klimatické poměry. Zvěř je nastřelována ze zásobníku krmiv, přičemž se střílí do protisvahu se starším smrkovým porostem; to

Transkript

1 16 Zw wnašich honiteb Dva případy postřelení jelení zvěře zdokumentované pomocí GPS Prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.1, a Mgr. Pavel Šustr, Ph.D.2 Ilustrační foto Petr Ziegrosser Ke studiu prostorové a časové aktivity přežvýkavé spárkaté zvěře se již několik let v různých oblastech ČR využívá technika GPS (Global Positioning System). O technologii metody, ale hlavně o dosahovaných výsledcích studií jsme již čtenáře informovali ve Světě myslivosti č. 3, 4, 5/2008. Během námi prováděných sledování aktivit jelení zvěře se zatím ve dvou případech stalo, že jedinec vybavený obojkem s GPS byl postřelen a jeho zařízení poskytlo unikátní data ke zdokumentování období před poraněním a po něm. Svět myslivosti Myslivosti 8/10 01/07 JELEN Z KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU První případ, k němuž jsou k dispozici podstatně dlouhodobější data GPS a také poznatky z navazujícího období, se odehrál v Krkonošském národním parku (KRNAP) a týká se jelena III. věkové třídy. Vše začalo v r. 2006, kdy bylo v rámci projektu sledování jelení zvěře označeno několik desítek kusů zvěře barevnými ušními značkami. Ty v následujících letech sloužily a dosud slouží k vizuální identifikaci jednotlivých kusů a jejich aktivit. Později, když se Správa KRNAP rozhodla začít s ověřováním modernější technologie GPS, bylo možné využít tyto poznatky v tom smyslu, že u již evidované zvěře byl určen věk a podle potřeby tak byla využitelná pro sledování s pomocí GPS. Náš jelen byl označen v přezimovací obůrce Babí 22. března 2006, kde dostal do pravého slechu růžovou značku s číslem 2. V době označení měl již shozené paroží, podle opotřebení řezáků byl zařazen do III. věkové třídy. Přezimovací obůrka Babí je v provozu již 18 let a dnes je součástí honitby KRNAP pronajaté Mysliveckému sdružení Babí Rýchorský prales II. Pro obůrku je cha indd 16 rakteristické, že ji využívají téměř výhradně jeleni. Jednotlivé kusy jsou identifikovány především podle paroží, u několika jsou k dispozici vývojové řady shozů. K další charakteristice, která je již odvozena od našich opakovaných kontaktů se zvěří v tamních podmínkách, patří výrazně pozdní docházení zvěře na krmeliště v přezimovací obůrce, což v daných podmínkách vyžaduje nejen dobrou přípravu imobilizační akce, ale i vhodné klimatické poměry. Zvěř je nastřelována ze zásobníku krmiv, přičemž se střílí do protisvahu se starším smrkovým porostem; to není dost efektivní bez sněhové pokrývky a dobrého směru větru. Limitujícím faktorem pro využití vybraného typu zařízení GPS je životnost jeho napájecích baterií, která představuje v optimálním případě dva roky. V KRNAP je proto zvěř nastřelována v přezimovacích obůrkách opakovaně v tomto intervalu. Potřebná data jsou však dosažitelná kdykoliv v průběhu funkčnosti zařízení, a to jak ve vegetační době, tak mimo ni. U jelena z Babí zařízení fungovalo bez problému po celou plánovanou dobu bylo instalováno 7. března 2007 a sejmuto 5. března Nastřelení jelena v r proběhlo opět zcela klasicky, tj. tedy téměř za tmy. Již ve fázi, kdy se přibližoval ke krmelišti, však u něho byly patrné známky nestandardního chování. Ke krmelišti přicházel navzdory vysokému věku jako první, přičemž nesmírně opatrně scházel z protějšího svahu nad