REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
|
|
- Aleš Mašek
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
2 Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální; vznik a spojení pohlavních buněk) partenogeneze (vývoj z neoplozených vajíček) Některé organismy se rozmnožují výhradně nepohlavně (např. bakterie), některé výhradně pohlavně (např. savci), některé střídají pohlavní a nepohlavní generace (např. mechorosty) Partenogeneze obvykle se střídá s pohlavní generací 2
3 Rozmnožování jednobuněčných Charakterizováno spíše jako nepohlavní rozmnožování, ač jde vlastně o dělení buňky Více druhů: binární dělení (dělení buňky u bakterií), pučení (např. nálevníci, kvasinky), rozpad (vznik vícejaderné buňky a následující rozdělení cytoplasmy na příslušný počet buněk) Z jedné mateřské buňky vzniknou dvě nebo více dceřiných buněk geneticky shodných 3
4 Dělení prokaryot
5 Rozmnožování jednobuněčných Binární dělení bakterií (obr. viz cytokineze) Binární dělení prvoků Pučení kvasinky (zdroj obr: wikipedia) 5
6 Dělení jednobuněčných řas
7 Rozmnožování jednobuněčných Výjimečně dochází u jednobuněčných k výměně genetického materiálu mezi dvěma jedinci (bakterie), genetické rekombinaci (konjugace nálevníků) či tvorbě pohlavních rozmnožovacích částic (např. pohlavní spory kvasinek) 7
8 Nepohlavní rozmnožování Nejjednodušší známý typ rozmnožování Zapotřebí pouze jeden mateřský jedinec (rodič) Nový jedinec je geneticky shodný s rodičem (klon) Druhy nepohlavního rozmnožování živočichů: dělení nebo pučení Dělení spojeno s velkou schopností regenerace (doplnění chybějících orgánů), i rozpad na více dceřiných organismů (např. kroužkovci) Pučení mateřský organismus si zachová svou stavbu a postupně z něj vyrůstá nový jedinec, který se časem oddělí (např. nezmar žahavci); pučením mohou vznikat i trvalé kolonie U rostlin nepohlavní rozmnožování = vegetativní; u některých druhů vyšších rostlin převažuje, rostliny vytvářejí zřídka květy; opět více druhů vegetativního rozmnožování 8
9 Nepohlavní rozmnožování živočichů Dělení a pučení u žahavců 9
10 Základ rozmnožování - dělení buněk Buňky rozlišujeme na buňky tělní (somatické) a buňky pohlavní (nejčastěji spermie a vajíčka) Podobně jsou dva typy buněčného dělení mitosa (tělní buňky) meiosa (vznik zralých pohlavních buněk) 10
11 Eukaryotní chromosomy obvykle obsahují zaškrcení - centromeru na ni se připojují mikrotubuly dělícího vřeténka při jaderném dělení rozlišují se na nepohlavní (autosomy) a pohlavní (gonosomy) souvislost s dědičností znaků u různých pohlaví a chromosomálním určením pohlaví 11
12 Chromosomy diploidní buňky (obvykle všechny buňky mimo zralé pohlavní buňky - s dvěma sadami chromosomů; 1 sada pochází od otce a 1 od matky jedince) haploidní buňky (obvykle pouze zralé pohlavní buňky s jedinou sadou chromosomů buď spermie nebo neoplozená vajíčka) homologické chromosomy = chromosomy odpovídající velikosti, tvaru i obsahem genů, každý však pochází z jiné sady tedy od jiného rodiče. Konkrétní formy genů (alely) se tedy na homologických chromosomech mohou lišit. Př.: homologické chromosomy obsahují ve stejném místě gen pro barvu květu. Chromosom A obsahuje funkční alelu pro syntézu červeného barviva, homologický chromosom B však obsahuje nefunkční alelu barvivo se nevytváří. Ploidie = počet homologních chromosových sad v buňce 12
