Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce z pohledu úřadů práce a personálních agentur

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce z pohledu úřadů práce a personálních agentur Bakalářská práce Vypracovala: Silvie Kasková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková Brno, 2006

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a zdroje, které jsem použila. V Brně dne: Silvie Kasková 2

3 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Lence Hlouškové za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytnuté rady a připomínky a za její čas. Dále bych chtěla poděkovat všem pracovníkům úřadů práce a zástupcům personálních agentur za jejich ochotu, vstřícnost a také za poskytnutí užitečných a praktických informací o své práci. 3

4 OBSAH PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST 1. VÝVOJ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V LETECH UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V SOUČASNOSTI VLIV KOMPETENCÍ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ SLUŽBY ÚP ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ Nabídka individuálního akční plánu plán pro absolventy VŠ Nabídka služeb EURES pro absolventy VŠ SLUŽBY PA ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ EMPIRICKÁ ČÁST 6. PŘEDMĚT VÝZKUMU Cíl METODY A OBJEKT VÝZKUMU Metody výzkumu Objekt výzkumu INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Názory pracovníků ÚP Názory pracovníků PA Shrnutí..38 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

5 Úvod Vysoké školy tvoří nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. V současné době existují tři druhy vysokoškolského studia: bakalářské, magisterské/inženýrské a postgraduální. Magisterské/inženýrské studium je v podstatě nástupcem standardního druhu studia platného před rokem 1989 a trvá zpravidla 5 let. Postgraduální studium nahrazuje dřívější vědeckou a odbornou přípravu a mohou v něm studovat ti, kteří absolvovali magisterské/inženýrské studium. Jeho délka trvání (u interního typu studia) je obvykle 3 roky. Bakalářské studium je nový, kratší typ studia, který má za cíl rozšířit nabídku terciálního vzdělávání u nás. Obvyklá délka trvání je 3 roky a jeho absolventi mohou vstoupit do navazujícího magisterského/inženýrského studia a za dva roky složit státní závěrečnou zkoušku magisterskou/inženýrskou. Studium je ukončeno již zmíněnou státní závěrečnou zkouškou (jejíž součástí je i diplomová práce) a obdržením diplomu. Vysoké školy tím připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v technických, přírodních, humanitních, lékařských a mnoha dalších oborech. Plynulý přechod absolventů VŠ do pracovní procesu je vysoce individuální potřebou a v neposlední řadě poskytuje svědectví o efektivitě vzdělávacího procesu na vysokých školách. Přechod absolventů VŠ do praxe je rovněž výpovědí o kvalitě dvou postulátů. Jde o vystižení vazby mezi poptávkou na trhu práce, poptávkou po kvalifikované pracovní síle a hodnocením předpokladů jedince, vytvořených studiem konkrétní vysoké školy a tedy získanými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi absolventů VŠ pracovní nabídky využít a seberealizovat se. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků úřadů práce (dále jen ÚP) a zástupců personálních agentur (dále jen PA) v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence u absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, jaká je situaci těchto mladých lidí na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají v pracovním uplatnění. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. Obsahem první kapitoly je vývoj uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech Náplní druhé kapitole je uplatněním absolventů VŠ na trhu práce v současnosti. Ve třetí kapitole se zabývám vlivem kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce, podrobněji se věnuji klíčovým a odborným kompetencím. Obsahem čtvrté kapitoly jsou služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ a nabídka individuálního akčního plánu a služeb EURES. Náplní páté kapitoly jsou služby PA orientované na uplatnění absolventů VŠ. 5

6 V empirické části budu pomocí dotazníkového šetření zjišťovat, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků ÚP a PA v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, po jakých oborech je největší poptávka, co očekávají zaměstnavatelé ohledně pracovní mobility a jaké jsou případné problémy absolventů VŠ v pracovním uplatnění. 6

7 TEORETICKÁ ČÁST 1. Vývoj uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech Statistiky týkající se nezaměstnanosti absolventů škol vycházejí z evidencí uchazečů o zaměstnání vedených ÚP (Nezaměstnanost, 2003). Data se sbírají v září a dubnu příslušného roku. Hodnoty ze září jsou vždy vyšší, neboť v této době dochází ke kumulaci nezaměstnaných absolventů, kteří nedlouho předtím dokončili svá studia a trh práce je dosud nestačil vstřebat. Dubnové hodnoty naproti tomu představují určitý rovnovážný stav, kdy už je možné předpokládat, že proběhla absorpce absolventů předchozího školního roku na trhu práce. Dubnové hodnoty jsou proto vhodnější pro statistické analýzy. Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je dána poměrem počtu nezaměstnaných absolventů VŠ konkrétní kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů VŠ (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i příp. pokračujících v dalším vzdělávání) v dané kategorii vzdělání či v dané skupině oborů. (Nezaměstnanost, 2003). Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie vzdělání, či skupiny oborů nebo oboru vzdělání zůstane bez zaměstnání a umožňuje porovnávat nezaměstnanost absolventů různých kategorií vzdělání i různých skupin oborů vzdělání. Z časového hlediska můžeme vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ (viz obrázek 1) rozdělit na čtyři následující etapy (Nezaměstnanost, 2003): 1. etapa - Do roku 1998 míry nezaměstnanosti v rámci všech kategorií vzdělání byly poměrně stabilní a pohybovaly se na zhruba stejně nízkých hodnotách. Nejnižší míry nezaměstnanosti tradičně dosahovali absolventi VŠ. 2. etapa Roky 1998 a 1999 byly charakterizovány prudkým nárůstem míry nezaměstnanosti téměř ve všech kategoriích vzdělání, s výjimkou gymnázií. Výrazně narostla hodnota míry nezaměstnanosti vysokoškoláků. 3. etapa - V letech 2000 a 2001 došlo u absolventů vysokoškolských oborů k poklesu nezaměstnanosti. 4. etapa - Zahrnuje období od konce roku 2001 do současnosti. Během této etapy se míry nezaměstnanosti absolventů zvýšily téměř u všech kategorií vzdělání, přičemž jednou z příčin byla mírně rostoucí obecná míra nezaměstnanosti. Mírný pokles z předchozích let vystřídal pozvolný nárůst u absolventů VŠ. Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je na první pohled zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. 7

