zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období návrh poslanců... na vydání zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

2 ZÁKON ze dne.2010 o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SOCIÁLNÍ BYDLENÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje způsob a podmínky, za kterých stát pomáhá fyzickým osobám (dale jen osoba ) v nezaviněné nouzi, které nemají dostatečné prostředky k zajištění přiměřeného bydlení. 2 Sociální bydlení (1) Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním příspěvku na sociální bydlení k dočasnému krytí části nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného místně obvyklého trţního nájemného při splnění dalších podmínek stanovených tímto zákonem. Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje vţdy jednomu členu posuzované domácnosti, k zajištění minimálního standardu bydlení společně posuzovaných osob, a to po dobu nezbytně nutnou. Kaţdá osoba má právo uplatnit svůj nárok současně pouze jednou.

3 (2) Příspěvek na sociální bydlení stát neposkytne, pokud se osoba uvrhla do stavu nouze vlastní vinou. Osoby v zaviněné nouzi mají právo poţádat obec o zajištění základních ţivotních podmínek např. formou dočasného přístřeší. 3 Okruh oprávněných osob (1) Příspěvek na sociální bydlení je poskytován pouze osobě, jestliţe osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu 1 ), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 2 ), jde-li o cizince. (2) Příspěvek na sociální bydlení podle odstavce 1 náleţí i v případě, kdy osoba nebo osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 2 ), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 3 ), s výjimkou ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 3 ), s výjimkou ţadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, 1 ) 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 2 ) 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 66 aţ 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 3 ) 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

4 c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizinci, kteří jsou drţiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 4 ), pokud mají na území České republiky bydliště, e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 4 ), pokud mají na území České republiky bydliště, f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu 5 ), g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana 6 ). (3) Úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení můţe v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. HLAVA II VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ 4 Stav nezaviněné a zaviněné nouze (1) Stav nezaviněné nouze je stav, kdy osoba ţádající příspěvek na sociální bydlení a současně s ní společně posuzované osoby nejsou schopny z důvodů, které nejsou na jejich 4 ) 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 5 ) 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 6 ) 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

5 straně, nejméně po dobu tří měsíců hradit ze svého příjmu či z výnosů svého majetku prokazatelné náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení. (2) Osoby, které mohou ţádat příspěvek z důvodu nezaviněné nouze, jsou osoby a společně posuzované osoby, které a) jsou v pracovním nebo obdobném vztahu trvajícím déle neţ 3 po sobě následující měsíce s minimálním pracovním úvazkem 80 hodin za měsíc, případně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost déle neţ 3 po sobě následující měsíce, b) pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, c) jsou v dočasné pracovní neschopnosti, kterou si úmyslně nepřivodily samy, ani jim pracovní neschopnost nevznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo uţitím omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, d) pobírají peněţitou pomoc v mateřství, e) pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci f) pobírají starobní důchod, g) pobírají rodičovský příspěvek, nebo pečují o minimálně dvě děti před započetím povinné školní docházky, h) ukončily pobyt v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládeţ nebo v ochranném léčení, kam byly umístěny z rozhodnutí soudu, a to nejdéle 6 měsíců od ukončení tohoto pobytu, i) nezaopatřené děti, nebo j) pečují o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve IV. stupni. (3) Pokud osoby ţádající o příspěvek na sociální bydlení, případně osoby společně posuzované, nesplňují ţádné z kritérií uvedených v odstavci 2, má se za to, ţe se do stavu

