Klesá spotřeba elektřiny. Energetici investují dál.

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY ČERVEN 2009 HLAVNÍ TÉMA ENERGETIKA ZAOSTŘENO NA ARCHITEKTURU Kde skončí jaderný odpad? 4 Tomáš Sedláček a Jan Vejmělek 8 9 Stavby roku Klesá spotřeba elektřiny. Energetici investují dál. OBYVATELÉ A FIRMY V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH SPOTŘEBOVALI DO KONCE DUBNA O DEVĚT PROCENT MÉNĚ ENERGIE NEŽ LONI. NEJVÍC SNÍŽILY SPOTŘEBU PRŮMYSLOVÉ PODNIKY. DOMÁCNOSTI PROPÁLILY O NĚCO VÍCE ENERGIE NEŽ LONI. Morava V roba oceli klesla o ãtyfiicet procent. PrÛmyslová v roba se propadla o dvaadvacet procent. Mrazivé zprávy posledních mûsícû mají za následek dal í propad: na Moravû se od poãátku roku spotfiebovalo o témûfi deset procent ménû energie neï ve stejném období minulého roku. V celorepublikovém prûmûru je to o témûfi est procent ménû. Velkoodbûratelé sníïili spotfiebu o témûfi osmnáct procent. Maloodbûratelé poprvé hlásí sníïení dodávek aï o devût procent. Jedin, kdo spotfiebovává stále více energie, jsou domácnosti. Je zfiejmé, Ïe souãasná ekonomická situace v raznû ovlivàuje spotfiebu elektrické energie. Pokles spotfieby elektfiiny odráïí primárnû sníïení ãi omezení produkce v robních spoleãností ve v ech hospodáfisk ch odvûtvích. Toto sniïování lze jiï mimo jiné pozorovat na cenách, za které je prodávána elektfiina na PraÏské energetické burze. uvedl Richard Rezner z PricewaterhouseCoopers Audit. Boom sluneční energie Ani tento fakt ale nebrání energetick m spoleãnostem, aby investovaly do nov ch elektráren. Nejvíce je láká zelená energie. Aby ne. Státem garantované ceny, politická vûle a efektivnûj í technologie jsou pro energetiky velkou v zvou. Firmy, které prodávají zelenou energii, ji mûïou prodávat aï desetinásobnû dráï neï jaderné elektrárny. Proto mezi v robci sluneãní energie probíhá boj, do kterého chce zasáhnout i stát. V kupní cena sluneãní energie je v nûkter ch oblastech ekonomicky za hra- Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2008 dosáhla v Česku 3,74 TWh Nejvýznamnější zelená elektřina pochází ze spalování biomasy Elektřina z obnovitelných zdrojů činí 5,19 % z celkové spotřeby Státní podpora zelené elektřiny bude v roce 2010 činit 81,30 Kč na h nou, protoïe distributofii musí posilovat vedení. Zákazníci pak zaplatí víc, vysvûtlil éf Energetického regulaãního úfiadu Josef Fifit. Zatímco loni udûlil Energetick regulaãní úfiad v pûti moravsk ch krajích 73 licencí pro stavbu sluneãních elektráren, letos uï má dokument v ruce 437 firem. Ne v echny ale chtûjí stavût fotovoltaické parky. Staãí jim, kdyï získanou licenci draze prodají. Majitelé elektráren totiï mají jistotu, Ïe na vyrobené elektfiinû vydûlají. Zatímco za energii z vûtru platí energetické spoleãnosti 2,34 koruny za kilowatthodinu, elektfiinu ze slunce vykupují za 12,79 koruny. Spotřeba elektřiny v dubnu Moravskoslezský kraj 696, 7 GWh 2. Jihomoravský kraj 423, 7 GWh 3. Kraj Vysočina 298,6 GWh 4. Olomoucký kraj 265, 6 GWh 5. Zlínský kraj 210,5 GWh Solární panely tak zejména na jihu Moravy rostou aï stoprocentním tempem. Takov m, Ïe mu nestaãí ani energetiãtí giganti. adû Ïádostí uï nejsme schopni vyhovût, potvrdil Vladimír Vácha, mluvãí spoleãnosti E.ON. Prudké zrychlení v stavby solárních elektráren v leto ním roce vyvolal pokles cen technologie. Napfiíklad cena solárních panelû za poslední rok a pûl klesla o dvacet procent. Oproti situaci pfied ãtyfimi lety jsou ceny na polovinû. Zatímco pûvodní pfiedpoklady poãítaly s tím, Ïe by se solární elektrárna mûla zaplatit do dvaceti let, v souãasné dobû klesla návratnost investice na necel ch est let. PfiestoÏe jsou sluneãní elektrárny nyní pod drobnohledem, jejich v kon je v energetickém koláãi minimální. Zabírá necel ch 0,5 procent z vyrobené elektfiiny. V echny moravské sluneãní elektrárny mûly v dubnu v kon 36,1. Pro srovnání: tfii elektrárny spalující uhlí mají v kon Je tû nedávno to ale vypadalo, Ïe se severní Morava bude muset na nûkolik mûsícû obejít bez nejvût í uhelné elektrárny v Dûtmarovicích s v konem 800. DÛvodem ãtrnáctidenní odstávky byla klesající spotfieba energie, nízké ceny proudu na burze a naopak drahé ãerné uhlí. Elektrárna spaluje ãerné uhlí, proto je nejdraï í elektrárnou skupiny âez. Její odstávkou skupina u etfií desítky milionû korun, uvedla tehdy mluvãí âez Alice Luti anová. Pokraãování na stranû 2 Vyrostl největší větrný park Řepková expanze Bioplyn: zápach i užitek Soutěž malých obcí Hospodářství v Bruselu Horní Lodûnice Nad ternberkem v Olomouckém kraji vyrostla minul mûsíc nová kulisa. V katastru obcí Horní Lodûnice a Lipina se tyãí devût stopadesátimetrov ch vûtrníkû. Investofii tam postavili nejvût í vûtrn park v âesku. DokáÏe vyrobit elektfiinu pro pûtaãtyfiicet tisíc lidí. Obce, které stavbu povolily, mají z gigantû prospûch. Majitel elektrárny jim totiï bude kaïd rok pfiispívat do obecní kasy. Rozpoãet se jim tak aï zdvojnásobí. Obyvatelé okolních vesnic ale protestují. Více na stranû 4 Brno âesko by mûlo do dvou let zv it o procento podíl biopaliv. Zatímco loni rostla fiepka na plo e jako je 687 brnûnsk ch pfiehrad, za dva roky uï to bude témûfi 1158 Pr glû. âtûte na stranû 6 Velké Albrechtice, Lípa Zatímco v jedné vesnici jsou z bioplynové stanice ne Èastní, v druhé jásají. Ve Velk ch Albrechticích na Novojiãínsku dvû bioplynové stanice zpûsobily obci pfiezdívku smradlavá obec. Elektfiinu tam totiï vyrábí v b valém velkokapacitním vepfiínû. Lípû na Havlíãkobrodsku by se zase mohlo fiíkat chytrá obec. Vytápûjí tam totiï kolu z odpadního tepla bioplynové stanice. Ta spaluje nezapáchající kukufiici. Dûti se tak mohou uãit v teple, za které obec nezaplatí ani korunu. âtûte na stranû 6 Moravské hospodáfiství Redakce vyhlásila pfied dvûma mûsíci soutûï o nejzdafiilej í rekonstrukci obecního úfiadu. Dûkujeme v em obcím, které nám zaslaly peãlivû pfiipravené materiály. âtûte na stranû 14 Brusel Moravské hospodáfiství reprezentovalo evropské novináfie na schûzce pracovní skupiny Evropské komise s názvem INFORM. Redaktorka Alice Dvofiáková ve svém pûtaãtyfiicetiminutovém vystoupení seznámila úfiedníky se sv mi novináfisk mi zku enostmi. Reagovala také na prezentaci anal zy o mediálním obrazu Evropské komise. Fakta, která studie pfiinesla, mohu jen potvrdit. Tvrdá a konkrétní data jsou pro nás skuteãnû nejpfiínosnûj í, fiekla Dvofiáková. Více na stranû 15

2 02_mh :36 Stránka 1 ČERVEN 2009 MORAVSKÉ ELEKTRÁRNY JADERNÁ Dukovany 1760 VODNÍ nad 1 Dlouhé Stráně Dalešice Vranov nad Dyjí Vír I, II Kružberk Slezská Harta Brno-Kníničky Nové Mlýny Strž Mohelno Spytihněv Znojmo Šance CELKEM TEPELNÉ Dětmarovice, Ostrava-Třebovice Hodonín CELKEM STRANA 2 E N E R G E T I K A N A M O R AV Ě Dukovany nemají konkurenci ,3 7,8 4,4 3 3,1 2,4 2,1 1,76 1,6 1,3 1, Podívejte se, kde se na Moravě vyrábí elektřina SPALOVACÍ A PLYNOVÉ Brno (všechny zdroje) Karviná Otrokovice Olomouc Přerov Kyjov Ostrava Krnov Vsetín Frýdek-Místek Velké Němčice Nové Město CELKEM 181, , ,8 4,9 4,8 3 2, , ,6 1, ,2 Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii, Czech RE Agency atomová tepelná větrná spalovací a plynová fotovoltaická vodní větrná ve výstavbě bioplynová Klesá spotřeba elektřiny. Energetici investují dál. Dokonãení ze strany1 Nyní ale âez tvrdí, Ïe je v e v pofiádku. Tfii sta zamûstnancû elektrárny se o práci bát nemusí. O podrobnostech, na kter ch se domluvili se sv m dodavatelem OKD, ale nechtûjí mluvit. V znam ãerného a hnûdého uhlí podle Paãesovy komise pro posouzení energetick ch potfieb bude v âesku neustále klesat. Zatímco nyní vyrábíme aï edesát procent energie z hnûdého a ãerného uhlí, v roce 2040 by uhelná energie nemûla b t vy í neï deset procent. V znamn m energetick m zdrojem jsou také teplárny. Témûfi v echny totiï kromû tepla vyrábûjí také elektrickou energii. V kraj- VĚTRNÉ Horní Loděnice Bantnice Břežany Veselí u Oder Protivanov Ostružná Kámen Drahany Horní Guntramovice Maletín Lipná Hraničné Petrovice Brodek u Konice Mravenečník Mladoňov Hostýn Potštát Velká Kraš CELKEM ,3 4 3, ,7 1,2 1,2 0,5 0,2 0,2 0,2 59,6 BUDUJÍCÍ SE: Zátor (2010) Heřmanice (2009) 2,5 2 2,15 1,1 0,9 0,9 0,7 0,6 0,5 0,34 0,12 0,1 0,04 0,02 FOTOVOLTAICKÉ BIOPLYNOVÉ nad 1 Hodonín Karviná Otrokovice Olomouc Pelhřimov Krnov Frýdek-Místek Velké Albrechtice Ostrava-Přívoz Modřice CELKEM MORAVSKÉ ELEKTRÁRNY sk ch mûstech dokonce takovou, Ïe dokáïe v pfiípadû v padku udrïet elektfiinu na základní úrovni pro celé mûsto. V Brnû by tak napfiíklad mohly nadále jezdit tramvaje a nemocnice by mohly dál fungovat, vysvûtlil mluvãí Teplárenského sdruïení âr Pavel Kauffman. Elektfiina je tak pro teplárny velmi zajímav byznys. V Brnû proto pfiipravují rekonstrukci malomûfiické teplárny tak, aby spoleãnost Teplárny Brno mohla provozovat dvû plynové turbíny za více neï miliardu korun jako záloïní zdroj. Podle vedení spoleãnosti firma kotle nejen uïiví, ale mûïe také díky zisku zlevàovat cenu tepla pro BrÀany. Energetické dotace: kde a jak žádat? DOMÁCNOSTI Zelená úsporám PROGRAM URČENÝ PRO VLASTNÍKY RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMŮ Oblast C: Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Kotel na biomasu Tepelná čerpadla Vytápění tuhými nebo kapalnými fosilními palivy Instalace solárně-termických kolektorů (dotace pouze v případě novostaveb) Do konce roku 2012 je alokováno 25 miliard. OBCE Operační fond Životní prostředí 10. VÝZVA Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1. Výstavba a rekonstrukce zdrojů energie využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE) (teplo, elektřina, kombinace tepla a elektřiny) VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE ZDROJŮ TEPLA VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, respektive zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie, výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody Zajímav je také rozvoj energie získávané ze spalování biomasy. Spoleãnost âez spaluje rostlinné zbytky v jihomoravském Hodonínû. Loni tam spálila o témûfi tfiicet procent biomasy více neï pfied dvûma lety. A plánuje dal í, aï dvojnásobné, roz ífiení. Pfiedpokládáme, Ïe by se zde v roba elektfiiny z biomasy mohla posunout z loàsk ch 149 GWh aï k hranici 300 GWh. Kotel FK2 je v souãasnosti sv m v konem nejvût í zafiízení tohoto druhu na spalování ãisté biomasy v âesku, uvedl manaïer komunikace spoleãnosti âez Martin Schreier. AÏ dvû stû tun lignitu tam mûïou nahradit ekologick m zdrojem. Veronika Hrdá Hodonice Hrádek Jaroslavice Dubňany Ostrošská Lhota Vojkovice Krhovice Dyjákovice VUT Brno Dukovany MU Brno VŠB Ostrava Miroslav Moravský Krumlov Starojická Lhota CELKEM všechny zdroje 36,1 Zdroj: Energie z rostlin: Chybí podpora BIOMASA BY PODLE ODBORNÍKŮ MĚLA DO DVACETI LET PŘEDSTAVOVAT PĚTAOSMDESÁT PROCENT Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE. Zemûdûlci ale varují: stát si musí pohlídat, aby nedo lo k pfievaze energetick ch plodin nad potravinami. PfiestoÏe to vypadá, Ïe energetické plodiny jsou dnes jen surovinou zelen ch aktivistû, za dvacet let budou velk m konkurentem souãasn ch energetick ch zdrojû. Podle propoãtû expertû bude v roce 2030 v âesku rûst témûfi dva miliony hektarû energetick ch dfievin VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE ZDROJŮ ELEKTŘINY VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny výstavby a rekonstrukce malých vodních elektráren výstavba elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou) výstavba větrných elektráren výstavba geotermálních elektráren VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE ZDROJŮ PRO KOMBINOVANOU VÝROBU ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA VYUŽÍVAJÍCÍCH OZE. Instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, včetně technologie pro získávání a výrobu bioplynu, tj. např. bioplynové stanice, instalace kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu (např. klasický parní cyklus, ORC, zplyňování biomasy + plynový motor apod.), kombinovaná výroba elektřiny a tepla z geotermální energie Úspory energie a využití odpadního tepla (nepodnikatelská sféra) REALIZACE ÚSPOR ENERGIE snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní) VYUŽÍVÁNÍ ODPADNÍHO TEPLA aplikace technologií na využití odpadního tepla (rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla a podobně) možnost podávání žádostí: do 30. června u osy 3.2. možnost podávání žádostí také od 3. srpna do 30. září Alokace: 5 miliard korun a bylin. To je témûfi polovina zemûdûlské plochy. Vzhledem k tomu, Ïe jich loni zemûdûlci zasadili na tisícovce hektarû, zní takové ãíslo neuvûfiitelnû. Pokud máme zajistit potravinovou jistotu, tak musíme vysadit 0,2 hektarû potravin na jednoho obyvatele. Musíme tedy udrïet dva aï tfii miliony hektarû. Takové ãíslo nám ale nezaruãí sobûstaãnost. Budeme muset potraviny dováïet, uvedl tajemník Agrární komory Martin Fanty. Podle zastáncû energetick ch plodin takov scénáfi ale nehrozí. Stát by mûl podpofiit ty zemûdûlce, ktefií chtûjí energetické plodiny pûstovat na nevyuïívan ch pûdách. Tûch je u nás témûfi milion hektarû, upozornil místopfiedseda âeského sdruïení pro biomasu Vladimír Stupavsk. Podle nûj je také nekoncepãní, Ïe ministerstvo zemûdûlství v roce 2007 pfiestalo vyplácet dotace na podporu energetick ch bylin. Zemûdûlci okamïitû sníïili v mûru o polovinu, upozornil Stupavsk. V dobû, kdy stát podporoval energetické plodiny, jich vysadili ãe tí farmáfii 1708 hektarû. Podle ministerstva zemûdûlství musel stát dotaci zru it kvûli takzvané subvenãní duplicitû. To v praxi znamená, Ïe pokud je nûkterá oblast podporovaná evropsk mi penûzi, nemûïe stejné projekty dotovat stát. Od pfií tího roku si ale âesko s Unií vymûní role. Podpora je letos uplatnûna naposledy. Farmáfii tak mohou od pfií tího roku do roku 2013 ãerpat peníze pouze na zpracování biomasy, nikoli v ak pro její pûstování. Vyjednáváme o pfiípravû a spu tûní vhodné dotace, vysvûtlila mluvãí ministerstva zemûdûlství Tereza Magdalena Dvofiáãková. Veronika Hrdá FIRMY Operační fond Životní prostředí 4. VÝZVA Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Pouze pro takzvané velké projekty. Celkové náklady musí převyšovat 25 miliónů eur Výstavba a rekonstrukce zdrojů energie využívajících OZE (teplo, elektřina, kombinace tepla a elektřiny) Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE. možnost podávání žádostí: do18. prosince maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory je 50 milionů korun maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory je 100 milionů korun Švýcarské fondy Pro municipality Pouze Olomoucký, Moravskoslezský, případně i Zlínský kraj 2.1 Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí Projekty v minimální hodnotě 3 milionů CHF, každý v oblasti: Zavádění systémů obnovitelných zdrojů energie Zlepšení energetické efektivity: například snížení energetických ztrát Modernizace tepelných elektráren a dálkových vytápěcích soustav Opatření v sektoru veřejné dopravy a veřejného sektoru s cílem snížit znečištění ovzduší Alokace: 29 milionů švýcarských franků tedy cca 507 milionů korun

