fyzikální podstata není kladena na první místo při řešení soustav vytápění, přitom je kladen podstatně větší důraz na hydraulická řešení uzavřených systémů vytápění. Nesmíme zapomínat, že i sdílení vnitřní tepelné energie má své okrajové podmínky ve vztahu k použitým otopným plochám. Proto nelze bez zvážení všech souvislostí sdílení tepelné energie z otopných ploch do okolí správně řešit také hydraulické podmínky provozovaných otopných soustav. Osobní auto neodveze objem cihel z kamionu, naopak je neefektivní kamionem vozit pár cihel z osobního auta. Stavy vnitřní tepelné energie otopných soustav a jejich sdílení teplotní parametry Stavovou veličinou teplonosné látky je její teplota. Z praktických důvodů byly pro teplovodní vytápění navrhovány a projektovány uzavřené tepelné systémy otopné soustavy pro stavové veličiny: Teplota otopné vody na přívodu Tp C Teplota otopné vody vratné Tz C Výpočtová teplota vzduchu ve vytápěné místnosti ti C Jednodušeji vyjádřeno Tp/Tz/ti C. Z tohoto pohledu bychom mohli označit otopné soustavy jako 92,5/37,5/20 C; 90/70/20 C; 80/60/20 C; 75/65/20 C; 70/55/20 C; 55/45/20 C a dá se říci ještě řadu dalších. Uvedené stavové veličiny jenom dokumentují vývoj v oboru vytápění. V případě 92,5/37,5/20 C bylo u vyšších výkonů vhodné volit vyšší teplotní rozdíl, jehož přínosem bylo snížení potřebného množství otopné vody, což vedlo ke snížení dimenzí potrubí při srovnatelných hydraulických ztrátách jako u stavových veličin 90/70/20 C. Určitým hlediskem bylo i zvýšení přenosové kapacity tepelné energie u zvýšeného teplotního rozdílu otopné vody. Zateplování vytápěných budov a snižování tepelných ztrát umožnilo snížit u již hotových otopných soustav bez jejich rekonstrukce také snížení množství přenášené vnitřní energie v otopné vodě, což umožnilo na stávajících otopných plochách pro sdílení tepla i snížení stavových veličin otopné vody, teplot vody před a za tělesem. Aby byly využity ještě efektivní teploty vody z tepelných čerpadel a kondenzačních kotlů, byly zvoleny teploty 55/45/20 C. Všechny tyto změny znamenají, že autoři projektů nových otopných soustav, jejich úprav po zateplení či využívání nových zdrojů energie musí dbát na všechny souvislosti a okrajové podmínky při sdílení tepelné energie. Pokud máme zachovat teplotu vzduchu v místnosti, v každém případě musíme sledovat vždy rovnováhu sdílené tepelné energie tělesy, jejíž množství se musí rovnat tepelným ztrátám v místě tělesa. Rovnováha mezi tepelnými ztrátami a sdíleným teplem je výchozí a nutnou podmínkou pro stanovení fyzikálně správných parametrů otopné vody a hydraulického seřízení otopné soustavy. Jakékoliv opačné postupy nevedou k očekávanému cíli. Vliv změn stávajících soustav vytápění Při posuzování změn musíme rozlišovat dvě stránky téže soustavy vytápění: a) parametry pro konstrukční řešení podle původního projektu b) parametry provozních stavů téže soustavy, které jsou odlišné od konstrukčních K bodu a) Projektované parametry vždy musí být takové, aby zabezpečily všechny potřeby dané výpočtem tepelných ztrát při normované kvalitě vytápěných místností. Jde tedy o tepelné ztráty prostupem tepla a větráním. Kromě těchto základních potřeb byly postupně stanovovány některé opravné koeficienty, jako například přirážka na zátop, na vliv chladných stěn, rovnoměrnost provozu (útlumy, pracovní dny, pracovní vola, apod.). Kromě toho byly do konstrukčního řešení zahrnuty tepelné ztráty rozvodů tepla, případně další vlivy. Na základě těchto potřeb byl stanoven výkon tělesa pro každou vytápěnou místnost. Jelikož se tělesa vyrábějí ve výkonových řadách, obvykle bývají zvolena tělesa o nejblíže vyšším výkonu, než požadoval souhrn výše citovaných potřeb výkonu. Souhrnný potřebný výkon instalovaného tělesa sám o sobě ještě vůbec nic nevypovídá o potřebných parametrech otopné soustavy. Určující veličinou je kromě vypočítaného výkonu jeho stavová veličina výpočtová teplota otopné vody před a za tělesem. Teprve po určení teplotních veličin lze vybrat správný typ a velikost tělesa. Těmito stavovými veličinami jsou teplotní parametry, například 90/70/20 C. Vybrané těleso je tedy vždy vázáno na výkon a teplotní parametry. Například pro výkon tělesa 1007 W lze podle katalogu 8 PSM stavební infozpravodaj

11 výrobce tělesa vybrat deskové těleso 22 výšky 600 mm a délky 600 mm. Ve stejném katalogu můžeme sledovat, že výrobce udává pro stejné těleso a stavové veličiny 75/65/20 C výkon jenom 811 W, tedy jenom cca 80,5 %. Pokud takto nebudeme uvažovat při změně zateplení domu, nemůžeme soustavu pro vytápění provozovat spolehlivě a efektně. K bodu b) Jak víme, na tepelné ztráty mají vliv také tepelné zisky (oslunění fasád, sluneční záření okny do místností, interní činnost jako je provoz domácnosti spotřebiče /TV, sporáky, trouby, žehličky, PC, přítomnost osob, intenzita výměny vzduchu v místnosti větráním/). Uvedené tepelné zisky mohou být méně či hodně významné a v některých částech otopné sezony mohou být vyšší, než jsou tepelné ztráty vytápěné místnosti. V době působení tepelných zisků je žádoucí přiměřeně omezovat sdílení tepla z otopných těles do místnosti. Úspora tepla působením tepelných zisků a stabilita teploty vzduchu v místnosti byly hlavním důvodem k doporučení i nařízení instalací ventilů s termostatickými hlavicemi. Ventil bez termostatické hlavice není termostatickým ventilem, jak jsme si zvykli používat název pro jakýkoliv ventil na tělese. Samotný ventil má dvě funkce: Zavírací a otevírací (ovládání kuželky ručním pohybem nebo servopohonem) Seřizovací (nastavením kulisy ventilu na vypočítanou hodnotu pro optimální průtok) Termostatická hlavice Doplňuje funkci ventilu o termostat, který plně automaticky udržuje teplotu vzduchu na nastavené teplotě podle