6 nouze uvedly samy vlastní vinou. Tyto osoby ve stavu zaviněné nouze nemají na příspěvek na sociální bydlení nárok. (4) Nárok na příspěvek na sociální bydlení nemá osoba, se kterou byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem 7 ); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. 5 Minimální bytový standard Minimální bytový standard činí pro jednu osobu 40 m 2 podlahové plochy 8 ), pro kaţdou další společně posuzovanou osobu se tato výměra zvětšuje o 10 m 2, nejvýše však do 80 m 2. 6 Průměrné nájemné (1) Průměrné místně obvyklé trţní nájemné vyjadřuje pro účely tohoto zákona průměrné nájemné za které by bylo moţno si v obci pronajmout na volném trhu nemovitost k bydlení standardní kvality 9 ) bez záloh na sluţby spojené s bydlením. Průměrné místně obvyklé trţní nájemné zjišťuje a vyhlašuje na základě statistického šetření Ministerstvo pro místní rozvoj vţdy do 1. září pro následující kalendářní rok. Průměrné místně obvyklé trţní nájemné se stanoví jednotně pro celou obec v Kč za 1 m 2 podlahové plochy za kalendářní měsíc. Ministerstvo do výpočtu zahrnuje jen výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi trţně se chovajícími subjekty na volném trhu, případně se vychází z výše nájemného zjištěného právnickými a fyzickými osobami, do jejichţ předmětu činnosti patří zprostředkování nájmů bytů (realitní kanceláře) nebo jiné činnosti související s 7 ) 55 odst. 1 písm. b) a 52 písm. g) zákoníku práce. 8 ) 2 písm d) zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9 ) 2 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7 monitorováním nájemného z bytů a cen nemovitostí.v případě, ţe údaje pro výpočet místně obvyklého trţního nájemného pro konkrétní obec nejsou dostupné, vychází se pro jeho výpočet z údajů ze srovnatelné obce v okolí. (2) Průměrné nájemné v ČR se pro účely tohoto zákona vypočte jako váţený průměr z hodnost zjištěného místně obvyklého trţního nájemného podle odst Společně posuzované osoby (1) Společně posuzovanými osobami jsou osoby, které spolu bydlí s výjimkou podnájemců 10). Společně posuzované osoby musí být současně v místě bydliště hlášeny k trvalému pobytu. 11 ) (2) Pro účely stanovení příspěvku se do společně posuzovaných osob započítají i osoby, které dočasně nebydlí v bydlišti z důvodu studia v prezenční formě na vysoké škole, případně v denním studiu na vyšší odborné, střední, základní či jazykové škole 12) a dále osoby, které nejvýše jeden rok nebydlí v bydlišti z důvodů zdravotních, péče o osobu blízkou nebo z jiných váţných důvodů. 8 Bydliště (1) Příspěvek na sociální bydlení se ţádá pro účely bydlení ţadatele a společně posuzovaných osob v místě bydliště.. (2) Bydliště se nachází v domě nebo bytě, ve kterém ţadatel a společně posuzované osoby bydlí a mají v dojezdové vzdálenosti podstatný zdroj své obţivy. 10 ) 719 občanského zákoníku. 11 ) 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 12 ) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

8 (3) Příspěvek na sociální bydlení náleţí ţadateli téţ tehdy, jestliţe došlo k zániku nájemního poměru 13) k bytu rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu z bytu z důvodů, které nájemce nezavinil, a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí, nebo jestliţe sluţební byt, byt zvláštního určení nebo byt v domech zvláštního určení 14) je po smrti nájemce, rozvodu jeho manţelství nebo trvalém opuštění společné domácnosti dále uţíván na základě 713 občanského zákoníku. Varianta I 9 Rozhodný příjem Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu všech příjmů osoby ţádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období ( 11), a to včetně výnosu z majetku ( 10), příp. vyplácené renty ( 21). 10 Výnos z majetku (1) Výnos z majetku se stanoví ze součtu hodnoty majetku, který má osoba ţádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví, pokud přesahuje hodnotu Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majektu a výnosového procenta stanoveného jako polovina průměrné úrokové míry hypotečních úvěrů za předcházející rok vyhlašovaného Ministerstvem financí ČR.. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek. Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který ţadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakoţ i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichţ vlastnictví v rozhodném období trvalo. 13 ) 710 občanského zákoníku. 14 ) 7 aţ 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