13 Chromosomy vs. chromatidy Chromosom je obecný název pro molekulu DNA v eukaryotní buňce, která není kruhová, ale má 2 konce (lineární molekula DNA) Pokud je vedle sebe přítomno více kopií stejné molekuly DNA (např. po replikaci chromosomu jsou vedle sebe 2 identické molekuly se stejnými variantami genů alelami) hovoříme o 2 chromatidách. 2 chromosomy se stejnou délkou a sekvencí genů, které se však mohou lišit svými alelami, nazýváme homologické chromosomy. Chromatidy: Před replikací má chromosom 1 chromatidu (chromosom v interfázi ve tvaru písmene I), po replikaci 2 chromatidy (metafázní chromosom ve tvaru písmene X). Polyténní chromosomy mají mnoho chromatid (např. 1024) Termín chromatida se používá k rozlišení počtu kopií (vláken) DNA během dělení jádra. Jinak se užívá běžně pouze výraz chromosom. 13
14 Karyotyp, Karyogram Karyotyp soubor všech chromosomů v jádře Karyogram totéž, ale v obrázku (fotografii) Obr.: karyogram muže, klasické barvení Giemsou; zdroj: wikipedia 14
15 Karyogram Obr.: Karyogram ženy Moderní způsob barvení fluorescenčními barvivy (následná úprava přiřazení náhradních barev v počítači); zdroj: wikipedia 15
16 Dělení buňky Dělení buňky = cytokineze Dělení buňky předchází dělení jádra Mitosa = jaderné dělení v tělních (somatických) buňkách, zachování počtu (ploidie) chromosomů Meiosa = jaderné dělení vedoucí ke vzniku gamet (redukce počtu chromosomů z diploidního na haploidní počet) Interfáze období, kdy se buňka (ani jádro) nedělí. Chromosomy jsou rozvolněné a ve světelném mikroskopu je nelze rozlišit. Interfáze bývá časově nejdelším úsekem buněčného cyklu. Buněčný cyklus zahrnuje posloupnost všech dějů v buňce od jedné mitosy do druhé. Je řízen speciálními signálními bílkovinami (cykliny a cyklin-dependentní kinasy) Fáze buněčného cyklu: G1: (syntéza proteinů, růst buňky, nejdelší fáze) S: (replikace DNA) G2: (krátká fáze mezi replikací a jaderným dělením) M: (mitosa, případně meiosa) 16
17 Mitosa jaderné dělení Před mitosou probíhá replikace DNA, zkopírované chromosomy (sesterské chromatidy) jsou díky interakcím po celé délce spojeny Mitosa = plynulý sled událostí, tradičně však dělena na profáze: kondenzace zreplikovaných chromosomů prometafáze: rozpad jaderného obalu metafáze: chromosomy v ekvatoriální rovině anafáze: rozchod chromatid k opačným pólům buňky telofáze: rekonstrukce jaderných obalů kolem nových jader Po mitose následuje dělení cytoplasmy a cytokineze Mitosou vznikají tělní (somatické) buňky, tedy geneticky identické, též nepohlavní rozmnožování jednobuněčných organismů 17
18 18
19 Profáze Kondenzace zreplikovaných chromosomů Vně jádra začíná vznikat mitotické (dělící) vřeténko z mikrotubulárních útvarů centriol (existují pouze u živočichů) barevná legenda k obr.: centrioly a vznikající vřeténko jaderný obal 19
20 Též zvaná časná metafáze Prometafáze Rozpad jaderného obalu a navázání chromosomů na vlákna mitotického vřeténka 20
21 Metafáze Chromosomy se seřadí v centru mitotického vřeténka (v jeho ekvatoriální rovině) 21
22 Anafáze sesterské chromatidy se od sebe oddělují jsou přitahovány vlákny vřeténka k opačným pólům buňky 22
23 Telofáze kolem rozdělených chromosomů se tvoří znovu jaderné obaly 23
24 Cytokineze Dokončení dělení buňky nejedná se již o fázi mitózy, ale o dělení cytoplasmy a vznik dvou dceřiných buněk z jedné mateřské; u živočichů zaškrcením; u rostlin vytvořením buněčné přepážky 24
25 Mitosa pod mikroskopem
26 Mitosa pod mikroskopem
27 Mitosa pod mikroskopem
28 Mitosa pod mikroskopem - profáze
29 Mitosa pod mikroskopem - anafáze
30 Cytokinese dělení buňky 30