projektu bez potřeby jej ovládat ručně Za normálních projektovaných podmínek se předpokládá stejná teplota vzduchu v sousedních místnostech, proto na hranici místností nemůže docházet ke sdílení tepelné energie. Ideální je stav, když těleso do místnosti sdílí tolik tepelné energie, která odchází vlivem tepelných ztrát do chladnějšího okolí. Toto vzájemné sdílení bývá hrubě narušeno dalším sdílením tepelné energie mezi hranicemi místnosti (stěnami), pokud je za ohraničujícími stěnami vyšší nebo nižší teplota vzduchu. V takovém případě sledovaná místnost získává, resp. ztrácí původní množství tepelné energie. Za určitých podmínek termostatická hlavice nezajišťuje vůbec nastavenou teplotu v místnosti: Když hlavice uzavře přívod vody do tělesa a tepelné zisky jsou vyšší než okamžité tepelné ztráty místnosti teplota vzduchu v místnosti může stoupat nad nastavenou hranici. Dalším důvodem je často (zejména v přechodovém období) značné sdílení tepelné energie do místností z potrubí stoupaček. To je způsobeno hlavně tím, že tepelně neizolované trubky stoupaček mají vysoký podíl na hrazení tepelných ztrát vlivem nadměrné teploty otopné vody, která umožňuje sdílet trubkami i tělesa více tepelné energie, než jsou tepelné ztráty. U tělesa sice může fungovat termostatická hlavice, ale i když uzavře přívod otopné vody, trubková plocha nadále sdílí nadbytečné teplo. Když je hlavice plně otevřena a výkon tělesa je nižší než tepelné ztráty. (Jednou příčinou může být nadměrné sdílení tepla stěnami k sousedům s nižší teplotou vzduchu v jejich místnosti, případně nedostatečnými teplotami otopné vody. Častou příčinou je vypínání části těles bytu, kdy již výkon například dvou otevřených těles nestačí sdílet potřebné teplo pro hrazení tepelných ztrát celého bytu v takových případech uživatelé volají po zvýšení teplot otopné vody.) Poznámka autora: Prosím o ohleduplnost a shovívavost k (možná) nudného popisu, jenže praxe mne opět přivedla k tomu, že tato tzv. jednoduchá a často diskutovaná problematika není tak průzračná, jak se na první pohled zdá. Vyplývá to například z dotazů: Proč je v bytě zima, když mám otevřenou hlavici na maximum? Nebo Proč nejde snížit teplotu v bytě, když mám zcela uzavřená tělesa? Toto všechno souvisí s nesprávně řešenými parametry otopné vody v okamžiku, když od tělesa požadujeme menší výkon, než je projektovaný, ale také s nesprávnými manipulacemi s otopnou soustavou! OTOPNÁ SOUSTAVA JE PŘEDEVŠÍM TERMICKÁ, PAK HYDRAULICKÁ Jak je patrné, při předchozích úvahách (prvním kroku) jsme vůbec nepostrádali údaj o množství teplonosné látky. Abychom splnili úkol na pokrytí tepelných ztrát, musíme v dalším kroku již uvažovat o správném stanovení množství teplonosné látky. Sdílení vnitřní tepelné energie teplonosné látky skrze plochy tělesa je tedy samovolným fyzikálním procesem, který umíme v prvním kroku vyřešit bez průtoků a tlaků v potrubních rozvodech. Kolik teplonosné látky potřebujeme, závisí na vlastnostech této látky (zejména teplotě, tepelné kapacitě a hustotě). Zcela jinak se bude řešit přívod teplonosné látky vody, páry či vzduchu atd. V předchozí úvaze o teplotních parametrech jsme předurčili množství otopné vody tím, že jsme pro konstrukční řešení otopné soustavy například zvolili parametry 90/70/20 C. Pokud máme tedy vybráno také výše citované těleso 1007 W, potom podle známého vzorce Q = m*c* t vypočítáme průtok vody, tj. m0 = 0,012 kg/s. Další výpočet celé otopné soustavy zde není nutné dokumentovat. Výpočet vychází z teoretického předpokladu. Ve skutečnosti nám v potrubí chladne otopná voda a to znamená, že v jisté větší vzdálenosti od tělesa pak nelze dodržet parametry 90/70/20 C. Musíme si uvědomit, že je sice v katalozích uvedena závislost výkonu tělesa na teplotním rozdílu, jenže tento vyjadřuje, že se tepelná energie sdílí při určité střední teplotě otopné vody. Pokud přijmeme, že je střední teplota otopné vody dána průměrnou teplotou před a za tělesem, potom pro střední teplotu platí Ts = (Tp+Tz). Pro 90/70/20 je to 80 C. Při této teplotě jsou zveřejněny výkony těles. Také víme, že s nižší teplotou v tělese klesá výkon. Dojde-li ochlazením otopné vody na přívodu do jiného vzdálenějšího tělesa například o 1,5 C (Tp = 88,5 C) a chceme určit výkon tělesa po tomto poklesu, pak musíme určit teplotu vratné vody při stejné střední teplotě otopné vody. Z uvedeného vztahu je pak patrné, že pro zachování střední teploty Ts = 80 C musíme mít teplotu za tělesem namísto Tz = 70 C již Tz = 71,5 C. Tím, že se nám zmenšil teplotní rozdíl na (88,5-71,5) = 17 C, již neplatí předchozí výpočet množství otopné vody. Nový průtok pro stejný výkon tělesa 1007 W pak činí namísto m0 = 0,102 kg/s již m1= 0,141 kg/s. Pokud bychom tak neučinili, a předpokládali, že použijeme stejný teplotní spád 20 C, ale z teploty přívodu Tp = 88,5 C, obdržíme nižší výkon tělesa. Ten by byl cca necelých 96,6 % původního, tedy by byl to výkon jenom 973 W namísto 1007 W. Opět jsme se přesvědčili, že je prvním krokem řešení termické a pak PSM stavební infozpravodaj

