Bakalářská práce. Moderní technologie tisku a jejich srovnání. Tomáš Mačuga

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bakalářská práce. Moderní technologie tisku a jejich srovnání. Tomáš Mačuga"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta informatiky Bakalářská práce Moderní technologie tisku a jejich srovnání Tomáš Mačuga 2007

2 Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Tomáš Mačuga

3 Shrnutí Úkolem této práce bylo provést srovnání moderních technologií tisku a popsat problematiku týkající se správy barev. Práce je podpořena záběry z mikroskopu dokumentující rozdílnosti v konstrukcích odlišných tiskových hlav. Hlavní přínosem je možnost srovnání vývoje tiskových hlav, který prodělaly v průběhu více než jedné dekády. Jako testované vzorky byly vybrány dvě inkoustové a jedna laserová tiskárna. Každá z inkoustových tiskáren se nachází na opačném konci vývoje. Pro porovnání kvality tisku současných technologií tisku byla k této dvojici přidána ještě moderní barevná laserová tiskárna. Pro každou z testovaných tiskáren byl vytvořen barevný profil, pomoci kterého byly později vytištěny srovnávané výtisky. Srovnávání výtisků bylo prováděno pod mikroskopem s různou úrovní zvětšení. Byly pořízeny vždy čtyři sady záběrů, které se vzájemně porovnávaly. Součástí práce je stručné seznámení s postupem generování profilu, osvětlení výhod používání barevných profilů a popis práce s gamuty výstupních zařízení. Práce začíná letmým seznámením s metodami správy barev, snaží se čtenáři dát alespoň základní vědomosti nutné pro pochopení problematiky správy barev. Pokračuje stručným popisem procesu generování barevného profilu. Práce je podpořena ukázkami obrazovek softwaru pro tvorbu barevných profilů a popisem jejich obsahu. V části věnované inkoustovému tisku je čtenář seznámen s historií a různými technologiemi inkoustového tisku jako např. s kontinuálním, termálním či piezo-elektrickým inkoustový tiskem. Práce se zabývá také typy tiskových hlav, složením a parametry inkoustu a dalšími neméně důležitými součástmi této opravdu široké oblasti. Velký prostor je věnován praktické části, která ilustruje vývoj jednorázových tiskových hlav. Je podpořena záběry z mikroskopu. Při její tvorbě bylo pro lepší ilustraci pokroku ve vývoji znehodnoceno hned několika inkoustových kazet. Výsledkem bylo zvýraznění změn, které se za více než deset let od uvedením nejstarší zkoumané kazety do prodeje udály. Třetí část věnovaná laserovému tisku se týkala spíše teoretických základů. Byl popsán způsob tisku, rozdíly v používaných tonerových prášcích a popsány nejnovější trendy vývoje technologie laserového tisku. Mezi tyto nejnovější trendy patří především osazování tiskáren čipy. Čtvrtá závěrečné část je čistě praktická. V této kapitole jsou porovnány výsledky tisku tří zvolených tiskáren, ukázány nedostatky tisku nejstarší z nich. Byla nastíněna problematika rozpíjení inkoustu na nevhodných potiskovaných médiích. V závěru byla ještě provedena jednoduchá kalkulace nákladů tisku testovaných tiskáren na jednu potištěnou stranu. Klíčová slova Správa barev, ICC profily, kontinuální tisk, termální inkoustový tisk, piezo-elektrický inkoustový tisk, laserový tisk, tonerový prášek, náklady na jednu vytištěnou stránku

4 Obsah 1. Správa barev Podstata správy barev Historie správy barev Standardizace v oblasti správy barev Podstata barvy Přístroje pro měření barev Denzitometry Kolorimetry Spektrofotometry Metody reprodukce barev Aditivní metoda Subtraktivní metoda Barevné prostory Na zařízení závislé barevné prostory Na zařízení nezávislé (CIE) barevné prostory ICC profily Praktická ukázka měření spektrofotometru v prostoru CIE LAB Praktická část Inkoustový tisk Úvod Historie inkoustového tisku Kontinuální tisk Drop-on-Demand tisk Termální inkoustový tisk Piezo-elektrický inkoustový tisk Tiskové hlavy Pevná tisková hlava Jednorázová tisková hlava Náplně pro inkoustový tisk Komory s inkoustem a trysky Inkoust Záběry z mikroskopu Laserový tisk Historie Technologie tisku Dělení laserových tiskáren Monochromatické barevné laserové tiskárny Jednoprůchodové víceprůchodové laserové tiskárny Inline karuselové laserové tiskárny Tiskárny používající klasický chemický tonerový prášek Tiskárny používající tiskový válec pás Tiskárny s optickým válcem bez optického válce Typy tonerového prášku Klasický (mechanický) tonerový prášek Chemický tonerový prášek (Chemically produced toner CPT) Sdílení technologií Osazování tonerových kazet čipy Závěrečné hodnocení Součásti praktické části Testované produkty Barevná inkoustová tiskárna HP 560C Barevná laserová tiskárna HP LaserJet

5 Barevná inkoustová tiskárna Canon PIXMA i Vyhodnocení Hodnocení z hlediska finančních nákladů Cena na jednu vytištěnou stranu u testovaných tiskáren Literatura

6 1. Správa barev 1.1. Podstata správy barev Správou barev dnes rozumíme proces, který pracuje v zařízení na pozadí a obvykle nevyžaduje nebo dokonce zakazuje zásah uživatele. Jeho cílem je zajistit, aby si jednotlivá zařízení s různými druhy barevných prostorů posílala svá data jednosměrně nebo obousměrně přes určité rozhraní. Výsledkem správy barev by mělo být zobrazení či obecně řečeno výstup ve shodě se vstupem. V případě obousměrné komunikace by měl být ve shodě také vstup s výstupem. Určitou roli zde hraje termín WYSIWYG (what you see is what you get), který vyjadřuje základní myšlenku co vidíte (na vstupu nebo výstupu), to dostanete (na výstupu). WYSIWYG v praxi je však jen obtížně realizovatelný Historie správy barev Správa barev je jednou z nejsložitějších oblastí celého procesu komunikace mezi jednotlivými zařízeními. Na začátku byly zařízení, které mohly reprodukovat barvu, výsadou spíše vědeckých laboratoří. Existoval jeden přístroj například počítač v tiskárně časopisů s monitorem, na který byl navázán nějaký výstup, např. přímo tiskový ofsetový stroj. Výrobce monitoru a stroje byl obvykle ten samý, a tak na základě výsledků měření (obvykle nějakou kontingenční tabulkou) přesně popsal, jak má na obrazovce zobrazená barva být vytisknuta na tiskovém stroji. Cílem byla relativně vyvážená barevná shoda toho, co bylo na monitoru s tím, co stroj nakonec vytiskl. Problém ovšem vznikl ve chvíli, kdy přišel jiný výrobce počítače s jinak pojatým přístupem ke zobrazování barvy na svém monitoru a chtěl tisknout na tento starý ofsetový stroj. V tom případě musela být vytvořena nová tabulka, která popisovala vztahy mezi tímto novým monitorem a starým ofsetovým strojem. Analogicky se tak stalo i v případě, že byl vyroben nový ofsetový stroj a použit starý monitor. Díky různému přístupu k interpretaci Správa barev

