Mnichov přednáška o nakládání s odpady v Mnichově (p.günter Langer, Abfallwirtschaftsbetrieb München)

Transkript

1 Exkurze v Německu a Švýcarsku Sdružení obcí Vysočiny (SOV) uspořádalo ve dnech poznávací cestu do Německa a Švýcarska. Delegace pod vedením předsedy sdružení, primátora města Jihlavy PaedDr. Ing. Rudolfa Chloupka, a radního Kraje Vysočina Zdeňka Chláda byla složena ze starostů obcí a z odborníků na problematiku nakládání s odpady. Během třídenní cesty se účastníci podrobně seznámili se způsoby nakládání s odpady v Německu a ve Švýcarsku. Nejdůležitějším cílem bylo porovnání postupů obvyklých v České republice se zahraničím a získání inspirace pro další rozvoj odpadového systému na Vysočině. Právě v navštívených zemích je nakládání s odpady řešeno s co největším důrazem na ochranu životního prostředí. Program exkurze Mnichov přednáška o nakládání s odpady v Mnichově (p.günter Langer, Abfallwirtschaftsbetrieb München) Město Mnichov má 1,5 mil.obyvatel, z jeho území se za rok sveze 310 tis. tun SKO, 99 tis. tun papíru a 38 tis. tun bioodpadu. Základem svozu KO je tzv. systém tří popelnic. Každá domácnost má popelnici na papír, bioodpad a SKO. Svoz probíhá většinou každých 14 dní, ale podle potřeby na konkrétních lokalitách může být zavedena větší četnost odvozů. Poplatek pro občany je pouze za svoz SKO, ne za bioodpad ani za papír a platí dle četnosti odvozu a velikosti nádoby na odpad. Za popelnici při svozu 1x14 dní zaplatí měsíčně 8. Náklady za svoz KO hradí pouze občané v poplatku, město již nic nepřispívá z veřejných prostředků. Základní myšlenkou při zavádění systémů svozu a třídění je vše musí být velmi jednoduché, žádné složité systémy a vše musí být blízko, aby občané nemuseli chodit daleko. S tím souvisí i maximální informovanost občanů, osvěta formou tištěných informací, aktuální informace na webových stránkách a call linka poskytující všechny potřebné informace. Na území města je 12 sběrných dvorů, které jsou autem průjezdné, občané si zastaví přímo u konkrétního kontejneru a odpad vyloží. V některých částech města jsou navíc vybudovaná stání na další vytříděné složky KO, které občané mohou využívat. Sklo se sváží také v pytlích a plasty se třídí pouze částečně, většina plastu se odváží jako součást SKO do zařízení pro využití opadů. Vše se řídí tím, co je současně ekologické a ekonomicky výhodné. Odpadářská firma je vytvořena městem a jejím úkolem je hospodařit bez zisku či ztrát. Součástí jejích aktivit je i provoz místního zařízení pro využití odpadů s teplárnou, která využije ročně zhruba 680 tis. tun odpadu. Její výstavba stála 1 miliardu. V rámci předcházení vzniku odpadů provozují obchod s použitým zbožím, jehož smyslem je prodloužit životnost zboží či výrobků než se z nich stane odpad. Na akcích pořádaných ve městě, které probíhají na pozemcích města, mají také v rámci předcházení vzniku odpadů provozovatelé zakázáno používat jednorázové nádobí. 1