12 hydraulické, jelikož vycházíme s daných teplotních parametrů a teprve pak posuzujeme množství teplonosné látky. Pokud není k dispozici nějaký SW produkt na řešení takových úloh, jsou vhodné i méně přesné (ale lepší než nic) tabulky, které poskytuje například KORADO, které má tělesa změřena při parametrech 75/65/20 a převedení výkonu na jiné teplotní parametry zohledňuje tabulkovým koeficientem. Jak tedy budeme posuzovat stávající soustavy vytápění? Předem podotýkám, že nejsem odpůrcem přechodu vlastnických práv k bytům a ani zateplování budov. Při posuzování provozních stavů je nutno mít na zřeteli, že by se za největšího nepřítele neuspokojivé až tristní funkce otopných soustav dal označit: PŘECHOD SPOLEČNÉHO VLASTNICTVÍ na družstevní nebo jiné formy SVJ. Rozdělení vlastnictví je velmi často založeno na společné otopné soustavě, od které každý subjekt (DB nebo SVJ) požaduje své idealistické představy o provozu. Často bývá problémem společné fakturační měření spotřeby tepla a problémy s rozdělováním nákladů za spotřebovanou tepelnou energii. Při tzv. solidárním dělení vznikají dohady, pokud někdo začne zateplovat a jiní o to nemají zájem. Dosavadní společné parametry otopné vody nemohou zajistit správnou funkci otopné soustavy a spokojenost uživatelů. DIVOKÉ ZATEPLOVÁNÍ OBJEKTŮ, které spočívá v tom, že je zateplována někdy jenom část objektu (štíty nebo jen výměna oken) a to často ani ne najednou stejný postup. Dokonce existuje příklad, kdy byla na společné otopné soustavě zateplena jižní fasáda větší tloušťkou izolace než severní (výpočet a seřízení je pak značně obtížné). Kromě toho jsou situace, kdy z řady subjektů na jedné otopné soustavě jeden subjekt zateplil dříve tloušťkou izolace například 80 mm a nyní další subjekty zateplují například 120 mm izolace. Bohužel si účastníci zateplování vůbec neuvědomují dopady svého úzkého a jednostranného pohledu na věc a neřešení otopných soustav po změně vlastnických práv či po zateplení způsobuje brzký rozklad funkce původní společné otopné soustavy. Jak jsme si výše uvedli, různý stupeň zateplení má různé tepelné ztráty, které potřebují odlišné teplotní parametry, což nelze na společné otopné soustavě realizovat. Závěr Možným a správným řešením jsou směšovací nebo výměníkové stanice, které mohou připravit potřebné fyzikálně správné parametry jak termické, tak hydraulické. V každém případě je třeba předem prozkoumat (provést analýzu a prognózu potenciálu úspor a technického řešení stavu po zateplení či oddělení subjektů). Abychom správně rozhodli o technickém řešení, musíme znát výkony instalovaných těles, skutečný (využitý) výkon instalovaných těles před zateplením a fyzikálně správné parametry otopné vody, posléze tepelné ztráty po zateplení, abychom mohli usoudit na možnost určení nových fyzikálně správných parametrů otopné vody po zateplení. Kromě toho je nutné posoudit, zda jsou stávající instalované ventily na tělesech a seřizovací armatury na patách stoupaček a domů vhodné pro nové použití průtoky. Z toho vyplývá, že je zapotřebí provést nový přepočet otopné soustavy, aby bylo možné rozhodnout, zda lze ponechat všechny dosavadní armatury nebo je doplnit a vyměnit. Úkolem je také nově seřídit stávající ventily na tělesech. Pokud jsou nové parametry otopné vody odlišné, než je možné docílit na zdroji tepla (kotelna, výměník, předávací stanice), nelze zajistit fyzikálně správnou funkci otopné soustavy. To se projeví zpravidla přetápěním nebo naopak, nepravidelným hlukem nebo hádkami mezi uživateli při rozdělování nákladů za odebranou tepelnou energii. ING. VLADIMÍR GALÁD 10 PSM stavební infozpravodaj

13 VÝSTAVY Výstava na ČVUT informace studentům Na prahu podzimu, se začátkem akademického roku, začíná i doba vhodná pro vzdělávání všech odborníků, jak stávajících, tak i těch budoucích. V oboru stavebním zlehka ubývají terénní venkovní práce a s pomalým nástupem zimy je více prostoru pro návštěvy specializovaných a odborných akcí. Naše společnost PSM CZ přivítala studenty technických oborů ČVUT již V. ročníkem specializované výstavy stavebních materiálů pod záštitou prof. Ing. Aleny Kohoutkové, CSc., děkanky Fakulty stavební a prof. Ing. arch. ir. Zdeňka Zavřela, děkana Fakulty architektury. Akci, která je věnovaná především studentům 4. a 5. ročníků Fakulty stavební a architektonické, hostila tradičně Fakulta stavební ve svých prostorách atria. Nelze ovšem opominout, že přes 40 vystavovatelů této, dá se říci komornější výstavy, přilákalo i nezvykle vysoký počet odborníků činných ve stavebním odvětví. Přes 70 autorizovaných projektantů a architektů přišlo sbírat inspiraci a informace o nových produktech, možnostech a technologiích stavebních produktů. Tento pozitivní nárůst přikládáme i tomu, že zástupci vystavujích společností se stávají odborníky na slovo vzatými a nejeden z nich je schopný vést na našich vzdělávacích seminářích kvalitní, tématicky zaměřenou přednášku. Vraťme se však ke studentům. Nutno podotknout, že i studenti se již stávají významným článkem v oboru stavebním. Vždyť mnoho z nich je v posledních ročnících svého studia již aktivně činnými a jsou již často i zaměstnáni v realizačních kancelářích. Firmy si toto již začaly uvědomovat a věnují i více prostoru právě mladým lidem, kteří mají velký zájem o získávání nových poznatků. Výstavu navštívily také střední školy stavební. Některé z nich, které jsou úzce specializované například ve vodohospodářství, se přišlo podívat už na konkrétní firmy. Výstava je akreditovaná akce zahrnutá do celoživotního vzdělávání ČKAIT i ČKA. Vstup na tuto výstavu byl zdarma a účast pro odborníky ohodnocena jedním bodem. Koho jste tedy mohli tento rok na výstavě vidět? Vystavovatelé V. ročníku byly následující společnosti: ACO stavební prvky, AFITEX, B & BC, BEST, BETONOVÉ STAVBY GROUP, C.I.C. JAN HŘEBEC, CIUR, Divize ISOVER, SAINT-GOBAIN CONTRUCTION PRODUCTS CZ, Divize WEBER, SAINT-GOBAIN CON- STRUCTION PRODUCTS CZ, EKOPANELY CZ, G TRADE, GABEX, H+H Česká republika, HAURATON ČR, HAWLE ARMATURY, HELUZ cihlářský průmysl, HIDRIA CZ, HL Hutterer & Lechner, HOLZ SCHILLER, KB-BLOK systém, KINGSPAN, KM BETA, LB Cemix, LIAS VINTÍŘOV, lehký stavební materiál, MATEICIUC, MIROSLAV CHUDĚJ, MULTIVAC, MUREXIN, NEDZINK B.V., PIPELIFE CZECH, PROTRONIX, RHEINZINK ČR, SFA-SANIBROY, WAVIN OSMA, WIENERBERGER cihlářský průmysl, WPC-WOODPLASTIC. Pokud jste letos výstavu nestihli, nezoufejte. Zkuste navštívit akci Masarykova kolej ve dnech anebo si příští rok udělejte čas a přijďte nasát nové informace opět do atria Fakulty stavební. Těšíme se na Vás, PSM CZ. PSM stavební infozpravodaj

