Minorité Pardubice [1516] Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ //359 Inventář archivní pomůcka č NAD č. 359

Transkript

1 Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ //359 Inventář archivní pomůcka č NAD č. 359 Minorité Pardubice [1516] Zpracovala: PhDr. Markéta Česáková Zámrsk 2015

2 Obsah Strana Obsah Úvod 3 I. Dějiny původce archiválií 3 II. Dějiny archivního souboru 4 III. Archivní charakteristika archivního souboru 4 IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru 5 V. Záznam o vytvoření archivní pomůcky 5 Prameny a literatura 5 Inventární seznam 6 Listiny 7

3 I. Dějiny původce archiválií: Pořadové číslo původce: 1 Identifikátor původce v databázi INTERPI: prozatím nepřidělen Preferovaná forma jména původce vč. doplňku: Minorité Pardubice Typ preferované formy jména původce: jméno, pod nímž je entita nejvíce známá Variantní/paralelní formy jména původce vč. doplňku a typu: Řád menších bratří konventuálů; Ordo Fratrum Minorum Conventualium Poznámka k variantní/paralelní formě jména původce: oficiální označení řádu a jeho latinská verze Vznik původce Datum vzniku původce: 1514 Typ vzniku původce: vznik založením Poznámka ke vzniku původce: založení kláštera minoritů v Pardubicích Zánik původce Datum zániku původce: 1786 Typ zániku původce: zánik zrušením Poznámka k zániku původce: zánik kláštera za josefinských reforem Funkce původce: řádová spiritualita Dějiny původce: Klášter minoritů v Pardubicích byl založen Vilémem z Pernštejna roku 1514 při velkorysé přestavbě města po požáru v roce Původně byl klášter vystavěn na zříceninách předhusitského kláštera cyriaků při dnešním děkanském kostele sv. Bartoloměje, v němž nechal Vilém z Pernštejna vybudovat rodovou hrobku. Minoritský klášter měl jednak zajistit odpovídající péči rodinné hrobce a současně měl posílit katolickou víru ve městě, které bylo převážně kališnické. Vilém z Pernštejna nadal klášter při jeho založení ročním platem 80 kop grošů míšeňských. Tuto částku však zvýšil již ve své závěti ze dne 30. dubna 1515 na 100 kop míšeňských a posléze vydal novou listinu, datovanou dne 6. prosince 1516, jíž nadání kláštera ještě rozšířil. Kromě ročního platu 100 kop grošů míšeňských, vypláceného klášteru polovinou na svatého Jiří a polovinou na svatého Havla, stanovil, aby klášteru byly ročně vydávány dva džbery kaprů, dva džbery drůbeže a dva vozy sena z panských luk, dále mu věnoval zahradu za klášterem a udělil mu právo lovit ryby v městské strouze v úseku od panského mlýna až po valchu za městem. V této listině bylo zároveň uvedeno, že klášter má být osazen šesti řádovými bratry, kteří mají dle potřeby sloužit bohoslužbu též v kapli na Kunětické hoře. Minorité přišli do Pardubic z Krakova, a jelikož hovořili německým jazykem, vžilo se pro kostel označení "německý". Roku 1532 byl klášter na popud Vojtěcha z Pernštejna přenesen na místo dosavadní fary, tedy ke kostelu Zvěstování Panny Marie, a kostel sv. Bartoloměje byl otevřen kališníkům. Klášter měl po své translaci sloužit minimálně pro pět řádových bratrů. Prostory fary však potřebám kláštera kapacitně nedostačovaly, a proto se Vojtěch z Pernštejna zavázal písemnou smlouvou, uzavřenou s kvardiánem Joštem dne 10. srpna 1532, vybudovat ze staré fary a sousední budovy pardubické školy novou klášterní budovu. Nový klášter však nikdy vystavěn nebyl. Roku 1538 minoritský klášter při - 3 -

4 velkém požáru města vyhořel a následně byl minority opuštěn. Minorité se do kláštera v Pardubicích vrátili v roce V následujících letech byly prostory kláštera rozšířeny o tři sousední domy, které pro potřeby kláštera přikoupil v roce 1631 kvardián Bernard Chrapický. V průběhu Třicetileté války se však nepodařilo klášter ani přikoupené domy stavebně obnovit. Klášterní budovy byly opraveny teprve po velkém požáru města v roce Na konci 17. století pak bylo přikročeno k velké přestavbě kláštera, která probíhala v letech 1699 až Zásluhou děkana A.A. Synecia, pardubického primase V. Fiedlera a konventuálů zdejšího kláštera bylo v roce 1728 v budobě minoritského kláštera otevřeno pardubické gymnázium. Gymnaziální třídy byly uzavřeny v roce 1777 v souvislosti se školskou reformou Marie Terezie. Minoritský klášter byl zrušen v rámci josefinských reforem v roce Autor záznamu o původci: Česáková Markéta Zdroje informací: Dvorský, František, Listinář pana Viléma z Pernštejna z let , Archiv český XVII, 1899, s Ebel, Martin, Zapomenutý barokní klášter minoritů v Pardubicích, Průzkumy památek II/1994, s Sakař, Josef, Dějiny Pardubic nad Labem, 1. díl. Dějinný přehled města, zámku a bývalého panství, Pardubice 1920, Šebek, František a kol., Dějiny Pardubic, 1. díl, Pardubice II. Dějiny archivního souboru: Dějiny jednotky popisu: O způsobu uložení a pohybu písemností kláštera minoritů v Pardubicích se bohužel nedochovaly žádné konkrétní zprávy. Bližší informace o osudech listiny, jež je jedinou písemností tohoto archivního fondu, pocházejí až z 20. století. Po vzniku sítě státních archivů v roce 1954 byla tato listina uložena v Okresním archivu Pardubice. Tento archiv ji v rámci delimitace písemností předal dne 5. října 1970 Státnímu oblastnímu archivu v Zámrsku, kde se stala základem nově založeného fondu. Přímý zdroj akvizice: Přírůstek č. 58/1970 ze dne 5. října 1970 III. Archivní charakteristika archivního souboru: Archivní charakteristika archivního fondu: Archivní fond Minorité Pardubice je uložen ve Státním oblastním archivu v Zámrsku pod značkou MK Pardubice. Tento fond je tvořen jedinou evidenční jednotkou, a sice soudobým neověřeným opisem listiny datované do roku Z tohoto důvodu nebylo nutné přistupovat k vytvoření pořádacího schématu. Ze stejného důvodu nebyla provedena ani vnitřní skartace

5 Fyzický stav jednotky popisu a technické požadavky: Pergamen listiny je ve velmi dobrém fyzickém stavu. Odkazy na příbuzné dokumenty, archiválie a pomůcky pro vyhledávání: V Rakouské národní knihovně ve Vídni lze dohledat pamětní knihu kláštera minoritů v Pardubicích se záznamy z let (Rukopisy, sign ). Část písemné agendy tohoto kláštera by zřejmě bylo možné dohledat i v archivním fondu Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., uloženém v Národním archivu v Praze. Edičně byla tato listina zpracována a vydána Františkem Dvorským v Archivu českém v roce 1899 (Dvorský, František, Listinář pana Viléma z Pernštejna z let , Archiv český XVII, 1899, s ). IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru: Tematický popis jednotky popisu: Listina uložená v archivním fondu Minorité Pardubice je soudobým neověřeným opisem originálu listiny datované do roku Přesto je význam této písemnosti zásadní. Přináší totiž konkrétní informace o nadání, jež učinil Vilém z Pernštejna, zakladatel minoritského kláštera v Pardubicích, ve prospěch tohoto kláštera a zároveň stanovuje opatření, jak se tohoto platu domoci, pokud by jim byl zadržen. V. Záznam o vytvoření archivní pomůcky: Zpracovatel jednotky popisu: Česáková Markéta; identifikátor INTERPI: prozatím nepřidělen Pravidla zpracování jednotky popisu: Základní pravidla pro zpracování archiválií, sest. Michal Wanner a kol., 2. opr. vyd., Praha Návod pro zpracovatele archivních pomůcek v přechodném období (Pokyn ředitele SOA v Zámrsku č. 3/2015 ze dne 30. června 2015) Datum (data) popisu: říjen 2015 Prameny a literatura: Václav Diviš, Zákládací listina světící klášteru Pardubickému z roku 1516, Památky archelogické XVIII. (1989), str Dvorský, František, Listinář pana Viléma z Pernštejna z let , Archiv český XVII, 1899, s Ebel, Martin, Zapomenutý barokní klášter minoritů v Pardubicích, Průzkumy památek II/1994, s Památky Pardubic a okolí, Pardubice 1917, str Sakař, Josef, Dějiny Pardubic nad Labem, 1. díl. Dějinný přehled města, zámku a bývalého panství, Pardubice 1920, Šebek, František a kol., Dějiny Pardubic, 1. díl, Pardubice

6 Inventární seznam

7 Poř. č. Obsah / další informace datace vzniku 1 Ref. ozn.: CZ //359. Minorité Pardubice Listiny Ref. ozn.: 1. 3 Vilém z Pernštejna obnovuje nádání klášteru minoritů v /1600 Pardubicích a rozmnožuje jej na roční plat 100 kop míšeňských, roční dodávky kaprů, drůbeže a sena, přidává klášteru zahradu a uděluje mu právo lovu ryb v městské strouze v úseku od panského mlýna až po valchu za městem Ref. ozn.: 1//1. Druh EJ: lio. Počet EJ: 1. UČ: 1. Dat. vydání listiny: Forma dochování: soudobý neověřený opis. Velikost: šířka 430 mm, výška 272 mm, plika 40 mm. Látka záznamu: pergamen. Jazyk, písmo: čeština, česká novogotická polokurzíva. Pečeť: v koroboraci oznámeno přivěšení pečeti Víléma z Pernštejna, pečeť však není přivěšena, neboť se jedná o neověřený opis listiny. Edice: Dvorský, František, Listář pana Viléma z Pernštejna z let , Archiv český XVII, 1899, s

8 T i r á ž 1. Název archivní pomůcky: Minorité Pardubice 2. Časové rozmezí archivní pomůcky: [1516] 3. Počet evidenčních jednotek 1 lio zpřístupněných archivní pomůckou: 4. Počet jednotek popisu, které 1 lze na základě archivní pomůcky zpřístupnit: 5. Rozsah archivní pomůckou 0,01 zpřístupněných archiválií v běžných metrech: 6. Stav archivní pomůckou zpřístupněných archiválií ke dni: 7. Značka archivního souboru: MK Pardubice 8. Zpracovatel archivního souboru: PhDr. Markéta Česáková 9. Archivní pomůcku sestavil: PhDr. Markéta Česáková 10. Počet stran archivní pomůcky: 11. Údaje o schválení archivní pomůcky: 8 (z toho 5 stran úvodu) Mgr. Ivo Šulc, ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-ZA./ , ze dne