Wernerův plán+evropský měnový systém

Transkript

1 Wernerův plán+evropský měnový systém Michal Částek B_EMI Evropská měnová integrace

2 Bretton-woodský systém Po druhé světové válce USD jediná směnitelná měna za zlato ZE měny byly zafixovány na USD Zajištění stabilního vývoje bez měnových fluktuací 1971 ukončení brettonw. systému ukončení dolarové hegemonie Kurzy začaly volně plovat větší nestabilita v měnových systémech

3 Systém měnového hada 1972 Basilejská dohoda vytvoření Evropského svazu směnných kurzů Systém Had v tunelu had ZE měny vůči USD v oscilačním pásmu 4,5%, ZE vůči sobě oscilační pásmo 2,25 %. četné vystupování z měnového hada v rámci hada paradoxně zůstaly země, které zastávaly spíše ekonomistickou strategii V měnovém hadu se neudržely monetaristé Fr, Belgie, Itálie. VB vstoupila v roce 1972 ihned vystoupila

4 70. Léta Wernerův plán HMU Prosinec 1969 konference v Haagu rozšíření ES+rozhodnutí o zahájení budování HMU Říjen 1970 Wernerův plán vybudování HMU v průběhu 10- letého přechodného období (1. tříleté období zahájeno ) Kompromis mezi ekonomistickým přístupem (Něm, Niz) a monetaristickým přístupem (FR, Bel, Luc, Komise) Hospodářská krize od r (ropná krize) Únor Rada ECOFIN v důsledku měnové nestability prohlásila, že nemůže rozhodnout o přechodu do druhého stadia konec budování HMU

5 Evropský měnový systém Na konci 70.let ES před sebou úkol stabilizace evropských měnových kurzů-1977 Komise Jenkinse kritizována (The Economist) pro nečinnost významný impuls v činnosti Komise Komise převzala iniciativu-předseda Roy Jenkins představila v říjnu 1977 projekt EMS dále dopracován Fr. a SRN Březen 1978 se Schmidt s Giscardem d Estaignem+ Měn.vybordohodli systém pevných směnných kurzů. Návrh Fr-něm představen dubna 1978 Rada ECOFIn schválila projekt v červenci 1978

6 Zájmy členských zemí na EMS Zájem SRN by se stabilizací směnných kurzů uchránila před důsledky revalvace marky - nevýhoda pro exportně orientovaný průmysl, protiinflační zájmy Německa USA předpokládaly, že SRN bude lokomotivou hospodářského růstu ES SRN se soustředilo zejména na kontrolu inflace. Francie - systém pevných kurzů - bojovat proti inflaci (kterou se Francii nedařilo zvládnout vlastními silami) dalším důvodem byly ceny ve SZP - kolísání cen díky devalvacím a revalvacím Benelux - zájem na stabilizaci směnných kurzů Itálie - zájem jako Francie - omezení inflace VB - proti návrhu - premiér Callaghan navrhoval koordinaci s USA (USA však proti koordinaci) VB - obavy, že neudrží svoji libru vůči marce

7 Vznik EMS Komise zpracovala v říjnu 1978 složení společné měnové jednotky konečné schválení technických detailů Evropská rada 4. a 5. prosince 1978 v Bruselu. Původní předpoklad zahájení k zafixování měn až k 13. březnu EMS znamenal v řešení měnových otázek ES velký průlom začátek měnové spolupráce ČS

8 Inflace v členských zemích Index cenové hladiny v průmyslových zemích - v r. 1967=100 - USA, Fr, VB,IT, SRN V roce USA 246 %, Fr 294%, VB 423 %, It 398 %, SRN 175 %. SRN měla nejnižší růst cen - díky revalvování německé marky. Posilování německé marky také přinášelo nerovnováho na společný zemědělský trh odlišný vývoj do cen výkupu zem. produkce

9 Evropský měnový systém 3 pilíře EMS I. ECU Evropská měnová jednotka (košová jednotka) II. ERM Systém směnných kurzů (stanoví oscilační pásmo a povolenou odchylku od centrální parity měna-ecu) III. Úvěrový mechanismus umožňuje poskytovat půjčky na intervence CB

10 Evropský měnový systém European Currency Unit (ECU) koš zúčastněných měn pevná hodnota složená z určitých podílů soustředěných měn. Podíl měn odpovídal ekonomické síle jednotlivých států (podíl na HDP ES a podíl na vnitřním obchodu ES) a měnil se na základě rozhodnutí Rady každých pět let nebo na požádání členů ES ( váhy měn v ECU) ECU nástroj transakcí v rámci EMS výpočet intervalů měnové parity a základ výpočtu divergence, sestavování rozpočtu ES a pro převod finančních prostředků ze strukturálních fondů ES Zelená ECU používaná pro stanovení hodnoty cen v rámci SZP