31 Pohlavní rozmnožování pohlavnost existence několika pohlaví (nejčastěji pouze 2 samčí a samičí; výjimky např. u hub) oddělená pohlaví gonochorismus (dvoudomé rostliny) jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány hermafroditismus (jednodomé rostliny) pohlavní dimorfismus samci a samice se liší ve vzhledu (např. ptáci) 31
32 Samčí a samičí pohlaví považované za nejvyspělejší oddělení pohlaví většinou určené chromosomálně: pohlavní chromosomy: X,Y ; W, Z typ Drosophila XX (samice) a XY (samec) typicky savčí typ určení pohlaví typ Abraxas ZZ (samec) a ZW (samice) typicky ptačí typ určení pohlaví (dále např. motýli) haplodiploidní určení pohlaví X0 (samci vyvinutí z neoplozených vajíček a XX (samice z oplozených vajíček) sociální hmyz, např. včela Drosophila octomilka, Abraxas píďalka 32
33 Samčí a samičí pohlaví Negenetické určení pohlaví: vnější vlivy - např. teplota a vlhkost u plazů - sociální prostředí Zvrat pohlaví někdy dochází vlivem vnějšího prostředí ke změně původního pohlaví během života jedince (např. vlivem steroidních hormonů u ryb) 33
34 Pohlavní buňky Nepohyblivé vajíčko množství cytoplasmy a výživových látek Pohyblivá spermie do zygoty se dostává pouze jádro Jiné názvy: vaječná buňka, spermatozoid (např. u rostlin) 34
35 Gamety, zygota Gamety = zralé pohlavní buňky (spermie a vajíčka), haploidní jádro Zygota = oplozené vajíčko, diploidní buňka základ budoucího embrya. Vzniká splynutím spermie s vajíčkem a posléze splynutím jejich jader. 35
36 Tvorba pohlavních buněk 36
37 Meiosa Jaderné dělení vedoucí k redukci počtu chromosomů z diploidního na haploidní stav Po replikaci DNA za sebou proběhnou dvě jaderná dělení již bez replikace DNA Z 1 diploidní buňky vznik 4 buněk haploidních Zvyšování variability genetické informaci díky crossingoveru při prvním jaderném dělení = rekombinace; crossing-over probíhá při první profázi více typů (několikanásobné překřížení atd.) Segregace chromosomů náhodný rozchod do dceřiných buněk = další nástroj zvyšování variability v potomstvu 37
38 Meiosa 38
39 Meiosa zdroj obr: Wikipedia 39
40 Meiosa: crossing-over V profázi 1. meiotického dělení dochází ke genetické rekombinaci: homologické chromatidy se překříží a vyměňují si vzájemně odpovídající úseky Rekombinace = crossing-over Crossing-over může mít více variant Jednoduché překřížení vnitřních chromatid za vzniku 2 původních rodičovských (1 otcovská, 1 mateřská, 2 kombinované) Jednoduché překřížení za vzniku 4 kombinovaných chromatid (žádná z chromatid neodpovídá původním rodičovským variantám) Vícenásobné překřížení chromatid (více spojů na chromatidách) - viz obr. 40
41 Shrnutí mitosa vs. meiosa atd. Na obr. (zdroj. wikipedia) jsou znázorněné homologické chromosomy (bílé a šedé) diploidní buňky chromosom od otce chromosom od matky mitosa pár homologických chromosomů meiosa haploidní buňky 41
42 Hermafroditismus Jedinci (živočichové) nejsou rozlišeni na samostatná pohlaví a nesou oba typy pohlavních žláz; produkují tedy jak spermie, tak vajíčka Hermafroditům odpovídají jednodomé rostliny Často se však i hermafroditi páří (např. hlemýžď) a zvyšují tak variabilitu v potomstvu Výhoda hermafroditismu každý jedinec může být vhodným pohlavním partnerem (kdežto u gonochoristů je vhodným partnerem pouze každý druhý) Samooplození - pouze někteří endoparazité; u rostlin se nazývá samoopylení 42
43 Zvyšování variability v potomstvu Díky měnícím se podmínkám prostředí je pro organismy výhodnější pohlavní rozmnožování, které vede k plození potomků geneticky odlišných od rodičů Variabilita genetická rozdílnost mezi jedinci Nástroje variability: rekombinace (crossing-over) segregace chromosomů (náhodný rozchod) křížení (výběr pohlavního partnera s odlišnou genetickou výbavou) 43