7 barev tak vznikalo tolik tabulek a kombinací, kolik bylo k dispozici vzájemně propojitelných přístrojů, z čehož logicky vychází jednoduchý matematický vztah popisující, že počet kombinací je roven násobku počtu vzájemně připojitelných přístrojů (n 2). Tato skutečnost začala výrobcům komplikovat situaci s kompatibilitou mezi svými zařízeními zejména na sklonku 80. let a začátku 90. let minulého století, kdy Adobe, Agfa, Hewlett-Packard, Kodak, Pantone, Xerox a další začali vyvíjet mnohdy velmi převratné přístroje, které ovšem mezi sebou nedokázaly komunikovat Standardizace v oblasti správy barev Firma Apple Computer, Inc. jako první pochopila, že problém nekompatibility kontingenčních tabulek profilů, musí být řešen mnohem jednodušeji, pokud možno nějakým univerzálním způsobem přímo v jádru operačního systému. Roku 1993 proto uvolnila aplikaci ColorSync, což je software pro správu barev, a založila konsorcium firem, používajících tento systém. ColorSync Consortium, později nově nazváno jako International Color Consortium ICC, je dnes základem úspěchu, který tato myšlenka s sebou nesla. ICC vytvořilo základní dokument ICC Profile Format Specification popisující otevřený formát profilu, který muže být použit kterýmkoli dodavatelem systému či aplikace. Z toho vyplývá, že konsorcium tímto vlastně standardizovalo správu barev založenou na využívání profilů a v podstatě dalo základ celému novému odvětví či oboru. Důležitost tohoto kroku dokládá také následný vznik samostatných vědních disciplín zabývajících se vnímáním barev kolorimetrie a spektrofotometrie. Kolorimetrie se zabývá předpovídáním barevných shod tak, jak by je vnímal typický člověk. Je základem správy barev, protože umožňuje barvy definovat jednoznačně vůči tomu, jak by měly být vnímány lidmi. Spektrofotometrie se zabývá měřením spektrální odrazivosti. Spektrální odrazivost je poměr mezi intenzitou světla dopadajícího na objekt a intenzitou světla odraženého do detektoru, který se měří pro každou vlnovou délku zvlášť Podstata barvy Barva je událost vznikající mezi třemi účastníky: zdrojem světla, objektem a pozorovatelem. Barevná událost je pak vjem pozorovatele způsobený paprsky světla určitých vlnových délek vyzařovanými zdrojem světla a modifikovanými objektem. Při změně kteréhokoliv z účastníků dojde ke změně výsledné barevné události tj. změně barvy. Základním poznatkem je, že neměříme barvu, ale pouze vlnovou délku světla odraženého od povrchu měřených objektu. Pro měření barvy se používají tři druhy přístrojů, jejichž princip činnosti je shodný. Tyto přístroje vyzařují světlo s přesně definovanou spektrální charakteristikou na povrch objektu a prostřednictvím detektorů se snaží změřit vlnovou délku odraženého světla. Detektor sám není schopen změřit vlnovou délku odraženého světla, proto je třeba světlo dopadající na detektor filtrovat. Zařízení pro měření barvy se pak liší v počtu a typu použitých filtrů a citlivostí jejich detektorů. [1] Správa barev

8 1.5. Přístroje pro měření barev Přístroje se dělí na tři skupiny: Denzitometry Kolorimetry Spektrofotometry Denzitometry Denzitometr slouží k měření hustoty (míry), s jakou objekt absorbuje či propouští světlo. Při tisku se používá pro kontrolu a úpravy použitého množství inkoustu. Obecně lze říci, že denzitometry slouží ke kalibraci zařízení. Denzitometry neměří hustotu přímo, ale měří poměr intenzity světla na objekt dopadajícího či jím procházejícího a světla dopadajícího do detektoru přístroje. Tento poměr je nazýván jako odrazivost (R) nebo propustnost (T). Zda jde o propustnost nebo odrazivost se určí na základě povrchu zkoumaného objektu. Při měření se využívají filtry, jejichž barva se shoduje s měřenou dominantní barvou, tzn. barva filtru odpovídá barvě měřeného povrchu. Díky použití filtru pak může detektor měřit neutrální šedé světlo Kolorimetry Kolorimetry měří světlo procházející přes filtry napodobující reakci různých typů čípků (receptorů) v lidském oku. Výsledky jsou převáděny do některého z CIE (Commission Internationale de l Éclairage) nezávislých barevných prostorů (modelů). Základní omezení kolorimetrů vychází již z jejich návrhu. Jsou navrženy pro využívání parametrů jen nějakého konkrétního standardního svítidla a úhlu pozorovatele. Kolorimetr nerozpozná metamerii, což je jev který umožňuje získání identického barevného vjemu pro dva odlišné barevné vzorky. Funguje ale také opačně, tedy pro jeden barevný vzorek pod různým osvětlením můžeme získat odlišné barevné vjemy. Kolorimetr nerozpozná, zda se jedná o metamerní shodu nebo o objekty s totožnými spektrálními charakteristikami Spektrofotometry Spektrofotometry lze používat jako denzitometry i jako kolorimetry. Jedná se o základní univerzální nástroj pro měření barev. Ze spektrálních charakteristik lze dopočítat jak denzitu (hustotu) tak kolorimetrické hodnoty. Spektrofotometry také řeší problém rozlišení zda se jedná o metamerní shodu či nikoliv Metody reprodukce barev Rozlišujeme mezi aditivní a subtraktivní metodou reprodukce barev Správa barev

9 Aditivní metoda Pokud rozdělíme celé viditelné spektrum světla na třetiny, dostaneme tři zdroje světla, které lze zhruba popsat pojmy jako červené světlo, zelené světlo a modré světlo. Tyto barvy odpovídají receptorům v lidském oku, které jsou právě na tyto tři barvy citlivé. Díky různým úrovním intenzity těchto základních barev je lidské oko schopné vnímat širokou paletu barev. Teoreticky složením všech tří složek získáme bílou barvu. V praxi je ale lidské oko na každou ze základních barev jinak citlivé, proto se musí barevné složky mísit poměrně k této citlivosti. Provázanost s subtraktivní metodou lze ilustrovat na způsobu míchání barev. Překrytím modré se zelenou dojde k vytvoření azurové, modré s červenou purpurové, červené se zelenou žluté Subtraktivní metoda Z bílého světla (vlnových délek bílého světla) jsou objektem, na který dopadá, filtrovány (odečítány) komplementární barvy aditivního modelu. V praxi se dá říct, že na bílou plochu jsou nanášeny pigmenty žluté, purpurové a azurové. Sloučením všech tří barev dojde k vytvoření skoro černé barvy. Protože soutiskem nelze vytvořit dokonale černou barvu, je v tiskárnách přidána ještě i náplň s černou barvou, která soutiskem s CMY zajistí dokonalejší reprodukci černé barvy. Opět je možné ilustrovat provázanost s aditivní metodou reprodukce barev. Překrytím pigmentů purpurové s pigmenty žluté dostaneme výslednou červenou barvu. Pigmenty žluté a azurové ve společné kombinaci budou odrážet zelené světlo a pigmenty azurové s pigmenty purpurové vytvoří odraz modré barvy Barevné prostory Barevné prostory slouží pro vyjádření množství barev, s nimiž jsme schopni pracovat. Barevný prostor je chápán jako karteziánský třírozměrný prostor, ve kterém každá osa označuje jednu základní barvu. Poloha na ose určuje intenzitu této barvy. Je třeba rozlišovat mezi barevnými prostory, založenými na metodách reprodukce barev, a mezi prostory reprezentující všechny viditelné barvy. V zásadě rozlišujeme dva barevné prostory: Na zařízení závislé barevné prostory Na zařízení nezávislé barevné prostory Na zařízení závislé barevné prostory Zobrazují pouze omezenou paletu barev dle metody reprodukce barev. Je to způsobeno omezeným gamutem (rozsahem barev a hodnot hustoty reprodukovatelných výstupním zařízením) zařízení. Rozsah barevného prostoru je závislý na zařízení, které jej zobrazuje, proto mluvíme o na zařízení závislých barevných prostorech Správa barev

