STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU

Transkript

1 STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD 3512 č. archivní pomůcky 8902 Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové (1947) inventář Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2015

2 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4 II. Vývoj a dějiny archivního souboru 7 III. Archivní charakteristika archivního souboru 8 IV. Stručný rozbor archivního souboru 9 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 11 Seznam použité literatury 11 Inventární seznam 12 I. KNIHY 13 II. SPISOVÝ MATERIÁL 14 Vyšetřovací spisy 14 Materiály na prostitutky 14 Kriminální osobní spisy pachatelů 14 Evidence pachatelů 15

3 Ú v o d

4 I. Vývoj původce archivního souboru Policejní bezpečnostní složky měly od svého počátku plnit funkce především preventivního a represivního charakteru. Chránily zájmy státu a jeho právní status a počet zainteresovaných osob v této složce stále rostl. V roce 1925 bylo v aktivní policejní službě již celkem osob. Jen pro oblast Čech to bylo celkem 4443 osob, z čehož 850 mužů bylo ve sboru neuniformované stráže bezpečnosti. V následujících letech docházelo k rozšiřování struktury, upřesňování výkonu služby a nabývání počtu příslušníků policejního sboru. Větší změny proběhly až ve 30. letech 20. století především kvůli bezpečnostní situaci v sudetských oblastech. Bylo vydáno vládní nařízení číslo 51/1936 o organizaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy, které zavedlo jednotný neuniformovaný a jednotný uniformovaný sbor. Tyto dvě složky měly rozdílný charakter náplně práce. Neuniformovaný strážní sbor zajišťoval a zabýval se hlavně zpravodajskou a vyšetřovací (kriminální) službou a ozbrojen byl dle potřeb. Naproti tomu uniformovanému sboru bezpečnosti patřila strážní služba a služba na zachování pořádku. V nejvyšší instanci ale oba dva podléhaly ministerstvu vnitra. V rámci neuniformované policie stál v čele představený. Sbor neuniformované policejní stáže byl přidělen každému policejnímu úřadu, kdy část policistů zastávala kriminální agendu a část zpravodajskou, v případě potřeby i jinou. Ústřední charakter měla Všeobecná kriminální ústředna a vedle ní fungovalo Ústředí četnického pátracího oddělení při Zemském četnickém oddělení v Praze. Tato struktura byla víceméně přejata a uplatňována i v prvních letech po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, změnila se spíše jen terminologie, která vycházela z dalších správních reforem. Pro příklad, uváděl se státní president namísto presidenta republiky, vládní policejní úřady namísto státních policejních úřadů. Policejní úřady zůstaly zachovány, ale pochopitelně již ne ty, které ležely v oblasti Sudet. V Čechách fungovala policejní ředitelství se sídly v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Plzni a dále tři policejní úřady a jedna expozitura. Všechny tyto úřady vykonávaly a plnily funkce pořádkové a kriminální služby i správní policie. Policejní ředitelé byli podřízeni zemskému prezidentu a také ministru vnitra. Personál těchto úřadů tvořilo i právní a kancelářské úřednictvo. Za zásadnější formu reorganizace lze považovat správní reformu, ke které bylo přistoupeno ze strany okupační správy a to především kvůli sjednocení dvojkolejnosti státní správy, kvůli válečným cílům i kvůli vnitropolitické situaci v protektorátu. Uvedením oné reformy v praxi byl pověřen zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Hlavním cílem s ohledem na bezpečnostní složky bylo vytvoření nového policejního sboru dle německého vzoru, který by přímo podléhal německému velení a řešil bezpečnostní otázky v zájmu říše

