Zápis z konference Veřejná správa přívřtivá pro podnikatele

Transkript

1 Datum: Organizátor: Zpracováno: Kontakt: 29. října 2013, 9,15 17,00hod Evropská komise Generální ředitelství pro podniky a průmysl CEBRE brussels@cebre.cz V řadě členských států je neefektivní veřejná správa jednou z hlavních překážek průmyslové konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. Reforma veřejné správy byla jednou z pěti ekonomických priorit Komise za poslední dva roky. Konference měla za cíl umožnit všem zúčastněným stranám podělit se o poznatky a zkušenosti s reformami veřejné správy na národní úrovni a nastartováním hospodářského růstu. Úvodní řeř Na úvod konference vystoupil Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise, který má ve svém portfoliu průmysl a podnikání. Tajani zdůraznil, že kvalita veřejné správy má zásadní vliv na konkurenceschopnost podniků a vysoká kvalita veřejné správy je nezbytná pro re-industrializaci Evropy. Mezi nejdůležitější výzvy k dosažení tohoto cíle řadí snižování administrativní zátěže pro malé a střední podniky, zjednodušení legislativního rámce v jednotlivých členských státech a využití e-governmentu v podnicích. Aby podniky prosperovaly, potřebují efektivní, nákladově efektivní a vysoce kvalitní veřejné služby, kde jsou rozhodnutí činěna bez zbytečného odkladu, a kde je jistota a stabilita, pokud jde o zákony a délku řízení. Celkově však vládní efektivita v EU mírně klesla v roce 2012 oproti předchozímu roku. Třináct členských států buď zlepšilo, nebo si udrželo své postavení v porovnání s rokem 2011, zatímco dalších 15 členských států ve svém postavení kleslo. Čtyři členské státy, Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko si vedou velmi špatně. Rozdíly mezi členskými státy lze spatřit v délce a výši nákladů nutných k založení firmy až k počtu hodin potřebných ke splnění pravidel daňových přiznání. Na závěr svého vystoupení Tajani sdělil, že byrokracie je klíčovým bodem pro konkurenceschopnost, a že veřejná správa musí být schopná pomáhat podnikatelskému prostředí (ať už se jedná o oblasti výzkumu a vývoje, energetické politiky a další). Moderní průmyslová politika rovněž znamená, že veřejná správa je blízko malým a středním podnikům. Dalším vystupujícím v úvodní části konference byl litevský ministr vnitra, pan Dailis Alfonsas Barakauskas, který zmínil některé zkušenosti z reformy veřejné správy v Litvě a vyjádřil přesvědčení, že tato konference přispěje ke snahám o snížení zbytečné byrokracie a regulace pro evropský podnikatelský sektor. Cíle litevského předsednictví EU jsou v souladu s výše zmíněnými prioritami, které byly dále diskutovány v rámci konference. Panelová diskuse s ministry řlenských státř Panelovou diskusi moderovala novinářka paní Adriana Cerretelli. Prvním vystupujícím byl Stefan Attefall, švédský ministr pro veřejnou správu a bydlení. Švédská veřejná správa je považována za efektivní a dobře fungující. Od roku 2006 se vláda soustředí na snižování administrativních nákladů a nyní se rozhodla rozšířit působnost i na jiné typy nákladů vyplývajících z právních předpisů. Další oblastí, na kterou se švédská vláda zaměřila je snížení a zjednodušení požadavků na podávání zpráv. Ve Švédsku byla nedávno ustavena Rada pro základní hodnoty veřejné správy a program pro vztahy mezi veřejným a podnikatelským sektorem. Druhým vystupujícím v této panelové diskusi byl Kyriakos Mitsotakis, ministr pro reformu státní správy a e-government. Hlavním problémem Řecka je příliš velká a neefektivní veřejná správa. Hlavní výzvou je redukce velikosti státní správy. Tato reforma by měla být hotova do konce roku