krmelištěm. Během rychlého braní krmiva několikrát na krátkou vzdálenost odskočil, vždy se ale vrátil. Ostatní jeleny, kteří postávali v povzdálí, ignoroval. I oni byli vlivem jeho atypického chování značně ostražití a zdrženliví při braní krmiva. Jelen navíc slabě kulhal na přední běh, a to zvláště v okamžicích, kdy se šikmo či přímo spouštěl po svahu, tedy při přesunutí těžiště těla nad přední běhy. Jelena se podařilo úspěšně nastřelit a po telefonickém avízu jsme se společně s mysliveckým hospodářem MS Ing. Pavlem Grundmannem a jeho kolegy vydali do obůrky jelena vyhledat. Odtáhl přibližně 100 m od místa nastřelení, kde zůstal poměrně klidně ležet a klidný zůstal i při veškeré následující manipulaci. Nejdříve mu byl sejmut obojek, dále bylo provedeno běžné vzorkování (odběr vzorku barvy a rektálního trusu) a celko- 7/28/10 2:32:42 AM

2 vá zevní kontrola zdravotního stavu. To vše již jen při svitu čelových a ručních svítilen. Po celou dobu manipulace s jelenem byl v jeho blízkosti cítit zvláštní zápach, pro nějž jsme zpočátku neměli vysvětlení. Teprve později, při rutinní kontrole končetin a trupu, byl na jeho levé straně v oblasti lopatky objeven slepenec chlupů, který vznikl vytékáním a zasycháním hnisu z rány nad slepencem. Viditelná plocha rány v kůži nebyla velká, při ohmatávání lopatky bylo ale patrné, že její celistvost byla dříve narušena a kost se později zhojila s trvalými následky. Původ zápachu byl v tu chvíli objasněn. Při kontrole opačné strany hrudníku byl ve směru nad pravou lopatkou, vysoko u hřebene těla, objeven přibližně stejný typ a rozsah poranění jako na straně levé. Po tomto nálezu bylo provedeno ještě další prohmatání a prohlídka zbytku těla jelena, nově byly v podkoží vnitřní plochy stehen nahmatány četné útvary velikosti hrachu až fazole. Po rychlé diskusi s personálem honitby nad nalezenými skutečnostmi bylo vzhledem k aktuální situaci rozhodnuto jelena standardně po imobilizaci oživit a ponechat k dalšímu chovu v obůrce. Vyšli jsme z toho, že až dosud snášel přezimování bez výraznějších komplikací, jeho kondice přibližně odpovídala odhadovanému věku a spíše povrchové zranění nemohlo v té době zkomplikovat teplo či hmyz. Jako důvod poranění jsme společně určili střelnou ránu. Podle všech nalezených známek poranění je velmi pravděpodobné, že v okamžiku výstřelu stál jelen nad střelcem, z jeho pohledu s hlavou doleva a trupem mírně stočeným ke střelci. Střela se svezla po levé lopatce, kterou poškodila, ven vyšla vysoko v oblasti hřbetu pravé strany trupu bez toho, že bylo možné rozpoznat, zda došlo i k poškození výběžků obratlů. Tato zpětná interpretace podmínek, které provázely postřelení jelena, však může být částečně ovlivněna nárazem střely na lopatku a možným odklonem její dráhy letu. Okamžitě jsme si také všichni uvědomili, že existuje velká naděje na dohledání dalších souvislostí, které vedly ke zranění jelena, ale i ke zmapování všeho, co následovalo. Vždyť data jsou v právě sejmutém obojku! A skutečně jejich vyhodnocení přineslo velmi zajímavé poznatky. CO PROZRADIL OBOJEK ROK 2008 První, co nás přirozeně nejvíce zajímalo, bylo období, kdy k postřelení došlo, kde k němu došlo a samozřejmě navazující chování jelena. Termín poranění byl stanoven odečtem z obojku na 9. září 2008, takže jelen se přibližně 18 měsíců až do postřelení zdržoval v honitbě v závislosti na fyziologických potřebách organismu odpovídajících jeho