Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

Transkript

1 Žahavci (Cnidaria) Milan Dundr

2 Žahavci asi 9000, převážně v moři základní znak: žahavé buňky (knidocyty, knidoblasty) vnitřek odvozen z Golgiho komplexu

3 Žahavci žahavé buňky (knidocyty, knidoblasty) dlouhé duté vlákno vchlípené dovnitř bičík změněn ve spoušť (knidocil) jed hypnotoxin (omráčí kořist) neregenerují, vznikají nově

4 Žahavci tři skupiny embryonálních buněk buňky ektodermálních epitelů buňky endodermálních epitelů migrující kmenové buňky

5 Žahavci z migrujících kmenových buněk: žahavé buňky gamety nervové buňky žláznaté buňky endodermu

6 Žahavci gastrulovitá stavba těl: ektoderm endoderm trávicí dutina ( láčka láčkovci) s jediným otvorem (blastoporem) = zároveň ústní i řitní otvor

7 Žahavci mezi ekto- a endodermem vzniká mezoglea s kolagenními vlákny vzniká z bazálních lamin obou epitelů někdy v ní buňky

8 Žahavci 2 typy: polyp přisedlý s tenkou mezogleou s věncem chapadel kolem blastoporu medúza plovoucí s želatinovou mezogleou

9 Žahavci u některých se stadia polypa a medúzy pravidelně střídají polyp = nepohlavní generace medúza = pohlavní generace u jiných existuje buď jenom polyp nebo jenom medúza

10 Žahavci síťovitá (difúzní, rozptýlená) nervová soustava bez mozkového centra s prstencovými koncentracemi nervových buněk kolem ústního otvoru polypů po obvodu zvonu medúz

11 síťovitá (difúzní, rozptýlená) nervová soustava

12 Žahavci svalová tkáň některé přetvořené buňky epitelů se svalovými vlákny

13 Žahavci pohlavní buňky většinou z endodermu u většiny planktonní klarva planula obvykle žloutkožravá metamorfuje v polypové stádium přisedne apikálním pólem k substrátu

14 Žahavci medúzové stádium: u medúzovců vzniká strobilací = odškrcením medúzy z ústní části polypa jedna za druhou u polypovců vzniká z postranních pupenů polypa

15 Systém:

16 Polypovci Třída: Polypovci (Hydrozoa) převládá stádium polypa nožní terč, tělo, chapadla

17 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) stojaté čisté vody, přisedlý na rostlinách mívá 6 chapadel na nich na hrbolcích žahavé buňky

18 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) může se pohybovat směrem ke světlu: leze jako housenka píďalky

19 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) může se pohybovat směrem ke světlu: někdy se obrátí ústním otvorem k podkladu a leze pomalu pomocí chapadel

20 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) schopnost regenerace (proto nezmar ) zručný zoolog vsunováním cizího předmětu do ústního otvoru dokáže nezmara převrátit naruby a propíchnutím jemnou štětinkou zabránit, aby se převrátil zpět buňky nezmara se dají na pochod a každá se nastěhuje tam, kam patří (ektoderm přeleze na povrch a entoderm zase dovnitř!) vznikne nový životaschopný nezmar

21 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) nervová soustava rozptýlená (difuzní) síť reakce na podněty všesměrná při podráždění se stáhne do kuličky velikosti špendlíkové hlavičky

22 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida)

23 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) svalové buňky vnich smrštitelná vlákénka (myofibrily)

24 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) trávení: láčka vníbuňky bičíkaté a žláznaté extracelulární trávení dokončeno uvnitř buněk nestrávené zbytky vyvrhovány přijímacím otvorem

25 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) trávení: trávicí dutina i s ústy se může hodně rozšířit, takže při větší kořisti vidíme místo obrysu nezmara obrys kořisti, potažené povlakem nezmarovy tělní stěny

26 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) rozmnožování: nepohlavní pučení na jednom nezmarovi až tři generace zároveň nejmladší potomci se vyživují z trávicí dutiny matky starší už také přispívají svými úlovky