10 Grey Space Paleta barev je tvořena pouze různými odstíny černé. Obvykle je používán pro práci s černobílými daty RGB Tento barevný prostor a oba z něj vycházející využívají aditivní metodu reprodukce barev. Barevnou paletu tvoří tři základní barvy červená (red), zelená (green) a modrá (blue). Barevný prostor vychází z předpokladu, že oko zdravého člověka obsahuje tři druhy receptorů citlivých na různé vlnové délky, které zhruba odpovídají červené (vlnová délka 630 nm), zelené (530 nm) a modré (450 nm). Barevné odstíny vznikají skládáním barev, jejichž intenzita se udává v intervalu <0;1>. V počítačové grafice se díky binární soustavě, ve které počítače pracují, Obr. 1.1 Barevný prostor intenzita barvy udává na intervalu <0;255>. K vyjádření RGB jednotlivých barevných složek se využívá šestnáctkové soustavy a to na intervalu 00-ff ( pro černou a ffffff pro bílou). Z barevného prostoru RGB také vycházejí další dva barevné prostory: HSV (HSB) Barevný prostor, který dovoluje barvu popsat pro člověka mnohem přirozenějšími termíny. Jsou to barva (hue), nasycení (saturation) a barevný tón (value). Pro zobrazení barev v modelu HSV se používá šestiboký jehlan umístěný do souřadnicového prostoru tak, že vrchol jehlanu se nachází v počátku a osa jehlanu je shodná se svislou osou, která zároveň znázorňuje změny jasu. Jas i sytost, které jsou umístěny na vodorovné ose, nabývají hodnot z intervalu <0;1>. Čisté barvy jsou rozesety ve hrotech podstavy. Barevný tón určuje velikost úhlu, který je měřený od osy S proti směru hodinových ručiček. Nabývá hodnot 0 až 360. Obr. 1.2 Bar. prost. HSV Nedostatkem tohoto barevného modelu skokový přechod mezi černou a bílou barvou. Použití jehlanu má za následek skokové změny barevného tónu. Někdy se model HSV označuje jako HSB Správa barev

11 HLS Stejně jako HSV dovoluje mnohem širší popis barvy, ale odstraňuje jeho nedostatky. Barvu (hue) a nasycení (saturation) má společné s HSV, ale přidává ještě termín jas (lightness). Tvar modelu odpovídá skutečnosti, že schopnost rozlišovat barevné odstíny klesá se ztmavováním nebo zesvětlováním základní čisté barvy. Obr. 1.3 Bar. prost. HSV CMY, CMYK Paleta barev tohoto prostoru je založena na aditivní metodě reprodukce barev. Základními složkami tedy jsou pigmenty azurové, purpurové a žluté barvy. Tento model vychází z malířských postupů mísení barev. Stejně jako v RGB i zde se intenzita barev udává na intervalu <0,1> a v počítačové grafice <0;255>. CMY je o nepříliš rozšířený barevný prostor. V současné době se používá u jednokazetových fototiskáren. Paleta barev je tvořena Obr. 1.4 Bar. prost. CMY pouze třemi základními pigmenty. Slabinou tohoto barevného prostoru je nemožnost dosáhnout úplně černé barvy. Proto vznikl prostor CMYK, kdy ke třem základním pigmentům je přidán pigment černé barvy. Tímto se dosáhne kvalitnějších tmavých tónů. Barevné prostory RGB a CMY jsou si velice podobné (oba se dají zobrazit jako jednotková krychle, kde se v protilehlých rozích nacházejí komplementární barvy), proto převod mezi nimi je relativně snadný. Barvu vyjádřenou v modelu CMY získáme odečtením stejné barvy vyjádřené v RGB od jednotkové matice. Problém působí odlišnost gamutů obou prostorů, z čehož plyne, že některé barvy zobrazitelné v prostoru RGB nelze zobrazit v prostoru CMY a naopak. Nevýhodou obou zmíněných prostorů je obtížná změna barevného tónu při zachování jasu. Kromě zde vyjmenovaných také existují barevné systémy, které se používají v televizorech jako např. barevný systém YIQ, barevný systém YCBCR, barevný systém NCS nebo barevný systém YUV. Nejsou ale pro tuto práci podstatné, proto zůstanu pouze u vyjmenování Správa barev

12 Na zařízení nezávislé (CIE) barevné prostory Nezávisle na tom, zda-li se jedná o displej nebo tiskárnu, každé zařízení má rozdílný rozsah barev, které dokáže produkovat. Přímý převod mezi dvěma závislými prostory vykazuje určité nepřesnosti. Proto již v roce 1931 provedla společnost CIE výzkum, jehož výsledkem bylo vytvoření nezávislých prostorů, které jsou spíše známé jako CIE barevné prostory. Nezávislými jsou nazvány, protože označení jednotlivých barevných odstínů nezávisí na subjektivních vlastnostech pozorovatele. Tyto prostory jsou využívány právě pro převod mezi dvěma závislými barevnými prostory. Celý CIE barevný systém se skládá z několika základních prvků. Byla definována: standardní svítidla definice spektrálních charakteristik sady světelných zdrojů, při kterých jsou objekty zkoumány standardní pozorovatelé představují sadu všech barev, které je člověk schopen vidět kolorimetrický prostor diagram chromatičnosti jednotné barevné prostory výpočty barevných rozdílů (ΔE) po změření a zakreslení dvou barev do barevného prostoru jsme schopni vypočítat jejich vzdálenost. Dle definice by tato vzdálenost měla odpovídat rozdílu mezi barvami, který uvidí lidský pozorovatel Diagram chromatičnosti CIE Yxy První chromatický diagram byl vytvořený organizací CIE roku Označen je jako CIE 1931 (x,y). V tomto diagramu je jas vyjádřen hodnotou Y. Stejně jako prostor CIE XYZ nepočítá s nelinearitou vnímání lidského oka. Také vzdálenost dvou bodů neodpovídá pokaždé rozdílu jejich působení na pozorovatele. Zbylé dvě hodnoty jsou spíše matematickými popisy, než aby vyjadřovaly konkrétní vlastnost barvy Diagram chromatičnosti CIE Yu v Plné označení CIE 1976 (u,v ). Svou definicí odstraňuje nerovnoměrnosti diagramu CIE Yxy. Je výsledkem snahy o přiblížení se barevnému prostoru CIE LAB. Složka Y opět vyjadřuje hodnotu jasu Kolorimetrický prostor CIE XYZ Definuje barvy pomocí tří teoretických základních barev X, Y a Z. Tento model odpovídá působení vlnových délek viditelného spektra světelného záření na receptory v lidském oku. Základní barvy jsou označeny za teoretické, protože neodpovídají žádnému reálnému zdroji světla. Barva Y má dvojí význam, mimo barvy ještě udává průměrné osvětlení receptoru v oku. Jinými slovy je barva Y nositelkou hodnoty jasu. -9- Obr. 1.5 Kolor. prost. CIE XYZ 1. Správa barev

