Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Postoje žáků středních odborných škol k drogám

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Postoje žáků středních odborných škol k drogám Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. Brno 2012 Vypracoval: Stanislav Zmeškal

2

3

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Postoje ţáků středních odborných škol k drogám vypracoval samostatně a pouţil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. V Brně, dne:... Podpis studenta:...

5 Poděkování Děkuji panu PhDr. Petru Hlaďovi, Ph.D. za odborné vedení, za konstruktivní návrhy a věcné připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce ochotně poskytl a které mi velmi pomohly při orientaci v dané problematice.

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá postoji ţáků středních odborných škol k drogám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou stručně kategorizovány a charakterizovány drogy. Pozornost je dále věnována problematice drogové závislosti a prevenci na středních odborných školách. Součástí teoretické části práce je souhrnný přehled výzkumů na toto téma, které byly realizovány u ţáků středních škol. Pouţitými metodami při zpracování teoretické části práce jsou analýza, syntéza a komparace odborných literárních pramenů věnujících se dané problematice. Cílem praktické části bakalářské práce je prostřednictvím průzkumného šetření zjistit postoje ţáků středních odborných škol k drogové problematice. Pouţita byla dotazníková metoda. Získaná data byla analyzována jednoduchými statickými postupy a zjištěné poznatky jsou prezentovány v textové, numerické a grafické podobě a také srovnány s výsledky ostatních výzkumů. KLÍČOVÁ SLOVA: drogy, drogová závislost, prevence ABSTRACT The formulated thesis deals with the attitudes of trade-school students to drugs. It consists of a theoretical and the practical part. The theoretical part consists of a brief classification and characterization of drugs. The problems of drug addiction and drug-prevention at trade schools are described in detail. The main feature of the theoretical part is the recapitulative statistics of the research dealing with the above mentioned topic. The methods of analyses, synthesis and comparison are used. The facts related to the suitable methods were borrowed from the specialized literature. The practical part of the thesis is related to the research focusing on attitudes of the trade-school students to drugs. The questionnaires are used for information gathering. The statistical analysis is used for the data-processing. The results are processed in textual, numerical and graphics form. The established facts are compared with results of different researches. KEY WORDS: drugs, drug addiction, prevention

7 OBSAH Úvod... 9 I. Teoretická část Cíle bakalářské práce Materiál a metodika zpracování Problematika drog Vývoj drogové problematiky a aktuální stav Drogy Další pojmy vztahující se k problematice drog Drogy a jejich členění Cannabinoidy (konopné drogy) Psychedelika (halucinogenní drogy) Opiáty Psychofarmaka (trankvilizéry) Stimulační drogy Těkavé látky Drogová závislost Vznik závislosti Předpoklady závislosti Projevy závislosti Psychická závislost Fyzická závislost Vliv drog na fyzické, psychické a sociální zdraví jedince Fyzické vlivy Psychické vlivy Sociální vlivy Prevence

8 7.1 Primární prevence Sekundární prevence Terciární prevence Prevence na středních školách Minimální preventivní program Role školy Kompetence učitele a drogová závislost II. Praktická část Dotazníkový průzkum Specifikace dotazníku Charakteristika zkoumané školy Výsledky empirického šetření Diskuze Závěr Literatura Internetové zdroje Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh

9 ÚVOD Sociálně patologické jevy jsou projevy společensky neţádoucí, patří mezi ně násilí, vandalismus, terorismus, šikana, kriminalita, drogové závislosti, prostituce, pornografie, gamblerství aj. Některé jevy jsou staré jako samo lidstvo, důkazem jsou písemné prameny, hieroglyfy v Egyptě a jiné důkazy ukazující stinné stránky člověka. Zmíněné chování si nemůţeme dovolit tolerovat. Většina z nás se s deviantním jednáním lidí jiţ setkala, například na veřejnosti, v práci, ve škole, u přátel nebo v rodině. Je mnoho ţivotních úskalí, které nás mohou svést k takovému chování. Jedinci mohou být ovlivněni například stresem ve školním prostředí, v zaměstnání, vztahy v rodině a v partnerství. Zaměstnavatelé od svých zaměstnanců často vyţadují vysokou koncentraci, odolnost vůči stresu a vysokou míru časové flexibility. Takové poţadavky negativně působí na psychiku člověka a dostavuje se stres, únava, podráţděnost a zhoršená komunikace s lidmi. Tito lidé se snaţí najít stimulanty, které eliminují, nebo potlačují jejich stav. Z počátku nejčastěji hledají oporu v rodině, u partnera nebo u přátel. Pokud zde nenaleznou pomoc a neví, jak svou situaci řešit, často se uchýlí k některým patologickým jevům. Například alkoholu nebo k jiným drogám, které z počátku mohou navodit příjemné pocity a zbavit člověka stresu. Brzy však přináší ještě větší problémy v podobě závislosti, změn v chování a ztráty sebekontroly. Jak bylo jiţ uvedeno, školní prostředí, rodina, přátelé a partneři člověka nejvíce ovlivňují. Mohou ovlivnit jeho rozhodnutí, ukázat další cesty k řešení, nebo podat pomocnou ruku. Bakalářská práce je zaměřena na drogovou závislost středoškoláků a jejich uţívání nelegálních drog. 9

10 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce v teoretické části je popsat nejvýznamnější historická období v drogové problematice, vysvětlit a stručně charakterizovat vybrané pojmy drogové problematiky. Charakterizovat různá rozdělení drog na základě odborné literatury. Dále je cílem nastínit předpoklady a vznik závislosti, její projevy, dělení závislosti a vývojová stádia dle různých autorů. V další kapitole je cílem objasnit vliv drog na fyzické, psychické a sociální zdraví jedince. Kromě toho bude vysvětleno základní dělení prevence v drogové problematice a moţnosti prevence ve školním prostředí. Při tvorbě teoretické části bude vyuţito pouze odborných pramenů zabývající se danou problematikou. V praktické části je hlavním úkolem zjistit u ţáků Střední odborné školy zahradnické a Středního odborného učiliště Rajhrad úroveň znalostí o vybraných drogách. Dále zjistit, kde ţáci získávají informace o drogách, jaké s nimi mají zkušenosti, jaké na ně měly drogy vliv a jak hodnotí drogovou prevenci ze strany školy. Získané výsledky budou vyhodnoceny a prezentovány v textové, numerické a v grafické podobě. Následně budou srovnávány s obdobnými výzkumy a diskutovány. 10

11 2. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou drog u mladistvých. Pro komplexní vnímání uvedené problematiky slouţí pohled do odborné literatury a hledaní dalších zdrojů informací zaměřených na drogovou problematiku. Metodikou při tvorbě teoretické části je analýza, syntéza a komparace odborných publikací, které se zabývají danou problematikou. Pro praktickou část je zvolena metoda dotazování. Nástrojem sběru dat je dotazník, jehoţ cílem je zjišťování informovanosti a zkušeností ţáků s nelegálními drogami na vybrané střední škole. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě prostřednictvím vyučujících učitelů jednotlivých tříd. Dotyčný učitel stručně sdělil cíle a pokyny pro vyplnění dotazníku. Následně dohlíţel na samostatnost respondentů při vyplňování dotazníků. Nakonec dotazníky vysbíral. Dotazník obsahuje sadu 17 otázek, z toho 3 jsou uzavřené, 11 polouzavřených a 3 otevřené. Veškeré získané údaje jsou anonymní a slouţí výlučně pro vytvoření podkladů, které ukazují obeznámenost ţáků dané střední školy s nelegálními drogami a jejich postojů k prevenci. Dříve, neţ byl dotazník administrován respondentům, byl proveden předvýzkum, při němţ byl dotazník vyplněn několika náhodně vybranými ţáky středních odborných škol a učilišť, kteří měli za úkol nejen vyplnit samotný dotazník, ale i sdělit případné nejasnosti při jeho vyplňování. Cílem byla korekce chyb vycházející z dvouznačnosti nebo nesrozumitelnosti samotných otázek a úprava instrukcí k jejich vyplňování. Respondenty tvoří ţáci tří studijních oborů Střední odborné školy zahradnické a Středního odborného učiliště Rajhrad. Z oboru Zahradník tvoří respondenty 9 dívek 3. ročníku. Z oboru Opravář zemědělských strojů bylo dotazováno 18 chlapců 3. ročníku a z oboru Zahradnictví 3 chlapci a 17 dívek. Záměrně byli zvoleni ţáci 3. ročníků, jelikoţ některé otázky směřovaly k zjištění postojů ţáků k drogové problematice a k tomu, jak škola provádí prevenci, proto volba vyšších ročníků byla klíčová k získání dostatečně objektivních dat. Celková návratnost dotazníku byla 100 %. Získaná data z jednotlivých dotazníků byla analyzována, roztříděna a uspořádaná do přehledových tabulek a grafů prostřednictvím programu Microsoft Excel Získané výsledky jsou stručně okomentovány. 11

12 3. PROBLEMATIKA DROG Lidé nejčastěji uţívají drogy k manipulaci svých pocitových stavů. Snaţí se potlačovat nepříjemné a vyvolávat příjemné pocity, odstraňovat obavy a zlobu, zvyšovat si sebevědomí a rozšiřovat pohled na svět. Přirozenou lidskou vlastností je překračovat hranice, vyhledávat cesty do neznámých končin, prozkoumávat nové věci. Většinu těchto pocitů si můţeme navodit i bez drog. Stačí dělat kompromisy, snášet domnělé i skutečné nepříjemnosti. Určitá míra stresu, bolesti, ale i nesplněných snů patří k ţivotu, kdybychom se s tím nesetkali, stěţí by pro nás štěstí a úspěch měly takový význam (Gohlert, Kuhn, 2001). 3.1 Vývoj drogové problematiky a aktuální stav Do roku 1960 se vývojem drogové problematiky zabývala poměrně malá skupina vysoce kvalifikovaných specialistů kriminalistů a lékařů, protoţe drogy se pokládaly za odborný problém (Kalina et al., 2003). V letech se drogy stávají zejména ve vyspělých zemích problémem společenským, který se dotýká celé řady sociálních vrstev. V tomto období dochází v západní Evropě a v USA k enormnímu nárůstu uţívání drog s váţnými zdravotními a sociálními důsledky. Tato situace vedla ke zkvalitnění prevence v drogové politice. Od roku 1990 mezinárodní společenství (v Globálním akčním plánu VS OSN) charakterizuje problém drog jako globální problém (Kalina et al., 2003). V České republice došlo k výraznému nárůstu uţívání drog po roce 1989, který souvisí s celkovým vývojem naší společnosti, otevřením hranic a větší volností. Mezi mladými lidmi byl zájem hlavně o marihuanu a hašiš. Následovalo rozšíření dostupnosti a poptávky pervitinu. Prakticky současně s rozšířením pervitinu vznikala poptávka i po droze LSD. Tato halucinogenní droga se v ČR do poslední doby prakticky nevyskytovala s výjimkou experimentů v šedesátých letech. Kolem roku 1993 se v praţském středisku DROP IN začali objevovat první případy problémů spojených s uţíváním heroinu. Do dané doby měli v Česku střediska minimální zkušenost s touto drogou. Její dostupnost se navyšovala s obrovskou tendencí (Presl, 1995). 12

