LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ POVRCHOVÁ ÚPRAVA NÁBYTKU OLEJOVÝMI NÁTĚROVÝMI HMOTAMI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ POVRCHOVÁ ÚPRAVA NÁBYTKU OLEJOVÝMI NÁTĚROVÝMI HMOTAMI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008/2009 JAN KUČA

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Povrchová úprava nábytku olejovými nátěrovými hmotami zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis

3 Poděkování V první řadě bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Petru Čechovi Ph.D. za pomoc při řešení problémů s teoretickou i praktickou částí. Dále pak paní Květoslavě Tobiášové za pomoc při měření a obsluze měřícího zařízení. A nejvíce svým rodičům za to, že mi umožnili studovat a plně mě podporovali.

4 Jméno: Povrchová úprava nábytku olejovými nátěrovými hmotami Jan Kuča Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá povrchovou úpravou nábytku olejovými nátěrovými systémy. Tento druh nátěrových hmot byl aplikován na dřevotřískovou desku, povrchově upravenou okrasnou dýhou (buk). Náplní práce je stanovit fyzikálněmechanické vlastnosti takto povrchově dokončeného dílce užívaného pro výrobu nábytku a podlahových krytin, včetně stanovení světlostálosti zvolených olejových nátěrových hmot. Součástí práce je také kvantitativní a kvalitativní stanovení emisí organických těkavých látek (VOC) emitovaných vybranými nátěrovými systémy. Klíčová slova: Těkavé organické látky (VOC), fyzikálně-mechanické vlastnosti nábytkových dílců, světlostálost, povrchová úprava Name: Surface finishing of furniture by oil organic coating Jan Kuča Abstract: The bachelor thesis focuses on the surface finishing of furniture by oil organic coating. This kind of organic coating was applied to chipboard, which was finished by decorative veneer (beech). An attention of this thesis is especially oriented on assessment physical-mechanical properties of furniture section, which was finished by oil coating systems. The furniture section finished this way is using on production of furniture and flooring boards. Part of this work is determination of quantity and quality composition of emission volatile organic compounds emitted by chosen oil organic coating. Key words: Volatile organic compounds, physical-mechanical properties of furniture section, light stability, organic coating

5 Úvod... 7 Cíl práce... 8 Literární část Organické těkavé láky VOC (volatile organic compounds) Organické těkavé látky v interiéru Organické těkavé látky v exteriéru Působení jedovatých plynů na lidský organismus Olejové nátěrové látky Fermeže Fermežové barvy Olejové laky Olejové barvy Olejové tmely a plniče pórů Olejové plniče pórů Materiály a metodika Materiály Použité podkladové materiály Použité nátěrové hmoty Použité zařízení Metodika měření Stanovení povrchové tvrdosti tužkami podle ČSN Stanovení odolnosti nátěrů proti oděru na přístroji Taber-Abraser oděrovými kotouči podle ČSN Stanovení přilnavosti mřížkovou zkouškou podle ČSN ISO Stanovení odolnosti vůči vrypu podle BS Zkouška odolnosti povrchové úpravy proti padající kuličce podle BS Stanovení tvrdosti barevných a lakovaných vrstev podle DIN , ISO Stanovení přídržnosti povrchu opláštěných desek ze dřeva a surových třískových desek (ČSN EN 311) Metody zjišťování lesku povrchu dle ČSN EN Stanovení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla podle ČSN EN Stanovení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla podle ČSN EN Zkouška odolnosti proti působení studených kapalin podle ČSN EN

6 Metodika kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOC Metoda stanovení odolnosti proti umělému záření Výsledky experimentální části Výsledky povrchové tvrdosti tužkami Výsledky odolnosti nátěrů proti oděru na přístroji Taber-Abraser Výsledky mřížkové zkoušky Výsledky stanovení odolnosti vůči vrypu Výsledky odolnosti povrchové úpravy proti padající kuličce Výsledky stanovení tvrdosti podle Buchholze Výsledky přídržnosti povrchu opláštěných desek ze dřeva a surových třískových desek Výsledky stanovení vizuálního lesku nátěru Výsledky stanovení odolnosti proti suchému a vlhkému teplu Výsledky stanovení odolnosti proti působení studených kapalin Výsledky kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOCs Stanovení těkavých organických látek při použití Teakového oleje na dřevo Stanovení organických těkavých látek při použití olejů na dřevěné podlahy a nábytek Porovnání naměřených výsledků obou použitých nátěrových hmot Výsledky stanovení odolnosti proti umělému záření Diskuse Vyhodnocení výsledků Závěr Summary Seznam použitých zkratek Použitá literatura Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh... 58

7 Úvod Dřevo patří mezi nejpoužívanější přírodní materiály používané jako stavební materiál, tak i pro další prvky v interiéru a exteriéru (nábytek, podlahy, atd.). Dřevo jako materiál je za správných podmínek poměrně odolné vůči mechanickým či atmosférickým vlivům prostředí, ale dřevo vystavené nepříznivým podmínkám může degradovat. Z tohoto důvodu musíme správně zvolit druh dřeva a také ho vhodně povrchově upravit. Jednou z nejvhodnější úpravy dřeva je jeho povrchová úprava nátěrovou hmotou. Vhodně zvolená nátěrová hmota je schopna poskytnou dřevu ochranu vůči povětrnostním vlivům, biotickým škůdcům, vlhkosti, UV záření a samozřejmě mechanickým a chemickým činitelům. Aby byla povrchová úprava co nejúčinnější, musí být podkladový materiál předem vhodně opracován a očištěn. Musí být tedy hladký bez povrchových nerovností (bez prasklin a vypadavých suků), dále by měl být zbaven nečistot (prachu, pryskyřice) a také musí být vysušen na požadovanou vlhkost (vlhkost mezi 8-15%). Pro snadné nanášení a přilnutí nátěrové hmoty je vhodné podkladový materiál před nanášením samotné nátěrové hmoty vybrousit jemným brusným papírem. Dalším kriteriem vhodné povrchové úpravy, kromě správně zvolené nátěrové hmoty, je také vhodný způsob nanášení. Dále pak se zohledňuje ekologičnost použité nátěrové hmoty. Z nátěrových hmot se mohou uvolňovat různé organické těkavé látky (např. toluen, formaldehyd), tyto látky mohou zapříčinit zdravotní potíže lidí, kteří se v tomto prostoru pohybují. Organické těkavé látky se mohou z nátěrové hmoty vypařovat v průběhu zasychání nebo i v průběhu používání.

8 Cíl práce Cílem práce je analyzovat vlastnosti nátěrových filmů olejových nátěrových hmot aplikovaných na dřevotřískové desce, povrchově upravené bukovou dýhou. Ověřované nátěrové hmoty jsou určeny na dřevěné podlahové plochy v interiéru a na dřevěný nábytek v exteriéru. Experimentální část práce je zaměřena na stanovení fyzikálně-mechanických vlastností povrchových úprav olejovými nátěrovými hmotami. Z fyzikálních vlastností byl stanoven stupeň lesku, odolnost proti vlhkému a suchému teplu, odolnost vůči působení studených kapalin, stanovení odolnosti proti umělému záření (světlostálost). Mechanické vlastnosti byly ověřeny těmito zkouškami: povrchová tvrdost tužkami, odolnost nátěru vůči oděru Taber-Abraser, mřížková zkouška, stanovení přídržnosti povrchu opláštěných desek, odolnost proti padající kuličce. Součástí práce je rovněž zjištění kvantitativního a kvalitativního složení emisí organických těkavých látek emitovaných zvolenými olejovými nátěrovými hmotami. Cílem této části bylo stanovit vliv množství emisí VOC na čase. Odběry emisí organických těkavých látek byly provedeny v časovém rozsahu: 3, 24, 72, 366 a 672 hodin od dokončení. Výsledky práce mohou sloužit pro výpomoc při realizaci povrchových úprav v interiéru a exteriéru.