2 Baar prohlídka bioplynové stanice ve Švýcarsku V závěru prvního dne si účastníci prohlédli bioplynovou stanici se suchou fermentací pro zpracování BRO Bern přednáška o nakládání s odpady ve Švýcarsku (p.michael Hügi, Bundesamt für Umwelt BAFU) Na ministerstvu životního prostředí ve Švýcarsku proběhla prezentace modelu nakládání s odpady v zemi. Základním pilířem vytvořeným ministerstvem, podle kterého se další kroky v této oblasti odvíjejí, tvoří čtyři základní body. Všechny vycházejí z ekologických zákonů a přísných ekologických norem a v praxi řeší i ekonomickou stránku daného problému. 1. Snížení množství odpadu Ve Švýcarsku je již 15 let zákaz skládkování odpadu, který jde energeticky využít. Proto všechny kroky v oblasti nakládání s odpady směřují k maximální recyklaci komunálního odpadu, ale i o vytřídění kovů ze strusky po energetickém využití odpadu. Výsledkem je maximální snížení množství odpadu, které musí být uloženo na skládku. KO je z jedné poloviny recyklován a druhá polovina je energeticky využita. V oblasti recyklace mají velkou úspěšnost vytřídění (sklo 96%, hliník 91%, papír 86%, baterie 70%). 2. Zlepšování kvality odpadů, snižování množství škodlivých látek v odpadech 3. Využití odpadů Ať již se jedná o energetické či materiálové využití odpadu, hlavním kritériem je vždy dodržování všech zákonných ekologických norem, které jsou velmi přísné, zveřejňované a kontrolované. Toto kritérium jde vždy v souladu s ekonomickou stránkou, tzn. co je v daném časovém období ekonomicky příznivější, to je v souladu s legislativou preferované. Rozbor KO ve Švýcarsku v roce 2012 ukázal tento podíl - 1/3 biologického odpadu (z toho ½ zbytky a ½ nesnědené jídlo), papíru 13%, plast+sklo 12%. Svoz, třídění a využití KO je financováno z vybraných poplatků od občanů, výši poplatků si obec stanovuje sama na základě množství vyprodukovaného odpadu. Zhruba 70% nákladů za odpadové hospodářství v obci je financováno z poplatků od občanů, 30% z prodeje vytříděných složek KO a případně z prodeje tepla či elektrické energie. Na území Švýcarska je v současné době 30 zařízení pro energetické využití odpadů, jejichž majiteli jsou svazky obcí, které do nich vložily finanční prostředky. V zákoně je také zakotveno, které oblasti spadají dodávkami do kterého zařízení. Hlavním důvodem pro jejich výstavbu a následné provozování je vždy hledisko ekologické. Důležité je snížení objemového množství odpadů, a to až na docílených 10%. Vedlejším podpůrným důvodem je částečné zásobení části obcí teplem či elektrickou energií. 2

3 Zařízení pro energetické využití odpadů v zemi ještě doplňují cementárny, spalující odpady a bioplynové stanice, které zpracovávají vytříděný bioodpad z KO a zemědělství. 4. Zbytkové odpady, které nejdou jinak využít Cílem tohoto bodu je docílit skládkování maximálně 5% všech odpadů. Ve Švýcarsku se snaží všechny čtyři výše jmenované body naplňovat současně a na základě soustavných analýz a vyhodnocování se rozhodli zlepšit situaci v oblasti odpadů v několika oblastech - Odstranění fosforu z kalů - Lepší využití vytříděných kovů - Zisk minerálních látek - Snížení množství nebezpečných látek v obalových odpadech - Zlepšení využití biomasy (suchá fermentace) Bern exkurze do ZEVO v Bernu (Energie Wasser Bern) velké zařízení Zařízení je v provozu od roku 2012 a bylo postaveno z důvodu postupného nahrazování jaderných elektráren v zemi. V současné době funguje ve Švýcarsku 5 jaderných elektráren a na základě dlouhodobého plánu OH ministerstvo v zemi uzákonilo jejich uzavření do roku Toto moderní zařízení pro energetické využití odpadů je teplárnou i elektrárnou zároveň. Zpracovává ročně 135 tis. tun SKO a 80 tis. tun dřeva, na které dostává státní příspěvek za spalování. Životnost tohoto zařízení je 60 let. Náklady na provoz včetně obnovy náhradními díly by měly být dle podrobných výpočtů uhrazeny na konci životnosti ZEVO, není tudíž cílem generovat zisk Untervaz exkurze do ZEVO v Untervazu malé zařízení (p.ruedi Staubli KVA Trimmis, kanton Graubünden) Toto zařízení nebylo postaveno jako nové, ale od roku 1973 procházelo různými procesy modernizace. Jeho vlastníky je sdružení obcí GEVAG, které tvoří 30 obcí. Počet obyvatel v těchto obcích je 80 tis. a energeticky se využije 100 tis. tun odpadu ročně. 80% z tohoto množství tvoří odpad z vlastnických obcí a 20% od ostatních. Modernizace: 1988 přistavena čistírna spalin 1990 využití tepla z páry 2005 instalace katalyzátorů 2010 vypírání prachu od těžkých kovů a separace kovů, logistika příjmu a mísení odpadu Pro spalování používají dva na sobě nezávislé rošty, což je výhodné při pravidelných odstávkách, kdy nedochází k úplnému zastavení provozu (proti jednomu roštu v Bernu). Z hlediska množství spálí 8t odpadu/hod (proti Bernu, kde spálí 16t/hod). Důležité pro ZEVO ve Švýcarsku je, aby byla brána jako pozitivní krok k vyřešení problému s odpady a lidé, aby byly přesvědčeni o tom, že jsou důležité a potřebné. Snižují množství odpadu (z 1t odpadu je 200 kg strusky) 3