8 Obrázek 1. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů v dubnu ( ), (Nezaměstnanost, 2003). 40% 35% 30% 25% 20% Vyučení Vyučení s MZ SOŠ Gymnázium VOŠ Vysokoškoláci 15% 10% 5% 0% Poznámka: Podle školského zákona rozlišujeme vzdělání na základní, střední, úplné střední, vyšší a vysokoškolské. Dále jsou v tabulce 1 pro lepší přehlednost uvedeny počty absolventů (se státním občanstvím ČR) prezenčního vysokoškolského studia podle jednotlivých skupin oborů. (Nezaměstnanost, 2003). V roce 2001 absolvovalo na vysokých školách v prezenčním studiu celkem absolventů se státním občanstvím ČR (v roce absolventů), ze kterých tvořili absolventi bakalářské úrovně vzdělání (kategorie R), magisterské a navazující magisterské úrovně (kategorie T) a 182 absolventů doktorského studia (kategorie V). Největší část absolventů (více než polovina) ukončovala své studium ve společenskovědních oborech, zejména ve skupinách: Ekonomie (téměř polovina ze všech absolventů společenskovědních oborů) Pedagogika, učitelství (více než čtvrtina z absolventů společenskovědních oborů) Právní a veřejnoprávní činnost (téměř desetina z absolventů společenskovědních oborů) Druhou nejvýznamnější skupinu tvoří absolventi technických oborů (necelá čtvrtina), především ve skupinách: Strojírenství Elektrotechnika Stavebnictví V každé z těchto skupin absolvuje zhruba necelá čtvrtina ze všech absolventů technických oborů. Všechny ostatní skupiny už jsou zastoupeny podstatně méně. 8

9 Tabulka 1. Počty absolventů VŠ prezenčního studia za školní rok 2000/2001, (Nezaměstnanost, 2003). Absolventi VŠ 2000/2001 Absolventi VŠ 2000/2001 kategorie R+T+V Počet kategorie R+T+V Počet 1 Přírodní vědy a nauky Zeměd.lesn. a veter.vědy Matematické obory Zem ědělství a lesnictví Geologické obory Veterinář.,vet.prevence Geografické obory Zdravotnictví, lékař. a farm.vědy Chemické obory Lékařské vědy Biologické obory Farm aceutické vědy Ekologie a ochrana ŽP Zdravotnictví Fyzikální obory 119 6,7 Společ.vědy, nauky a služby Informatické obory Filozofie, teologie 738 2,3 Technické vědy a nauky Ekonom ie Hornictví,horn.geol.,hutn Sociální vědy Strojírenství, stroj.výroba Právo,práv.,veřejnosp.čin Elektrotech.,telekom.a VT Obory z oblasti historie Tech.chemie,chemie silik Public.,knihov.,informat Potravinářství,potr.chem Filologické vědy Text.výroba a oděvnictví Těl.kult.,tělových.,sport Zprac.dřeva,výr.hud.nást Pedag., učit.,soc.péče Polygr.,zprac.papíru,film Obory z obl.psycholo gie Architektura Vědy a nauky o kultuře, umění Staveb., geodézie,kartografie Teorie a dějiny umění Doprava a spoje Umění a užité um ění Spec.,interdiscipl.obory 349 Podrobnější údaje o situaci a vývoji nezaměstnanosti absolventů ve studijních oborech VŠ (kategorie R,T,V) poskytuje celkový přehled uvedený v tabulce 2. V něm jsou za duben 2001 a 2002 z hlediska členění podle skupin oborů uvedeny následující skutečnosti: údaje o jednotlivých skupinách oborů počet nezaměstnaných absolventů VŠ míra nezaměstnanosti absolventů VŠ (všech evidovaných uchazečů o zaměstnání - absolventů k celkovému počtu absolventů za poslední dva školní roky) počet disponibilních nezaměstnaných absolventů (tj. těch, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání) míra nezaměstnanosti disponibilních absolventů (podíl disponibilních z celkového počtu absolventů) počet absolventů VŠ nezaměstnaných déle než 6 měsíců podíl počtu absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců, z celkového počtu nezaměstnaných absolventů VŠ 9