9 Literární část 1. Organické těkavé láky VOC (volatile organic compounds) Dle znění zákona o ochraně ovzduší č.86/2002 Sb., 24 patří do skupiny těkavých organických látek chemické sloučeniny s následujícími vlastnostmi: Těkavou organickou látkou se označují všechny prchavé organické látky měřitelné v ovzduší. Těkavou látkou je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, kromě methanu, které při teplotě 20 C dosahují tlaku par 0,01 kpa nebo více, nebo za konkrétních podmínek mají odpovídající těkavost. Tyto sloučeniny mají bod varu 50 C až 240 C a v průběhu přítomnosti v ovzduší mohou reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidem dusíku při vzniku fotochemických oxidantů. Rovnice vzniku fotochemických oxidantů: VOC + NO x + UV záření + teplo = troposférický ozón (O 3 ) 1.1 Organické těkavé látky v interiéru Těkavé organické látky v interiéru jsou látky, které vznikají v důsledku činností člověka nebo jsou již obsaženy ve stavebním materiálu a předmětu interiéru. Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá na mnoha faktorech, zejména: cirkulaci vzduchu kvalitě venkovního ovzduší množství vzduchu připadající na jednu osobu v místnosti množství a koncentraci škodlivin ve vzduchu, jejich zdrojem jsou: o stavební materiály o aktivity obyvatel o zařizovací předměty o úklid, čištění a údržba domu o obyvatelé a jejich metabolismus

10 Tab.1. Návrh nejvýše přípustných koncentrací některých toxických látek pro interiér budov: NPK průměrné (µg/m³) NPK optimální (µg/m³) Toxická látka Krátkodobé Dlouhodobé Krátkodobé Dlouhodobé NO CO CO SO respirabilní prach ozon formaldehyd TVOC azbest radon bakterie plísně Organické těkavé látky v exteriéru V exteriéru se vyskytují anorganické i organické těkavé látky, které jsou zabudované již v interiéru nebo jsou do interiéru přiváděny z venkovního prostředí. Z venkovního prostředí do interiéru vnikají zejména oxid siřičitý (SO 2 ) a oxid sírový (SO 3 ) dále pak oxidy dusíku NO x, oxid uhelnatý CO a výfukové zplodiny z ovzduší. Tab.2. Nejvýše přípustné koncentrace některých toxických látek v exteriéru: Škodliviny K d K max K r amoniak arsen fenol fluor formaldehyd chlor minerální kyseliny olovo 0,7 - - oxid siřičitý oxid uhelnatý oxid dusíku prach polétavý sirouhlík sirovodík Kd průměrná 24hodinová koncentrace (µg/m³) Kmax krátkodobá maximální koncentrace v časovém úseku 30 minut (µg/m³) Kr průměrná roční koncentrace (µg/m³)

11 2. Působení jedovatých plynů na lidský organismus Toxické plyny, jenž mohou být organické nebo anorganické, vstupují do interiéru jednak z venkovního ovzduší a jednak vznikají přímo uvnitř budovy. Toxické plyny v budovách vznikají v důsledku činností člověka, tak i uvolňováním ze stavebních materiálů. Ze stavebních hmot se může uvolňovat formaldehyd, styren a směsi různých organických látek. Formaldehyd se může uvolnit z různých stavebních dílců zhotovených z granulovaných organických surovin spojených močovinoformaldehydovými lepidly, jako jsou dřevotřískové, dřevovláknité, pilinotřískové a pazdéřové desky. Dále jej produkují předměty z některých plastických hmot, laků a barev. Formaldehyd je též v apreturách pro textilní výrobu k dosažení nemačkavých vodovzdorných a nešpinavých úprav textilu. Je i v některých měkkých pěnách používaných pro izolační účely, při jejichž výrobě je použito močovinoformaldehydových fenolových pryskyřic. Formaldehyd je též produktem nedokonalého spalování paliv, je v tabákovém dýmu, je i meziproduktem fotochemické oxidace uhlovodíku v atmosféře. Formaldehyd je také antihydrotikum (snižuje obsah vody) a užívá se v kosmetickém průmyslu a ve zdravotnictví jako desinfekce na antimykózy (proti plísním), při sterilizaci apod. Plastické hmoty v interiéru mohou být zdrojem dalších toxických plynů, např. z polystyrenu se uvolňuje styren, z nátěru, zvláště na zahřívaných předmětech, se často odpařují směsi organických látek. Formaldehyd, různé uhlovodíky, toluen, benzen a další působící látky, uvolňované z různých materiálů v interiéru budovy se též souborně nazývají těkavé organické látky (volatile organic compounds or chemicals VOC), jež jsou ve vyšších koncentracích jedovaté. Nevinné nemusí být ani použití tzv. vteřinových lepidel (kyanoakrylátů). Dle finského Institutu nemocí z povolání způsobuje u 1,4% lidí (z toho naprosté většiny žen) kromě dráždění očí dýchací problémy (astma) a kožní ekzémy. Formaldehyd lze vnímat pro jeho silnou dráždivost na oční sliznici a na horní cesty dýchací již při nízké koncentraci 400 g/m³. Koncentrace mezi 200 až 300 µg/m³ jsou ještě snesitelné, do 500 µg/m³ vyvolávají slzení a dráždivý kašel, koncentrace nad µg/m³ lze snést jen několik minut.

12 Koncentrace formaldehydu bývá u nových budov výrazně vyšší, přípustná koncentrace formaldehydu např. pro nové budovy 1150 µg/m³ a pro existující budovy 800 µg/m³. Část populace je na formaldehyd alergická, přičemž tato alergie může být vrozená nebo způsobena častým kontaktem organismu s formaldehydem a může mít formu kožní i bronchiální (plicní). Formaldehyd vysušuje pokožku, snižuje imunitu organismu a je 1 prokázaným mutagenem (je podezřelý z karcinogenní aktivity). Byly prokázány i jeho účinky na menstruační cyklus, na potíže v graviditě a snížení porodní váhy dětí. Toxický je až při takových koncentracích, které člověk při velkém dráždění očí a horních cest dýchacích nesnáší. Výše uvedené toxické látky mají podobné účinky na lidský organismus jako kouření. Narušují sliznici dýchacích cest, které časem ztrácejí své řasinky. Tím se škodliviny hůře odstraňují a jejich negativní působení vzrůstá (ranní kašel). Zároveň dochází ke zmnožení pojivé tkáně v plicích, k deformaci (jizvení) průdušek a jejich zúžení. Za místem zúžení naopak dochází k rozšíření dýchacích cest a snížení funkční plochy pro výměnu plynů (vzniká rozedma plic). Kromě toho začnou chronicky drážděné větší průdušky reagovat zužováním svého průsvitu a otokem sliznice, vyvíjí se chronická obstrukční bronchitida a nemocný se začíná dusit. Současně stále více klesá obraná (tzv. imunobiologická) schopnost organismu, je umožněn vznik rakoviny průdušek. Je to v česku nejčastější zhoubný nádor u mužů a zřejmě bude brzy i u žen, jako je tomu v rozvojových zemích. Závažně je postihován i kardiovaskulární systém člověka (srdce a cévy). 1 JOKL M., 2002, Zdravé obytné a pracovní prostředí, nakl. ACADEMIA, 258 s, ISBN