13 Počátek druhého tisíciletí znamená pro Českou republiku setrvalý vzestup s experimentováním a rekreačním uţíváním drog převáţně u mladších lidí. Nejčastěji se uţívají konopné drogy, které jsou povaţovány za generační obdobu alkoholu (Zábranský, 2003). Kolik mladistvých lidí v České republice vyzkoušelo, nebo pravidelně uţívá návykovou látku, nám můţe nastínit Průzkum Mládeţ a drogy 2009, A Kluby ČR, o.p.s., který byl proveden v roce Výzkum byl prováděn na devatenácti brněnských a deseti mimobrněnských školách Jihomoravského kraje. Celý průzkum byl anonymní a dobrovolný. Celkový počet respondentů činil 3486, z toho 1836 z Brna a 1650 z Jihomoravského kraje. Zastoupení respondentů bylo: 1796 (51,5 %) ţen a 1686 (48,4 %) muţů. Respondenti byli ve výzkumu rozděleni na dvě věkové skupiny. Skupina ve věku 11 aţ 15 let byla zastoupena 2098 (60,2 %) respondenty. Druhou skupinu tvořilo 1387 (39,8 %) respondentů ve věku 16 aţ 20 let. Z výzkumu vyplynulo, ţe 2842 (81,5 %) respondentů má vlastní zkušenost s návykovou látkou. Nejčastější látkou, kterou mladiství uţili, je alkohol, na druhém místě se umístil tabák a na třetím místě marihuana. Poţití marihuany přiznalo 1026 (29,4 %) z dotazovaných respondentů, nejčastěji ve věku 15 let. Další v pořadí uţívání se umístily těkavé látky, lysohlávka, extáze, LSD, pervitin a heroin. Výzkum ukazuje, ţe respondenti měli první kontakt s návykovou látkou prostřednictvím kamaráda/ky, a to ve 42,7 % případů (1489 respondentů). Druhým nejčastějším případem je, ţe si dotyčný první návykovou látku vzal sám: 572 respondentů (16,4 %). Na třetím místě se v nabízení drog mladistvým umístila rodina, tuto moţnost uvedlo 490 respondentů (14 %). Pravidelně, to znamená 1x týdně, po dobu nejméně 2 měsíců, uţívá návykovou látku 1134 (32,5 %) respondentů a dalších 439 (12,6 %) respondentů uvedlo, ţe návykovou látku pravidelně uţívalo, ale nyní uţ ne. Alkohol jako pravidelně uţívanou drogu uvedlo 1260 (36,1 %) respondentů. Cigarety uţívá pravidelně 1269 (36,4 %) z dotazovaných respondentů. Z dotazovaných respondentů pravidelně uţívá: marihuanu 444 (12,7 %); LSD 10 (0,3 %); pervitin 18 (0,5 %); extázi 24 (0,7 %); heroin 12 (0,4 %); 13

14 lysohlávky 60 (1,7 %); těkavé látky 8 (0,2 %). 3.2 Drogy Pojem droga se historicky vyvíjel. Původně toto slovo, pocházející z francouzštiny, znamenalo sušené nebo jinak konzervované orgány rostlin a ţivočichů, slouţící jako léčiva. V angličtině si tento význam slovo drug podrţelo i v běţné řeči dodnes. V roce 1969 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila definici svých expertů drogou je jakákoliv látka, která, je-li vpravena do ţivého organismu, můţe pozměnit jednu nebo více jeho funkcí (WHO, 1994 in Zábranský, 2003, s. 14). Podle definice Presla (1995) lze jako drogu chápat kaţdou látku, ať uţ přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní poţadavky: 1) Má psychotropní účinek, ovlivňuje určitým způsobem naše proţívání okolní reality, mění naše vnitřní naladění zkrátka působí na psychiku. 2) Můţe vyvolat závislost, má tedy tzv. závislostní potenciál, ten je u různých drog různě vyjádřen a můţe být menší nebo větší, ale přítomen je vţdy (Presl, 1995 in Zábranský, 2003, s. 14). Dnes si pod tímto pojmem nejčastěji představíme látku, která mění člověku jeho psychické rozpoloţení a způsobuje závislost. V posledním desetiletí slovo droga není pouţíváno výhradně pro cizorodé látky, ale i jako synonymum jakéhokoliv silného zaujetí v kladném či v záporném vztahu. Příkladem můţe být upoutání koníčkem, sportem, mocí, nebo sexem jako drogou (Zábranský, 2003). 3.3 Další pojmy vztahující se k problematice drog Drogová epidemiologie se zabývá rozšířením různých typů uţívání drog v populaci, jeho příčinami a důsledky, vztahy mezi rozšířením uţívání a zneuţíváním drog. Dále zdravotními následky a efektivitou léčebných, zákonných a dalších intervencí, podnikaných s cílem sníţit rozsah zneuţívání a uţívání drog a souvisejících škod (Zábranský, 2003). 14

15 Mortalita udává počet (nově) zjištěných úmrtí v souvislosti s drogami během určitého časového období. Platí, ţe smrt je registrována jako smrt v souvislosti s drogami, jen pokud existuje zcela zřejmé kauzální spojení s uţíváním. Za drogové úmrtí tedy nelze automaticky povaţovat kaţdé úmrtí za přítomnosti drog/y (Zábranský, 2003). Návyk, jak uvádí Bernhard Von Treeck, začíná tam, kde jsme se vzdali původních ţivotních perspektiv, kde droga nabývá na významu a nekontrolovatelným způsobem zaujímá prostor v proţitcích člověka a utváření jeho dne. Společným znakem kaţdého návyku je při tom mechanismus odměňování sama sebe. Toxikomani pouţívají drogy, aby manipulovali své pocitové stavy. Snaţí se potlačovat nepříjemné nebo vyvolávat příjemné pocity (Treeck in Göhlert, Kühn, 2001, s. 11). Drogová závislost (Toxikomanie) je stav periodické nebo chronické intoxikace, škodlivé jednotlivci, anebo společnosti, který je vyvolán opakovaným zneuţíváním drog přírodního, nebo syntetického původu (Štefan, Mach, 2005, s. 175). Růst tolerance se projevuje tím, ţe k dosaţení stejného účinku je třeba vyšších dávek látek. Zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku niţší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Dalším důsledkem můţe být moţnost, ţe látka se v těle rychleji odbourává. Například rychlejší odbourávání alkoholu v játrech (Nešpor, 2000). Akutní intoxikaci lze prokázat jasnými známkami aplikace drogy v blízké minulosti. Příznaky intoxikace musí být v souladu se známým účinkem látek a nelze je vysvětlit tělesným onemocněním nezávislým na uţití látky (Nešpor, 2000). Detoxifikace: jejím cílem je zbavit organismus návykové látky a pomoci pacientovi překonat odvykací příznaky, pokud nějaké má. To se můţe dít buď bez pouţití psychoaktivních léků, nebo za medikamentózní podpory. Nejčastějším cílem detoxifikace je připravit pacienta na další léčbu (Noţina, Hlavatý, 1995). 15

16 4. DROGY A JEJICH ČLENĚNÍ Existuje řada systémů dělení psychotropních látek. Společensky nejuţívanější dělení je na zákonné a nezákonné. V epidemiologii se nejčastěji pouţívá tří typů klasifikace: podle vzniku přírodní, polysyntetické a syntetické drogy podle stupně společenské nebezpečnosti; podle typu působení a chemického sloţení tlumivé látky, stimulancia, halucinogeny (Zábranský, 2003). Přírodní drogy Skupina přírodních drog je v rostlinné podobě a není třeba ji dále chemicky upravovat. Mohou se ihned uţívat, jsou to například opium, durman, lysohlávka meskalin, kanabis. Polysyntetické drogy Do skupiny polysyntetických drog se řadí drogy v rostlinné podobě, které se musí chemicky upravit před uţitím. Příkladem takových drog je kokain, heroin, morfin. Syntetické drogy Syntetické drogy jsou vyrobeny chemickou cestou. Jsou to drogy jako LSD, pervitin, MDMA, těkavé látky a jiné (Šindelář, 2007). Drogy můţeme dělit podle míry rizika vzniku závislosti na měkké a tvrdé, nebo lehké a těţké. Příkladem tzv. lehkých drog je káva, tabákové výrobky všeho druhu, produkty konopí a alkohol. V Holandsku se dělí drogy na skupiny s akceptovatelným a přijatelným rizikem a na skupinu s rizikem nepřijatelným (Presl, 1995). 16

17 Dále můţeme drogy dělit podle převládajícího efektu na lidský organismus zdravého jedince: cannabinonidy (konopné drogy); halucinogeny (psychedelika); opiáty; psychofarmaka (trankvilizéry); stimulační drogy; těkavé látky (Drogy v dnešní společnosti, 2008). 4.1 Cannabinoidy (konopné drogy) Do kategorie konopných drog se řadí marihuana a hašiš. Obě drogy jsou produktem rostliny konopí setého (Cannabis sativa). Konopí se pouţívalo jako rostlinné léčivo jiţ od pradávných dob. Zmiňují se o něm asyrské kamenné desky ze sedmého století před naším letopočtem a čínský lékařský text datovaný kolem roku 2700 př. n. l., který uvádí konopí jako rostlinný lék. Konopí se nepouţívá pouze jako psychotropní látka, vyuţívá se pro výrobu rybářských sítí, provazů a olejů. V lékařství se pouţívá na sníţení nitroočního tlaku při zeleném zákalu, potlačení ţaludečních nevolností po chemoterapii a ke sníţení bolesti svalů a kostí. Uţívání jako rekreační drogy se nejvíce rozvinulo ve 20. století, zpočátku mezi černošskou komunitou, hudebníky, hazardními hráči a dalšími lidmi ţijícími na okraji společnosti. Postupně se dostala do bělošských univerzitních kolejí, odkud se rozšířila do všech vrstev společnosti (Shapiro, 2005). Průkopnická, skoro detektivní práce Raphaela Mechoulama a jeho kolegů z jeruzalémské univerzity v 70. letech minulého století, odhalila, ţe hlavní psychoaktivní sloţkou této rostliny je poměrně sloţitá látka, nazvaná delta-9-tetrahydrokanabinol, ve zkratce THC. Sušina běţného konopí obsahuje přibliţně 3 aţ 4 % THC. Nové kultivary pěstované v ideálních podmínkách mohou mít obsah THC ve vysušeném materiálu aţ 20 % (Iversen, 2006). 17

18 Marihuana Nejčastěji se z konopí uţívají sušené listy a květy. Tato kombinace se nazývá marihuana (viz příloha č. 2, obr. 1), která se nejčastěji kouří ve formě cigaret, tzv. jointů, nebo v různých druzích dýmek. Inhalace kouře je nejrychlejší a nejefektivnější cestou, jak dopravit THC do mozku, podobně jako u nikotinu. Projevy intoxikace konopnými drogami se do určité míry podobají účinkům alkoholu. Nejobvyklejšími projevy jsou pocit uvolnění, často aţ nekontrolovatelný smích a zpomalené vnímání času. Ve vysokých dávkách můţe THC vyvolat mírné halucinace. Po odeznění účinků se u uţivatele většinou dostavuje únava a spánek (Iversen, 2006). Hašiš Hašiš (viz příloha č. 2, obr. 2) se získává zpracováním zralých květů samičí konopné rostliny. Hašiš je pryskyřice a má různou kvalitu, barvu a konzistenci, často v závislosti na způsobu zpracování, charakteru a kvalitě výchozí suroviny. V hašiši bývá obvykle koncentrace THC asi pětkrát vyšší neţ u marihuany (Miovský, 2008). 4.2 Psychedelika (halucinogenní drogy) Jak uvádí Presl (1995), psychedelika neboli halucinogenní drogy, jsou látky jak přírodního, tak syntetického původu, jejichţ základním efektem při poţití je změna vnímání. LSD (viz příloha č. 2, obr. 3) neboli diethylamid kyseliny d-lysergové byla objevena víceméně náhodou v laboratořích firmy Sandoz v roce 1943, pět let po objevení samotné kyseliny lysergové. První intoxikaci prodělal sám objevitel, švýcarský chemik A. Hofman. Pomocí LSD se snaţil objevit příčiny vzniku psychického onemocnění schizofrenie. Z důvodu nevypočitatelnosti účinků LSD byla zastavena výroba a experimenty s touto látkou na poli oficiální psychiatrie (Presl, 1995). Dnešní podoba LSD je ve formě papírových čtverečků napuštěných roztokem LSD, nebo v malých granulích, většinou tmavomodré či zelené barvy. Obě formy se uţívají perorálně, postupným rozpouštěním v ústech pod jazykem (Kalina et al., 2003). 18