11 ECU ECU je společným jmenovatelem pro stanovení centrálních sazeb měn členských zemí EU, kolem kterých mohou tržní kurzy v rámci stanoveného rozpětí kolísat. Do roku 1993 toto rozpětí činilo +-2,25 %, s výjimkou Itálie (+- 6%) a později Španělska. Na základě ECU - vytvořen včasný varovné systém - ukazatel divergence Měnová jednotka používaná při platebních transakcích mezi centrálními bankami členských států EMS - oficiální ECU byly vytvořeny členskými státy vložením 20 % rezerv Vytvořen Evropský fond měnové spolupráce EMCF; ECU součástí oficiálních devizových rezerv držených CB členských zemí

12 ECU ECU se lišila od svého předchůdce Evropské zúčtovací jednotky - nebyla pouze zúčtovací měnou ale také měla peněžní funkci. Pokud se zhodnocuje jedna měna vůči USD na úkor ostatních, tak i roste paritní podíl jedné měny v rámci USD. Mění se tak struktura vah v koši měn oproti fixně stanoveným váhám na pětileté období.

13 ERM Systém směnných kurzů Základním prvkem - centrální kurzy ECU v jednotlivých měnách členských zemí EMS - i měny, které nejsou součástí ERM. Změny centrálních sazeb - každých pět let oficiálně - od roku změněny 25x. Od roku posílily měny DEM - 2,5 DEM/ECU na 1,91 DEM/ECU,NLG - z 2,7 na 2,15 NLG/ECU,BEF+LUF - stejně 39,4 BEF/ECU, ostatní oslabily Na základě centrálních sazeb měn vůči ECU DEM/ECU, FRF/ECU se vypočtenou bilaterální centrální kurzy měn - DEM/FRF Poté se určí oscilační pásma - +-2,25 %, od roku % - většinou to ale bylo pásmo 30% - 16,1%, -13,88 %

14 Ukazatel divergence Vypočítá se ukazatel divergence - varovný signál pro provedení devizových intervencí: D=15x(1-x) - x je váha měny v koši ECU DEM =0,32 - pak D=15x0,68=10.2 % Maximální rozpětí divergence se blíží více intervenčním bodům těch měn, jejichž váha v koši je menší menší přípustné rozpětí je u měn, které mají vyšší podíl v koši. Hranice ukazatele divergence se poté vypočítá HD=0,75xD - 75% divergence - např. u DEM - to bylo tedy asi 7,5 %, u malých měn - LUF, BEF - okolo10 %. Hranice divergence má zajistit, aby devizové intervence probíhaly s vyšším časovým předstihem a zabránilo se tím dosažení intervenčních bodů. Intervenují CB - nákupem či prodejem měny cizí měny - pokud posiluje kurz vlastní měnynakupuje cizí měnu - aby zajistily rovnováhu na devizových trzích.

15 Ukazatel divergence-příklad Klíčový Ukazatel divergence - ukazuje využití povoleného rozpětí Nejdříve se vypočítá odchylka OD= (denní kurz ECUcentrální kurz ECU)/ centrální kurz ECU - DEM/ECU - denní 1,8, centrální kurz 1,9 - OD=(1,8-1,9)/1,9=5,2%, UD=5,2/D=5,2/10,2=50,9 %. Využití povoleného rozpětí je dost vysoké, dá se očekávat rychlé posilování kurzu DEM - CB se rozhodnou pro intervenci na devizových trzích, popř.revalvace či devalvace centrálních měnových parit. Ukazatel divergence nebyl úplně spolehlivým signalizačním systémem pro měny s malou vahou v měnovém koši. Tyto země mohly lehce dosáhnout svých intervenčních bodů

16 Úvěrový mechanismus Doplňuje kurzový mechanismus Evropský fond měnové spolupráce - vytvořen - emitoval ECU ve výši 20 % zlatých a devizových rezerv členských zemí, které složily jako své rezervy. Tyto ECU hrají důležitou úlohu při financování devizových intervencí EMCF - později EMI - poskytoval-velmi krátkodobé (dev. intervence- 45dní), krátkodobé (deficity PB-3 měsíce)a střednědobé úvěry (2-5 let - vázáno na splnění ekonomických a fin. podmínek od Rady ES). Cílem úvěrového mechanismu - zajištění dostatečných prostředků pro devizové intervence.