13 Barevný prostor CIE LAB Nejpoužívanější barevný prostor založený na principu lidského vnímání barev. Díky třem barevným receptorům v lidském oku člověk vnímá tři různé stavy: světlo tma, červená zelená a žlutá modrá. Vzdálenost dvou bodů v souřadnicovém systému LAB odpovídá jejich barevné odchylce ΔE. Obr. 1.6 Barev. Prost. CIE LAB L hodnota jasu s rozsahem od 0 pro černou až po 100 pro bílou A 0 < A 100 označuje červenou, -100 A < 0 označuje zelenou, A = 0 označuje bezbarvost B 0 < B 100 označuje žlutou, -100 B < 0 označuje modrou, B = 0 označuje bezbarvost Díky binární soustavě, s kterou pracují počítače, je rozsah hodnot A a B v grafických programech na intervalu <-127;127>, proto je třeba standardní tabulkové hodnoty násobit koeficientem 1, Barevný prostor CIE LUV Svou definicí odpovídá barevnému prostoru CIE LAB, jen hodnoty A a B jsou nahrazeny hodnotami U a V. Tento barevný prostor se liší pouze pojmenováním svých složek. L analogicky k CIE LAB modelu U označuje hue (barvu), hodnoty U se stejně jako u CIE LAB pohybují na intervalu <-100;100> resp. <-127;127> V označuje value (barevný tón), hodnoty V se stejně jako u CIE LAB pohybují na intervalu <-100;100> resp. <-127;127> Barevný prostor CIE LCH Podobný jako CIE LAB a CIE LUV, ale místo pravoúhlých souřadnic pro určení bodu v barevném prostoru používá souřadnice polární. Jeho výhodou je jednoduchý převod z prostoru CIE LAB resp. CIE LUV. Barevný prostor CIE LCH je svou definicí velice podobný závislému barevnému prostoru HSV (HSB). L stejný význam jako u CIE LAB C měřítko pro sytost barvy (saturation, chroma), vyjadřuje vzdálenost od neutrální osy, počítá se jako strana trojúhelníku (C = (a2 + b2)1/2) H měřítko barevného (hue), hodnoty z intervalu 0 až 360, počítá se proti směru hodinových ručiček, hodnota odpovídá odstínu barvy (H = arctg(b/a)) Správa barev

14 1.8. ICC profily Profil je pouze soubor definující vztah mezi hodnotami barev získaných z daného zařízení a hodnotami barev nezávislých na zařízení. Hodnoty získané ze zařízení mají obvykle formu řídících signálů, které je nutné odeslat zařízení pro reprodukci požadované barvy. Odpovídající hodnoty barev nezávislých na zařízení jsou vyjádřeny v prostoru PCS (Profile Connection Space mezilehlý barevný prostor umožňující konverze z jednoho profilu do druhého). Jako prostory PCS se využívají CIE barevné prostory (jedná se o CIE XYZ nebo CIE LAB). Konverzní data je možné ukládat dvěma způsoby, přes matici (maticové profily) nebo tabulku (tabulkové profily). Obecně platí, že maticové jsou díky ukládání pouze devíti hodnot menší a tudíž rychlejší než tabulkové. Ovšem ale i zde platí, že rychlost degraduje kvalitu. Maticové profily vždy využívají prostor CIE XYZ jako prostor PCS. Profily pro výstupní zařízení jsou největší ze všech, musí být vždy tabulkové, protože devět hodnot matickového profilu na jejich popsání nestačí. Tabulkové profily jsou tvořeny vyhledávací tabulkou (LUT). Jedná se o tabulku čísel, kde na jedné straně jsou vstupní hodnoty a na straně druhé odpovídající hodnoty výstupní. Pokud při tisku systém pro správu barev nenajde v tabulce požadovanou hodnotu, pokusí se dohledat hodnotu nejbližší možnou. Profil zařízení obsahuje informace o třech základních proměnných popisujících chování zařízení. Jedná se o gamut, dynamický rozsah a charakteristiky reprodukce tónů barviv. Profily jsou tvořeny pro jednotlivá zařízení nebo pro celou třídu zařízení. Tzn. že vytváříme profil buď pro jednu tiskárnu např. HP 6122 (kterou máme k dispozici, pro určitý typ papíru a inkoustu) nebo pro celou třídu tiskáren HP Do druhé skupiny profilů spadají právě generické profily, které dodává výrobce již se zařízením Praktická ukázka měření spektrofotometru v prostoru CIE LAB Obr. 1.7 Problémy s průkazností ΔE Obr. 1.7 vyvrací mylnou domněnku mnoha lidí, že jediným směrodatným ukazatelem je ΔE, která by měla vyjadřovat rozdíl barev tak, jak jej vidí pozorovatel. Analýzou naměřených dat dojdeme ke zjištění, že Δb u vzorku č. 2 je oproti cíli (cílová barva v levém čtverci) více do žluta, zatímco vzorek č. 3 se oproti cíli liší zejména v jasové složce ΔL. ΔE představující Správa barev

15 barevný rozdíl je u obou vzorků matematicky shodná, ale vizuálně rozdílná. Z toho vyplývá, že je důležitější kontrolovat kromě ΔE vždy i ostatní odchylky v jednotlivých souřadnicích ΔL, Δa a Δb Praktická část Úkolem praktické části správy barev bylo vytvoření profilu pro dvě inkoustové a jednu laserovou tiskárnu. Výsledky tisku po aplikaci barevných profilů jsou umístěny v kapitole 4. Závěrečné hodnocení. Profilování tiskáren začíná tiskem kalibrační výtisků obsahujících sadu barevných polí. Hotový výtisk putuje do skeneru, který změří LAB hodnoty jednotlivých polí. Zjištěné hodnoty odešle ke zpracování softwarovému produktu určenému k vytváření barevných profilů např. Monaco Profiler, který vytvoří barevný profil (obvykle tabulkový profil). Pro nejkvalitnější barevný profil by bylo potřeba načíst milióny barevných polí. Tak obrovské množství by vedlo k vytvoření profilu zabírajícího řádově stovky MB. Proto se obvykle pro kvalitnější profily volí okolo barevných polí. Obr. 1.8 Nejmodernější přístroje typu X-RITE DTP70 automatizují vytváření X-RITE DTP70 barevných profilů díky schopnosti naskenování tisíců barevných polí během několika minut. Ruční skenování takového množství polí by zabralo několik hodin. Obr. 1.9 Ukázka kalibračního výtisku pro skener X-RITE DTP70 (výřez vytisknut tiskárnou HP DeskJet 560C) Obr Obrazovka programu Monaco Profiler udávající počet barev, tisknutelných danou tiskárnou Správa barev