9 (2) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení ţadatele o příspěvek; ţadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo moţno majetek prodat, přičemţ tato cena nesmí být niţší, neţ byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhoţ vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Ţadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé, předloţit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku můţe téţ na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; ţadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, ţe hodnota (cena) majetku uvedená v ţádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li ţadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, povaţuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíţí v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě. Varianta II 9 Rozhodný příjem Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu započitatelných příjmů ( 10) osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období ( 11). 10 Započitatelný příjem (1) Za započitatelný příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci a příjmy ze zahraniční obdobné těmto příjmům,

10 b) dávky státní sociální podpory s výjimkou porodného a pohřebného, 15) c) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, 16) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, d) výnos z majetku e) vyplácená renta ( 21). (2) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona započítávají v rozsahu a za podmínek jako pro účely státní sociální podpory, a to způsobem stanoveným pro rozhodné období, kterým je podle zákona o státní sociální podpoře kalendářní rok. 17) (3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se započítávají v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. (4) Výnos z majetku se počítá ze součtu hodnoty majetku, který má osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví či spoluvlastnictví, přesahující Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majektu a výnosového procenta stanoveného jako polovina průměrné úrokové míry hypotečních úvěrů za předcházející rok vyhlašovaného Ministerstvem financí ČR. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek, Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který žadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichž vlastnictví v rozhodném období trvalo; to platí obdobně v případě spoluvlastnictví. Je-li majetek ve spoluvlastnictví, stanoví se hodnota majetku podle spoluvlastnického podílu. (5) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení žadatele o příspěvek; žadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo možno majetek prodat, přičemž 15 ) 2 písm. a) body 1a 2 a písm. b) body 1 aţ 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16 ) Zákon č. 118/2000 Sb. 17 ) 5 odst. 1 písm. a) aţ e) a h) a odst. 2, 3 a 8 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb.

11 tato cena nesmí být nižší než byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhož vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Žadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé předložit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku může též na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; žadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, že hodnota (cena) majetku uvedená v žádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li žadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, považuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíží v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě. Varianta I 11 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němţ je třeba prokázat rozhodný příjem. Varianta II 11 Rozhodné období Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem.

12 12 Řádné placení nájemného (1) Za řádné placení nájemného se pro účely tohoto zákona povaţuje včasná úhrada splatného nájemného a záloh na plnění poskytovaná s uţíváním nemovitosti za rozhodné období ( 11) a za následující kalendářní měsíce. Splnění podmínky řádného placení nájemného se posuzuje ke dni potvrzení této podmínky pronajímatelem nemovitosti na ţádosti (dále jen pronajímatel ), popřípadě ke dni podání ţádosti o příspěvek v případech uvedených v 25 odst. 3. (2) Podmínka řádného placení nájemného se posuzuje ve vztahu k té nemovitosti, jejíţ uţívání zakládá nárok na příspěvek na sociální bydlení. 13 Moţnost jiného bydlení Za moţnost jiného bydlení se pro účely tohoto zákona povaţuje, svědčí-li osobě ţádající o příspěvek na sociální bydlení nebo společně posuzované osobě právo uţívat jinou nemovitost určenou k trvalému bydlení. 14 Součinnost při ověřování potřebných údajů Osoba ţádající o příspěvek na sociální bydlení stejně jako osoby s ní posuzované jsou povinny poskytnout potřebnou součinnost při ověřování potřebných údajů úřadům příslušným k rozhodování o příspěvku. Součinnost při ověřování potřebných údajů zahrnuje dodání potřebných dokumentů, případně souhlas s tím, aby správní úřady a další právnické a fyzické osoby sdělily orgánu, který o poskytnutí příspěvku rozhoduje, výši rozhodného příjmu, údaje o dalších členech domácnosti, o přihlášení se k trvalému pobytu, údaje o majetku a další údaje, které tvoří náleţitosti ţádosti o příspěvek nebo jsou potřebné k rozhodování o příspěvku, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o příspěvku, jeho výši a výplatě.