27 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) rozmnožování: pohlavní vrůzných ročních obdobích v době pohlavní zralosti se vyrojí semenné buňky do vody a samy si vyhledají neoplozená vajíčka, která sedí na dolní části nezmarova těla

28 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar obecný (Hydra vulgaris) někteří nezmaři jsou hermafroditi, jiní gonochoristé

29 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida)

30 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar hnědý (Pelmatohydra oligactis) dlouhá stopka dlouhá chapadla

31 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) max. 10 mm 8 chapadel

32 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) symbióza s řasami rodu Zoochlorella: řasy zužitkovávají odpadní vtělní šťávě rozpuštěný CO 2 kyslík vzniklý při fotosyntéze řasy využívá nezmar k dýchání svých tkání oba organismy mohou žít odděleně

33 Polypovci Řád: Nezmaři (Hydrida) nezmar zelený (Chlorohydra viridissima) výskyt: nejčastěji zjara v čistých tůňkách, které zbudou na lukách po odchodu velké jarní vody

34 Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) jediný náš žahavec s rodozměnou (!!!) Vltava, přehrady, dřív pilíře pražských mostů dnes zatopené lomy nejspíš zavlečena ze Severní Ameriky, patrně s vodním morem kanadským (rostlinou) vevropě popsána už 1880

35 Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) polypové stádium: 2 mm, nemá chapadla dokáže však udolat i proti němu obrovské nitěnky

36 Polypovci Řád: Hydromedúzky (Trachylina) medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) medúza: až 2cm v dospělosti ověnčena 350 až 400 chapadélky

37 medúzka sladkovodní

44 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) teplá moře celý trs trubýšů vzniká z larvy zvané planula mnohotvárné (polymorfní) kolonie členové propojeni stvolem vněm trávicí dutina

45 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) pneumatofor nahoře hydrostatický ústroj medúzomy pohyb kolonie

46 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) daktylozoidi se žahavými buňkami zachycování potravy koupajícím se lidem mohou být nebezpeční (silně pálí!) gonozoidi rozmnožování (jen pohlavní)

47 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) měchýřovka vznášivá (Physophora hydrostatica) Středozemní moře, Atlantský oceán až 20 cm průhledná, nádherně žlutočervená

48 měchýřovka vznášivá

49 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) měchýřovka portugalská (Physalia physalis) nejnebezpečnější ze všech trubýšů na hladině veliký vzdušný měchýř měňavých barev pod ním modrá ramena dlouhá až 30 m (!) na nich velmi účinné žahavé buňky hrozí utonutí (srdeční komplikace)

50 Polypovci Řád: Trubýši (Siphonophora) měchýřovka portugalská (Physalia physalis) rybářské označení: portugalská galéra houfy až o tisících jedinců bývají vyvrženy na břeh pozor, i tam jsou nebezpeční (!)

51 měchýřovka portugalská portugalská galéra

54 Medúzovci Třída: Medúzovci (Scyphozoa) pouze v moři pravidelně ve vývojovém cyklu střídají stádium polypa a medúzy (rodozměna, metageneze)

55 Medúzovci polyp: do 5 mm volně

56 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) průměr zvonu 5 60 cm (největší známá má zvon v průměru 2 m a rozpětí chapadel až 40 m) pokročilejší organizace těla než polyp (odvozeny zkrácením polypa a zmnožením mezogley)

57 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) část odpovídající nožnímu terči = vypouklá strana zvonu ústní otvor, chapadla a pohlavní orgány vespodu

58 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) gastrovaskulární systém: trávicí dutina uprostřed z ní radiálně kanálky spojené na obvodu okružním kanálkem trávení i rozvádění živin

59 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) pohyb: reaktivní vypuzováním vody z prostoru zvonu na obvodu zvonu je svalovina

60 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) smyslová ústrojí: na obvodu zvonu 8 výběžků (ropálií) vnich: statocysta jamkové oči chemoreceptory

61 Medúzovci - ropalia

62 Medúzovci ropalia ploché, miskovité a váčkovité oko; statocysta

63 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) rozmnožování: gonochoristé pohlavní buňky do gastrovaskulární dutiny a ústním otvorem ven oplození ve vodě zygota rýhování obrvená pohyblivá larva planula za několik dnů přisedne polyp