19 Psilocybin Psilocybin je další halucinogenní látka, která je obsaţená v houbě rodu lysohlávek. Tato historicky velmi stará a známá droga patří u nás k nejrozšířenějším přírodním halucinogenním látkám. Uţívá se perorálně. Účinky psilocybinu a LSD jsou velmi podobné (Kalina et al., 2003). MDMA (extáze) MDMA (viz příloha č. 2, obr. 4) byla jako účinná látka syntetizována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Nikdy však nebyla komerčně vyráběna a pouţívána k těmto účelům. Chemicky je látka odvozena od amfetaminu, patří mezi fenyletylaminy a chemický název je 3,4-metylendioxy-N-metylmetamfetamin, tedy ve zkratce MDMA. V čisté formě je to bílá, krystalická, silně hořká látka. Na drogovém trhu je obyčejně dostupná ve formě tablet či kapslí. Tabletky bývají různého tvaru, obsah účinné látky bývá průměrně mezi mg. Pro většinu uţivatelů je toto mnoţství běţnou denní dávkou. V šedesátých letech minulého století byla vyuţívána v psychoterapii. MDMA se podávala pacientům pro zlepšení komunikace a k uvolnění při léčení posttraumatických stresových poruch. Poté, co byla prokázána neurotoxicita MDMA, bylo její další legální pouţívání zakázáno. Dnes patří extáze mezi nejrozšířenější drogu uţívanou mladými lidmi na tanečních diskotékách všude na světě. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a psychedelik. Vedle svého stimulačního účinku, podobného jako u amfetaminu, obvykle vyvolává příjemné, snadno kontrolovatelné emoční stavy s relaxací bez pocitů strachu, pocity štěstí, blaha a to vše někdy můţe být doprovázeno halucinacemi (Kalina et al., 2003). 4.3 Opiáty U opiátů je psychotropní látkou opium, které je získáváno z nedozrálých zelených makovic (viz příloha č. 2, obr. 5). Jiţ v Mezopotámii se nedozrálé makovice pouţívaly k vytváření odvarů jako léku proti bolesti (Shapiro, 2005). Ve vzkvétajících průmyslových oblastech Anglie se koncem 18. století stalo opium masovou drogou. Bylo lacinější neţ alkohol a dělníci ho konzumovali ve velkém mnoţství. 19

20 Morfin Roku 1804 lékárník Friedrich Wilhelm Sertürner získal z opia hořký krystalický prášek morfin. Jméno dostal po Morpheovi, řeckém bohu spánku. Objev znamenal počátek moderní anestezie. Roku 1827 začala firma Merck s hromadnou výrobou morfinu (Göhlert, Kühn, 2001). Heroin Heroin (viz příloha č. 2, obr. 6) poprvé vyrobil v roce 1874 C. R. Alder Wright, chemik z nemocnice sv. Marie v Londýně. Dělal pokusy s morfinem, ve snaze objevit lék proti závislosti na morfinu. Po skončení svých pokusů Wright svůj nález odloţil a později ho získala německá farmaceutická firma Bayer. V roce 1897 firma Bayer navázala na práci Wrighta a uvedla heroin na trh ve více neţ dvaceti zemích jako lék na řadu chorob včetně závislosti na morfinu. Aţ počátkem dvacátého století lékárníci varovali před narůstající spotřebou preparátů s obsahem heroinu. Firma Bayer ukončila veškerou výrobu heroinových preparátů. Poptávka po této droze nastartovala nelegální trh. Heroin se můţe uţívat nasátím do nosu, kouřit nebo nitroţilně aplikovat. Působí pocitem vnitřního tepla, utlumením agrese a strachu před konfrontací s reálným světem (Shapiro, 2005). 4.4 Psychofarmaka (trankvilizéry) Trankvilizéry jsou drogy, které mají schopnost mírnit pocity úzkosti a neurotické projevy. Navozují stav uklidnění, neboli trankvilizaci. Dělí se na malé a velké trankvilizéry (Shapiro, 2005). Velké trankvilizéry (antipsychotika, nověji neuroleptika) Velké trankvilizéry jsou farmaka, která ovlivňují pozitivně pochody myšlení a pouţívají se při léčbě psychotických stavů. Zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, pacifikují neklidné a agresivní pacienty. Mají mnoho neţádoucích účinků, mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti a zhoršení sexuálních funkcí. 20

21 Malé trankvilizéry (anxiolytika nebo antifobika) Malé trankvilizéry odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení) (Drogová, 2010b). Benzodiazepiny V medicíně se jedná o vůbec nejpouţívanější psychofarmaka. Jedná se o poměrně mladou skupinu léků, které byly syntetizovány ve 20. století. Benzodiazepiny jsou jedny z nejčastěji uţívaných a také zneuţívaných psychofarmak. Často se ordinují lidem, kteří trpí úzkostnými stavy a ke zklidnění při poruchách spánku. Zneuţívají se v kombinaci s jinými látkami (alkoholem, heroinem, a jinými), jako doplňková droga. Takové uţívání je poměrně nebezpečné, protoţe benzodiazepiny, pokud jsou uţity v kombinaci s jinou tlumivou látkou, mohou způsobit úmrtí. Smrtelný můţe být také odvykací stav po jejich dlouhodobém uţívání. Neţádoucí účinky se zvýrazní ve vysokých dávkách a při dlouhodobém uţívání, nejvíce při zneuţívání a závislosti na benzodiazepinech. Mezi nejčastější neţádoucí účinky patří: únava a ospalost, která nastupuje jiţ v léčebných dávkách a s ní související prodlouţení reakčního času můţe vést k selhání při obsluhování strojů, např. při řízení auta; zmatenost při vyšších dávkách můţe dojít ke ztrátě orientace nejen v okolí, ale i v situaci, ve které se postiţený nachází; narušení krátkodobé paměti zvláště pokud je benzodiazepin uţit s jinou tlumivou látkou, např. s alkoholem nebo heroinem; ztráta motivace k řešení problému souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Člověk přestává mít potřebu sloţitou situaci řešit (Drogová, 2010a). Rohypnol (flunitrazepam) Patří mezi nezodiazepinová hypnotika, tzn., ţe se jedná o lék, který se uţívá k léčení poruch spánku. U léku zůstává zachováno i působení proti strachu a úzkosti, které mají ostatní látky této skupiny. Tento lék byl syntetizován v 70. letech 20. století ve Švýcarsku. Byl určen k léčení těţké nespavosti, kdy jiţ selhaly jiné způsoby léčby. Rohypnol bývá nejčastěji uţíván ústně ve formě pilulek často společně s jinými drogami či alkoholem, čímţ bývá dosahováno hluboké intoxikace. Lék bývá nejčastěji 21

22 uţíván lidmi, kteří berou drogy. Uţívají jej obyčejně jako drogu doplňkovou, kterou si vylaďují stav způsobený drogou hlavní (Drogová, 2010b). Rohypnol se řadí mezi velmi návykové látky. Jeho uţívání navozuje několik dalších vedlejších účinků, k nimţ patří ztráta motorické kontroly spolu se závratěmi, zmatení, ospalost a zaţívací potíţe. Při dlouhodobém uţívání vzniká psychická i fyzická závislost, pro dosaţení stejných účinků je nutné dávky zvyšovat. Po vysazení vzniká tzv. abstinenční syndrom, který můţe vést aţ ke smrti. Poţití vysokých dávek v kombinaci s ostatními drogami a alkoholem zesiluje vedlejší účinky a způsobuje smrt (Drogy, 2004). 4.5 Stimulační drogy Stimulancia neboli stimulanty jsou drogy, které působením na centrální nervový systém vyvolávají u uţivatele pocity pohody, síly, energie a sebevědomí. Sniţují chuť k jídlu, oddalují únavu a spánek. Jedním z představitelů těchto drog je pervitin (Shapiro, 2005). Pervitin Pervitin (metamfetamin) (viz příloha č. 2, obr. 7) byl syntetizován v roce 1888 v Japonsku. Tatáţ země pervitin pouţívala během druhé světové války pro sebevraţedné piloty kamikadze jako doping při jejich posledním letu. V polovině sedmdesátých let se jednomu člověku z praţského drogového podsvětí podařilo poměrně jednoduchým způsobem vytvořit pervitin s vyuţitím běţně dostupných látek. Hlavní sloţkou je efedrin, který se získává z běţně dostupných léků proti kašli. Na přelomu 70. a 80. let došlo k explozi uţívání pervitinu. Od té doby se stále pervitin drţí v České republice na prvních příčkách drogové problematiky (Drogy-info, 2003). Pervitin se nejčastěji uţívá nitroţilně a zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce, uţití vede k euforii, zlepšuje schopnost empatie, odstraňuje zábrany, sniţuje únavu uvolňováním zásob energie uloţené v těle (Shapiro, 2005). 22

23 Kokain Kokain (viz příloha č. 2, obr. 8) se získává z listů kokainovníku pravého, který roste zejména v jihoamerických Andách. Dřív neţ byl získán čistý kokain, kokové listy se pouze ţvýkaly. Tento způsob konzumace stále patří ke kaţdodennímu ţivotu příslušníků mnoha jihoamerických národů. Ţvýkání kokových listů u člověka vyvolává pocit blaţenosti a potlačuje hlad. Roku 1860 se německému chemikovi Albertu Niemannovi podařilo izolovat z kokových listů čistý kokain. Nová droga získala rychle vyuţití jako farmaceutikum, jako první účinné lokální anestetikum vhodné pro náročné operace oka a pro zubařské zákroky. Paradoxně se kokain vyuţíval při léčení závislosti na opiu. Následně se zjistilo, ţe kokain je také vysoce návykový, a tak z lékařské i medicínské praxe prakticky vymizel. Znovu se objevil jako rekreační droga. Nejběţněji je ve formě krystalického prášku, který se aplikuje nasátím do nosu (Iversen, 2006). Kokain navozuje pocit pohody, osvěţení, veselosti, sníţené vnímavosti k únavě a bolesti, větší výřečností, pocitem větší fyzické síly a vyšší duševní schopnosti (Shapiro, 2005). 4.6 Těkavé látky Těkavé látky jsou skupina návykových látek, které se označují jako prchavé, nebo inhalační drogy. Většinou se jedná o kapaliny s relativně nízkým bodem varu. Tyto látky se snadno odpařují i za pokojové teploty. Představiteli těkavých látek jsou některá rozpouštědla a ředidla barev. Patří sem i plynné látky, např. oxid dusný (rajský plyn) (Prev-Centrum, 1999). Tyto látky se uţívají vdechováním koncentrovaných par, často pod dekou, či s hlavou v igelitovém pytlíku. Ţádoucím efektem je stav jakéhosi polospánku, polovědomí, provázeného ţivými barevnými sny. Po delší době vdechování výparů toluenu dochází k zakalení vědomí, a jestliţe je jiţ toxikoman neschopen zastavit další přísun drogy, dochází ke stavu bezvědomí a následnému zastavení dechu a krevního oběhu, tedy ke stavu tzv. klinické smrti (Presl, 1995). 23