stáří. Později, po postřelení, se šest měsíců vypořádával navíc se vzniklými zdravotními komplikacemi. Porovnáním dat z období před postřelením a po něm lze odvodit, jaké následky do jeho života poranění přineslo. Začátek roku 2008 trávil jelen v přezimovací obůrce Babí, do níž přišel 9. listopadu Dne 25. února 2008 překvapivě opustil v té době ještě uzavřenou obůrku a během dvou dnů přešel na své letní stávaniště nad Velkou Úpou (přibližná vzdálenost je 8 km), kde zůstal necelý měsíc. V průběhu dvou březnových dnů ( ) se však k přezimovací obůrce vrátil a v jejím okolí strávil následujících 14 dní. Na návrat na letní stávaniště vyrazil 6. dubna a opět k němu potřeboval dva dny. Tato doba termínově přibližně odpovídá předchozímu roku (v r to bylo ve dnech 31. března 2. dubna). Po celé vegetační období využíval velmi malé území (asi 7,5 km 2 ), které ve srovnání s územími mladších krkonošských jelenů představuje dosavadní minimum (průměrný domovský okrsek doposud zmapovaných jedinců činí okolo 60 km 2, maximální 120 km 2 ). Dny trávil víceméně stále stejně s maximem aktivity kolem rozbřesku a za soumraku. Jeho celková aktivita v porovnání s mladšími jedinci však byla nižší. Stejně se choval celý týden před postřelením (obr. 1). V té době byly jeho oblíbenými místy údolní partie Předního Výsluní (oblast nedaleko Velké Úpy), kde se ukrýval i pásl přímo mezi místními chalupami nedaleko rušné komunikace spojující Trutnov a Pec pod Sněžkou. V této části údolí jsou četné izolované porostní skupiny, přičemž jelen dával přednost dvěma z nich, vzdáleným od sebe asi 900 m. Do nedalekých souvislejších lesních porostů po celý týden před postřele- 17 Obr. 1: Záznam GPS pobytu jelena v průběhu týdne před postřelením, oblast nedaleko Velké Úpy, část Přední a Prostřední Výsluní. Jelen jednoznačně upřednostňoval dvě partie na dně úpského údolí (místa s nejvyšším zahuštěním červených bodů). Do horní části Prostředního Výsluní, kde byl později postřelen, se vydal až 8. září Místa pobytu (červené značky) jsou z části popsána daty, odpovídající značky pro jednotlivé dny jsou propojeny indd 17 7/28/10 2:32:43 AM

3 18 Obr. 2: V noci 9. září 2008 se jelen pásl na horních loukách Prostředního Výsluní (červené body ve středu obrázku mimo lesní porosty), mezi 4. a 7. hodinou nocoval uvnitř souvislého lesního komplexu (červené body v lesním porostu nejvýše na obrázku), odkud se po 7. hodině vracel k loukám. Při návratu na louky byl okolo 7 45 postřelen, od osmé hodiny se již zdržoval výhradně na malém prostoru na dně úpského údolí (červené body v dolní části obrázku). Číslice u části červených bodů odpovídají času zachycení místa pobytu jelena. Obr. 3: V průběhu celého týdne po postřelení se jelen ukrýval v nevelké porostní skupině, z níž se téměř nevzdaloval. Částečně uvedené číselné údaje jsou data jednotlivých dní za toto období. ním nezatahoval, výjimečně procházel pouze po jejich okrajích. V noci z 8. na 9. září 2008, několik hodin před postřelením, se zdržoval jako obvykle na loukách, tentokrát však ve vrchní části Prostředního Výsluní. K přenocování po čtvrté hodině využil blízký velký komplex lesa s mlazinami, přičemž nocováním v něm strávil přibližně tři hodiny. Kolem sedmé hodiny se vydal zpět k loukám a cestou překonával i místní komunikace. Někde v těch místech, mimo souvislé lesní porosty a již za plného světla, byl okolo 7 45 postřelen (obr. 2). Poraněný jelen přešel