12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

Transkript

1 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích kalendáfiních dnû v trvání alespoà 35 hodin. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu nesmí ãinit u mladistvého zamûstnance ménû neï 48 hodin. (2) JestliÏe to umoïàuje provoz zamûstnavatele, stanoví se nepfietrïit odpoãinek v t dnu v em zamûstnancûm na stejn den a tak, aby do nûho spadala nedûle. (3) V pfiípadech uveden ch v 90odst. 2 a u technologick ch procesû, které nemohou b t pfieru eny, mûïe zamûstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zamûstnancû star ích 18 let pouze tak, Ïe doba nepfietrïitého odpoãinku v t dnu bude ãinit nejménû 24 hodin, s tím, Ïe zamûstnancûm bude poskytnut nepfietrïit odpoãinek v t dnu tak, aby za období 2 t dnû ãinila délka tohoto odpoãinku celkem alespoà 70 hodin. (4) JestliÏe to je dohodnuto, mûïe b t v zemûdûlství poskytnut nepfietrïit odpoãinek tak, Ïe bude tento odpoãinek za období a) 3 t dnû ãinit celkem alespoà 105 hodin, b) 6 t dnû ãinit pfii sezónních pracích celkem alespoà 210 hodin Komentáfi Je zfiejmé, Ïe jak fyzické, tak psychické moïnosti zamûstnance nejsou neomezené, z ãehoï vypl vá potfieba del ího souvislého odpoãinku. Jde o nepfietrïit odpoãinek, kter slouïí k reprodukci pracovní síly (potfieba spánku, uspokojování osobních potfieb, zájmû). Proto uvedené ustanovení zákoníku práce ukládá zamûstnavateli urãité povinnosti, které musí pfii rozvrhování pracovní doby dodrïet z hlediska nepfietrïitého odpoãinku. Znûní paragrafu se pfii ãtení jeví jako bezproblémové. Urãité sloïitosti zaãínají pfii sestavování rozvrhu pracovní doby. Nejménû nároãné je zfiejmû rozvrhování pracovní doby pro jednosmûnn pracovní reïim. Se zvy ováním smûnnosti aï po nepfietrïit pracovní reïim narûstá sloïitost zpracování harmonogramû smûn tak, aby se vyhovûlo v em souvisejícím ustanovením zákoníku práce. 173

2 PRACOVNÍ DOBA V NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE Pfiedev ím je nutné si uvûdomit, Ïe pojem nepfietrïit odpoãinek v t dnu v názvu ustanovení neznamená nutnû kalendáfiní t den od pondûlí do nedûle vãetnû. To je moïné dovodit z odstavce 1, kde se hovofií o nepfietrïitém odpoãinku v t dnu bûhem kaïdého období sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnû. To je napfi. od úter do pondûlí dal ího t dne vãetnû. Tato skuteãnost vystupuje do popfiedí pfiedev ím u nepfietrïit ch pracovních reïimû. Pov imnutí zaslouïí i dal í skuteãnost, která se sice zdá samozfiejmá, ale i zde se nûkdy objevují problémy. Jedná se o nepfietrïit, tedy souvisl ãasov úsek odpoãinku. Nelze tedy sãítat odpoãinek poskytnut napfi. v rozsahu 24 hodin na zaãátku sedmidenního cyklu s napfiíklad 12hodinov m odpoãinkem na konci sedmidenního cyklu. Nesmí se smû ovat nebo zamûàovat nepfietrïit odpoãinek mezi dvûma smûnami a nepfietrïit odpoãinek v t dnu. Zákon tedy stanoví, Ïe zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnû v trvání alespoà 35 hodin. Je pochopiteln m pfiáním zamûstnancû, aby nepfietrïit odpoãinek v t dnu pfiipadl na sobotu a nedûli, tj. na spoleãn víkend pro celou rodinu. Jsou v ak obory ãinnosti kde toto pfiání nelze vïdy splnit. Jsou to pfiedev ím nepfietrïité provozy a tedy nepfietrïité pracovní reïimy, kde mûïe odpoãinek v t dnu pfiipadnout na jiné dny neï je sobota a nedûle. Proto zákon podmínûnû uvádí pokud to umoïàuje provoz zamûstnavatele, stanoví se nepfietrïit odpoãinek v t dnu v em zamûstnancûm na stejn den tak, aby do nûho spadala nedûle. V dal ím odstavci tohoto paragrafu zákon pfiihlíïí k situacím, kdy je problematické dûslednû dodrïovat ustanovení o 35 hodinách nepfietrïitého odpoãinku a vymezuje situace, kdy je moïné tento odpoãinek zkrátit nejménû na 24 hodin s tím, Ïe bûhem dvou t dnû bude tento odpoãinek prodlouïen opfiede lé zkrácení tak, aby délka tohoto odpoãinku ãinila za období 2 t dnû alespoà 70 hodin. Pro zemûdûlství je umoïnûno vyrovnat pfiípadné zkrácení tohoto odpoãinku bûhem tfií t dnû s tím, Ïe délka tohoto odpoãinku bude ãinit celkem alespoà 105 hodin, resp. za období 6 t dnû (pfii sezónních pracích) alespoà 210 hodin. Je moïné konstatovat, Ïe v praxi pfii zpracování harmonogramû smûn jsou tyto zásady vût inou dodrïovány. Jak jiï bylo uvedeno, nároãnost zpracování harmonogramû a jejich optimalizace nastává u vícesmûnn ch pracovních reïimû a u nepfietrïit ch pracovních reïimû zvlá tû. Problémy se soustfieìují do tûch oborû ãinnosti, kde je uplatàován nepfietrïit provoz, tj. tam, kde je nutnost noãní práce. Velmi ãasto se zapomíná na 174

