Územní soudržnost venkova a zaměstnanost

Transkript

1 Územní soudržnost venkova a zaměstnanost Ing. Martin Pělucha, Ph.D. Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D. VŠE Praha, Národohospodářská fakulta Katedra Regionálních studií Jednání Vědecké rady ÚZEI 31. října

2 Struktura prezentace Obecný kontext územní soudržnosti a rozvoje venkova Zemědělská dimenze politiky rozvoje venkova a územní soudržnost Strukturální dimenze politiky rozvoje venkova a zaměstnanost - podnikatelská struktura venkova Případová studie Kraj Vysočina dynamika zaměstnanosti analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost 2

3 Obecný kontext územní soudržnosti a rozvoje venkova 3

4 4

5 Bludný kruh rozvoje venkova...ale neplatí to vždy 5 Zdroj: OECD (2006), str. 32

6 Konceptuální rámec probíhajících změn na venkově 6 Zdroj: převzato a upraveno dle Akgun (2011), str. 1211

7 Nové paradigma venkova Cíle Hlavní cílové sektory Starý přístup Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství Zemědělství Nástroje Podpory (subvence) Investice Klíčoví aktéři Zdroj: OECD (2006), str. 60 Národní vlády, zemědělci Nový přístup Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, ICT) Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí místní aktéři z veřejného i soukromého sektoru 7

8 Jak se změnil venkov ČR podle posledního SLDB 2011??? 8

9 Základní statistické údaje na národní úrovni 9 Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

10 Trendy a změny ve velikostních kategoriích obcí 10 Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

11 Trendy venkov vs. město 2001 xxx Zdroj: volně převzato z prezentace Hany Bednářové (2012), Jak se změnil venkov za 10 let?, seminář Venkov 2012, Univerzita Karlova

12 Synergie - součinnost, spolupráce, spolupůsobení (Slovník cizích slov on-line, Koexistence a synergie vztahu město venkov = součinnost, spolupráce, spolupůsobení městských a venkovských oblastí v území Z výzkumných studií v rámci ESPON vyplývá rozdílnost a diverzita, ale také doplňkovost a komplementarita vzájemných vazeb město-venkov. 12

13 Zdroj: Program rozvoje venkova , přílohy, on-line 13

14 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení venkova - zásadní problém nebo neverending story Ovlivňuje i využití nástrojů na posílení vzájemných reálných vazeb městovenkov v území Role měst pro rozvoj území (v ČR zejména malých a středních měst) 14

15 paradigma technoekonomického vývoje 15 Zdroj:

16 paradigma technoekonomického vývoje 16 Zdroj:

17 Zemědělská dimenze politiky rozvoje venkova v rámci SZP EU 17

18 produktivita konkurenceschopnost udržitelnost POČÁTKY KRIZE McSharry 1992 AGENDA 2000 REFORMA 2003 Health Check 2008/2009 Návrhy pro Produkce potravin Stabilizace trhu Podpora příjmů Nadprodukce Produkce pro produkci Mezinárodní napětí Strukturální opatření Redukce nadprodukce Životní prostředí Stabilizace příjmů Stabilizace rozpočtu Prohloubení reformy Konkurenceschopnost Rozvoj venkova Tržní orientace Potřeby spotřebitelů Zajištění příjmu Venkovský rozvoj Životní prostředí Lepší cílení podpor SZP EU Posílení tržní orientace zemědělců Upřesnění pravidel CC (zjednodušení) Budoucí výzvy životaschopná produkce potravin; udržitelné hospodaření s přírodními zdroji opatření v oblasti klimatu vyvážený územní rozvoj 18

19 Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU Deklarovaná rovnováha mezi pilíři SZP EU První pilíř Druhý pilíř politika podpory trhu podpora příjmů politika rozvoje venkova veřejné statky produkce potravin environmentální funkce soběstačný venkov Zdroj: European Communities (2004) Reálná podoba SZP EU se dvěma pilíři a pojetí rozvoje venkova s důrazem na jeho zemědělskou dimenzi v podobě multifunkcionality I. pilíř Rozvoj venkova II. pilíř Zemědělství Multifunkční zemědělství 19 Zdroj: vlastní zpracování

20 Dosavadní přístupy k hodnocení územní soudržnosti Z teoreticko-metodologické analýzy vyplývá, že problematikou hodnocení územní dimenze politiky rozvoje venkova se zabývala řada autorů většinou pouze z vybraných úhlů pohledu, např.: vymezení venkova (např. Blunden et al., 1998; Perlín, 2003; Maříková, 2005; Müller, 2005), vazby město-venkov v polycentrickém rozvoji (např. Slepička, 1981; Musil 1977, 2002; Caffyn et al., 2005), role zemědělství v rozvoji venkova (např. Bureau, 2002; Dwyer et al., 2007; Marsden, 2002; Wilson, 2007), faktory ovlivňující venkovský prostor (např. Johnson, 2001; Malecki 1996; Sugden, 2003; Majerová, 2005) apod. Problematikou hodnocení územní soudržnosti na venkově prostřednictvím mj. i indikátoru nezaměstnanosti se zabýval prof. Shucksmith et al. (2005): The CAP and the Regions: the Territorial Impact of the Common Agricultural Policy. Shucksmith et al. vytvořili statistické korelační analýzy plateb II. Pilíře SZP EU, plateb agroenvironmentálních opatření (dále jen AEO) a plateb pro méně příznivé oblasti (dále jen LFA) za rok 2003 u všech regionů NUTS 3 v EU-15 (přepočet na UAA a AWU). Korelace provedli s vybranými socioekonomickými indikátory: HDP/obyv., míra nezaměstnanosti, relativní změna populace Překvapivý výsledek Shucksmithe et al.: podpora II. pilíře SZP EU není konzistentní s cíli územní soudržnosti na regionální úrovni (NUTS 3). Vyšší platby jsou spojeny s nižší mírou nezaměstnanosti, opatření AEO dokonce má tendenci směřovat do bohatších regionů. 20

21 Priority Rozvoj venkova v novém rámci období Evropa 2020 Společný strategický rámec (SSR) zahrnuje EAFRD, ERDF, ESF, Kohezní fond a EMFF, a odráží EU2020 pomocí společných tematických cílů, které jsou dosaženy klíčovými akcemi pro každý fond Smlouvy o partnerství národní dokument popisující zamýšlené využití fondů se zaměřením na cíle EU 2020 Politika rozvoje venkova: EAFRD Ostatní SSR fondy (ERDF, ESF, Kohezní fond, EMFF) Podpora výměny znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech Podpora konkurenceschopnosti všech typů zemědělství a životaschopnosti farem Podpora organizacím potrav. řetězce a řízení rizik v zemědělství Obnovení, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví Programy rozvoje venkova Inovace, ŽP a změna klimatu jako základní témata Podpora efektivního využití zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové ekonomiky odolné změnám klimatu v zemědělství, potravinářství a lesnictví Podpora sociálního zařazení, snížení chudoby a ekonomický rozvoj venkova Zdroj: Pospíšil, M. (2011), Přímé platby a jejich kontrola od , powerpointová prezentace, dostupná on-line: 21

22 Územní soudržnost venkova a zaměstnanost Případová studie Kraj Vysočina Zuzana Bednaříková Jednání Vědecké rady ÚZEI 31. října

23 Struktura prezentace Podnikatelská struktura venkova Případová studie Kraj Vysočina dynamika zaměstnanosti analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost

24 Podnikatelská struktura venkova Jeden z hlavních problémů venkova vyšší míra nezaměstnanosti. Malé podnikání nedílná součást regionální ekonomiky (Meccheri a Pelloni, 2006) významný zdroj pracovních míst (Meccheri a Pelloni, 2006) významný faktor regionálního rozvoje (Skuras, 2006)

25 Ekonomické subjekty se sídlem v ČR podle počtu zaměstnanců Zdroj: ČSÚ, 2012

26 Počet mikropodniků na 1000 obyv. podle převažující činnosti v roce 2010 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011

27 Počet mikropodniků na 1000 obyv. v krajích ČR, 2010 Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011

28 Kraj Vysočina Vysočina ČR Hustota (obyv./km 2 ) 75,5 75,7 130,6 133 Zaměstnanost (tis.) ,7 4885,2 Míra nezaměstnanosti (%) 5,6 10,7 6 9,8 % primární sektor ,3 3,1 % sekundární sektor % terciální sektor ,7 58,9

29 Odvětvová struktura v kraji Vysočina v letech Zdroj: Profil kraje Vysočina 2010

30 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina a ČR, Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

31 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina a ČR v letech Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

32 Vývoj základních ukazatelů trhu práce v kraji Vysočina, Období Uchazeči o zaměstnání Volná místa Počet uchazečů na 1 volné místo Míra nezaměstnanosti (v %) ,4 7, ,5 8, ,3 8, ,9 8, ,9 7, ,8 5, ,4 6, ,5 10, ,1 10, ,8 9,4 Zdroj: Profil kraje Vysočina 2011

33 Hlavní závěry ke stavu zaměstnanosti v kraji Vysočina V období od konce roku 2008 až do března 2009 proběhl v kraji Vysočina nejintenzivnější nárůst uchazečů o volná pracovní místa ze všech krajů ČR. Počet uchazečů za toto období se v kraji zvýšil o 68% (9,5 tis. uchazečů), zatímco v ČR se zvýšil o 44%. Důvodem pro takto vysoký nárůst bylo zejména: zrušení výroby ve Sklárnách Bohemia ve Světlé nad Sázavou, jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji Vysočina, a rovněž probíhající finanční krize, která výrazně negativně zasáhla do výroby komponentů pro automobilový průmysl (Bosch Diesel, s.r.o.). Od roku 2008 se tak nezaměstnanost v kraji Vysočina stala velkým a dlouhodobým problémem.