24 Mezi těkavé látky lze zařadit: Toluen - bezbarvá kapalina, která se získává z ropy, lehkého oleje nebo kokosových plynů. Toluen se pouţívá zejména k rozpouštění laků. Trichlorethylen - slouţí jako všestranné rozpouštědlo uţívané na některých průmyslových pracovištích. Oxid dusný (rajský plyn) - je plynná látka, která se pouţívá ke krátkodobým narkózám (Prev-Centrum, 1999). 24

25 5. DROGOVÁ ZÁVISLOST Existuje řada pojetí a definic drogové závislosti a závislosti na návykových látkách. Můţeme hovořit bezpochyby o onemocnění. Důkazem přijetí tohoto tzv. medicínského modelu závislosti bylo zařazení závislosti na alkoholu a na tzv. jiných návykových látkách do Mezinárodního klasifikačního seznamu onemocnění. Definice se časem proměňovaly, ale lze říci, ţe základ vţdy tvořilo několik bodů: a) nezvladatelná, neodolatelná touha po opakovaném uţívání drogy; b) tendence ke zvyšování dávek; c) existence psychické či fyzické závislosti na určité droze, vyjádřená přítomností tzv. abstinenčního syndromu psychického, nebo fyzického typu; d) negativní důsledky pro jedince a společnost (Presl, 1995, s. 11). Pojem drogová závislost je podle Světové zdravotnické organizace z roku 1969 definován jako duševní, a někdy také tělesný, stav vyplývající ze vzájemné interakce mezi organizmem a drogou. Tento stav je charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vţdy zahrnují puzení brát drogu stále, nebo opakovaně pro její účinky na psychiku, někdy také z obav před vznikem velice nepříjemných abstinenčních příznaků (Machová, Kubátová et al., 2009). 5.1 Vznik závislosti Závislost nevzniká u člověka okamţitě, nejdříve člověk prochází několika vývojovými stádii, jejichţ vrcholem je závislost. Doba a rychlost přecházení mezi jednotlivými stádii záleţí hlavně na vlastnostech psychoaktivní látky a individualitě člověka a na dalších činitelích, kterými můţe být stres a prostředí. Systematických členění stádií zneuţívání návykových látek existuje celá řada. 25

26 Zábranský (2003) rozlišuje čtyři vývojová stádia zneuţívání návykových látek: 1. Experiment Experimentátor bere drogy s druhými, jen pokud je mu to nabídnuto, poznává euforické záţitky. Není narušeno zdraví, pracovní způsobilost a výkonnost. Tento druh uţívání není finančně zatěţující pro dotyčnou osobu. V emocionální sféře převaţuje zvědavost. 2. Stádium aktivního vyhledávání V této fázi se uţivatel drog sdruţuje s ostatními uţivateli, vyděluje se od původního okruhu lidí. Vytváří si vlastní zdroje a zásoby drog, dělí se s ostatními spoluuţivateli. Zdravotní stav je obvykle ještě nenarušený. Dostavují se první dojezdy a kocoviny. Pracovní aktivita je občas narušena a vznikají výdaje za drogy. V pocitové oblasti vyhledává slast, ale proţívá i dysforie (negativní pocity). 3. Stádium zaujetí drogou Projevuje se narůstající spotřebou drog a peněz za ně utracených. Uţivatel se distancuje od svého prostředí, mění své dosavadní postoje. Objevují se poruchy výţivy a spánku. Na pracovišti podává horší výkony, mívá výpadky, chodí neupravený. Na pocitové úrovni se projevuje časté střídání nálad, pokusy sebekontroly nad situací a nepříjemnými stavy. 4. Stádium závislosti Lţe, krade, prodává drogy, půjčuje si peníze na dluh. Drogy často uţívá i sám a ve vysokých dávkách. Zdraví je narušeno mnohočetnými fyzickými i duševními problémy, mívá neupravený zevnějšek. Ztrácí práci, má výrazné finanční problémy. Drogy bere, aby se cítil normálně, překonává pocity viny, je plně zaujat drogami (Zábranský, 2003). 26

27 Atterburn a Burns (1995) uvádí čtyři stádia uţívání návykových látek: 1. První pokusy s drogami obvyklý věk dítěte: druhý stupeň základní školy; přileţitostné pití piva, vína, kouření cigaret, marihuany, čichání chemických látek (lepidlo, čisticí prostředky, spreje apod.), obvykle o víkendu nebo o prázdninách s přáteli; omezená tolerance sniţuje potřebu přejít na silnější drogy; motivem bývá touha vyrovnat se dospělým a zaujmout oblíbené vrstevníky; první pokusy doprovází útěky z domu, nepromyšlené jednání, vzdorovitost vůči rodičům. 2. Pravidelnější užívání obvyklý věk dítěte: střední škola; tolerance organismu se zvyšuje v závislosti na zvyšování dávek, na večírcích jsou běţné sudy piva, marihuana, hasiš, extáze; motivem bývá touha nestát mimo partu; rodící se závislost doprovází častý pobyt mimo domov, nezřídka i přes noc, o víkendech, pozdní příchody, nezájem o domácí dění; noví přátelé, kteří nejsou představeni rodičům, nezájem o přátele původní; zapírání mnoţství vypitého alkoholu a utracených peněz před rodiči, záškoláctví a zhoršení prospěchu, absence i v ostatních aktivitách, zvláště sportovních, poruchy paměti; začíná se projevovat starost o denní dávku a pití či uţívání drogy se rozšiřuje z večírků do kaţdodenního ţivota; pozvolný přechod k silnějším látkám - kokainu, speedu nebo uklidňujícím prostředkům. 3. Každodenní touha po droze uţívání tvrdých drog (kombinace amfetaminů, barbiturátů, pervitin, kokain, LSD); zvyšující se potřeba stavů navozených drogou a současně potřeba finančních prostředků, mnoţí se domácí krádeţe a posléze i krádeţe mimo domov; 27

28 stav navozený drogou se stává běţným stavem závislého, uţívá ji většinou sám, ne uţ ve skupině; nutný kontakt s dealerem, moţné přestoupení zákona o přechovávání a uţívání drog; zapírání závislosti před širším okolím, ztráta nejlepších přátel, rostoucí izolace; stále častější záškoláctví, absolutní nezájem o další aktivity, hádky s rodiči; postupné vnitřní přijetí identity narkomana, stavy apatie. 4. Závislost stav navozený drogou je jiţ pociťován jako normální stav, zatímco stav bez drogy je jiţ nemyslitelný; přechod k levnější variantě, navázání kontaktu s dalšími pokročilými narkomany; ubývání na váze, zdravotní potíţe, problémy s pamětí a soustředěním, nervozita, stavy úzkosti, úvahy o sebevraţdě; rostoucí pocit viny, postiţený cítí, ţe nejedná správně, ale je neschopen cokoliv změnit; trvalá absence ve škole, izolace od dřívějších aktivit, celodenní honba za drogou; paranoia, ztráta kontroly nad sebou samým. 5.2 Předpoklady závislosti Drogová závislost můţe vzniknout z mnoha důvodu, můţe to být pouze jeden, nebo více faktorů. Jak uvádí Arterburn a Burns (1995), můţeme důvody k závislosti na drogách rozdělit na šest faktorů: 1. Biologický předpoklad - je dokázáno, ţe závislost na chemické látce můţe být geneticky podmíněna. Aţ 50 % pacientů většiny protialkoholních a protidrogových léčeben má alespoň jednoho z rodičů alkoholika. 28

29 2. Postoj rodičů - Nejsilnější vliv na děti je ze strany rodičů. Děti od nejútlejšího věku nevědomky opakují, co vidí u svých rodičů. 3. Životní krize - Děti, stejně jako dospělí, se musí vyrovnávat se zátěţovými situacemi, nemocemi, rozvody rodičů, změnami ve vztazích. Stejně jako dospělým, i dětem mohou alkohol a drogy slouţit k umrtvení bolesti. 4. Tlak okolí - Touha mladého člověka je být akceptován mezi vrstevníky. Nemůţeme očekávat, ţe tento tlak mladiství ustojí jenom proto, ţe jsme jim to přikázali. Jediný způsob je, ţe děti pochopí, jaký vliv na ně jejich přátelé mají. Důleţité je vytvoření sebeúcty nezávisle na mínění dominantnějších vrstevníků. 5. Vztah rodičů k dětem - Mnoho rodičů se úplně vzdává snahy investovat čas do vytvoření kvalitního rodinného prostředí. Zapomínají na lásku, starostlivost, ale i přísnost. 6. Deprese - Deprese nejčastěji vzniká z nudy. Projevem je bezdůvodná nervozita a špatné soustředění při obyčejných činnostech a následné bolesti hlavy. 5.3 Projevy závislosti U závislých lidí na drogách můţeme pozorovat znaky závislosti: silná touha uţívat látku, téţ nazývaná jako baţení, nebo-li carving. V roce 1955 se shodla komise odborníků Světová zdravotnická organizace se shodla na definici baţení, jako touze pociťovat účinky psychoaktivní látky, s kterou jiţ měla osoba dříve zkušenost (Nešpor, 2000). 29

30 Nešpor (2000) popisuje následující projevy závislosti: Potíže v sebeovládání Je zřejmé, ţe uvedený znak úzce souvisí s baţením. U většiny lidí baţení zhoršuje sebeovládání, jejich silná touha jim narušuje jejich zábrany v chování, najdou se ale i výjimky. Somatický (tělesný) odvykací stav Je to stav, při kterém organismus reaguje na nedostatek látky v těle a vyvolává somatické symptomy. Mohou to být například křeče, průjmy, zvracení, bolesti kloubů, bolesti hlavy, pocení, zimnice a nervozita. Nejčastěji při odvykacích stavech dochází k negaci účinku dané látky. Např. opioidy působí protikřečově a zuţují zornice při odvykacím stavu, dochází k opačným jevům. Není to ale pravidlem. Růst tolerance Projevuje se tím, ţe k dosaţení stejného účinku je třeba stále vyšších dávek návykové látky. Zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku niţší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Další moţnosti je, ţe látka můţe být rychleji odbourávána organismem. Naopak pokles tolerance můţe být zapříčiněný poruchou orgánů, předchozí abstinencí nebo psychologickými vlivy. Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů Znamená to sníţený zájem o činnosti, které nesouvisí s drogami. Tito lidé přestávají mít zájem o rodinu, své partnery a koníčky, někteří stráví všechen svůj čas získáváním látky. I v méně extrémních případech se však jedná o mnoho hodin týdně. Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků Jasným důkazem tohoto projevu závislosti je, kdyţ uţivatel pokračuje v braní drog i přes jasné projevy negativních důsledků (Nešpor, 2000). 30