13 3. Olejové nátěrové látky Základní filmotvornou složkou olejových nátěrových látek jsou vysychavé oleje. Podle složení a základních vlastností je možno olejové nátěrové látky rozdělit do 5 skupin: 1. fermeže, 2. fermežové barvy, 3. olejové látky, 4. olejové barvy, 5. olejové tmely a plniče pórů. Nevýhodou olejových nátěrových látek je pomalé zasychání, které jej vylučuje ze zpracování na automatických linkách a narůstající nedostatek olejů na světovém trhu. Proto olejové nátěrové látky jsou postupně nahrazovány jinými nátěrovými látkami Fermeže Jsou filmotvorné látky, které vznikají zpracováním rostlinných olejů za současného přídavku sušin. Zasychají chemicky v důsledku autooxidace olejů. Vytváří vláčné, pružné, ale měkké a málo pevné nátěry. Používají se k napouštění savého podkladu a na výrobu fermežových barev. Rozeznáváme dva druhy fermeží, a to čisté fermeže a napouštěcí fermeže Fermežové barvy Jsou to suspenze pigmentů a plniv ve fermežích. Obsah pigmentu a plniv upravuje i některé fyzikální a chemické vlastnosti nátěrových fermežových barev, především tvrdost, pevnost a chemickou odolnost. Zvyšováním těchto parametrů se však snižuje pružnost a vláčnost nátěru. Fermežové barvy se vyznačují vysokou viskozitou a v souvislosti s tím malou vzlínavostí. Vynikají dokonalou přilnavostí k dokončenému povrchu.

14 3.3. Olejové laky Jsou olejové nátěrové látky, které na rozdíl od fermeží obsahují olejové i pryskyřičné komponenty. Aplikace a vlastnosti suchých nátěrů jsou podmíněny vlastnostmi pojiva. Z olejů se na výrobu olejových laků používají vysychavé oleje. Zasychají autooxidací a zastupují v nátěru nevratnou složku. Suchému nátěru dodávají vláčnost, pružnost, přilnavost a odolnost proti atmosférickým vlivům, současně však způsobují malý lesk a nízkou tvrdost. Stupeň těchto vlastností závisí na druhu a množství použitého oleje. Oleje způsobují, že mokré nátěrové filmy pomalu zasychají. Olejové laky se v převážné míře vyrábějí z lanového nebo dřevního oleje. Výjimečně se používají i dehydratované ricinové oleje. Pryskyřičné komponenty představují složky, které dodávají nátěrové látce vzlínavost a urychlují přechod na gel. Podle chemického složení zasychají fyzikálně nebo chemicky. Suchému nátěru dodávají lesk, tvrdost, odolnost proti vodě, ale i křehkost. Podle obsahu a kvality živočišné složky rozdělujeme: a) bezživočišné olejové látky, b) olejové látky na bázi přírodních a zušlechtěných živočišných složek, c) olejové látky na bázi syntetických živočišných složek Olejové barvy Jsou to suspenze pigmentů a olejových látek. Jako pojiva se používají téměř všechny olejové láky kromě kopálových laků a nebo laků na bázi polymerizovaných olejů, které jsou kvůli svým fyzikálním a chemickým vlastnostem nevhodné na výrobu lakových barev. Olejové barvy se používají na vnitřní a venkovní nátěry, a to na podkladové a vrchní vrstvy. Kromě u se vyrábějí i olejové základové barvy, které rychleji zasychají než fermežové barvy.

15 3.5. Olejové tmely a plniče pórů Jsou suspenze pigmentů a plniv v olejovém pojivu. Používají se na tmelení povrchů různých materiálů, převážně dřeva po aplikaci napouštěcího nebo základního nátěru, a na vykonávání drobných oprav nátěru. V nátěrovém systému se aplikují pod olejové nátěrové vrstvy nebo pod nátěrové vrstvy na bázi některých jiných filmotvorných látek. Při zasychání probíhá autooxidace olejů, resp. fyzikální nebo chemická změna přítomných složek Olejové plniče pórů Používají se na zaplnění pórů dřeva před aplikací nátěru. Plniče pórů se vyrábějí bezbarvé nebo zbarvené na požadovaný barevný odstín. Téměř všechny druhy olejových nátěrových látek jsou nejvýhodnější na nanášení štětcem. Dají se však přizpůsobit i pro jiné nanášecí techniky úpravou konzistence. Jako ředidla se používají směsi nepolárních rozpouštědel dodávaných pod komerčním označením O 6000 a S Olejové nátěrové látky se vzhledem k široké variabilitě základních surovin vyrábějí v poměrně velkém sortimentu. Většina výrobků je určena na povrchovou úpravu dřeva. 2 2 SEDLIAČIK, M. -- LIPTÁKOVÁ, E. Chemia a aplikácia pomocných látok v devárskom priemysle. Brastislava: Alfa, s. ISBN

16 4. Materiály a metodika 4.1. Materiály Použité podkladové materiály Jako podkladový materiál pro nátěrovou hmotu jsem zvolil třívrstvou surovou dřevotřískovou desku od firmy Kronospan dodatečně oboustranně dokončenou bukovou dýhou. Dřevotřísková deska je tloušťky 18mm o rozměrech vzorku 69x69 a 20x30mm. Boční plochy dílců jsou také olepeny, aby nedocházelo k ovlivňování měření VOC v důsledku úniku emisí ze surové DTD. Třívrstvé oboustranně broušené dřevotřískové desky jsou vyráběny především z domácích surovin a vyznačují se nejvyšší kvalitou. Desky jsou vhodné pro laminování, kašírování a potahování laminátem, dýhování a nábytkářský průmysl. Všechny dřevotřískové desky odpovídají hodnotám podle EN 312 a emisní třídě E 1. Kvalita výrobků a zpracování je průběžně ověřována interní kontrolou kvality a externí kontrolou. Dále bylo použito tabulové sklo ke stanovení emisí VOC bez ovlivňování měření podkladovým materiálem. Měření VOC je provedeno ihned po nánosu nátěrové hmoty Použité nátěrové hmoty První nátěrovou hmotou je Teakový olej na dřevo od firmy Colorlak. Je to nátěrová hmota bezbarvá, skládající se ze směsi lněných, terpentýnových a levandulových olejů a bezaromátových rozpouštědel. Teakový olej na dřevo jako přírodní produkt je vyroben podle skandinávské tradice. Vsakuje se hluboce do dřeva a zachovává dřevu přirozený vzhled a krásu (nevytváří lakovou vrstvu). Teakový olej je vhodný pro použití v interiéru i exteriéru, kde ošetřené plochy účinně chrání proti vodě a povětrnostním vlivům. Je vynikající ochranou zejména zahradního nábytku z teakového dřeva a jiných tvrdých exotických dřevin. Tato nátěrová hmota se již neředí. Druhou použitou nátěrovou hmotou je Olej na dřevěné podlahy také od firmy Colorlak. Je to směs přírodních olejů na dřevěné podlahy a nábytek. Nátěrová hmota je