16 Obr Gamuty tří testovaných tiskáren v prostoru CIE LAB, L = 89 Obr Gamuty tří testovaných tiskáren v prostoru CIE LAB, L = Správa barev

17 Obr Gamuty tří testovaných tiskáren v prostoru CIE LAB, L = 52 Obr Gamuty tří testovaných tiskáren v prostoru CIE LAB, L = 22 Z hodnot získaných při načítání kalibračního výtisku je v softwaru pro správu barev odvozen počet tisknutelných barev dané tiskárny (obr. 1.10). Kromě počtu barev je zjištěn také gamut (barevný rozsah) tiskárny. Ten je poté vykreslen do nezávislého barevného prostoru CIE LAB (obr. 1.11, obr. 1.12, obr a obr. 1.14). Jak je na obr patrné, uživatel může mít otevřeno více barevných profilů pro různé tiskárny (obr. 1.10). Obr popisují změny rozsahu tisknutelných barev v závislosti na jejich světlosti/tmavosti. Barvy objektů v pravé části odpovídají barvám ve sloupci 2D Color na obr Vzájemným porovnáním dojdeme k závěru, že tiskárna Epson 12p, která je schopná vytisknout barev (vyskytuje se na obr jako červený objekt) dokáže v určitých místech vytisknout více barev, než je schopen zobrazit klasický monitor zastoupený profilem srgb (charakterizovaný žlutým objektem) Správa barev

18 2. Inkoustový tisk 2.1. Úvod O všestrannosti digitálního tisku svědčí jeho široká míra využití např. v různých průmyslových odvětvích, v medicíně (tisk přesných dávek léků na papír), při výrobě plochých TFT obrazovek (přesné umísťování luminoforů) atd. Perspektivní je také tisk inkoustem viditelným pouze pod ultrafialovým světlem. Umožňuje tisk ochranných znaků, které lidskému oku za normálních podmínek zůstávají skryty Historie inkoustového tisku Obr. 2.1 Rozdělení technologie inkoustového tisku Inkoustový tisk

19 Předchůdcem Drop-on-Demand (D-o-D) tisku tak jak jej známe z dnešních inkoustových tiskáren, které jsou používány v kancelářích a domácnostech byl tzv. kontinuální tisk. Kontinuální tisk je výsledkem snahy vývojářů nahradit již zastaralé jehličkové tiskárny. I přes výhodu relativně rychlého tisku byl nakonec díky své neefektivnosti vytlačen D-o-D tiskárnami. V dnešní době se kontinuální tisk používá převážně v zařízeních pro velkoformátový tisk Kontinuální tisk Při kontinuálním tisku je vytvářen nepřetržitý proud kapek. Dle použité metody vychylování kapek rozlišujeme tiskárny s binárním nebo vícenásobným vychylovacím systémem. V případě binárního vychylovacího systému jsou kapky buď nabité nebo nikoli. Nabité kapky pokračují v letu přímo na potiskované médium. Zbytek kapek je pomocí vychylovacího plátu odváděn do odpadní nádobky. Odtud po filtraci putuje zpět do zásobníku. Princip kontinuálního tisku s binárním vychylovacím systémem ilustruje obr Obr. 2.2 Schématické znázornění binárního vychylovacího systému Vícenásobný vychylovací systém pracuje na stejném principu jako binární. Rozdíl je v nabíjení kapek. Kapkám je dáván náboj o různé intenzitě. Při průchodu vychylovacím plátem tak intenzita náboje určuje úhel pod kterým vyletí kapka na papír. To umožňuje jedné trysce vytisknout malý pruh. Princip kontinuálního tisku s vícenásobným vychylovacím systémem ilustruje obr Díky stálému toku inkoustových kapek lze s kontinuálním tiskem dosáhnout rychlejšího tisku, protože není nutné čekat na ochlazení topného tělesa resp. změnu velikosti piezo-krystalu. Obr. 2.3 Schématické znázornění vícenásobného vychylovacího systému Inkoustový tisk

20 2.4. Drop-on-Demand tisk Dělení technologií Drop-on-Demand tisku dle způsobu vytváření kapek: Termální inkoustový tisk Piezo-elektrický inkoustový tisk Elektrostatický Akustický V případě D-o-D tisku jsou kapky vystřelovány jen pokud je to třeba, tzn. co kapka, to bod na potiskovaném mediu. V průběhu let 20. století započal vývoj termálního inkoustového tisku. Jako hlavní představitelé tohoto oboru jsou obvykle označovány firmy Hewlett-Packard, Canon a Lexmark. Tuto technologii používala do roku 1993 také firma Epson, kdy uvedla do prodeje svou první tiskárnu Epson Stylus 800 fungující na principu piezo-elektrického tisku a od dalšího vývoje technologie termálního inkoustového tisku upustila. Za zmínku stojí také metody elektrostatického a akustického inkoustového tisku, jež jsou v současné době ve stádiu vývoje a patentového řízení. Zatím ovšem nedoznaly žádného výrazného komerčního úspěchu Termální inkoustový tisk Jedna z pověstí praví, že roku 1985 pracovník firmy Canon náhodou přiložil rozpálenou páječku k injekční stříkačce, což způsobilo vystříknutí kapky inkoustu z trysky. Takto vznikla technologie propagovaná firmou Canon, s obchodním označením Bubble-Jet. Tento příběh velmi dobře a jednoduše popisuje základní princip termálního inkoustového tisku. Označení termální vychází z názvu hlavního činitele, kterým je teplo. Topné těleso zahřáté na 300 C zahřeje méně než 0,3% obsahu komory s inkoustem (oficiální informace firmy HewlettPackard). Za předpokladu, že celkový obsah komory je 130 pl, je zahříváno pouhých 3,9 pl inkoustu. Při teplotě 300 C se u topného tělesa odpařením malého množství inkoustu vytvoří bublina, která svým rozpínáním v omezeném prostoru komory zapříčiní vystříknutí inkoustu. Poté je topné těleso ochlazeno. Tento proces se v současných tiskárnách opakuje i více než krát za vteřinu. K ohřátí topného tělesa dochází jen tehdy, je-li potřeba vytisknout jeden tiskový bod. Podle způsobu umístění topného tělesa rozlišujeme komory realizované technologii roof-shooter nebo side-shooter Roof-shooter V konstrukčním řešení označovaném jako roof-shooter je topné těleso umístěno přímo proti ústí trysky. Bublina vzniklá odpařením inkoustu se tak rozpíná přímo proti trysce Side-shooter Topné těleso je umístěno kolmo k trysce. Bublina se tedy nerozpíná přímo proti trysce, ale proti protější stěně komory. Princip tisku ale zůstává stále stejný Inkoustový tisk

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h Světlo Světlo Podstata světla Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter Vlnění, foton Rychlost světla c = 1 079 252 848,8 km/h Vlnová délka Elektromagnetické spektrum Rádiové vlny Mikrovlny Infračervené

Více

Rozšíření bakalářské práce

Rozšíření bakalářské práce Rozšíření bakalářské práce Vojtěch Vlkovský 2011 1 Obsah Seznam obrázků... 3 1 Barevné modely... 4 1.1 RGB barevný model... 4 1.2 Barevný model CMY(K)... 4 1.3 Další barevné modely... 4 1.3.1 Model CIE

Více

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová Práce na počítači Bc. Veronika Tomsová Barvy Barvy v počítačové grafice I. nejčastější reprezentace barev: 1-bitová informace rozlišující černou a bílou barvu 0... bílá, 1... černá 8-bitové číslo určující

Více

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené

Více

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ SOURAL Ivo Fakulta chemická, Ústav fyzikální a spotřební chemie Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 118, 612 00 Brno E-mail : Pavouk.P@centrum.cz K tomu aby byly pochopitelné

Více

Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie

Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Digitální tisk princip a vývoj Pavel Stelšovský a Miroslav Těhle 2009 Obsah Jehličkové tiskárny Inkoustové tiskárny Tepelné tiskárny

Více

Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí. Studijní text. Tiskárny

Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí. Studijní text. Tiskárny Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí Studijní text Tiskárny Zpracoval: Bc. Josef Čepička Tiskárny Tiskárna je výstupní zařízení počítače a využívá se

Více

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika Barvy a barevné modely Počítačová grafika Barvy Barva základní atribut pro definici obrazu u každého bodu, křivky či výplně se definuje barva v rastrové i vektorové grafice všechny barvy, se kterými počítač

Více

Tiskárny. Tiskárna je výstupní počítačové zařízení, které slouží k přenosu textových a grafických informací na bězný materiál.

Tiskárny. Tiskárna je výstupní počítačové zařízení, které slouží k přenosu textových a grafických informací na bězný materiál. Tiskárny Tiskárna je výstupní počítačové zařízení, které slouží k přenosu textových a grafických informací na bězný materiál. Parametry a pojmy Formát: - Velikost tisknutého dokumentu Rozlišení: - hlavní

Více

Úvod do počítačové grafiky

Úvod do počítačové grafiky Úvod do počítačové grafiky elmag. záření s určitou vlnovou délkou dopadající na sítnici našeho oka vnímáme jako barvu v rámci viditelné části spektra je člověk schopen rozlišit přibližně 10 milionů barev

Více

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely Přednáška kurzu MPOV Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář E512, tel. 1194, Integrovaný objekt - 1/11 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní modely RGB,

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Tiskárny Ing. Jakab

Více

JAK VYBÍRAT TISKÁRNU?

JAK VYBÍRAT TISKÁRNU? TISKÁRNY POUŽITÍ TISKÁREN Nevýhody jednotlivých druhů tiskáren : Inkoustové - pomalejší rychlost tisku, obzvláště na průhledné fólie, problémy způsobené polotónováním, pro získání fotorealistického tisku

Více

Tiskárny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Tiskárny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Tiskárny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_IT1.15 Předmět: Informatika a výpočetní technika Tematická oblast: Úvod do studia informatiky, konfigurace

Více

Správa barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013. www.isspolygr.cz

Správa barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013. www.isspolygr.cz Měřící přístroje www.isspolygr.cz Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013 Strana: 1/12 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace

Více

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika Barva v počítačové grafice Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika Martina Mudrová 2007 Barvy v počítačové grafice Co je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3.10 14-7,5.10 14 Hz rentgenové

Více

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory 25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem

Více

Tiskárny. Tiskárny lze rozdělit na dvě základní skupiny: Kontaktní (Impaktní)

Tiskárny. Tiskárny lze rozdělit na dvě základní skupiny: Kontaktní (Impaktní) Tiskárny Z hlediska oblasti výpočetní osobních počítačů můžeme tiskárnu definovat jako výstupní zařízení sloužící k zhmotnění informací ve formě nejčastěji papírového dokumentu (tisk lze zabezpečit i na

Více

Digitální tisk - princip a vývoj

Digitální tisk - princip a vývoj Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Digitální tisk - princip a vývoj Autor: Stelšovský,Těhle,Neprašová,Procházka Editor: Kratinohová Zuzana Praha, květen 2010 Katedra mapování

Více

Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Colors 2015 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 21 Rozklad spektrálních barev

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Lasery ve výpočetní technice

Lasery ve výpočetní technice Lasery ve výpočetní technice Laser je obdivuhodné a neobyčejně univerzální zařízení - je schopen měnit prakticky jakýkoli druh energie na energii koherentního elektromagnetického záření. Volbou vhodného

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Schmid Rhyner AG SWISS BRILLIANCE IN COATING

Schmid Rhyner AG SWISS BRILLIANCE IN COATING 1 SWISS BRILLIANCE IN COATING l Soodring 29 l 8134 Adliswil-Zürich l Switzerland l phone +41 (0)44 712 64 00 l fax +41 (0)44 709 08 04 l www.schmid-rhyner.ch 2 Digitální tisk Úvod digitální tisk Metoda

Více

Kde se používá počítačová grafika

Kde se používá počítačová grafika POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Kde se používá počítačová grafika Tiskoviny Reklama Média, televize, film Multimédia Internetové stránky 3D grafika Virtuální realita CAD / CAM projektování Hry Základní pojmy Rastrová

Více

Počet bodů, které je tiskárna schopna vytisknout na jeden palec (bpi - bits per inch)

Počet bodů, které je tiskárna schopna vytisknout na jeden palec (bpi - bits per inch) Tiskárny. Typy, charakteristika, tiskové jazyky Tiskárna Tiskárny jsou výstupní zařízení sloužící pro výstup údajů z počítače. Prostřednictvím tiskárny je možné data uchovaná doposud v elektronické formě

Více

Laserové tiskárny. Princip elektrofotografického tisku. Laserové tiskárny

Laserové tiskárny. Princip elektrofotografického tisku. Laserové tiskárny Laserové tiskárny Laserové tiskárny Princip elektrofotografického tisku Princip elektrofotografického tisku, využívaného v laserových tiskárnách je následující: Základním prvkem tiskové jednotky je tiskový

Více

DTP 2. Radek Fiala. fialar@kma.zcu.cz. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Radek Fiala DTP 2

DTP 2. Radek Fiala. fialar@kma.zcu.cz. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Radek Fiala DTP 2 DTP 2 Radek Fiala fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 PostScript Požadavky na obsah PS dokumentu PS dokument je program, který může být (stejně jako program v jiných programovacích jazycích)

Více

Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie

Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 Periferie Je zařízení které umožňuje ovládání počítače nebo rozšíření jeho možností. Vstupní - k ovládání stroje

Více

O čem si něco povíme

O čem si něco povíme 1 O čem si něco povíme co to vlastně je předtisková příprava (prepress) různé způsoby tisku (offset, flexo, digital printing,...) správa barev inkousty, barevné prostory, profily RIP (raster image processor),

Více

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 25 5 LABORATORNÍ ÚLOHY ZE SVĚTELNÉ A OSVĚTLOVACÍ TECHNIKY 5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 5.1.1 Úvod

Více

Digitální technologie

Digitální technologie Digitální technologie Tiskárna je výstupní zařízení, které slouží k přenosu dat uložených v elektronické podobě na papír nebo jiné médium (fotopapír apod.). Tiskárnu připojujeme k počítači, ale může fungovat

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

Komponenty a periferie počítačů

Komponenty a periferie počítačů Komponenty a periferie počítačů Monitory: v současné době výhradně ploché LCD monitory s úhlopříčkou 19 30 (palců, 1 palec = 2,54 cm) LCD (Liquid Crystal Display): skládá se z tzv. pixelů, každý pixel

Více

Barvy v počítačové grafice

Barvy v počítačové grafice arvy v počítačové grafice 2. přednáška předmětu Zpracování obrazů Martina Mudrová 2004 arvy v počítačové grafice Co je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3.10 14-7,5.10 14 Hz rentgenové zář ení zář

Více

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači Multimediální systémy 02 Reprezentace barev v počítači Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Reprezentace barev v PC Způsoby míchání barev Barevné modely Bitová hloubka Barvy

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Princip inkoustového tisku

Princip inkoustového tisku Stránka č. 1 z 10 Vyberte si princip tisku, se kterým se chcete blíže seznámit: INKOUSTOVÝ, LASEROVÝ, THERMO Princip inkoustového tisku Vývoj inkoustových tiskáren jako výstupního zařízení počítače má

Více

Tiskárny. Parametry tiskáren. Impaktní dopadové, například jehličkové tiskárny Neimpaktní nedopadové, například laserové, nebo inkoustové

Tiskárny. Parametry tiskáren. Impaktní dopadové, například jehličkové tiskárny Neimpaktní nedopadové, například laserové, nebo inkoustové Tiskárny Tiskárna je standardní výstupní (output) zařízení, které slouží k přenosu dat uložených v elektronické podobě na papír nebo jiné médium (fotopapír, kompaktní disk apod.). Tiskárnu připojujeme

Více

L A TEX Barevné profily tiskových zařízení (tiskárny, plotry)

L A TEX Barevné profily tiskových zařízení (tiskárny, plotry) Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie L A TEX Barevné profily tiskových zařízení (tiskárny, plotry) Autor: Petr Douša, Jan Antropius Editor: Ivana Řezníková Praha, duben 2011

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji?

Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji? ? Jak dosáhnout toho, aby jednotlivá zařízení (monitor, skener, tiskový stroj) tlumočily barvu co nejvěrněji? skener by měl maximálně zachovat barevnost skenovaného originálu monitor by měl zobrazovat

Více

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 Obsah Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 KAPITOLA 1 Působení barev 13 Fyzikální působení barev 15 Spektrum

Více

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení Teorie barev 1. Barvený model Barevný model představuje metodu (obvykle číselnou) popisu barev. Různé barevné modely popisují barvy, které vidíme a se kterými pracujeme v digitálních obrazech a při jejich

Více

13 Barvy a úpravy rastrového

13 Barvy a úpravy rastrového 13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů

Více

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Počítačová grafika OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely Vektorová grafika Vektorová grafika Příklad vektorové grafiky Zpět na Obsah Vektorová grafika Vektorový

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky ze sady: 02 tematický okruh sady: Bitmapová grafika ze šablony: 09 Počítačová grafika určeno pro: 2. ročník vzdělávací obor: vzdělávací oblast: číslo projektu: anotace:

Více

Barva a barevné modely

Barva a barevné modely Počítačová grafika Elektromagnetické spektrum Barva a barevné modely Jana Dannhoferová (jana.dannhoferova@mendelu.cz) Ústav informatiky, PEF MZLU Zdroj: Svět barev, Albatros 2 Elektromagnetické spektrum

Více

Barvy v počítačové grafice

Barvy v počítačové grafice arvy v počítačové grafice 2. přednáška předmětu Zpracování obrazů Martina Mudrová 24 arvy v počítačové grafice o je barva? světlo = elmg. vlnění v rozsahu 4,3. 4-7,5. 4 Hz viditelná č ást spektra rentgenové

Více

5.3.1 Disperze světla, barvy

5.3.1 Disperze světla, barvy 5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,

Více

Technologie FINE Technický dokument White Paper VYDÁNÍ 1.1. Květen 2004. Embargováno do 9. července 2004

Technologie FINE Technický dokument White Paper VYDÁNÍ 1.1. Květen 2004. Embargováno do 9. července 2004 Technický dokument White Paper VYDÁNÍ 1.1 Květen 2004 Embargováno do 9. července 2004 Canon Europe Ltd. Změna specifikací vyhrazena bez oznámení. OBSAH Úvod.........................................................3

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_09

Více

Správa barev. Výstupní zařízení. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 25. ledna 2013. www.isspolygr.cz

Správa barev. Výstupní zařízení. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 25. ledna 2013. www.isspolygr.cz Výstupní zařízení www.isspolygr.cz Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 25. ledna 2013 Strana: 1/10 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. IV. Příprava tisku a tisk

Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. IV. Příprava tisku a tisk Číslo projektu: Název projektu: Subjekt: Označení materiálu (přílohy): CZ.1.07/1.1.24/02.0118 Polygrafie v praxi Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. IV. Příprava tisku a tisk digitální tisk Autor:

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat

Více

Tiskárny. Tiskárny lze rozdělit na dvě základní skupiny: Kontaktní (Impaktní) Kontaktní tiskrány můžeme rozdělit na:

Tiskárny. Tiskárny lze rozdělit na dvě základní skupiny: Kontaktní (Impaktní) Kontaktní tiskrány můžeme rozdělit na: Tiskárny Z hlediska oblasti výpočetní osobních počítačů můžeme tiskárnu definovat jako výstupní zařízení sloužící k zhmotnění informací ve formě nejčastěji papírového dokumentu (tisk lze zabezpečit i na

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Informační

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.14.10 Autor Petr Škapa Datum vytvoření 02. 12. 2012 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický

Více

zdroj světla). Z metod transformace obrázku uvedeme warping a morfing, které se

zdroj světla). Z metod transformace obrázku uvedeme warping a morfing, které se Kapitola 3 Úpravy obrazu V následující kapitole se seznámíme se základními typy úpravy obrazu. První z nich je transformace barev pro výstupní zařízení, dále práce s barvami a expozicí pomocí histogramu

Více

Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát

Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát Mýty a omyly v systému správy barev aneb dodržováním několika principů se správy barev nemusím bát Jan Kaiser Fomei a.s., Hradec Králové Kaiser@fomei.com, +420 603 587 898 červen 2012 Který obraz je správný?

