Primární a sekundární prašnost a míra nebezpečnosti prachových částic

Transkript

1 Primární a sekundární prašnost a míra nebezpečnosti prachových částic MUDr. Eva Rychlíková, ČIŽP Čistá Praha,

2 Důkazy z vědeckých studií umožň žňují hodnocení zdravotního vlivu znečištění ovzduší ší,, včetnv etně kvantitativního hodnocení zátěže e ze znečištění v globáln lním pohledu(who 2002) a v individuáln lních komunitách ch. 2

3 Velikost částic Hrubé částice - 10 µm m a méněm Jemné částice 2,5 µm m a méněm Ultrajemné částice - menší ší,, než 100 nm jsou součást stí znečištěného ovzduší ve venkovním m prostřed edí i na pracovišti. Normáln lní pozaďov ová koncentrace v městské atmosféře e u ultrajemných částic dosahuje 104 v cm3 i když jejich hmotnostní koncentrace dosahuje sotva 2 µg/m3. 3

4 1: Hltan 2: Hrtan 3: Průdušnice 4: Průdušky 5: Průdušinky 6: Plicní sklípky (OEHHA) 4

5 Ultrajemné částice menší ší,, než 100 nm jsou součást stí znečištěného ovzduší ve venkovním prostřed edí i na pracovišti. Normáln lní pozaďov ová koncentrace ultrajemných částic v městské atmosféře e dosahuje 10 4 v cm 3 i když jejich hmotnostní koncentrace dosahuje sotva 2 µg/m 3. 5

6 Výsledky krátkodobých i dlouhodobých studií ukazují vliv PM na: úmrtnost a příjem p do nemocnic pro chronickou obstrukční chorobu bronchopulmonáln lní exacerbace příznakp znaků a nárůst n léčby l u astmatu úmrtnost a příjem p do nemocnic pro kardiovaskulárn rní choroby úmrtnost a příjem p do nemocnic u diabetu nárůst rizika infarktu myokardu záněty plic systémov mové záněty endotheliáln lní a cévnc vní dysfunkce rozvoj aterosklerózy nárůst incidence infekcí rakovina plic 6

7 Prach zvyšuje riziko úmrtí na respirační chorobu u dětí do jednoho roku, ovlivňuje vývoj plicních ch funkcí, přitěžuje astmatu a ztěž ěžuje další plicní příznaky, jako je kašel a zánět z t průdu dušek u dětí. d PM 2,5 silně ovlivňuje zdraví,, zvyšuje počet úmrtí na kardiovaskulárn rní a respirační nemoci a na rakovinu plic. Zvýšen ení koncentrací PM 2,5 vede ke zvýšen ení rizika akutních přijetp ijetí do nemocnice pro kardiovaskulárn rní onemocnění a respirační nemoci. PM 10 ovlivňuje respirační nemocnost a indikuje příjmy do nemocnice z respiračních důvodd vodů(who) PM 2,5 mají vývojové a reprodukční účinky( inky(pahs), (Šrám) 7

8 Ultrajemné částice Špatně rozpustné částice způsobuj sobují signifikantně větší poškozen kození plicním m zánětem z na danou hmotu, než hrubé částice. Dávka D odpovídá jejich vysoce specifickému povrchu spíš íše, než hmotě těchto částic Ultrajemné uhlíkat katé částice relevantní inhalovaným koncentracím m mohou způsobit zánětlivou z reakci. Ultrajemné částice se ochotně přemísťují do epitelu a intersticia mezi buňkami. Předpokládá se mohou být přemp emístěny do mimoplicních ch orgánů,, je to potřebn ebné ještě více ověř ěřit. Modulačními faktory které zvyšuj ují vliv částic, je věk v k a snížen ená odolnost nebo senzitizace dýchacího ho systému Kombinovaná expozice oxidačním m plynům m můžm ůže e efekt zvýšit. 8

9 Nemocí dýchacích cest Částice poškozuj kozují dýchací cesty, jemné pronikají do plicních ch sklípk pků a mohou je poškodit. Ultrajemné částice daleko více v způsobuj sobují zánět, než jejich jemní a respirabilní spoluúčinkuj inkující z téhož materiálu. Vznik zánětu z souvisí s chelací přechodnými kovy, iniciací zánětu vstupy kalcia do kalciových kanálů, oxidačním m stressem a další ším m včetnv etně aktuáln lního stavu odolnosti a přítomnosti p infekčních agens 9