2 2015, nicméně již nyní se podařilo snížit počty ve státní správě o zhruba 20 % za poslední čtyři roky. Za účelem vybudovat efektivní veřejnou správu je nezbytné nastavit nový základ, jak komunikovat s občany a s podnikateli. Velkou výzvou pro Řecko je rovněž e-government, neboť veřejné služby jsou jen velmi zřídka dostupné online. Navíc celkový výkon řecké státní správy je podle měření Světové banky pod průměrem EU. Technická pomoc EU přitom hraje velmi významnou roli při strukturálních reformách, nejen veřejné správy v Řecku. Posledním vystupujícím v této panelové diskusi byl Antonio Beteta, státní tajemník pro veřejnou správu Španělska. Klíčovým bodem strukturální reformy veřejné správy ve Španělsku jsou výdaje. Důležité je si uvědomit, že můžeme utratit jen tolik, kolik máme, neboť veřejný dluh je příliš velký. Přesto se podařilo ve Španělsku provést zásadní reformy, i když reformní proces není ani zdaleka dokončený. Dnes je možné založit společnost ve Španělsku za tři dny, navzdory složité administrativní struktuře. Velikost veřejné správy je příliš velká. Z různých úrovní bylo nashromážděno přes 200 doporučení, jak tento problém řešit. Jedním z přístupů, který se praktikuje již čtyři roky, je, že úředník, který jde do penze, není nahrazen, ale jeho práce je rozdělena mezi další pracovníky státní správy. V roce 2012 zahájilo Španělsko licenční expresní režim pro maloobchodní prodejny. To umožňuje maloobchodním podnikům až do 300 m2 začít pracovat bez jakéhokoliv lokálního povolení. Místo toho podniky pouze poskytnou podání a prohlášení potvrzující jejich shodu s příslušnými právními předpisy a požadavky. Vláda nyní plánuje rozšířit tento režim pro podniky do 500 m2. Projev předsedy Evropské komise V úvodu svého vystoupení předseda Evropské komise José Manuel Barroso poděkoval Antonio Tajanimu a litevskému ministru vnitra za uspořádání této konference. Předseda EK zmínil, že investice a inovace v digitální sféře bude klíčovou hybnou silou budoucího růstu, pracovních míst a konkurenceschopnosti. Dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 a plnění našeho programu inovací jsou hlavní priority k naplnění naší strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Veřejný sektor představuje téměř polovinu evropského hrubého domácího produktu, zadávání veřejných zakázek 20 % evropského HDP a veřejný sektor se podílí více než 25 % na celkové zaměstnanosti v Evropské unii. To je důvod, proč vytvoření prostředí příznivého pro inovace je tak zásadní pro naše podniky a pro naše hospodářství. V letošním roce EK na evropské úrovni, stejně jako v předchozích letech, určila modernizaci veřejné správy jako prioritu. To znamená, podpora účinnosti opatření v celém veřejném sektoru, jako je větší využívání sdílených služeb a řešení v oblasti informačních technologií a zkrácení opožděných plateb dodavatelům. Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde můžeme zlepšit vztah mezi veřejnou správou a občany a podnikateli je právě ve zjednodušení daňových režimů, které jsou nesmírně složité, někdy s extrémně vysokými náklady. Významný krok byl rovněž učiněn se spuštěním programu EK zvaného REFIT, který je potřeba i nadále rozvíjet. Regulace hraje rozhodující roli při vytváření jednotného trhu práce a zachování vysokých standardů v oblastech, jako je životní prostředí či práva spotřebitelů například. Je důležité, aby bylo jasné pro naše občany, že potřebujeme evropskou regulaci, protože velmi často nařízení na rozdíl od směrnic jsou jediným způsobem, jak mít nezbytnou harmonizaci a podnikům zajistit vyrovnaný přístup na trhy ostatních zemí v EU. Nicméně Komise uznává to, že někdy naše právní úpravy nejsou tak jednoduché, jak by měly být, a dochází k vytváření nadbytečné zátěže. Proto byl také vytvořen program REFIT, za účelem inteligentní regulace a snížení zbytečné administrativní zátěže. Musíme mít méně regulace v některých oblastech, kde si myslíme, že přidaná hodnota právních předpisů na evropské úrovni nekompenzuje byrokratické postupy a administrativní poplatky. Tento postoj dnes prostupuje Komisí a je důležité si uvědomit, že ostatní orgány by měly