17 bezbarvá, vsakuje se hluboce do dřeva a zachovává dřevu přirozený vzhled a krásu (nevytváří lakovou vrstvu). Olej na dřevěné podlahy je vhodný do interiéru zvláště pro dokončení dřevěných podlah, ale je možno ho použít i na nábytkářské dílce. Tato nátěrová hmota se již dále neředí. Příklad nátěrového postupu Teakového oleje: 1. 1x Teakový olej na dřevo, po cca 10 minutách nevsáklé přebytky oleje rozetřete a celou plochu vysušte do sucha, schnutí 10 hodin 2. podle potřeby proveďte případné slabé přebroušení 3. nové dřevo ošetřete Teakovým olejem ještě jednou - dle bodu Použité zařízení Hlavní použité stroje, přístroje a zařízení: Sada tužek Hardthmuth KOH-I-NOOR je možné použít i jiné typy tužek s tuhami předepsané tuhosti podle ČSN Přístroj Taber-Abraser Řezný nástroj (úhel ostří od 20 do 30 ) Ocelové kuličky o průměru 20 a 40 mm Trhací zkušební stroj Zkušební zařízení pro stanovení vrypu Víceúčelový přenosný přístroj pro zjištění tvrdosti FL-2000 Leskoměr Výhřevná tělesa (stanovení suchého a vlhkého tepla) Disky o průměru asi 25 mm z měkkého filtračního papíru, Petriho misky Maloprostorová komora VOC TEST 1000 Xenotest, spektrometr, šedá stupnice

18 Obr.1. Leskoměr Obr.2. FL-2000 H Obr.3. Trhací zkušební přístroj Obr.4. Zařízení pro stanovení vrypu Obr.5. Maloprostorová komora VOC TEST 1000 Obr.6. Vnitřní prostor komory

19 Obr.8. Desorpční odběrová trubička Obr.7. Přístroj Taber-Abraser Další použité stroje, přístroje a zařízení: technické váhy do 1 kg, ořezávátko tužek, přípravek pro upnutí tužky, smirkový papír Teledyne značky S 33, analytické váhy s přesností vážení 0,1mg, štětec s jemnými vlasy, tloušťkoměr s přesností měření 10%., měkký štětec, lupa, nástroj na vyříznutí drážky, ocelový hřebík o průměru (20,0±0,1) mm, stolní lampa, pinzeta, savý papír nebo tkanina, desorpční odběrová trubička, odběrové čerpadlo Viliam LFS 113, plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem, PC, 4.3. Metodika měření Stanovení povrchové tvrdosti tužkami podle ČSN Princip zkoušky: Zkouškou se zjišťuje, která ze sady tužek (Hartmunth KOH-I-NOOR dle ČSN ) odstupňované tvrdosti jako první poruší povrch nátěru za podmínek zkoušky. Výsledkem je stupeň tvrdosti odpovídající číslu tužky, která jako první porušila povrch nátěru.

20 Stanovení odolnosti nátěrů proti oděru na přístroji Taber-Abraser oděrovými kotouči podle ČSN Pracovní postup: Po provedení každých 1000 odběrových cyklů nebo před započetím zkoušení nového vzorku se zkušební kotouč Calibrase upraví 30 cykly na smirkových papírech S 11. V přístroji se pevně uchytí vzorek nátěru a jeho povrch se zarovná oděrem 100 cykly zkušební kotouč Calibrase. Po vyjmutí z přístroje se vzorek očistí od nečistot oprášením štětcem a po 10 minutách se zváží. Vzorek se zváží na analytických vahách s přesností vážení 0,1 mg. Vzorek se znovu upne do přístroje Taber-abraser a provede se předepsaný počet odběrových cyklů. Hmotnostní úbytek nátěru po zkoušce musí být minimálně 50 mg. Po vyjmutí z přístroje se vzorek očistí od nečistot oprášením štětcem a po 10 minutách se znovu zváží na analytických vahách. Vyhodnocení výsledků: Vzorky, které byly při zkoušce prodřeny až na podklad, se z vyhodnocení vyloučí. Ke zpracování výsledků zkoušky se použije údajů z měření nejméně na pěti vzorcích. Vypočtou se hmotnostní úbytky jednotlivých vzorků po provedeném množství cyklů, aritmetický průměr, směrodatná odchylka a konfidenční interval průměru při (1-α) 0,9. Výsledek se uvádí v mg hmotnostního úbytku nátěru na počet provedených oděrových cyklů. Je povoleno přepočítat výsledky hmotnostních úbytků nátěru (mg/počet cyklů) na úbytky tloušťky nátěru (µm/počet cyklů). Úbytek tloušťky se stanoví podle vzorce: m * 10 m *0,3375 t = = p * 29,63 p t úbytek tloušťky nátěru v µm m úbytek hmotnosti nátěru v g ρ hustota nátěrového filmu v g.cm -3

21 Stanovení přilnavosti mřížkovou zkouškou podle ČSN ISO 2409 Pro stanovení přilnavosti nátěrů je tato zkouška v praxi nejpoužívanější metodou. Princip zkoušky spočívá ve vytvoření předepsaného počtu řezů vzdálených od sebe ve vzdálenosti stanovené pro různé tloušťky filmu a podkladové materiály (tvrdé a měkké druhy dřev) dle ČSN. K těmto řezům se provedou řezy pootočené o 90 tak, aby se vytvořila mřížka. Hodnocení je provedeno číselným vyjádřením 0-5. Označením 0 řezy jsou zcela hladké, žádný čtverec není poškozen. Označením 5 plocha mřížky je poškozena z více jak 65 % Stanovení odolnosti vůči vrypu podle BS 3962 Pracovní postup: Umístěte zkušební dílec na stůl přístroje. Má-li povrch dílce hrubý vzorek zajistěte, aby směr rytí byl napříč vzorkem. Nastavte výšku stolu tak, že odpovídající nosič je vodorovný s testovaným dílcem. Nastavené úhly rydla musí zůstat konstantní po celou dobu rytí. Pečlivě vyzkoušejte, že rytí je dobře osvětleno a použijte zvětšovací lupu pro pozorování výsledků rytí. Poznamenejte si pozici, při které rydlo penetrovalo podkladový materiál dílce. Povrchová úprava by měla být dříve označena než podkladový dokončený materiál. Působící síla se určuje buď přímým měřením nebo z předcházející kalibrace. Tab.3. Hodnocení odolnosti testované plochy proti rytí Zatížení, při které došlo k penetraci povrchové úpravy Označení stupně hodnocení Více než 6 N působící síla 5 Méně než 6 N, ale rovná nebo větší než 4,5 N 4 Méně než 4,5 N, ale rovna nebo větší než 3 N 3 Méně než 3 N, ale rovna nebo větší než 1,5 N 2 Méně než 1,5 N 1

22 Zkouška odolnosti povrchové úpravy proti padající kuličce podle BS 3962 Pracovní postup: Na testovanou plochu dopadají kuličky z výšky 2,00±0,01. Testovaný panel je následně pečlivě vyhodnocen ve vertikální poloze podle následujícího postupu: Umístění pozorovacího světla do vhodné výšky pro ozáření svítící dolů. Má.li testovaný vzorek dezén nebo nepravidelný tvar držte vzorek s dezénem ve svislé poloze přímo pod světlem a tak uzavřeně jak je to jen možné nebo přijatelné. Držte zkoušený vzorek přímo pod světlem a houpejte dílcem tam a zpět tak, že úhel mezi směrem dopadajícího světla a panelem se mění od 0 do 30. Během houpaní hodnoťte testované plochy pod lupou. Následně obraťte testovaný vzorek o 90 a opakujte postup. Vyhodnocení výsledků: Výsledky se vyhodnocují vizuálně pod lupou podle tabulky. Tab.4. Hodnocení odolnosti vůči padající kuličce Popis poškození Číselný kód Povrch nepopraskán a nepoškozen 5 Neparně popraskán, jeden nebo dva kruhy na konci plochy vtlačení Mírná nebo několik prasklin umístěných v oblasti vtlačení Popraskání sahající ven z měřené oblasti vtlačení a nebo nepatrné odlupování nátěrového filmu Více než 25% nátěrového filmu je odstraněno z vyhodnocované oblasti