10 Kardiovaskulárn rní choroby Bylo zjištěno, že e navozují prostřednictv ednictvím cytokinů plicních ch buněk k fázi f akutní odpovědi di s produkcí proteinů produkovaných játry, j pomáhaj hajícími se organismu vyrovnat se zánětem a jinými poškozen kozeními přispp ispívajícími však i atherogenezi a vzniku kardiovaskulárn rních chorob 10

11 Předpokládaný efekt částic na kardiovaskulární systém podle trvání uplatnění efekt: akutní fáze odpovědi atherogenese destabilizace/ruptura atheromatozních plaků trombogenese arytmie srdeční nepravidelnosti srdečního rytmu trvání : akutní chronické akutní/chronické akutní akutní akutní/chronické Donaldson et al. 11

12 místo Legerova Smíchov Svornosti Mlynářka Alžírsk rská Karlín Vysočany Průmyslov myslová Jasmínov nová Vršovice Krátkodobý vliv PM10 v roce 2008 v dosahu znečištění z dopravy (Zdroj ČHMÚ) Pravděpodobn podobná aditivní denní úmrtnost v % Nár.muzeum denní max , , ,8 130,2 93, úmrtnost na všechny dg v% 5,1 5,9 6,1 6,0 7,1 5,4 6,4 5,9 4,3 5,2 5,4 úmrtnost na kardiovaskulárn rní onemocnění 11,1 12,9 13,1 13,0 15,3 11,8 13,9 12,9 9,3 11,3 11,8 úmrtnost na dých. cesty v % 7,7 8,9 9,1 9,0 10,6 8,2 9,6 8,9 6,4 7,8 8,2 12 WHO ,6%/10 ug/m3 1,3%na10 ug/m3 0,9% na 10ug/m3

13 Krátkodobý vliv PM10 v roce 2008 v residenční oblasti (Zdroj ČHMÚ) Pravděpodobná aditivní denní úmrtnost v % místo Nám.Republiky Riegerovy sady Libuš Stodůlky Veleslavín Suchdol Kobylisy Šrobárova denní max. 103,8 131,4 106,9 105,9 62,2 107,3 81,0 102,0 úmrtnost na všechny dg v% 4,7 5,9 4,8 4,8 2,8 4,8 3,6 4,6 úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění 10,1 12,8 10,4 10,3 6,0 10,4 7,9 9,9 úmrtnost na dých cesty v % 7,0 8,8 7,2 7,1 4,2 7,2 5,5 6,9 WHO ,6%/10 ug/m3 1,3%na10 ug/m3 0,9% na 10ug/m3 13

14 Krátkodobý vliv PM10 v roce 2008 v dosahu znečištění z dopravy (Zdroj ČHMÚ) Pravděpodobn podobné zvýšen ení četnosti astmatických záchvatz chvatů v % místo Nár.muzeum Legerova Smíchov Svornosti Mlynářka Alžírsk rská Karlín Vysočany Průmyslov myslová Jasmínov nová Vršovice denní max.koncentrace v ug/m , , ,8 130,2 93, % nárůstu.astmatickýchn záchvatů 23,9 27,7 28,3 27,9 33,0 25,4 30,0 27,7 20,0 24,3 25,4 nárůst incidence astmatických záchvatz chvatů o 2,8% na 10ug/m3Zdroj :Weinmayr: et al. 14

15 místo Libuš Krátkodobý vliv PM10 v roce 2008 v residenční oblasti (data ČHMÚ) Nám.Republiky Riegerovy sady Stodůlky Veleslavín Suchdol Kobylisy Šrobárovarova Pravděpodobn podobné zvýšen ení četnosti asthmat.z.záchvatů v % Max.denní koncnetrace 103,8 131,4 106,9 105,9 62,2 107, % nárůst n astmatických záchvatz chvatů 21,7 27,5 22,4 22,2 13,0 22,5 17,0 21,4 nárůst astmatických záchvatz chvatů o 2,8% na 10ug/m3 Zdroj :Weinmayr: et al. 15