4 Výrazné snížení množství unikajícího methanu ze skládek Soustavné sledování a zveřejňování měření emisí, měřené hodnoty musí splňovat přísné limity, ve většině případů jsou vysoce podlimitní. V okolí jsou jiní znečišťovatelé (cementárna, zemědělská činnost, automobilová doprava) Hlavní myšlenkou těchto zařízení je, že materiálové a energetické využití odpadu se doplňuje, nevylučuje. Výrobek se může několikrát za svoje funkční období materiálově využít a pak stejně dojde k jeho využití energetickému. Odpad je důležitý zdroj energie Velmi důležité je i ekonomické hledisko Komunikace s veřejností (forma návštěv a prezentací) a pravidelné informace pro obyvatele v tisku ZEVO v Untervazu je velikostně jedno z nejmenších na území Švýcarska. Rozpočet zařízení je 22,5 mil. švýcarských franků, náklady jsou hrazeny z poplatků od občanů (72%), z prodané energie (27%) a z prodaného materiálu (1%). Rozpočet počítá i s tvorbou finančních rezerv pro obnovu technického zařízení a plánovaných stavebních investic. Výstavba podobného zařízení by v současné době potřebovala investici ve výši 300 mil. švýcarských franků. Používaný odpad tvoří zhruba 50% bioodpadu, z jedné tuny se vyrobí 1MWh energie, z toho 57% tepla a 43% el.energie. Součástí zařízení pro využití odpadu je i vedení tepla na vzdálenost 6 km, teplem zásobují nemocnici a část obytné zástavby. Ztráta tepla na tuto vzdálenost je 15-20%. Zisk z prodeje vytříděného materiálu jedná se o třídění kovů a nekovů prostřednictvím odstředivého a magnetického odlučovače, zinku se např. separuje 60 t/rok. Zařízení nedostává žádný bonus za energetické využívání biomasy, protože bylo postaveno ještě dříve, než byly státní dotace zavedeny. Je také vyjmuto (jako všechna ZEVO) z obchodu s povolenkami z důvodu energetického využívání bioodpadů z 50%. Samedan prolídka překladiště v Samedanu Překladiště bylo postaveno a je využíváno 13-ti obcemi, které trvale zahrnují 16 tis. obyvatel, v turistické sezoně se jedná až o 100 tis. obyvatel. Průměrně vyprodukují obyvatelé v této oblasti včetně turistů 320 t odpadu/rok. Na překladišti ročně zpracují asi 10 tis. tun KO a 1,5-2 t skla, zhruba stejné množství plastu a papíru. Roční provoz zařízení stojí 3 mil. švýcarských franků. Polovina potřebné částky (1,5 mil.) je vybrána na poplatcích od obyvatel a druhou polovinu uhradí obce dle dovezené váhy odpadu. Na překladišti je ukládán roztříděný odpad do samostatných kójí a dle množství dané komodity je ihned balíkován a nakládán do přistavených vagónů a odesílán dále ke zpracování. Dovoz odpadu probíhá svozovými auty, odvoz balíků pouze po železnici. Do balíků je lisován plast a papír volně či v pytlích a SKO v pytlích. Sklo a železný materiál je odvážen individuálně dle potřeby. 4

5 Během cesty získali účastníci mnoho poznatků, které budou následně analyzovány, a budou se zkoumat možnosti implementace na Vysočině. V obou zemích je největší důraz, při činnostech spojených s nakládáním s odpady, kladen na ochranu životního prostředí a na finanční efektivitu celého systému. Na pokrytí finančních nákladů na realizaci pracovní návštěvy se podílel z poloviny Kraj Vysočina a druhou polovinu poskytlo patnáct největších měst z Vysočiny. 5