64 Rozmnožování medúzy

65 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) rozmnožování: ten se pak množí nepohlavně: strobilací odškrcují se malé medúzky (efyry)» dorůstají» zdokonalují svoji stavbu» mění se ve skyfomedúzy

66 Rozmnožování medúzy

67 Medúzovci medúza: (tzv. skyfomedúza) výživa: jen dravě kořenoústky filtrují plankton

68 Systém:

69 Medúzovci řád: Čtyřhranky čtyřhranné zvonce kromě žahavých buněk na ramenech i buňky lepkavé (chytání kořisti)

70 žahavé buňky mnohem silnější než ostatní žahavci u člověka otoky, puchýře, svalové křeče při popálení nutno jít rychle na břeh (utonout lze i v mělké vodě) Medúzovci řád: Čtyřhranky jsou doloženy smrtelné případy

71 jen teplá a teplejší moře tělo jen několik cm ale dlouhá ramena Medúzovci řád: Čtyřhranky

72 čtyřhranka středomořská (Carybdea marsupialis) u evropských břehů poblíž Neapole 4 dlouhá chapadla Medúzovci řád: Čtyřhranky

73 chobotovitě prodloužený ústní okraj tvoří 4 velmi protažitelné laloky k lapání potravy a její dopravě do úst roztažený zvonec podoba talíře Medúzovci řád: Talířovky

74 talířovka ušatá (Aurelia aurita) nejznámější 4 prosvítající podkovovité pohlavní žlázy uprostřed (nažloutlé nebo načervenalé) průměr 5 50 cm polypi v půli léta na chaluhách Medúzovci řád: Talířovky

75 talířovka ušatá (Aurelia aurita) žahavé buňky tak slabé, že je na kůži necítíme hrají si s ní u moře děti (žahnutí lze prý cítit na jazyku neověřeno) loví ráčky a rybí potěr Medúzovci řád: Talířovky

76 talířovka ušatá (Aurelia aurita) velmi hojně po celém evropském pobřeží dokonce i ve východní části Baltského moře, kde je voda velmi málo slaná jinak téměř kosmopolitní Medúzovci řád: Talířovky

77 Medúzovci řád: Kořenoústky místo zarostlého ústního otvoru na ústních ramenech mnoho drobných otvůrků potrava buď mikroskopická nebo natrávená vně těla laločnatě srostlá ústa s rozvětvenou a zkadeřenou ústní trubicí visí dolů a připomínají kořeny rostlin (odtud název)

78 teplá i teplejší moře ve východní Asii potrava nakládají se do soli a kamence nebo balí do listů některých rostlin pojídají se uleželé a silně prokořeněné Medúzovci řád: Kořenoústky

79 kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo) až do Severního moře zkadeřená ramena připomínají plíce nějakého obratlovce největší známá kořenoústka průměr až 80 cm Medúzovci řád: Kořenoústky

80 kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo) pohlcuje mořský plankton Medúzovci řád: Kořenoústky ale umí vylít trávicí šťávy i mimo tělo na chycenou kořist a natrávenou ji pak nasát v chladnějším ročním období i ve Středozemním moři

81 Kořenoústka plicnatá

84 Korálnatci Třída: Korálnatci (Anthozoa) potlačena metageneze, není medúza pouze polyp (!) jen moře většina přisedlá

85 Korálnatci kromě sasanek kosterní útvary z koralinu nebo CaCO 3 mělká teplá tropická moře mezi obratníky

86 Korálnatci význam: geologický masivy, bradla, ostrovy útesy (atoly) vznik atolu uprostřed laguna (první možný výklad už Darwin)

87 Korálnatci vznik atolu

88 Korálnatci atolu

89 Korálnatci atolu

90 Bikini nechvalně proslulý atol

94 Korálnatci význam: šperkařství prodej turistům jsou ohroženi znečišťováním mořské vody

95 Korálnatci rozmnožování: většinou hermafroditi nepohlavně pučení noví jedinci se neoddělují kolonie všichni spojeni společnou trávicí soustavou