10 Tabulka 2. Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu 2001, 2002, (Nezaměstnanost, 2003). Stav - duben 2001 Stav - duben 2002 Stav - duben 2001 Stav - duben 2002 kategorie R+T+V Počet Míra nez. Počet Míra nez. Disponibil MN-Disp Nad 6M Podíl-6M Nad 6M Podíl-6M VŠ - CELKEM ,1% ,3% ,5% ,2% ,8% 1 Přírodní vědy a nauky 135 4,6% 202 6,1% 146 4,4% 77 57,0% 93 46,0% 11 Matematické obory 21 6,9% 37 10,4% 30 8,5% 13 61,9% 20 54,1% 12 Geologické obory 8 8,0% 10 9,9% 9 8,9% 4 50,0% 4 40,0% 13 Geografické obory 18 6,3% 25 7,5% 19 5,7% 10 55,6% 13 52,0% 14 Chemické obory 21 5,8% 13 3,1% 10 2,4% 13 61,9% 4 30,8% 15 Biologické obory 25 6,4% 39 5,4% 30 4,2% 11 44,0% 12 30,8% 16 Ekologie a ochrana ŽP 36 14,3% 20 8,0% 17 6,8% 21 58,3% 8 40,0% 17 Fyzikální obory 6 3,4% 8 3,7% 4 1,9% 5 83,3% 5 62,5% 18 Informatické obory * * 50 5,5% 27 3,0% * * 27 54,0% 2,3 Technické vědy a nauky 809 7,0% ,7% 574 4,8% ,0% ,5% 21 Hornictví,horn.geol.,hutn 59 11,6% 83 16,5% 68 13,5% 40 67,8% 52 62,7% 23 Strojírenství, stroj.výroba 188 6,6% 252 8,8% 124 4,3% ,6% ,1% 26 Elektrotech.,telekom.a VT 183 7,0% 262 9,4% 133 4,8% ,4% ,3% 28 Tech.chemie,chemie silik. 31 3,4% 59 5,4% 33 3,0% 17 54,8% 34 57,6% 29 Potravinářství,potr.chem. 22 6,6% 26 6,8% 19 5,0% 15 68,2% 15 57,7% 31 Text.výroba a oděvnictví 31 8,4% 40 10,7% 36 9,7% 11 35,5% 13 32,5% 33 Zprac.dřeva,výr.hud.nást ,0% 28 19,0% 13 8,8% 12 66,7% 16 57,1% 34 Polygr.,zprac.papíru,film 1 11,1% 1 5,9% 0 0,0% 1 100,0% 1 100,0% 35 Architektura 23 4,9% 25 5,1% 18 3,7% 5 21,7% 7 28,0% 36 Staveb., geodézie,kartografie 141 6,2% 154 7,1% 72 3,3% 63 44,7% 79 51,3% 37 Doprava a spoje 53 10,8% 71 16,2% 42 9,6% 26 49,1% 37 52,1% 39 Spec.,interdiscipl.obory 59 9,0% 40 6,0% 16 2,4% 44 74,6% 28 70,0% 4 Zeměd.lesn. a veter.vědy ,0% ,2% 182 8,8% ,9% ,7% 41 Zemědělství a lesnictví ,7% ,5% 168 9,0% ,2% ,6% 43 Veterinář.,vet.prevence 12 5,5% 17 8,7% 14 7,2% 8 66,7% 16 94,1% 5 Zdravotnictví, lékař. a farm.vědy 85 2,6% 96 2,9% 78 2,4% 43 50,6% 42 43,8% 51 Lékařské vědy 55 2,9% 58 3,2% 45 2,5% 25 45,5% 17 29,3% 52 Farmaceutické vědy 1 0,2% 4 0,8% 3 0,6% 1 100,0% 4 100,0% 53 Zdravotnictví 29 3,5% 34 3,4% 30 3,0% 17 58,6% 21 61,8% 6,7 Společ.vědy, nauky a služby ,2% ,3% ,3% ,4% ,7% 61 Filozofie, teologie 64 5,1% 87 6,2% 78 5,5% 29 45,3% 36 41,4% 62 Ekonomie 579 4,4% 774 5,8% 632 4,7% ,6% ,3% 67 Sociální vědy 25 2,7% 47 4,6% 44 4,3% 6 24,0% 21 44,7% 68 Právo,práv.,veřejnosp.čin 69 2,6% 68 2,5% 43 1,6% 44 63,8% 38 55,9% 71 Obory z oblasti historie 36 10,3% 43 11,8% 39 10,7% 18 50,0% 22 51,2% 72 Public.,knihov.,informat. 11 3,8% 10 3,4% 10 3,4% 6 54,5% 6 60,0% 73 Filologické vědy 31 3,2% 47 4,8% 46 4,7% 13 41,9% 16 34,0% 74 Těl.kult.,tělových.,sport 21 5,5% 41 10,2% 33 8,2% 12 57,1% 14 34,1% 75 Pedag., učit.,soc.péče 263 3,9% 317 4,7% 250 3,7% ,4% ,7% 77 Obory z obl.psychologie 26 11,6% 17 5,8% 16 5,4% 6 23,1% 6 35,3% 8 Vědy a nauky o kultuře, umění 50 4,4% 56 4,1% 52 3,8% 34 68,0% 27 48,2% 81 Teorie a dějiny umění 13 6,1% 8 3,3% 8 3,3% 8 61,5% 3 37,5% 82 Umění a užité umění 37 4,0% 48 4,3% 44 4,0% 26 70,3% 24 50,0% * data nebyla k dispozici Průměrná míra nezaměstnanosti u absolventů VŠ byla v dubnu ,1 % a do dubna 2002 roku mírně vzrostla na 6,3 %. Znamená to, že oproti roku 2001 došlo i zde ke zvýšení míry nezaměstnanosti, stejně jako v ostatních kategoriích vzdělání. Nejnižší míru nezaměstnanosti nacházíme u zdravotnických oborů (2,9 %). Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů VŠ se vyskytuje v oborech společenskovědních, ale vzhledem k vysokému celkovému počtu absolventů v této skupině oborů je jejich míra nezaměstnanosti (5,3 %) pod průměrem (6,3 %). Absolventi technických oborů jsou druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných a zároveň mají vysokou nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (8,7 %), která vykazuje i nejvyšší nárůst proti minulému dubnu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti (12,2 %) nacházíme u absolventů zemědělských oborů, i když absolutně se nejedná o vysoké počty nezaměstnaných. 10