14 Příčiny vzniku plísní v panelových objektech Plísně v bytových panelových objektech se vyskytují velmi často. Jejich příčinou bývají nově osazená plastová okna s minimální infiltrací, někdy nedostatečné větrání, jindy nedostatečné vytápění. Jak se na tom podílejí převládající tepelné mosty, je možno se přesvědčit z následujícího příspěvku. 1. POPIS BYTOVÉHO OBJEKTU Posuzovaný panelový objekt je koncovou dilatační částí budovy I, která patří do bloku obytných domů v Praze. Tato budova sestává ze dvou dilatačních celků, a to I/1 a I/2. Má 9 nadzemních podlaží a 1 podzemí. Objekt I má celkem 70 bytů, z toho v každém popisném čísle je 35 bytů. Objekt I, situovaný na mírně svažitém terénu, obsahuje podzemní podlaží se sklepy s plechovými kójemi, domovním vybavením a s technickou chodbou s kompenzací. Podzemní podlaží I/1 a I/2 jsou propojena. Devítipodlažní budova je postavena v panelové konstrukční soustavě VVÚ ETA, která je založena na předvrtaných širokoprofilových pilotách. V objektu jsou instalována bytová jádra typu B 91. Byt B, zasažený plísněmi, je situován v koncové sekci ze série sekcí 3 01-P (Pražská varianta), které vypracoval Projektový ústav výstavby hl.m. Prahy. Původní verze této sekce vznikla v r s nenosným obvodovým pláštěm tloušťky 200 mm. V r byla schválena revidovaná norma ČSN , ve které byly z důvodu energetických ztrát uvedeny přísnější požadavky na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí (obvodové pláště musely splňovat min. požadavek na tepelný odpor R v hodnotě R = 2,0 m 2.K -1.W -1, pro rekonstrukce potom 1,6 m 2.K -1.W -1 ). Vzhledem k tomu, že těmto přísnějším požadavkům vyhovovalo jen asi 25 % obvodových plášťů, musela být provedena revize typových podkladů soustav s nevyhovujícími vlastnostmi, ke kterým patřila též soustava VVÚ-ETA. Byt B sestává z kuchyně (cca 8 m 2 ), která tvoří s obývacím pokojem (18 m 2 ) jeden vnitřní prostor, dále z dětského pokoje (10 m 2 ), ložnice (cca 13 m 2 ), vnitřní předsíně (cca 10 m 2 ) a vnitřního příslušenství. Všechny obytné místnosti jsou prolomeny okenními otvory, před ložnicí je umístěna lodžie (obr. 1). Kromě okna v kuchyni jsou všechny okenní otvory situovány do hlavní komunikace. Ostatní byty mají též samostatnou lodžii a jsou uspořádány po obou stranách komunikačního prostoru, kde je schodiště a výtah (obr. 1). Celomontovaná středněrozponová soustava VVÚ-ETA s příčnými nosnými stěnami o rozponech 3,00 a 6,00 s řadovými, koncovými a rohovými sekcemi má stropní panely železobetonové tloušťky 190 mm, a to při menším rozponu s výztuží nepředpjatou, při rozponu 6,00 předpjatou. Nosné příčné stěnové železobetonové panely mají tloušťku 190 mm. Pásový obvodový plášť je složen z kompletizovaných panelů s osazenými okny. Tato soustava měla následující skladby vnějších konstrukcí: a) do doby revize normy (cca do r. 1982): štítový panel vrstvený: vnitřní nosný železobeton 150 mm, pěnový polystyrén 40 mm, vnější ochranná železobetonová vrstva 50 mm, s odpovídajícím koeficientem prostupu tepla U = 0,90 [W.m -2.K -1 ], průčelní panel vrstvený: vnitřní nosný železobeton 100 mm, pěnový polystyrén 40 mm, vnější ochranná železobetonová vrstva 50 mm, s odpovídajícím koeficientem prostupu tepla U = 0,91 [W.m -2.K -1 ], meziokenní vložka s hodnotou U = 0,95 [W.m -2.K -1 ], plochá střešní konstrukce s U = 0,79 [W.m -2.K -1 ]. b) po revizi normy r (po cca r. 1982): tloušťka tepelně izolačního pěnového polystyrénu byla zvýšena na 80 mm, takže tloušťka štítového panelu by měla vzrůst na necelých 300 mm a u panelu průčelního na necelých 250 mm. Vnitřní příčky v budově jsou celomontované panelové, okna jsou dřevěná zdvojená výšky 1500 mm. Podle toho, že jsou viditelné krycí síťky v atikové části štítové stěny, lze předpokládat, že plochá střecha je dvouplášťová s vnitřními vpustěmi. Obr. 1. Půdorys bytu B v koncové sekci panelového domu 2. ZJIŠTĚNÉ ZÁVADY A JEJICH NÁVAZNOST NA NORMY V bytě B panelového domu se vyskytly následující poruchy: a) na vnitřním povrchu obvodových průčelních panelů se objevují plísně, a to: a 1 ) v rohu podlahy na styku obvodového a štítového panelu (obr. 2) v tomto místě se vyskytuje mycelium (systém vláken) plísní s výtrusy, a 2 ) v horním rohu v blízkosti napojení vnitřních dělících stěn k obvodovému plášti: v obývacím pokoji zasahující až ke stropu, v ložnici přecházející až do nadpraží lodžiové stěny, v dětském pokoji způsobující navíc odlupování povrchové tapety (obr. 3), a 3 ) v okolí styku dřevěných rámů s lemující železobetonovou konstrukcí panelu po obvodě výplňových otvorů: ve svislém ostění (obr. 4) a nadpraží okenního otvoru v obývacím pokoji, v nadpraží dveří prosklené lodžiové stěny v ložnici (obr. 5), 12 PSM stavební infozpravodaj

15 b) na povrchu dřeva se vyskytují plísně, hniloba a jiná poškození, např.: b 1 ) plísně ve formě tmavého zabarvení na bíle natřeném spodním rámu dřevěného okna (obr. 6), b 2 ) plísně i napadení hnilobou v prahu dveří lodžiové stěny, b 3 ) degradace povrchového bílého nátěru venkovních prosklených dveří v důsledku pronikání vlhkosti do dřevěného podkladu. c) na vnějším povrchu průčelních a lodžiových panelů jsou viditelné plísně, trhliny, odpadávání podkladní stěrky a odlupování krycího nátěru v následujících případech: c 1 ) plísně na styku dřevěného rámu lodžiové stěny s nadpražím průběžná spára umožňující pronikání vlhkosti dovnitř je vyplněna silikonovým tmelem, c 2 ) průběžné vertikální trhliny v kontaktním spoji mezi stěrkou a povrchem panelu na rohu lodžie v okolí zábradlí je navíc patrné odlupování stěrky s nátěrem a koroze ocelové kotevní desky, c 3 ) kromě svislých trhlin i trhliny neuspořádané, spojené s odlupováním povrchového nátěru u parapetního plechu okenního otvoru v lodžiové stěně. Jelikož z posledního patra nebylo možno kontrolovat kvalitu spár mezi jednotlivými svislými panely, byly k ověření použity spáry v dostupné výšce nad terénem. Prohlídkou spár se prokázalo, že: a) výplň mezi spárami štítových panelů je narušena nesouvislými trhlinami, které v některých místech zasahují i do značné hloubky (obr. 7), jinde jsou zase téměř průběžné a více rozevřené, b) v některých částech sice byly již spáry opravovány, avšak trhliny setrvávají i v obnovených spojích (obr. 8). 