13 HLAVA III NÁROK NA PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ BYDLENÍ A JEHO POSKYTOVÁNÍ 15 Podmínky nároku na příspěvek na sociální bydlení (1) Nárok na příspěvek na sociální bydlení má za podmínek stanovených tímto zákonem fyzická osoba, která uţívá nemovitost k bydlení na základě nájemní smlouvy a placené nájemné není současně splátkou na koupi uţívané nemovitosti, je v nemovitosti, pro bydlení ve které o příspěvek ţádá, hlášena k trvalému pobytu 15), splňuje podmínku rozhodného příjmu pro stanovení příspěvku na sociální bydlení, řádně platí nájemné, neporušuje hrubě dobré mravy v domě, nemá moţnost jiného bydlení a poskytla potřebné údaje i součinnost v případě jejich ověřování. (2) Bydlí-li v bytě spolu s nájemcem osoby společně s ním posuzované podle 7, je podmínkou nároku na příspěvek na sociální bydlení téţ podmínka hlášení k trvalému pobytu a obdobné poskytnutí potřebných údajů všemi těmito osobami. (3) Obývá-li nemovitost více osob, náleţí příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody všech osob uţívajících nemovitost; to platí obdobně při společném uţívání nemovitosti. Nedohodnou-li se osoby uvedené ve větě první, určí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku, které z těchto osob se příspěvek přizná. 16 Výpočet příspěvku na sociální bydlení Pro výpočet výše příspěvku na sociální bydlení se nejprve sečte počet společně posuzovaných osob a podle tohoto počtu se stanoví minimální bytový standard ( 5), ke kterému se bude výše příspěvku vztahovat. Součin metrů čtverečních připadajících na takto stanovený minimální bytový standard a skutečně placeného nájemného za m 2, maximálně však průměrného místně obvyklého trţního nájemného ( 6), tvoří základ pro výpočet příspěvku na sociální bydlení. Příspěvek na sociální bydlení se stanoví jako rozdíl mezi tímto

14 základem a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu ţadatele a společně posuzovaných osob, kterou hradí ţadatel. Varianta I 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na půl roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. Varianta II 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na rok nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. 18 Výplata příspěvku na sociální bydlení (1) Příspěvek na sociální bydlení se vyplácí vţdy za celý kalendářní měsíc předem v daném období ( 17). Příspěvek na sociální bydlení lze vyplatit i zpětně, a to maximálně za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, ve kterém ţadatel o příspěvek poţádal. (2) Příspěvek na sociální bydlení vyplácí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení. (3) Osoba, která o příspěvek na sociální bydlení ţádá, jej obdrţí ve formě šeku na pronajímatele, případně v hotovosti, pokud se tak ţadatel s pronajímatelem dohodnou. Pokud je ţadatel současně vlastníkem uţívané nemovitosti, na kterou se výplata příspěvku na sociální bydlení ţádá, vyplatí se příspěvek bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet, případně v hotovosti.

15 (4) Dojde-li v období, na které je příspěvek na sociální bydlení přiznán, ke změně bydliště ţadatele, zastaví úřad, který byl před touto změnou příslušný k výplatě tohoto příspěvku, jeho výplatu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci faktického ukončení pobytu v místě stávajícího bydliště. Pokud osoba o příspěvek na sociální bydlení zaţádá znovu v místě svého nového bydliště a splní podmínky pro přiznání příspěvku, příspěvek na sociální bydlení se vyplácí od měsíční splátky následující po měsíci, v němţ byla výplata příspěvku zastavena. 19 Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení (1) Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje maximálně po dobu 5 let. Jednotlivé doby poskytování příspěvku na sociální bydlení se sčítají. To neplatí, jedná-li se o nezaopatřené dítě. (2) Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení můţe být prodlouţena ve zvlášť odůvodněných případech, o kterých rozhoduje úřad příslušný k rozhodování o příspěvku; vyplácení příspěvku můţe být prodlouţeno nejvýše o 3 roky. (3) Omezení doby pro vyplácení příspěvku na sociální bydlení se po vyčerpání prvních 5 let nevztahuje na osoby uvedené v 4 odst. 2 písm. b),, g), j) a f), pokud osoba pobírající starobní důchod dosáhla věku 70 let; pokud při stanovování výše příspěvku na sociální bydlení v těchto případech přesáhne průměrné místně obvyklé trţní nájemné úroveň průměrného nájemného v ČR ( 6), pouţije se pro výpočet podle 16 pro tyto účely průměrné nájemné v ČR. 20 Vznik nároku na příspěvek na sociální bydlení, změna podmínek a jiných skutečností (1) Splní-li ţádající osoba podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, náleţí příspěvek od následujícího kalendářního měsíce.