11 Celkově je situace vysokoškoláků, pokud jde o možnost získání zaměstnání, dosti příznivá. Je to důsledkem růstu důrazu na vzdělání a kvalitu pracovní síly na jedné straně a vlivem zaostávání počtu studentů VŠ za dlouhodobou potřebou pracovního trhu; právě absolventům VŠ se nabízejí i různé možnosti uplatnění v zahraničí. Z nejpočetnějších oborů se jak skupina Ekonomie (5,8 %), tak skupina Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,7 %) drží na srovnatelných místech žebříčku s relativně nízkou podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Další nejpočetnější skupiny jsou obory technické, konkrétně: Strojírenství a strojírenská výroba (8,8 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (9,4 %) a Stavebnictví, geodézie a kartografie (7,1 %), které všechny vykazovaly podprůměrnou hodnotu míry nezaměstnanosti. Poslední skupinou s vysokým počtem absolventů je skupina Právní a veřejnosprávní činnost, která ovšem jako jediná z těchto početných skupin vykazuje zlepšení v meziročním srovnání duben 2001 (2,6 %) a duben 2002 (2,5 %) a v posledních letech má míru nezaměstnanosti nižší než průměr (6,3 %). Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů vysokoškolských oborů se odehrává na nižších úrovních měr nezaměstnanosti než u ostatních kategorií vzdělání. Do roku 1996 míry nezaměstnanosti všech skupin oborů stagnovaly. Během následujících dvou let začaly pozvolně narůstat a před rokem 1999 se jejich mírný růst proměnil v razantnější a v roce 1999 celková míra nezaměstnanosti vysokoškoláků dosáhla své nejvyšší hodnoty. Od roku 1999 do současnosti se vývoj měr nezaměstnanosti v rámci skupin oborů značně liší. Celková míra nezaměstnanosti (viz obrázek 2) se v tomto období do roku 2001 pozvolna snižuje a od roku 2001 opět roste, míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin oborů se po dobu dvou let vyvíjejí odlišně a od roku 2001 rovněž všechny narůstají. V dynamice tohoto nárůstu jsou mezi jednotlivými skupinami oborů mírné rozdíly. Míra nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů patřila až do roku 1996 mezi vysokoškoláky k nejvyšším, ale její nárůst od roku 1997 je mezi všemi skupinami oborů nejnižší, proto od roku 1999 mají absolventi zdravotnických oborů míru nezaměstnanosti nejnižší. Nejvyšší dynamiku růstu míry nezaměstnanosti v letech 1997 až 1999 nalézám zejména u strojírenských oborů a v roce 1999 obzvláště u oborů stavebních. Míry nezaměstnanosti absolventů těchto skupin oborů byly v roce 1999 nejvyšší a převýšily i míru nezaměstnanosti absolventů zemědělských oborů, která dosahovala nejvyšších hodnot ve všech předchozích letech. Situace se ovšem změnila mezi roky 1999 a 2000, kde prudký nárůst míry nezaměstnanosti ve skupině zemědělských oborů opět vedl tuto skupinu oborů k nejvyšší míře nezaměstnanosti, které dosahují i v současné době. 11

12 Druhou skupinou s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se v roce 2000 stala skupina oborů elektrotechnických, u kterých od roku 1999 dochází k narůstání jejich míry nezaměstnanosti. Obrázek 2. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu ( ) 14% 12% 10% 8% Strojírenství Elektrotechnika Stavebnictví Zemědělství a l.hosp. Zdravotnictví Ekon.,obchod, služby 6% 4% 2% 0% Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v současnosti V souvislosti se zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který vstoupil v platnost dne 1. října 2004, je nutné zmínit nové pojetí této kategorie nezaměstnaných absolventů (Nové, 2004). V uvedeném zákoně je pojem absolvent nově definován. Původně se jednalo o mladé lidi do dvou let po úspěšném absolvování studia. Nové pojetí rozšiřuje tuto kategorii osob vyžadujících zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání na mladé lidi do 25 let věku a absolventy VŠ do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Absolventi budou moci být evidovaní, ale nebude se jim do odpracované doby započítávat doba studia. K tomu, aby dostali podporu v nezaměstnanosti, budou muset splnit základní podmínku jako všichni ostatní v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se absolventům budou započítávat veškeré pracovní poměry, které budou zakládat účast na sociálním pojištění. Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je obecně svázána s hospodářskou situací, s růstem hrubého domácího produktu (HDP). Postavení absolventů VŠ vstupujících na trh 12