5 Od této doby se mluví o tzv. protektorátní policii. V konečném důsledku mělo po válce dojít k úplnému sloučení veškerých bezpečnostních složek v jednotný německý aparát. Výnos zastupujícího říšského protektora s platností od 1. července 1942 dal vzniknout v rámci ministerstva vnitra dvěma úřadům. V rámci neuniformované protektorátní policie generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie a v rámci uniformované policie generálnímu veliteli uniformované protektorátní policie. Oba byli služebně podřízeni zemskému prezidentovi a ministru vnitra. Na nejvyšší úrovni nadále fungovala Všeobecná kriminální ústředna a také Ústřední četnické pátrací oddělení. V roce 1942 došlo v rámci reforem pro sjednocení kriminální služby ke sloučení těchto úřadů a vznikla tak Kriminální ústředna v Praze, které byly podřízeny jak policejní, tak četnické útvary. Velitelem neuniformované policie byl jmenován SS-Standartenführer plukovník policie Horst Böhme a od září 1942 jím byl SS-Standartenführer a plukovník policie dr. Erwin Weinmann. Na něj navazovala funkce inspektora neuniformované protektorátní policie Čechy, kterou vykonával SS-Obersturmbannführer vrchní vládní a kriminální rada Friedrich Sowa, kterému byly podřízeny obě složky neuniformované policie - vládní i obecní kriminální policie. Od ledna do května roku 1945 tuto funkci vykonával SS-Sturmbannführer vládní a kriminální rada Walter Odewald. Nejvýše postavenou instancí vládní kriminální policie byla kriminální ředitelství v Praze a v Brně. Jim následně podléhala jednotlivá kriminální oddělení. V případě Prahy se jednalo o deset kriminálních oddělení sídlících v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jičíně, Kladně, Klatovech, Kolíně, Mladé Boleslavi, Pardubicích, Plzni a Táboře. Brněnskému velitelství podléhala tři oddělení sídlící v Moravské Ostravě, Olomouci a Zlíně. Kriminální oddělení v Hradci Králové (Protektoratskriminalpolizei Kriminalabteilung Königgratz) mělo své pobočky v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Dvoře Králové nad Labem. Kriminální ředitelství se vnitřně dělilo na čtyři kriminální inspekce označované K I až K IV, slovy kriminální inspekce první atd., které se následně dělily na kriminální komisariáty. Podobným způsobem jako tomu bylo u kriminálních ředitelství, vypadalo také vnitřní členění u kriminálních oddělení. To bylo však přizpůsobeno menšímu významu úřadu a jeho menšímu personálnímu obsazení. Již zmíněné komisariáty, jednoduše řečeno vymezovaly základní okruhy činnosti kriminální policie. Dle vyšetřovacích deníků, které jsou součástí tohoto archivního fondu lze jednotlivé komisariáty na Kriminálním oddělení v Hradci Králové rozdělit přibližně takto: komisariát první zpracovával a evidoval provedená zatčení osob a vyhlášená pátrání. Komisariát druhý by se dal shrnout jako evidence nebezpečných trestných činů a mravnostních deliktů, kam spadaly vraždy, nehody, ublížení na zdraví, vyhrožování, sebevraždy, násilné smilstvo, prostituce, přenos pohlavních chorob, požáry apod. Komisariát třetí řešil krádeže a loupeže, popřípadě pytláctví. Komisariát čtvrtý - 5 -