23 Stanovení tvrdosti barevných a lakovaných vrstev podle DIN , ISO 2815 Pracovní postup: Průběh zkoušky je rychlý a jednoduchý, celá zkouška se provádí za pomoci polohovatelné páky.nastavení času je součástí přístroje a hloubka vniknutí je bez přepočtu měřena přímo v µm. Indikátor měření je opatřen nulováním. Tak je možné kdykoliv opakovanou zkouškou zjistit, jaká je skutečná hloubka a jaká je elasticita laku příp. povlaku. Proniknutí lakované vrstvy, ale také zkreslení vlivem elastické deformace vlivem vysokého zatížení lze redukcí hlavní zátěže spolehlivě vyloučit. Z tohoto důvodu je přístroj vybaven děleným závažím. Vyhodnocení výsledků: Výsledky měření jsou k dispozici po 30 sekundách zkušebního průběhu. A na zadní straně přístroje je porovnávací tabulka hodnot vniknutí v µm s odpovídajícími hodnotami Buchholz. Tab.5. Klasifikace zkušebních vzorků dle metody Buchholz. µm Buchholz µm Buchholz

24 Stanovení přídržnosti povrchu opláštěných desek ze dřeva a surových třískových desek (ČSN EN 311) Zkouškou se stanoví přídržnost povrchu opláštěných desek ze dřeva a surových třískových desek, vláknitých desek vyrobených suchým a mokrým procesem a cementotřískových desek. Princip zkoušky: Zkouška spočívá ve stanovení tahové síly potřebné k odtržení určité plochy povrchu opláštěné nebo surové desky Metody zjišťování lesku povrchu dle ČSN EN Reflektometrickou metodou se pomocí fotoelektrického leskoměru zjišťuje stupeň lesku povrchu vlivem světla zrcadlově odraženého od jeho plochy. Před zahájením měření stupňů lesku se přístroj zapne dopředu na 10 minut. Na leskoměru se nastaví úhel dopadu a odrazu. V případě této práce byl použit úhel nastavení 60 a 85 ± 0,5. Přístroj se poté zkalibruje na etalonu leštěné desky z černého skla s ukazatelem lomu n = 1,567. Indikátor se nastaví na odchylku odpovídající koeficientu úpravy referenčního vzorku a konstrukci přístroje. Zkoušený povrch se očistí měkkou utěrkou. Leskoměr se postaví na povrch a z indikátoru se odečte stupeň lesku. Za stupeň lesku povrchu nábytkového dílce se považuje aritmetický průměr výsledků nejméně tří měření Stanovení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla podle ČSN EN Princip metody: Blok normalizované hliníkové slitiny zahřátý na požadovanou teplotu je umístěn na povrch zkušebního dílce. Po uplynutí stanovené doby je blok odstraněn. Zkušební plocha je otřena do sucha a zkušební dílec je ponechán v klidu po dobu nejméně 16 hodin. Po této době se za definovaných podmínek osvětlení zaznamená vzniklé poškození dílce.

25 Poškození je opět hodnoceno číselným kódem 5 až 1, kde hodnocení,,5 představuje plochu bez poškození a hodnocení,,1 pak silné poškození na dílci Stanovení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla podle ČSN EN Princip metody: Blok normalizované hliníkové slitiny zahřátý na zkušební teplotu je umístěn na vlhkou tkaninu položenou na povrchu zkušebního dílce. Po uplynutí stanovené doby jsou blok hliníku i tkanina odstraněny. Zkušební plocha je otřena do sucha a zkušební dílce ponechán v klidu po dobu nejméně 16 hodin. Po této době se za definovaných podmínek osvětlení zaznamená vzniklé poškození dílce (odbarvení, změny v lesku a barvě, vznik puchýřů a další poškození). Poškození je hodnoceno číselným kódem 5 až 1, kde hodnocení,,5 představuje plochu bez poškození a hodnocení,,1 pak silné stopy poškození Zkouška odolnosti proti působení studených kapalin podle ČSN EN Účel zkoušky: Účelem zkoušky je ověření, jak bude odolávat nátěrový film působení studených kapalin. Odolností se pak rozumí schopnost zachovat si své původní vlastnosti při působení těchto kapalin na povrch nátěrového filmu. Součástí této zkoušky bylo stanovení odolnosti povrchové úpravy vůči vodě. Dokončený povrch podlahoviny musí odolávat povrchovému účinku vody po dobu 48 hodin bez vizuálních změn. Princip zkoušky: Na zkoušený povrch se umístí zkušební kapalinou nasáklý papír, který se přikryje Petriho miskou. Po uplynutí dané doby se odstraní papír, zkoušený povrch se omyje a vysuší a provede se zhodnocení povrchu, které se hodnotí pěti stupni. Stupeň,,5 žádné viditelné poškození, až po stupeň,,1, který představuje povrch filmu, na kterém jsou silné stopy po poškození a materiál povrchu je úplně nebo částečně odstraněn.

26 Metodika kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOC Kvantitativní a kvalitativní stanovení krátkodobých a dlouhodobých emisí VOCs je ověřováno nejprve u materiálu bez povrchové úpravy (DTD opláštěná bukovou dýhou) a následně pak ve fázi, kdy nábytkový dílec je již povrchově dokončen nátěrovou hmotou. Měření TVOC je umožněno díky implementaci analytické a vyhodnocovací metody v rámci GC-MS. Pracovní postup: Dílec s vytvořenou povrchovou úpravou se nechá klimatizovat ve zkušební komoře v laboratoři. Po určité době klimatizace, při definovaných podmínkách zkušebního prostředí (teplota, vlhkost, proudění vzduchu), se odebere pomocí odběrového čerpadla vzorek vzduchu s emisemi vycházející z komory s umístěným dílcem opět na desorpční trubičku. Analýza získaných vzorků a stanovení množství těkavých organických sloučenin: Zachycené emise na desorpčních trubičkách se následně podrobí analýze v plynovém chromatografu s hmotnostní spektrometrií. Výsledkem analýz je kvalitativní a kvantitativní stanovení dat v podobě grafu a číselného vyjádření v µg*m -3. Získané výsledky se pak porovnávají s příslušnými limitními hodnotami stanovenými předpisy. Tab.6. Limitní koncentrace vybraných chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb Ukazatel Jednotka Limit Benzen µg*m -3 7 Toluen µg*m n-butyl acetát µg*m -3 - Xyleny (suma) µg*m Etylbenzen µg*m Pentanal µg*m -3 - Hexanal µg*m -3 - Pozn. Limitní hodnota u n-butylacetátu, pentanalu a hexanalu není předepsána

27 Metoda stanovení odolnosti proti umělému záření Metoda spočívá v ozáření povrchu s modrou stupnicí xenonovým světlem a určení barevné změny. Pracovní postup: 30% zkušebních těles se považuje za zkušební. Zkušební tělesa a jedna souprava modré stupnice se připevní v držácích tak, aby byla částečně zakryta kovovými rámy držáků zkušebních těles. Při zkoušce nesmí teplota teploměru na černé ploténce přesáhnout 45 C. Zkušební tělesa a modrá stupnice se ozáří xenonovým světlem. Vyhodnocení výsledků: Změna barvy zkušebních těles po dobu expozice se vyhodnocuje vizuálně do 8 hodin každé dvě hodiny, nejméně jednou za 8 hodin. Barevný kontrast mezi osvětlenými a neosvětlenými povrchy zkušebních těles a modré stupnice se posoudí pomoci šedé stupnice a spektrofotometru.