13 práce významným způsobem závisí i na konkrétní regionální situaci, například přítomnosti zahraničních investorů nebo rozvoji odvětví v regionu. Vedle těchto vnějších ekonomických faktorů je situace absolventů jednotlivých studijních oborů ovlivněna i strukturou vzdělávací nabídky v regionu Situaci absolventů VŠ na trhu práce odráží role vzdělání na pracovním trhu. Jedná se o (Nekuda, 2002): zrychlení procesu restrukturalizace a tomu odpovídající a zvyšující se požadavky na výkonnost, tzn. jak na vzdělání, tak i na praxi obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 8-9 % populace, je přitom značně diferencovaná podle dosaženého stupně vzdělání trvá nízká úroveň absolventů VŠ neboť trh práce vytváří poptávku především po kvalifikované pracovní síle počet absolventů VŠ na celkové nezaměstnanosti není extrémně vysoký (podle registrů ÚP jde asi o 3 tisíce osob v měsíci dubnu, kdy je nejnižší) z celkového počtu nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných osob počet nezaměstnaných absolventů v dubnu roku 2000 činil kolem 20 % a jejich specifická míra nezaměstnanosti je dvojnásobná než u vysokoškoláků jako celku. nezaměstnanost absolventů VŠ je sezónní. Počet hlášených nezaměstnaných absolventů VŠ na ÚP je nejnižší v dubnu a nejvyšší v září, kdy činí víc než dvojnásobek jejich počtu v dubnu. Mezi zářím a dubnem ovšem dochází k jejich postupnému vstřebávání pracovním trhem V souvislosti se vzděláváním, které hraje důležitou roli v uplatnění na trhu práce je jednou z priorit české vlády zvyšování zaměstnanosti a zlepšení podmínek na trhu práce. Základním prostředkem pro boj s nezaměstnaností je kromě hospodářského růstu i aktivní politika zaměstnanosti (dále jen APZ). Její součástí jsou zejména rekvalifikace pro uchazeče o zaměstnání, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, investiční pobídky nebo příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Nedostatek prostředků na APZ může vést ke zvýšení nezaměstnanosti, výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti a generovat další nežádoucí ekonomické dopady. Současné zkušenosti dokazují, že není prioritou zaměstnavatelů vyvíjet iniciativu ve spolupráci s vysokými školami při výcviku a odborných praxí studentů jako první. (Sborník, 2003, str. 9). Za jeden z důvodů lze považovat současnou ekonomickou situaci českého vysokého školství stejně jako mnoha zaměstnavatelských organizací. Komunikace, spolupráce a součinnost vysokých škol s potenciálními zaměstnavateli má 13

14 významné místo mezi opatřeními APZ Evropské unie (dále jen EU). Summit v německém Essenu již v roce 1994 vypracoval jako jeden ze strategických bodů APZ EU podporu investic do výcviku a odborných praxí studentů všech typů škol. Spolupráci vysokých škol se zaměstnavateli lze rozdělit z hlediska podílu na praxi absolventů VŠ do následujících forem (Sborník, 2003, str. 11): Nekooperující zaměstnavatelé Z hlediska jejich velikosti se jedná o malé podniky (cca 20 zaměstnanců), které přijímají nejméně absolventů všech typů VŠ Zaměstnavatelé poskytující obraz praxe Jde o středně velké a větší firmy (nad 50 zaměstnanců) a počet přijímaných absolventů VŠ se pohybuje pod celkovým průměrem Sponzorující zaměstnavatelé Do organizací tohoto typu je přijímáno hodně absolventů VŠ, avšak žádný typ absolvované vysoké školy není preferován Zaměstnavatelé poskytující finanční a praktické zázemí Patří k nim zejména podniky, které se co do velikosti řadí mezi větší zaměstnavatelské organizace. Absolventi VŠ jsou přijímáni málo Zaměstnavatelé podílející se na životě vysoké školy Jde o nejmenší skupinu zaměstnavatelů, kteří s vysokými školami spolupracují nejintenzivněji a svou velikostí se řadí mezi velké zaměstnavatelské organizace (nad 100 zaměstnanců) Firemní a podnikové nadace Firemní a podnikové nadace zakládají manažeři mezinárodních společností působící na českém trhu práce s cílem sponzoringu diplomových prací a odborných praxí studentů. Další možností pro setkání firem s absolventy VŠ jsou tzv. veletrhy pracovních příležitostí. Konají se na půdě univerzit nebo v jiných prostorách. Personální manažeři velkých a středních firem, které mají zájem o absolventy VŠ, zde prezentují svou činnost a diskutují s absolventy VŠ ve skupinách nebo individuálně. Významné veletrhy pracovních příležitostí u nás pořádají například studentské organizace IAESTE nebo AIESEC. Na moravské regiony je zaměřen významný veletrh Do práce, který organizuje Poradenské centrum Masarykovy univerzity v Brně společně s dalšími spolupracovníky od roku 1995 každým rokem v jarních měsících (Sborník, 2003, str. 5). 14