3 to, Ïe pfii noãní práci je nutné pfii rozvrhování pracovní doby dodrïet ustanovení zakotvené v 91 odst. 5 ZP, kde se uvádí, Ïe u zamûstnavatelû s noãními smûnami zaãíná den pracovního klidu (tj. také den nepfietrïitého odpoãinku zamûstnance v t dnu) hodinou odpovídající nástupu té smûny, která v pracovním t dnu nastupuje podle rozvrhu smûn jako první. Toto ustanovení si zaslouïí ir í komentáfi. Uvedli jsme, Ïe nepfietrïit odpoãinek v t dnu v rozsahu alespoà 35 hodin mûïe b t v souladu se zákonem zkrácen aï na 24 hodin. Z toho vypl vá, Ïe zamûstnanec musí mít harmonogramem smûn zaji tûn alespoà jeden den pracovního klidu v t dnu. Kalendáfiní den je ãasov úsek od 0.00 hod. do hod. (napfiíklad stfieda nebo kter koliv jin den svátku, napfi. Pondûlí velikonoãní). JestliÏe ale u zamûstnavatelû s noãními smûnami musíme pfiihlíïet k ustanovení 91 odst. 5 ZP, pak zde pro pracovnûprávní úãely (pro stanovení dne pracovního klidu, pro pfiíplatek za práci ve svátek) není den pracovního klidu nepfietrïitého odpoãinku v t dnu nebo svátek dobou od 0.00 hod. do hod., ale od doby, kdy v pracovním t dnu nastupuje podle rozvrhu smûn první smûna. Pro rozhodnutí, kdy zamûstnanci zaãíná den pracovního klidu (tj. nepfietrïit odpoãinek v t dnu nebo svátek), za jakou dobu má nárok na pfiíplatek za práci ve svátek, je rozhodující, od kdy zamûstnavatel urãí zaãátek sedmidenního cyklu, tj. vymezí v harmonogramu smûn pracovní t den. Toto období pracovního t dne nemusí b t totoïné s kalendáfiním t dnem, nemusí zaãínat v pondûlí. Z toho vypl vá, Ïe 35 hodin nepfietrïitého odpoãinku v rámci kaïdého bloku sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnû je závislé na tom, ke kterému okamïiku zamûstnavatel stanovil poãátek bûhu tûchto sedmi dnû. Jako poãátek je pfiitom moïno stanovit napfi hod. libovolného dne (v harmonogramu smûn) v souladu s tím, Ïe zamûstnanec zahajuje tento den práci nástupem na odpolední smûnu. Poãátek bûhu sedmidenního cyklu je pfiitom tfieba stanovit u kaïdého jednotlivého zamûstnance individuálnû. U zamûstnavatele s noãními smûnami zaãíná tedy nepfietrïit odpoãinek v t dnu pro zamûstnance hodinou odpovídající nástupu smûny, která v pracovním t dnu nastupuje podle rozvrhu smûn jako první. NepfietrÏit odpoãinek zamûstnance v t dnu mûïe napfi. zaãínat v úter v 6.00 hod., pokud zamûstnavatel oznaãil v harmonogramu smûn pro tohoto zamûstnance úter jako zaãátek sedmidenního pracovního cyklu. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu nebo svátek není pak pro pracovnûprávní úãely dobou od 0.00 hod. do hod., ale dobou od 6.00 hod. ráno do 6.00 hod. ráno následujícího dne. 175