do asi kilometr vzdáleného úkrytu v oblasti, kterou v předchozím týdnu nejvíce vyhledával. Tam strávil téměř na jediném místě a skoro bez pohybu následujících osm dní (obr. 3). K úkrytu využil izolovaný lesík tvořený středně starým smíšeným porostem (javor, buk, smrk) rostoucím na velmi strmých, v daných místech i skalnatých stěnách úpského údolí (obr. 4, 5). Porostní skupina má trojúhelníkovitý půdorys (viz mapy na obr. 6, 7), přibližnou rozlohu 0,5 ha a její dolní část je asi 50 m od koryta Úpy a výše zmíněné komunikace. Teprve 17. září se jelen poprvé vydal do nejbližšího okolí za pastvou. Zřejmě z důvodu dlouhodobějšího hladovění a překonání nejakutnější fáze poranění byla jeho celková aktivita v následujících dnech vyšší. Během období spadajícího do jelení říje nevyvíjel významnější aktivitu, což však nesouvisí se zraněním, ale s jeho věkem (data z obojku získaná v r ve stejném časovém období ukázala, že se říje také aktivně neúčastnil). Dne 10. října kolem 18. hodiny dokumentují data ze senzoru aktivity krátkodobý, ale vysoce intenzivní nárůst měřených hodnot. Jelen byl v místě aktuálního pobytu zřejmě náhle vyrušen (pes, člověk?) a v průběhu následujících tří hodin absolvoval trasu dlouhou 1,5 km. Od 21. října je na záznamech aktivit patrné druhé období výrazného útlumu. Toto období může souviset s pokročilými komplika indd 18 7/28/10 2:33:11 AM

4 cemi v důsledku střelného poranění (hnisání rány vlivem bakteriální kontaminace či vývojem muších larev v ráně, příp. v jejich kombinaci). Přibližně stejná aktivita přetrvávala až do 19. listopadu, tj. celý měsíc. V následujících dvou dnech jelen přešel do přezimovací obůrky Babí vzdálené osm kilometrů, kde pravidelně přezimoval. Jeho celková aktivita v obůrce se již více méně vrátila k normálu. V takovýchto podmínkách je však aktivita veškeré přezimující zvěře velmi omezena, takže ani nelze předpokládat, že by poranění mohlo představovat její výraznější narušení. Přehled celkové aktivity jelena za období od počátku srpna 2008 do konce listopadu 2008 i s vyznačením významnějších pasáží je uveden na obr. 8. K termínu postřelení jelena nebyl znám střelec a ani v následujících týdnech a měsících se nepodařilo získat bližší informace, které by napomohly k jeho identifikaci. A CO NÁSLEDOVALO ROK 2009 V r byla zvěř z přezimovací obůrky vypuštěna 13. dubna. Od té doby až do 18. října 2009 nebyl jelen ani jednou zpozorován (informace pracovníků Lesní správy Horní Maršov). Velmi pravděpodobně se opět vrátil do oblasti, kde byl v předchozím roce postřelen a která pro něho byla po oba roky s obojkem typická. Tato oblast je zároveň známá tím, že se v ní již v minulosti opakovaně podařilo pozorovat či ulovit jeleny vysokého věku. Několik dní před uvedeným říjnovým datem napadlo v Krkonoších v krátké době značné množství sněhu (v uvedené honitbě místy až 40 cm), který však vlivem navazujícího oteplení rychle odtával. Zvěř měla v té době náhle výrazně ztížený přístup k potravním zdrojům a zřejmě i proto byla nezvykle aktivní, a to i mimo hlavní denní čas, kdy běžně vyhledává a přijímá potravu. Postřele- Obr. 6: Turistická mapa Velké Úpy a jejího okolí s lokalitami Přední a Prostřední Výsluní, které byly hlavním letním stávaništěm jelena (zdroj: indd 19 ného jelena zaregistrovali pracovníci LS poprvé v blízkosti koňského ranče ve Velké Úpě. Okolo poledne postával více než dvě hodiny těsně u ohrady s koňmi opět na