28 5. Výsledky experimentální části V této kapitole jsou stručně shrnuty výsledky všech laboratorních měření Výsledky povrchové tvrdosti tužkami U obou zkoušených nátěrových hmot byly výsledky zkoušky neprokazatelné. Použité olejové nátěrové hmoty se do podkladového materiálu vsakují a nevytvářejí takřka žádnou filmotvornou vrstvu. Již při použití první tužky nelze čáru smazat Výsledky odolnosti nátěrů proti oděru na přístroji Taber-Abraser Oděr byl měřen po 100 otáčkách na přístroji Taber-Abraser. Faktor použitého brusného papíru je f=1,0097 (brusný papír S 33). Vzorec na výpočet oděru: m = f m K 1 2 r Výsledný koeficient do 0,12 odpovídá normě výší nevyhovuje. Tab.7. Klasifikace odolnosti Teakového oleje proti oděru na přístroji Taber-Abraser TEAK m před obrusem (g) m po obrusu (g) Koeficient (g) 1 128, ,478 0, , ,034 0, , ,985 0,0812 Tab.8. Klasifikace odolnosti oleje na podlahy proti oděru na přístroji Taber-Abraser PODLAHA m před obrusem (g) m po obrusu (g) Koeficient (g) 1 131, ,620 0, , ,679 0, , ,391 0,0782 Všechny naměřené hodnoty odpovídávají normám.

29 5.3. Výsledky mřížkové zkoušky Tab.9. Klasifikace mřížkové zkoušky Druh nátěrové hmoty Klasifikace TEAK 3 PODLAHA 2 TEAK-Nátěr je částečně poškozen v rozích řezů, podél řezných hran částečně nebo celý, na různých místech mřížky. Povrch je poškozen o více než 15% a méně než 35%. PODLAHA-Nátěr je nepatrně poškozen podél řezů a při jejich křížení. Povrch je poškozen o více než 5% a méně než 15% celkové plochy Výsledky stanovení odolnosti vůči vrypu Tab.10. Klasifikace měření odolnosti vůči vrypu na přístroji ERICHSEN TEAK-podél Pořadové číslo Síla (N) Stupeň hodnocení vláken TEAK-napříč Pořadové číslo Síla (N) Stupeň hodnocení vláken PODLAHA-podél Pořadové číslo Síla (N) Stupeň hodnocení vláken PODLAHA-napříč Pořadové číslo Síla (N) Stupeň hodnocení vláken

30 5.5. Výsledky odolnosti povrchové úpravy proti padající kuličce Tab.11. Klasifikace odolnosti povrchu vůči padající kuličce Druh nátěrové hmoty Klasifikace TEAK 5 PODLAHA 5 5- Povrch nepopraskán a nepoškozen.(náraz kuličky na povrch zkoušeného materiálu nezanechal žádné poškození) Výsledky stanovení tvrdosti podle Buchholze Naměřené hodnoty obou nátěrových hmot jsou zapsány v tabulkách. Tab.12. Klasifikace tvrdosti podle Buchholze TEAK PODLAHA µm Buchholz µm Buchholz

31 5.7. Výsledky přídržnosti povrchu opláštěných desek ze dřeva a surových třískových desek Tab.13. Výsledky měření na přístroji C 230 Druh NH (MPa) (MPa) (MPa) (MPa) (MPa) TEAK - 2,22 2,82 2,36 2,42 PODLAHA 2,34 1,66 1,94 2,19 2,06 TEAK-První vzorek nebyl měřitelný. U druhého se terčík odtrhl s nátěrovou hmotou a u zbylých měřených pokusů se s terčíkem odtrhl i podkladový materiál. PODLAHA- První a druhý vzorek se s terčíkem odtrhl podkladový materiál a u zbylých měřených vzorků byl odtržen lak Výsledky stanovení vizuálního lesku nátěru Vizuální hodnocení zkoušených vzorků: povrchu je matný s ojedinělým výskytem tmavých skvrn, vyhovuje normám na vnější nábytkářské plochy a podlahy. Lesk byl měřen v podélném i příčném směru průběhu vláken, pod úhly 20,60 a 85. Výsledné hodnoty jsou vypsány v následujících tabulkách. Tab.14. Klasifikace lesku podél vláken - TEAK Úhel ,6 0,7 0,6 0,6 0,7 0,7 0,7 0,6 0,7 0,6 60 4,3 4,4 3,7 3,9 4,0 4,4 4,2 4,6 3,8 4, ,1 19,5 12,6 15,0 15,1 18,3 16,9 16,6 12,7 18,5 Tab.15. Klasifikace lesku napříč vláken - TEAK Úhel ,5 0,6 0,5 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0, ,9 3,8 2,4 2,7 3,1 3,3 3,1 3,3 3,3 3,1 85 3,9 3,7 2,9 3,2 3,7 3,5 3,7 3,5 3,5 3,2

32 Tab.16. Klasifikace lesku podél vláken - PODLAHA Úhel ,9 0,9 0,9 0,8 0,9 0,9 1,0 0,9 0,9 0,9 60 6,4 6,9 6,7 5,9 6,2 6,8 7,1 5,6 5,8 6, ,9 22,2 22,7 17,3 20,3 20,2 22,9 12,6 17,5 21,3 Tab.17. Klasifikace lesku napříč vláken - PODLAHA Úhel ,8 0,8 0,9 0,7 0,8 0,9 0,8 0,7 0,9 0,7 60 4,1 4,1 4,2 3,8 4,3 4,7 4,3 4,2 4,7 4,1 85 3,1 3,1 3,4 3,2 3,7 4,3 3,7 3,8 3,7 3,4 Průměrné hodnoty: TEAK -podél vláken - 20 = 0,65 60 = 4,22 85 = 16,53 -napříč vláken - 20 = 7,04 60 = 3,10 85 = 3,48 Průměrné hodnoty:podlaha -podél vláken - 20 = 0,90 60 = 6,38 85 = 19,89 -napříč vláken - 20 = 0,80 60 = 4,25 85 = 3,54

33 5.9. Výsledky stanovení odolnosti proti suchému a vlhkému teplu Tab.18. Klasifikace odolnosti vůči suchému a vlhkému teplu u Teakového oleje TEAK Klasifikace 1. vzorku Klasifikace 2. vzorku Suché teplo 4 4 Vlhké teplo 2 2 Tab.19. Klasifikace odolnosti vůči suchému a vlhkému teplu u oleje na podlahy PODLAHA Klasifikace 1. vzorku Klasifikace 2. vzorku Suché teplo 4 4 Vlhké teplo 2 2 Klasifikace se provádí podle následujících 5 stupňů: 1.Silné stopy poškození nebo oblasti s výrazným odbarvením, nebo výrazné narušení povrchu. 2.Silné stopy poškození jasně viditelné nebo oblasti s nepatrným odbarvením, nebo oblasti nepatrného narušení zkušebního povrchu. 3.Nepatrné stopy poškození, viditelné z různých směrů pozorování např. téměř úplný kruh. 4.Nepatrné změny lesku a barev, viditelné jen pokud se zdroj zrcadlí na zkušebním povrchu a je odráženo proti oku pozorovatele. 5.Žádné viditelné změny (bez poškození).