44 Střídání pohlavní a nepohlavní generace Časté u nižších rostlin a živočichů Rodozměna (metageneze) = pravidelné střídání: pohlavní generace (jedinci vzniklí splynutím pohlavních buněk) se rozmnožuje nepohlavně a jedinci vzniklí nepohlavním rozmnožováním tvoří pohlavní buňky např. u mechorostů a žahavců 44
45 Partenogeneze Vývoj jedince z neoplozeného vajíčka u živočichů; obdobný typ rozmnožování u rostlin se nazývá spíše apomixie zřídka je partenogeneze výlučným způsobem rozmnožování (např. u pijavenek), obvykle se střídá s pohlavním rozmnožováním. vzácně i u obratlovců (např. hroznýš královský) obvykle se vyvíjí pouze samice; výjimky: např. trubci u včel; chromosomální určení u včel: XX samice (diploidní), X0 samec (haploidní) partenogenezí vzniklí jedinci mohou být ale diploidní (haploidní vajíčko splyne s pólovým tělískem neboli malou buňkou, která vzniká při meiotickém dělení během oogeneze viz obr. výše) 45
46 Perloočky střídání pohlavní generace s partenogezí Střídání pohlavní a partenogenetické generace: Perloočky se pohlavně rozmnožují ve stresových, měnících se podmínkách na podzim. Vytvářejí pouze 2 vajíčka, která jsou chráněna v obalu. V létě, v optimálních podmínkách, se množí partenogeneticky. Vzniká větší množství vajíček. 46
47 Perloočky střídání pohlavní generace s partenogezí 47
48 Rozmnožování rostlin Rozmnožování pohlavní i nepohlavní (vegetativní) Rostliny často oboupohlavní (odpovídá hermafroditickým živočichům) Oboupohlavní rostliny většinou nejsou schopny samooplození (vajíčko nepřijímá vlastní pyl zajištěno chemickými látkami na povrchu pohlavních buněk Samooplození = samosprášení (pokud lze, využívá se např. ve šlechtitelství) Rostliny dvojdomé (oddělená pohlaví samčí a samičí rostliny; málo druhů rostlin) 48
49 Nepohlavní rozmnožování rostlin U některých druhů rostlin převládá, zatímco pohlavní rozmnožování je vzácné a rostliny květy spíše netvoří Vegetativní rozmnožování souvisí s vysokou mírou regenerace rostlin Různé typy (rozmnožování z listů, stonků, kořenů, oddenků, atd.) 49
50 Pohlavní rozmnožování rostlin Dvojité oplození rostlin Pohlavní orgány: květy Rozmnožovací útvary semena, uložena v plodech Různé typy plodů určovací znak pro klasifikaci rostlin Plody suché a dužnaté - Suché: obilka, nažka, oříšek, lusk, šešule, struk, tobolka... - Dužnaté: malvice, peckovice, bobule někdy též souplodí (např. souplodí peckoviček ostružiník, souplodí nažek jahodník, souplodí nažek růže šípková) 50
51 Dvojité oplození rostlin Zvláštnost z říše rostlinné 1 spermie splývá s vaječnou buňkou za vzniku diploidní zygoty a pozdějšího embrya 2. spermie splývá s další buňkou za vzniku triploidní buňky a následným triploidním výživovým pletivem (endosperm), které obklopuje vyvíjející se embryo v semeníku. Vaječná buňka a další buňky jsou uložené v tzv. zárodečném vaku 51
52 Dvojité oplození rostlin 52
53 Klonování - Jak to bylo s ovečkou Dolly... Klonování nevede vždy k vytvoření totožného jedince z důvodu dědičnosti semiautonomních organel 1. úspěšné klonování savce ovce Dolly (1996) Ovce Dolly: jádro bylo odebráno z jiné ovce než vaječná buňka. Mitochondriální geny Dolly (vajíčko) proto pocházely z jiného mateřského organismu než jaderné geny (darované jádro) Buňky Dolly byly již při jejím narození starší a odpovídaly spíše stáří buněk 6leté dárkyně vajíčka (chromosomy měly kratší telomery než by odpovídalo věku buněk) Dolly proto rychleji stárla, trpěla chorobami už v mladém věku a v r byla ve věku 6,5 let utracena 53