3 pracovat s tímto postojem, od Rady po Evropský parlament, a samozřejmě na národní úrovni. Neboť legislativa pocházející z Bruselu, je pak v průběhu transpozice a implementace překryta dalšími vrstvami správních postupů. Takže je to kolektivní úsilí, pokud chceme, aby Evropa byla konkurenceschopná. Na úrovni členských států jsou inovace ve veřejném sektoru klíčem ke snížení administrativní zátěže pro naše podnikání a vytvoření příznivějších podmínek. Máme již řadu úspěchů, které ukazují, co se dá dělat, jako například projekty e-governmentu v Estonsku nebo ve Finsku. Kromě učení se z osvědčených postupů, veřejné správy je třeba podporovat inovace a podporovat zaměstnance státní správy, aby k tomuto procesu přispěli. Strukturální reformy nejsou možné, jsou opravdu nezbytné. Musíme mít vyrovnané veřejné účty a konsolidovat strukturální reformy s cílem zajistit konkurenceschopnost Evropy. To je důvod, proč jsme zaměřili naše úsilí na finanční sektor ve službách reálné ekonomiky spolu s politikou podporující konkurenceschopnost a zdravé veřejné finance a usilujeme o skutečnou hospodářskou a měnovou unii, která zahrnuje bankovní posílení s posílením sociálního rozměru. Hodně je již hotovo, nicméně inovace ve veřejném sektoru jsou spíše výjimečné než důsledkem záměrného strategického úsilí. Jedná se o model, který jsme pozorovali v různých členských státech. Výkon naší strategie pro růst a zaměstnanost je příkladem pro reformy pro zdravé veřejné finance, jež slouží našim občanům. To jsou hlavní cíle, kterým inovace ve veřejném sektoru mohou pomoci dosáhnout. Komise je plně odhodlána k vytváření vhodného prostředí pro podnikání a vítá závazek členských států k práci tímto směrem. Panelová diskuse: Co dnes podniky ořekávají od moderní veřejné správy? Moderátorem této panelové diskuse byl pan Arnaldo Abruzzini, generální tajemník EUROCHAMBERS. První v tomto panelu vystoupil Loic Armand, předseda Výboru pro evropské záležitosti francouzské federace podniků a prezident společnosti L Oréal. Pro podniky je důležité méně legislativy a pravidel, což napomůže vytvořit jasnější rámec pro podnikání. Stejně tak důležitá je však lepší kvalita regulace. Jednoduchost jako režim pro řízení administrativy by měla být výchozím bodem a cílem. To by mělo být podpořeno tím, že veřejná správa bude pracovat v duchu důvěry vůči podnikatelům, nikoliv zaujatosti a vzájemného podezřívání. Veřejná správa by měla podporovat konkurenceschopnost. Důležitými aspekty by měly být soft law samoregulace, dialog se zúčastněnými stranami a audit. V pořadí druhým vystupujícím v rámci tohoto panelu byl Thomas Schleicher, prezident organizace Evropského stavebnictví, který vyzdvihl myšlenku, že by veřejná správa měla naslouchat podnikatelskému sektoru. Podniky očekávají od veřejné správy profesionalismus, spolehlivost a kompetentnost. Stejně jako jeho předřečník očekává jasný právní rámec (zejména pro oblast veřejných zakázek), vyvarovat se nadměrné byrokracie a spravedlivé a vyvážené smlouvy pro obě strany. Další v diskusi vystoupil Gaetano Maccaferri, viceprezident pro regionální politiku a zjednodušení z Confindustria. Ve svém vystoupení zdůraznil význam každodenního fungování veřejné správy. Chaotické změny legislativy v Itálii frustrují podniky. Itálie je velmi nízko v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra, což by měl být impuls, na který musí odpovědět podniky ruku v ruce s veřejným sektorem. Za tímto účelem je důležité vylepšit administrativní kapacitu státní správy, především v oblasti digitalizace a snížení administrativní zátěže. Musí se rovněž pokračovat v projektech chytré (inteligentní) regulace, jež má za cíl zjednodušení pravidel a procesů.

4 Čtvrtým vystupujícím v této panelové diskusi byl Bernd Ehinger z Německé konfederace řemeslníků, který považuje za nejdůležitější cíl vytvoření příznivých podmínek pro malé a střední podniky a zejména pak snížení byrokracie. Důležité je, aby před přijetím každé nové legislativy byl zhodnocen dopad na řemeslníky a malé a střední podniky. Dalším důležitým bodem jsou sociální a environmentální standardy, které je velmi obtížné splnit (zejména pro malé a střední podniky). Naopak pozitivním krokem jsou elektronické veřejné zakázky, nicméně malé a střední podniky potřebují přechodné období k zavedení tohoto nástroje. Významným problémem je také otázka, které daňové předpisy by měly být uplatněny pro malé a střední podniky, které provozují činnost napříč státy. Palčivou otázkou zůstává rovněž vzdělávání v oblasti řemesel. Posledním řečníkem v této diskusi byl Priit Alamaë, generální ředitel firmy Nortal z Estonska. Klíčové pro podniky jsou transakční náklady, které musí být nízké pro efektivní podnikání (např. bankovní převody). Navíc vysoké transakční náklady posilují korupční prostředí. 3 pilíře podnikatelsky příznivé veřejné správy jsou: elektronický podpis (ověření), což omezuje papíry a dokumenty; snadnost komunikace s veřejnou správou (stejné rozhraní, použití); a transparentnost (snížením transakčních nákladů vede k transparentnějšímu utrácení ve veřejném sektoru). Podniky neočekávají od státní správy, že za ně bude dělat business, ale že pro ně vytvoří transparentní hřiště. V následující části vystoupil místopředseda Evropské komise zodpovědný za administrativu Maroš Šefčovič. V úvodu svého vystoupení zmínil, že zásadní úloha veřejné správy při pomoci podnikům plně využít potenciál jednotného trhu je široce uznávána. V této souvislosti orgány veřejné správy v celé Evropě vyvíjejí systematické úsilí ke splnění těchto očekávání v období značných škrtů ve veřejných výdajích. Přátelská veřejná správa je zakotvena dokonce ve smlouvách primárního práva EU, ale občas je obtížné splnit všechny požadavky. Významnou skutečností také je, že každá země má rozdílnou státní správu, a to jak na národní, regionální i lokální úrovni. Modernizace veřejné správy je tak jednou z top pěti priorit EU. Místopředseda EK rovněž sdělil, že je velkým podporovatelem e-governmentu. Za hlavní problém v této oblasti označil nekompatibilitu rozdílných systémů dokonce i v rámci jednoho státu. Interoperabilita by měla být řešením pro evropskou veřejnou správu a potažmo e-government. Další velkou výzvou je požadavek na štíhlejší administrativu, kdy došlo k dohodě o snížení stavu EK o pět procent. Zároveň probíhají diskuse s Evropským parlamentem zařadit všechny předpisy správního práva pod jeden dokument. Stejně jako předsedka EK zmínil Maroš Šefčovič rozvíjení programu REFIT a dále pak posilování registru transparentnosti. Úsilí členských států při modernizaci jejich správy v internetovém věku představuje riziko i příležitost: riziko "elektronických bariér" k fungování jednotného trhu a možnost vytvořit v kratším čase a za nižší cenu systémy, které umožní jednotný digitální trh uvést do reality. Na závěr svého vystoupení zmínil místopředseda EK několik zásadních bodů: Modernizace veřejné správy v Evropě povede k vytváření více a lepších digitálních služeb pro občany a podniky v celé Evropě, což povede k úsporám nákladů ve veřejném sektoru. Nové, interoperabilní služby a nástroje posílí podnikatele, obce a občany k vytváření kvalitativních veřejných statků a podpory hospodářského oživení. Evropská komise může poskytnout širokou škálu nástrojů pro modernizaci veřejné správy. Workshop: snižování administrativní zátřže a zlepšování kvality právních předpisř Moderátorem tohoto workshopu byl Carlo Pettinelli ředitel pro podniky a průmysl EK. První vystupující byla paní Mierta Caspaul z oddělení pro globální ukazatele a analýzy produktů

5 Světové banky. Ta hovořila o tom, že 11 zemí EU je v žebříčku top 30 zemí snadnosti podnikání. 114 zemí provedlo v období 2012/ reforem, což znamená nárůst o 18 % s ohledem k období 2011/2012. Dalším vystupujícím byl Alistair Steel, výkonný ředitel pro právní záležitosti z Evropské rady pro chemický průmysl. Zmínil, že je potřeba simplifikovat proces komplexního nařízení a snížení ceny REACH. Kvalita kontroly návrhů a pozměnění je potřebná a měla by se řídit zásadami inteligentní regulace. Při zavádění nových pravidel, se musí zvažovat různé alternativy. Firmy se musí vypořádat s velkým počtem regulací týkajících se chemického průmyslu (více než 100, které se týkají přímo tohoto sektoru vedle REACH a dalších 100 týkajících se životního prostředí). A další administrativní zátěž je přidána na národní úrovni. V pořadí třetím vystupujícím byla Gillian Kiy z Úřadu vlády Velké Británie. Spojené království pracuje na principu one-in, two-out, což znamená, že žádná nově přijatá legislativa nevytváří novou zátěž v podobě nákladů na podnikání a naopak ji odstraňuje. Navíc byl vytvořen veřejný web, na kterém mohou podnikatelé psát o zatěžujících předpisech, jímž čelí. Regulace je potřebná, jen je potřeba odstranit regulaci, která podnikatele zbytečně zatěžuje. Britská správa již obdržela přes komentářů a podání. A přezkoumala okolo předpisů a přijala rozhodnutí, že více než z nich bude odstraněno. Není to jen o tom, jaká je samotná regulace, ale o tom, jak je implementována a jak jsou společnosti vedeny k jejímu naplňování. Je potřeba rozumět praktickým záležitostem a konzultovat subjekty v přípravné fázi legislativy. Dalším vystupujícím byl Ladislav Prudký z Oddělení podnikatelského prostředí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 191 povinností bylo redukováno. První etapa byla dokončena a 140 povinností bylo zrušeno. Cílem bylo snížení regulace ve výši 25 % do roku Nyní ČR přezkoumává administrativní zátěž podnikatelů - aktuální povinnosti jsou ve 12 oblastech (1319 oznamovacích povinností). Uvedl rovněž několik příkladů snížení administrativní zátěže (například zrušení knihy jízd). Do roku 2014 se ČR bude snažit zrušit 54 povinností. Posledním vystupujícím tohoto workshopu byl Gabriel Corte-Real Carvalho Goucha, člen portugalského parlamentu a tzv. Stoiberovy skupiny. Stoiberova skupina byla zřízena v roce 2007 jako poradní orgán Komise. Doporučil některá z opatření VB jako společná data účinnosti. Když se sníží administrativní zátěž pro firmy, tak současně i pro veřejnou správu. Workshop: plné využití potenciálu informařních a komunikařních technologií při budování inteligentní a inovativní vlády Shrnutí: Není třeba snižování předpisů s cílem snížit regulační zátěž, stačí je digitalizovat. Informační technologie mohou řídit pouze efektivní modernizovanou správu za účelem optimalizovat stát. IT státní správa by měla být nejen příznivá pro podnikatele, ale i pro občany. Nicméně to vyžaduje potřebu pro efektivní rámec (ID, zabezpečení sítě), pro další investice atd. Workshop: podpora strategického managementu ve vládř Workshop moderoval ředitel pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování EK, Peter Stub Jorgensen. Prvním vystupujícím byl Dr. Geert Bouckaert, profesor z Institutu managementu Katolické univerzity v Lovani a prezident Mezinárodního institutu správních věd

6 v Belgii. Hovořil o dvou strategiích za účelem podpory strategického managementu. První je negativní strategie, představovaná například příslibem více dotací či méně kontrol. Druhou je pak pozitivní strategie, která spočívá v logice následků, tedy vylepšení některých částí administrativy. Jde zejména o tři body: 1) leadership (vnitřní strategie, zaměřená především na rozvíjení strategické kapacity, inovací a koordinace); 2) zaměření se na výsledky a 3) silná správa (města). Druhou vystupující byla Dr. Marga Pröhl, generální ředitelka Evropského institutu pro veřejnou správu v Nizozemsku, která řekla, že strategický managament není plán. Potřeby a očekávání jsou v centru (spokojenost podnikatelů, ale i zákazníků). Kvalitní management znamená zvyšování účinnosti a efektivity organizace. Významným pomocníkem je společný hodnotící rámec, ve kterém bylo k září 2013 registrováno uživatelů ze 48 zemí. Mezi doporučení řadí podporu společného hodnotícího rámce na evropské i mezinárodní úrovni, zvýšit administrativní kapacitu veřejné správy v Evropě veřejná správa potřebuje budovat kapacity pro inovace. Zároveň je nutné omezit bariéry k inovacím, což je zejména nedostatek vůle pracovat na nových řešeních a nedostatek koordinace. Nové způsoby navrhování řešení a služeb jsou nutné. Nezbytná je rovněž spolupráce s veřejnými správami dalších států. Dr. Pröhl také zmínila, že je členkou expertní skupiny Evropské komise pro inovaci veřejného sektoru, která má v listopadu 2013 zveřejnit doporučení pro posílení inovací ve veřejném sektoru. V pořadí třetím vystupujícím tohoto workshopu byl Filippo Cavassini, poradce pro veřejnou správu v OECD. Strategický přístup je klíčový pro posílení růstového potenciálu efektivní vlády (od strategických cílů k politikám a programům zaměřeným na výsledky). Důležitá je rovněž optimalizace lidských a finančních zdrojů. Dalšími důležitými body podpory strategického managementu jsou posuzování výkonnosti, reakce na měnící se potřeby a zvýšení transparentnosti a odpovědnosti. Výzvou pak zůstává propojení strategie a rozpočtu. Strategický management je rovněž o změnách kultury napříč vládami (řízením). Na institucích záleží. Dalším vystupujícím byl Pekka Lindroos, generální tajemník projektu Foresight 2030 z kanceláře ministerského předsedy Finska. Cílem tohoto projektu je určit pravděpodobné vývojové trendy a stanovit cíle a strategické směrnice pro práci vlády. Výstup bude sloužit jako operační strategie na podporu rozhodování různých aktérů ve společnosti na všech úrovních během funkčního období stávající vlády i později. Současné znění prognostické zprávy a podpora jejího uplatnění je založena na spolupráci mezi odborníky a zúčastněnými stranami. Rovněž občané jsou konzultováni. Výzkumný projekt provádí mezinárodní výzkumné skupiny analyzující změny ve světové ekonomice a způsoby, jak podpořit udržitelný růst. Poslední vystupující byla paní Rut Erdélyiová, poradkyně ministra vnitra Slovenské republiky, která podrobně popsala jednotlivá specifika reformy veřejné správy na Slovensku, včetně výzev, které se podařilo zvládnout a které se budou muset ještě uskutečnit v souvislosti s podporou strategického managementu.