34 5.10. Výsledky stanovení odolnosti proti působení studených kapalin Tab.20. Klasifikace odolnosti vůči působení studených kapalin Působící látka TEAK klasifikace PODLAHA klasifikace Červené víno 3 4 Ovocná šťáva 4 4 Olivový olej 4 4 Ethanol 3 4 Inkoust 2 2 Čistící prostředek 3 4 Káva 3 4 Čaj 5 4 NaCl 4 4 Kyselina citronová 3 4 Kyselina octová 3 3 Voda 3 3 Pivo 3 3 Voda-vzorek 1.(po 48 hod) 4 4 Voda-vzorek 2.(po 48 hod) Výsledky kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOCs V této podkapitole jsou shrnuty výsledky získané při měření emisí těkavých organických látek unikajících z podkladového materiálu (DTD zadýhované bukovou dýhou) a laboratorního prostředí, a také organické těkavé látky unikající z nátěrové hmoty nanesené na skle a podkladovém materiálů. První část obsahuje hodnoty naměřené při použití teakového oleje na dřevo a v druhé části jsou shrnuty výsledky při dokončení olejů na dřevěné podlahy a nábytek. Třetí část obsahuje hodnoty naměřené odběrem v laboratorním prostředí a odběrem ze skla. V poslední čtvrté části jsou srovnány naměřené výsledky obou použitých nátěrových hmot.

35 Stanovení těkavých organických látek při použití Teakového oleje na dřevo Výsledky koncentrací organických těkavých látek: Tab.21. Výsledky měřených vzorků emisí VOC Teakového oleje podklad sklo POZADÍ DRUH MATERIALU: LABOTAROŘE SKLO SKLO Závislost na čase VZ_1 VZ_2 DRUH PU: bez PÚ Olej Teak Olej Teak Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd 0,0 0,0 0,0 Ethyl acetát 35,7 26,4 8,4 Benzen 0,7 0,7 0,3 I-methoxy-2-propanol 6,2 6,7 2,0 Pentanal 2,2 5,6 0,3 Trichlorethylen 0,2 0,4 0,2 Toluen 133,0 547,9 68,1 Hexanal 9,4 333,6 26,2 Tetrachlorethylen 0,2 0,4 0,2 n-butyl acetát 6,6 89,4 30,1 Ethylbenzen 7,6 11,0 4,5 Σ m,p-xylen 29,2 48,1 20,0 Styren 0,2 0,6 0,2 o-xylene 4,8 10,2 4,2 Butoxy-Ethanol 0,5 2,6 1,1 α-pinen 1,0 539,7 160,8 Camphen 0,0 5,9 1,7 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 1,5 3,1 1,1 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,6 1,1 0,4 β-pinen 0,4 309,6 98,5 2-Ethyl Toluen 0,6 4,7 1,5 Myrcene 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,7 5,0 1,7 α-phelandren 0,0 0,0 0,0 3-δ-Carene 0,2 1,0 0,3 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,7 1,0 0,3 Limonene 1,3 77,6 30,9 γ-terpinen 0,0 0,9 0,4 Bornyl Acetát 0,0 0,0 0,0 Suma VOC 245,6 2033,3 463,3 TVOC 323,7 3226,7 3362,9

36 Emise VOC emitované olejovou nátěrovou hmotou (olej-teak) Koncentrace v µg.m Ethyl acetát Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetát Ethylbenzen Σ m,p-xylenů Styren VOC o-xylen Butoxy-Ethanol α-pinen β-pinen 2-Ethyl Toluen 3-δ-Caren Limonen γ-terpinen pozadí laboratoře vzorek_1 vzorek_2 Obr.9. Emise VOC emitované olejovou nátěrovou hmotou (olej-teak)

37 Tab.22. Stanovení emisí VOC při použití Teakového oleje podklad DTD v závislosti na čase DRUH MATERIALU: DTD DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH Závislost na čase 3H_ 24H_ 72H_ 336H_ 672H_ DRUH PU: bez PÚ Olej Teak Olej Teak Olej Teak Olej Teak Olej Teak Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd 0, Ethyl acetát 1,4 29,3 1,1 0,7 2,0 2,9 Benzen 0,3 0,4 0,4 0,7 0,3 0,3 I-methoxy-2-propanol 2,0 1,2 0,6 1,1 2,3 2,6 Pentanal 1,2 109,7 32,6 2,2 2,1 1,2 Trichlorethylen 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 Toluen 50,0 117,1 10,1 16,7 125,6 51,7 Hexanal 5,5 2782,4 442,0 8,3 9,4 5,9 Tetrachlorethylen 0,1 0,5 0,2 0,1 0,1 0,1 n-butyl acetát 30,0 20,5 3,0 12,7 71,5 25,8 Ethylbenzen 7,4 4,1 1,1 4,5 10,4 7,5 Σ m,p-xylen 24,7 12,2 3,2 16,2 35,3 24,2 Styren 0,4 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 o-xylene 4,8 3,3 0,8 3,2 6,9 4,9 Butoxy-Ethanol 0,9 0,0 0,9 1,0 2,0 0,9 α-pinen 0,6 829,9 184,5 5,3 1,1 0,7 Camphen 0,0 7,2 1,8 0,2 0,0 0,0 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 2,3 3,8 0,6 1,6 2,8 2,2 1,3,5-Trimethyl-Benzen 3,6 2,1 0,3 0,4 6,2 0,8 β-pinen 0,2 288,5 81,7 0,2 0,2 0,1 2-Ethyl Toluen 0,6 5,5 1,3 0,4 1,0 0,9 Myrcene 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,7 2,2 0,8 1,8 4,5 4,0 α-phelandren 0,0 14,8 0,6 0,0 0,0 0,0 3-δ-Carene 0,3 3,6 0,8 1,0 0,6 0,3 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,6 8,2 1,1 0,5 0,9 0,8 Limonene 3,2 829,7 117,0 5,5 7,1 2,9 γ-terpinen 0,1 23,1 0,7 0,1 0,1 0,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Suma VOC 143,0 5099,2 887,2 84,6 292,6 141,0 TVOC 237, ,6 3952,5 211,9 407,0 255,6

38 Emise VOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-teak) Koncentrace v µg.m Ethyl acetát Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetát Ethylbenzen Σ m,p-xylenů Styren o-xylen Butoxy-Ethanol VOC α-pinen β-pinen 2-Ethyl Toluen 3-δ-Caren Limonen γ-terpinen 3h 24h 72h 336h 672h Obr.10. Emise VOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-teak) TVOC emitované nátěrovým filmem olejové nátěrové hmoty (olej-teak) TVOC [µg.m -3 ] h 48h h 0 24h 48h 72h 336h 672h 336h 672h Závislost na čase [h] Obr.11. TVOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-teak)