3 ČERVEN 2009 STRANA 3 INZERCE TB služby, s. r. o. rozšiřuje nabídku služeb O vyčlenění havarijní služby a dalších činností z produktového portfolia společnosti Teplárny Brno, a. s. bylo rozhodnuto krátce po sloučení brněnských teplárenských společností. Tyto služby dnes zajišťuje dceřinná společnost TB služby, s. r. o., která byla založena dne 1. října Společnost TB služby, s. r. o. poskytuje servisní zázemí nejen pro Teplárny Brno, ale také pro více než bytových domů v Brně a Jihomoravském kraji. Oblast poskytovaných služeb společnosti se neomezuje pouze na systém centrálního zásobování teplem (CZT), ale působí i v lokalitách, které připojení na CZT neumožňují. TB služby, s. r. o. Zajistíme pro Vás: non-stop havarijní službu v oborech topení, voda, plyn a elektroinstalace s výjezdem do 1 hodiny výstavbu plynových kotelen opravy a rekonstrukce kotelen a výměníkových stanic včetně venkovních rozvodů tepla rekonstrukce rozvodů ÚT, TUV a studené vody včetně odpadů montáž, opravy, výměny měřidel spotřeby tepla, elektroměrů, plynoměrů a vodoměrů kompletní elektroinstalační práce včetně revizí provoz a správu rozvodů tepla v bytových domech rozúčtování nákladů na teplo a TUV na jednotlivé bytové jednotky autorizované měření emisí servis hořáků plynových kotlů dodávku, montáž a servis plynových kotlů BAXI drobné stavební práce a řadu dalších činností Kontakt: TB služby, s. r. o. Sídlo: Janouškova 1a, Brno Telefon: , Fax: petrucha@tbsluzby.cz Význam záložních zdrojů v budoucnu vzroste STÁLE SE ROZŠIŘUJÍCÍ INFRASTRUKTURA A ROSTOUCÍ ZÁVISLOST NA ELEKTROSPOTŘEBIČÍCH SI VYNUTÍ BUDOVÁNÍ DALŠÍCH TZV. ZÁLOŽNÍCH ZDROJŮ ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Alexej Nováãek generální fieditel Teplárny Brno, a.s. V âeské republice jsou záloïnízdroje rozmístûny nerovnomûrnû a s rûzn m pomûrem vyveden ch v konû, ale jejich pfiítomnost je neocenitelná. Jsou zdrojem nouzového zásobování a zodolàují elektrizaãní soustavu. Mezi v znamné hráãe na trhu s energiemi v âeské republice patfií spoleãnost Teplárny Brno. Ze sv ch zdrojû zásobuje teplem cca 92 tisíc brnûnsk ch domácností a fiadu v znamn ch brnûnsk ch institucí, elektfiinu dodává do distribuãní sítû. O v znamu a provozování záloïních zdrojû elektrické energie jsme hovofiili s generálním fieditelem spoleãnosti Teplárny Brno Ing. Alexejem Nováãkem. Mezi záloïní zdroje se fiadí i teplárensk provoz âerven ml n v Brnû. Co jsou záloïní zdroje a jak je jejich v znam? Elektrizaãní neboli pfienosová soustava âeské republiky je rozsáhl m systémem, kter je ve své podstatû velmi zraniteln. Hlavním úkolem správce soustavy je zajistit bezpeãn a spolehliv pfienos elektfiiny a v kaïdém denním okamïiku udrïet rovnováhu mezi v robou a spotfiebou. Aby bylo moïné uspokojit rostoucí poptávku po elektrické energii, je nutné mít k dispozici dostateãné mnoïství zdrojû, které ji vyrobí. V dûsledku celé fiady vlivû v ak dochází k ãastému naru ení této rovnováhy. AÈ uï se jedná o moïné poruchy na zdrojích, havárie, rozmary poãasí ãi selhání lidského faktoru. V takov ch chvílích musí b t k dispozici záloïní, respektive piãkové zdroje. Pouze ty jsou schopny ve velmi krátkém ãase od vydání pokynu dispeãera pfienosové soustavy najet na pln v kon a nedostatek v síti vykr t. Co by se stalo, kdyby záloïní zdroje nebyly k dispozici? Absence záloïních zdrojû by vedla k velmi ãast m v padkûm v dodávkách elektrické energie, aï v tom nejhor ím pfiípadû k rozpadûm elektrizaãní soustavy, tzv. blackoutûm. V znam tûchto zdrojû bude v budoucnu nab vat na dûleïitosti. Poruchy v dodávkách a nestabilní v kony alternativních zdrojû energie, zejména vûtrn ch a solárních elektráren, si realizaci dal ích piãkov ch zdrojû zcela jistû vynutí. Mají Teplárny Brno zku enosti s provozováním záloïního zdroje? Jeden z provozû na í spoleãnosti âerven ml n se od roku 2004 fiadí mezi záloïní zdroje. Jedná se o paroplynov cyklus, kter je nejmodernûj ím zdrojem spoleãnosti a patfií i mezi nejmodernûj í v Evropû. Provoz je certifikován k poskytování podpûrn ch sluïeb elektrizaãní soustavû sekundární a terciární regulaci a dispeãerské 30 minutové záloze. PodpÛrné sluïby jsou poskytovány pfiedev ím v topné sezónû a prakticky se jedná o dálkové fiízení v konu provozovaného zafiízení. Dispeãerská záloha je poskytována v mimotopné sezonû, kdy je nutné pomoci s udrïením rovnováhy pfienosové soustavy. Jak jsem jiï uvedl, záloïní zdroje musí b t schopny rychlého najetí na pln v kon. Proto se o nich hovofií jako o rychle startujících zdrojích. Jaká je v hoda záloïního zdroje âerven ml n? âerven ml n spaluje v hradnû zemní plyn a zafiízení je schopno bez jak chkoli problémû najet na pln v kon do 30 minut. Takto flexibilní v ak umí b t pouze plynové nebo vodní elektrárny. Napfiíklad uheln zdroj tuto sluïbu poskytovat nemûïe, protoïe neï dosáhne plného v konu, uplyne est aï sedm hodin. To je v ak velmi dlouhá doba pro udr- Ïení pfienosové soustavy v dobû její nerovnováhy. Lze charakterizovat dûsledky rozpadu elektrizaãní soustavy? Blackout je noãní mûrou v ech energetikû. Je to stav, kdy se do rozsáhlej ího území na nûkolik hodin pfieru í dodávky elektrické energie. Blackout je vût inou zpûsoben vznikem mimofiádné události, která vyvolá vlnu dal ích a jako lavina se nekontrolovatelnû ífií. Dnes, kdy si Ïivot bez elektrické energie nedovedeme pfiedstavit, mûïe mít dlouhodob rozpad elektrizaãní soustavy nedozírné následky. ZáloÏní zdroje jsou tedy zdrojem nouzového zásobování a zodolàují celou pfienosovou soustavu, která je dnes navíc mezinárodnû propojená. Napomáhají chránit zdraví, Ïivoty a majetky obyvatel a v neposlední fiadû pfiispívají ke stabilitû ekonomik jednotliv ch zemí. Kontakt: Teplárny Brno, a.s. Sídlo: Okružní 25, Brno Telefon: Fax: mail@tepl-brno.cz KB Municip PR MoravHosp 255x183.indd :10:58

4 ČERVEN 2009 STRANA 4 V Ě TRNÁ ENERGIE U Šternberka vyrostl největší větrný park DEVĚT STOPADESÁTIMETROVÝCH VĚTRNÍKŮ VYROSTLO ZA JEDEN MĚSÍC NA KOPCI NAD ŠTERNBERKEM. OBCE, KTERÉ STAVBU POVOLILY, NA ELEKTRÁRNĚ VYDĚLAJÍ. OSTATNÍ JSOU PROTI. Horní Lodûnice, Lipina Trasa Ecce homo nedaleko ternberka má od ãervna zajímavou kulisu. Na samotném vr ku kopce proslaveného motocyklov mi závody do vrchu se tyãí devût vûtrn ch elektráren. A podle investorû i vedení obce pfiibudou dal í. Vûtrn park v katastru Horní Lodûnice a obce Lipina v Olomouckém kraji se tak stal jedním z nejvût ích v âesku. AÏ se elektrárna spustí, stoupne v kon olomouck ch vûtrníkû témûfi dvojnásobnû. Vûtrn park byl postaven ve znamení devítek: stoïárû stojí na kopci devût, prûmûr vrtule mûfií devadesát metrû a jedna z nich stála devadesát milionû. Pfiípravy trvaly est let. Samotnou stavbu jsme ale zvládli za jeden mûsíc, prozradil Jifií Pfiikryl ze spoleãnosti Ventureal, která park stavûla. Vûtrníky mají v kon 2000 kw. V echny dohromady dokáïou pokr t spotfiebu aï pûtaãtyfiiceti tisíc lidí. Tolik jich Ïije ve mûstû jako je témûfi cel Pfierov. Vlastník energii prodá za 2,34 korun. Jeden stoïár by se mu tedy mûl zaplatit do patnácti aï dvaceti let. Îivotnost vûtrníkû je pfiitom pûtadvacet aï tfiicet let, podotkl Pfiikryl. Na stavbû vûtrníkû kromû investora vydûlají hlavnû obce, které stavbu schválily. Horní Lodûnice, na jejímï území stojí est vûïí, získají do svého rozpoãtu nûkolik stovek tisíc roãnû. Tyto peníze nám teì pomûïou pfii získávání dotací z Evropské unie. UvaÏujeme proto, Ïe bychom povolili stavbu i dal ím firmám. Oãekávám, Ïe by na na em kopci mohlo stát nakonec aï patnáct podobn ch vûïí, uvedl starosta Horní Lodûnice Gustav RepaÀ. Podobnou v hodu má i obec Lipina. KaÏd rok získáme témûfi dvû stû tisíc korun. V na í obci Ïije sto padesát obyvatel. Taková ãástka pro nás znamená témûfi polovinu rozpoãtu, uvedl starosta obce Lipina Tomá Pudl. Zatímco tyto obce mají z elektrárny radost, jiné zufií. Z vûtrn ch elektráren totiï nemají nic jiného neï jen impozantní pohled na toãící se vrtule. Obyvatelé okolních obcí, jako je Tû íkov nebo ternberk, jsou postiïeni zhor en m Ïivotním prostfiedím. Zv í se hluk, v okolí bude odlétat námraza. Lidi budou ru it také oranïová v straïná svûtla. A to nemluvím o degradaci oblasti, která mohla slouïit pro rekreaci, uvedl Josef Kapitán z petiãního v boru proti v stavbû vûtrného parku. Podobn ch parkû jako v Horní Lodûníci mûlo na Moravû vyrûst do dvou let hned nûkolik. Nakonec se ale investofii musí uskromnit. Obce Jifií Sláma / FOTO Sláma s lesem stopadesátimetrov ch sto- ÏárÛ nesouhlasí. SvÛj plán musela pfiehodnotit napfiíklad spoleãnost âez Obnovitelné zdroje, která chtûla nedaleko jaderné elektrárny Dukovany postavit aï osm vûtrníkû. Nakonec jich vztyãí pût. PfiestoÏe mûly pûvodnû stát pfiímo na území Dukovan, kvûli odporu místních obyvatel budou stoïáry stát o nûkolik metrû dál v katastru obce Re ice. Elektfiina by se zde mûla zaãít vyrábût v roce Máme uï povolení od zastupitelstva obce. Projekt se v souãasnosti nachází ve stavu fiízení EIA zji Èování dopadû stavby na Ïivotní prostfiedí. Dal í vûtrné elektrárny pfiipravujeme v blízk ch obcích Tavíkovice a âermákovice, uvedl Martin Schreier z âez Obnovitelné zdroje. I tato spoleãnost se snaïí pohled na vûtrníky kompenzovat penûzi. Poãítáme s ãástkou 210 tisíc korun roãnû za kaïdou elektrárnu na katastru obce, dodal Schreier. Za posledních sedm let âesk energetick úfiad udûlil licenci jedenatfiiceti moravsk m vûtrn m elektrárnám. Dohromady mají instalovan v kon 37,5. Pro srovnání: parní elektrárny na Moravû mají v kon 2065,4. Moravská vûtrná energie pokryje spotfiebu zhruba 93 tisíc lidí. Nejvíce vûtrné elektfiiny se vyrobí v Olomouckém kraji. Tam jsou postavené elektrárny o v konu 19,2. AÏ se spustí elektrárna v Horní Lodûnici, bude to témûfi dvojnásobek. Nejménû vûtrné energie pochází ze Zlínského kraje. V kon vûtrníkû je 0,3. Vítr vyrobil elektřinu pro tisíce lidí INVESTOŘI SE U NÁS SETKÁVAJÍ S RŮZNÝMI ARGUMENTY. PATŘÍ MEZI NĚ I TEN, ŽE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY SE VE SVĚTĚ JIŽ NESTAVÍ. Michal Janeãek pfiedseda âeské spoleãnosti pro vûtrnou energii V zahraniãí se pr od v stavby upustilo po zji tûní, Ïe jsou vûtrné elektrárny k niãemu a zápory pfieva- Ïují nad pfiínosy. Musím se tûmto argumentûm pousmát. Celosvûtov nárûst je v posledních jedenácti letech velmi dynamick. Vûtrné elektrárny se ve svûtû staví dále a naopak stále více. Meziroãní pfiírûstek oproti roku 2007 je 29 procent. Zásadní argument pro vûtrnou energii je ten, Ïe jde o alternativní zdroj energie, kter není závisl na klasick ch palivech. SniÏuje tedy ekonomickou a politickou závislost zemí, kde se vyuïívá. Vûtrná energie mûïe oddálit vyãerpání zásob uhlí, ropy, plynu, uranu. Co se t ká samotn ch vûïí, tak si musíme uvûdomit, Ïe jsou to doãasné stavby, které jsou snadno a za krátkou dobu postaveny. Stejnû tak mohou b t rychle demontovány. Je to obrovská v hoda oproti v stavbû klasick ch elektráren. Velkou v hodou je také cena, která je garantována státem se velmi rychle pfiibliïuje trïním cenám. Z dlouhodobého hlediska bude v na em oboru cena srovnatelná s trhem. Vûtrné elektrárny produkují zcela ãistou energii po celou dobu své Ïivotnosti, bez jak chkoli emisí. Naopak etfií emise CO 2, které jsou produkovány jin mi zdroji. Oddálíme vyčerpání neobnovitelných zdrojů Od mnoh ch sly ím pfiipomínky, Ïe stroje jsou pfiíli vysoké. Je to proto, aby co nejlépe vyuïily vítr. Argument, Ïe nepfiijatelnû ovlivàují krajinn ráz, a proto je nelze povolovat, je diskutabilní. Hodnocení vlivu na krajinn ráz je individuální, a tedy subjektivní. KdyÏ si uvûdomíme v echny pfiedchozí v hody, tak se tento vliv na krajinn ráz v celkovém kontextu jeví zcela jinak. Vûtrné elektrárny tedy nabízí rychlé fie ení jak etrn m zpûsobem vyrábût ãistou energii. V âeské republice je dobr potenciál a dokázali bychom vyrobit asi tolik, kolik dnes vyrábíme z vodních elektráren. A to není malé mnoïství. Nesmíme totiï zapomenout, Ïe se ve svûtû stavûly je tû pfied nûkolika lety stroje s instalovan m v konem 500 aï 850 kw. Znamená to tedy, Ïe stojí velké mnoïství strojû na mnoha místech. Na e v hoda je, Ïe stavíme jiï velmi moderní technologie s instalovan m v konem dvû. Velmi brzy se bûïnû doãkáme strojû s instalovan m v konem tfii. V hodou je, Ïe celkov instalovan v kon mûïe stoupat, aniï budeme potfiebovat postavit tisíce a tisíce stoïárû. O tom, Ïe jiï dnes jsou tato slova reálná, svûdãí fakt, Ïe asi 120 vûtrn ch elektráren v âesku s instalovan m v konem 150 vyrobilo v roce 2008 jiï 245 GWh elektrické energie. Toto mnoïství by pokrylo spotfiebu asi lidí. To je napfiíklad mûsto o velikosti Plznû.... Problémy s větrnou energií NA PRVNÍ POHLED BY SE MOHLO ZDÁT, ŽE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY JSOU VELMI VÝHODNÉ. V ČESKU ZPŮSOBUJÍ ALE MNOHO PROBLÉMŮ. Jifií Oliva pfiedseda pfiedstavenstva, Teplárny Brno a. s. Minimální teoretická úãinnost vûtrné elektrárny je necel ch 60 procent. Pfiedpokladem této úãinnosti je v ak pfiízniv vítr o rychlosti vy í neï est metrû za sekundu, kter fouká nejlépe cel rok. Pro hodnocení úãinnosti vûtrné elektrárny je zásadní ukazatel roãního vyuïití. V âeské republice byl ukazatel roãního vyuïití vûtrn ch elektráren v roce 2005 jedenáct procent, v roce 2007 necel ch tfiináct procent. Pokud je tedy v hodné nûkde stavût vûtrné elektrárny, pak to rozhodnû není lokalita na í stfiedoevropské republiky, n brï napfiíklad vody a pobfieïí Severního mofie. Vzhledem k roãnímu vyuïití vûtrn ch elektráren na na em území nebude objem elektrické energie vyrobené vûtrem v energetické bilanci v znamn. Pokryje ve velmi optimistické variantû asi jedno procento celkové roãní spotfieby. Za je tû závaïnûj í problém lze povaïovat tu skuteãnost, Ïe produkce elektrické energie z vûtrn ch elektráren je obtíïnû predikovatelná. Je nutné b t neustále pfiipraven na maximální v kon, nebo bezvûtfií, kdy v kon vûtrn ch elektráren je nulov. Nepředvídatelnost a neefektivnost Kolísání v konu vûtrn ch elektráren má velk vliv na ostatní zdroje v elektrizaãní soustavû. Paradoxnû tedy okamïitá vysoká v roba elektrické energie ve vûtrn ch elektrárnách mûïe mít za následek draï í, ménû ekonomickou v robu elektfiiny v tepeln ch elektrárnách. ZáloÏní a regulaãní sluïby je totiï nutné drïet v pohotovosti a pouïívat. Jsou pfiitom velmi drahé, coï samozfiejmû v koneãném dûsledku zaplatí spotfiebitel elektrické energie. Nezanedbateln vliv na cenu elektrické energie má i délka a konfigurace elektrick ch vedení. S pfiipojováním vûtrn ch elektráren roste jejich délka a zvy ují se poïadavky na pfienosy velk ch v konû. Na v stavbu vûtrn ch elektráren má velk vliv její v kupní cena, která je urãena rozhodnutím Energetického regulaãního úfiadu. Není tedy tvofiena trhem, ale rozhodnutím, které akceptuje ve keré závazky âeské republiky ve vztahu k EU. Míra vyuïívání obnoviteln ch zdrojû energie v budoucnosti poroste. VyuÏívání nov ch technologií pfii konstrukci tûchto zdrojû urãitû elektrickou energii nezlevní a jejich roz ifiování nebude bez negativních vlivû na Ïivotní prostfiedí. Pokud se udrïí tempo rozvoje, bude v blízké dobû ovládnuto mnoho zpûsobû efektivního získávání prakticky nevyãerpateln ch zdrojû energie. AÈ uï pûjde o jadernou fúzi nebo snad úplnû jiné, dnes tûïko pfiedstavitelné technologie. RovnûÏ ale lze pfiedpokládat, Ïe to nebude nepfiíli efektivní zpûsob získávání energie z pohybu vzduchu. Kam nejlépe uložit použité jaderné palivo, chtějí experti zjistit do roku 2015 V SOUČASNOSTI SE V JADERNÝCH ELEKTRÁRNÁCH VYRÁBÍ TŘETINA ELEKTŘINY Z CELKOVÉ ČESKÉ ENERGETICKÉ PRODUKCE. Nová Státní energetická koncepce poãítá s dvojnásobn m podílem jaderné energie na v robû elektfiiny do roku Otázkou zûstává, co bude s pouïit m jadern m palivem, které po v robû elektfiiny zbude. Stát prostfiednictvím Správy úloïi È radioaktivních odpadû (SÚRAO) momentálnû hledá vhodné místo, kde pro pouïité palivo hlubinné úloïi tû vybudovat. Vytipoval est vesnic a dva vojenské újezdy. Hlubinné úloïi tû by mûlo b t v provozu nejpozdûji do roku Chceme najít místo, které bude Jifií Sláma / FOTO Sláma vhodné jak z hlediska bezpeãnosti, ale i ekonomické nároãnosti. Chceme s obcemi vyjednat souhlas, fiíká vedoucí oddûlení pfiípravy hlubinného úloïi tû Jifií Slovák ze Správy úloïi È radioaktivních odpadû. Vyjednat od obcí souhlas pro dal í prûzkum ale nebude nic jednoduchého. Navíc s prûzkumem by muselo souhlasit v ech est obcí. Ty ve v ech vytipovan ch lokalitách prûzkum odmítly uï v roce Pfiesto se od nich SÚRAO bude snaïit získat souhlas pro v zkum je tû letos. Zavázali jsme se jednoznaãnû referendem. Devadesát procent lidí s tím nesouhlasí a zastupitelé obce se s tím ztotoïàují. Nevidím jedin dûvod, proã zahajovat nûjaké prûzkumy, nebo dal í dílãí kroky, které by k vybudování úloïi tû vedly, zdûvodàuje starosta Budi ova Petr PiÀas. Stát od roku 1988 nechal prozkoumat 119 lokalit. Podle pfiedbûïného geologického prûzkumu jsou vhodné Rohozná na Jihlavsku, Paãejov na Klatovsku, BoÏejovice na Táborsku, Blatno na PlzeÀsku, Budi ov na Tfiebíãsku a Lodhéfiov na Jindfiichovickohradecku. Vojenské újezdy Boletice a Hradiště PfiedbûÏné v sledky geologické anal zy ukazují, Ïe vhodné geologické podmínky pro pfiípadné umístûní hlubinného úloïi tû by mohly existovat ve vojensk ch újezdech Boletice v jiïních âechách a Hradi tû v Karlovarském kraji. Podle Slováka bude na dvou vytipovan ch újezdech probíhat dal í mûfiení pomocí druïic, ale také geofyzikální mûfiení. Vhodné místo by chtûli experti nalézt do roku Jen jaderná elektrárna Dukovany vyprodukuje roãnû 38 tun pouïitého jaderného paliva. Palivo je uloïeno do speciálních kazet, které se po jeho pouïití umísèují do bazénu pouïitého jaderného paliva vedle reaktoru. Po nûkolika letech jsou kazety pfiemístûny do kontejnerû a pravidelnû kontrolovány. PouÏité jaderné palivo musí b t skladováno okolo edesáti let, kdy klesne jeho tepeln v kon pod hodnotu jeho dal ího pou- Ïití. Palivo potom mûïe b t umístûno do hlubinného úloïi tû. Provozovatel jaderné elektrárny je odpovûdn za pouïité jaderné palivo po dobu skladování, stát je odpovûdn za jeho trvalé uloïení v hlubinném úloïi ti. V Dukovanech mají kapacitu skladování pouïitého jaderného paliva na ãtyfiicet aï padesát let provozu, uvedl Jan Coufal, vedoucí projektového t mu sklady pouïitého jaderného paliva ze spoleãnosti âez.