6 evidoval, řekněme, hospodářsko-obchodní trestnou činnost, tedy podvody, černý obchod, zpronevěry apod. Spolu s tím patřilo k úkolům těchto policejních úřadů vedení evidence zločinců a trestných činů. Především vedly evidenci o všech osobách, které spáchaly trestný čin v rámci jejich působnosti. Dále vedly například evidenci odcizených předmětů, album zločinců a pátrací kartotéku. Vedly kriminální policejní osobní spisy, pátrací pomůcky - pátrací policejní listy a jiné. Dalším úsekem policejní činnosti, kterou se kriminální policie zabývala, byl dozor nad prostitucí. Změnu v tomto případě představovalo vládní nařízení číslo 112/1943 týkající se potírání pohlavních nemocí, podchycení prostituce a trvalému dozoru nad ním. Pravomoc policejního dozoru nad prostitucí byla s okamžitou platností přenesena na četnictvo a protektorátní kriminální policii, která v rámci své místní příslušnosti evidovala všechny osoby obojího pohlaví, které provozovaly často se střídající pohlavní styk za úplatu nebo bez ní, vedla o nich kartotéku a spolupracovala se zdravotnickými zařízeními za účelem povinného lékařského dozoru. Prostitutky tak byly pod stálou zdravotní i policejní kontrolou. Každá obdržela svoji Kontrolní knížku (Kontrollbuch), kde bylo uvedeno její celé jméno, datum a místo narození, domovská příslušnost, fyzický popis (výška, obličej, čelo, ústa, zuby, brada, oči, vlasy, jazyk, zvláštní znamení), vlastnoruční podpis, nechyběla fotografie a otisky pravého a levého ukazováčku. Součástí knížky byly také pokyny, které byly uvedeny následovně: "Podle výnosu Generálního velitele neuniformované protektorátní policie ze dne 6. května St jste prostitutkou. Podle uvedeného výnosu jste povinna říditi se těmito ustanoveními." Následuje výčet zákazů a příkazů a také podmínky propuštění z evidence a informace k trestní odpovědnosti. V kontrolní knížce jsou pak ještě jednou vloženy zpřesňující pokyny i s vymezením míst, kde mohou svou živnost provozovat, v Hradci Králové se dle výčtu jednalo o místa: Stodola, Zelený Strom, Modrá Hvězda, Sklípek. Členové policejního sboru měli nárok na služební požitky, které byly stupňovány dle služebních tříd nebo byly platové třídy ovlivněny také hodnostním označením. Hlavními kategoriemi byli úředníci a zřízenci. Kromě platů dostávali také přídavek na bydlení a ze služebních platů jim byl strháván penzijní příspěvek. Policejním štábním strážmistrům a policejním praporčíkům také náležel hodnostní přídavek. Existoval také doplňovací přídavek ženatých a výchovné na nezaopatřené děti. Od roku 1939 měli nárok na drahotní přídavek a jako požitek lze označit i oděvné. Výzbroj byla majetkem státu. Mimořádně mohli dosáhnout na stravné, nocležné, diety a podobně. Měli také nárok na dovolenou v řádu šest až osm dní. Do penze členové sboru odcházeli v případě, že nebyli schopni výkonu služby, či překročili 55. rok života. Poslední změnu uspořádání protektorátní policie přineslo vládní nařízení číslo - 6 -

7 77/1944 o protektorátní policii. Policejní výkonná moc v Protektorátu Čechy a Morava připadla protektorátní policii, pokud na základě zvláštních ustanovení nespadala přímo říšským orgánům. Dělila se na uniformovanou složku, kam spadalo četnictvo, uniformovaná vládní policie, uniformovaná obecní výkonná policie a požární ochranná policie a druhou složkou byla neuniformovaná protektorátní policie, kam spadala vládní kriminální policie a obecní kriminální policie. V čele obou složek stáli generální velitel uniformované protektorátní policie a generální velitel neuniformované protektorátní policie. Vládní kriminální policie měla svá ředitelství v Praze a Brně a pak měla také svá oddělení a pobočky s omezenou věcnou a místní příslušností. Po osvobození republiky a po vymanění se z područí německé okupační správy v květnu 1945 zanikla i protektorátní policie. Agendu Protektorátní kriminální policie oddělení Hradec Králové převzal na přechodné období května a června 1945 nový úřad, jímž bylo Policejní ředitelství v Hradci Králové - bezpečnostní oddělení. O novém uspořádání bezpečnostních složek na znovu nabitém území se jednalo ještě před konečnou fází války. Od počátku tohoto jednání se komunisté snažili získat tuto sféru vlivu na svou stranu. K 30. červnu 1945 tak byla zrušena veškerá dosud fungující struktura četnictva, uniformované státní policie a obecní policie a souhrnně mělo dojít k jejich nahrazení jednotným Sborem národní bezpečnosti. V roce 1947 byl schválen dlouhodobě připravovaný zákon číslo 149/1947 o národní bezpečnosti a tím byl na celém území tehdejší Československé republiky ustanoven jednotný Sbor národní bezpečnosti, který zastával veškeré činnosti v pořádkové službě, státně-bezpečnostní službě a kriminální službě, jehož zvláštní částí byla zpravodajská služba. II. Vývoj a dějiny archivního souboru Archiválie fondu Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové byly nejdříve umístěny v archivním oddělení krajské správy Ministerstva vnistra v Hradci Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka oddělení převezeny do archivu při Federálním ministerstvu vnitra ve Spišském Podhradí, včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem v Zámrsku v roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948, kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB. Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky - 7 -