4 PRACOVNÍ DOBA V NOVÉM ZÁKONÍKU PRÁCE 12.3 Dotazy a odpovûdi Dotaz: Ná zamûstnavatel si vykládá 92 odst. 3 písm. c) tak, Ïe doba odpoãinku za období dvou t dnû (70 hodin) nemusí b t poskytnuta v celku (nepfietrïit odpoãinek 70 hodin), ale tento odpoãinek posuzuje jako dopoãet do t denního odpoãinku nejménû 24 hodin, tedy hodin v prûbûhu dvou t dnû. Podle na eho názoru má zamûstnavatel povinnost poskytnout zamûstnanci (pokud k této situaci dojde) 70 hodin odpoãinku vcelku. Odpovûì: Zákoník práce v 92 odst. 1 jednoznaãnû vymezuje zamûstnavateli povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby mûl zamûstnanec nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnû v trvání alespoà 35 hodin. V odst. 3 uvádí, kdy mûïe zamûstnavatel rozvrhnout pracovní dobu tak, Ïe doba nepfietrïitého odpoãinku v t dnu bude ãinit nejménû 24 hodin s tím, Ïe za období dvou t dnû bude doba tohoto odpoãinku ãinit celkem alespoà 70 hodin. Z uvedeného vypl vá, Ïe 24 hodin nepfietrïitého odpoãinku v t dnu musí zamûstnavatel poskytnout. JestliÏe za období dvou t dnû musí doba tohoto odpoãinku ãinit alespoà 70 hodin a 24 hodin jiï bylo poskytnuto, zb vá poskytnout hodin, tj. 46 hodin, aby bylo naplnûno uvedené ustanovení zákoníku práce. To je obdobná úvaha, jako kdyï si pfiedstavíme, Ïe první t den (pfii poskytnutí 24 hodin) zûstal zamûstnavatel dluïit zamûstnanci 11 hodin odpoãinku (35 24 = 11 hodin) a tûchto 11 hodin musí v dal ím t dnu nahradit k 35 nárokov m hodinám, tj = 46 hodin. Z toho je zfiejmé, Ïe zamûstnavatel si vykládá ustanovení 92 odst. 3 písm. c) zákoníku práce správnû. Dotaz: V na í organizaci je zaveden nepfietrïit provoz se 7,5hodinov mi smûnami. Zamûstnanec pracuje v nerovnomûrném rozvrïení pracovní doby na jednotlivé t dny, a to tak, Ïe má dvû ranní, dvû odpolední a dvû noãní smûny. Poté následuje volno po noãní smûnû, tj. 18 hodin + jeden den volna, a dal í den je nástup na ranní smûnu. Ranní smûna zaãíná v 6.00 hod., odpolední ve hod. a noãní ve hod. Má doba odpoãinku skuteãnû povahu nepfietrïitého odpoãinku v t dnu ve smyslu ustanovení 92 ZP 176

5 Odpovûì: Pokud stávající rozvrh pracovní doby není v souladu s ustanovením 92 odst. 1 ZP, mûïe zamûstnavatel s nerovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobou vyuïít ustanovení 92 odst. 3 písm. c), kdy po projednání s pfiíslu n m odborov m orgánem rozvrhne pracovní dobu tak, Ïe u zamûstnancû star ích 18 let bude doba nepfietrïitého odpoãinku v t dnu ãinit nejménû 24 hodin s tím, Ïe zamûstnancûm bude poskytnut nepfietrïit odpoãinek v t dnu tak, aby za období dvou t dnû ãinila délka tohoto odpoãinku celkem alespoà 70 hodin. Zamûstnanec tedy má hodin nepfietrïitého odpoãinku, tj. minimální odpoãinek v t dnu a dal í odpoãinek musí b t prodlouïen o dobu zkrácení tohoto odpoãinku. Dotaz: Chtûl bych vûdût, zda zamûstnavatel neporu uje 92 ZP t ká se tzv. nepfietrïitého odpoãinku. Turnus vypadá následovnû: 1 t den je tzv. dlouh. Nastupuje se v pondûlí v 9.00 hod. a pracuje do hod., poté od úter aï do nedûle pfiipadá odpolední smûna od hod. do hod. Druh t den zaãíná pondûlním volnem. Poté se pracuje úter aï pátek od 6.30 hod. do hod. Sobota a nedûle je v tomto tzv. krátkém t dnu volná. Poté následuje opût tzv. dlouh t den. Na kaïd ch 14 dnû tedy pfiipadají 3 dny volna. Odpovûì: Pokud zamûstnavatel rozvrhuje pracovní dobu na jednotlivé t dny tak, Ïe t den (sedm dnû po sobû jdoucích) je pondûlí aï nedûle vãetnû, pak bûhem tûchto sedmi dnû musí rozvrh zajistit pro zamûstnance nepfietrïit odpoãinek v trvání alespoà 35 hodin ( 92 odst. 1 ZP). Z ustanovení odstavce 3 tohoto paragrafu vypl vá, Ïe za podmínek stanoven ch v 90 odst. 2 lze tento odpoãinek zkrátit aï na 24 hodin s tím, Ïe zamûstnancûm bude poskytnut nepfietrïit odpoãinek v t dnu tak, aby za období dvou t dnû ãinila délka tohoto odpoãinku celkem alespoà 70 hodin. Zinformací uveden ch v dotazu ale vypl vá, Ïe v prvním (tzv. dlouhém t dnu) není rozvrhem pracovní doby zaji tûno ani nezbytn ch 24 hodin nepfietrïitého odpoãinku v t dnu ( 92 ZP). Ve druhém (krátkém t dnu) je rozvrhem pracovní doby zaji tûn nepfietrïit odpoãinek v t dnu v rozsahu vût ím neï 35 hodin a nahrazuje sice nedodrïení odpoãinku z prvního t dne, je ale nutné klást dûraz na to, Ïe tento odpoãinek v t dnu musí b t nepfietrïit, tj. Ïe volno v pondûlí ve druhém t dnu nelze zapoãíst do nepfietrïitého odpoãinku ve druhém t dnu. 177