5 ČERVEN 2009 STRANA 5 PRÁVO V ENERGETICE Obce můžou mít ze zelených elektráren výhody ZELENÝ BYZNYS JE STÁLE POPULÁRNĚJŠÍ. ENERGETICKÉ FIRMY TĚŽÍ ZVEŘEJNÉ A POLITICKÉ PODPORY. Jifií Feichtinger právník ROWAN LEGAL Energetick m spoleãnostem se zjednodu ila i pravidla v energetickém zákonû. Technologie jsou teì mnohem úãinnûj í. Investofii uï také ãastûji nachází shodu s obcemi. Ty uï pochopily, Ïe je zelené elektrárny neohrozí. Pfiesto je ale jednání s obcemi stále tím nejcitlivûj ím bodem. Získat licenci od Energetického regulaãního úfiadu není tak sloïité. SloÏité je samotné vyjednávání o pozemku a odbûru elektfiiny, fiíká JUDr. Jifií Feichtinger z brnûnské poboãky advokátní kanceláfie ROWAN LEGAL. Na co v echno se mám pfiipravit, pokud chci prodávat zelenou elektfiinu? V první fiadû musím mít pozemek, kam elektrárnu umístím. Dal í podmínkou je projít ãasto zdlouhav m stavebním fiízením. Velmi dûle- Ïit je souhlas obce a lidí, ktefií v ní Ïijí, coï mûïe b t zejména v pfiípadû vûtrn ch elektráren problematické. Tím nejdûleïitûj ím ale je dohoda o pfiipojení s provozovatelem distribuãní soustavy napfiíklad se spoleãností âez. Ten mûïe vykupovat elektfiinu jen v takovém rozsahu, jak mu to umoïàuje distribuãní soustava. Napfiíklad v Jihomoravském kraji je kapacita distribuãní soustavy na místech vhodn ch pro stavbu elektráren témûfi vyãerpaná. Postavit novou fotovoltaickou elektrárnu je o to tûï í. Zmûnila se právní praxe s úãinností nového energetického zákona? V znamnû. Administrativní zátûï je teì mnohem men í. Îadatelé uï nemusí pfiedkládat tolik dokumentû jako dfiív. ČEPS na severní Moravě investuje tři miliardy do vysokého napětí SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE NA SEVERNÍ MORAVĚ DLOUHODOBĚ ROSTE. SPOLEČNOST ČEPS, PROVOZOVATEL ČESKÉ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY, PROTO V REGIONU PLÁNUJE ROZSÁHLÉ INVESTICE. Petr Zeman generální fieditel spoleãnosti âeps Plánovaná opatfiení si v pfií tích letech vyïádají investice ve v i cca tfii miliardy korun. Více ãasu neï samotná v stavba ale vyïadují zdlouhavá administrativní fiízení. V pfiípadû vedení Krasíkov Horní Îivotice hrozí zpoïdûní projektu aï o dva roky. Z právního hlediska je nutné získat licenci od Energetického regulaãního úfiadu. Podmínky, které musí Ïadatel splnit, jsou pouze dosaïení vûku jedenadvaceti let, úplná zpûsobilost k právním úkonûm, bezúhonnost a odborná zpûsobilost, za kterou se povaïuje vysoko kolské vzdûlání technického smûru. Dále jsou to tfii roky praxe v oboru nebo úplné stfiední odborné vzdûlání technického smûru s maturitou a est rokû praxe v oboru. Tyto podmínky mûïe pfiípadnû splàovat místo Ïadatele odpovûdn zástupce, jehoï ustanovení musí úfiad schválit. Zní to jednodu e. Po právní stránce ano. NejsloÏitûj í je ale získat takzvan limit napfiíklad od âezu, tedy garanci odbûru vyrobené elektrické energie, a souhlas obce. Takové jednání mûïe trvat roky. AÈ uï kvûli nesouhlasu obãanû ãi distribuãní spoleãnosti. Dal í obtíïe jsou spojené se získáním vhodného pozemku a zaji tûním stavebního povolení. Jak dlouho trvá vyfiízení povolení pro stavbu elektrárny? Pokud vlastníte nebo máte pronajat pozemek, kter je v územním plánu zakreslen jako prûmyslová zóna, musíte si zajistit pfiedev ím limit napfiíklad od âezu a posléze stavební povolení. Licenci od Energetického regulaãního úfiadu není tak obtíïné získat. Nejdéle trvá právû pfiíprava. Zmûnit vyuïití pozemku územním rozhodnutím a zanést tuto zmûnu do územního plánu mûïe trvat i nûkolik let. Úspěšný investor musí vyjednávat V takov ch situacích záleïí spí na schopnostech investora, jak dokáïe danou obec pfiesvûdãit a v e dobfie vyjednat. Navíc, v robce zelené elektfiiny je v znamnû omezen pfiírodními podmínkami. V echny tyto skuteãnosti ãiní proces od rozhodnutí o postavení elektrárny po zahájení stavby velmi komplikovan m. Proã je vlastnû zelená energie tak ekonomicky zajímavá? V obdobn ch situacích se neobejdeme bez podpory krajû, fiíká v rozhovoru nov generální fieditel spoleãnosti âeps Petr Zeman. Proã narûstá spotfieba elektrické energie na severní Moravû a jak má tento fakt dopad na plány âeps? Spoleãnost âeps provozuje pátefiní pfienosovou soustavu âr tvofienou vedením zvlá tû vysokého napûtí (220 a 400 kv). Elektfiina dále ústí do distribuãních soustav o niï ím napûtí a jejich prostfiednictvím je vedena ke koneãn m zákazníkûm. Povinností provozovatele je kromû obnovy a údrïby soustavy i její rozvoj. NárÛst spotfieby v Moravskoslezském kraji je vyvolán pfiedev ím dlouhodob m zvy ováním spotfieby v tomto regionu z dûvodu v stavby nov ch prûmyslov ch zón, zejména automobilek a oceláren, v této oblasti. Aby v budoucnu nedo lo ke zhor ení kvality dodávek elektfiiny, budeme muset realizovat dlouhodobá systémová fie ení. V âesku na rozdíl od jin ch zemí, jako je napfiíklad Slovensko, existuje takzvan systém garantovan ch cen. To znamená, Ïe napfiíklad energii ze sluneãních elektráren prodávají v robci za pfiibliïnû tfiináct korun za h. Pfiesná v kupní cena je stanovena podle roku, v nûmï byla v roba solární energie zahájena. Tato cena je stanovená vyhlá kou, která se aktualizuje roãnû. Pokud bude chtít regulaãní úfiad cenu zmûnit, nesmí to b t o více neï pût procent. Ceny musí b t navíc podle zákona o podpofie v roby elektfiiny z obnoviteln ch zdrojû spoãítány tak, aby byla investice návratná nejpozdûji do patnácti let. Sluneãní elektfiina se prodává za tfiináct korun, vûtrná za dvû koruny. Jak je to moïné? To je otázka pro Energetick a regulaãní úfiad. Evropská unie rozhodla, Ïe do roku 2020 musí v unijním prûmûru dvacet procent produkované elektrické energie pocházet z obnoviteln ch zdrojû. Foto: Jifií Sláma / FOTO Sláma Pro âr byl stanoven indikativní cíl dosaïení v roby osm procent z ve keré elektrické energie pomocí obnoviteln ch zdrojû do roku Státy se poïadavkûm stanoven m EU pfiizpûsobují kaïd po svém. âeská republika si zvolila ke splnûní daného cíle tuto cenovou politiku, díky které dosáhla v roce 2008 podílu 5,19 procent energie z obnoviteln ch zdrojû na celkové spotfiebû elektfiiny. Díky této cenové politice lze také zaznamenat v poslední dobû velk boom ve v stavbû fotovoltaick ch elektráren, kter moïná pfiispûje k naplnûní stanoveného cíle. Do rozvoje pfienosové soustavy v regionu hodláte v pfií tích letech investovat tfii miliardy korun. Kam pfiesnû budou smûfiovat? V zásadû do tfií hlavních projektû. Pro zv ení kapacity soustavy bude potfieba nav it transformaãní v kon ve stanici Lískovec u Fr dku Místku. Dále bude potfieba vystavût zbrusu novou transformovnu v lokalitû Kletné na Novojiãínsku, která umoïní vstfiebat nárûst spotfieby v oblasti severní Moravy aï Proti vûtrn m elektrárnám také bojují obyvatelé obcí, na jejichï katastru mají stát jejich stoïáry. Jak se takové obce mûïou bránit? Obce se mohou bránit jednodu e. Pozemek, o kter má energetická spoleãnost zájem, nezafiadí do územního plánu jako prûmyslovou zónu. Pokud se jedná o obec, která má svûj vlastní stavební úfiad, nepovolí stavbu elektrárny. âasto se ale stává, Ïe pokud jedna obec se stavbou nesouhlasí, energetické spoleãnosti se domluví se sousední obcí a ta stavbu povolí. Protestující vesnice pak mûïe ve stavebním fiízení vzná et pouze námitky, které jiï ale tûïko zabrání tomu, aby vûtrníky stály tûsnû na hranicích katastru, jak ukazují aktuální zku enosti. Jaké v hody mûïe stavba vûtrné elektrárny pro obec pfiinést? Obec mûïe vydûlat na prodeji ãi pronájmu pozemku. Cena takového pozemku je v raznû vy í, má-li b t pouïit pro tyto úãely. Nûkteré spoleãnosti dokonce nabízí roãní pfiíspûvek do obecního rozpoãtu. Vzhledem k podpofie vûtrné energie ze strany státu, je tato energie osvobozena dokonce od danû z elektfiiny a vûtrné elektrárny jsou osvobozeny od danû z nemovitosti. Pokud bude mít spoleãnost provozující elektrárnu sídlo v dané obci, mûïou jít do jejího rozpoãtu také o 550. Za úãelem zaji tûní jejího napájení dále plánujeme v stavbu nového vedení 400 kv na trase Krasíkov Horní Îivotice. V jaké fázi projektu se nyní nacházíte? Kdy jej dokonãíte? Samozfiejmû plánujeme v dlouhodobém horizontu, ale co se t ãe v e zmínûn ch projektû, mûly by b t dokonãeny do roku 2012 pakliïe v e pûjde podle plánu. V dubnu leto ního roku zaãala realizace projektu v areálu transformovny Lískovec, která by mûla b t dokonãena do roku V pfiípadû transformovny Kletné, jejíï v stavbu spoleãnost âeps realizuje spoleãnû s âez Distribuce, a.s., byl úspû nû ukonãen proces studie dopadu stavby na Ïivotní prostfiedí (EIA). Stále ale ãekáme na rozhodnutí pozemkového fondu, které je nezbytné pro podání Ïádosti o stavební povolení. S jak mi problémy se pot káte? Vût inu komplikací zpûsobuje právû administrativní proces, jenï vyïaduje nûkolinásobnû více ãasu neï samotná realizace stavby. danû z pfiíjmû této spoleãnosti. To ale není automatické. Obec KnûÏice u Nymburka je energeticky sobûstaãnou obcí. Jak sloïité je inspirovat se takov m pfiíkladem? Obec KnûÏice uskuteãnila velice zásluïn a inspirativní projekt. Vybudování bioplynové stanice si v ak vyïaduje vysoké náklady, které v pfiípadû tohoto projektu byly financovány za podpory Státního fondu Ïivotního prostfiedí a strukturálních fondû EU. Obec také nemá vybudovanou spla kovou kanalizaci a spla kové vody. Odpady se budou likvidovat právû v kotelnû spalující biomasu. KnûÏice jsou malá obce s pûtisty obyvateli. Proto je pro ni snaz í b t energeticky témûfi sobûstaãnou. Vût í obce by musely vypracovat mnohem nároãnûj í projekty. To mûïe odradit. KnûÏice by naopak mûly b t velkou motivací pro podobné obce k pfiípravû projektû chránících Ïivotní prostfiedí. Je rozdíl mezi sluneãní elektrárnou postavenou pfied pûti lety a tou, která se staví dnes? Ano. Fotovoltaika je dynamicky se rozvíjejícím sektorem. Panel pfied pûti lety má nûkolikanásobnû men í úãinnost neï ten, kter se dá koupit dnes. Dne ní panely jsou ãasto vybaveny zafiízením schopn m otáãet se za sluncem a sledovat jeho dráhu od v chodu po západ. Díky tomu jsou solární panely nastaveny bûhem celého dne pfiímo proti slunci a podstatnû se tak zvy- uje jejich v kon. Nicménû produkce panelû je vyprodána na dlouhou dobu dopfiedu. A i kdyï se vám podafií panely koupit, mûïete narazit na nedostateãnou distribuãní soustavu. Jaké pfiípady v oblasti zelené energetiky jste v poslední dobû fie ili? Pfiipravovali jsme podklady pro stavbu dvou fotovoltaick ch elektráren na jiïní Moravû. Kromû vyfiízení samotné licence jsme pfiipravovali podklady pro studii EIA. U takov ch pfiípadû je vïdy lep í, pokud investor má v e správnû podloïené. Bez chyb. Proto je lep í se spojit s odborníky, ktefií s vyfiízením staveb elektráren mají zku enosti. Veronika Hrdá V regionu je nejsloïitûj í situace v pfiípadû plánování takfika osmdesátikilometrového úseku vedení Krasíkov Horní Îivotice na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pokud by zde do lo k uvaïovanému pfiesunutí ãásti trasy na území Moravskoslezského kraje, hrozí zpoïdûní celého projektu aï o dva roky. To by mohlo v budoucnu negativnû ovlivnit kvalitu dodávek elektfiiny na Bruntálsku a Novojiãínsku. Zaji tûní bezpeãn ch a spolehliv ch dodávek elektfiiny je ale i za stávajícího nastavení legislativního procesu primární povinností spoleãnosti âeps. V obdobn ch situacích se proto neobejdeme bez podpory ze strany krajû. Plánujete na Moravû i dal í projekty? Ano, jedná se pfiedev ím o pfiipojení nov ch vûtrn ch parkû v okolí Jihlavy a Znojma, které si vyïádá vybudování dvou nov ch transformoven.