3. TECHNICKÝ STAV OBVODOVÝCH PANELŮ V PRŮČELNÍ STĚNĚ V NÁVAZNOSTI NA POŽADAVKY NOREM A TECHNICKÝCH PŘEDPISŮ Smyslem technické normy je podání informace kompetentním orgánem o uznávaných technických řešeních. Jejich dodržení prokazuje základní standard bezpečnosti, funkce a dalších charakteristik výrobku apod. Z výše uvedeného vyplývá, že zhotovitel díla musí k technickým normám přihlížet. Může sice provést jiné řešení, kvalitnější než stanoví technická norma, nemůže však jít pod její úroveň. Z tohoto důvodu je třeba zjištěné závady analyzovat a srovnat s výkladem současných norem a předpisů Srovnání montovaného obvodového pláště s ČSN V r vyšla nová norma ČSN /1 4 Tepelná ochrana budov, která ve srovnání s předchozí normou zpřísňuje požadované tepelně technické parametry stavebních konstrukcí. Podle ČSN /1 4 (čl ) z r vnější stěny v prostorech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φ 80 % musely vykazovat takový součinitel prostupu tepla konstrukce U [W.m -2.K -1 G], aby tepelný odpor konstrukce R [m 2.K.W -1 ] splňoval podmínku R R N. Hodnota tepelného odporu R N pro obvodové pláště byla dána údaji uvedenými v následující tabulce 1. Obr. 2. Plísně v rohu obývacího pokoje mezi štítovou a průčelní stěnou (nad podlahou) v bytě B Podle článku musely být vnější stěny, u kterých by zkondenzovaná vodní pára ohrozila jejich požadovanou funkci, bez kondenzace, tj.g k = 0, kde G k celoroční množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce [kg.m -2.rok -1 ]. ČSN ale též připouštěla obvodové pláště s omezenou kondenzací vodní páry uvnitř konstrukce, pokud splňovala všechny tyto podmínky: a) zkondenzovaná vodní pára neohrožovala požadovanou funkci obvodového pláště, b) roční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry byla G k < G v, kde G k celoroční množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce [kg.m -2.rok -1 ] G v celoroční množství vypařené vodní páry [kg.m -2.rok -1 ], c) celoroční množství zkondenzované vodní páry bylo pro vnější stěny G k 0,5 [kg.m -2.rok -1 ] Posouzení stávající skladby štítových a průčelních panelů bylo provedeno pomocí výpočetní techniky. Srovnáme-li vypočtený tepelný odpor pro: a) štítové panely R = 1,945 [m 2.K.W -1 ], b) obvodové panely v průčelní stěně R = 1,913 [m 2.K.W -1 ], s hodnotami uvedenými v tabulce 1, je zřejmé, že vypočtený tepelný odpor u obou typů panelů sice splňuje hodnotu přípustnou pro Tabulka 1. Hodnoty R N pro budovy obytné a občanské s převážně dlouhodobým pobytem lidí Druh konstrukce Vnější stěna Požadovaná hodnota R N [m 2.K.W -1 ] Doporučená hodnota Přípustná hodnota pro rekonstrukce 2,00 2,9 1,25 Obr. 3. Plísně v horním rohu dětského pokoje na styku průčelní fasády s otapetovanou vnitřní nosnou příčnou stěnou byt B PSM stavební infozpravodaj

16 rekonstrukce, nikoli však hodnotu požadovanou nebo doporučenou. U meziokenních vložek není znám ani tepelný odpor R, ani koeficient prostupu tepla U pro meziokenní vložky. Výpočet také prokázal, že v obou případech dochází ke kondenzaci uvnitř konstrukce, a to: a) u štítových panelů při teplotách -5 C, b) u obvodových panelů v průčelní stěně při teplotách již 0 C. V obou případech však množství zkondenzované páry nepřevyšuje normovou hodnotu G k 0,5 [kg.m -2.rok -1 ], poněvadž: a) u štítových panelů G k = 0,058 kg/m 2,rok, b) u obvodových panelů v průčelní stěně G k = 0,098 kg/m 2, rok. Skladbu ploché odvětrávané střechy nebylo možno z tepelně vlhkostního hlediska hodnotit pro nedostatek technických podkladů Požadavky na styky panelových budov [2] Navržené řešení konstrukce musí předem vyloučit místa, kde v důsledku působení zatěžovacích účinků může dojít ke vzniku poruch projevujících se převážně: ve vzájemných stycích panelů trhlinami, rozevíráním styčných spár mezi panely, provlháváním a zatékáním srážkové vody, drcením zálivek v místě trhlin. Prostředkem pro řešení uvedených požadavků mohou být právě spoje a styky, přičemž je nutné znát kromě jejich únosnosti ještě jejich deformační vlastnosti. Spoj se pak stává konstrukčním prvkem, rovnocenným ostatním částem konstrukce. Velkorozměrové panely dodávají konstrukčnímu systému značnou tuhost, protože poddajnější složky ve spojích (maltové zálivky) jsou v konstrukci obsaženy nízkým objemem (cca 2 %), zatímco u cihelné konstrukce je podíl objemu spojovací malty více než desetkrát větší. Poměr mezi tuhostí a pevností ve spojích je u panelových konstrukcí nepříznivý, v důsledku čehož vznikají ve spojích velká smyková napětí, aniž by bylo využito pevnosti panelů. Lze tedy konstatovat, že o únosnosti panelové konstrukce rozhodují styky. Převážná část styků používaných v panelových konstrukcích je na silikátové bázi hlavním spojovacím materiálem je cementová nebo betonová zálivka prováděná na stavbě. Tím, že pevnost styků je přímo závislá na dosažených vlastnostech zálivky nebo stykového betonu (na jejich pevnosti a modulu pružnosti), soudržnost mezi relativně starým betonem panelů a vlastní zálivkou se může pohybovat v širokých mezích a nelze ji exaktně určit. 