15 Cílem je umožnit absolventům VŠ neformální kontakt s potencionálními zaměstnavateli. Firmy se pro účast na konkrétním veletrhu rozhodují většinou podle několika kritérií. Auditorské preferují například absolventy s ekonomickým zaměřením. Strojírenské a výrobní podniky mají naopak větší zájem o absolventy VŠ s technickým zaměřením. Pro účast na konkrétním veletrhu se firmy rozhodují také podle umístění škol a vlastního působiště. Společným cílem organizátorů podobných akcí a firem, které se na nich prezentují, je předání informací absolventům VŠ o různých možnostech jejich uplatnění (Hledám, 2005). Při rozhodování o profesní kariéře mají tyto informace a kontakty pro absolventy VŠ velkou cenu. Kromě klasického osobního setkání mají absolventi VŠ možnost komunikovat s personalisty firem virtuálně, on-line. Již čtvrtým rokem jim to umožňuje akce Duben - Měsíc absolventů on-line. Tento projekt běží po celý duben na webových stránkách největší internetové služby pro hledání práce a zaměstnanců Jobs. Na internetovém portálu absolvent.jobs.cz mohou absolventi VŠ během pravidelných devadesátiminutových chatů diskutovat se zástupci firem, porovnat podmínky nabízených pracovních míst a dozvědět se více o prostředí a zvyklostech firem. Mají možnost se poradit i s pracovníky PA. Mohou tak například získat lepší představu o tom, jaký plat by měli žádat ve svém oboru a v dané lokalitě. Na otázky o pracovněprávní problematice jim bude odpovídat právník. Tento typ komunikace dává větší prostor pro dotazy, které by absolventi VŠ tváří v tvář personalistovi váhali položit, a ušetří spoustu času. Jestliže už je absolvent VŠ účastníkem výběrového řízení nebo má vážný zájem ucházet se o některé z volných míst ve společnosti, má tu příležitost zvýšit své šance na úspěch, když položí dobrou otázku a upozorní na sebe. Firmy také často přicházejí přímo na univerzity. Pořádají zde prezentační semináře o fungování a podmínkách, které mohou absolventům VŠ nabídnout. Firmy také někdy s nabídkou zaměstnání oslovují přímo vytipované absolventy VŠ. Nebo tomu bývá naopak: mnoho absolventů VŠ ještě během studia pracovala ve firmách, kde třeba začínali s rutinními úkony, ale brzy se dostávali i ke kvalifikovanější práci, a získávali tak potřebnou praxi. Absolventů VŠ také ještě během studia vstupují do firem proto, aby shromáždili materiál pro diplomovou práci, což je další cesta, jak se sblížit s firemním prostředím. Jako nejlépe fungující se ukazuje spolupráce podniků s vysokými školami na poli celoživotního vzdělávání. Spolupracují také na poli vědy a výzkumu - dnes ovšem méně, než před 10 lety, kdy měly všechny podniky povinnost investovat do výzkumu (Vzdělanost, 2005). Personální ředitel společnosti Stavby silnic a železnic Aleš Frána 15

16 kritizuje nesamostatnost, neochotu přebírat zodpovědnost a na nedostatek ekonomického vzdělání u absolventů technických univerzit (Vzdělanost, 2005). Absolvent stavební fakulty je dobrý výzkumník, případně projektant, ale není schopen technologicky provádět stavbu a chybí mu znalosti z oblasti ekonomie či práva, uvedl v článku Frána. Chceme lidi, kteří umí najít, zpracovat, analyzovat, syntetizovat informace, nalézat řešení a zároveň dodržet cíle při vývoji projektu. S čím se setkáváme? S lidmi s mělkou a úzkou znalostí a to jak u absolventů VŠ, tak u lidí s praxí, proto se sami musíme postarat o jejich doškolování. Pro absolventy technických škol platí, že jsou nesamostatní a nepřipraveni na praxi. Lidé z VŠE jsou průbojnější, protože často při studiu pracují nebo mají i vlastní firmu, dodal Frána. Podle jeho názoru mnozí zaměstnavatelé ani nemají zájem o lidi bez praxe a zkušeností. Uvědomují si, že by museli investovat do jejich rozvoje a čekat, než se přizpůsobí firmě. Absolventi VŠ tak nemají možnost získat praxi a ocitají se v začarovaném kruhu. Pokud mají možnost pracovat v menší firmě, bývá to obvykle i z toho důvodu, že zaměstnavatel ušetří na jejich nástupním platu, který je nižší než u zkušeného odborníka. O čerstvé absolventy VŠ se však již několik let systematicky zajímají především větší firmy, často se zahraniční účastí (Hledám, 2005). Vycházejí ze zkušenosti, že se mladý člověk bez pracovních návyků lépe přizpůsobí firemní filozofii a prostředí než bývalý zaměstnanec jiné organizace. Přístup těchto firem je dán jejich ekonomickou stabilitou. Neváhají chybějící praxi absolventa VŠ dohnat pomocí speciálních tréninků a školení. Investují s cílem vychovat si zaměstnance k obrazu svému. Vývoj trhu práce, tedy to, jaká povolání, jaké obory a jaké pracovní činnosti jsou zaměstnavateli žádané je pečlivě sledován a vyhodnocován (Správa, 2005). Výsledkem jsou různé ukazatele, které o stavu trhu práce vypovídají. Jsou to např. počty nezaměstnaných uchazečů o práci, počty volných pracovních míst, jejich vzájemný poměr, dále je to míra nezaměstnanosti, což je poměr počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil, apod. Tyto ukazatele mohou být na úrovni celorepublikové, krajové, okresní, mohou být členěné podle profesních oblastí, stupňů vzdělání, věku, pohlaví apod. Obecně platí, že absolventi VŠ jsou velmi dobře teoreticky i prakticky připraveni a vzděláni v odpovídajícím oboru studia, znají současné trendy, velmi dobře zacházejí s internetem a obecně s výpočetní technikou a moderními technologiemi (Hledám, 2006). Rovněž praktické zkušenosti absolventů VŠ jsou bohaté v oblastech a oborech, ve kterých chtějí absolventi VŠ rozvíjet svou pracovní dráhu. Jedním z nejpodstatnějších kritérií při výběru oboru a povolání je dnes možnost uplatnění a potřebné informace je možné získat dvěma způsoby - z vnějších (externích) a vnitřních (interních) zdrojů (Hledám, 2005). 16