31 5.4 Psychická závislost Psychickou závislostí rozumíme zvláštní ladění psychiky, které nutí jedince k periodickému nebo soustavnému poţívání látky. Uţivatel tak činí proto, aby si navodil příjemný psychický stav, eventuálně zabránil vzniku nepříjemných pocitů a nálad. Tento pojem je nutno chápat velmi široce. Mnoho toxikomanů pod pojmem příjemný psychický stav nemyslí euforii, povznesenou náladu, pocit blaţenosti a slasti, ale nezřídka stavy opačné. (Janík, Dušek, 1990). Psychická závislost vzniká určitým druhem návykové paměti, která se vícenásobným pouţitím vytváří v mozku a funguje právě tak, jako kdybychom se učili nazpaměť básničku. Chemické látky, které předávají informaci v mozku, dál vytvářejí cestu. Z malé silničky transportu informací se tak stává dálnice a kaţdým uţitím je lépe vybavena. Přání zaţívat znovu a znovu opojení svádí k častějšímu uţívání a nakonec vede k psychické závislosti. Psychická závislost v pojetí klinické psychiatrie přetrvává po celý ţivot. (Gohlert, Kuhn, 2001). 5.5 Fyzická závislost Fyzická závislost znamená adaptaci organismu na poţívanou látku. Dojde k tomu, ţe uţívaná látka se stane nutnou součástí metabolismu a její vynechání pak vede ke vzniku abstinenčních příznaků (Janík, Dušek, 1990). Při absolutní nebo relativní abstinenci, tedy kdyţ úplně chybí substance, nebo se redukuje dávka, dochází k mučivým abstinenčním jevům. Základem je skutečnost, ţe se biochemické hospodářství konzumenta nastaví na substanci a po určité době můţe fungovat jen s drogou. Chybí-li substance, zhroutí se biochemické hospodářství, dochází k abstinenčním příznakům. (Gohlert, Kuhn, 2001). Fyzické projevy při odnětí dávky Lze je rozdělit na znaky aktivace a na znaky tlumivé. 31

32 Znaky aktivace Stupeň 1 - vyraţení potu, zvýšená dráţdivost, třes, rozšíření zornic, zvýšené reflexy, zvracení, nevolnost, průjmy; Stupeň 2 - zmatenost, horečka, vysoký tlak, bušení srdce; Stupeň 3 - psychotické znaky, poruchy vědomí, poruchy srdečního rytmu; Stupeň 4 - záchvaty křečí, šok, ztráta vědomí aţ kóma, ohroţení ţivota. Tlumivé znaky Stupeň 1 - zákal vědomí: zmámenost, somnolence (spavost); Stupeň 2 - zákal vědomí: kóma, pokles krevního tlaku; Stupeň 3 - kóma s ochrnutím dýchání; Stupeň 4 - poškození mozku, postupně bez reflexů, schází obrana proti bolesti, pokles dechové frekvence, krevního tlaku, tepu, ohroţení ţivota (Gohlert, Kuhn, 2001, s. 23). 32

33 6. VLIV DROG NA FYZICKÉ, PSYCHICKÉ A SOCIÁLNÍ ZDRAVÍ JEDINCE Jak uvádí Shapiro (2005), vliv drog na jedince záleţí na třech faktorech: Povaha samotné drogy; Vyladění; Prostředí. Povaha samotné drogy Různé drogy mají odlišné účinky. Lze je rozdělit na drogy: s tlumivým účinkem na centrální nervový systém, jakými jsou alkohol a sedativa; s budivým účinkem na centrální nervový systém, kterými jsou amfetamin a kokain; měnící vnímání, příkladem je LSD. Vyladění Tím je myšlen soubor očekávání uţivatele od drogy na základě sdělení informací od jiných uţivatelů, nebo z předchozí zkušenosti s konkrétní drogou. Vyladění můţe hodně ovlivnit to, jak droga bude působit. Mnoho lidí uvádí, ţe kdyţ poprvé zkoušeli marihuanu, nestalo se nic zvláštního. Aţ při dalším uţívání se postupně dostavily očekávané účinky. Jako kdyby se museli naučit od ostatních uţivatelů, jak správně reagovat na podání drogy. Také momentální nálada hraje velkou roli. Pokud uţijeme drogu, kdyţ je nám špatně, můţe náš smutek spíše prohloubit. Prostředí Mladí lidé často uţívají drogy na nebezpečných místech, kterými jsou opuštěné budovy v blízkosti vodních toků, nebo ţelezničních tratí. Důvodem je skrytí se před dospělými. Kromě toho, ţe tato místa jsou sama o sobě nebezpečná, má zde daleko horší přístup případná pomoc. Podobným problémem je uţívání extáze v klubech, kde lidé tančí po celé hodiny v přeplněném prostředí a lehko se přehřejí a dehydrují. Výjimkou není smrt. 33

34 V případě halucinogenů jako LSD bude opět výsledek horší, pokud osoba uţije drogu v neznámém prostředí mezi neznámými lidmi. Dále existuje řada činností a okolností, které zvyšují základní stupeň nebezpečí z uţívání rekreačních drog (Shapiro, 2005). 6.1 Fyzické vlivy Zdraví dělíme na fyzické a psychické. Fyzické (somatické) zdraví je neoddělitelné od psychického. V případě ţe ho poškodíme, má to vliv na celou osobnost člověka. Vlivy drog dle Zábranského (2003), dělíme na: přímé vlivy drogy Fyzické zdraví u jedince je ovlivněno v přímém v důsledku interakce účinné psychotropní látky s organismem. Jsou to zdravotní komplikace, které daná droga nejčastěji způsobuje jak v oblasti somatické, tak i v psychické. Zdravotní rizika se liší podle dané látky a individuality člověka. nepřímé vlivy drogy Fyzické zdraví jedince není ovlivněno jen přímým působením dané látky, ale i příměsemi, kterými se ředí drogy. K naředění drogy heroin se pouţívá směs kofeinu a fenacetinu nebo zcela jiné látky jako jsou prací prášky, omítka nebo hašené vápno. Dále jsou to důsledky způsobu aplikace drogy poškození nosní přepáţky od šňupání drogy; poškození plic důsledkem kouření; různé záněty, trombózy atd. (Zábranský, 2003). 34

35 6.2 Psychické vlivy Ve spojení s problémovým uţíváním drog se mnohdy vyskytují psychické poruchy a onemocnění. Výskyt úzkostných a depresivních poruch je mezi uţivateli drog vyšší neţ v běţné populaci (Gossop, 2009). Mezi nejčastější onemocnění patří nejrůznější psychické poruchy osobnosti v podobě degradace osobnosti, vznik chronických psychóz, depresivních stavů a úzkostí. Často dochází k silným destruktivním změnám osobnosti následkem dlouhodobého uţívání psychotropních látek. Tyto změny mohou mít za důsledek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (Vykopalová, 2001). Pro jednotlivé druhy drog nelze vytipovat jednoznačně charakteristické psychopatologické obrazy psychóz a jejich průběh. Můţe vzniknout mnoho onemocnění, často si vyţádají různě dlouhou hospitaci a léčbu na odborném lůţkovém psychiatrickém oddělení (Skála et al., 1987). 6.3 Sociální vlivy Uţívání drog má na jednice negativní sociální vliv. Je to vymezení sociálních vztahů na malou skupinu lidí s podobnými návyky. Vlivem drog jedinec sniţuje kontakt s rodinou, dětmi, či s partnery. Drogy negativně ovlivňují pracovní schopnosti jedince v zaměstnání. Se stoupající tolerancí a závislostí přicházejí vyšší nároky na financování drog, které neblaze ovlivňují stravování, bydlení a ţivotní styl. Jedinec méně vnímá normální potřeby, jakými jsou hlad, bolest a nepohodlí, všechny tyto potřeby jsou utlumovány drogou, coţ vede k zanedbávání vlastní osoby (Shapiro, 2005). 35

36 7. PREVENCE Během prezidentské kampaně v USA v roce 1988 poprvé obě volební strany označily zneuţívání drog za největší národní problém. Dodnes se ţádné vládě nepodařilo úplně zamezit přísun drog do země. Jedinou moţností je prevence. (Arterburn, Burns, 1995). Ohroţeny mohou být nejen jedinci s dysfunkčních rodin, kteří neměli moţnost se naučit jiným neţ maladaptivním vzorcům chování, ale i děti z hyperprotektivního rodinného prostředí. Někteří rodiče se snaţí své potomky nevystavovat nedostatku a nezatěţovat je poţadavky disciplíny a důsledností. Nechtějí své děti vystavit odříkání a kázni. Jestliţe se děti nenaučí od svých rodičů přijmout občasné NE, nejsou dobře trénovány pro dospělý a odpovědný přístup k ţivotu. Ten jim připadá příliš náročný a nespravedlivý. Špatná připravenost znamená i sníţení prahu zranitelnosti vůči ţivotním nárokům a stresům (Jedlička, Koťa, 1998). 7.1 Primární prevence Cílem primární protidrogové prevence je předejít zneuţívání drog. Cílovou skupinou je dosud nezasaţená populace. Jejím obecným cílem je odradit od uţívání nelegálních drog (Zábranský, 2003). Stěžejním způsobem primární prevence je: Sniţování poptávky po drogách má vést k co moţná nejmenšímu počtu těch, kteří budou chtít s drogami experimentovat nebo je pravidelně uţívat. Zpravidla se používají dvě metody: prevence nespecifická přestavují ji všechny aktivity vedoucí k rozvoji harmonické osobnosti, patří sem různé moţnosti trávení volného času; prevence specifická - hovoří přímo o drogách, jejich účincích, vzhledu. V dřívějších dobách byla tato metoda povaţována za nebezpečnou. 36

37 Svým způsobem vzbuzuje zvědavost a chuť drogu okusit (Noţina, Hlavatý, 1995). selektivní prevence - zaměřuje se na rizikové skupiny, jako jsou ţáci speciálních škol, handicapovaní, sídlištní party apod.; indikovaná prevence - se věnuje rizikovým jednotlivcům: sourozencům a dětem závislých osob, šikanovaným dětem, dětem s poruchami chování apod. (Machová, Kubátová et al., 2009). 7.2 Sekundární prevence Představuje veškeré aktivity cíleně zaměřené na předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které jiţ drogu uţívají (Machová, Kubátová et al., s. 84). Poukazuje na negativní dopady drogy, kterou uţivatel uţívá. Drogy poškozují zdraví a sociální vnímání a sociální vztahy člověka. Nabídnutí lepší alternativy vyuţití volného času a získání příjemných pocitů. Poukázání na to, co mu vše droga vezme. Léčba se principiálně rozlišuje na léčbu vedoucí k abstinenci, výjimečně na léčbu vedoucí ke kontrolovanému uţívání a v posledním směru na léčbu s udrţovací substitucí, kdy je podávána náhraţka drogy, tedy substituční látka. U léčby závislosti na opiátech se můţe podávat metadon nebo buprenorfin. Léčebné úsilí se obvykle neomezuje jen na jedince, ale zaměřuje se také na rodinu (Kalina et al., 2008). Léčba probíhá: odpoutáním od prostředí, které umožňuje žít závislým způsobem života; detoxifikací v širším smyslu slova (substance, vztahy, prostředí, návyky); pohledem zpět na uplynulé životní události; konfrontací s tím, co poškozuje a zraňuje; konfrontací s tím, co závislý jedinec poškodí nebo koho zraní; rozpoznáváním, pochopením a přijetím odpovědnosti za svůj život; vytvářením náhledu na souvislosti abúzu návykové látky a špatné životní strategie; 37