4. PŘÍČINY PORUCH Odhalené závady se projevují především vznikem plísní na silikátovém i dřevěném podkladu Příčina vzniku plísní na silikátovém podkladu Cyklický charakter a všestrannost působení povětrnostních účinků, spolu s degradačními procesy a korozí materiálů urychlované zářením, agresivním působením vnějšího prostředí, mikrobiologickými účinky atd. jsou spolu s rozdílným dotvarováním, smršťováním a rozdílným sedáním budovy nejčastější příčinou poruch ve stycích po obvodě objektu. Závažnost uvedených účinků dále zvýrazňuje zpravidla malá poddajnost (vysoká tuhost) panelových styků, kterou však nelze bez ověřovacích zkoušek prokázat. Tím, že se ve spodní, přístupné části štítové stěny vyskytují mezi panely trhliny s různou hloubkou uvolněného tmelu (obr. 7), a to dokonce i na opravovaných spárách (obr. 8), lze předpokládat, že trhliny mohou být i v nejvyšších podlažích, poněvadž oproti spodní části štítové stěny jsou horní plochy fasády mnohem více zahřívány. Trhlinami pak může pronikat venkovní vlhkost do vnitřních spojů, kde kromě zvýšených objemových změn přispívá ke snížení teplot na vnitřním povrchu spár. Základní příčinou vzniku plísní na vnitřním povrchu konstrukcí je stav, kdy vnitřní povrchová teplota konstrukce je nižší než teplota rosného bodu. Vnitřní povrchová teplota konstrukce je dána teplotami vnějšího a vnitřního vzduchu a tepelným odporem konstrukce. Čím vyšší je tepelný odpor stěny, tím vyšší je při stejném rozdílu teplot vnitřního a vnějšího prostředí vnitřní povrchová teplota. Se stoupající relativní vlhkostí vnitřního vzduchu prudce (geometrickou řadou) stoupají požadavky na tepelný odpor obvodových konstrukcí. Kromě vnitřní povrchové teploty jsou pro posouzení vnitřního prostředí tepelné mosty. Ty způsobují zvýšenou ztrátu tepla, nižší teplotu vnitřních povrchů a zvýšenou teplotu vnějších povrchových ploch. Avšak nejnepříjemnějším efektem tepelných mostů je nízká teplota vnitřních povrchů podporující tvorbu spór, které vytvářejí šedé, hnědé nebo černé skvrny. Zvlášť výrazně se tento vliv uplatňuje u fasád s velkým poměrem prosklených ploch vůči pevným obvodovým konstrukcím. K růstu plísní může také dojít tak, že povrchová plocha může mít jednak takovou kapilární pórovitost, že vlhkost z chladnějšího období a teplotou vnitřního povrchu pod rosným bodem (např. 12 C) se uchovává až do období s povrchovou teplotou nad rosným bodem.vlastností plísně je zvyšovat schopnost uchování vlhkosti a výměnou látek produkovat vodu. To znamená, že povrchová plocha Obr. 5. Plísně v nadpraží lodžiové prosklené stěny v ložnici bytu B Obr. 6. Plíseň na spodním rámu dřevěného okna při otevřeném křídle v obývacím pokoji bytu B 14 PSM stavební infozpravodaj

17 Obr. 4. Plísně na svislém ostění okenního otvoru v obývacím pokoji bytu B Obr. 7. Nesouvislé trhliny s rozdílnou hloubkou mezi sendvičovými panely ve spodní části štítové stěny koncové sekce Obr. 8. Nové trhliny v opravovaných spárách mezi sendvičovými panely ve štítové stěně koncové sekce jednou napadená plísní změní vlastnosti tak, že růst plísně podporuje. Na druhé straně kondenzát se může tvořit nejen v zimě, ale i na jaře, kdy je vnější vzduch teplejší a absolutně obsahuje více vlhkosti. Z toho důvodu při stejném způsobu větrání vzniká tedy na jaře vyšší relativní vlhkost vzduchu ve vnitřních prostorách než v zimě. V bytových stavbách může nejčastěji docházet ke vzniku plísní za následujících podmínek: a) V bytě je konstantní teplota vzduchu C a relativní vlhkost vnitřního vzduchu v rozmezí %. Jestliže se vyskytují plísně na vnitřním povrchu konstrukce, bývají obvykle příčinou nevyhovující tepelně technické vlastnosti (přítomnost vlhkosti v konstrukci, tepelné mosty atd.). b) V interiéru je konstantní teplota vnitřního vzduchu v rozmezí C, ale relativní vlhkost vnitřního vzduchu je mezi 60 až 90 %. Plísně mohou vznikat: vysokou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu (nedostatečným větráním), nedostatečnými tepelně technickými vlastnostmi konstrukce (tepelné mosty). c) V interiéru je konstantní teplota vnitřního vzduchu nižší než 20 C a relativní vlhkost vnitřního vzduchu je nad 60 %. Objevují-li se na vnitřním povrchu plísně, bývá příčinou: nedostatečné vytápění bytu, nedostatečné větrání místností vyplývající z nedostatečného vytápění bytu, nevyhovující tepelně technické vlastnosti konstrukcí. Kondenzace vodní páry a tím i vývoj plísní nastává nejdříve v koutech místností, kde povrchová teplota je nižší o cca 2 4 C než v ploše stěny. Tato nižší povrchová teplota vzniká větší ochlazovanou plochou z vnější strany a u sendvičových konstrukcí dokonce tepelnými mosty, např. zálivkovou cementovou maltou apod. Také v koutě interiérů dochází k menšímu proudění vzduchu než uprostřed místnosti. Dalším faktorem ovlivňujícím tvorbu plísní je nasákavost vnitřních povrchových úprav, které po poklesu relativní vlhkosti umožňují nadměrnou vlhkost odpařit. Vhodné z tohoto hlediska jsou vnitřní vápenné omítky, které ve srovnání s vápenocementovými, popř. betonovými povrchy vykazují nižší difúzní odpor. Ke vzniku plísní přispívá i dokonalé utěsnění oken a jejich počet. Velmi často se vyskytují plísně v prostorech, kde byla vyměněna původní dřevěná okna za plastová s nedostatečnou regulací výměny vzduchu. Vzhledem k tomu, že vnitřní prostory jsou permanentně vytápěny a dřevěná okna umožňují přirozenou infiltraci vzduchu, jsou hlavní příčinou tvorby plísní tepelné mosty jednak na stycích výplňových otvorů s železobetonovým ostěním a nadpražím, jednak na stycích obvodového pláště s vnitřními dělícími stěnami. Ostatní vlivy, mezi které patří větrání, ochlazování vnitřních povrchů v důsledku skladby panelů a meziokenních vložek, neporéznost vnitřních povrchových úprav atd., mají spíše podpůrný charakter. Důkaz tohoto tvrzení by mohl být proveden buď termovizí nebo