54 Klonování - ovce Dolly 54
55 Klonování ovce Dolly 55
56 Ontogeneze = individuální vývoj vývoj jedince od zygoty po smrt odlišná u různých skupin organismů (rostliny, houby, živočichové...) u živočichů se rozlišuje vývoj přímý a nepřímý (stádium larvy) 56
57 Ontogeneze u živočichů fáze embryonální: zygota vznik splynutím vajíčka a spermie rýhování vajíčka (dělení zygoty) embryogeneze (blastula neurula) fáze fetální: organogeneze (vznik orgánů) fáze postnatální, dospělost: růst, stárnutí, smrt 57
58 Rýhování vajíčka Splynutím pohlavních buněk vzniká zygota (oplozené vajíčko), které se dále dělí na 2, 4, 8, 16 buněk = rýhování vajíčka (u člověka trvá asi 3 dny) Též se toto stádium embrya nazývá morula shluk buněk připomínající plod moruše (také se pojmenovává podle počtu buněk, např. stádium 8 buněk) Obr.: Stadium 8 buněk; zdroj wikipedia 58
59 Embryogeneze - blastula Nejprve pouze mitosy, později se buňky určitým způsobem organizují, vzniká základ tělní dutiny a ještě později orgánů (např. neurální trubice) Blastula následuje po morule zárodek obsahuje tělní dutinu (blastocoel) Obr.: blastulace; zdroj: wikipedia 59
60 Embryogeneze - gastrula Gastrula: embryo má již různé vrstvy buněk = zárodečné listy (z nich se později vyvíjejí různé orgány) - ektoderm (vnější), entoderm (vnitřní) a mezoderm (střední) Obr.: gastrulace zdroj: wikipedia 60
61 Embryogeneze: neurulace Neurula: z vnějšího zárodečného listu ektodermu vzniká vchlipováním dovnitř základ nervové trubice (neurální lišta) 61
62 Rýhování vajíčka, embryogeneze 62
63 Embryogeneze 63
64 Příklad: ontogeneze žáby rýhování vajíčka vznik tělní dutiny vznik zárodečných listů (z nich později tělní orgány) 64
65 Příklad: ontogeneze žáby vznik neurální trubice a dalších orgánů žába má obvykle vývoj nepřímý larva = pulec dospělec 65
66 Pohlavní výběr Termín zavedl Darwin Týká se živočichů Rozlišil tím přírodní výběr od pohlavního výběru Přírodní výběr: jedinec má znaky, které jsou pro něj výhodné a které mu umožňují lepší přežití Pohlavní výběr: jedinec má znaky, které nemají vliv na jeho přežití nebo dokonce jeho šanci na přežití snižují (tzn. jedinec by se bez nich docela obešel), avšak zvyšují mu šanci na úspěch u opačného pohlaví, rozmnožování a tedy početné potomstvo 66
67 Příklad od Darwina: Bažant argus 67
68 Pohlavní výběr Obvykle je jedno pohlaví ozdobené, dvoří se, má méně či žádnou práci s péčí o potomstvo a páří se s více jedinci opačného pohlaví. Záleží mu více na kvantitě než na kvalitě. Většinou samci s výjimkou druhů, kde o potomstvo pečují samci a souboj o pohlavního partnera svádějí samice. Druhé pohlaví bez ozdob, nenápadné (ochrana před predátory v době rozmnožování), vybírá si toho nejlepšího (nejkrásnějšího) sexuálního partnera. Záleží mu na kvalitě partnera, protože počet potomků má výrazněji omezený díky značné investici do potomků a následné péči o ně. Většinou se jedná o samice. Mláďata často nenápadně zbarvená a podobají se tomu rodiči, který je vychovává, tedy často samici, pokud existuje pohlavní dimorfismus. 68
69 Pohlavní výběr Samice v některých případech díky pohlavnímu výběru donutily samce k vytvoření bizarních a nápadných ozdob, které samce mohou oslabovat vůči predátorům a jinému nebezpečí (příliš dlouhé ocasy, s nimiž se špatně létá apod.). Samice pak má jistotu, že samec, který byl schopen až doteď přežít s nápadnou ozdobou na svém těle, je úspěšným jedincem, a tedy i jeho potomci budou úspěšní a dožijí se rozmnožování. 69