38 znovu-objevováním pocitů a emocí a učení k adekvátnímu vyjadřování a vlastnění pocitů (namísto projekce); možností uvědomit si reálné vztahy a vazby ke svému okolí (rodině, přátelům); hledáním smyslu života, životních hodnot; hledáním vztahu k nějakému vyššímu ideálu, principu, k pravému Já; hledáním nástrojů k provádění změn a jejich udržení v každodenním životě; upevňováním hodnot souvisejících s nabytou abstinencí (Kalina et al. 2008). 7.3 Terciární prevence Terciární prevencí je: 1. resocializace či sociální rehabilitace u klientů, kteří prošli léčbou vedoucí k abstinenci nebo se zapojili do substituční léčby a abstinují 2. intervence u klientů, kteří aktuálně drogy uţívají a nejsou rozhodnuti uţívání zanechat (souborně zvané harm reduction ) (Kalina et al., 2003) Terciární prevence je zaměřena na ty uţivatele, kteří nejsou schopni nebo ochotni se uţívání drog vzdát. Cílem intervencí opatření je předejít či změnit rizikové chování, jeţ můţe mít za následek poškození či zhoršení jejich zdravotního stavu, nebo jejich sociální situace. (Zábranský, 2003 s. 57). Hlavním cílem je vzdělávání uţivatelů drog o zásadách hygieny, moţnostech zdravotní péče a o rizicích a následcích rozdílných způsobů uţívání drog. Ze zdravotního hlediska je snaha, aby uţivatelé drog pouţívali čisté injekční jehly a stříkačky a vitamíny pomáhající v obranyschopnosti těla (Zábranský, 2003). 38

39 7.4 Prevence na středních školách Škola jako instituce, která udrţuje kontakt s dítětem po mnoho let mnoho hodin denně, hraje jednu z velmi důleţitých úloh v oblasti prevence vzniku drogového problému (Hajný, Klouček, Stuchlík, 1999). Systém školské primární protidrogové prevence je v kompetenci MŠMT ČR a je zajišťován školními, okresními a krajskými metodiky prevence, metodicky řízenými z MŠMT ČR. Základním principem strategie protidrogové prevence ve školách a školských zařízení je výchova dětí a mládeţe ke zdravému ţivotnímu stylu, pozitivnímu sociálnímu chování a rozvoji osobnosti. Strategie prevence je zaměřena na zvyšování odolnosti dětí a mládeţe vůči drogám a dalším sociálně patologickým jevům. Kromě těchto interních školních programů jsou ve školách realizovány i další projekty iniciované institucemi zapojenými do protidrogové prevence. Příkladem mohou být projekt Fit in nebo peer programy a další (Machová, Kubátová et al., 2009) Minimální preventivní program Minimální preventivní program (dále MPP) je základní strategií prevence sociálně patologických jevů školy, školského zařízení. MPP je vypracován vţdy na příslušný školní rok (krátkodobé cíle primární prevence) nebo v časově delším horizontu (dlouhodobá preventivní strategie). MPP je součástí výchovně vzdělávacího programu školy. Odráţí specifikace regionu, školy (školského zařízení) a vţdy vychází z aktuální situace na škole a reflektuje evaluaci průběhu předchozího období (školního roku), (Pedagogicko, 2010). Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního programu (dále MPP) se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke standardním činnostem školního metodika prevence, při tvorbě a vyhodnocování MPP školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v Pedagogicko-psychologické poradně. Škola vţdy zpracovává MPP, který podléhá kontrole České školní inspekce (Věstník, 2007a). Minimální preventivní program je tvořen na základě metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, ţáků a studentů ve školách 39

40 a školských zařízeních v souladu s 29 odst. 1 a 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeţe, Národní strategie protidrogové politiky, Strategií prevence kriminality a Strategií prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy: a) vymezuje terminologii a začlenění prevence do školního vzdělávacího programu; b) popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu pedagogického pracovníka; c) definuje Minimální preventivní program; d) doporučuje postupy škol a školských zařízení při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeţe (Věstník, 2007b) Role školy V současné době mají školy moţnost vybrat si komplexní preventivní programy, které jsou realizovány ve spolupráci s externími organizacemi, zabývající se prevencí v drogové problematice. Jsou to střediska výchovné péče, nebo nestátní neziskové organizace, které nabízejí práci se studenty a dětmi. Program prevence těchto středisek probíhá nejčastěji formou besed a přednášek. Další moţností je zahrnutí různorodých aktivit přímo do průběhu výuky. To ovšem od školy vyţaduje kvalitní průpravu pedagogického sboru a spolupráci s těmito institucemi. Principem je vhodně propojit učební látku s tématy prevence a současně kvalitně implementovat komplexní program v průběhu celého školního roku, s důrazem na efektivní a přirozenou součást edukačního procesu. Ze zkušeností vyplývá, ţe tyto postupy optimálně zvládají hlavně první stupně škol (Krejčová, 2011). 40

41 7.4.3 Kompetence učitele a drogová závislost Odborné a profesionální kompetence učitele procházejí tak jako u ostatních profesí vývojem. Základem je učitelovo osvojení v základech diagnostických dovedností a zvýšené citlivosti ke změnám chování, které by mohly ukázat začínající závislost. Osvojení těchto dovedností vyţaduje hlubší porozumění problematiky ze strany pedagoga. Je nutná vzdělanost pedagogů v dané problematice, jestliţe po nich ţádáme včasné a správné kroky při intervenci ţáků (Jedlička, Koťa, 1998). 41

42 II. PRAKTICKÁ ČÁST 8. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM 8.1 Specifikace dotazníku Dotazník (viz příloha č. 1), je zaměřený na drogovou problematiku a byl předloţen ţákům v tištěné formě. K jeho vyplnění postačovalo zaškrtnout políčko se zvolenou odpovědí, nebo připsaní krátké odpovědi. V úvodu dotazníku byly napsány instrukce k vyplnění, sdělení o anonymitě dotazníku a krátké poděkování respondentovi. Dotazník obsahoval celkem 19 otázek. Některé otázky umoţňovaly respondentovi zvolit více odpovědí, na tento druh otázek byl dotazovaný upozorněn slovy můţeš zvolit více odpovědí. Otázka číslo 7 rozřazovala respondenty, kteří uţili či neuţili drogu. Respondenti, kteří uvedli, ţe drogu nezkusili, vynechali otázky č. 8 aţ 12. V závěru dotazníku bylo opětovné poděkování. 8.2 Charakteristika zkoumané školy Stření odborná škola zahradnická a Střední odborné učiliště Rajhrad je největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a významnou střední zahradnickou školou v ČR s dlouholetou tradicí, s kvalitními výchovně vzdělávacími výsledky a dobrou perspektivou dalšího uplatnění budoucích absolventů na našem i evropském trhu práce. Škola úzce spolupracuje se zahradnickými školami v rámci celé EU. Poskytuje veřejnosti širokou nabídku vzdělávacích a jiných zahradnických sluţeb. V současné době nabízí pět oborů vzdělání. Obory výučním listem: Opravář zemědělských strojů; Zahradník. Obory s maturitní zkouškou: Zahradnictví nástavbové studium pro obor Zahradník; Ekologie a ţivotní prostředí; Zahradnictví. (Střední, 2012a). 42

43 9. VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ Jedním z kritérií, které bylo v dotazníku zjišťováno, je pohlaví respondenta. Z celkového počtu 47 respondentů bylo dívek 55,3 % a chlapců 44,7 %. Z výsledků je patrné, ţe zastoupení dívek a chlapců je poměrně vyrovnané (viz tab. 1, graf 1). Tab.1 Četnost dívek a chlapců Pohlaví n i p i [%] Dívky 26 55,3 Chlapci 21 44,7 Celkem ,0 Četnost dívek a chlapců 44,7 % 55,3 % Dívky Chlapci Graf 1 Četnost dívek a chlapců Další kritérium zjišťovalo věkové zastoupení respondentů. Největší zastoupení bylo 18letých (46,8 %); 19letých (36,2 %); 20letých (8,5 %); 22letých (4,3 %) a 21 a 23letých bylo shodně 2,1 % respondentů. Věkové zastoupení respondentů je ovlivněno tím, ţe všichni dotazovaní jsou ţáci 3. ročníků (viz tab. 2, graf 2). 43

44 Tab.2 Věkové zastoupení respondentů Respondenti Věk n i p i [%] , , , , , ,1 Celkem ,0 Věkové zastoupení respondentů Četnost 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Věk Graf 2 Věkové zastoupení respondentů Dotazník byl rozdán ţákům tří oborů. Dvěma učebním oborům Zahradník (19,1 % respondentů) a Opravář zemědělských strojů (38,3 % respondentů). Třetím je maturitní obor Zahradnictví (42,6 % respondentů) (viz tab. 3, graf 3). Tab.3 Zastoupení respondentů v oborech Obor n i p i [%] Zahradník 9 19,1 Opravář zem. Strojů 18 38,3 Zahradnictví 20 42,6 Celkem ,0 44

45 Zastoupení oborů 42,6 % 19,1 % 38,3 % Zahradník Opravář zem. Strojů Zahradnictví Graf 3 Zastoupení respondentů v oborech Otázka č. 1: Kterou nelegální drogu nebo které drogy znáš? (To znamená, že víš, jak droga vypadá, jaké účinky má a jaké má dopady na lidský organismus.) (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit, kolik z dotazovaných respondentů má základní informace o drogách (marihuana, extáze, hašiš, pervitin, LSD, heroin, kokain), jejich vzhledu a dopadech na lidský organismus. Z výsledků je patrné, ţe nejznámější drogou pro ţáky je marihuana, kterou uvedlo 93,6 % respondentů. Další uvedené drogy jsou pro respondenty poměrně stejně známé: extáze 59,6 %; hašiš 46,8 %; pervitin a heroin 51,1 %; LSD 40,4 % a kokain 55,3 % (viz tab. 4, graf 4). Tab.4 Znalost drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Marihuana 9 100, , , ,6 Extáze 5 55, , , ,6 Hašiš 3 33, ,6 9 45, ,8 Pervitin 2 22, , , ,1 LSD 2 22,2 8 44,4 9 45, ,4 Heroin 2 22, , , ,1 Kokain 2 22, , , ,3 Celkem 9 100, , , ,0 45

46 Znalost drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Odpověď Graf 4 Znalost drog Otázka č. 2: Kolika přednášek nebo jiných preventivních akcí s drogovou problematikou jsi se přibližně zúčastnil/a v průběhu tvého studia na střední škole? (Napiš počet.) Cílem otázky bylo zjistit, kolika drogově preventivních akcí se ţáci zúčastnili v průběhu svého studia na střední škole. Nejčastější odpovědí ţáků byly dvě přednášky, tuto odpověď zvolilo 44,7 % respondentů. Druhý nejčastěji udávaný počet přednášek byl čtyři ve 25,5 % případech, dále to byly tři přednášky (17 %) a pouze jedna přednáška v 12,8 % případů (viz tab. 5, graf 5). Zkoumaná škola nemá určený počet preventivních akcí související s drogovou problematikou, které má sama dělat, nebo zprostředkovat. V ochraně před sociálně patologickými jevy postupuje v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.: / k primární prevenci sociálně patologických jevů dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních (Střední, 2012b). 46

47 Tab.5 Účast na přednáškách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] ,1 5 27,8 0 0,0 6 12, ,9 9 50,0 4 20, , ,0 2 11,1 6 30,0 8 17, ,0 2 11, , ,5 Celkem 9 100, , , ,0 Účast na přednáškách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Odpověď Graf 5 Účast na přednáškách Otázka č. 3: Kde ses dozvěděl/a nejvíce informací o drogách? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit, kde respondenti získávají nejvíce informací o drogách. Výsledky ukazují, ţe nejvíce informací respondenti získávají na přednáškách, besedách a exkurzích (59,6 %). Na těchto preventivních akcích se odborníci na danou problematiku snaţí předat posluchačům pouze pravdivé informace, tematicky a logicky uspořádané. Jako druhý nejčastější zdroj informací o drogách uvádí 55,3 % respondentů masmedia. Tento zdroj informací je pro respondenty nejpřístupnější, bohuţel získané informace nemusí být vţdy pravdivé. 47