dně úpského údolí, 50 m od státní silnice a přibližně 200 m od místa, kde strávil nejbližší dny po postřelení v r Bez výraznějšího pohybu vyčkával v nahrbeném postoji, než se koně nasytí, aby mohl později dobrat zbytky po jejich krmení. Následující den v dopoledních hodinách byl jelen spatřen manželkou hajného na nedalekém Červeném vrchu, kde přetahoval přes louku, přičemž se pohyboval nápadně obtížně a pomalu. Odpoledne hajný jelena stopoval na sněhu až k Úpě, ale nezpozoroval ho. Od Úpy stopa směřovala na Dlouhý vrch. Dne 20. října pořádala LS Horní Maršov plánovanou naháňku za účasti především svého lesního personálu. Ještě před touto akcí brzy ráno byl na místním krmelišti Obr. 7: Fotomapa porostní skupiny (trojúhelníkovitý tvar uprostřed mapy), kterou jelen využíval k úkrytu před postřelením i po něm (zdroj: Obr. 4, 5: Dva náhledy shora do izolované porostní skupiny se smíšeným porostem, kde se jelen ukryl bezprostředně po postřelení a kde se i v následujících dnech zdržoval (foto Jiří Lamka, snímky jsou z dubna 2010). 19 7/28/10 2:33:11 AM

5 Zwww.svetmyslivosti.cz našich honiteb 20 Obr. 8: Data ze senzoru aktivit jelena za období od 2. srpna 2008 do 22. listopadu 2008 s vyznačením jednotlivých významných období pro popis jeho chování před postřelením a po něm. Vyšší hustotě a výšce barevných značek odpovídá i vyšší celková aktivita jelena. krátce pozorován špatně se pohybující jelen, ale jeho věk a trofejová hodnota nebyly v tu dobu jednoznačně rozpoznány. V průběhu naháňky přejížděla okolo poledne lovecká skupina z Lysečin na Starou horu. Příkré stoupání na sněhu projelo nejprve první auto a s nevelkým časovým odstupem za ním následovalo auto druhé. Přímo v lesním komplexu zpozorovala jeho osádka, od spodu ve stoupavé zatáčce, hlavu jelena, který stál těsně na krajnici cesty, ale s trupem zakrytým nízkými smrčky (obr. 9). Tupé konce výsad, hladká hlava, krk bez hřívy při rychlém obeznání se jelen jevil jako mladý. Teprve když začal pomalu a namáhavě přecházet cestu před stojícím vozidlem a byl na krátkou vzdálenost prohlédnut celý, byl v něm rozpoznán starýý kus, navíc s těžkými p ý zdravotními rozhodnuto zdra zd ravo votn tním ími komplikacemi. Bylo rozhodnut utoo Obr. 10: Trofej jelena postřeleného 9. září 2008 a uloveného 20. října 2009 (foto a úprava Vladimír Bádr) indd 20 jej okamžitě ulovit, což se vzápětí bez komplikací podařilo. Lovcem byl Jan Hřebačka. Jelen nesl krátké paroží šesteráka s tupými hroty výsad (obr. 10). Ihned po ulovení byl jednoznačně identifikován podle růžové značky s číslicí 2 ve slechu. Staré střelné poranění bylo v té době nejvíce patrné v oblasti hřbetu, kde bylo stále ještě viditelné poškození kůže. Ta byla v nejbližším okolí rány holá, přičemž okolní srst byla slepená zasychajícím hnisem uvolňujícím se z rány. Na levé lopatce nebyly již patrné výraznější známky po zevním poranění, v podkoží běhů byly ale opět shledány útvary velmi podobné těm, které jsme nalezli při imobilizaci a sejmutí obojku na Babí. Zvěřina (85 kg) byla dodána do sběrného místa k posouzení veterinární službou (MVDr. Jiří Merta). Po prohlídce za nepoživatelnou proh pr ohlílílídc oh dcee byla byl označena ozna Obr. 9: Místo před vrcholem stoupání na Červený vrch, kde došlo k nečekanému setkání jelena s osádkou vozu pracovníků LS Horní Maršov (foto Jiří Lamka, snímek je z dubna 2010). a předána ke kafilernímu zpracování. Při navazujících