70 Pohlavní výběr ozdoby a spol. Hmyz: výrůstky na hlavě a rohy (roháč), souboje, zvuky (cvrček, saranče, cikáda) Ryby: Zdobenější ploutve Obojživelníci: zpěv žab Ptáci: barevné peří, dlouhá ocasní pera, ozdoby na hlavě laloky apod.), zpěv, tok, tance, stavění hnízd, stavění jiných struktur (loubí u lemčíků sloužící pouze k námluvám), krmení samičky (papoušci) Savci: rohy a parohy, souboje, zvuky, pachy, zbarvení u opic na některých částech těla Ozdoby se mohou objevovat pouze v období zásnub, jindy jsou přítomny celoročně 70
71 Doporučená literatura, použité obrázky Kimball J.W. Biology. WCB Publishers. Dubuque, Melbourne, Oxford Kočárek, E. (2004): Genetika. Scientia, Praha. Kubišta, V.: Buněčné základy životních dějů. Scientia Praha, Petr, J. - Klonování: Hrozba nebo naděje? Paseka, Praha Ridley M. - Červená královna. Mladá fronta, Praha, Rosypal, S. a kol. Přehled biologie. Scientia, Praha
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:
Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4.
Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. 5. 1- žaberní oblouk, 2- žaberní lupínky voda s rozpuštěným kyslíkem neustále
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin
Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
Rozmnožování a vývoj živočichů
Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
TEORETICKÁ ČÁST test. V otázkách s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná.
TEORETICKÁ ČÁST test V otázkách s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Při botanickém průzkumu jisté lokality byly objeveny určité rostliny. a) Vyplň tabulku. A Druh:. Odkud získává tato rostlina
7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze
7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Osemenění (inseminace) = uvedení spermií
Počet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají
PŘÍRODOPIS. 6. 9. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení
Charakteristika předmětu PŘÍRODOPIS 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9., ročníku po 2 vyučovacích hodinách týdně.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Mechanismy determinace
vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
Genetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
Otázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/7 3.2.08.9 pokračování rodu - rozeznáváme pohlavní a nepohlavní /střídají se v průběhu života každé rostliny/ - samčí a samičí buňky splynou /oplození/ = zygota, vzniká nová rostlina uložená v semeni
I. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka
6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:n = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t
1. Poloopice obývají a) Jižní Ameriku b) Madagaskar c) Austrálii d) Tasmánii
1. Poloopice obývají a) Jižní Ameriku b) Madagaskar c) Austrálii d) Tasmánii 2. Řád holobřiší je v našich vodách zastoupen a) mníkem jednovousým b) línem obecným c) úhořem říčním d) mihulí potoční 3. Skupina
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Mate ská kola, Základní kola a D tský domov, Ivan ice, iroká 42
Mate ská kola, Základní kola a D tský domov, Ivan ice, iroká 42 Autor: Mgr. Hana Schwarzová III/2 Inovace a zkvalitn ní výuky prost ednictvím ICT Vzd lávací oblast: lov k a p íroda P edm t: P írodopis
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER31 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER31 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.
Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava
Přijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ. Skupina A
Katedra biologie a ekologie PřF OU Přijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ Skupina A 1. Co vyrůstá ze spóry výtrusných rostlin? a) embryo b) vajíčko c) prvoklíček
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI A. Stavba buňky prvoků, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů prvoků, jejich význam B. Tkáně mnohobuněčných, rýhování zygoty, vývoj zárodečných listů, živočišné houby
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
Otázky pro písemnou část přijímací zkoušky pro obor biologie a ekologie. Červen 2014
Otázky pro písemnou část přijímací zkoušky pro obor biologie a ekologie. Červen 2014 (zakroužkujte vždy jedinou správnou odpověď nebo čitelně větu většinou jednoslovně doplňte) Doba řešení: 90 minut. Správná
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ
Semeno a plod krytosemenných
Semeno a plod krytosemenných Vývoj a stavba semene Z oplozené vaječné buňky vzniká zygota, z které se vyvíjí embrio. Osemení může být různě zabarveno. Velikost semen je dána geneticky a je neměnná. S velikostí
2.1 2.2. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!
BIOLOGIE DIDKTICKÝ TEST BIM0D11C0T02 Maximální bodové hodnocení: 100 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 46 úloh. Časový limit pro řešení didaktického
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
Maturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 2014-2015
Tématický plán Přírodopis 7. ročník 014-015 Téma /učivo/ Čas. dotace Opakování 1 do 7/9 BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Výstupy Pláštěnci Sumky, salpy Do 14/9 Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické
Gonozomáln lní dědičnost Mgr. Aleš RUDA Chromozomové určení pohlaví autozomy gonozomy člověk má 22 párůp autozomů a 1 pár p gonozomů označen ení pohlavních chromozomů: : X a Y. jsou možné celkem 3 kombinace:
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)
Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové
Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Význam, funkce a kritéria rozdělení plodů
PLODY Význam, funkce a kritéria rozdělení plodů Plod - rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin - je přeměněný semeník rostliny, který uzavírá a chrání jedno nebo více semen. - je kryt oplodím (perikarp),
ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
Variace Vývoj dítěte
Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
NA LOUCE živo ichové- bezobratlí ela medonosná melák zemní
NA LOUCE živočichové- bezobratlí Na loukách se vyskytují převážně zástupci ze světa hmyzu. Všimneme si včel a čmeláků, ale nektarem a pylem se živí daleko větší množství bezobratlých motýli a mnohé druhy
ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová
Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo
Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Identifikace školy, obec: Třídní kolektiv: 1. Velkým tématem prvního kola soutěže bude hmyz. Abyste věděli, jak se hmyz pozná, doplňte následující slova nebo slovní
Semenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
SOUHRN BEZOBRATLÝCH II.
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_2_01_BI2 SOUHRN BEZOBRATLÝCH II. NERVOVÉ SOUSTAVY A SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány: smyslové buňky vznikají přeměnou neuronů
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
Genetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
Biologie nižší gymnázium
Biologie nižší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Přírodopis. V rámci tohoto předmětu je realizována
Srovnávací písemná práce 7. ročník
Srovnávací písemná práce 7. ročník I. Rozmanitost polních ekosystémů 1. Na konkrétním příkladě vysvětli pojem společenstvo organismů 2. Čím je tvořen ekosystém? 3. Uveď dva základní typy ekosystémů. 4.
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr
Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr Barviva barviva v chloroplastech: chlorofyl a chlorofyl b -karoten xantofyly Chlorofyl a, chlorofyl b zelené řasy zásobní látka: škrob často pyrenoid bílkovinné tělísko
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i
A) Rostliny pro užitek: Jabloň, hrušeň, jeřáb - plodem malvice
Prir2-III-30 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Anotace: Materiál slouží jako pomůcka k probíranému tématu - tř. dvouděložné rostliny (7. ročník) třída: Dvouděložné rostliny čeleď: Pryskyřníkovité
PLODNOST. Ivana Gardiánová. Katedra genetiky a šlechtní
PLODNOST Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtní Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samc a samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním potu za uritý as. Nejdležitjší
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis. 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 4.6.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Přírodopis
Úvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
Dědičnost vázaná na X chromosom
12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi
6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN
6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN A. Vývoj a význam soustavy pletiv vodivých a krycích B. Charakteristika a význam hlavních oddělení výtrusných rostlin C. Individuální
5.6.3 Přírodopis povinný předmět
5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci