Ropné zásoby v subsaharské Africe a jejich vliv na utváření světové politiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ropné zásoby v subsaharské Africe a jejich vliv na utváření světové politiky"

Transkript

1 Ropné zásoby v subsaharské Africe a jejich vliv na utváření světové politiky Shrnutí výsledků výzkumu Vladimír Kváča Vladimíra Knotková Jan Kochan Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze prosinec 2009

2 Publikace vznikla v rámci vědeckého projektu podpořeného finančními prostředky Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Vladimír Kváča, 2009; Vladimíra Knotková, 2009; Jan Kochan, 2009

3 Význam ropy pro světovou ekonomiku a význam ekonomické dimenze je v dnešním světě a v dnešním mezinárodním systému nezpochybnitelný. Kromě ekonomické dimenze má ovšem ropa, zejména pak rozložení a využívání ropných nalezišť, také sociální, bezpečnostní a politické souvislosti. Pokud jde o objem produkce, spotřeby, dovozu, vývozu a ověřených zásob ropy, subsaharská Afrika nezaujímá mezi světovými regiony přední příčky. Význam subsaharské Afriky spočívá ve výrazné převaze produkce ropy nad spotřebou, v zatím relativní nerozvinutosti těžby a v tom, že zjištěné zásoby dosud nejsou pevně rozděleny mezi konkrétní ropné společnosti ani odběratelské státy. Z hlediska energetické bezpečnosti i ekonomických a souvisejících politických příležitostí se tedy subsaharská Afrika ocitá v hledáčku předních světových mocností, resp. hlavních odběratelů i producentů ropy. Vycházíme-li z postmoderního chápání mezinárodních vztahů, pak má na souvislost ropy v subsaharské Africe a světové politiky zásadní vliv několik hlavních trendů. Vlivem globalizace se značně stírá hranice mezi vnitřními a vnějšími záležitostmi států, svět tak stále více působí jako jediný prostor a pojem zahraniční politika ztrácí svůj význam. V mezinárodněpolitickém prostředí existuje řada nestátních aktérů (obchodní společnosti, média, nevládní organizace atd.), kteří mají schopnost jednat v mezinárodním prostředí do značné míry nezávisle na svých domovských státech a praktikují tak vlastní zahraniční politiku se svými protějšky v mezinárodním prostředí i s aktéry jiných typů. Mezinárodní systém tak je částečně privatizovaný a má podobu složité sítě či pavučiny se symetrickými i asymetrickými vazbami a vztahy. Vzájemná závislost jednotlivých aktérů, vazeb i procesů probíhajících v domácím i mezinárodním prostředí je nedílnou součástí globalizovaného světa. S ohledem na výše uvedené se analýza ropných zásob v subsaharské Africe a jejich vlivu na utváření světové politiky nezaměřuje pouze na státy jako autonomní jednotky mezinárodního systému, nýbrž i na procesy probíhající v jednotlivých subsaharských zemích (zde vhodné nezávisle zkoumat vládu a elity) a na aktivity ropných společností. Podrobnější analýza byla ve výzkumu provedena u původních hlavních subsaharských producentů ropy (Nigérie, Angola, Konžské republiky, Gabonu a Kamerunu) a zvolená skupina zemí byla dále rozšířena o nové ropné státy (Čad, Rovníková Guinea, Súdán) a zmíněno je i několik dalších malých producentů a budoucích nadějí. 3

4 Dlouhodobá dynamika vztahů Afriky a ostatních regionů Trojí soupeření o Afriku Ve světové politice se střídají fáze zvýšeného zájmu o Afriku a fáze značné marginalizace Afriky. Za poslední přibližně století a půl můžeme vysledovat období trojího soupeření o Afriku. První proběhlo v poslední čtvrtině 19. století v době koloniálního dělení Afriky mezi evropské velmoci. Během několika desítek let koloniálního období pak Afrika, snad s výjimkou 1. světové války, nebyla pro světovou politiku příliš důležitá. To se změnilo se získáním politické nezávislosti afrických států, kdy se Afrika stala místem studenoválečného soupeření supervelmocí. Konec studené války přináší i opětovný pokles zájmu a zatím poslední období marginalizace Afriky ve světové politice, patrně nejvýraznější v první polovině 90. let 20. století. V posledních letech jsme svědky třetího soupeření o Afriku, soupeření o africkou ropu, či obecněji soupeření o africké suroviny. Koncem 80. a začátkem 90. let, v období tzv. Washingtonského konsensu, existovala v podstatě jednotná pravidla ve vztazích s Afrikou v podobě pomoci za reformy pod taktovkou velkých multilaterálních donorů. To mimo jiné přispělo k demokratizační vlně počátku 90. let, kdy se do Afriky vrátily instituce jako volby. Počátek třetího soupeření o Afriku však přináší opět kvalitativně jinou situaci. Zvýšená politická cena afrických vlád ve světové aréně vede, podobně jako za studené války, k podpoře nedemokratických režimů ze strany nedemokratických mimoafrických i ze strany demokratických západních zemí. Vnitropolitická specifika ropných zemí subsaharské Afriky a specifika ropného sektoru Přestože současný mezinárodní systém formálně vychází z premisy o rovnosti nezávislých států, je nutné mít na paměti, že africké státy jsou kvalitativně odlišnými politickými jednotkami ve srovnání s většinou západních států. Při použití určitých teoretických konceptů můžeme dokonce dojít k závěru, že některé současné africké státy žádnými státy nejsou. O ropných rentiérských státech toto platí dvojnásob. Jedním ze základních atributů státu podle mezinárodního práva je svrchovanost moci, tedy schopnost státu vykonávat moc na svém suverénním území. 4

5 Během postkoloniálních dějin došlo v řadě států k situaci, kdy mezinárodně uznávaná vláda ovládala pouze část svého území, zatímco rozsáhlé prostory země byly pod kontrolou různých ozbrojených povstaleckých skupin. Mnohé současné africké státy jsou označovány jako failed states, irrelevant states či imploded states, což vyjadřuje skutečnost, že výkon státní správy na území státu je do značné míry omezen. Státy, které jsou předmětem studie, lze chápat jako rentiérské státy, byť míra rentiérismu se liší. Vyjdeme-li z Beblawiho-Lucianiho 1 vymezení rentiérského státu, pak rentiérským státem můžeme chápat stát, který splňuje tato kritéria: 1. Hospodářství státu musí být rentiérskou ekonomikou, tedy ekonomikou, kde mezi příjmy převládají ekonomické renty. 2. Původ této renty musí být externí. 3. Pouze malá část společnosti musí být primárním příjemcem renty. Zbytek společnosti však může tuto rentu spotřebovávat po redistribuci. 4. Hlavním příjemcem renty musí být vláda (v nejširším smyslu). Hlavní vlastností rentiérského státu je skutečnost, že externí renta osvobozuje stát od potřeby získávat příjem z domácí ekonomiky. 2 Rentiérský stát pak může činit značné veřejné výdaje, aniž by musel danit svoji populaci. Stává se státem rozdělujícím a oproti státům produkujícím se nemusí starat o růst domácí produkce, která pro nerentiérské státy představuje daňovou základnu, a tudíž pro ně je klíčovým zdrojem příjmů. Zdrojem legitimity vlád ropných států pak překvapivě není ani vznik na základě společenské smlouvy, ani výkon moci na jejich území, ale pouze jejich mezinárodní dimenze. Dříve, kdy vláda nějakého státního útvaru ztratila svůj vliv na určitém území, došlo buď ke změně hranic a rozšíření vlivu sousedních zemí, nebo k novému procesu sebeuspořádání a vzniku nové vládní elity. Toto však současný zakonzervovaný mezinárodní systém znemožňuje a státy se těší určité formě 1 BEBLAWY (1987), s. 11 a násl. 2 YATES (1996), s

6 nesmrtelnosti. 3 Neexistuje žádný mechanismus oduznání státu ani mezinárodní režim pro nekontrolovaná území zhroucených států. Mezinárodní společenství podporuje vládu zhrouceného státu, přestože tato efektivně kontroluje kupříkladu pouze území hlavního města a klíčová naleziště surovin. Této podpoře se zhroucené státy těší ze dvou rovin. Zaprvé, mezinárodní systém formálně nijak nerozlišuje vlády zhroucených a funkčních států a zajišťuje tak legitimitu zvnějšku. Zadruhé, často formou humanitární a rozvojové pomoci, supluje některé funkce (například v oblasti sociálních služeb), na které místní vláda rezignovala. Tím je omezováno nebezpečí zásadního zpochybnění vlády rentiérského státu zevnitř. Nejdůležitější vlastností ropného státu je z mezinárodního pohledu to, že stát je formálním vlastníkem svého surovinového bohatství. Ostatní aktéři potřebují ropný stát, respektive jeho mezinárodně uznávanou vládu, pouze k tomu, aby od něj mohli ropu legálně získat. Vlastnická práva k surovinovým zdrojům jsou v tomto systému nezpochybnitelná, a to i přesto, že v afrických zemích obecně je možnost prokázat soukromá vlastnická práva velmi omezená. V afrických zemích tedy formálně disponuje surovinovým bohatstvím země vláda, která v závislosti na síle své vyjednávací pozice a na zkušenostech nastavuje podmínky těžby. Ve většině zkoumaných zemí existuje úzká, politicky silná elita koncentrovaná kolem prezidentské rodiny. Výjimku tvoří Nigérie se složitější stukturou elit vyplývající z federálního uspořádání země a Súdán, kde se v souvislosti s občanskou válkou etablovy dvě paralelní elity na severu a jihu. K udržení moci slouží celá řada nástrojů, včetně kombinace kooptace a zastrašování opozice, nerovných podmínek volebních kampaní i zneužívání státních prostředků pro vlastní politické cíle. Africké vlády však zdaleka nejsou loutkami v rukou nadnárodních ropných společností. Jejich vztah se dá nejlépe popsat jako vztah vzájemné závislosti. Dlouhodobý charakter investic do ropného sektoru spolu s nemovitostním charakterem nalezišť, která jsou ze své povahy nepřemístitelná, způsobují značnou stabilitu celého systému v jinak často nestabilní Africe. Hlavními zdroji dynamiky tak jsou nálezy nových, komerčně životaschopných ropných polí, technologický pokrok 3 Současný mezinárodní řád pochopitelně pokládá rozdělení státu za možné, v subsaharské Africe je však úspěšná secese vzácná (jedinou výjimkou je specifický případ Eritreje, kdy s odtržením souhlasila Etiopie). V budoucnu lze uvažovat o rozdělení Súdánu na základě současných dohod o budoucím referendu na toto téma. 6

7 (v poslední době především v oblasti možnosti těžby z velkých hloubek pod mořským dnem), volatilita světových cen ropy a postupné vyčerpávání některých nalezišť. Z hlediska lidských zdrojů ropný průmysl vyžaduje pouze malý počet pracovních sil, a to příslušně kvalifikovaných, a nenabízí tak mnoho pracovních příležitostí pro místní populaci (snad s možnou dočasnou výjimkou výstavby ropovodů). Tento rys umožňuje značnou izolaci ropného sektoru, a to jak od ostatních odvětví ekonomiky, tak od celé společnosti státu, ve kterém je těžba realizována. Vzhledem k nedostatečné rozvinutosti subsaharských zemí a s ohledem na kapitálovou náročnost těžby ropy a zejména velké počáteční investice je pro rozvoj těžby v subsaharské Africe zásadní zapojení mezinárodních aktérů, tj. velkých ropných společností a mezinárodních institucí (např. Světové banky) Dlouhodobé vzory chování ropných společností v Africe Sledujeme-li dlouhodobější trendy v dobývání africké ropy, můžeme konstatovat, že po dlouhá desetiletí bylo využívání afrických zásob ropy evropskou záležitostí. Společnosti jako Shell, Elf či British Petroleum si dokázaly udržet pozice získané často ještě v koloniálním období. Nástup amerických společností byl nejprve opatrný (Gulf Oil v Angole koncem 70. let, Mobil v konsorciu s italským Agipem v Nigérii v 80. letech). K dramatickým změnám dochází od přelomu 80. a 90. let, kdy americké společnosti zúročily zkušenosti s hlubokomořskou těžbou v Mexickém zálivu a začaly rozvíjet offshore těžbu v Guinejském zálivu. Evropské společnosti nedokázaly tento nástup zcela zachytit a spíše jen udržovaly své staré pozice, aniž by významněji získávaly nové. Na počátku nového století pak můžeme sledovat nástup asijských společností (čínských, indických, malajsijských i japonských), ale i menších nezávislých společností ze zemí jako je Austrálie, Irsko či dokonce Moldávie. Především v případě asijských společností je jejich přítomnost zpravidla doprovázena silnou politickou podporou mateřských zemí. Ani na aktivity těchto nových hráčů evropské společnosti výrazněji nezareagovaly a objem produkce společností jako Total či Shell spíše stagnuje, což lze ovšem přičítat i snahám o konsolidaci stávajících aktivit. Americké společnosti sice svoji produkci v subsaharské Africe zvyšují, avšak tempo jejich růstu je výrazně nižší než je tomu u asijských, především čínských společností. 7

8 V současné době jsou v Africe tři základní limitující faktory pro další rozvoj ropného průmyslu. V oblasti offshore těžby z mořského dna to je dostupnost technologií umožňujících těžbu ze stále větších hloubek. V případně onshore těžby, která je zpravidla technologicky méně náročná, to jsou politická a bezpečnostní rizika a v případě nalezišť hluboko ve vnitrozemí také vysoké náklady na dopravu těžené ropy, respektive stavbu ropovodu. Výhodnější postavení ve dvou z těchto tří faktorů mají stále západní majors, které mají technologickou převahu a schopnost realizovat i velmi vysoké investice. Ostatní, zvláště asijské společnosti, mohou těžit především ze své schopnosti angažovat se v politicky složitých oblastech, protože jejich závislost na veřejném mínění je jak u samotných ropných společností, tak u jejich mateřských vlád výrazně menší. Totéž částečně platí i o západních společnostech označovaných jako tzv. independents. V případě (polo)státních asijských společností se lze setkat i s realizací nerentabilních projektů, což na jednu stranu podporuje dlouhodobější ekonomické a politické zájmy asijských států, na druhou stranu to však umožňuje znásobit těžbu a tedy i objem ropy na světovém trhu a příjmy afrických zemí, kde by jinak s komerčním využitím ropných nalezišť firmy řídící se pouze tržními principy váhaly. Africké ropné státy a Západ Aktuální vývoj, kdy do zahraniční politiky USA a také evropských zemí vůči subsaharské Africe vstupují silné motivy v oblasti energetické či obecněji surovinové bezpečnosti, nemůže být chápán jako úplný návrat reálpolitiky do vzájemných vztahů. Minimálně v případě členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude vztah k africkým ropným státům obsahovat i významné prvky rozvojové agendy formulované například v Pařížské deklaraci. Tlak na kvalitu vládnutí, dodržování lidských práv a politiky orientované na odstraňování chudoby bude ze strany západních států nadále přítomný. V oblasti těžby ropy se tato ze západního pohledu progresivní agenda projevuje v několika směrech. Mnoho aktivit směřuje do oblasti zvýšení transparentnosti a omezení korupce v případě obchodních aktivit. Zde lze zmínit především Extractive Industries Transparency Initiative (EITI), jejímž cílem je skrze partnerství vlád, průmyslu, 8

9 občanské společnosti i dalších organizací zajistit dobrou správu příjmů z těžebního průmyslu. Nigérie, Rovníková Guinea, Gabon, Kamerun a Kongo jsou v současné době kandidátskými zeměmi, k čemuž ovšem postačuje v zásadě pouhé deklarování podpory této iniciativě. Více o odhodlání skutečně přijmout principy iniciativy v těchto zemích napoví výsledky prvních validací, ke kterým by mělo dojít v příštích měsících. Západní ropné společnosti stále hlasitěji hovoří o konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR) a skrze nejrůznější aktivity se snaží vylepšit svůj často pošramocený společenský obraz. Účinnost a upřímnost těchto aktivit je často zpochybňována. Obecně se zdá, že do těchto rozvojových politik je zapojena velká řada relevantních aktérů, kteří hledají cestu k partnerství. Posuny v tomto směru jsou patrné například ve vztahu občanské společnosti a TNC. V současné době jsou ropné společnosti kritizovány především pro nedostatek pozornosti, kterou věnují sociálním aspektům své přítomnosti v rozvojových zemích, zatímco dříve směřovala kritika především na přílišné vměšování do vnitřních záležitostí afrických států. Vedle tohoto rozvojového směru má politika Západu vůči subsaharské Africe pochopitelně i dimenzi pragmatickou, která se snaží udržovat s ropnými státy dostatečně dobré vztahy. Návštěvám hlav afrických ropných států v Evropě či USA je věnována náležitá pozornost, rozvíjí se spolupráce v bezpečnostní oblasti, zvyšuje se kupříkladu americká vojenská přítomnost v regionu. Po určitém útlumu po smrti Jacquese Foccarta (1997) se posiluje také francouzská vojenská přítomnost, byť často pod nálepkou EU, jako v případě původně francouzské, nyní již evropské iniciativy budování kapacit afrických mírových sil (Renforcement des Capacités Africaines de Maintien de la Paix RECAMP). Tato dualita, či nekoordinovanost v přístupu Západu k africkým ropným státům může být vnímána jako určité znevýhodnění proti nezápadním hráčům na scéně. Nezápadní země, či přesněji řečeno země mimo OECD, zpravidla uplatňují mnohem pragmatičtější, či možná více reálpolitické postupy k zajištění přístupu k africkému nerostnému, v tomto případě ropnému bohatství. Západ na to musí reagovat a v případě vyhrocení střetu mezi progresivními agendami a surovinovými potřebami dostanou patrně v řadě případů přednost surovinové potřeby. To může 9

10 vést k nutnému přehlížení nedostatků a pochybení v oblasti kvality vládnutí, boji proti korupci atd., avšak nikoliv k odstranění této agendy ze vzájemných vztahů. Africké elity tak budou i nadále nuceny provádět volební rituály a předávat moc ústavní cestou, i když stále zůstanou pouze kvazidemokratickými. Přesto nelze západní postoj jednostranně odsoudit jako pokrytecký. Samotná přítomnost progresivních agend ve vzájemných stycích s elitami afrických ropných států, byť dosahující třeba jen potěmkinovských výsledků, konstruuje sociální realitu. Pokud se tato témata diskutují mezi širokou škálou aktérů (od vlád přes mezinárodní finanční instituce a nadnárodní korporace po občanskou společnost a média), svým způsobem se zhmotňují a bude stále obtížnější je realizovat jen na oko. Jejich obcházení, v případě nutnosti určitě možné, bude stále obtížnější a bude představovat větší politické náklady. Současně se dá předpokládat, že i nezápadní hráči mohou v budoucnu přijímat alespoň část tohoto diskursu. Zásadní slabou stránkou tohoto potenciálně pozitivního vývoje je jeho pomalá dynamika, která může být mnohem pomalejší než čas, který je s ohledem na horizont vyčerpání relativně snadno dostupných zásob ropy k dispozici. Krátkodobé i střednědobé výhledy tak jsou nutně pesimistické v tom smyslu, že patrně nedojde k výraznému zlepšení užívání příjmů ze surovinových zdrojů v Africe. Těžba ropy tak v subsaharské Africe zůstane vzájemně výhodným vztahem ropných společností disponujících know-how a kapitálem a místních elit disponujících vlastnickými právy k surovinovému bohatství. Jak lze ilustrovat na závažných problémech projektu Světové banky v Čadu, je nerealistické očekávat zásadní změny v nejbližších letech. Africké ropné státy a mezinárodní finanční instituce Samostatnou kapitolou jsou vztahy afrických ropných států a mezinárodních finančních institucí (Mezinárodní měnový fond a Světová banka), které mají rozvojovou agendu mezi svými prioritami. Vzhledem k tomu, že IMF a WB do značné míry určují postoj Západu k dalším zemím z hlediska rozvojové spolupráce, je pro africké ropné státy výhodné mít s těmito institucemi dobré vztahy, ovšem nejlépe v takové podobě, aby dopad reforem, které jsou ze strany mezinárodních finančních institucí doporučovány, byl pokud možno pouze kosmetický. 10

11 Naopak IMF a WB nedokážou zaujmout negativní postoj k vládám ropných států. Pokud se v minulosti pokusily demonstrativně ukončit spolupráci, pak zpravidla byla jednání brzy obnovena jen za cenu symbolických ústupků ze strany vlád. Zvláště Světová banka není ochotna vzdát se myšlenky na rozvojový potenciál příjmů plynoucích z ropného bohatství, přestože jsou její aktivity v oblasti podpory projektů těžby nerostných surovin kritizovány, a to i uvnitř samotné Banky. Analýza těžebního průmyslu (Extractive Industries Review), zpracovaná nezávislými experty na objednávku Světové banky v letech poukázala na empirická fakta, která dokazují, že rozvoj těžebního průmyslu zpravidla přináší rozvrat života místních komunit a vysokou ekologickou zátěž. Vliv na cíle rozvojových politik pak je neprůkazný, ne-li negativní. Zpráva doporučila Bance upustit zcela od financování projektů v oblasti těžebního průmyslu, alespoň do té doby, než bude splněna řada velmi přísných podmínek. Toto doporučení bylo ignorováno. Projekt čadsko-kamerunského ropovodu ukázal citelné slabiny představ, že je možné jednoduše nasměrovat ropné příjmy do rozvojových projektů. Samotné podmínky uzavření dohody mezi všemi zúčastněnými v případě čadského projektu byly velmi unikátní. Čadská vláda byla ve velmi slabé pozici, nutně potřebovala finance a projekt byl tak kapitálově náročný, že si jej mohly dovolit realizovat pouze majors, a to v konsorciu a pouze za podpory Světové banky. Je nepravděpodobné, že by jiná vláda byla ochotna přijmout tak zavazující podmínky, pokud by existovaly alternativy v podobě přímé dohody s TNC nebo třeba s Čínou. Obdobná situace by mohla nastat snad v případě některého z nových malých producentů (Sv. Tomáš, Mauritánie), ale je zcela vyloučena v případě takových zemí jako je Angola či Nigérie. V případě Čadu se také posléze ukázalo, že záruky dodržení podmínek jsou velmi slabé. V okamžiku, kdy je těžba ropy zahájena, může místní vláda uzavřít dohodu s TNC a rozvojové závazky ignorovat. Posledním a možná nejzávažnějším problémem jsou samotné efekty ropné renty, která má tendenci rozvoj spíše blokovat, než mu napomáhat. Pragmatická spolupráce Afriky se zbytkem světa Přístup ostatních (nezápadních) hráčů k africké ropě je výrazně pragmatičtější a není zahalen do nepřehledné směsi rozvojových agend a reálpolitiky. Přestože nástup 11

12 asijských odběratelů ropy v čele s Čínou vzbuzuje na Západě často obavy, nelze předpokládat, že by Asie mohla zcela ovládnout surovinové bohatství Afriky. Nasvědčuje tomu celá řada skutečností a indikátorů dosavadního vývoje. Kromě toho nelze zapomínat na to, že podobně jako veškeré ekonomické a často i politické předpovědi jsou i předpovědi ohledně dopadů ropné produkce v Africe nejisté. Je potřeba uvažovat technologické změny, politickou a bezpečnostní situaci (v Africe, v odběratelských zemích i ve velkých státech a ekonomikách obecně), dopady globalizace i veškerých dalších trendů, které vývoj ve světovém hospodářství i mezinárodních politice ovlivňují. Podobně jako v případě evropských zemí nebo v případě USA je i energetická (a obecněji surovinová) bezpečnost asijských zemím závislá na diverzifikaci zdrojů. Vzhledem k tomu, že asijské firmy přišly ve většině případů na světové trhy s ropou relativně pozdě, a s ohledem na výraznější závislost na dodávkách ropy z Blízkého východu, je motivace asijských zemí pro získání dodávek z Afriky obzvláště silná. Nicméně pravidla energetické bezpečnosti, primárně pak diverzifikace, se týkají i vztahů s Afrikou. Je tedy v zájmu samotných asijských zemí nesoustředit se pouze na Afriku. Dalším z faktorů je nepochybně i struktura vlastníků asijských ropných společností a struktura realizátorů projektů. Menší podíly v některých asijských firmách již nyní vlastní velké západní firmy a tento trend bude zřejmě pokračovat. Obdobně i ropné projekty v Africe jsou obvykle realizovány mezinárodními konsorcii a skupinami firem, přičemž asijské firmy jsou pouze jedním z podílníků. Tato spolupráce mezi ropnými společnostmi je vynucena finančními a technologickými nároky i pragmatickým uvažováním afrických vlád, které rovněž mají zájem na co nejvýhodnější diverzifikaci odbytišť, a to zejména pro získání co nejlepší vyjednávací pozice. Díky tomu, že i firmy z Číny nebo Indie jsou v některých případech obchodovány na burze, by mohl tlak na větší efektivitu a dodržování alespoň minimálních standardů fungovat i v jejich případě. Připočteme-li tlak afrického i světového veřejného mínění, společenská odpovědnost firem (CSR) možná v případě asijských společností přestane být pouze zmínkou v politických projevech a na webových stránkách jednotlivých firem. Nemuselo by tedy případně docházet ke znevýhodňování západních ropných společností. Kromě toho asijské ropné 12