48 Jako třetí zdroj informací o drogách uvádí 40,4 % respondentů kamarády, zde získané informace bývají zkreslené od skutečné pravdy. Dále uvádí 14,9 % respondentů učitele (jiné neţ je jejich třídní učitel). 6,4 % respondentů uvedlo třídního učitele a 6,4 % školního metodika prevence. Na dalším místě uvádí respondenti rodiče ve 2,1 % případech. Nebylo vyuţito předkládané moţnosti (jiné), která nabízí dotazovaným uvést jiný zdroj informací (viz tab. 6, graf 6). Velmi malý zisk informací od rodičů můţe být způsoben nedostatečnou vzdělaností rodičů v této problematice, nebo znaky emancipace mladistvých vůči rodičům. Mladiství se snaţí osamostatnit od rodičů, často je kritizují a nechtějí slyšet jejich rady a názory. Spíše sympatizují s názory svých vrstevníků, více jim důvěřují a snaţí se u nich hledat odpovědi na své dotazy (Krejčířová, 2006). Tab.6 Zdroj informací o drogách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Od třídního učitele 0 0,0 2 11,1 1 5,0 3 6,4 Od učitele/ů (jiných, neţ mého 2 22,2 3 16,7 2 10,0 7 14,9 třídního učitele Od školního metodika 0 0,0 2 11,1 1 5,0 3 6,4 prevence V masmédiích (TV, 4 44,4 7 38, , ,3 internet, rozhlas, ) Od kamaráda/ů 4 44,4 7 38,9 8 40, ,4 Na přednáškách, besedách, 5 55,6 8 44, , ,6 exkurzích Od rodičů 0 0,0 1 5,6 0 0,0 1 2,1 Jiné: 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Celkem 9 100, , , ,0 48

49 Zdroj informací o drogách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Odpověď Graf 6 Zdroj informací o drogách Otázka č. 4: Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách a jejich nebezpečnosti? Cílem otázky bylo zjistit, zda si respondenti myslí, ţe jsou dostatečně informování o drogách a jejich nebezpečnosti. Z průzkumu je patrné, ţe přibliţně polovina (55,3 %) dotazovaných si myslí, ţe má dostatek informací o drogách a riziku s nimi spjatými. 36,2 % respondentů si není jistá, zda jsou dostatečně informování. Zbylých 8,5 % respondentů se domnívá, ţe jsou nedostatečně informování. Pokud si pouze polovina respondentů myslí, ţe jsou dostatečně poučení o drogách a jejich nebezpečnosti, je to pravděpodobně způsobeno nedostatečnou primární prevenci, kde ţáci získávají všechny nejdůleţitější informace o drogách (viz tab. 7, graf 7). 49

50 Tab.7 Informovanost o drogách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ano 5 55,6 9 50, , ,3 Ne 1 11,1 2 11,1 1 5,0 4 8,5 Nevím, nedokáţu 3 33,3 7 38,9 7 35, ,2 posoudit Celkem 9 100, , , ,0 Informovanost o drogách Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ano Ne Nevím, nedokáţu posoudit Odpověď Graf 7 Informovanost o drogách Otázka č. 5: Byla ti někdy nabídnuta nelegální droga/y? Cílem otázky bylo zjistit, kolika respondentům byla nabídnuta droga/y. Zde respondenti odpověděli ne, nebo ano a uvedli, které drogy jim byly nabídnuty. Výsledky ukazují, ţe 42,6 % respondentům nebyla nikdy nabídnuta nelegální droga. S nabídkou drogy se setkalo v případě marihuany 55,3 %; extáze 4,3 %; hašiše 2,1 % a pervitinu 2,1 % respondentů (viz tab. 8, graf 8). Z výsledků průzkumu vyplývá, ţe nejvíce nabízenou drogou je marihuana, je to způsobeno její oblíbeností a velkou rozšířeností u studentů (Doleţal, 1997). 50

51 Tab.8 Nabídka drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ne 4 44,4 5 27, , ,6 Marihuana 4 44, ,2 9 45, ,3 Hašiš 0 0,0 1 5,6 0 0,0 1 2,1 Pervitín 1 11,1 0 0,0 0 0,0 1 2,1 Extáze 0 0,0 1 5,6 1 5,0 2 4,3 Celkem 9 100, , , ,0 Nabídka drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ne Marihuana Hašiš Pervitín Extáze Odpověď Graf 8 Nabídka drog Otázka č. 6: Souhlasil/a bys s legalizací některých drog? Cílem této otázky bylo zjistit, zda by dotazovaný chtěl zlegalizovat některé nelegální drogy a pokud ano, měl uvést které. 48,9 % respondentů odpovědělo na otázku záporně, tedy ţádnou ze současně nelegálních drog nechtějí zlegalizovat. Přibliţně stejný počet 51,1 % by naopak souhlasilo s legalizováním drogy marihuana. Dále 2,1 % respondentů uvedlo hašiš a extázi (viz tab. 9, graf 9). Pro zlegalizování marihuany je mnoho argumentů, např. jak uvádí Doleţal (1997), marihuana méně škodí zdraví neţ tabák, který je u nás legální. Doleţal dále uvádí, 51

52 ţe i konzumace alkoholu je pro lidský organismus škodlivější neţ uţívání marihuany, ale zdůrazňuje zdravotní důsledky při uţívání konopných drog. Tab.9 Legalizace drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ne 6 66, ,1 6 30, ,9 Marihuana 3 33,3 7 38, , ,1 Hašiš 0 0,0 0 0,0 1 5,0 1 2,1 Pervitín 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Extáze 0 0,0 0 0,0 1 5,0 1 2,1 Celkem 9 100, , , ,0 Legalizace drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ne Marihuana Hašiš Pervitín Extáze Odpověď Graf 9 Legalizace drog Otázka č. 7: Vyzkoušel/a jsi nějaké nelegální drogy? Cílem otázky bylo zjistit, kolik z dotazovaných respondentů vyzkoušelo nelegální drogu. Respondenti, kteří odpověděli na otázku záporně, přešli na otázku č. 13. Respondenti, kteří odpověděli kladně, pokračovali otázkou č. 8. Z otázky č. 7 je patrné, 52

53 ţe 59,6 % respondentů odpovědělo záporně a 40,4 % kladně, to znamená, ţe tito respondenti v minulosti uţili nelegální drogu (viz tab. 10, graf 10). Tab.10 Osobní zkušenost s drogou Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ne 5 55, , , ,6 Ano 4 44,4 8 44,4 7 35, ,4 Celkem 9 100, , , ,0 Osobní zkušenost s drogou Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ne Ano Odpověď Graf 10 Osobní zkušenost s drogou Otázka č. 8: Jaké nelegální drogy jsi vyzkoušel? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit u ţáků, kteří mají osobní zkušenost s drogou, jaké drogy vyzkoušeli. Všichni, kteří uvedli, ţe jiţ mají osobní zkušenost s nelegální drogou, napsali marihuanu. 21,1 % respondentů uvedlo hašiš a 21,1 % pervitin, 15,8 % extázi, 5,3 % respondentů uvedlo heroin a 5,3 % kokain. Při interpretaci zjištěných relativních četností je třeba vzít v úvahu poměrně malý počet respondentů, kteří vyzkoušeli drogu. 53

54 Marihuana bývá nejčastěji zneuţívanou drogou pro její velké rozšíření a poměrné snadnou dostupnost pro mládeţ (Doleţal, 1997) (viz tab. 11, graf 11). Odpověď Zahradník n i p i Tab.11 Zkušenosti s drogami Opravář zem. strojů n i p i Zahradnictví n i p i všechny obory n i p i všichni respondenti p n i i [%] [%] [%] [%] [%] Marihuana 4 100, , , , ,4 Extáze 0 0,0 2 25,0 1 14,3 3 15,8 3 6,4 Hašiš 0 0,0 3 37,5 1 14,3 4 21,1 4 8,5 Pervitin 0 0,0 3 37,5 1 14,3 4 21,1 4 8,5 LSD 0 0,0 2 25,0 0 0,0 2 10,5 2 4,3 Heroin 0 0,0 1 12,5 0 0,0 1 5,3 1 2,1 Kokain 0 0,0 1 12,5 0 0,0 1 5,3 1 2,1 Jiné 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Celkem 4 100, , , , ,0 Zkušenost s drogami Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory všichni respondenti 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Odpověď Graf 11 Zkušenosti s drogami Otázka č. 9: Užíváš nějaké nelegální drogy opakovaně? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, kteří vyzkoušeli nelegální drogu, zda ji opakovaně uţívají. 73,7 % dotazovaných uvedlo, ţe svou zkušenost s nelegální drogou jiţ nezopakovali. Naopak 26,3 % respondentů opakovaně uţívají pouze 54

55 marihuanu. U ostatních nelegálních drog respondenti uvedli, ţe jiţ ţádnou drogu opakovaně neuţili. Ti, co drogu opakovaně neuţili, u těch se pravděpodobně neobjevil kýţený účinek, nebo si uvědomovali riziko závislosti a dalších negativních dopadů na člověka. Dalším moţným argumentem je, ţe nemají dostatečné finanční prostředky k zajištění pravidelnému uţívání této drogy, nebo na ně mohly působit jiné vlivy, které je odradily před opakovaným uţíváním (viz tab. 12, graf 12). Tab.12 Opakované užívání nelegálních drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory všichni respondenti Odpověď p i p i p i p i p i n i [%] n i [%] n i [%] n i [%] n i [%] Ne 3 75,0 5 62,5 6 85, , ,8 Marihuana 1 25,0 3 37,5 1 14,3 5 26,3 5 10,6 Celkem 4 100, , , , ,0 Opakované užívání Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory všichni respondenti 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ne Marihuana Odpověď Graf 12 Opakované užívání nelegálních drog Otázka č. 10: Kolik peněz (Kč) měsíčně asi utratíš za nelegální drogy? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, kteří pravidelně uţívají drogy, jakou mají přibliţnou měsíční útratu za koupi nelegálních drog. Poměrně vysokou částku 500 Kč uvedlo 40 % respondentů; 100 Kč 20 % a 200 Kč také 20 % (viz tab. 13, graf 13). 55

56 Uvedení respondenti opakovaně uţívají drogy. Částka peněz, kterou si uţivatelé drog mohou dovolit utratit za nelegální drogy, je přímo úměrná kapesnému, které získají od rodičů, nebo příjmů z brigád, či jiných zdrojů. Hlavně záleţí, jak rodiče kontrolují příjmy a výdaje svých dětí. Tab.13 Finanční útrata za nelegální drogy Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] ,0 0 0,0 0 0,0 1 20, ,0 1 33,3 0 0,0 1 20, ,0 2 66,7 0 0,0 2 40,0 Celkem 1 100, , , ,0 Útrata za drogy Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Odpověď Graf 13 Finanční útrata za nelegální drogy Otázka č. 11: Proč jsi začal/a drogu užívat? (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, kteří vyzkoušeli drogu, proč se tak rozhodli, co je vedlo k uţití drogy. Většina (78,9 %) respondentů uvedla jako důvod zvědavost. Dále 26,3 % respondentů uvedlo zlepšení nálady. U 10,5 % respondentů bylo uţití drogy způsobeno vlivem přátel. Dále uvádí 5,3 % respondentů 56