8 označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do státních okresních archivů při Státním oblastním archivu v Zámrsku dle územních kompetencí původců, kdy v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámrsku zůstaly pouze archivní fondy Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové, Velitelství protektorátní uniformované policie Hradec Králové. Velitelství četnických oddělení Hradec Králové, Chrudim, Jičín a Náchod, Četnická pátrací stanice Hradec Králové a archivní fond Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové. III. Archivní charakteristika archivního souboru Archivní fond Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové zaujímá 1,5 bm. Archiválie tohoto fondu jsou dochovány ve formě 18 evidenčních jednotek (7 knih a 11 kartonů), tvořených celkem 61 inventárními jednotkami. Veškerý archivní materiál vznikal v rozmezí let a v rámci některých spisů zasahuje až do roku Při pořádání fondu byla také nalezena složka se čtyřmi listy zápisů o trestním stíhaní osob z let , které byly předány do Archivu bezpečnostních složek, pod jejichž správu spadají dokumenty vzniklé z činnosti SNB. Největší část fondu zaujímá evidence pachatelů a osobní kriminální spisy pachatelů, které jsou řazeny v abecedně-chronologickém pořadí, abecední řada se však nedochovala ve své úplnosti. Jazyková úprava celého fondu je převážně německá. Ve spisech se ale vyskytuje taktéž jazyk český, převážně ve výpovědích zadržených nebo svědků, kteří neuměli německy a místy se vyskytují i české formuláře nebo zprávy od lékařů. Z hlediska pořádacího jsou na začátku seřazeny knihy (kniha odměn a šest vyšetřovacích deníků) a následně je seřazen věcně a v případě evidencí abecedně-chronologicky spisový materiál. První skupinu písemností tvoří vyšetřovací spisy a materiály na prostitutky. Druhou skupinu dokumentů tvoří kriminální osobní spisy pachatelů a spisy k evidenci pachatelů. Během pořádání nebyl vytříděn, kromě již zmíněné složky určené k delimitaci, žádný materiál. Archiválie jsou zachovány bez většího poškození. Schematické zobrazení hlavních kategorií vytvořených při pořádání: 1. Knihy I. Kniha odměn II. Vyšetřovací deníky 2. Spisový materiál I. Vyšetřovací spisy - 8 -

9 II. Materiály na prostitutky III. Kriminální osobní spisy pachatelů (A - Ž) IV. Evidence pachatelů (A - Ž) IV. Stručný rozbor archivního souboru Archivní materiál vzniklý z činnosti Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové je nerovnoměrně zachován z průběhu let Z hlediska evidenčního se jedná o sedm knih a jedenáct kartonů. Největší část fondu zaujímají písemnosti k evidenci pachatelů a osobní kriminální spisy pachatelů, což byly jedny z hlavních evidencí vedených tímto úřadem. Všech sedm knih bylo vedeno převážně v německém jazyce, ojediněle se vyskytuje také čeština. První je kniha odměn, kam byly zapisovány vydané odměny. Kniha je vedena v následujících rubrikách: pořadové číslo, číslo spisu, krátký popis, den vydání, vydávající úředník, obnos, důvod výdeje, vyplaceno a potvrzeno, poznámka. Zbylých šest knih jsou vyšetřovací deníky vedené souběžně v letech Lze je rozdělit dle zapisovaných agend, dle příslušných komisariátů: 1K - především pátrání a zatčení, 2K - násilné a ohrožující činy (požáry, nehody, vraždy, ublížení na zdraví, násilné smilstvo, přenos pohlavních chorob, vyhrožování, sebevraždy, atd.), 3K - krádeže, loupeže, 4K - hospodářsko-obchodní trestní činnost (podvody, černý obchod, atd.). Všechny tyto knihy jsou vedeny ve stejných rubrikách: pořadové číslo, den došlého spisu, odesilatel a značka spisu, způsob provedení s uvedením obviněného, poškozeného a místa činu, přidělení, statistika. Ostatní materiály fondu jsou spisového charakteru. Stejně jako v případě knih větší část písemností je v německém jazyce a spíše výjimečně v českém jazyce. První skupinou písemností spisového charakteru jsou vyšetřovací spisy. První spis obsahuje šetření požáru železničního vagonu v Týništi nad Orlicí, obsahem jsou také fotografie místa činu. Dalšími jsou řetězové a anonymní dopisy a udání, týkajících se následujících případů František Divíšek, Václav Dobřenský, František Doležal, Arnošt Chudoba, Karel Nývlt, B. Stösser a Božena Trochová. Součástí každého spisu je originál konkrétního dopisu nebo udání a dokumentace vztahující se k následnému šetření. Posledním je spis týkající se Josefa Jelínka, který vyhledával známosti se ženami. Ve spisu jsou obsaženy dvě jeho fotografie a originál jednoho dopisu, který zaslal poškozené. Další skupinou písemností jsou materiály na prostitutky. Inventární číslo jedenáct zahrnuje vyšetřovací spisy a dokumenty o zadržení, které obsahují spisy jednotlivých žen s popisem jejich činnosti nebo obviněním proti nim, někdy i s popisem a fotografií ženy

