Energie v zemědělství

Transkript

1 Energie v zemědělství Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel ,

2 Zdroje energie v zemědělství Zemědělství je výrobcem energie ve formě potravin, ale i jejím konzumentem Využívání energetických zdrojů se měnilo postupně s vývojem celé společnosti včetně zemědělství Před lety mělo zemědělství v podstatě vlastní zdroje (s výjimkou elektřiny) ve formě potahů hospodářských zvířat

3 Produkce před lety Produkce potravinářských komodit, byla a bude základem zemědělství v každé době Krmiva pro tažná zvířata byla vlastním zdrojem energie

4 Situace v zemědělství Krmivo pro potahy bylo pěstováno na třetině až polovině půdy Tržní produkce tím byla omezována na úkor produkce energie = krmiv Tradiční plodiny měly nízké výnosy (např. obiloviny jen cca 2-3 t/ha) Užitkovost hospodářských zvířat byla rovněž na nízké úrovni ve srovnání se současností

5 Výhoda vlastních zdrojů energie Zemědělství bylo nezávislé na vnějších zdrojích Byl uzavřen okruh recyklace hmot a energie, což plně respektovalo ekologické zákonitosti Tržní produkce odpovídala uvedeným podmínkám a proto se zásadní problémy s nadprodukcí nevyskytovaly

6 Rozvoj zemědělství Potahy se přestaly požívat, nastal rozvoj mechanizace Zemědělství muselo začít nakupovat energii z vnějšího okruhu. Tím se narušila recyklace a nastaly problémy Problémy se stupňovaly i se zvýšenou tržní produkcí, vzniklou z několika důvodů

7 Příčiny současné nadprodukce Využívání veškeré půdy pro tržní produkci (včetně té, která byla dříve určena pro krmiva potahů) Tažná síla zvířat byla transformována do tržní produkce Hlavní důvod - obecná intenzifikace rostlinné i živočišné výroby

8 Jak situaci řešit? Každá činnost vyžaduje respektování ekologických zákonitostí - zajištění recyklace hmot a energie, které se prosadí vždy, nezávisle na naší vůli Proč vyrábět neustále přebytkové potraviny, které nemají na trhu odbyt a musí se složitě dotovat? Proč nezačít znovu na části půdy pěstovat energii a používat ji rovněž ke krmení, ale ne potahů, ale např. bioplynových stanic nebo biokotelen či kamen v domácnostech?

9 Obecný význam biomasy Biomasa je nejdůležitější ze všech obnovitelných zdrojů energie (OZE), protože zaujímá % podílu OZE Ostatní zdroje, jako je voda, vítr, slunce i geothermální energie se v rámci OZE uplatňují celkem asi z % Biomasa má na trhu plné uplatnění, její odbyt je zaručen, ale není jí dostatek Jako náhrada fosilních paliv přispívá biomasa i k omezování změn klimatu

10 průměrná teplota v dekádách [ o C] Zvyšování průměrných teplot v ČR za 80 let : od r do r.2000 Průměrné roční teploty v ČR v jednotlivých desetiletích 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6, roky

11 Trh s biomasou Nedostatek biomasy se týká především té, která je určená pro vytápění budov, nebo pro bioplynové stanice (BPS) Trh s touto biomasou se nedaří vytvořit Řada důležitých projektů biokotelen nemohla být u nás realizována jen proto, že zemědělci nebyli schopni zajistit závazné dodávky biomasy

12 Sláma jako energetická biomasa Zatím převládají jednoznačně vedlejší produkty ve formě slámy (případně odpadní hmoty jako makovina, plevy a pod.) Používání slámy pro energii má své úskalí : - část slámy je třeba používat k zaorávání do půdy v zájmu udržení její úrodnosti - pro zemědělce je to stále jen vedlejší produkt, kdy nezáleží na tom, zda je či není důsledně uplatněna na trhu

13 Jak zajistit biomasu pro energii? Používání všech nevyužitých vedlejších produktů a odpadních hmot Ve vhodné kombinaci se záměrným pěstováním energetických plodin

14 Charakter energetických rostlin Polní plodiny bylinného charakteru se sklízí a využívají jako celková nadzemní hmota Pro využití v energetice jsou klasifikovány jako tzv. S1, kde jsou výkupní ceny biomasy vyšší, než v případě vedlejších produktů

15 Nepotravinářská produkce Energetické plodiny jsou netradiční komoditou, která může být stejně významná jako běžné plodiny Zajišťováním obnovitelných zdrojů energie z biomasy byl již proces pěstování energie zahájen Z pěstovaných energetických rostlin mají význam především polní plodiny bylinného charakteru : v r se jejich osevní plochy blížily téměř ke ha, kdežto propagované rychle rostoucí dřeviny (RRD) byly na ploše jen asi 150 ha.