57 snahu o překonání stresu. Moţnost snaha na sebe upoutat pozornost nebo jiné ţádný z respondentů neuvedl (viz tab. 14, graf 14). Jako nejčastější důvod k uţití drogy uvádějí respondenti zvědavost, Zábranský (2003) tento důvod také uvádí jako častý. Mezi další důvody, které Zábranský zmiňuje, je snaha upoutat na sebe pozornost. V tomto výzkumu ale ţádný respondent tento důvod neuvedl. Tab.14 Důvod k užívání drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Vliv přátel 0 0,0 1 12,5 1 14,3 2 10,5 Zvědavost 4 100,0 6 75,0 5 71, ,9 Pro zlepšení nálady 1 25,0 2 25,0 2 28,6 5 26,3 Snaha na sebe upoutat 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 pozornost Snaha o překonání stresu 0 0,0 0 0,0 1 14,3 1 5,3 Jiné 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Celkem 4 100, , , ,0 Důvod k užívání drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Vliv přátel Zvědavost Pro zlepšení nálady Snaha na sebe upoutat pozornost Snaha o překonání stresu Jiné: Odpověď Graf 14 Důvod k užívání drog 57

58 Otázka č. 12: Napiš název drogy, kterou jsi užil/a a napiš pocity, které ti navodila. Cílem otázky bylo, aby respondent vypsal drogy, které uţil a napsal pocity, které mu navodily. Počet odpovídajících respondentů je však velmi nízký, proto je třeba prezentované poznatky chápat jako ilustrativní. Respondenti, kteří uvedli drogu marihuanu, pociťovali radost po uţití v 57,9 % případech. 36,8 % respondentů cítilo pocit uvolnění. U 15,8 % respondentů docházelo k pocitům únavy. 10,5 % respondentů uvedlo halucinace, nebo nepříjemný pocit. U zbylých 5,3 % respondentů se účinky drogy projevovaly tím, ţe respondent nevnímal okolí (viz tab. 15, graf 15). Výše uvedené projevy drogy marihuany popisuje Doleţal (1997). Tab.15 Účinky marihuany Marihuana Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Radost 3 75,0 4 50,0 4 57, ,9 Uvolnění 2 50,0 3 37,5 2 28,6 7 36,8 Nevnímání okolí 0 0,0 1 12,5 0 0,0 1 5,3 Halucinace 1 25,0 0 0,0 1 14,3 2 10,5 Únava 0 0,0 1 12,5 2 28,6 3 15,8 Nepříjemný pocit 0 0,0 1 12,5 1 14,3 2 10,5 Celkem 4 100, , , ,0 Účinky marihuany Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 80 % % % % 10 0 % Odpověď Graf 15 Účinky marihuany 58

59 Drogu extázi vyzkoušeli celkem tři respondenti a všichni uvedli pocit nárůstu energie (viz tab. 16). Zmiňovaný účinek extáze popisuje i Shapiro (2005), jako jeden z vlivů na lidský organismus Tab.16 Účinky extáze Extáze Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Energie , , ,0 Celkem , , ,0 Drogu hašiš, vyzkoušeli celkem 4 respondenti. 75 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit radosti, 25 % respondentů uvedlo pocit uvolnění (viz tab. 17). Zmiňované projevy jsou u hašiše nejčastější, jak uvádí (Doleţal, 1997). Tab.17 Účinky hašiše Hašiš Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Radost , ,0 3 75,0 Uvolnění ,3 0 0,0 1 25,0 Celkem , , ,0 Drogu pervitin vyzkoušeli celkem 4 respondenti. 75 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit navýšení energie, 25 % respondentů uvedlo pocit uvolnění (viz tab. 18). Obdobné účinky popisuje i (Shapiro, 2005). Tab.18 Účinky pervitinu Pervitin Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Energie , ,0 3 75,0 Sebevědomí ,3 0 0,0 1 25,0 Celkem , , ,0 59

60 Drogu LSD vyzkoušeli celkem 2 respondenti. 100 % respondentů uvedlo, ţe droga u nich vyvolala pocit radosti, 50 % respondentů uvedlo, ţe u nich vznikly halucinace (viz tab. 19). Iversen (2006) uvádí, ţe tato droga vyvolává halucinace. O pocitu radosti se nezmiňuje, ale účinky drogy se do velké míry mění s individualitou člověka, proto je nelze vyloučit (Zábranský, 2003). Tab.19 Účinky LSD LSD Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Radost , ,0 Halucinace , ,0 Celkem , ,0 drog? Otázka č. 13: Co považuješ za nejhorší důsledek při užívání nelegálních (můžeš zvolit více odpovědí) Cílem otázky, bylo zjistit, co si respondenti myslí o negativních dopadech drog na člověka. Nejvíce respondentů za nejhorší důsledek uţívání nelegálních drog povaţuje zdravotní riziko, a to v 74,5 % případech. Dále 63,8 % respondentů uvádí finanční zátěţ, 61,7 % riziko závislosti, 55,3 % riziko narušení sociálních vztahů a 48,9 % změnu chování (delikvence) (viz tab. 20, graf 16). Tab.20 Důsledky užívání drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Zdravotní riziko 6 66, , , ,5 Sociální vztahy 4 44, , , ,3 Riziko závislosti 6 66, , , ,7 Změna chování (delikvence) 4 44, ,6 9 45, ,9 finanční zátěţ 6 66, , , ,8 Jiné: 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Celkem 9 100, , , ,0 60

61 Důsledky užívání drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví Celkem 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Zdravotní riziko Riziko závislosti finanční zátěţ Odpověď Graf 16 Důsledky užívání drog Otázka č. 14: Znáš nějaká centra pomoci, léčebny a komunity, v okolí tvého bydliště, kde by mohli pomoci drogově závislým? Cílem otázky bylo zjistit, zda ţáci vědí o institucích v okolí jejich bydliště, kde mohou pomoci drogově závislým lidem. Pouze 21,3 % respondentů odpovědělo, ţe ví o instituci, která pomáhá drogově závislým. 78,7 respondentů uvedlo, ţe neví o ţádném centru blízko jejich bydliště (viz tab. 21, graf 17). Nedostatečná informovanost respondentů o jednotlivých centrech pomoci rozmístěných po ČR, můţe být způsobena nedostatečnou propagandou ze strany těchto center nebo pověřených osob zabývajících se touto činností. Další moţností je, ţe se ţádné centrum s těmito sluţbami blízko respondentova bydliště nenachází. Tab.21 Centra pomoci Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ano 0 0,0 3 16,7 7 35, ,3 Ne 9 100, , , ,7 Celkem 9 100, , , ,0 61

62 Centra pomoci Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví Celkem 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % Ano Ne Odpověď Graf 17 Centra pomoci Otázka č. 15: Jak bys své kamarády odradil/a od užívání nelegálních drog? U této otázky mohli respondenti napsat vlastními slovy své názory v případě, ţe by chtěli svého kamaráda odradit od uţívání nelegálních drog. Nejvíce respondentů odpovědělo nevím - 27,7 %. 23,4 % by to svým kamarádům rozmlouvalo, 14,9 % jsou názoru, ţe je to jejich věc a oni nemají právo do toho zasahovat, 12,8 % napsalo, ţe by poukázali na negativní následky způsobené uţíváním drog. 10,6 % by vyuţilo propagačních materiálů, 6,4 % by vyhledalo lékařskou pomoc a stejný počet respondentů poukázal na finanční následky (viz tab. 22, graf 18). 62

63 Tab.22 Odrazení kamaráda od drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Nevím 3 33,3 7 38,9 3 15, ,7 Rozmlouváním 1 11,1 2 11,1 8 40, ,4 Je to jejich věc 3 33,3 4 22,2 0 0,0 7 14,9 Vyhledáním lékařské 1 11,1 1 5,6 1 5,0 3 6,4 pomoci Propagačním materiálem (Videi a 1 11,1 1 5,6 3 15,0 5 10,6 fotkami) Poukázáním na následky pro 0 0,0 2 11,1 4 20,0 6 12,8 člověka Poukázáním na finanční 0 0,0 2 11,1 1 5,0 3 6,4 následky Celkem 9 100, , , ,0 Odrazení kamaráda od drog Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví Celkem 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % Odpověď Graf 18 Odrazení kamaráda od drog 63

64 Otázka č. 16 Podílíš se aktivně na prevenci drog? Cílem otázky bylo zjistit u respondentů, zda se aktivně podílejí na drogové prevenci. Mohli odpovědět ne,nebo ano a dopsat konkrétně jakým způsobem se podílejí na drogové prevenci. Záporně odpovědělo 91,5 % respondentu, zbývajících 8,5 % respondentů uvedlo, ţe se podílejí na drogové prevenci prostřednictvím peer programů (viz tab. 23, graf 19). Tab.23 Aktivita respondenta v drogové prevenci Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ne 9 100, , , ,5 Peer program 0 0,0 4 22,2 0 0,0 4 8,5 Celkem 9 100, , , ,0 Aktivita respondenta v drogové prevenci Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví Celkem 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % Ne peer program Odpověď Graf 19 Aktivita respondenta v drogové prevenci 64

65 Otázka č. 17: Myslíš si, že dosavadní postupy ze strany školy, kterou navštěvuješ, jsou v drogové prevenci dostatečné? Cílem otázky bylo zjistit názor respondentů, zda povaţují dosavadní postupy v drogové prevenci ze strany školy za dostatečné. V případě, ţe nesouhlasili, měli uvést návrhy na zlepšení. 87,2 % respondentů uvedlo, ţe dosavadní prevence ze strany školy je dostatečná. Zbylých 12,8 % respondentů uvedlo, ţe dosavadní prevenci ze strany školy povaţují za nedostačující. Z nich 6,4 % uvádí, ţe by doporučovali více přednášek zabývajících se drogovou prevencí. 4,3 % navrhuje náhodné testování ţáků na drogy a zbylých 2,1 % navrhuje kontrolování skříněk a osobních věcí ve spolupráci s cvičeným policejním psem na vyhledáváních psychotropních látek (viz tab. 24, graf 20). Náhodné testování ţáků na drogy, kontrola skříněk a osobních věcí není v rámci drogové prevence školy. V případě důvodného podezření na intoxikaci ţáka můţe v určitých případech pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost návykových látek (zkouška ze slin, z potu), ze zákona 16 z.č. 379/2005 Sb. Jedná se o situace, v nichţ má škola odpovědnost za ţáka a které představují odůvodněné riziko ohroţení ţivota nebo zdraví dětí, ţáků, studentů a jiných osob, nebo odůvodněné riziko poškození majetku. V ostatních případech důvodného podezření uţití omamných látek u ţáků můţe pedagogický pracovník orientační test provést pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nezletilého ţáka nebo souhlasu zletilého ţáka (Prevence, 2010a). Tab.24 Drogová prevence ze strany školy Zahradník Opravář všechny Zahradnictví zem. strojů obory Odpověď n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] n i p i [%] Ano 7 77, , , ,2 Kontrola skříněk, osobních věcí 1 11,1 0 0,0 0 0,0 1 2,1 policejním psem Více přednášek 0 0,0 3 16,7 0 0,0 3 6,4 Náhodné testování ţáků na drogy 1 11,1 1 5,6 0 0,0 2 4,3 Celkem 9 100, , , ,0 65

66 Prevence drogové problematiky ze strany školy Zahradník Opravář zem. strojů Zahradnictví všechny obory 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Ano Kontrola skříněk, osobních věcí policejním psem Více přednášek Náhodné testování ţáků na drogy Odpověď Graf 20 Drogová prevence ze strany školy 66