10 Jedná se především o podezřelé z prostituce. Spisy jsou řazené abecedně, v tomto případě B - V. Inventární čísla 12 a 13 obsahují jednotlivé složky rozdělené B1 - H3 a J1 - T2, které jsou taktéž strukturovány a řazeny abecedně-chronologicky, kdy písmeno je začátečním písmenem rodného příjmení ženy a číslo označuje pořadí zanesení do evidence u daného písmene. Tyto složky taktéž obsahují konkrétní popis ženy, popis její činnosti, obvinění nebo provinění, atd. Někdy jsou součástí spisu také fotografie, dokumenty o zatčení, lékařské zprávy, kontrolní knížky pro prostitutky (identifikační údaje a popis ženy, fotografie, otisky prstů), pokyny pro prostitutky a identifikační karta. Kriminální osobní spisy pachatelů je skupina abecedně-chronologicky řazených spisů pachatelů, kteří spáchali trestný čin v rámci působnosti původce. Byla to prvotní evidence, z níž byly údaje zasílány i do centrálních kartoték. Spisy jsou značeny A12 - Z99 (bez háčků a samostatně vedeny složeniny písmen Sch a St), kdy písmeno je začátečním písmenem rodného příjmení pachatele a číslo označuje pořadí zanesení do evidence u daného písmene. Dle abecedního pořadí chybí záznamy pro písmena I, K, P, Q, X, Y. Obsah spisů není zcela totožný, ale v převážné míře se v nich vyskytuje: osobní arch (popis osoby, osobní a rodinné údaje), seznam dřívějších trestů, ohlášení trestného činu, služební hlášení o trestném činu, pověření k prošetření, záznam o zadržení, uvěznění, blížícím se propuštění a propuštění, daktyloskopická karta s osobním popisem, fotografie popřípadě se může vyskytovat i fotografie místa činu. Evidence pachatelů je řazena stejným způsobem jako kriminální osobní spisy, A1 - Z102, taktéž nejsou zohledněny háčky v prvních písmenech příjmení. Tato evidence je ale obsáhlejší, proto byly písmena Č, Ř, Š a Ž vyčleněna a byla jim přidělena samostatná inventární čísla. Dle abecedního pořadí chybí záznamy pro písmena M, N, O, Q, X, Y. Tato evidence neposkytuje tak široký přehled písemností jako ta předešlá. V těchto spisech se převážně vyskytují: hlášení o spáchání trestného činu, záznam o zadržení, uvěznění, blížícím se propuštění a propuštění, místy také osobní popisy pachatelů, fotografie a daktyloskopické karty. Archiválie tohoto fondu poskytují dostatek podkladů k dalšímu badatelskému využití. V první řadě jej lze využít pro studium trestně-právní problematiky v době Protektorátu Čechy a Morava na Královehradecku. Popřípadě lze tyto materiály využít i pro vytvoření statistické analýzy charakteru trestných činů páchaných v obvodu Hradce Králové. Z hlediska sociologického je možno nahlédnout na pachatele jako na individua a například hledat spojitosti mezi sociálním postavením nebo profesí a druhem trestní činnosti

11 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Archivní fond Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové z let (1947) uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v září až listopadu roku 2013 Mgr. Jana Černínová ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl vyhotoven až následně v září roku Seznam použité literatury Generální velitel uniformované protektorátní policie. Průvodce po archivních fondech a sbírkách. Díl II./ svazek 1. SÚA v Praze str HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, JARKOVSKÁ, Lucie. Ve službách ministerstva vnitra JUDr. Jan Chudoba ( ). Disertationes historicae 9/2003, Hradec Králové KÁRNÝ, Miroslav; MILOTOVÁ, Jaroslava. Protektorátní politika Reinharda Heydricha. Praha, MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny obecních policií I. (jejich odraz v heraldice). Praha, MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, MORAVČÍK, Ctibor. Organizace bezpečnostního aparátu v Protektorátu Čechy a Morava. Brno, VAJSKEBR, Jan. Organizační vývoj německé pořádkové policie na území Protektorátu Čechy a Morava od ukončení vojenské správy po reorganizaci na podzim Securitas imperii 18, 2011/01, s VAJSKEBR, Jan; ŠUSTROVÁ, Radka. Německá bezpečnostní opatření v Protektorátu Čechy a Morava na začátku války. Paměť a dějiny, roč. III., 2009/03, s Vládní nařízení č. 51/1936 Sb. o organizaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy. Vládní nařízení č. 112/1943 Sb. o potírání pohlavních nemocí. Vládní nařízení č. 77/1944 Sb. o protektorátní policii. Vládní nařízení č. 88/1944 Sb. o úpravě některých služebních a platových poměrů příslušníků protektorátní policie. Vládní nařízení č. 256/1944 Sb. o organizačních změnách v oboru vládní policie. VONDRÁŠEK, Jakub. Policie a četnictvo Protektorátu Čechy a Morava po Heydrichově správní reformě České Budějovice, Bakalářská práce, Filozofická fakulta University Karlovy v Praze, vedoucí práce prof. PhDr. Ivan Šedivý, Csc

12 I n v e n t á r n í s e z n a m

13 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 1. Knihy 1 Kniha odměn vazba: poloplátěná, rozměry: 29x42 cm, 100 fol., jazyk: čeština (V-VI 1945), němčina poznámka: fol vyříznuta a od folia 62 nepopsáno, od května do června roku 1945 vede agendu nový úřad Policejní ředitelství v Hradci Králové - bezpečnostní oddělení 2 Vyšetřovací deník vazba: papírová, rozměry: 32x43 cm, jazyk: němčina poznámka: , Nr Vyšetřovací deník vazba: papírová, rozměry: 32x43 cm, jazyk: němčina poznámka: , Nr Vyšetřovací deník - 1K vazba: bez desek, rozměry: 30x41 cm, jazyk: němčina, čeština (ojediněle) poznámka: komisariát první především zpracovával a evidoval provedená zatčení osob a vyhlášená pátrání 5 Vyšetřovací deník - 2K vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk: němčina, čeština (ojediněle) poznámka: komisariát druhý vedl především evidenci nebezpečných trestných činů a mravnostních deliktů 6 Vyšetřovací deník - 3K vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk: němčina, čeština (ojediněle) poznámka: komisariát třetí řešil především krádeže a loupeže, popřípadě pytláctví 7 Vyšetřovací deník - 4K vazba: poloplátěná, rozměry: 30x41 cm, jazyk: němčina, čeština (ojediněle) poznámka: komisariát čtvrtý evidoval především hospodářsko-obchodní trestnou činnost ukn ukn ukn ukn ukn ukn ukn