34 Analýza dopadů politiky rozvoje venkova na regionální zaměstnanost v Kraji Vysočina Leontiefova input-output analýza Dopady opatření podporujících tvorbu pracovních míst v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období na regionální zaměstnanost v kraji Vysočina. opatření v rámci Osy 3, Pilíře 2 SZP EU, podporující tvorbu pracovních míst prostřednictvím diverzifikace zemědělských činností (opatření 311), rozvoje mikropodnikání (opatření 312) a cestovního ruchu (opatření 313).

35 Zdroj: SZIF, 2011 Podíl přiznané podpory a podíl projektů ze sledovaných opatření Osy III Programu rozvoje venkova ČR,

36 Přehled schválených finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry opatření 311, 312 a 313 Osy 3 PRV v období , v Kč Opatření nezemědělské činnosti (opravárenství, truhlářství, výrobní činnosti atd.), výstavba bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu, výroba biopaliv a využití biomasy Opatření zakládání a rozvoj stávajících mikropodniků především v oblasti zpracování a výroby včetně řemeslné a tradiční výroby, výstavba bioplynové stanice, výstavba kotelny na biomasu, výroba biopaliv a využití biomasy Opatření pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky, ubytování, sport Zdroj: SZIF, 2011

37 Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji Vysočina (1) Zdroj: vlastní výpočty

38 Dopady vybraných opatření PRV na zaměstnanost v Kraji Vysočina (2) Zdroj: vlastní výpočty

39 Závěry v širším kontextu rozvoje venkova a zaměstnanosti v Kraji Vysočina Regionální příčiny malých dopadů PRV: jednostranné zaměření investičních záměrů na výstavbu bioplynových stanic; malé investice do cestovního ruchu; skutečnost, že investice ze sledovaných opatření nejsou zaměřeny na všechna odvětví, která na základě již provedených analýz mají zásadní význam pro regionální ekonomiku. malý objem výdajů v rámci Pilíře 2 v porovnání s Pilířem 1 a v porovnání s dalšími národními a EU politikami ovlivňujícími venkovské oblasti Faktory vedoucí k posílení regionální ekonomiky kraje Vysočina: rozvoj odvětví Cestovní ruch nezanedbatelný význam odvětví Zemědělství převod finančních prostředků z Pilíře 1 do Pilíře 2 rozvoj malého podnikání v odvětvích Stroje a zařízení, Stavebnictví a Základní kovy, Cestovní ruch a Potravinářství

40 Použité zdroje a literatura Agroweb (2010): Potlesk pro kandidáta na komisaře, článek sestavený Alterovou, L., [cit ]. Dostupný na WWW: s43x45205.html DG Agri (2008): Rural development in the European union: statistical and economic information report 2008, Directorate - General for Agriculture and Rural Development, December 2008 European Communities (2004): New Perspectives for EU rural development, European Communities HOFFMAN-Loriz Josefine (2007): Rural Development Policy, Directorate General Agriculture and Rural Development, powerpointová prezentace, 11 October Open Days 2007, Brusel IREAS (2008): Souhrn poznámek z odborného kulatého stolu s tématem Budoucnost SZP EU, českého venkova a zemědělství v ČR po roce 2013, poznámky sestavili Pělucha, M. a Machálek, E.; červen Meccheri N., Pelloni G. (2006): Rural entrepreneurs and institutional assistance: an empirical study from mountainous Italy. Entrepreneurship and Regional Development, Vol. 18, No. 5, s OECD (2006): The New Rural Paradigm Policies and Governance, OECD Rural Policy Reviews, Organisation for Economic Cooperation and Development, ISBN OECD (2008): Agriculture and Food Statistics - PSE/CSE/MPS, [cit ]. Dostupný na WWW: < Pělucha (2009): Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU: kritická analýza z hlediska územní soudržnosti na úrovni ČR, doktorská disertační práce, VŠE Praha, Národohospodářská fakulta, Katedra Regionálních studií Pělucha, M., Bednaříková, D., Viktorová, D., Možnosti nastavení efektivní politiky rozvoje venkova EU, Acta Oeconomica Pragensia, 05/2009, ISSN Skuras D., Meccheri N., Moreira M. B., Rosell J., Stathopoulou S. (2005): Entrepreneurial human capital accumulation and the growth of rural businesses: a four-country survey in mountainous and lagging areas of the European Union. Journal of Rural Studies, Vol. 21, s

41 Děkujeme za pozornost. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. VŠE Praha, Národohospodářská fakulta Katedra regionálních studií Ing. Zuzana Bednaříková, Ph.D. Ústav zemědělské ekonomiky a informací Odbor rozvoje venkova Tel.: bednarikova.zuzana@uzei.cz