17 Externí zdroje informací o zaměstnavateli Mezi vnější neboli externí zdroje informací o potenciálním zaměstnavateli patří zejména média - denní tisk, odborné časopisy, reklamní a propagační materiály firmy, aktivity potenciálního zaměstnavatele (internetová prezentace, reklama v televizi nebo v tisku, atd.), pracovníci ÚP a PA (Hledám, 2005). Dalším zdrojem informací jsou hospodářské komory, profesní organizace, katalogy firem, obchodní rejstřík, obchodní věstník. Interní zdroje informací o zaměstnavateli Vnitřními neboli interními informacemi se rozumí informace, které absolvent VŠ získá přímo u potenciálního zaměstnavatele a nejsou získány z materiálů, které jsou určeny ke komunikaci s okolím firmy (viz externí zdroje informací). Jde o informace od pracovníků firmy, které mohou poskytnout jiný pohled, podrobnější informace a reálnější obraz o firmě (Hledám, 2005). Zaměstnanci mohou absolventovi VŠ nejpřesněji popsat situaci v podniku, klady i zápory práce ve firmě. Je zde i možnost zavolat na personální nebo tiskové oddělení a dozvědět se požadované informace. 3. Vliv kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce Kompetence lze jinými slovy vyjádřit jako soubor vědomostí, dovedností a postojů. Pro úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce je důležité, aby kompetence přispívaly k maximalizaci šancí na bezproblémový vstup a participaci na trhu práce (Key, 2002). Pojem kompetence je jednoznačně upřednostňován před jakýmikoli jinými pojmy a to s ohledem na kompatibilitu pojmů v mezinárodním měřítku a také proto, že svým rozsahem jako jediný ze zavedených pojmů pokrývá jak znalosti, dovednosti, schopnosti, tak i postoje a hodnoty. Kompetence musí jedinci umožňovat úspěšnou integraci do velkého množství sociálních sítí a současně jej činit nezávislým a osobnostně zdatným v rodinném i v novém a nepředvídatelném prostředí. A konečně kompetence musí umožňovat jedinci aktualizovat nepřetržitě jeho vědomosti a dovednosti. Na toto téma byly realizovány mnohé mezinárodní aktivity a na lisabonském jednání Rady Evropy v březnu 2000 (tzv. lisabonský proces) byl definován pro rok 2010 nový strategický cíl Evropa se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti (Key, 2002). 17

18 3. 1. Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ Pojem klíčové kompetence se opírá o strategický dokument MŠMT ČR, tzv. Bílou knihu [1], a navazuje na pojmosloví zavedené v odborné pedagogické literatuře (pojem kompetence, resp. klíčová kompetence uvádí ve svém Pedagogickém slovníku Průcha, Walterová a Mareš [2], Anglicko-český pedagogický slovník Mareše a Gavory [3] zase anglický termín competence překládá jako kompetence). Definice a výběr klíčových kompetencí je vždy ovlivněn tím, co právě daná společnost považuje za hodnotné a klíčové. Jako příklad identifikace klíčových kompetencí uvádím model Evropské komise, která stanovila pro období povinného vzdělávání tyto klíčové kompetence: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizím jazyce, matematické kompetence a kompetence v oblasti vědy a technologií, kompetence v oblasti informační a komunikační technologie, kompetence učit se učit, sociální a interpersonální kompetence, občanské kompetence, kompetence v oblasti podnikatelství (ve smyslu podnikatelských dovedností) a kompetence v oblasti kulturního povědomí (Key, 2002). Přes rozdílná pojetí a interpretace daného pojmu se většina odborníků shoduje na tom, že klíčové kompetence jsou takové kompetence, které jsou důležité a prospěšné každému jedinci i společnosti jako celku a představují přenosný a multifunkční soubor znalostí, dovedností a schopností, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se. Zásadní charakteristikou klíčových kompetencí v rámcových programech je jejich přímé propojení se vzdělávacím obsahem jednotlivých vzdělávacích oblastí, resp. oborů (Vzdělanost, 2005). Každý z oborů svým vzdělávacím obsahem přispívá k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí a tento přístup posiluje také činnostní charakter tzv. očekávaných výstupů, které jsou částí vzdělávacího obsahu a definují, k jakým znalostem, dovednostem, schopnostem by měli absolventi VŠ na konci konkrétní etapy vzdělávání dospět. Takový způsob provázání klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem pak koresponduje s jejich nadpředmětovou koncepcí. Klíčové kompetence umožňují absolventům VŠ, aby správně využívali a dále rozšiřovali své konkrétní znalosti [1] MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, [2] Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha, Portál [3] Mareš, J., Gavora, P.: Anglicko-český pedagogický slovník. Praha, Portál