6 ČERVEN 2009 STRANA 6 ZELENÁ ENERGIE AKTUÁLNĚ RECETOX CENTREM PRO 28 STÁTŮ Îeneva V zkumné centrum RECETOX Masarykovy univerzity Brno bylo na 4. Konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy v Îenevû oficiálnû jmenováno Regionálním POPs centrem pro státy stfiední a v chodní Evropy. Centrum se tak stává oficiálním zástupcem 28 státû v otázce kodliv ch vlivû chemick ch látek v Ïivotním prostfiedí. Recetox je spoleãn m pracovi tûm Masarykovy univerzity a Ministerstva Ïivotního prostfiedí. editel v zkumného centra RECETOX Ivan Holoubek, pfiedstavil na konferenci v stupy monitorovací sítû MONET, které shrnují v sledky monitoringu ovzdu í ve stfiední a v chodní Evropû, Stfiední Asii, Africe a tichomofisk ch ostrovech. Stockholmská úmluva OSN o tûchto nebezpeãn ch chemikáliích mûla dosud na seznamu 12 zakázan ch látek, na tomto zasedání byl seznam roz- ífien o dal ích devût, fiekl Holoubek. O EKO-ENERGII MAJÍ FIRMY ZÁJEM Zástupci CzechInvestu uspofiádali v Brnû pro podnikatele semináfi o ãerpání dotací z Operaãního programu Podnikání a inovace, programu Eko-energie. Úspû ní zájemci, ktefií poïádali o dotace z programu Ekoenergie, si mezi sebe rozdûlí témûfi ãtyfii miliardy korun. Zájem podnikatelû je enormní, v obou v zvách jsme obdrïeli pfies registraãních Ïádostí o dotaci v hodnotû pfiesahující 21 miliard korun. Uspûjí tedy jenom ty nejkvalitnûj í projekty, upozoràuje Alexandra Rudy arová, generální fieditelka agentury CzechInvest. Pfiíjem registraãních Ïádostí do prvních dvou v zev programu Eko-energie uï byl ukonãen. Tfietí v zva bude vyhlá ena v roce v pfií tím roce. DEREGULACE NÁJEMNÉHO ZPOMALÍ Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona O jednostranném zvy ování nájemného z bytu. RÛst regulovaného nájemného se tak rozloïí do tfií let, tedy aï do konce roku Deregulace nájemného se touto novelou ve vybran ch mûstech prodlouïí o dva roky. Prodlou- Ïení deregulace nájemného je v znamn m sociálním krokem smûrem k domácnostem, které by pfiíli prudk m rûstem nájemného byly vystaveny do nefie itelné situace. Do urãité míry mûïe novela také sníïit dopad hospodáfiské krize na na e obãany, uvedl k pfiijetí normy ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondru ka. ŠVEJNAR JE V ČELE ČSOB Praha Ekonom a loàsk kandidát na prezidenta Jan vejnar je opût pfiedsedou dozorãí rady âsob. Na zaãátku ãervna ho zvolila valná hromada âsob. Funkãní období pfiedsedy dozorãí rady je pût let. JiÏ v kvûtnu byl vejnar zvolen fiadov m ãlenem rady. Řepka: padesátimiliardový byznys ZEMĚDĚLCI LONI SKLIDILI VÍCE NEŽ MILION TUN ŘEPKY OLEJNÉ. TŘI STA TISÍC TUN SKONČILO V RAFINERIÍCH. ČISTÝM BIOPALIVŮM ALE ODBORNÍCI NEDÁVAJÍ VELKOU ŠANCI. âeská pole by mûla b t do dvou let dvakrát Ïlutûj í. Evropská unie totiï chce, aby rafinerie do konce roku 2010 prodávaly 5,75 procent biopaliv. Takov plán znamená, Ïe se v âeské republice bude prodávat o jedno procento biopaliv víc neï nyní. Zemûdûlci tak vyãerpají v echen potenciál pro pûstování fiepky olejné. Za dva roky tak budeme potfiebovat 1,85 milionu bioethanolu, potvrzuje tajemník Agrární komory Martin Fanty. Zatímco loni rostla fiepka urãená pro trh s palivy na 178 tisících hektarech, v roce 2010 ji budou muset zemûdûlci vysadit na tfii sta tisících. Pro srovnání: teì jezdíme na olej z fiepky, která zabírá plochu jako 687 brnûnsk ch pfiehrad. Za dva roky bychom mûli projezdit olej, kter bude vyroben z plochy stejné jako 1158 brnûnsk ch pfiehrad. Podle odborníkû zvy ování podílu biopaliv není v hodné ani pro stát ani pro zákazníky. Budoucnost pfiedpovídají spí stlaãenému zemnímu plynu nebo hybridním motorûm. Experti ale dál doporuãují lít olej z fiepky (takzvan ME O MEtylestery epkového Oleje) do souãasn ch paliv. I tento podíl rok od roku roste. Zatímco loni obohacovaly Bioplynové trápení v Albrechticích ZKUŠENOSTI S BIOPLYNOVOU STANICÍ NEMUSÍ BÝT VŽDY PŘÍJEMNÉ. SVÉ O TOM VĚDÍ OBYVATELÉ VELKÝCH ALBRECHTIC NA NOVOJIČÍNSKU. V Lípě mají školu vytápěnou kukuřicí EKOLOGICKÝM A LEVNÝM VYTÁPĚNÍM SE MŮŽE POCHLUBIT ZÁKLADNÍ ŠKOLA BOHUSLAVA REYNKA V LÍPĚ U HAVLÍČKOVA BRODU. rafinerie pohonné hmoty minimálnû o dvû procenta biosloïek, letos uï podíl stoupl na 4,5 procent. Nízká výtěžnost Pokud bychom trvali na zavedení ãist ch biopaliv, museli bychom obnovit vozov park. Navíc je v tûïnost biopaliv pfii dne ních technologiích nízká. Ekonomicky i energeticky nevychází pfiíznivû, upozornil fieditel úseku jakosti spoleãnosti Benzina Václav Loula. Pfies tato hodnocení Benzina od leto ního roku nabízí ãistou bionaftu na pûtadvaceti ãerpacích stanicích v âesku. Na Moravû mûïou bionaftu u spoleãnosti Benzina natankovat fiidiãi v Mikulovû, KromûfiíÏi, Napajedlech, Ostravû nebo napfiíklad Petfivaldû. kola je totiï vytápûna kukufiicí, respektive odpadním teplem, které vzniká jejím spalováním. Odpadní teplo dodává do koly nedaleká bioplynová stanice, která vyrábí elektrickou energii spalováním kukufiice. UÏ ani nevím, koho to z firmy napadlo, ale pro takové fie ení jsme se rozhodli hned, jak nás projektanti seznámili s fungováním provozu stanice. Byla by koda odpadní teplo nevyuïít, fiíká Václav Grubauer, fieditel Zemûdûlské akciové spoleãnosti, které bioplynová stanice patfií. Základní kola je napojená na stanici speciálním odizolovan m potrubím dlouh m asi devût set metrû. Potrubím se do koly, kolky i tûlocviãny Ïene teplá voda. Ušetří půl milionu korun My jako kola jsme byli napojeni, aniï by nás to cokoli stálo. Odpadního tepla si mûïeme vzít, kolik chceme. Tfii budovy vytápíme odpadním teplem, jedna je tû zûstala Zatím ale své zákazníky oèukává. Spoleãnost provozuje dal í tfii stovky benzinek, kde bionaftu fiidiãi nenaãerpají. Zákazníci jsou nejãastûji stavební a potravináfiské firmy. Bionaftu mûïou ãerpat napfiíklad do avie, tatry i nûkter ch kodovek, fiekl Loula. NárÛst poptávky po fiepce uvítají zejména zemûdûlci. UÏ nûkolik let se ji jim, na rozdíl od jin ch plodin, vyplatí pûstovat. âeská fiepka má totiï mezi naftafii dobr zvuk. Ze zahraniãí dováïíme pouze tfiicet procent této plodiny. Produkty tuzemsk ch dodavatelû jsou velmi kvalitní, pochvaluje si obchodní fieditel petrolejáfiské firmy âepro Jan Duspûva. Zemûdûlci za tunu fiepky loni dostali prûmûrnû deset tisíc korun. Tuna ãistého oleje stála ãtyfiiadvacet tisíc korun. To je oproti roku 2007 o osm tisíc korun více. V fiepkovém na plyn, uvedl fieditel základní koly Antonín GerÏa. Podle nûj kola v raznû u etfií. Vytápûní plynem stálo kolu pfies pûl milionu roãnû. Pfiesto, Ïe se bioplynová stanice nachází v blízkosti koly, nikdo z ÏákÛ ani uãitelû si nemûïe na její pfiítomnost stûïovat. Zatím nic cítit není, máme jen ty nejlep í zku enosti. Uvidíme, co to udûlá v létû, dopl- Àuje GerÏa. Zemûdûlská spoleãnost, která stanici provozuje, dokonce uvaïuje o vytápûní sv ch vlastních prostor. Odpadním teplem bychom chtûli v budoucnu vytápût administrativní budovy, dílny a sociální zafiízení, uvedl fieditel spoleãnosti Václav Gebauer. byznysu se tak loni protoãilo více neï edesát miliard korun. O fiepku je zájem a my z ní máme mnoho v hod. Je to nejen stfiednû nákladová plodina, ale navíc ji mûïeme sklidit oproti jin m rostlinám jako první. Nûkdy uï zaãátkem ãervence. Proto máme peníze na obdûlávání dal ích plodin, uvedl Zdenûk Dvofiák ze znojemské firmy AgroZETA servis. Podle nûj budou mít zemûdûlci fiepku stále komu prodávat. Zemûdûlské impérium Agrofert koncem ãervna otevfielo zcela novou továrnu na zpracování fiepky olejné v Lovosicích. Ta bude nejvût í v âesku. Plánujeme nakupovat v hradnû od tuzemsk ch zemûdûlcû. Pfiedpokládáme, Ïe vykoupíme aï ãtyfiicet procent ãeské fiepky, uvedl Martin KubÛ z divize pohonn ch hmot a biopaliv spoleãnosti Agrofert. Dvû bioplynové stanice jim ztrpãovaly Ïivot tak, Ïe si získaly pfiízvisko smradlavá obec. ZaÏívali jsme zde nepopsatelné stavy. Stra n zápach podobn zápachu ze zdechlin trápil obec ve dne v noci nûkolik mûsícû. Ze kolky volali, Ïe nemohou vûtrat a chodit na procházky, protoïe dûti z toho smradu hromadnû zvrací. V noci jsme nemohli spát, smrad vlezl úplnû v ude. Ne lo vyvûsit prádlo, ihned naãichlo. Údajnû i dût tí lékafii se ptali, co se v tûch Albrechticích dûje, Ïe je zde zv en v skyt rûzn ch prûjmov ch onemocnûní, fiíká albrechtick starosta Josef Magera. V Albrechticích mají dvû bioplynové stanice, obû vznikly z b val ch zemûdûlsk ch areálû, velkokapacitních vepfiínû. Jedna z nich dokonce pfied rokem Podle starosty jsou obû stanice konstruované na kejdy, siláïe a podobné zbytky ze zemûdûlské rostlinné a Ïivoãi né prvov roby. Stanice v ak zaãaly upravovat kaly z v roby celulózy a dal í nezemûdûlské odpady, které vyïadují zpracovávání devadesát i více dnû, aby do lo k jejich fiádnému rozkladu a v stupní odpad takzvan digestát, nezapáchal. Provozovatelé tyto nové suroviny zpracovávali opût jen obvykl ch 27 aï 35 dnû jako siláïe a kejdu. Tedy nedo lo k jejich rozkladu a polorozkva ené byly vyváïeny na pole ke hnojení, upfiesàuje starosta. Podle majitele spoleãnosti Sugal Bohdana indela, která stanici provozuje, se ale situace zmûnila. Bioplynovou stanici provozujeme od roku 1992 a neustále se snaïíme zdokonalovat technologii. Stanice jsme ekologicky vybavili tak, aby mohly pfiijímat rûzné suroviny. Vliv na vesnici je v souãasné dobû minimální. Naopak je to velk pfiínos pro zpracování odpadu, fiíká indel. Podle Heleny Kameníãkové, vedoucí odboru integrace z âeské inspekce Ïivotního prostfiedí v Ostravû, je zápach problematika, která není legislativnû dofie ena. Pfii zkoumání pachového problému je otázkou, co vlastnû obtûïuje, zda provozování samotné bioplynové stanice nebo aplikace digestátu jako hnojiva na polnosti. V druhém pfiípadû je tfieba, aby se obce obrátily na ministerstvo zemûdûlství. Podle Ivany Bromkové z odboru ochrany ovzdu í z ministerstva Ïivotního prostfiedí, pfiipravuje v souãasné dobû ministerstvo novelu, která pfiedpokládá zavedení specifick ch emisních limitû pro pachové látky. Alternativou k povinnosti dodrïovat stanoven emisní limit bude povinnost provozovatele sniïovat emise pachov ch látek. ZároveÀ je také v pfiípravû novela o podmínkách provozu bioplynov ch stanic, která ukládá provozovatelûm povinnost vyuïít v ech dostupn ch opatfiení k zabránûní vzniku zapáchajících látek. Zápach vznikající pfii ãinnostech v uzavfien ch prostorách musí b t odsáván a odvádûn do zafiízení k omezování emisí. Jak funguje bioplynová stanice Technologie výroby bioplynu je známá již celá desetiletí. Spočívá v procesu anaerobní fermentace. Za nepřístupu vzduchu apřítomnosti mikroorganismů dochází k rozkladu organické hmoty a k uvolnění bioplynu, který se dále využívá ke spalování v kogeneračních jednotkách za současné produkce elektrické energie a tepla. Bioplyn je bezbarvý plyn tvořený převážně methanem a oxidem uhličitým. Vyrobená elektrická energie je používána ve vlastní technologii, případně v jiných provozech vlastníka BPS, nebo je dodávána do elektrické sítě. Bioplyn je možné vyrábět z kalů čističek odpadních vod, produktů zemědělské výroby a dalších biologicky rozložitelných odpadů. Bioplynové stanice v České republice jsou různého výkonu ve škále od 100 kw do 3200 kw, průměr činí 690 kw. AKTUÁLNĚ NEJLEPŠÍ FIRMA Z BRNA SÍDLÍ V KUŘIMI Brno Nejlep í malou a stfiední firmou Brna je podnik Kuliãkové rouby Kufiim, vyhrál totiï pát roãník soutûïe, kterou uspofiádala Regionální hospodáfiská komora Brno. SoutûÏe se zúãastnilo více neï 250 mal ch a stfiedních firem se sídlem nebo v znamn mi aktivitami na území nebo okolí mûsta Brna. SoutûÏ mûla nûkolik fází. Po nominacích a vzájemném hlasování mezi firmami hlasovalo pfiedstavenstvo RHK Brno, na závûr byly firmám zpracovány posudky ohlednû finanãního zdraví firmy a její úspû nosti na trhu. RWE TRANSGAS UVOLNÍ SKLADOVACÍ KAPACITY Brno Spoleãnost RWE Transgas uvolní jednu pûtinu sv ch skladovacích kapacit zemního plynu konkurenci. Úfiad pro ochranu hospodáfiské soutûïe (ÚOHS) mûl totiï podezfiení, Ïe spoleãnosti nále- Ïející do skupiny RWE by mohly dlouhodobou rezervací skladovacích kapacit ztíïit sv m konkurentûm pfiístup a pûsobení na souvisejícím trhu dodávek zemního plynu. Pfiístup ke skladovacím kapacitám je pfiitom nezbytn m pfiedpokladem pro dodávky plynu domácnostem a jin m mal m odbûratelûm. Skupina RWE se zavázala postupnû uvolnit a nabídnout k vyuïívání tfietím stranám do roku 2013 skladovací kapacitu o objemu 500 miliónû metrû krychlov ch. ZároveÀ byla o 12 let zkrácena doba vnitropodnikové rezervace kapacity zemního plynu pro RWE Transgas. KNOTKOVÁ: CENA JOSEFA VAVROUŠKY Praha Laureátkou jiï tfiináctého roãníku Ceny Josefa Vavrou ky za rok 2008 se stala Miroslava Knotková. Cenu udûluje kaïdoroãnû Nadace Partnerství je tû spoleãnû s nadací Charta 77 za aktivity prospû né Ïivotnímu prostfiedí. Knotková je fieditelkou Energetické agentury Zlínského kraje. PrestiÏní ocenûní získala za uskuteãnûní desítek komunálních projektû zamûfien ch na vyuïívání obnoviteln ch zdrojû energie v obcích a úspory energie ve vefiejn ch budovách. Porota také ocenila, Ïe i pfies své schopnosti zûstává vûrná práci v regionu. IDS SCHEER UDĚLOVALO CENY Praha Spoleãnost IDS Scheer udílela na zaãátku ãervna ceny Business Process Excellence.V Evropû se ceremoniál uskuteãnil popáté. Firma udûlila ceny celkem v osmi kategoriích. Ocenûní byli také pfiizváni na tfii zastavení konference ARIS ProcessWorld on tour, aby jejím úãastníkûm zprostfiedkovali zainteresovan pohled na milníky na cestû k úspû nému projektu. Mezi ocenûn mi nebyla ani jedna ãeská firma. Cenu Public Sector Excellence získal nûmeck Federální úfiad pro dopravu, v stavbu a urbanistick rozvoj.

7 ČERVEN 2009 STRANA 7 INZERCE KB Municip MoravHosp 255x369.indd :57:25

8 ČERVEN 2009 STRANA 8 9 EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR Sedláček a Vejmělek: Pokud nezměníme pravidla, další krize nás zabije DVA NEJVÝZNAMNĚJŠÍ EKONOMOVÉ KLÍČOVÝCH BANK SE SEŠLI U JEDNOHO STOLU PŘI EXKLUZIVNÍ DISKUZI MĚSÍČNÍKU MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ. PŘEČTĚTE SI, CO SI MYSLÍ TOMÁŠ SEDLÁČEK A JAN VEJMĚLEK O SOUČASNÉ EKONOMICKÉ SITUACI. Padáme, ale uï máme otevfien padák. Tak by se dala podle ekonoma Tomá e Sedláãka shrnout souãasná ekonomická situace. A dal í v znamn ãesk analytik Jan Vejmûlek s ním souhlasí. Podle nûj ekonomika bude klesat. Také kvûli opatfiením typu rotovné. Pánové, jsme v krizi nebo v recesi? Vejmûlek: Jsme v recesi. Slovo krize je moïné pouïít v oblasti finanãních trhû, a to spí e na globální úrovni. V tomto smûru se nás tato krize nijak dramaticky nedotkla. V hospodáfiské situaci hovofiím radûji o dovezené recesi. Pokud se podíváme na data, tak hrub domácí produkt za první kvartál sice propadl o více neï tfii procenta, ale v porovnání s okolními zemûmi a vzhledem k rûstu v minul ch letech to není nic katastrofálního. Sedláãek: S tím musím souhlasit. Na globální úrovni to urãitû krize je. Je to také krize v Americe. Pokud se tedy bavíme jen o âeské republice, tak mluvíme o recesi. Propad 3,4 procent byl historicky u nás nejvy í, ale pofiád to není tak hrozné. Co by se muselo stát, abychom mluvili o krizi? Sedláãek: Pokud bychom byli v krizi, museli bychom mluvit o zmûnû stylu Ïivota. Musela by se v raznû mûnit hospodáfiská politika. Mûnily Kdo je Jan Vejmělek by se v echny dosavadní systémy. Tak jako tomu bylo v tfiicát ch letech minulého století. Vejmûlek: A právû u finanãních trhû se v razn ch zmûn spoãívajících v jejich fungování a regulaci mûïeme doãkat. Dorazili jsme tedy na dno, nebo nás je tû ãeká dal í vlna propadû? Sedláãek: ZáleÏí na tom, ãemu fiíkáte dno. Mezi analytiky je shoda na tom, Ïe tak hlubok propad, jako byl v tom prvním kvartálu, se uï nevyskytne. S dal ím poklesem ale musíme poãítat. Vejmûlek: S tím také souhlasím. Podle na ich propoãtû vychází, Ïe první kvartál byl nejhor í. Pokud jde o mezikvartální propady, tak druhé ãtvrtletí jiï bude lep í. Nic to v ak nemûní na tom, Ïe v tomto roce uvidíme je tû dal í prohloubení meziroãního poklesu. Z pohledu dynamiky ale uï máme to nejhor í za sebou. Teì pfiichází období stability. Musíme mít ale pofiád na mysli, Ïe jsme otevfiená ekonomika. Prognózy na eurozónu, na Nûmecko se mûní kaïd mûsíc, bohuïel vût inou smûrem k hor ímu. Po šrotovném přijde šok Sedláãek: Jednodu e fieãeno: padáme dolû, ale uï máme otevfien padák. Myslím si, Ïe tato recese nás je tû nezabije. Pokud nezmûníme pravidla, tak ta pfií tí uï ano. A ta mûïe pfiijít za deset, patnáct, za dvacet let, to je jedno, ale pokud se nezmûní na e pravidla, s nimi i na e chování, ta dal í ná mûïe zniãit. Pfiesto jsou ale zprávy z posledních dnû optimistické. koda Auto bude vyrábût znovu v sobotu, firmy si troufají znovu nabírat zamûstnance. Jsou to podle vás signály zlep ení, nebo jde o plan poplach? Sedláãek: Tohle je hlavnû efekt rotovného. To není hospodáfisk vzestup. AÏ rotovné dojde, tak pfiijde o hodnû prud í pád. Lidé vyãerpají moïnost získat jednodu e peníze, ale potom auta nakupovat nebudou. Vejmûlek: MÛj názor je podobn. Zlep ování mûkk ch indikátorû jako jsou statistiky objednávek, ekonomické dûvûry ãi nálady je subjektivní. V tomto pfiípadû pûsobí davová psychóza. Lidé vûfií tomu, Ïe fiskální podnûty typu rotovné ekonomice pomûïou. Na datech reálné ekonomiky ale tato ãísla vidût nejsou. Navíc jsme závislí i na okolních státech. Ve Francii, Nûmecku, na Slovensku, tedy i u na ich klíãov ch obchodních partnerû, prûmyslová v roba Jan Vejmělek je od roku 2002 vedoucím odboru Ekonomický a strategický výzkum Investičního bankovnictví Komerční banky. Problematice makroekonomické analýzy a finančním trhům se v Komerční bance věnuje od svého nástupu v roce Jan Vejmělek je absolventem Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze. Specializoval se na finance a na ekonomiku průmyslového podniku. V roce 2003 dokončil na téže fakultě doktorské postgraduální studium v oboru Hospodářská politika a správa, specializaci Finance. V letech 2004 až 2006 absolvoval distanční postgraduální studium na CFA Institute v USA. pofiád padá. TakÏe bych byl hodnû opatrn s takov mto optimismem. Jak hluboko tedy je tû mûïeme jít? Vejmûlek: MoÏná v prûmyslové v robû jsme jiï na dnû. Ale nesmíme zapomenout, Ïe tady máme je tû mnoho jin ch oblastí: sluïby, trh práce. Tam pocítí recesi je tû zhruba rok a pûl. Nejde to zev eobecnit. Podle viceguvernéra Národní banky Miroslava Singera dojde po odeznûní recese ke zmûnû trhû. Cituji: Velké firmy budou je tû Makroekonomick stratég âsob Tomá Sedláãek se se el s ekonomick m stratégem Komerãní banky Janem Vejmûlkem. Text: Veronika Hrdá Foto: Miroslav Hradeck vût í, malé budou je tû men í. Jsme jiï nyní svûdky takovéto promûny? Sedláãek: Trh se uï hodnû zmûnil intervencemi státû. Ale dal í lze ãekat ve v ech odvûtvích. Nejdramatiãtûj í asi v oblasti bankovnictví. Za prvé bude tento trh potfieba vyãistit, za druhé mnoho bank bude potfieba privatizovat. A budeme ãelit stejné otázce, jakou jsme fie ili u nás v devadesát ch letech. Zda konsolidovat banky pfied prodejem, je tû ve státním vlastnictví, nebo aï po privatizaci na volném trhu. To je velká debata, která se bude opakovat jako déjà vu z devadesát ch let. Velké zahraniãní banky budou na prodej? Sedláãek: Ano. Ale bude to mít mnoho ale. KdyÏ se prodávaly ãeské banky, tak to bylo de facto hroznû jednoduché. V globálním mûfiítku byly malé. Koupit ãeskou nebo slovenskou banku, to nebylo nic velkého. Navíc tûch bank bylo tehdy k privatizaci málo. Do toho hrála i optimistická nálada. JenÏe na globální úrovni musíte prodávat banky, které jsou ve srovnání s ãesk mi giganti. A ty koupit není snadné. Více státu = méně soukromníkům Vejmûlek: Navíc v dne ní dobû voln ch zdrojû není tolik, co pfied rokem. Sedláãek: Myslím, Ïe to bude dlouho trvat. V ichni si myslí, Ïe se banky na ãtrnáct dní znárodní a pak se za dva mûsíce prodají. To bude ale práce na mnoho let. Navíc se k tomu pfiidá efekt, kter jsme fie ili my v devadesát ch letech. A to je jak si prsten moci, kter stát získá v momentû, kdy finanãní domy vlastní. JenÏe ten prsten moci, stejnû tak jako v Tolkienovi, stát nesmí pouïít. Vláda nesmí dûlat svou hospodáfiskou politiku skrze banky, to je nebezpeãná cesta. A samozfiejmû, Ïe stát v tomto poku ení bude. A vlastnû uï je: Sarkozy, kter chce podporovat malé a stfiední podniky z penûz bank. Je jednoduché dotovat podniky nikoli skrz státní rozpoãet, ale skrz bankovní bilance. Je to vlastnû poskytování neadekvátních bankovních úvûrû podnikûm, které by jinak nepfie- Ïily. Tím se je tû více za piní bilance bank. Ty jsou tak tlaãené do neekonomick ch rozhodnutí. O to bude tûï í takovou instituci prodat. Jak jsou na tom tedy ãeské banky? Vejmûlek: Kolega mluví o globální situaci. âesk ch bank se ale tento problém net ká. Proã jsou ãeské banky opatrné a podobnû jako jejich zahraniãní matky jsou zdráhavé v pûjãování? Sedláãek: Musíte rozli ovat dvû vûci: tou první je finanãní krize, která âesko opravdu nezastihla. Byli jsme mezi ãtyfimi státy, kter m nemuselo OECD dát ani cent do bankovnictví. S námi to byla je tû Slovenská republika, Mexiko a JiÏní Korea. Z tohoto titulu Ïádné banky restrukturalizací procházet nemusely, ani nemusí. Pak je druhé téma a to je hospodáfiská recese. KdyÏ banka vidí zhor ující se situaci sv ch klientû, tak má tendenci si kapitál chránit. Je to vlastnû opak runu na banku, kdy banka dûlá run na svûj vypûjãen kapitál, kter má venku. (Run na banku je hromadné vybírání vkladû vûfiiteli, ktefií se obávají budoucí insolvence banky pozn. red.) Banky půjčují dál, ale jsou opatrné Vejmûlek: Ale rozhodnû to není tak, Ïe by zdej í banky zpûsobovaly recesi tím, Ïe nepûjãují. âísla hovofií jasnû: napfiíklad objem úvûrû domácnostem stále roste pomûrnû slu nû. Banky tedy jako celek pûjãují, ale vzhledem k makroekonomické situaci jsou mnohem opatrnûj í. Pojìme ke státnímu dluhu. âesko k loàskému roku dluïilo jeden bilion korun. Nyní se hovofií o dvou set miliardovém schodku. Jak moc je to alarmující zpráva? Sedláãek: MÛÏe se zdát, Ïe v chozí pozici máme dobrou. Velmi rychle se ale mûïe zhor- it. âeská republika má pomûr vefiejného dluhu k HDP tfiicet procent HDP. To je polovina toho, co je standardní v Evropû. V USA je to kolem sedmdesáti procent. V tomto máme v hodnûj í pozici. Vypadá to, Ïe si mûïeme dovolit více fiskální pomoci. Jedním dechem ale musím dodat, Ïe v momentû, kdy pfiijmeme Janotovy úsporné balíãky, které nûkter m ministerstvûm krtají aï dvacet procent provozních nákladû, tak i s tímto úsporn m balíãkem v roce 2012 bude státní dluh ãtyfiicet procent HDP. Pokud se jeho balíãek nepfiijme, tak dluh bude pfies padesát procent. To jsou tfii roky, bûhem nichï bilanci skoro zdvojnásobíme. Padesát procent dluhu uï není pfiíjemná zóna. To se dostáváme do alarmujících ãerven ch svûtel. Podobnou cestou se kdysi vydalo napfiíklad Maìarsko. Vejmûlek: BohuÏel se ukazuje, Ïe jsme propásli pfiíznivé období 2004 aï 2007, kdy analytici upozoràovali na to, Ïe reformy jsou potfiebné a je pro nû prostor. Z dlouhodobého pohledu je nezbytné, aby dluh nerostl více neï nominální HDP. A kdyï si vezmete, Ïe v minulém období rostl potenciální produkt pûti procenty a inflace o dvû procenta, tak to implikuje dlouhodob udrïiteln rûst dluhu o 7 procent. V období 2004 aï 2008 v ak dluh rostl tempem osm procent roãnû. Rok 2006 byl z rûstového pohledu nejúspû nûj í, ale v tomto roce podot kám, Ïe byly volby byl skok zadluïení nejvût í. âili hlavní problém je, Ïe jsme se zadlu- Ïovali i v dobû expanze. Teì pfiichází recese, kdy se tento dluh mûïe znásobit. Co si fiíkáte ve chvíli, kdy sly íte sliby politikû o rozdûlení dal ích penûz do sociální oblasti? Sedláãek: V dobách rûstu vám nikdo nevûfií. Drtivá vût ina evropsk ch státû nemûla v dobû rûstu vyrovnan rozpoãet. Naopak, je tû si pûjãovaly a to mnohem více, neï mûly. Vezmûme si napfiíklad situaci, kdy si rodina pûjãí sto tisíc korun. Asi jen blázen by mohl fiíct, Ïe ta rodina zbohatla. Nezbohatla, prostû se jen zadluïila. Ale kdyï toto udûlá stát, tak se to bere jako zbohatnutí. MoÏná by ekonomové skuteãnû mûli zaãít drïet hladovky a stávky ve jménu vyrovnaného rozpoãtu. Dovedete si pfiedstavit, jak vlastnû vypadá jeden bilion korun? Sedláãek: V Ïivotû jsem to nevidûl, asi nikdy neuvidím. Vidûl jsem jen ilustraci, kterou zvefiejnil na sv ch stránkách Jan Macháãek. Vypadá to hrozivû. Bavíme se o dluhu, ale nebavíme se o úrocích, tedy dluhové sluïbû. Podle ãasopisu Euro je tû pfied dvûma mûsíci ãinily úroky osmaãtyfiicet miliard roãnû. Fischerova vláda musí zaplatit uï o ãtrnáct miliard více. Sedláãek: Po Janotov ch opatfieních to bude dûlat v roce 2012 osmdesát miliard. Vejmûlek: Stát musí dluh nûjak financovat, nûkdo mu musí pûjãit. Nejãastûji emituje dluhopisy na místním trhu. AÈ tak nebo tak, musí za to nûco zaplatit. V souãasné dobû nejen, Ïe se nám zvy uje dluh a úroky z nûj, ale pfiichází i období, kdy se bude zvy ovat i úroková sazba. Sedláãek: DÛleÏité je také fiíct, Ïe poroste pomûr dluhu k HDP. V momentû, kdy vám HDP neroste, ale klesá, tak i kdyï se nominálnû dluh nezvedá, tak pomûrov indikátor roste. Pak je je tû tfiikrát tûï í udrïet solidní bilanci. Vejmûlek: Nezvy uje se dluh jen u nás, ale je to globální situace. Podívejte se na to, kolik si musely pûjãit USA. Teì je jen otázka toho, od koho si pûjãí. Kdo financuje ná státní dluh? Sedláãek: âesk dluh je dominantnû ãesk. Jsou to v âesku pûsobící instituce. V eobecnû jsou to ale peníze bank, které pûjãují ze sv ch vlastních úspor. Dvacet procent z toho pûjãují zahraniãní instituce. Jak dlouho by trvalo splatit státní dluh? Sedláãek: Jednodu e fieãeno: Kdybychom chtûli splatit státní dluh extrémní rychlostí, pak by ãtyfii mûsíce v roce v echny pfiíjmy firem a domácností ly na umofiení státního dluhu. Kromû inflace existují dva zpûsoby, jak zadluïení sníïit. Buì z dluhu vyrosteme, nebo jej splatíme pfiebytkov mi rozpoãty. První varianta: abychom dluh sníïili z ãtyfiiceti na, fieknûme, dvacet procent HDP, budeme potfiebovat tfiiadvacet let tfiíprocentního rûstu. Tedy za pfiedpokladu, Ïe se nezadluïíme uï ani o korunu Přebytkový rozpočet je nutný Druhou cestou jsou pfiebytkové rozpoãty. Abychom ale vyrovnali deficit ve v i ãtyfi procent HDP, museli bychom buì zv it v bûr daní o desetinu, nebo o stejn pomûr sníïit v daje. JenÏe my potfiebujeme pfiebytkov rozpoãet! Pokud bychom se tedy chtûli dostat na pûvodní úroveà dluhu tedy tfiicet procent HDP museli bychom tfii roky po sobû produkovat dvou aï tfiíprocentní pfiebytek vefiejn ch financí. Nám se je tû ani jednou v dûjinách âr nepodafiil udûlat vyrovnan rozpoãet. NatoÏ pfiebytkov. Vyplatí se tedy investorûm státu pûjãovat? Vejmûlek: Samozfiejmû, vût inou se totiï jedná o bezpeãnou investici. Je dûleïité ale vûdût, Ïe investor, kter poskytne peníze státu, jak je neposkytne soukromému sektoru, kter by mohl nûco vyprodukovat. Jak je rozdíl mezi tím, kdyï je zadluïená âeská republika a kdyï jsou zadluïené USA? Není to rozdíl do té doby, dokud to jsou ochotni tolerovat va i investofii. Napfiíklad Maìarsko si mûïe dovolit sedmdesát procent Kdo je Tomáš Sedláček a uï se blíïí bankrotu a Japonsko má dvû stû procent a bankrot mu nehrozí. Jak to je tedy se sliby o pomoci ze strany státu? Sedláãek: Stát na tyto sliby bude mít zase jen z penûz, které si teì pûjãí. Vejmûlek: DÛleÏité je i to, jak tyto podnûty nasmûrovat. Tûmito penûzi mûïete stimulovat poptávku. To ale podle mého názoru není rozumné. Tento stimul se vyplatí pouze na evropské úrovni, ale rozhodnû ne jen v âesku. Jsme tak otevfiená ekonomika, Ïe v momentû, kdy dáte peníze do poptávky, tak si za to lidé koupí spoustu vûcí ze zahraniãí. Proto je lep í pomoc koncentrovat do sniïování nákladû, které jsou teì pro firmy tím nejvût ím problémem. Cesta je tedy ve sniïování sociálního poji tûní, daní, cen energií a tak dále. Sedláãek: Nev hodou poptávkového stimulu je také to, Ïe se velmi rychle vyãerpá a nemá takov multiplikaãní efekt. Kdybych to pfiehnal, tak je to podobné, jako kdybych sedl do letadla a rozhazoval peníze z nebe. Naopak, kdyï za ty stejné peníze postavíte dálnici, tak si dûlníci za svou v platu taky koupí rohlíky, ale zûstane po nich dálnice nebo nemocnice. Ta zase pfiinese dal í uïitek. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporuãila nezavádût rotovné. Pfiesto se poslanci rozhodli pro jeho zavedení. Co si o tom myslíte? Vejmûlek: Nic tím nezískáme. Akorát jsme vyluxovali poptávku z budoucnosti. Navíc jsme po kodili nûjaké dal í odvûtví. Staãí si pfieãíst zprávy z Nûmecka, kde jsou ne Èastní z hory drátû, které jim tam po se rotování zûstaly. Sedláãek: Taky si myslím, Ïe kdo si teì koupí auto, tak si zase nekoupí napfiíklad byt. MoÏná jsme také donutili nûkteré domácnosti se zadluïit. V echno jsou spojené nádoby. Diskuze o zavedení eura v âesku není teì pfiíli sly et. Jak moc je to aktuální otázka? Vejmûlek: âeské podniky by samozfiejmû euro uvítaly. Osobnû ale nejsem pfiesvûdãen o tom, Ïe by to byla v hra. Není v razn rozdíl mezi zemûmi, které mají euro nebo zafixovanou mûnu, a zemûmi, které mají svoji mûnu. Samozfiejmû tuto tezi nelze uplatnit na v echny zemû. Napfiíklad naãasování u Slovenska nebylo ideální. Malá exportní zemû zafixovala kurz na nejsilnûj í úrovni, co mohla. Teì na zavedení eura hodnû doplácí. V roba v okolních zemích je totiï po oslabení okolních mûn relativnû levnûj í. Naopak Ekonom Tomáš Sedláček se narodil 23. ledna Ve věku pouhých 24 let se stal ekonomickým poradcem tehdejšího prezidenta Václava Havla. Od ledna 2004 je poradcem ministra financí Bohuslava Sobotky. V květnu 2006 Sedláček přechází do ČSOB na pozici hlavního makroekonomického stratéga. Ve stejném roce absolvuje stipendium na prestižní Yale. Ta ho zařazuje mezi pětici nejnadějnějších světových ekonomů. Letos Sedláček odmítl nabídku stát se ministrem financí místo Miroslava Kalouska. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Sedláček nemá rád auta. Raději jezdí po Praze na kole s přidaným motorkem. zavedení eura by pomohlo v Maìarsku. Jejich makroekonomická situace je ale taková, Ïe na nûj vûbec nemá nárok. V âesku zase na e koruna pomáhá eliminovat dopady recese. Je podle vás je tû pfied ãasem plánovan termín 2013 reáln? Vejmûlek: Byl by moïn, pokud by to byl cíl hospodáfiské politiky ãíslo jedna. Myslím, Ïe tento termín se hodnû vzdálil. Priority se zmûnily. Teì to vypadá, Ïe eurem do roku 2015 platit nebudeme, coï uvedl i souãasn ministr financí Eduard Janota. FAKTA O STÁTNÍM DLUHU Česká republika dluží více než To je jeden bilion korun. Tedy milion milionů. Takový dluh představuje přibližně roční rozpočet České republiky. Za státní dluh by se dalo postavit téměř patnáct set kilometrů dálnic nebo téměř tři tisíce onkologických center podobných tomu ve Zlíně. Pětinu státního dluhu tvoří dluh ze socialistických dob Třetina dluhu padla na konsolidaci bank a privatizaci Úroky státního dluhu se pohybují kolem 3,7 procent. Z jednoho bilionu to je 37 miliard korun. KOLIK STÁLA POMOC BANK OD ROKU 1990 IPB (odhad) 75 až 100 miliard Komerční banka 56,5 miliard ČSOB 56 miliard Agrobanka 40 miliard Česká spořitelna 33,6 miliard ZA KOLIK ČESKO PRODALO BANKY Komerční banka, a.s. 39, 8 miliard korun ČSOB, a.s. 23, 9 miliard korun Česká spořitelna, a.s. 18, 9 miliard korun Investiční banka a.s. (součást IPB) 3 miliardy korun JAK ROSTL STÁTNÍ DLUH ,2 miliard 802,5 miliard 892,3 miliard 999,8 miliard tisíc sto tisíc milion miliarda bilion Takto vypadá bilionový státní dluh. Všimněte si, že balíky peněz jsou na obrázku poskládány ve dvou řadách. Zdroj: kryzys.mises.pl

9 ČERVEN 2009 STRANA 10 STAVBY ROKU ARCHITEKTONICKÉ SKVOSTY Moravské hospodáfiství vám pfiiná í pohled na nejkrásnûj í a nejpreciznûj í stavby Moravy. V echny z nich dostaly titul Stavba roku ve svém kraji. Vybrali jsme ty, které porotce zaujaly nejen pfiínosem pro architekturu, ale i pro v znam v em, kdo budovu, park ãi tunel vyuïívají. Dětský domov s vyhlídkou JEŠTĚ NEDÁVNO ŽILY OPUŠTĚNÉ DĚTI Z OLOMOUCKÉHO KRAJE V ZASTARALÉM DĚTSKÉM DOMOVĚ V KOUTECH NAD DESNOU. Foto: Stavoprojekt umperk umperk Dnes jejich osud pokraãuje v moderní budovû s vyhlídkou na umperk. Dfiíve tam stál v letní hostinec. Turisté na kopec Vyhlídka mífiili nejen za krásnou pfiírodou, ale i za jedineãn m pohledem na mûsto umperk. Nyní na tomto místû Ïijí opu - tûné dûti. Loni se totiï nastûhovaly do nové budovy V chovného ústavu a dûtského domova v umperku. Architektura i duch lokality zaujal i porotce soutûïe Stavba roku Dûtsk domov získal titul v kategorii Stavby obãanské vybavenosti. Porotci ocenili zejména zakomponování budovy do ãlenitého terénu. Podle nich je stavba mimofiádnû citlivû zasazena do terénu a krajiny. Sklonit terén s nûkolikametrov mi rozdíly ve v kách kladl znaãné nároky na osazení jednotliv ch objektû, jejich zalo- Ïení a odizolování proti svahové vodû, vysvûtlil Milan Klime z projektové kanceláfie Stavoprojekt umperk. AÏ padesát dûtí Ïije v uceleném komplexu, ve kterém se nachází napfiíklad kola, jídelna, tûlocviãna a sauna. Splnil se nám sen pracovat v zafiízení, které má evropské parametry, co se t ká ubytování, vybavenosti a podmínek pro práci s dûtmi, které stojí z rûzn ch dûvodû na okraji spoleãnosti, svûfiil se fieditel domova Jifií Kla ka. Tornádo zničilo park. Teď se lidé procházejí v novém. V LITOVLI MAJÍ NOVÝ PARK. ARCHITEKTI VYSTIHLI CHARAKTER MĚSTA. PŘIPOMNĚLI I NIČIVOU VICHŘICI. Litovel Je tû pfied pûti roky si Litovel tí mysleli, Ïe jejich mûsto uï nikdy nebude zelené. Litovlí se totiï v ãervnu 2004 prohnalo tornádo, které za sebou nechalo stomilionovou spou È. Lidé byli bez stfiechy nad hlavou, ulice bez stromû. Vichfiice povalila v mûstském parku více neï ãtyfii sta stromû. Mnohé z nich byly více neï sto let staré. Litovel tí si proto mysleli, Ïe si do stínu pod stromem sednou aï jejich potomci. Teì je ale situace jiná. Mûsto má nov zelen park, kter obdivují architekti i obyvatelé. Nejdfiív jsme vysadili stromy, které rychle rostou. V hledovû jsou upfiednostàovány dfieviny dlouhovûké. Upravili jsme i bfiehy tokû, zrekonstruovali dláïdûné plochy, hfii tû a malé vodní plochy. SnaÏili jsme se, aby v echno bylo nejen úãelné, ale i estetické, vysvûtluje Robert ebestík ze spoleãnosti IDOP Olomouc, která park navrhovala a projektovala. Podle vedoucího Ïivotního odboru litovelské radnice Pavla Kurfürsta dokázali projektanti vybudovat skoro nov park. Je mnohem hezãí neï ten pûvodní. ZÛstalo asi jen deset procent stromû. Opravili jsme chodníky a zmûnili mobiliáfi. ProtoÏe jsme zaãali stromy vysazovat uï nûkolik Fota: IDOP Olomouc OLOMOUCKÝ KRAJ mûsícû po vichfiici, jsou uï v parku místa, která jsou pfiíjemnû zelená, fiekl vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí Pavel Kurfürst. Porotce na projektu zaujala zejména rychlost a sehranost s jakou architekti, projektanti a zahradníci park obnovili. PfiestoÏe vycházeli z historick ch dokumentû, dokázali podle Kurfürsta do projektu zaãlenit i moderní prvky, které vystihují charakter mûsta. Neopomnûli ani pfiipomínku na niãivou vichfiici. Za park mûsto zaplatilo tfiicet milionû korun. Porota ocenila park v kategorii Stavby dopravní, inïen rské a vodohospodáfiské. Avriopoint: Kanceláře s výhledem do přírody SPOJIT PŘÍJEMNÉ S UŽITEČNÝM. TO SE PODAŘILO ARCHITEKTŮM, KTEŘÍ NAVRHLI MULTIFUNKČNÍ KANCELÁŘSKOU BUDOVU V BRNĚNSKÝCH ŽABOVŘESKÁCH. Foto: Arch.Design Brno Místo recepãního pultu modré akvárium plné drobn ch rybiãek. Osm podlaïí moderních kanceláfií. Obchodní jednání na terase s vyhlídkou na Brno. Vítejte v Avriopointu. Za architektonick pfiínos získal projekt titul Stavba roku Jihomoravského kraje v kategorii Stavby obãanské vybavenosti. Stavba má iroké moïnosti vyuïití a pfiíjemné pracovní prostfiedí s v hledy na zeleà, uvedla porota ve svém hodnocení. Avriopoint má sedm nadzemních a jedno podzemní podlaïí a devadesát parkovacích míst. Budova stála témûfi sto padesát milionû korun. Dfiíve neï stihli zahradníci kolem budovy zasadit zeleà, kanceláfie zaãaly vyuïívat pfiední brnûnské firmy jako je AutoCont, Arch.Design, Credi Group Office, Avrioinvest, Luxplan a ADI interiér. Stavba budovy ve tvaru lichobûïníku zaãala pfied dvûma lety. Budova nepfiekvapuje jen na první pohled, ale náv tûvníkovi umoïàuje moment neustálého pfiekvapení. AÈ uï jsou to designovû prosvûtlené kanceláfie nebo zelená stfiecha v druhém a osmém podlaïí. V osmém ustupujícím podlaïí jsou kanceláfie vedení a velká zasedací místnost s relaxaãní terasou. Právû díky lichobûïníkovému pûdorysu stavby má její jihozápadní nároïí tvar ostrého bfiitu, kter zdûrazàuje vstup do objektu. Velkorys je i návrh vstupního vestibulu, kter je otevfien pfies dvû patra s jednací galerií umístûnou v druhém podlaïí," doplàuje je tû dal í zajímavosti Jifií Vácha, jeden z autorû projektu. Fasádu objektu vyfie ili projektanti Arch.Designu jako zavû enou z velkoformátov ch desek Cembonit a Alucobond. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Brněnské šaliny září díky lakovně novotou Foto: ÎSD Brno LAKOVNA A TRYSKAČ. NÁZEV NOVÉ STAVBY BRNĚNSKÉHO DOPRAVNÍHO PODNIKU PŘÍLIŠ VÁBNĚ NEZNÍ. ANI NEMUSÍ. STAČÍ, KDYŽ SE ZA JEHO ZDMI ZKRÁŠLÍ BRNĚNSKÉ TRAMVAJE, AUTOBUSY A TROLEJBUSY. Brno Ostuda Brna. Tak oznaãují BrÀané vzhled nûkter ch tramvají a autobusû brnûnského dopravního podniku. Od loàského roku má ale nejvût í moravská mûstská firma nástroj, jak vozov park zkrá lovat. Postavila moderní haly lakovny a tryskaãe. Tramvaje tak mûïou zvenku záfiit novotou. Lakovnu jsme potfiebovali jiï od roku Od té doby leïelo na stole nûkolik variant. Nakonec jsme se rozhodli pro umístûní lakovny i s tryskacím boxem do areálu Ústfiedních dílen v Brnû- Medlánkách, vysvûtlila mluvãí brnûnského dopravního podniku Hana Pohanová. Za stavbu této budovy dostaly firmy Kovoprojekta a ÎSD cenu Jihomoravského kraje v kategorii PrÛmyslové stavby a technologické stavby. O tom, Ïe se jedná o detailnû projektovanou prûmyslovou stavbu, svûdãí i názvy jednotliv ch objektû. Projektanti museli vymyslet, jak bude vypadat odma Èovací a neutralizaãní stanice, míchárna barev nebo elektrodílna. Stavafii museli vybudovat v echny technické sítû, vãetnû ãistírny odpadních vod. Padesátá léta Lakovnu jsme museli umístit jak do stávajících prostor haly, tak do voln ch prostor. VyuÏili jsme ocelové konstrukce vestavby ve dvou stávajících lodích Ïelezobetonového skeletu z padesát ch let dvacátého století. Tím se nám uvolnily ruce pro pfiestûhování stávajícího provozu do nov ch prostor, na které navázala demolice pûvodního objektu dílen, popisuje sloïitou v stavbu v robní fieditel ÎSD Vítûzslav ÎÛrek. Stavba porotce zaujala i architekturou pfiístavby. V lodích pûvodních prostor haly a v prostorách novû vybudovan ch je umístûno osm kabin firmy pro odma tûní, lakování, schnutí barev, tmelení a brou ení karoserií. Za nové zázemí jsme zaplatili 131 milionû korun. Stavební ãást stála pûtasedmdesát, technologická estapadesát milionû korun, upfiesnila Pohanová.