destruktivními sondami v uvedených místech (výplň mezi panely nebo otvorovými výplněmi a lemujícím ostěním je jen zajištěna buď vodivou betonovou zálivkou nebo nefunkční tepelnou izolací). Plísňový pach může být nebezpečný ze zdravotního hlediska. Delší pobyt v zamořené místnosti může působit únavu, bolesti hlavy, očí, nosní dutiny a krku Příčina vzniku plísní na dřevěném podkladu Příznivé podmínky pro vznik plísní jsou vytvořeny buď vysokou vlhkostí vzduchu na dřevěném podkladu po delší dobu nebo alespoň krátkodobý vznik kondenzátu a uchování vlhkosti na povrchu dřevěných vlysů. Tento proces souvisí s orosováním oken z vnitřní strany a s netěsností mezi křídly a rámem (např. u dřevěných dveří lodžiové stěny). U oken nebo dveří je prostup tepla charakterizován součinitelem prostupu tepla U, který čím je nižší, tak tím více brání úniku tepla z interiéru do exteriéru. Proto starší netěsná okna se dodatečně utěsňují, aby nedocházelo zbytečně k větším tepelným ztrátám. Na druhé straně však není z hygienických důvodů vhodné, aby okna byla zcela vzduchotěsná a nemohlo docházet k přirozené výměně vzduchu. Šíření vzduchu okny je tak charakterizováno koeficientem spárové průvzdušnosti i LV a intenzitou výměny vzduchu v místnosti. Podle ČSN /1994 má být pro dvojitá okna dodržen koeficient i LV = 1, [m 2.s -1.Pa -a ]. Z hygienického hlediska je výměna vzduchu přirozeným větráním určena buď počtem výměn za PSM stavební infozpravodaj

18 hodinu (0,5 0,7 h -1 ) či množstvím čerstvého vzduchu na hodinu a osobu (30 m 3.h -1.osoba -1 ). Výskyt plísní v drážkách dřevěných rámů otvorových výplní (např. obr. 5) svědčí o nadměrné vlhkosti ve stykové zóně. Pokud se venkovní chladnější vzduch dostane netěsností do prostoru mezi oběma skly, je vnitřní skleněná tabule ze strany dutiny ochlazována a ve vytápěné místnosti na vnitřním povrchu musí docházet ke kondenzaci vodní páry v závislosti na teplotním rozdílu mezi teplotou uvnitř dutiny a v interiéru. Je-li spolehlivě utěsněno pouze vnitřní křídlo okna, nemůže tato úprava tento fyzikální proces zastavit, a tak srážení vodní páry na vnitřní ploše okna může pokračovat a v důsledku toho i znehodnocování nátěru. Nebude-li zabráněno vhodným utěsněním pronikání chladnějšího vzduchu zvenku do vnitřní dutiny mezi skly, je jakékoliv těsnění u vnitřních křídel zbytečné. Naproti tomu může též nastat situace, že k orosování může dojít v dutině na vnitřní straně vnějšího křídla v případě, že teplota uvnitř dutiny se bude blížit teplotě vzduchu v interiéru. Jinak při možnosti pronikání teplejšího vzduchu z interiéru do vnitřní dutiny se může za určitých podmínek rozdíl teplot mezi oběma povrchy vnitřního okna snížit, avšak výsledek je ovlivněn řadou faktorů, např. velikostí okna, tloušťkou dutiny, teplotou a relativní vlhkostí vzduchu, ale v našem případě zejména úpravou ostění atd. Tím, že není zajištěno dostatečné překrytí polodrážek na styku křídel s rámy, vznikají jednak tepelné ztráty (součinitel prostupu tepla U není dodržen), jednak nadměrná infiltrace. Pokud škvíry by se vyskytly i v horní části oken, může dojít při malém zapuštění oken od vnějšího líce v důsledku hnaného deště i k zatékání. V každém případě výše popsaná okna mají sníženou funkčnost a jejich životnost je podstatně zkrácena. 5. NÁVRH SANACE Ať již budou uvedené příčiny ověřeny buď nedestruktivní termovizí, odhalující na základě rozdílných zabarvení ploch existující tepelné mosty, nebo destruktivními sondami, budou-li v souladu se skutečným provedením, je nejvhodnější provést plošné zateplování fasády. Zateplovací systémy mohou být kontaktní a nekontaktní. Nekontaktní systémy s předstěnou z plechů, plastových, cementotřískových, keramických a jiných deskových materiálů nemohou být ve fasádě s lodžiemi a prolomené mnoha otvorovými výplněmi uplatněny. Ani z estetického hlediska viditelné deskové materiály na uliční fasádě nepůsobí příznivě. Proto připadají v úvahu jen kontaktní systémy buď ve formě tuhých izolačních hmot (např. pěnový polystyrén, tuhé minerálně vláknité desky) s vnější stranou opatřenou konečnou povrchovou úpravou nebo tepelně izolační omítky. Kontaktní zateplovací systémy izolují tepelně izolačními vlastnostmi vysoce účinného tuhého materiálu, který je lepen pomocí tmelů k podkladu (minimálně na 40 % plochy) a proti odtržení sáním větru jištěna mrazuvzdornými talířovými hmoždinkami v předepsaném počtu. Jako tepelný izolant se nejčastěji používá tuhý samozhášivý pěnový polystyrén v tloušťce alespoň 80 mm, lépe 12 mm. Z požárních důvodů lze tento materiál uplatnit jen do výšky do 22,5 m měřené mezi podlahou prvního a posledního podlaží (od 22,5 m se budovy považují za výškové). Nad touto hranicí se zpravidla používají tuhé minerálně vláknité desky se speciální úpravou, bránící jejich rozvrstvení. Při volbě sanačního opatření je také nutno vycházet z výměny odpadajícího nátěru. Za předpokladu, že nátěr je povahy minerální, je možno jej odstranit pouze mechanicky. S ohledem na tuto skutečnost, životnost a spolehlivost navrženého způsobu je optimálním řešením pro likvidaci plísní a nedostatečné utěsnění spár mezi panely provedení kontaktního zateplovacího systému s použitím následujících tuhých izolačních hmot, a to: a) ve spodní části, která může být mechanicky poškozena (např. kopnutím) s aplikací extrudovaného pěnového polystyrénu, b) nad touto vrstvou s aplikací běžného samozhášivého pěnového polystyrénu. Tuhé minerálně vláknité desky nemusí být použity, poněvadž výška objektu dle požární normy ČSN nepřesahuje 22,5 m (8 výšek podlaží x 2,8 m = 22,4 m < 22,5 m). Ačkoliv extrudovaný polystyrén je cenově dražší než běžný typ, jeho mechanická pevnost je oproti levnějšímu typu mnohem výraznější a v exponovaných místech je jeho použití