39 Stanovení organických těkavých látek při použití olejů na dřevěné podlahy a nábytek Výsledky koncentrací organických těkavých látek: Tab.23. Výsledky měřených vzorků emisí VOC oleje na podlahy podklad sklo DRUH MATERIALU: POZADÍ LABORATOŘE SKLO SKLO Závislost na čase VZ_1 VZ_2 DRUH PU: bez PÚ Olej Podlaha Olej Podlaha Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd 0,0 0,0 0,0 Ethyl acetát 35,7 22,6 22,9 Benzen 0,7 0,7 0,5 I-methoxy-2-propanol 6,2 4,9 5,4 Pentanal 2,2 3,8 1,9 Trichlorethylen 0,2 0,4 0,4 Toluen 133,0 130,9 130,7 Hexanal 9,4 19,1 9,0 Tetrachlorethylen 0,2 0,5 0,6 n-butyl acetát 6,6 84,7 91,8 Ethylbenzen 7,6 11,4 11,1 Σ m,p-xylen 29,2 52,4 50,7 Styren 0,2 0,6 0,8 o-xylene 4,8 10,3 9,8 Butoxy-Ethanol 0,5 3,5 4,1 α-pinen 1,0 52,2 15,4 Camphen 0,0 0,6 0,0 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 1,5 3,0 2,9 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,6 0,8 1,0 β-pinen 0,4 11,3 3,4 2-Ethyl Toluen 0,6 1,0 0,9 Myrcene 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,7 4,8 4,7 α-phelandren 0,0 0,0 0,0 3-δ-Carene 0,2 0,2 0,2 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,7 0,8 0,8 Limonene 1,3 2,5 1,1 γ-terpinen 0,0 0,1 0,0 Bornyl Acetát 0,0 0,0 0,0 Suma VOC 245,6 423,1 370,0 TVOC 323,7 750,0 441,7

40 Emise VOC emitované olejovou nátěrovou hmotou (olej-dřevěná podlaha) Koncentrace v µg.m Ethyl acetát Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetát Ethylbenzen Σ m,p-xylenů Styren VOC o-xylen Butoxy-Ethanol α-pinen β-pinen 2-Ethyl Toluen 3-δ-Caren Limonen γ-terpinen pozadí laboratoře vzorek_1 vzorek_2 Obr.12. Emise VOC emitované olejovou nátěrovou hmotou (olej-dřevěná podlaha)

41 Tab.24. Stanovení emisí VOC při použití oleje na podlahy podklad DTD v závislosti na čase DRUH MATERIALU: DTD DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH DTD + ONH Závislost na čase 3H_ 24H_ 72H_ 336H_ 672H_ DRUH PU: bez PÚ Olej Podla. Olej Podla. Olej Podla. Olej Podla. Olej Podla. Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd 0, Ethyl acetát 1,4 3,9 1,7 1,2 0,7 1,3 Benzen 0,3 1,0 0,9 0,6 0,3 0,3 I-methoxy-2-propanol 2,0 2,1 2,2 3,2 1,7 1,8 Pentanal 1,2 62,4 29,6 2,7 1,7 1,2 Trichlorethylen 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 Toluen 50,0 25,0 15,9 34,1 23,5 49,5 Hexanal 5,5 151,6 125,1 9,6 6,2 5,0 Tetrachlorethylen 0,1 0,0 0,2 0,1 0,1 0,1 n-butyl acetát 30,0 9,4 10,6 31,5 14,6 28,7 Ethylbenzen 7,4 71,9 4,7 7,6 6,0 6,6 Σ m,p-xylen 24,7 27,6 14,9 27,1 19,9 21,8 Styren 0,4 22,6 0,1 0,2 0,1 0,1 o-xylene 4,8 18,7 4,0 5,0 3,9 4,3 Butoxy-Ethanol 0,9 38,4 1,0 1,8 1,2 0,8 α-pinen 0,6 246,7 94,9 3,1 0,6 0,6 Camphen 0,0 2,1 1,2 0,1 0,0 0,0 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 2,3 2,8 2,3 1,7 1,7 2,0 1,3,5-Trimethyl-Benzen 3,6 2,5 1,0 0,6 0,5 0,6 β-pinen 0,2 68,8 28,3 2,5 0,1 0,2 2-Ethyl Toluen 0,6 3,2 1,2 0,5 0,5 0,6 Myrcene 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,7 6,1 3,5 2,1 2,2 2,5 α-phelandren 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3-δ-Carene 0,3 1,7 0,2 3,7 0,9 0,3 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,6 3,6 1,5 0,5 0,5 0,5 Limonene 3,2 25,5 6,3 6,7 5,4 3,0 γ-terpinen 0,1 17,7 0,2 0,1 0,1 0,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Suma VOC 143,0 815,3 351,7 146,6 92,5 2976,0 TVOC 237, ,9 5173,7 286,9 211,4 184,5

42 Emise VOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-dřevěná podlaha) 250 Koncentrace v µg.m Ethyl acetát Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetát Ethylbenzen Σ m,p-xylenů Styren o-xylen Butoxy-Ethanol VOC α-pinen β-pinen 2-Ethyl Toluen 3-δ-Caren Limonen γ-terpinen 3h 24h 72h 336h 672h Obr.13. Emise VOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-podlaha) TVOC emitované nátěrovým filmem olejové nátěrové hmoty (olej-dřevěná podlaha) TVOC [µg.m -3 ] h 48h 72h 336h 672h Závislost na čase [h] 24h 48h 72h 336h 672h Obr.14. TVOC uvolňované z DTD povrchově dokončené olejovou nátěrovou hmotou v závislosti na čase (olej-podlaha)

43 Porovnání naměřených výsledků obou použitých nátěrových hmot Suma VOC emitované dvěma druhy olejových nátěrových hmot 6000,0 5000,0 koncentrace v ug.m ,0 3000,0 2000,0 1000,0 TEAK PODLAHA 0,0 SKLO VZ_1 SKLO VZ_2 DTD 3H_ 24H_ 72H_ 366H_ 672H_ Obr.15. Celkové množství emisí VOC obou použitých nátěrových hmot TVOC emitované dvěma druhy olejových nátěrových hmot 18000, , ,0 koncentrace v ug.m , ,0 8000,0 6000,0 4000,0 2000,0 TEAK PODLAHA 0,0 SKLO VZ_1 SKLO VZ_2 DTD 3H_ 24H_ 72H_ 366H_ 672H_ Obr.16. Celkové množství emisí TVOC obou použitých nátěrových hmot

44 5.12. Výsledky stanovení odolnosti proti umělému záření Vyhodnocení světlostálosti se stanovilo pomoci dvou metod: pomoci Spektrometru a použitím šedé stupnice. Vyhodnocení se provádělo u obou zkoušených nátěrových hmot dvakrát. U vyhodnocení pomoci šedé stupnice se hodnotí změna odstínu podle 5 stupňů. Tab.25. Naměřené hodnoty Spektrometrem (BYK-GARDNER) u Teakového oleje TEAK_1 Hodnoty E Hodnoty E Hodnoty E Původní vzorek 0,04 0,38 0,40 Ozářený vzorek 0,20 0,81 0,56 TEAK_2 Hodnoty E Hodnoty E Hodnoty E Původní vzorek 0,12 0,61 0,63 Ozářený vzorek 0,20 0,18 0,62 Tab.26. Vyhodnocení odolnosti Teakového oleje vůči umělému záření pomoci šedé stupnice Zkušební vzorek Stupeň TEAK_1 2 TEAK_2 3 Tab.27. Naměřené hodnoty Spektrometrem (BYK-GARDNER) u oleje na podlahy PODLAHA_1 Hodnoty E Hodnoty E Hodnoty E Původní vzorek 0,00 0,83 0,86 Ozářený vzorek 0,17 0,70 1,25 PODLAHA_2 Hodnoty E Hodnoty E Hodnoty E Původní vzorek 0,05 0,48 1,01 Ozářený vzorek 0,07 0,34 1,30