manipulacích ve sběrném místě bylo pozorováno uvolnění značného množství hnisu z podkoží a tkání, které přiléhaly k místu postřelení jelena, což opět dokresluje závažnost jeho zdravotního stavu v době ulovení. Dolní čelist jelena byla později předána k přesnému stanovení věku (zajistil Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D.). Laboratorní metodou byl prokázán věk 14 let (obr. 11), přičemž tato hodnota dosti přesně odpovídá věku jelena odhadovanému členy honitby Babí. Ti jej dlouhodobě znali díky každoročnímu docházení do jejich přezimovací obůrky. Dobře rozpoznatelný byl typickou architektonikou svého paroží (obr. 12, 13). Podle shozů nosil na vrcholu svých sil paroží blízké hodnotě 200 b. CIC. Obr. 11: Mikrofoto výbrusu dentinových vrstev (M2 = 2. stolička) s výpočtem věku jelena. Věk byl stanoven na 14 let (zpracování preparátu i foto Vladimír Bádr). 7/28/10 2:36:17 AM

6 LAŇ Z NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA K druhému případu došlo v Národním parku Šumava, postřeleným a o několik dní později uhynulým kusem jelení zvěře byla pětiletá laň. Údaje z obojku umožnily její nalezení, zpětnou lokalizaci místa postřelení i popis souvisejících aktivit tohoto kusu zvěře. Laň byla postřelena pod Oblíkem, 21. prosince 2006, okolo 17. hodiny (obr. 14). Poranění omezilo její celkovou aktivitu, ale přesto jsou na záznamu GPS dobře patrná období, kdy došlo k jejímu značnému nárůstu krátkodobě 23. prosince po poledni, dlouhodoběji v noci na 24. prosinec a po celý zbytek tohoto dne (obr. 15). Zřejmě v důsled- Obr. 13: Shozy jelena z přezimovací obůrky Babí v letech 2004, 2005, 2006 a 2009 odshora dolů (foto Pavel Grundmann). ku kombinace obou faktorů, tj. střelného poranění a navazujícího období nuceně zvýšené aktivity (napadení psem, rysem?), laň zhasla 26. prosince v dopoledních hodinách. Pracovníci NP ji našli s delším časovým odstupem již v rozkladu, detaily střelného poranění nebylo možné dohledat. K ráně na laň se také nikdo nezná. A ZÁVĚR? Technika GPS používaná ke sledování životních projevů jelení zvěře přináší nejen jedinečné poznatky související s aktivitami zvěře za normálních podmínek, ale také, jako v popsaných případech, za podmínek, Obr. 14: Záznam GPS o pohybu laně krátce před postřelením a během následujících dní. Místa pobytu (fialové značky) jsou zčásti popsána daty získání údaje, značky pobytu pro jednotlivé dny jsou propojeny indd 21 kdy je zvěř poraněna člověkem. Případy s tímto obsahem jsou tak navíc dokladem lovecké neodpovědnosti, nedůslednosti, nebo i zbabělosti přiznat výstřel na zvěř opatřenou obojkem. Autor1 působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, autor2 na Správě Národního parku Šumava. Poděkování: autoři velmi oceňují zájem a čas pracovníků LS Horní Maršov, Ing. Pavla Grundmanna a dalších členů MS Babí Rýchorský prales II a Mgr. Vladimíra Bádra, Ph.D., z Univerzity Hradec Králové, kteří přispěli ke vzniku tohoto příspěvku. Obr. 15: Data ze senzoru aktivit laně za období od 19. do 27. prosince 2006 s vyznačením jednotlivých významných období pro popis jejího chování před postřelením a po něm. Vyšší hustotě a výšce barevných značek odpovídá i vyšší celková aktivita zvířete. Obr. 12: Jelen zachycený v přezimovací obůrce, snímek pochází pravděpodobně z roku Jeho trofej se vyznačovala abnormálně dlouhými očníky, ale především ještě delšími opěráky (foto Jan Zejda). 21 7/28/10 2:36:26 AM