16 Současná situace Výměra polních energetických plodin (určených pro vytápění budov) se snížila v posledních 2 letech na cca ha, místo aby se plynule zvyšovala Příčinou jsou především zrušené dotace na jejich pěstování od r.2008 Dalším důvodem bylo náhlé zvýšení výkupních cen obilí (rychlý návrat k pěstování pšenice), aby zase náhle klesly.tato situace plně odráží bezkoncepčnost v zemědělství

17 Podpora biomasy Obecné povědomí šíří názor, že biomasa je dostatečně podporována Podporuje se ale jen její zpracování a využívání. Jak ji lze zpracovávat a využívat, když není k dispozici, nebo jen v omezené míře? Bez příslušné podpory produkce se situace na trhu nezlepší a nebude možné dodržovat naplňování obnovitelných zdrojů energie z biomasy

18 Perspektivy biomasy a zemědělství V zájmu udržitelnosti zemědělství i produkce energetické biomasy je nezbytné změnit strategii a začlenit produkci nepotravinářských komodit, do řádné zemědělské činnosti Proto je k tomu třeba využít právě se tvořící novou koncepci zemědělství a produkci z energetických plodin do ni zařadit jako novou netradiční skupinu polních plodin Návrhy byly předloženy do pracovního týmu Komodity začátkem dubna 2010, jejich souhrn je uveden v závěru Ukázka některých netradičních energetických plodin

19 Ukázka některých energetických plodin

20 Miscanthus Německo, r. 2004

21 Mužák prorostlý

22 Jestřabina východní

23 Křídlatka Bohemica

24 Sléz vytrvalý - Sida

25 Amarantus - laskavec

26 Vysoká vlhkost Amarantu vyžaduje dosoušení, nebo vymrznutí

27 Saflor světlice barvířská lze pěstovat na semeno a slámu využít k vytápění

28 Hořčice sarpetská, není náročná, má význam též pro rozšíření pěstovaných zemědělských plodin a tím i biodiversity

29 Psineček veliký, ovsík vyvýšený jsou vhodné pro semenářské kultury slámu k vytápění jako fytopalivo

30 Sveřep bezbranný

31 Lesknice (chrastice) rákosovitá

32 Krmný šťovík pro vytápění - sklizeň v plné zralosti, do 10.7.

33 Příklad vzorně ošetřovaného porostu krmného šťovíku. Výnosy suché biomasy : 9 10 t/ha

34 Lisování šťovíkových briket pro zámek Jemniště

35 Nová koncepce vytápění zámku Jemniště rostlinnými briketami

36 Krmný šťovík : desátý rok vegetace

37 Každoroční provzdušnění půdy zaručí úspěšné pěstování krmného šťovíku

38 Porost kukuřice po přívalovém dešti

39 BPS , 10. den v provozu + vak se šťovíkovou senáží

40 Bioplynová stanice v podhůří Krkonoš, v sousedství golf. hřiště

41 Krmná hodnota šťovíku stanovil VÚŽV Praha Uhříněves 2008 Datum odběru senáž standard hodnoty ve šťovík šťovík pro srovnání 100 % sušině krmný + jílek vojtěška jílek sušina 11,29 12,41 29,33 20,0 22,0 NL 19,82 11,99 23,20 12,7 14,0 vláknina 17,90 26,72 17,88 23,0 28,5 cukry redukované 11,41 11,21-5,4 7,7 Vysoký obsah cukrů umožňuje silážování bez konzervantů!!!

42 Pro Koncepci MZe Energetické plodiny Na českém trhu chybí biomasa, především pevná, určená pro vytápění budov. Za poslední 2 roky se snížily osevní plochy polních energetických plodin o cca ha, místo aby se zvětšovaly. Příčinou jsou zrušené (národní) dotace od r Biomasa je podporována jen při jejím zpracování a využívání, zcela chybí podpora produkce, proto je nezbytné podpořit především produkci biomasy, nutno podpořit pěstování energetických plodin. Zařadit energetické plodiny do řádné zemědělské výroby tj. mezi rostlinné komodity. Pěstování energetických plodin má největší potenciál pro získávání biomasy určené k výrobě obnovitelné a místně dostupné energie. Tyto plodiny mohou být známé, tradiční, ale i méně známé, které se pro energii osvědčily. Mohou však být využívány nejen na účel energetický, ale i krmivářský či technický. Podpora energetických plodin musí být minimálně stejná, jako tradičních plodin, počínaje rokem Víceleté a vytrvalé energetické plodiny by měly být podporovány stejně jako trvalé travní porosty. Plní stejnou ekologickou funkci a navíc jsou zdrojem žádané biomasy, které je na trhu nedostatek. Nárůst osevních ploch energetických plodin určených pro vytápění budov by měl být od r.2010 do r.2013 minimálně 5 až 10 tis. ha, v letech od r by se měl dále zvětšovat na 10 až 20 tis.ha/rok. Nárůst ploch EP bude ale závislý přímo na poskytnuté podpoře. Pro pěstování energetických plodin je nutné zajistit intenzivní osvětu, zaměřit tím směrem i činnost odborných poradců. Na základě výše uvedeného je třeba postupně do budoucna vytvořit nový obor : fytoenergetiku, který bude mít srovnatelné a stejně právoplatné místo v zemědělství, jako tradiční obory.

43 Děkuji za pozornost Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt : vpetrikova@volny.cz Tel. : , mobil :