96 Korálnatci stavba: válcovitý polyp s příústními chapadly i několik soustředných věnců trávicí dutina rozdělena svislými přepážkami (septy) na nich buňky produkující enzymy a buňky vstřebávací

97 Systém

98 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) 8 chapadel 8 přepážek vždy kolonie

99 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) varhanitka červená (Tubipora hemprichi) červené trubičky připomíná píšťaly varhan v každé trubičce jeden smaragdově zelený polyp Rudé moře

100 varhanitka červená

103 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) stromečkovité málo rozvětvené červené trsy v nich bělostní polypi 20 cm 1 m - vprůměru kmene asi 4 cm

104 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) v hloubce m potřebuje klidnou vodu vmělčích vodách na chráněných místech mezi skalami apod.

105 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) obtížný lov sítěmi na nich až 3 m dlouhá dřeva ve tvaru X, zatížená a vlečená po dně každou chvíli uvízne též potápěči

106 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) Středozemní moře (evropské i africké břehy) naleziště mnohdy zpustošena nejlepší šperkařská kvalita

107 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) též u ostrova Madeiry, v Indickém oceánu a Tichém oceánu (u japonského pobřeží) horší kvalita

108 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) korál červený (Corallium rubrum) šperkařství přírodní nebo broušené nejvíce ve Francii a Itálii s korálovými šperky obchodovali již staří Keltové

109 korál červený

112 Korálnatci Podtřída: Osmičetní (Octocorralia) pérovník svítivý (Pennatula phosphorea) podoba ptačích per osou je hlavní polyp (z planuly)

113 pérovník svítivý

117 Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) - chapadel 6 nebo násobky šesti

118 nikdy netvoří kosterní útvary žijí jednotlivě často symbióza s korýši např. s rakem poustevníčkem mořským Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) rak sasanku vozí z místa na místo ona ho chrání

119 sasanka koňská (Actinia equina) Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) nejběžnější v evropských mořích silný nožní terč snese i několik hodin na suchu při odlivu a příboj naplní instinktivně trávicí dutinu vodou zatáhne ramena přikryje ústní otvor

120 sasanka koňská (Actinia equina) výška až 7 cm Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) kolem úst 192 ramen v 6 kruzích nejčastěji jasně červená ve stínu hnědá až zelená

121 sasanka koňská (Actinia equina) Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) požírá rybky, ráčky a měkkýše léta vydrží v mořském akváriu (pouze pobledne) existuje údaj, že jedna strávila v mořském akváriu 66 let (!) skvělý objekt pro pozorování

122 sasanka koňská (Actinia equina) Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) mají smysl pro čas přílivu a odlivu i v akváriu se ještě několik dní po přemístění z moře budou pravidelně zavírat a otvírat má 24 vychlípenin s modrými žahavými buňkami

123 sasanka koňská (Actinia equina) Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Sasanky (Actiniaria) lezou pomocí vlnivého pohybu spodní přísavky asi 8 cm za hodinu

124 sasanka koňská

125 sasanka koňská

126 teplé mělké pobřežní vody Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) masivní vápencová vnější kostra z jedné planuly polyp zněj pučením mnohamilionová kolonie

127 Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) - znich je Velký bradlový útes na SV Austrálie - dlouhý asi 2000 km - široký několik km

128 větevník mozkový (Diploria cerebriformis) Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) budí dojem bohatě rýhovaného lidského mozku Karibské moře, západoindické ostrovy??

129 větevník mozkový

132 Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) houbovník obecný (Fungia fungites) kostra vypadá jako spodní strana klobouku muchomůrky vprůměru až 25 cm leží volně na dně obrátí-li ho vlny vzhůru nohama, je schopen se nabobtnáním zase obrátit

133 Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) houbovník obecný (Fungia fungites) mělčí místa mezi korálovými útesy Indického a Tichého oceánu nejčastěji barva svítivě zelená nebo zlatohnědá způsobeno symbiotickými řasami vtěle

134 houbovník obecný

138 větevníky Korálnatci Podtřída: Šestičetní (Hexacorallia) Řád: Větevníci (Madreporaria) mnoho druhů v oblastech útesů

139 větevníci

140 větevníci

141 větevníci

142 větevníci

143 větevníci

144 větevníci