Více

Počítačová grafika a vizualizace I

Počítačová grafika a vizualizace I Počítačová grafika a vizualizace I PŘENOSOVÁ MÉDIA - KABELÁŽ Mgr. David Frýbert david.frybert@gmail.com SKENERY princip Předlohu pro digitalizaci ozařuje zdroj světla a odražené světlo je vedeno optickým

Více

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO

Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO Počítačová grafika SZŠ A VOŠZ MERHAUTOVA 15, BRNO 1 Základní dělení 3D grafika 2D grafika vektorová rastrová grafika 2/29 Vektorová grafika Jednotlivé objekty jsou tvořeny křivkami Využití: tvorba diagramů,

Více

Úkoly pro úpravu textu

Úkoly pro úpravu textu Úkoly pro úpravu textu 1) Na nadpisech je použit styl Nadpis 1, zarovnaný na střed, mezery před a za auto, řádkování 1,5. 2) První část textu je rozdělena do třech sloupců (první sloupec je široký 5 cm,

Více

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec 2013. Autor: Mgr. Dana Kaprálová

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec 2013. Autor: Mgr. Dana Kaprálová IVT Počítačová grafika - úvod 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Digitální fotoaparáty

Digitální fotoaparáty Digitální fotoaparáty Ing. Tomáš Kratochvíl Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Digitální fotografie snímání jasu a skládání barev. Digitální fotoaparát princip

Více

Digitální fotoaparáty

Digitální fotoaparáty Digitální fotoaparáty Ing. Tomáš Kratochvíl Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Digitální fotografie snímání jasu a skládání barev. Digitální fotoaparát princip

Více

Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení

Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení FP 4 Měření parametrů světelných zdrojů a osvětlení Úkoly : 1. Určete a porovnejte normované prostorové vyzařovací charakteristiky určených světelných zdrojů (žárovky, LD dioda) pomocí fotogoniometru 2.

Více

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Obrazovkový monitor semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky Antonín Daněk Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Základní princip proud elektronů Jedná se o vakuovou elektronku.

Více

1. Zpracování barev v publikacích

1. Zpracování barev v publikacích 1. Zpracování barev v publikacích Studijní cíl V tomto bloku kurzu se budeme zabývat problematikou zpracování barev, vnímání barev, rozlišení barev a vlastnostmi barev. Vysvětlíme si co je to barvový model,

Více

Průvodce kvalitou barvy

Průvodce kvalitou barvy Stránka 1 z 6 Průvodce kvalitou barvy Průvodce kvalitou barvy se snaží uživatelům vysvětlit operace, které jsou na tiskárně k dispozici a mohou být užity pro úpravu a přizpůsobení barevného výstupu. Nabídka

Více

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky Michal Bílek Karel Johanovský SPŠ - JIA Zobrazovací jednotky CRT, LCD, Plazma, OLED E-papír papír, dataprojektory 1 OBSAH Úvodem Aditivní model Gamut Pozorovací úhel CRT LCD Plazma OLED E-Paper Dataprojektory

Více

Způsob použitý k tisku jednotlivých znaků či bodů (jehlová, inkoustová, laserová, tepelná)

Způsob použitý k tisku jednotlivých znaků či bodů (jehlová, inkoustová, laserová, tepelná) POČÍTAČOVÉ TISKÁRNY Tiskárna je výstupní periferní zařízení počítače, sloužící k převodu digitální reprezentace obrazu na papír nebo fólii. Umožňuje tak viditelný, trvalý záznam výsledků. Tiskárny lze

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

Tiskárny (3) Barevný tisk pracuje se subtraktivním modelem. výstup údajů zpočítače vtištěné podobě. Tentomodel(CMY -Cyan, Magenta, Yellow)

Tiskárny (3) Barevný tisk pracuje se subtraktivním modelem. výstup údajů zpočítače vtištěné podobě. Tentomodel(CMY -Cyan, Magenta, Yellow) Tiskárny (1) Tiskárnyjsouvýstupnízařízení sloužící pro výstup údajů zpočítače vtištěné podobě Prostřednictvím tiskárny je možné data uchovaná doposud v elektronické formě vytisknout (nejčastěji na papír)

Více

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev Správa barev Přenos barevné a obrazové informace I Každodenn dodenní problémy s přenosem... p en samý dokument vypadá jinak, když: je vytištěn na různých tiskárnách je vyobrazen na různých monitorech je

Více

IVT. Rastrová grafika. 8. ročník

IVT. Rastrová grafika. 8. ročník IVT Rastrová grafika 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

1. Polotóny, tisk šedých úrovní

1. Polotóny, tisk šedých úrovní 1. Polotóny, tisk šedých úrovní Studijní cíl Tento blok kurzu je věnován problematice principu tisku polotónů a šedých úrovní v oblasti počítačové grafiky. Doba nutná k nastudování 2 hodiny 1.1 Základní

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Monitory a grafické adaptéry

Monitory a grafické adaptéry Monitory a grafické adaptéry Monitor je důležitá součást rozhraní mezi uživatelem a počítačem Podle technologie výroby monitorů rozlišujeme: CRT monitory (Cathode Ray Tube) stejný princip jako u TV obrazovek

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

12 Metody snižování barevného prostoru

12 Metody snižování barevného prostoru 12 Metody snižování barevného prostoru Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro snižování barevného rozsahu pro rastrové obrázky. Postupně zde jsou vysvětleny důvody k použití těchto algoritmů

Více

5. Zobrazovací jednotky

5. Zobrazovací jednotky 5. Zobrazovací jednotky CRT, LCD, Plazma, OLED E-papír, diaprojektory Zobrazovací jednotky Pro připojení zobrazovacích jednotek se používá grafická karta nebo také video adaptér. Úkolem grafické karty

Více

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ NAFOCENÉ FOTOGRAFIE Z DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU MŮŽEME NEJEN PROHLÍŽET, ALE TAKÉ UPRAVOVAT JAS KONTRAST BAREVNOST OŘÍZNUTÍ ODSTRANĚNÍ ČERVENÝCH

Více

DRÄGER SAFETY Dräger Mobile Printer October 2006 1 / 30 DRÄGER MOBILE PRINTER. DRÄGER SAFETY Dräger Mobile Printer October 2006 2 / 30

DRÄGER SAFETY Dräger Mobile Printer October 2006 1 / 30 DRÄGER MOBILE PRINTER. DRÄGER SAFETY Dräger Mobile Printer October 2006 2 / 30 October 2006 1 / 30 DRÄGER MOBILE PRINTER October 2006 2 / 30 Vlastnosti I Uživatelsky přívětivá obsluha dovoluje používat bez zvláštních nároků na vyškolení a zamezuje vzniku chyb při provozu. Rychlá

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Zobrazování barev. 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha. pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/

Zobrazování barev. 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha. pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Zobrazování barev 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ ColorRep 2015 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 18 Barevné schopnosti HW True-color

Více

Barvy v digitální fotografii. Jaroslav Svoboda

Barvy v digitální fotografii. Jaroslav Svoboda Barvy v digitální fotografii Jaroslav Svoboda Co je fotografie? Stroj času Trošku víc fyzikálně a bez sci-fi Záznam odrazu světla v určitém časovém intervalu Můžeme zaznamenat nejen intenzitu, ale i vlnovou

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více