14 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 2. Spisový materiál VYŠETŘOVACÍ SPISY 8 Požár železničního vagonu v Týništi nad Orlicí 1943 kar 1 9 Anonymní a řetězové dopisy a udání - spisy jednotlivých případů: František Divíšek, Václav Dobřenský, František Doležal, Arnošt Chudoba, Karel Nývlt, B. Stösser, Božena Trochová kar 1 10 Jelínek Josef - vyhledávání známostí se ženami kar 1 MATERIÁLY NA PROSTITUTKY 11 Vyšetřovací spisy a dokumenty o zadržení - spisy B - V kar 1 Evidence prostitutek 13 Spisy J1 - T kar 1 12 Spisy B1 - H kar 1 KRIMINÁLNÍ OSOBNÍ SPISY PACHATELŮ 14 A (spis A12) kar 1 15 B (spisy B6 - B215) kar 1 16 C, Č (spisy C3 - C141) kar 1 17 D (spisy D18 - D164) kar 1 18 E (spisy E23 - E27) 1944 kar 2 19 F (spisy F11 - F110) kar 2 20 G (spis G5) 1943 kar 2 21 H (spisy H50 - H349) kar 2 22 Ch (spisy Ch2 - Ch20) kar 2 23 J (spisy J1 - J171) kar

15 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 24 L (spisy L3 - L103) kar 2 25 M (spisy M3 - M285) kar 3 26 N (spisy N15 - N129) kar 3 27 O (spisy O3 - O19) kar 3 28 R, Ř (spisy R72 - R121) kar 3 29 S, Š (spisy S15 - S355) kar 3 30 Sch, St, Št (spisy Sch10, St3 - St88) kar 4 31 T (spisy T21 - T98) kar 4 32 U (spis U15) 1944 kar 4 33 V, W (spisy V11 - V245, W3) kar 4 34 Z, Ž (spisy Z4 - Z99) kar 4 EVIDENCE PACHATELŮ 35 A (spisy A1 - A71) kar 4 36 B (spisy B2 - B216) kar 5 37 C (spisy C6 - C144) kar 5 38 Č (spisy C1 - C143) kar 5 39 D (spisy D1 - D167) kar 5 40 E (spisy E1 - E29) kar 6 41 F (spisy F1 - F111) kar 6 42 G (spisy G1- G27) kar 6 43 H (spisy H2 - H355) kar 6 44 Ch (spisy Ch1 - Ch 36) kar 7 45 I (spisy I1- I3) kar 7 46 J (spisy J2 - J 175) kar

16 inv.č. obsah časový rozsah evid. jedn. 47 K (spisy K1 - K508) kar 8 48 L (spisy L1 - L 106) kar 9 49 P (spisy P96 - P298) kar 9 50 R (spisy R1 - R139) kar 9 51 Ř (spisy R8 - R122) kar 9 52 S (spisy S3 - S360) kar Sch (spisy Sch1 - Sch15) kar St, Št (spisy St1 - St 117) kar Š (spisy S1 - S369) kar T (spisy T1 - T127) kar U (spisy U1 - U20) kar V (spisy V2 - V249) kar W (spisy W1 - W11) kar Z (spisy Z1 - Z102) kar Ž (spisy Z6 - Z94) kar

17 T i r á ž ( e v i d e n č n í ú d a j e o f o n d u ) 1. Název archivní pomůcky (fondu) Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové 2. Zkratka názvu fondu 3. Časový rozsah (1947) 4. Počet evidenčních jednotek 18 (7 úředních knih, 11 kartonů) 5. Počet inventárních jednotek Velikost v bm 1,50 7. Uložení Státní oblastní archiv v Zámrsku 8. Stav ke dni Fond uspořádala a inventarizovala Mgr. Jana Černínová 10. Pomůcku sestavila Mgr. Jana Černínová 11. Počet stran 17 (z toho 11 stran úvodu) 12. Pomůcku schválil Mgr. Ivo Šulc., vedoucí služebního úřadu, čj. SOAZ-ZA/ , dne Počet exemplářů Čistopis inventáře Mgr. Jana Černínová 15. Číslo archivní pomůcky Číslo listu NAD 3512