10 ČERVEN 2009 STRANA 11 STAVBY ROKU Univerzitní centrum: Vzdělání v kráse PROSKLENÉ CHODBY, DOPLŇKY V BARVĚ ZLATA A MODRÁ OBLOHA NAD HLAVOU. STUDIUM NA UNIVERZITĚ TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ DOSTALO NOVÝ ROZMĚR. Zlín Zlín je mûstem architektury. Toto heslo opût potvrdila zlínská rodaãka Eva Jifiiãná. Ta navrhla komplex, kter vytvofií nové centrum Zlína: Univerzitní a kongresové centrum. První z nich uï stojí a sklízí úspûchy. Stavba získala titul Stavby roku Zlínského kraje v kategorii Stavby obãanské vybavenosti. Stavba sahá pfies hranice regionu. Ohodnotili jsme zejména architektonickou originalitu a atypickou uvolnûnost. Líbilo se nám také pouïití netypick ch materiálû pro doplàkové konstrukce, jako jsou kov a sklo, uvedl ãlen poroty Libor Mitrenga. Moderní pûtipodlaïní budova se stala sídlem univerzitní knihovny a fiady rektorátních pracovi È. Za rok pak budova dostane dal í rozmûr: mûsto dostaví v podobném duchu Kongresové centrum. To bude stfiedobodem zlínského spoleãenského dûní. Podle architektû získala stavba ocenûní také proto, Ïe moderní ZLÍNSKÝ KRAJ Foto: UTB architektura tfietího tisíciletí respektovala pûvodní funkcionalistickou architekturu mûsta. Stavbu za 380 milionû korun zaplatila Univerzita Tomá e Bati a ministerstvo kolství. Autorem návrhu je Eva Jifiiãná a Petr Vágner. Generálním projektantem je sdruïení fi-rem KB Projekt a Hexaplan. Dodavatelem firmy Metrostav a VW Wachal. Onkologické centrum má přívětivou tvář PACIENTI ZLÍNSKÉ NEMOCNICE TRÁVÍ ČAS V MODERNÍM PROSTŘEDÍ. ZLÍNSKÝ KRAJ JE OD LOŇSKÉHO ROKU POSLEDNÍM KRAJEM, KTERÝ MÁ VYBUDOVANÉ SVÉ ONKOLOGICKÉ CENTRUM. Foto: Manag a. s. Zlín Za zdmi zlínského onkologického centra se pacienti vût inou nedozvídají pozitivní zprávy. Proto se Zlínsk kraj rozhodl nevesel ãas pacientû zpfiíjemnit alespoà zajímavou architekturou a moderním vybavením. Stavbu za 350 milionû korun ocenili také porotci soutûïe Stavba roku Zlínského kraje. Ocenili jsme zejména práce na nároãné rekonstrukci starého objektu. NejenÏe stavafii dodrïeli architektonickou koncepci baèov ch objektû, ale pouïili i nové, neotfielé materiály. Dali si práci s propracováním detailû, vysvûtlil jeden ze ãlenû poroty soutûïe Stavba roku Zlínského kraje Josef Mitrenga. KdyÏ architekti pfiem leli nad tím, jak budovu polid tit, rozhodli se pustit do chodeb více sluneãního svûtla. Z jiïní strany je fasáda prolomena zasklenou stûnou procházející pfies obû podlaïí, která otevírá vnitfiní prostor budovy ven, popsal Radim Hejn ze spoleãnosti Centroprojekt. LÛÏková ãást pro onkologické pacienty má estadvacet lûïek ve v chodním a dvanáct lûïek v západním kfiídle, z toho est pro intermediární péãi. Pokoje jsou vût inou dvoulûïkové se sociálním zázemím, informoval mluvãí Zlínského kraje Patrik Kamas. KRAJ VYSOČINA Silicon Valley po Žďársku Foto: RUŠNÝ PROVOZ I OÁZA KLIDU. SPOLEČNOST ATX MÁ NOVÉ SÍDLO, KTERÉ CHARAKTERIZUJE JEJÍ ČINNOST. V tichosti duchovně přemýšlet TEN, KDO HLEDÁ CHVÍLI KLIDU, BY MĚL NAVŠTÍVIT MALOU VESNICI BUDEČ NEDALEKO ŽĎÁRU NA SÁZAVOU. LONI TAM BUDEČTÍ VLASTNÍMI SILAMI POSTAVILI KAPLI PANNY MARIE SNĚŽNÉ. Foto: Budeã Pfiívûtivá stavba lákající vstoupit, usednout do dfievûné lavice, sepnout dlanû a pfiem let. S takovou ambicí navrhoval architekt Karel Roseck kapli pro 157 obyvatel v Budãi. Poté, co se na návsi nová dominanta vztyãila, bylo v em jasné, Ïe vyzafiující klid do kapliãky pfiitáhne o mnoho více náv tûvníkû neï jen místní. Nejen tento pfiínos ocenili porotci soutûïe Stavba Vysoãiny Kaple získala ocenûní v kategorii Stavby obãanské vybavenosti. Její v znam ocenili i ti nejdûleïitûj í obyvatelé Vysoãiny prostfiednictvím SMS hlasování. Ke stavbû jsem nesly el Ïádné v znamné v tky. Naopak, dokonce se zde zastavují turisté, aby si na i novou kapliãku prohlédli. Cenu si urãitû zaslouïí, konstatoval starosta Budãe Franti ek Fabík. Îìár nad Sázavou Informaãní technologie, dynamiãnost, modernita. Spoleãnost ATX novou budovou chtûla vyjádfiit svûj profil. A podle porotcû soutûïe Stavba Vysoãiny roku 2008 se architektûm a stavebníkûm cíl podafiil na v bornou. Sídlo spoleãnosti ATX ocenili odborníci v kategorii Stavby technologické a pro prûmysl. Firma nechala své pûvodní sídlo zrekonstruovat a roz ífiila ho o novou budovu s umístûním pracovi tû technikû a programátorû a o nové v robní a kompletaãní prostory. ZároveÀ vybudovala nové moderní kolicí a informaãní centrum a dofie ila vstupní a reprezentativní prostory vãetnû parkovi tû a sadov ch úprav. Budovu navrhla firma Adam Architects. Sídlo je rozdûleno do tfií ãástí: ãást vstupní a reprezentativní zahrnuje vstup, zasedací místnosti, kolicí sál a jídelnu. âást pfieváïnû administrativní, kde má mimo jiné svoji kanceláfi fieditel firmy. V technické ãásti jsou kanceláfie technikû a programátorû a v robní a kompletaãní prostory, pfiiblíïil stavbu fieditel spoleãnosti Bohuslav Vránek. Porota ocenila zejména pouïití v razov ch prvkû moderní prûmyslové a administrativní architektury. Fasády jsou kombinací hliníkov ch desek a skla. Vnitfiní prostory jsou cel den prosvûtlené denním svûtlem. Vjezd do firmy je tvofien posuvnou vjezdovou bránou na elektropohon, vstup pro pû í je tvofien otáãiv m turniketem. Objekt poskytuje ve keré zázemí zamûstnancûm i obchodním náv tûvám firmy. Nenásilnû se vãleàuje do klidnûj í ãásti mûsta, pfiitom je dobfie dopravnû obsluïn, vysvûtlil Vránek. Návrh nové kaple vychází z tradiãního uspofiádání sakrálních staveb. Jednoduchá koncepce je na první pohled jasnû ãitelná. Tvarosloví je jednoduché, aï skromné. Stavba nemá kolemjdoucí ohromit svou monumentalitou, extravagantním tvarem, drah mi materiály a svádût my lenky jin m smûrem. Na jihov chodní uliãní stranû kaple je umístûno vstupní prûãelí. Vstup do kaple je kryt podloubím zvonice, která ífií hlas zvonu v emi smûry. Nad vstupním portálem je na fasádû umístûn symbol s motivem zasvûcení kaple Pannû Marii SnûÏné tedy Marianotyp, a stylizované snûhové vloãky. Vlastní chrámov prostor je jednolodní s boãním osvûtlením z obou stran trojicemi podlouhl ch vertikálních oken. Loì je zaklenuta valenou klenbou. PREMIÉRA PRVNÍHO HOTELU PARK INN V OSTRAVĚ SE VYDAŘILA. SEDMIPATROVÁ BUDOVA SVÝM VZHLEDEM LÁKÁ BYZNYSMENY I ZAMILOVANÉ NOVOMANŽELE. Ostrava Fasáda z keramick ch desek faveton. Hliníkové vchodové dvefie, které pamatují na bezpeãnost sv ch hostû. Nov ãtyfihvûzdiãkov hotel mezinárodního fietûzce Rezidor Hotel Group si podle architektû zaslouïí pozornost. Proto budovu ocenili titulem Stavba roku Moravskoslezského kraje v kategorii Stavby obãanského vybavení. Budova je souãástí kanceláfiského komplexu The Orchard. âesko-irská spoleãnost Red Group pro návrh hotelu spojila síly s polsk m architektonick m ateliérem LÁZEŇSKÉ HOSTY MĚSTA KLIMKOVICE NEBUDOU RUŠIT AUTA PROJÍŽDĚJÍCÍ PO DÁLNICI D47 Z BÍLOVCE DO OSTRAVY. MĚSTO TOTIŽ CHRÁNÍ KILOMETROVÝ TUNEL. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Ostrý start hotelu Park Inn Ovotz design Lab. Hotel je v kontrastu vûãi sousedním administrativním objektûm. Zatímco kanceláfiské budovy mají pûsobit lehce, hotel má naopak v razovû evokovat hmotu, kámen, jehoï znakem je pfiírodní nepravidelnost a nahodilost, vysvûtlila marketingová fieditelka Dagmar Konderlová. Hotel se tak okamïitû zafiadil mezi ostravské piãky. Na sedmi patrech se nachází 185 pokojû v rûzn ch kategoriích standard, pokoje pro handicapované, kufiácké pokoje, junior suit a prezidentské apartmá. Klimkovice Nejdel í na Moravû. Dennû jím mûïe projet ãtyfiicet tisíc aut. Stál 1,6 miliardy korun. eã je o tunelu na dálnici D47 u Klimkovic. Pfiesnûji fieãeno o dvou tunelech tubus A a tubus B. Monumentální dílo dvou dálniãních tubusû ohromilo porotce soutûïe Stavba Moravskoslezského kraje V pfiízemí je restaurace Bamboo s venkovní terasou a kapacitou 105 míst, lobby bar a recepce. Souãástí hotelu je i variabilní konferenãní centrum pro 265 osob, s prostory vhodn mi pro zasedání, firemní akce i soukromé bankety. K vybavení patfií také wellness a fitness centrum, dodala Konderlová. V stavba hotelu si vyïádala pûl miliardy korun z celkové sumy 1,7 miliardy, kterou pohltila v stavba komplexu The Orchard. V hotelu je moïné pfienocovat za 3400 korun. Lázně jsou v klidu. Chrání je tunel. Foto: Subterra Foto: Hotel Park Inn Za jeho pfiínos udûlili odborníci titul Grand Prix. Tunel dostal hlavní cenu také v kategorii Dopravní, inïen rské a vodohospodáfiské stavby. Tunel má jedno prvenství: pro zv ení poïární odolnosti betonu kleneb jsme pouïili beton s rozpt len mi polypropylenov mi vlákny, vysvûtlila vedoucí odboru PR spoleãnosti Subterra SoÀa Pokorná. Stavba tunelu trvala ãtyfii roky. Devadesát procent práce ale stavafii stihli udûlat za pouh ch osm mûsícû. Dûlníci na stavbû pracovali ãtyfiiadvacet hodin dennû. Tunel zaplatilo SD, projektantem byla brnûnská firma AMBERG Engineering. Zhotovitelem bylo SdruÏení 4707, které tvofiila spoleãnost SKANSKA, METROSTAV, STRABAG a SUB- TERRA.

11 ČERVEN 2009 STRANA 12 KRÁSNÉ KANCELÁŘ E INZERCE Vaše nová kancelář Vaše nová kancelář ROWAN LEGAL SKUTEČNÉ PARTNERSTVÍ Náš domov a kancelář jsou zpravidla dvě místa, kde trávíme nejvíce svého času. Zařizování domova však nespravedlivě věnujeme daleko větší pozornost. B R A T I S L A V A - B R N O - P R A H A - R I G A ROWAN LEGAL je mezinárodní advokátní kancelář s kořeny v bývalém Československu. Poskytuje komplexní právní poradenství klientům v soukromém i veřejném sektoru. Prostřednictvím vzájemně propojených kanceláří působí na českém a slovenském trhu. Rozvíjí projekty i v dalších zemích střední a východní Evropy, zejména v Pobaltí a zemích Společenství nezávislých států. Mezi naše hlavní specializace patří: veřejné zakázky a PPP projekty dopravní systémy a stavební projekty právní zajištění investičních projektů softwarové právo a právo ICT ochrana autorských práv a práv k průmyslovému vlastnictví rozhodčí řízení a mezinárodní arbitráže fúze a akvizice obchod s vojenským materiálem Zeptali jsme se ostravského projektanta Ivo Milera, jak by správná kancelář měla vypadat, abychom se zde cítili my i náš klient co nejlépe. KANCELÁŘ NENÍ OBÝVÁK Kancelář je místo, které nám slouží především k práci. Na to bychom nikdy neměli zapomínat. Zároveň však musí působit příjemně, aby se náš zákazník nebo klient necítil stísněně. Při zařizování kanceláře musíme myslet na tři základní pravidla: funkčnost, estetičnost a ekonomické hledisko. Začněme hned tím prvním funkčností. Těžký stůl, mohutné křeslo a vitrína s trofejemi našich úspěchů. To je zažitá představa o luxusní kanceláři pravého manažera. Jaké jsou ale dnešní trendy a požadavky? V dnešní době se čím dál častěji dostávají ke slovu lehké materiály jako je sklo a kov. Nábytek z masivu a dýhy postupně vytlačuje nábytek z laminovaných DTD v desenu dřeva nebo v kombinaci s barevným odstínem. Ustupuje se od celodřevěných podnoží, dnes se používají už spíše kovové, ve kterých jsou kanály pro vedení instalací. Ani skleněný nábytek není výjimkou. Vypadá velice efektně, ale má své limity. Sklo je vhodné na skleněnené příčky, protože propouští mnoho světla, ale nikdy bych je nevolil jako nábytkový kus, jak se to stalo při zařizování luxusních kanceláří u jedné ostravské firmy. Jednak studí, jednak se velmi špiní a není nic horšího než upatlané stoly, přiblížil nevýhody Miler. První, co upoutá každého příchozího, je design nábytku a celkový vzhled kanceláře. Nejde jen o tvar a materiál, ale i barvy a doplňky. Nejste-li zrovna milovníkem umění, nemusíte ověsit každou stěnu abstraktním obrazem vysoké hodnoty. Někdy stačí zvolit hezké fotografie, které něco napoví o firmě nebo člověku, který kancelář obývá. Pěkný a stylový plakát vztahující se k firemní činnosti také zaujme a zútulní interiér. Stejný účel pak splní i pěkná rostlá kytka. Je jen na práci architekta, jak skloubí všechna kritéria do jednoho celku. Vždy by však měl respektovat přání klienta a myslet na účelovost. Často se setkávám s tím, že jsou počítače na zemi nebo na stolech. To je známka špatně navrženého prostoru a nábytku, tvrdí Miler. Je třeba myslet i na tak triviální věci, jako je úklid. Při projektování kanceláře by neměla vznikat žádná těžko dostupná zákoutí a některé kusy nábytku by měly být na kolečkách, aby se s nimi dalo jednoduše popojet. Estetická stránka by při zařizování kanceláře neměla převážit praktičnost a účelovost. JASNĚ VYTYČENÁ ÚZEMÍ Kancelář by se dala rozdělit na tři zóny : pracovní, jednací a přátelskou. V pracovní zóně se nachází pracovní stůl s pohodlným křeslem nebo židlí. Všude při ruce bychom pak měli mít to nejnutnější, co potřebujeme k práci. Při zařizování bychom měli mít proto v patrnosti především ergonomickou stránku své pracovny. Jednací zóna může být napojena přímo na pracovní stůl a slouží k jednání v menším kolektivu, například nadřízeného k zaměstnanci, k pracovním schůzkám s kolegy a podobně. Částečně nám nahrazuje zasedací nebo jednací místnost. Zóna přátelská by pak měla být místem, kde přijmeme našeho obchodního partnera. Tato zóna může být oddělena právě například skleněnou příčkou. Zde můžeme zvolit hodně barevný a neobvyklý nábytek, zajímavá křesílka s atypickým stolem. Při takovém jednání bychom měli sedět ve vlastním křesle, nikdy si jej však neberme od svého stolu. Ke každému stolu musí být vhodně zvolené účelové židle nebo křesla. Lehký a jednoduchý nábytek střídá těžká kožená křesla. Ke slovu se dostává sklo, kov a laminát.

12 ČERVEN 2009 STRANA 13 KRÁSNÉ KANCELÁŘ E Místnost plná porozumění Místnost plná porozumění INZERCE Brigita Štefánková ředitelka Komerční banky regionu Brno Foto: Jiří Sláma / FOTO Sláma Čistá funkcionalistická architektura, vestavěné leštěné skříně s klikami od Bohuslava Fuchse. Za zády Einsteinův portrét. Vítejte v kanceláři Brigity Štefánkové. Mír se nedá uhájit násilím. Může ho být dosaženo jen porozuměním. Einsteinův anglický citát přivítá každého hosta Brigity Štefánkové. Návštěvníkovi je ihned jasné, v jakém duchu se ponese jejich jednání. Myšlenku na zdi umocňuje i historická kancelář. Prvorepubliková místnost na první pohled nepůsobí okázale ani nadřazeně. Jednoduché linie, příjemné barvy a vzdušný prostor dokážou návštěvníka přicházejícího z rušného náměstí Svobody v krátkém okamžiku zklidnit. NADČASOVÁ KANCELÁŘ Když jsem před čtyřmi lety do této impozantní kanceláře poprvé přišla, pomyslela jsem si, že je to spíše na tanec než na práci. Ale dnes to vidím jinak. Kancelář je pracovně příjemná, je nadčasová. Mám ráda pohyb, a ten tady mám zaručený, říká. Přestože Brigita Štefánková přišla do kanceláře, která se od třicátých let příliš nezměnila, cítí se v ní velmi dobře. Nábytek, kožené sedačky pro hosty, všech čtrnáct svazků Ottova slovníku naučného, vestavěné skříně. To vše tvoří funkcionalistického ducha místnosti. Z Ostravy jsem si dovezla pouze své křeslo od Kusche a velké foto Alberta Einsteina dárek od dcery. Spolu se stoletou podložkou na péra po mém dědovi je to jediné, co mě při profesních změnách doprovází. Dnes už je to jednoduché. Napojíte notebook do sítě a máte kancelář s sebou. A taky jsem vyměnila květiny z plastu za živé a intenzivně vyvětrala. Po osmdesáti letech, kdy stojí tato budova, jsem první ženou, která v této kanceláři sedí. Myslím, že teď už je v ní cítit i ženský element, směje se. FUNKČNOST A ÚČELOVOST Moderní architekt by zajásal nad jasně určenými prostory. V čele místnosti se nachází prostorný stůl, kde Brigita Štefánková pracuje. Pokud si chce z očí do očí popovídat se zaměstnancem nebo obchodním partnerem, poposedne k prodlouženému rameni pracovnímu stolu na pohodlnou kancelářskou židli. U stolu tak může sedět s několika lidmi zároveň. V pravém rohu místnosti jsou pak umístěná kožená křesla s nízkým konferenčním stolkem. Letos v prosinci tomu bude osmdesát let, kdy po několika urgencích architekti Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner předali stavitelům plány novostavby. Do dvou let budova tehdejší Moravské banky vystřídala původní novorenezanční palác Albrechta z Kounic. Fuchsova umělecká invence, konstruktivní a dispoziční vynalézavost byla doplněna charakteristickým projevem Wiesnerovým, jeho smyslem pro velkorysost, prostorové koncepce, ušlechtilý přírodní materiál a stavebně řemeslný detail. Budova je působivá svou celistvostí, architektonicko výtvarnou harmonií a jednotou, popisuje budovu Iloš Crhonek v knize o budově Komerční banky. Když si energická ředitelka stoupne k oknu, okamžitě se ocitne v centru brněnského dění. Budova banky už od třicátých let minulého století dominuje náměstí Svobody. Byla jsem svědkem loňského defilé evropských prezidentů a letošní volební mítinky jsem měla jak na dlani. To už jsem od revoluce nezažila. Když ale v období adventu už po sté slyším koledu Ježíšku, panáčku, přestože vánoce i koledy miluji, musím se odstěhovat do vedlejších místností. směje se. Výroba multifunkčního vozidla MAGMA Alficar obnovena PO VÍCE NEŽ ROČNÍM ÚSILÍ BYLA ZÁVĚREM ROKU 2008 OBNOVENA VÝROBA MALÝCH NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ NOSIČŮ NÁSTAVEB VYRÁBĚNÝCH POD TOVÁRNÍ ZNAČKOU MAGMA ALFICAR. 1 Použité fotografie 1 4 z knihy Komerční banka pobočka Brno město Funkcionalistický palác V robu obnovila spoleãnost JILA WAGEN a.s., ve v robních prostorách ve Îdánicích u Kyjova. Spoleãnost JILA WAGEN, a.s. zavedla systém managementu jakosti ISO 9001:2001 a klade dûraz na vysokou kvalitu vozidel, bezpeãnost a komfort obsluhy, vysok v kon a dlouhou Ïivotnost vozidla i ekologické parametry jeho provozu. Vozidlo je standardnû dodáváno jako tfiístrann sklápûã, dle konfigurace zvolené zákazníkem je moïno k vozidlu pfiipojit irokou kálu nástaveb a pracovních nástrojû, napfi. snûhovou radlici se stavitelnou geometrií, zametací kartáã, pilu na asfalt, sklápûã, nosiã kontejnerû, komunální vysavaã, lisovací nástavbu komunálního odpadu, snûhov sypaã s moïností skrápûní solankou, nádrï na vodu se skrápûním vozovky (na mytí vozovky), vysokozdviïnou plo inu, hydraulickou ruku nebo hydraulické ãelo. Nabízena jsou vozidla MAGMA Alficar kategorie N1 do 3,5 tuny, s pohonem v ech ãtyfi kol, vybavená ãtyfiválcov m vodou chlazen m vznûtov m motorem Daimler Chrysler s common railem o zdvihovém objemu ccm, splàujícím emisní normu Euro 4, s pûtistupàovou mechanickou pfievodovkou s redukcí v ech rychlostí do plíïivého chodu. Konfigurace motoru a speciální ladûní fiídicí jednotky motoru zaji Èuje mimofiádnû pfiíznivou spotfiebu nafty a zaruãuje ekologick a hospodárn provoz s dostateãnou sílou motoru pfii v ech jízdních reïimech vozidla. Prostorná a úãelnû prosklená dopfiedu sklopná kabina vybavená odpruïen m anatomick m sedadlem fiidiãe zaji Èuje obsluze ve - ker potfiebn komfort a zcela nadstandardní bezpeãnostní záruky. S posilovaãem fiízení a uzávûrkou zadní nápravy jsou zaruãeny vynikající jízdní vlastnosti v kaïdém terénu a stoprocentní plnûní v ech poïadovan ch funkcí vozidla. Ve spolupráci s UniCredit Leasing CZ, a.s. má v robce pfiipraven program financování vozidel formou úvûrového nebo finanãního leasingu, nabízen je i pronájem vozidel Kontakt: JILA WAGEN a. s., Brno, Cihlářská 19, PSČ 60200, telefon: , fax info@jilawagen.eu,