oprávněné. Vzhledem k cenovým relacím lze použít pružný povrchový nátěr akrylátový (hydrofobní silikonový nátěr je nejlepší, ale též nejdražší). Pokud se prokáže, že spáry mezi výplňovými rámy a stěnou tvoří tepelné mosty, je nutno obnažit místa spojů otvorových výplní s lemujícími konstrukcemi. U výplňových ostění to znamená odstranit nevyhovující betonové zálivky a doplnit je výplní z polyuretanové pěny. Při zateplování fasád je však nutno upozornit i na velmi časté nebezpečí, které spočívá v řešení detailu ostění (zpravidla je rám oken či dveří zcela skryt v ozubu ostění, křídlo otočného okna ani neumožní zateplení provést), takže jeden z velmi kritických bodů není ošetřen. V důsledku toho tak vznikají kilometry potenciálních havarijních spár, jejichž stoprocentní vyřešení vyžaduje opět práce zateplovací firmy (lešení, narušení již hotového detailu nároží ostění atd.) a další finanční náklady. Pro posouzení spár panelových styků je nutno specifikovat jednak kvalitu provedení spoje, zejména jeho zajištění statické funkce, vodotěsnosti a tepelně izolační schopnosti, jednak specifikaci použitého tmelu pro jeho případné doplnění např. z butylenových Elastoplast, Butylplast, z polysulfidových Thiokol, ze silikonových Lukopren, z plasticky jednosložkových olejových Barol, Plastep, z disperzních akrylátových Akrotmel atd. Tyto opravy by neměly být prováděny v zimním období. 6. ZÁVĚR Uvedená analýza poruch v bytech rohové sekce objektu I dokazuje, že: a) technický stav poruchy není v souladu s ČSN a technologickými zásadami, b) prodlužování doby s opravou montovaného obvodového pláště může kromě vynaložených několikanásobných nákladů na jeho sanaci též ohrozit zdraví uživatelů bytu včetně dětí natolik, že byt by se stal z hygienického hlediska nezpůsobilý pro obývání. DOC. ING. VÁCLAV KUPILÍK, CSC. VŠTE České Budějovice LITERATURA [1] ČSN /1994 Tepelná ochrana budov /1 4 [2] Granty Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: a) Zajištění statické bezpečnosti a užitných vlastností panelových budov r. 1996, b) Regenerace panelových domů 1997 až 1999 [3] Kupilík, V.: Znalecký posudek č. 23/10 16 PSM stavební infozpravodaj

19

20 VELETRHY Zpravodajství Stavebních veletrhů Brno 2013 a veletrhu MOBITEX Nový prostor pro prezentaci dřevostaveb? Veletrh DSB Dřevo a stavby Brno! Zcela nový veletrh DSB Dřevo a stavby Brno, který se uskuteční souběžně s tradičními Stavebními veletrhy Brno od 23. do 27. dubna na brněnském výstavišti, je jediným takto zaměřeným veletrhem na Moravě. Problematice dřevěných a montovaných domů se bude věnovat komplexně nabídku vystavovatelů doplní doprovodný program veletrhu a výstava dřevěných montovaných domů v Národním stavebním centru Eden 3000 vedle areálu brněnského výstaviště. Proč na veletrh DSB Dřevo a stavby Brno? Veletrh DSB Dřevo a stavby Brno se na brněnském výstavišti uskuteční s odbornou záštitou a ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů, která si areál brněnského výstaviště vybrala hned z několika důvodů. Veletrh DSB Dřevo a stavby Brno je jediným takto zaměřeným veletrhem na Moravě. Navíc vhodná geografická poloha brněnského výstaviště nám umožní oslovit pro nás zajímavé regiony celou Moravu, blízké Slovensko a další okolní země. Z dalších důvodů nesmíme opomenout ani nejmodernější veletržní areál v ČR, a samozřejmě možnost uspořádat veletrh na jaře, ještě před zahájením stavební sezóny, řekl předseda Asociace dodavatelů montovaných domů Ing. arch Petr Vala. Ucelená problematika dřevěných a montovaných domů Veletrh DSB je zaměřen především na prezentaci dřevěných staveb, konstrukcí, materiálů pro dřevostavby a konstrukce, základů a opláštění pro dřevostavby. Stranou pozornosti nezůstávají ani speciální technika pro dřevěné stavby, či stroje a zařízení ke zpracování dřeva. Nabídku vystavovatelů rozšiřuje doprovodný program veletrhu, který je připraven ve spolupráci s odbornými partnery a asociacemi, a to jak pro odborníky, tak i pro zájemce o dřevěné stavění z řad široké veřejnosti. Inspiraci z hotových domů mají návštěvníci možnost načerpat v Národním stavebním centru Eden 3000, které se nachází v blízkosti brněnského výstaviště. Postav a vybav dům během pěti dnů Prezentovanou problematiku veletrhu DSB Dřevo a stavby Brno doplňují tradiční Stavební veletrhy Brno, které pokrývají prakticky všechny oblasti stavebnictví a technického zařízení budov. Komplexní nabídka vystavovatelů Stavebních veletrhů Brno je nově rozdělena dle jednotlivých fází stavby tak, aby návštěvníci během pěti dnů trvání veletrhu postavili, zrekonstruovali a plně vybavili celý byt či dům. Navíc pod vedením nezávislých odborníků. Vzniklo tak šest tématických celků zakládání stavby, hrubá stavba, technické zařízení budov, interiér, zahrada a hobby a také dřevostavby, které jsou relativně samostatným tématickým celkem. Návštěvníky po jednotlivých etapách stavby či rekonstrukce bude provázet specializovaný průvodce návštěvníka věnovaný dané problematice, což vytváří další prostor pro nadstavbovou propagaci vystavovatelů. Problematika energetické náročnosti budov a směrnice EPBDII Pomyslné pojítko mezi jednotlivými celky tvoří problematika úspor energií, energeticky úsporného stavění, která je stále více než aktuální pro každého z nás. A to nejenom z pohledu úspory finančních prostředků, ochrany životního prostředí, ale především také v souvislosti s implementačním procesem evropské směrnice o energetické náročnosti budov známé pod zkratkou EPBDII. Stejně jako před lety byly Stavební veletrhy Brno místem vyhlášení dotačního programu Zelená úsporám, podobně i dnes budou místem pro otevřenou diskuzi zástupců odborných asociací, vlády a veřejnosti k této směrnici. Více informací naleznete na 18 PSM stavební infozpravodaj