16 Dlouhodobý vliv PM v dosahu znečištění z dopravy (Zdroj ČHMÚ) Pravděpodobn podobná aditivní dlouhodobá úmrtnost (WHO) místo Nár.muzeum Legerova Smíchov Svornosti Mlynářka Alžírsk rská Karlín Vysočany Průmyslov myslová Jasmínov nová Vršovice AP 25,9 38,4 36,2 40,9 31,4 26, ,3 30, ,9 úmrtnost všechny v dg v % 1,2 1,8 1,7 1,9 1,4 1,2 1,4 1,2 1,4 1,1 1,4 úmrtnost kv v % 2,4 3,5 3,3 3,7 2,9 2,4 2,8 2,3 2,8 2,3 2,8 úmrtnost ca plic v% 2,8 4,1 3,9 4,4 3,3 2,8 3,3 2,7 3,2 2,7 3,3 16

17 Dlouhodobý vliv PM v residenční oblasti (Zdroj ČHMÚ) Pravděpodobn podobná aditivní dlouhodobá úmrtnost místo AP úmrtnost všechny v dg v % úmrtnost kv v % úmrtnost ca plic v% Nám.Republiky 24,1 1,1 2,2 2,5 Riegerovy sady 24,3 1,1 2,2 2,5 Libuš 23,7 1,1 2,1 2,5 Stodůlky 24,3 1,1 2,2 2,5 Veleslavín 19,5 0,9 1,8 2,0 Suchdol 22,3 1,0 2,0 2,3 Kobylisy 20,3 0,9 1,8 2,1 Šrobárovarova 28,2 1,3 2,5 3,0 17 WHO ,6%/10 ug/m3 1,2%/10 ug/m3 1,4%/10 ug/m3

18 Pravděpodobn podobné riziko karcinogenity z kovů v PM 10 v Praze v roce 2008 místo ILCR As ILCR Cd ILCR Ni suma ILCR Nár.muzeum 2,475E-06 4,24286E-07 1,16443E-06 4,06371E-06 Libuš 1,5321E-06 4,24286E-07 2,38857E-07 2,19529E-06 Svornosti 2,8286E-06 8,48571E-07 1,01514E ,69229E-06 Řeporyje 1,0843E ,41429E-06 9,55429E-07 1,32126E-05 Alžírsk rská 3,1821E-06 1,41429E-06 6,86714E-07 5,28314E-06 Sokolovská 0, ,26286E-06 2,74686E-06 8,30971E Jasmínov nová 1,7679E-06 1,27286E-06 5,97143E-07 3,63786E-06 Šrobárovarova 1,7679E-06 4,24286E-07 3,58286E-07 2,55043E IUR US EPA 0,0015 0,0018 0,

19 Pravděpodobn podobné riziko karcinogenity B(a)P v PM 10 Praze v roce v místo Libuš Smíchov Šrobárovarova ng/m3 1 1,2 1,4 ILCR 6,8E-5 8,2E-5 9,6E-5 IUR WHO 8,7e-5/ 5/ng/m3 19

20 Závěr Nejvyšší pravděpodobn podobné zdravotní riziko je možno nalézt v dosahu dopravy, ale také v místech, kde je měřm ěřeno pozadí znečištění související se znečišťov ováním benzo(a) (a)pyrenem,, tvořícím m jemné částice. Je vyjádřeno pravděpodobnost podobností onemocnění nádorem 6,8-9,6 E-5, E vyšší šším m než je přijatelné riziko uváděné WHO a US EPA, je pravděpodobn podobně všudypřítomné.. Druhé vyšší zdravotním m riziko souvisí se znečištěním arsenem v Řeporyjích,, na jiných místech m se nevyskytuje karcinogenity a představuje pravděpodobnost podobnost jednoho aditivního karcinomu na sto tisíc. Vyšší koncentrace arsenu se zde vyskytují stále. V minulých letech bylo nejznečištěnější ší místo v Praze v Legerově ulici, v roce 2008 ji předp edčila Mlynářka a Karlín. Naměř ěřená maxima koncentrací PM mohla pravděpodobn podobně způsobit aža o 33 % vyšší incidenci astmatických záchvatz chvatů i v oblasti pozaďové - o 27%. Při i maximáln lní denní koncentraci částic 155,1 ug/m3 (Mlynářka), zde můžm ůže představovat aditivní denní úmrtnost 7,1%, pokud by toto znečištění pokrylo celou Prahu, představovalo p by asi 3 zemřel elé osoby na konto prachu za den. 20

21 Děkuji za pozornost! cizp.czcz 21