13 ČERVEN 2009 STRANA 14 PODPORUJEME MALÉ OBCE SOUTĚŽ: Nejzdařilejší rekonstrukce obecního úřadu Redakce Moravského hospodářství vyhlásila v dubnovém vydání soutěž o nejzdařileji zrekonstruovaný obecní úřad v obci do dvou tisíc obyvatel. Byli jsme mile překvapeni, s jakým pozitivním ohlasem jsme se setkali. Děkujeme všem, kteří nám zaslali fotografie a krátké charakteristiky svých obecních úřadů. Ze zaslaných podkladů bylo patrné, s jakým entuziasmem a nasazením se starostové pouštěli do zvelebování nejen samotného úřadu, ale i celé obce. Vybrat spravedlivě tři nejzdařilejší obecní úřady z množství zaslaných fotografií se ukázalo jako úkol téměř nadlidský. Naše odborná komise se ve spolupráci s redakcí pokusila zvolit tři nejzajímavější, které vám představujeme. Na vás, čtenářích, je pak vybrat jeden, který vás osobně nejvíce oslovil. Vítěznou obec navštívíme a v září otiskneme rozhovor s jejím starostou. HLASOVAT můžete elektronicky do na adrese soutez@moravskehospodarstvi.cz, heslo obecní úřad nebo na našich stránkách Oceňuji snahu všech samospráv menších obcí, které se rozhodly pro obnovu objektu obecního úřadu. Při svém povolání mám možnost zblízka sledovat činnost starostů, obecních rad a zastupitelstev, jejich každodenní povinnosti a problémy, se kterými se musí vypořádat. Umět hospodařit a nakládat s menším objemem financí, odpovědně zvažovat každou investici. Nastavit rozvoj obce přiměřeně k finančním možnostem rozpočtu, nepopulárně rozdělovat větší investice do menších zvládnutelných celků. Často se musí vzdát velkorysých plánů a musí hledat kompromisní řešení. Pak musí přesvědčovat, žádat o dotace, shánět průchodný způsob financování... Obvykle je veškerá tato činnost vykonávána jaksi samozřejmě v rámci jejich běžných povinností, kterých je beztak hodně. Chci popřát všem do soutěže přihlášeným obcím, aby se jim veškeré jejich úsilí a vložené investice vrátily v podobě spokojených občanů, hrdých na svou obec, a ve formě dlouholeté prosperity a perspektivního rozvoje jejich obce. Ing. arch. IVETA TRTÍLKOVÁ Na začátek si položme otázku, co v architektuře znamená obecní potažmo obec? Obecní úřad by měl být příjemným prostředím a esteticky plnohodnotným centrem. Měl by být víc než jen funkčním územím, kde se lidé potkávají. Úřad je něco, co zavazuje. Skrze svůj úřad vládne člověk, káže a hledí dodržovat zákony. Je to člověk, kdo v duchu demokratického zákonodárce zlidští a zmírní tvrdá a pro obec mnohdy neohebná nařízení. Už Aristoteles srovnává podle občanů v obci, jak které zřízení uskutečňuje čest a spravedlnost. V obci je to ten, kdo se zavazuje jako politik, hospodář i budovatel současně. Ten, kdo vzbudí zájem o krásný veřejný prostor a udá smysl pro etiku i estetiku. Směřuje pozornost občanů knějakému architektonickému počinu jako symbolu kvality pro obec i pro úřad. Ten s pomocí svých zkušeností hledá právě onen střed, těžiště v obci, které pak i architekturou určuje správný úsudek. Nosným tématem architektury je občanská vůle a touha mít v obci se ctí k architektuře zbudovaný obecní střed radnici, úřad. Ctnost v obci zdůrazněná i krásnou architekturou způsobuje, že je k ní člověk více souvztažný a je bližší myšlence, jak volit správný obecný cíl. Legalita architektury úřadu budí poctu a poučení, přestože nemá dostatečný vliv na obecné mínění. Je mu ale bližší, než se zdá. Člověk vědomě nebo podvědomě soudí život v obci podle onoho středu se vztažností ke krásnému. Krásné je i dobré. To byla vodítka pro posouzení staveb úřadů jako středu obecně prospěšného i krásného. Měřítkem tedy nebylo téma aktuální famózní architektury, ale právě smysl pro platnost výše uvedeného. A možná něco, co pozvedá úřad z bezstarostného a apatického uplatňování práva ze dne na den na něco, co není vzdáleno krásnému řádu jako nutnosti, nazíranému alespoň latentně architektonicky řešenými hmotnými prostředky. doc. Ing. arch. PETR HRŮŠA Hlastujte pro tyto navržené obecní úřady Petřvald Moravskoslezský kraj Horní Ves Kraj Vysočina Vratěnín Jihomoravský kraj Kritériem hodnocení byl architektonický výraz objektu, který co nejlépe vyjádří novou funkci instituce. Přestavbou rodinného domu vznikl obecní úřad, který zapadá do daného prostředí. Umožňuje bezbariérový přístup a v podkroví vznikla nová prostorná zasedací místnost. Chloubou je i zrekonstruovaná obřadní síň a park s fontánkou, který na petřvaldský obecní úřad navazuje. Ve své jednoduchosti a prostotě je milý objekt obecního úřadu v Horní Vsi. Jedná se o adekvátní úpravu sloužící pro zcela malou obec. Svým občanům nabízí veřejnou knihovnu a internet. Je příkladem skromnosti, naznačuje kvalitu a uměřenost. Volba téměř přirozené barevnosti ve vazbě na ctění barevných detailů modrých průčelí umístěním starých a vkusných označení i nových vlajek převažuje nad úspornými, ale neurážejícími detaily vstupu. Při obnově historických budov je potřeba vždy počítat s vyššími náklady. V tomto smyslu hodnotíme jako nejnáročnější a nejzdařilejší rekonstrukci objektu ve Vratěníně, kde z původní poštovní stanice vznikl obecní úřad s veřejnou knihovnou a internetem, společenský sál s jevištěm a zasedací místnost. Prostory zde nalezli i hasiči a část je využívána jako sklad pro stroje a nářadí. Čestná uznání Z celé řady zaslaných obecních úřadů, jsme vybrali několik dalších, které si z našeho pohledu zaslouží pozornost. Těm bychom rádi věnovali naše čestné uznání. Blízkov Kraj Vysočina Březnice Zlínský kraj Hradčovice Zlínský kraj Krásná Moravskoslezský kraj Lhotka Moravskoslezský kraj Všem zúčastněným děkujeme, že nám zaslali své obecní úřady do soutěže. SLOVA POROTY Budovy novější, z poválečné doby, které sloužily od počátku jako radnice či obecní úřady si nesou znaky doby svého vzniku. Není snadné vytvořit nový a svébytný architektonický ráz z místa, které si nese negativní odkaz nedávné minulosti. Rovněž budovy, které původně sloužily k jiným účelům, vyžadují složité a nákladné dispoziční úpravy. Řepiště Moravskoslezský kraj Římov Kraj Vysočina Skrbeň Olomoucký kraj Stonava Moravskoslezský kraj Stupava Zlínský kraj

14 ČERVEN 2009 STRANA 15 AKTUALITY Úředníci z Bruselu diskutovali o médiích MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ REPREZENTOVALO ČESKOU REPUBLIKU V SÍDLE EVROPSKÉ KOMISE Brusel JiÏ potfietí se v polovinû ãervna se la v Bruselu pracovní skupina Evropské komise s názvem INFORM. Sto padesát delegátû ãlensk ch zemí zodpovûdn ch za komunikaci se tu radilo, jak nejlépe informovat a poskytovat informace ohlednû evropsk ch fondû. Hlavním tématem byla diskuze na téma komunikace v dobû globální recese a dopady krize v sociální oblasti. Úãastníci si také vymûàovali zku enosti v oblasti publicity unijních fondû. Nejvíce hodnotím práci v men ích pracovních skupinách, kde do lo k pfiímé v mûnû názorû k metodám a formám práce na národních úrovních a k navázání cenn ch osobních kontaktû, sdûlila Hana Michalãíková z ministerstva pro místní rozvoj. Souãástí dvoudenního setkání byla i prezentace anal zy vypovídající o tom, jak je o evropské regionální politice informováno INZERCE Žijte naplno, je to SoEasy! Mobily, navigace, notebooky, foto, outdoor... Proč nakoupit u nás? Dotykový Elisa Roller a redaktorka Moravského hospodáfiství Alice Dvofiáková. v médiích. Obsahová anal za byla provedená ve v ech klíãov ch médiích v celé sedmadvacítce od fiíjna loàského roku do ledna roku Podle Elisy Roller z oddûlení komunikace, informovanosti a vztahû se tfietími zemûmi z Generálního fieditelství pro regionální politiku pfii Evropské komisi, která anal zu prezentovala, ãísla potvrdila, Ïe regionální média informují o evropsk ch fondech více neï ta celoplo ná. Anal za ukázala, Ïe média pí ou o fondech v souvislosti s krizí jako o moïné finanãní pomoci, zdroji zisku pro region. Pro novináfie se ukázaly jako nejdûleïitûj í konkrétní projekty, informace o jejich zahájení a dokonãení. K diskuzi o tom, jak m zpûsobem o regionální politice informovat, byla do Bruselu za evropské novináfie pfiizvána redaktorka Moravského Hospodáfiství Alice Dvofiáková. Fakta, která studie pfiinesla, mohu jen potvrdit. Tvrdá a konkrétní data jsou pro nás skuteãnû nejpfiínosnûj í, uvedla Dvofiáková. DATOVÉ SCHRÁNKY POHLEDEM PRÁVNÍKŮ Dne 1. ãervence 2009 nabude úãinnosti zákon ã. 300/2008 Sb. o elektronick ch úkonech a autorizované konverzi dokumentû, jímï dojde k zavedení datov ch schránek v em orgánûm vefiejné moci. Nejpodstatnûj í aspekty, na které by se obce mûly zamûfiit, lze shrnout takto: Od 1. ãervence 2009 zfiídí ministerstvo vnitra pro orgány územnû samosprávn ch celkû ze zákona datovou schránku. Zfiízení datové schránky nevyïaduje Ïádnou iniciativu ze strany obce a je bezplatné. Aktivaci je moïné provést ihned po té, kdy budou vedoucímu orgánu vefiejné moci do vlastních rukou doruãeny pfiístupové údaje (jméno a heslo). Je moïné a vhodné pro fiádnou pfiípravu vyuïít devadesátidenní pfiechodnou lhûtu, kterou zákonodárce poskytl, tedy lhûtu konãící 31. fiíjna Obec, stejnû jako dal í orgány vefiejné moci, má po aktivaci datové schránky ze zákona povinnost doruãovat ve keré dokumenty. Stejnou povinnost má obec i ve vztahu k právnick m a fyzick m osobám, které mají zfiízenou datovou schránku. A to i v pfiípadû, Ïe oni komunikují v listinné podobû. Je proto nutné se pfied kaïd m doruãováním pokusit doruãit zprávu prostfiednictvím datové schránky. Informaãní systém datov ch schránek je v em uïivatelûm pfiístupn prostfiednictvím webového portálu. Na tomto portálu mûïe starosta, jakoïto vedoucí orgánu vefiejné moci, zfiídit pfiístup i pro dal í osoby a urãit rozsah jejich pravomocí pro nakládání s datovou schránkou. Pro základní pfiístup do datové schránky s plnou funkcionalitou je potfiebn pouze poãítaã s pfiipojením k internetu a standardním programov m vybavením. Pro evidenci, archivaci a práci s dokumenty je lep í pouïívat systém spisové sluïby. Datová zpráva je tvofiena takzvanou obálkou a pfiipojen mi dokumenty. Tyto dokumenty budou muset naplàovat podmínky, které ministerstvo vnitra stanoví v provádûcí vyhlá ce. Vyhlá ka bude urãovat zejména pfiípustn formát (bude se jednat minimálnû o formáty.doc,.pdf,.tiff,.jpeg), objem dat (v tuto chvíli se mluví o maximálnû 10 MB na jednu datovou zprávu), dobu uloïení a dal í technické náleïitosti datov ch zpráv. Aby mohl dokument pûvodnû v listinné podobû b t zaslán ve formû datové zprávy, musí b t provedena jeho konverze. DÛleÏit m aspektem datov ch schránek je skuteãnost, Ïe datová zpráva zasílaná orgánem vefiejné moci se povaïuje za doruãenou v okamïiku, kdy se do datové schránky pfiihlásí osoba, která má dle svého oprávnûní k datové zprávû pfiístup. Pokud se nepfiihlásí do deseti dnû ode dne dodání dokumentu do schránky, uplatní se fikce doruãení. Je proto nezbytné datovou schránku pravidelnû kontrolovat. Dal ím z dûvodû je skuteãnost, Ïe zprávy v datové schránce zûstávají pouze po dobu 90 dnû od doruãení. Vzhledem k tomu, Ïe obce mají ze zákona o archivnictví povinnost archivovat urãité druhy dokumentû, je nutné dokumenty z datové schránky pravidelnû ukládat do elektronického archivu. Ve keré poplatky hradí za orgány vefiejné moci provozovateli ministerstvo vnitra. Zatím není jasno, zda se budou orgány vefiejné moci podílet ze sv ch rozpoãtû na úhradû tûchto poplatkû. ROWAN LEGAL s.r. o., advokátní kanceláfi Mgr. Jan GROLICH, Mgr. Marek IMKA V dalším čísle Moravského hospodářství se dočtete: Jaké jsou aktuality v logistice a nákladní dopravě Dozvíte se více o informačních systémech pro dopravce Novinky v mýtném systému Tipy na agro- a cykloturistiku Představíme služby pro turisty Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Červencové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 30. července REJSTŘÍK FIREM: Velký dotykový displej Nejnovější multimediální funkce FM rádio a hudební přehrávač 3,2Mpix fotoaparát s automatickým zaostřováním Potřebujete poradit? Volejte: Adam Architects 11 ADI interiér 10 Agrární komora 2, 6 Agrofert 6 AgroZeta servis 6 Amberg Engineering 11 Arch.Design 6 ATX 11 AutoCont 10 Avrioinvest 10 Benzina 6 Brněnský dopravní podnik 10 Centroprojekt 11 Credi Group Office 10 CzechInvest 6 Čepro 6 České sdružení pro biomasu 2 Česká společnost pro větrnou energii 4 ČEZ 1, 2, 4, 5 ČSOB 6, 8, 9 Energetický regulační úřad 5 E.ON 1 Hexaplan 11 IDOP Olomouc 10 IDS SCHEER 6 KB Projekt 11 Komerční banka 8,9,13 Kovoprojekta 10 Luxplan 10 Metrostav 11 OKD 2 Ovotz design Lab. 11 PricewaterhouseCoopers Audit 1 Recetox 6 Red Group 11 Rezidor Hotel Group 11 RHK Brno 6 ROWAN legal 5 ŘSD 11 RWE 6 Skanska 11 Stavoprojekt Šumperk 10 Strabag 11 Subterra 11 Sugal 6 SÚRAO 4 Teplárny Brno 4 Teplárenské sdružení ČR 2 ÚOHS 6 Ventureal 4 VW Wachal 11 Zemědělská akciová společnost 6 ŽS Brno 10 ŽSD 10 SEZNAM INZERENTŮ: Agora Čeps Jila Wagen Komerční banka Rowan legal RWE Teplárny Brno ŽSD UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , info@magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redakce@magnusregio.cz redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, a.dvorakova@magnusregio.cz foto: Miroslav Hradecký Jiří Sláma / FOTO Sláma OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Manažer pro klíčové zákazníky: Petr Dostál, tel: , gsm: p.dostal@magnusregio.cz, Obchodní manažeři: Vladislav Drda, tel: gsm: v.drda@magnusregio.cz Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: s.sediva@magnusregio.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E 18141

15 KOPAT BEZ VYTYČENÍ SÍTÍ SE NEVYPLÁCÍ V roce 2008 zaznamenala skupina RWE, provozující cca 80 % všech plynárenských sítí v České republice, celkem poruch způsobených cizím zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení plynárenského zařízení byly přitom především stavební firmy, provádějící z nejrůznějších důvodů zemní výkopové práce bez řádného vytyčení. Tyto doslova zbytečné události způsobují nemalé škody, zejména na uniklém zemním plynu a nákladech spojených s odstraňováním těchto poruch. Stavební firma je prostřednictvím stavbyvedoucího povinna dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. 153 zajistit vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich střetu se stavbou. Společnost RWE Distribuční služby, s. r. o, pro vlastníky plynárenského zařízení v rámci skupiny RWE v ČR zajišťuje zákonem stanovenou evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. Vpřípadě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení. RWE poskytuje vytyčení plynárenský sítí ZDARMA V rámci skupiny RWE je vytyčení plynárenských sítí poskytováno zdarma, a proto je naprosto zbytečné, aby docházelo k jejich častým narušením, jejichž důsledkem bývá únik plynu, přerušení dodávek konečným zákazníkům nebo ohrožení zdraví a majetku. Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.