13 společnosti část vytěžené ropy místo toho, aby ji dodaly do domovských zemí, prodávají na světových trzích. Například produkce čínské ropné společnosti v konkrétní africké zemi tedy vlastně nemusí znamenat, že se Číně de facto podařilo ropné bohatství zcela ovládnout. Vzájemné vztahy afrických zemí Ropa začíná ovlivňovat také regionální, vnitroafrické vztahy, a to jak v rovině ekonomické, tak politické. Nedostatek ekonomických vazeb na regionální úrovni mezi jednotlivými africkými státy bývá považován za jednu z překážek hospodářského rozvoje subsaharské Afriky. Díky ropnému sektoru se však v posledních letech přeci jen určité hlubší regionální vazby utváří. Příkladem může být čadsko-kamerunský společný projekt ropovodu, využívání rafinérské kapacity v Kongu ze strany Angoly či Gabonu, případně angažmá především nigerijských a angolských ropných společností v jiných afrických státech. V politické rovině přítomnost ropy vedla k většímu tlaku na řešení některých teritoriálních sporů, které v regionu byly především v oblasti delimitace námořních hranic. Příkladem může být vytvoření Joint Development Zone mezi Sv. Tomášem a Nigérií, případně urovnání sporů mezi Angolou a Kongem v oblasti Cabindy poté, co Angola vojensky dopomohla k moci Sassou-Nguessovi v roce 1997 a na obě vlády tlačily Chevron a Elf, pro které byla otázka nezpochybnitelných práv k území klíčová. Podobně se podařilo vyřešit i spory mezi Nigérií a Rovníkovou Guineou či nigerijskokamerunský spor o poloostrov Bakassi. Vzájemná podpora vládnoucích elit je v regionu běžnou praxí, je důležitá a její projevy se odměňují. Při výhledu do budoucna nelze vyloučit možnost určitých typů konfliktů na území afrických ropných států. Dosavadní zkušeností ukazují, že v případě kombinace koncentrované suroviny v blízkosti centra moci mají konflikty charakter boje o ústřední moc, tedy například podobu státních převratů. Koncentrované naleziště vzdálené centru moci pak vede ke konfliktům v podobě separatistických snah. První případ můžeme ilustrovat průběhem občanské války v Angole, či Kongu, případně státními převraty, respektive pokusy o ně v Rovníkové Guineji a na Svatém Tomáši, druhý pak separatistickými snahami Biafry, oblasti delty Nigeru, Cabindy či Jižního Súdánu. Do budoucna tak nelze vyloučit obdobné problémy. 13

14 Cíle jednotlivých skupin aktérů Spotřebitelé ropy diverzifikace Jedním z hlavních trendů, které je možné v poslední době sledovat na světovém trhu s ropou je diverzifikace, a to v mnoha ohledech. Většina ekonomik dovážejících uhlovodíková paliva se snaží diverzifikovat své zdroje. Existuje zde snaha rozšířit počet zemí, ze kterých jsou tyto strategické suroviny dováženy. Oblast subsaharské Afriky, jejíž zásoby ropy jsou sice významné, avšak nikoliv tak významné, aby se tato oblast stala vůdcem trhu s ropou, je tedy především vnímána jako příležitost pro diverzifikaci. Strategickým cílem USA je dovážet 25 % ropy z oblasti Guinejského zálivu. Tato strategická nutnost energetických bezpečnostních politik řady států činí ze subsaharské Afriky oblast intenzivního zájmu. Tento zájem přirozeně vede k posilování mezinárodněpolitické pozice afrických ropných států, či přesněji, jejich mocenských elit. Intenzita zájmu o africkou ropu však má svá omezení, vždy je zvažována ekonomická rentabilita i politická proveditelnost. To se projevuje v neochotě některých (zvláště evropských či obecněji západních) hráčů angažovat se v konfliktních oblastech, jak lze ilustrovat na odchodu Totalu a Shellu z Čadu, či nepřítomnosti amerických společností v Súdánu. Strana zájemců o africkou ropu je na ropném trhu v tomto ohledu pestrá a řada ropných společností (především z nezápadních států jako je Čína, Indie, ale i Malajsie či Brazílie), je ochotna se angažovat i ve velmi konfliktních oblastech. Jiní aktéři jsou zase ochotni pokusit se zasahovat do vnitropolitických záležitostí afrických ropných států (například pokus o převrat v Rovníkové Guineji v roce 2004). Producenti ropy diverzifikace Diverzifikace je strategickou potřebou i na druhé straně ropné rovnice. Africké ropné státy se snaží diverzifikovat odběratele své ropy, především skladbu ropných společností působících na jejich teritoriu. Za nežádoucí je mocenskými elitami států považována situace, kdy by jedna společnost ovládala většinový podíl těžby. Dynamiku do oblasti velikosti podílů na těžbě vnáší především dva faktory, které jsou do značné míry nezávislé na moci elit afrických ropných států. Prvním je neurčitost, co se týče výtěžnosti ropných polí, druhým jsou časté fúze a farm-in a farm-out operace mezi ropnými společnostmi. Omezit monopolní sílu velkých společností se mocenské elity afrických ropných států snaží řešit jak pomocí stále většího zapojení 14

15 národních ropných společností (NOC), tak především pomocí rozhodování při udělování licencí k průzkumu a těžbě. Do sektoru těžby ropy, který byl dlouhou dobu ovládán tzv. majors, takto vstupují noví hráči jednak státní či polostátní společnosti jako Sinopec, Petronas či Petrobras, ale také tzv. independents, tedy menší západní společnosti ze zemí jako je Norsko, Austrálie či Kanada. Rovněž tato diverzifikační tendence posiluje postavení afrických ropných států, neboť ve prospěch mocenských elit posunuje stav jisté vzájemné závislosti (africké vlády jsou svými příjmy kriticky závislé na přítomnosti těžařských firem, avšak zároveň jsou vysoké investice nemovitostního charakteru s relativně dlouhou dobou návratnosti rukojmími ropných společností v rukou afrických vlád). Diverzifikace portfolia těžařských společností v zemi, stejně jako diverzifikace portfolia odběratelů ropy je tedy v zájmu mocenských elit, neboť jim přináší posílení jejich mezinárodní pozice a tedy i vnější legitimity. Ta je pro elity afrických ropných států klíčová a zvyšuje jejich schopnost udržet se u moci. Znamená to, mimo jiné, že je nepravděpodobné, aby se v blízké budoucnosti nějak významně zlepšila současná praxe využívání či zneužívání ropné renty. Z posílené pozice afrických států budou primárně těžit především samotné elity, zatímco široké vrstvy obyvatelstva afrických ropných států pravděpodobně zůstanou ve větší míře marginalizované jako nepotřební občané úspěšně zhroucených států. Shrnutí dopadů na mezinárodní politiku K hlavním dopadům ropného bohatství afrických států patří proměny v postavení a relativním významu jednotlivých afrických zemí. Obecně lze hovořit o rostoucím významu afrických zemí se zásobami ropy, tj. roste jejich aktivní úloha v mezinárodní politice i význam a zároveň roste zájem o ně. Dále lze hovořit o vzniku afrických ropných zemí jako skupiny, která by, v případě užší a institucionalizované spolupráce, mohla v mezinárodní politice (například prostřednictvím koordinace určitých aspektů své politiky) hrát určitou úlohu. Lze tedy hovořit o posunech v postavení a úloze subsaharské Afriky jako celku. Ukazuje se, že mezinárodní politika není jen otázkou hmotných faktorů, které určují postavení jednotlivých zemí. Je proto důležité podotknout, že díky ropě se může měnit i vnímání afrických států na světové scéně. Primárně se jedná o změny ve 15

16 vnímání africké země jako příjemce rozvojové a humanitární pomoci, respektive objektu mezinárodní politiky. Lze si to ilustrovat i na přechodu od humanitární a rozvojové pomoci k projektům financovaným a řízeným přímo rozvojovými zeměmi. Přestože v souvislosti se získáváním podílu na surovinovém bohatství Afriky se nejčastěji setkáváme opět s hodnocením Afriky jako objektu úsilí neafrických států, ve skutečnosti lze tvrdit, že afričtí hráči na mezinárodním poli začínají být bráni jako aktivní hybatelé, jako aktéři mezinárodní politiky. Pokud se tento posun ve vnímání bude dále vyvíjet, mohlo by dojít k zásadní proměně účasti afrických zemí obecně (tj. nejen ropných států) v mezinárodních vztazích a na formování mezinárodního systému. Africká ropa se prostřednictvím zemí jako Čína a Indie stává součástí globální spolupráce a ekonomických a politických vazeb Jih-Jih. Pomáhá zvyšovat význam rozvojových zemí v mezinárodních vztazích i mezinárodní politice. Zároveň prostřednictvím uplatňování zásad proklamovaných v rozvojovém světě již od čínskoindické deklarace z roku 1954 (tzv. pět principů mírového soužití) a následně zejména od vzniku Hnutí nezúčastněných může dojít k zásadním změnám. Princip nevměšování do vnitřních záležitostí státu je pro rozvojové země s koloniální zkušeností i pro jejich politické elity nepochybně přitažlivý. Jde však proti myšlenkám, které se v posledních desetiletích s rostoucí intenzitou v praxi mezinárodních vztahů uplatňují (například fungování mezinárodního soudního tribunálu nebo již zmiňované podmínky ohledně demokratizace, dobré správy a dodržování lidských práv, které jsou kladeny u rozvojových projektů). S nástupem ropných států Afriky jsou úzce propojeny posuny v angažovanosti, postavení a vztazích mimoafrických regionů a hlavních mocností. Za signifikantní se obvykle považuje strategické soupeření mezi USA jako stávající globální supervelmocí a Čínou jako nastupující globální velmocí, přičemž toto soupeření se má výrazně projevit právě v Africe. Je však možné tvrdit, že se ve skutečnosti nejedná o soupeření o jednotlivé africké země nebo o Afriku jako kontinent, nýbrž o střet principů zahraničních politik a o střet představ o podobě mezinárodního systému. Překvapivě může u zrodu nového mezinárodního systému tentokrát stát právě Afrika, a sice poprvé nejen jako objekt, ale i jako aktivní tvůrce. 16

17 Základní prameny ACOSTA, Andrés Mejía HEUTY, Antoine Can Ghana avoid the oil curse?: a prospective loouk into natural resources governance [online]. May 2009 [cit ]. Dostupný na: <http://www.ids.ac.uk/index.cfm?objectid=1faa9fac-c8eb- 3F20-AE229784C1A341A4>. ADAMOLEKUN, Ladipo Federalism in Nigeria. Publius, 1991, roč. 21, č. 4, s ISSN ADAMS, Kelly MACDONALD-WALLIS, Kyle UK oil imports since 1920 [online]. June 2007 [cit ]. Dostupný na: <http://www.berr.gov.uk/files/file43846.pdf>. ALAPIKI, Henry E State creation in Nigeria: failed approaches to national integration and local autonomy. African Studies Review, 2005, roč. 48, č. 3, s ISSN ARIWERIOKUMA, So The political economy of oil and gas in Africa: the case of Nigeria. London: Routledge, s. ISBN ATSEGBUA, Lawrence Acquisition of oil rights under contractual joint ventures in Nigeria. Journal of African Law, 1993, roč. 37, č. 1, s ISSN AYITTEY, George B. N Africa in chaos. New York: St. Martin s Press, ISBN AYITTEY, George B. N Africa unchained. New York: Palgrave Macmillan, ISBN BEBLAWI, Hazem LUCIANI, Giacomo (eds.) The rentier state. Vol. 2: nation, state and integration in the Arab world. London: Croom Helm, ISBN BARNES, Sandra T Global flows: terror, oil, and strategic philantrophy. African Studies Review, 2005, roč. 48, č. 1, s ISSN BAZENGUISSA-GANGA, Rémy The spread of political violence in Congo- Brazaville. African Affairs, 1999, roč. 98, č. 390, s ISSN BHATTACHARYA, Rina GHURU, Dhaneshwar Oil and growth in the Republic of Congo. IMF Working paper, WP/06/185 [online]. International Monetary Fund, 2006 [cit ]. Dostupný na: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2006/wp06185.pdf>. BP BP statistical review of world energy [online]. BP, June 2009 [cit ]. Dostupný na: <http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports _and_publications/statistical_energy_review_2008/staging/local_assets/2009_ downloads/statistical_review_of_world_energy_full_report_2009.pdf>. Central Intelligence Agency (CIA) The World Factbook [online]. Updated [cit ]. Dostupný na: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html>. CLARKE, Duncan Crude continent: the struggle for Africa's oil prize. London: Profile Books, xiii, 674 s. ISBN

18 COHEN, Ariel - ALASA, Rafal Africa s oil and gas sector: implications for U.S. policy. Backgrounder [online]. The Heritage Foundation, , č [cit ]. Dostupný též na: <www.heritage.org/research/africa/bg2052.cfm>. DICKLITCH, Susan Failed democratic transition in Cameroon: a human rights explanation. Human Rights Quarterly, 2002, roč. 24, č. 1, s ISSN DOUGHERTY, Jon Company sued for abetting Sudan genocide: anti-slavery group files $1 billion suit against Canadian firm. World Net Daily [online] [cit ]. Dostupný na: <http://www.wnd.com/news/article.asp?article_id=25262>. DOW JONES US judge allows Talisman Energy Sudan genocide lawsuit. Dow Jones Newswires [online] [cit ]. Dostupný na: <http://www.ecosonline.org/news/2005/ talismansuite.doc>. DOWNS, Erica S The fact and fiction of Sino-African energy relations. China Security [online]. 2007, roč. 3 č. 3, s [cit ]. Dostupný na: <http://www.wsichina.org/cs7_3.pdf>. Energy Information Administration (EIA). 2009a. Country Analysis Briefs. [online]. Datum neuvedeno [cit ]. Dostupný na: <http://www.eia.doe.gov/emeu/cabs/index.html>. ENGLEBERT, Pierre RON, James Primary commodities and war: Congo- Brazaville s ambivalent resource curse. Comparative Politics, 2004, roč. 37, č. 1, s ISSN ERICKSON, Andrew COLLINS, Gabe Beijing s energy security strategy: the significance of a Chinese state-owned tanker fleet [online]. Foreign Policy Research Institute, FRAME, Iain (ed.) Africa South of the Sahara th ed. London: Routledge, xx, 1506 s. ISBN GARY, Ian REISCH, Nikki Chad s oil: miracle or mirage? Following the money in Africa s newest petro-state [online]. Catholic Relief Services and Bank Information Center, February 2005 [cit ]. Dostupný na: <http://crs.org/publications/showpdf.cfm?pdf_id=187>. GHAZVINIAN, John Untapped: the scramble for Africa's oil. Orlando: A Harvest Bood Harcourt, xvii, 324 s. ISBN GILL, Bates REILLY, James The tenuous hold of China Inc. in Africa [online]. The Washington Quarterly, 2007 [cit ]. s Dostupný na: <http://www.twq.com/07summer/docs/07summer_gill_reilly.pdf>. HODGES, Tony Angola: anatomy of an oil state. 2nd ed. Lysaker: Fridtjof Nansen Institute, xx, 236 s. ISBN LE VINE, Victor T Politics in francophone Africa. London: Lynne Rienner Publishers, x, 425 s. ISBN MØLLER, Bjørn Privatisation of conflict, security and war. Danish Institute for International Studies, 2005 [cit ]. Dostupný na: <http://www.diis.dk/graphics/publications/wp2005/bmo_privatisation_of_conflic t.pdf>. 18

19 MORENO, Carlos J Oil and gas exploration in the Gulf of Guinea: can the new gulf be green? [online] [cit ]. Dostupný na: <http://www.thefreelibrary.com/oil+and+gas+exploration+and+production+in+the +Gulf+of+Guinea:+can+the...-a >. MURISON, Katharine (ed.) Africa South of the Sahara nd ed. London: Europa Publications, ISBN NGOLET, Francois Ideological Manipulations and political longevity: the power of Omar Bongo in Gabon since African studies review, 2000, roč. 43, č. 2. ISSN PATEY, Luke A Understanding multinational corporations in war-torn societies: Sudan in focus [online]. DIIS Brief. Danish Institute for International Studies, April 2006 [cit ]. Dostupný na: <http://www.diis.dk/graphics/publications/briefs2006/lpa_multinational_corporat ions_sudaninfocus1.pdf>. ROSS, Michael L Does oil hinder democracy? World Politics, 2001, roč. 53, č. 3, s ISSN ROSS, Michael L Blood barrels: why oil wealth fuels conflict. Foreign Affairs, SHAXSON, Nicholas Poisoned Wells: the dirty politics of African oil. Palgrave Macmillan, ISBN: SHEALY, Malcolm Chinese oil demand: steep incline ahead [online]. April 2008 [cit ]. Dostupný na: <http://www.eia.doe.gov/conf_pdfs/monday/shealy.pdf>. SOARES DE OLIVEIRA, Ricardo Oil and politics in the Gulf of Guinea. London: Hurst, xiv, 379 s. ISBN THOMSON, Alex An introduction to African politics. Abingdon, Oxon: Routledge, ISBN TOICHI, Tsutomu Energy security in Asia and Japanese policy. Asia-Pacific Review, UNCTAD UNCTAD handbook of statistics 2008 [online]. [2009] [cit ]. Dostupný na: <http://stats.unctad.org/handbook/reportfolders/reportfolders.aspx>. World Bank (WB). 2006a. Chad-Cameroon pipeline: project overview [online]. World Bank, updated February 2006 [cit ]. Dostupný na: <http://go.worldbank.org/504aw22gx0>. World Bank (WB). 2008b. World development indicatiors 2008 [online].washington: World Bank, 2008 [cit ]. Dostupný na: <http://web.worldbank.org/wbsite/external/datastatistics/0,,contentm DK: ~pagePK: ~piPK: ~theSitePK:239419,00.html>. YATES, Douglas A The rentier state in Africa: oil rent dependency and neocolonialism in the Republic of Gabon. Trenton: Africa World Press, viii, 249 s. ISBN ZHOU, Xingbao Build up constructive and cooperative China-U.S. relations on the basis of mutual respect and mutual trust. China International Studies,

20 Kontakty pro dotazy a náměty pro další výzkum: Ing. Vladimír Kváča, Ph. D. - - metodologie, povaha afrických rentiérských států, Angola, Rovníková Guinea, Gabon, ropné společnosti, Evropa, závěry; Ing. Vladimíra Knotková - - Súdán, Čad, malí producenti, ropné společnosti, Asie, závěry; Ing. Jan Kochan - - kvantitativní analýza, Nigérie, Kongo, Kamerun, Amerika. Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze Náměstí W. Churchilla Praha 3 Hlavním výstupem projektu je monografie KVÁČA, Vladimír KNOTKOVÁ, Vladimíra KOCHAN, Jan. Ropné zásoby v subsaharské Africe a jejich vliv na utváření světové politiky. Brno: Tribun EU, s. ISBN

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Vliv dopadů ozbrojených konfliktů na regionální rozvoj: Případová studie dopadů ozbrojeného konfliktu v Sýrii na Libanon

Vliv dopadů ozbrojených konfliktů na regionální rozvoj: Případová studie dopadů ozbrojeného konfliktu v Sýrii na Libanon 20. 6. 2014, Brno Připravil: Mgr. Eva Taterová, M.A. Vliv dopadů ozbrojených konfliktů na regionální rozvoj: Případová studie dopadů ozbrojeného konfliktu v Sýrii na Libanon XVII. Mezinárodní kolokvium

Více

Výhled cen plynu do roku 2020 (a vliv břidlicového plynu)

Výhled cen plynu do roku 2020 (a vliv břidlicového plynu) Výhled cen plynu do roku 2020 (a vliv břidlicového plynu) Jiří Mlynář XVII. jarní konference AEM 27. 3. 2012 RWE Supply & Trading CZ, a.s. Historický vývoj cen plynu > Ceny ve smlouvách s producenty z

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy

GLOBÁLNÍ HEGEMONIE. Amerika a její výzvy GLOBÁLNÍ HEGEMONIE Amerika a její výzvy Schopnost prosadit svůj vliv kdekoli ve světě x nakolik je využívaná? Složky hegemonie: Hospodářská Politická Vojenská Kulturní Co je to globalní Hegemonie regionalní

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Doprovodná prezentace k přednášce

Doprovodná prezentace k přednášce Doprovodná prezentace k přednášce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit

Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit (několik poznámek a několik souvislostí) Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO Praha, 18.11.2015, Diskusní setkání Surovinová

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Vývoj na trhu s plynem

Vývoj na trhu s plynem Vývoj na trhu s plynem Ing. Jaromír Fajman ředitel obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Fundamentální změny na energetických trzích mýty, které padly Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na

Více

Průmysl. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/docs/notesanddefs.html#o

Průmysl. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/docs/notesanddefs.html#o 1. Vysvětlete: a) Jaký je podíl zaměstnaných osob v průmyslu v zemích méně vyspělých a v nejvyspělejších. Proč? b) Jakým způsobem lze členit průmysl. Která odvětví jsou chápána jako tzv. tradiční, moderní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

ČEB součást proexportní politiky ČR

ČEB součást proexportní politiky ČR ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

Controlling je většinou podřízen přímo CFO resp. exekutivnímu vedení. n=219

Controlling je většinou podřízen přímo CFO resp. exekutivnímu vedení. n=219 Agenda 0 Hlavní závěry controllingového panelu 2012 1 Údaje ke studii 2 Plánování 3 Reporting / řízení / analýza / kontrola 4 Role a organizace controllingu 5 Softwarová podpora v controllingu 6 Zhodnocení

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA 1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA Libor FRANK 1.1 Úvod Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnost, jeho vývoj, obsah a chápání v oboru bezpečnostní studia. Součástí kapitoly je i stručný exkurz do geneze

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Business Development Rozvoj podniku

Business Development Rozvoj podniku Marketing vytváření obchodních příležitostí pomocí: udržením stávajících zákazníků přilákáním nových zákazníků Tržby vyhráním zakázky Zákaznická služba Cíle společnosti, které ovlivňují marketingové činnosti:

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Praktické aspekty obchodování

Praktické aspekty obchodování Praktické aspekty obchodování Praha, 23. dubna 2014 Přednášející: Martin Oliva Patria Direct, člen skupiny Patria Finance, a.s. Patria Direct, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, tel.: +420 221 424 240,

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Investiční plán pro Evropu

Investiční plán pro Evropu Investiční plán pro Evropu Cyklický trojúhelník INVESTICE STRUKTURÁLNÍ REFORMY FISKÁLNÍ ODPOVĚDNOST 1 Investiční plán pro Evropu MOBILIZOVAT FINANCE NA INVESTICE DOSTAT FINANCE DO REÁLNÉ EKONOMIKY Silný

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Obsah. Nákup jako základní podniková funkce 3. Řízení podnikové funkce nákupu 13. Zákon krajností v souvislosti s časem 11

Obsah. Nákup jako základní podniková funkce 3. Řízení podnikové funkce nákupu 13. Zákon krajností v souvislosti s časem 11 Obsah Kapitola 1 Nákup jako základní podniková funkce 3 1.1 Základní podnikové funkce a jejich vazby 4 1.2 Charakteristika podnikové funkce nákupu 6 1.3 Objekty a formy nákupu 8 Shrnutí 10 Otázky a náměty

Více

Management. Ing. Martin Kocman

Management. Ing. Martin Kocman Management Ing. Martin Kocman XX. hodina 6.10.2011 Plánování Definice: Plánování je činnost, kdy řídící pracovník formuluje cíle a také cesty, které vedou k dosažení těchto cílů. Plánování je základní

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Ranking investičních fondů (prosinec 2013)

Ranking investičních fondů (prosinec 2013) INVESTIČNÍ FONDY ZHODNOCUJEME INFORMACE Ranking investičních fondů (prosinec 2013) Ranking Analizy Online je nástroj, který jednoduchým způsobem pomáhá investorům určit nejlepší a nejhorší investiční řešení

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více