19 a dovednosti zaměřené na určitý obor. Klíčové kompetence mají delší životnost než odborná kvalifikace, proto mohou sloužit jako základ pro další vzdělávání (Vzdělanost, 2005). Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají ke spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v primárním, sekundárním a terciálním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Soubor klíčových kompetencí, kterými disponují absolventi VŠ po ukončení své vzdělávací dráhy je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují jejich uplatnitelnost na trhu práce (Vzdělanost, 2005). Především se jedná o ochota a schopnost absolventů VŠ se učit, jejich schopnost pracovat s informacemi či s výpočetní technikou, čtení a porozumění pracovním instrukcím, práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, adaptabilita a flexibilita, schopnost řešit problémy, schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost. Důraz je kladen i na schopnost komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem, zběhlost v cizích jazycích, schopnost týmové práce a schopnost vést. Tyto schopnosti vystupují do popředí především u menších zaměstnavatelů, kde pracovník nepracuje v kolektivu a musí být schopen si samostatně organizovat práci, rozhodovat se a řešit problémy (Key, 2002). Nelze opomenout ani osobní kvality a postoje člověka, a je proto potřeba u absolventů VŠ rozvíjet iniciativu, motivaci, vytrvalost a sociální dovednosti. Výsledkem navzájem se doplňujících systémů vzdělávání a zaměstnanosti je pak mnohem větší šance na celoživotní zaměstnatelnost absolventů VŠ a jejich připravenost pro další vzdělávání Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ Odborné kompetence můžeme definovat jako předpoklady jedince zvládnout určitou činnost, situaci, respektive posuzovat určité jevy s vědomím širších souvislostí nebo z odborného hlediska. V mnoha případech vyplývají odborné kompetence z role a sociální pozice a nemusí nutně znamenat optimální zvládnutí problematiky (Nezaměstnanost, 2003). Podle definice tohoto pojmu můžeme odborné kompetence považovat za relativně optimální doladění pracovní způsobilosti absolventů VŠ jimi vykonávané profese a daného konkrétního pracovního zařazení (Vzdělanost, 2005). Patří sem dovednost pro jednání 19

20 s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, efektivní interpersonální působení, akceptovat jednání druhých lidí, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci, zvládat i náročnější psychickou zátěž, jednat ve shodě se svým svědomím, být důsledný, čestný a odpovědný. Odborné kompetence se lze naučit nebo je získat. Na jejich utváření mají vliv osobnostní rysy, které jsou do značné míry vrozené, a proto není snadné je změnit anebo vypěstovat. Mnohé nedostatky lze ale obejít a kompenzovat. Například rolovým chováním. Odborné kompetence získávají stále větší význam především u kvalifikací přesahujících jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak i u kompetencích, jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů, schopnost zorganizovat si práci apod. Právě práce v odvětvích jako je např. vzdělávání, věda, zdravotnictví klade vysoké požadavky na intelektuální schopnosti, sociální způsobilost a všeobecnou vzdělanost. 4. Služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ Zprostředkování zaměstnání se řídí ustanovením platného zákona č. 450/1992 Sb. (Správa, 2005). V souvislosti s uplatněním absolventů VŠ se jedná zprostředkování zaměstnání, o které se absolventi VŠ uchází. Zaměstnání zprostředkovávají příslušné územní státní orgány, do jejichž působnosti podle zákona patří činnost ÚP, které zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území ČR. O zprostředkování práce mohou ÚP požádat uchazeči o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání, v našem případě absolvent VŠ, je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání ÚP, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je ÚP zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání (Služby, 2005). Pracovníci ÚP na základě informací od zaměstnavatelů o volných pracovních místech vedou jejich evidenci. Ponechává se nově na zaměstnavateli, aby upozornil na některé další okolnosti spojené se zaměstnáváním. Služby ÚP (Služby, 2005): zprostředkování zaměstnání zprostředkování zaměstnanců zaměstnavatelům, kteří hlásí ÚP volná pracovní místa výplata podpory v nezaměstnanosti poradenství a informační činnost o pracovních příležitostech a o situaci na trhu práce 20