16 (2) Přestaly-li být v období uvedeném v 17 splněny podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, zaniká nárok na tento příspěvek posledním dnem kalendářního měsíce, v jehoţ průběhu došlo k této skutečnosti. (3) Změní-li se v období, na které byl příspěvek přiznán, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, posoudí se nově výše tohoto příspěvku od následujícího kalendářního měsíce. (4) Zjistí-li se, ţe: a) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen v niţší částce, neţ v jaké náleţí, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, neţ od jakého náleţí, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to od kalendářního měsíce, od něhoţ příspěvek nebo jeho zvýšení náleţí, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek, b) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, neţ v jaké náleţí, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se sníţí nebo odejme anebo se jeho výplata zastaví, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který jiţ byl vyplacen, c) se změnily skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na sociální bydlení nebo jeho výši, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b). 21 Zvláštní ustanovení pro ţadatele o příspěvek na sociální bydlení, kteří jsou současně vlastníky nemovitostí, příp. druţstevními spoluvlastníky nemovitosti v níţ bydlí (1) Příspěvek na sociální bydlení můţe ţádat i osoba, která je vlastníkem nemovitosti, v níţ má bydliště, případně člen bytového druţstva bydlící v bytě odpovídající jeho podílu na majetku druţstva, ke krytí nákladů vlastnického bydlení.. Pro výpočet výnosu z majektu ( 10 odst. 1/ 10 odst. 4) se do součtu hodnoty majetku započítá celá trţní hodnota takové

17 nemovitosti; v případě postupu podle odstavce druhého se do výpočtu nezahrne poměrná část nemovitosti odpovídající velikosti vyplácené renty. (2) Pokud je ţadateli vyplácena renta formou zpětné hypotéky uvalené na nemovitost nebo na její poměrnou část poskytované některou z pojišťoven podle zákona o pojišťovnictví 18), či některou bankou podle zákona o bankách 19), zahrne se do rozhodného příjmu tato renta. (3) Pokud vlastník nemovitosti, v níţ má bydliště, případně člen bytového druţstva bydlící v bytě odpovídající jeho podílu na majetku druţstva, zcizí danou nemovitost ve prospěch osoby blízké 20), nemá tato osoba v následujících pěti letech právo na výplatu příspěvku na sociální bydlení. (4) Pro výpočet příspěvku na sociální bydlení podle odstavce 1 a 2 se místo hodnoty průměrného nájemného ( 6) pouţije hodnota ve výši 1,8 % z aktuální nákladové ceny stavby obývané nemovitosti 21 ) rozměrově odpovídající minimálnímu bytovému standardu. 22 Zvláštní ustanovení o právu osob v zaviněné nouzi V případě, ţe osoba či osoby společně posuzované nesplňují podmínky na přiznání přídavku na sociální bydlení podle 2 odst. 1, můţe tato osoba poţádat obecní úřad v místě, kde je hlášena k trvalému pobytu, o zajištění ubytování po dobu, neţ bude schopna si zajistit bydlení sama, nebo neţ splní podmínky pro přiznání příspěvku na sociální bydlení. Obec zajišťuje toto sociální bydlení alespoň formou dočasného přístřeší podle 2 odst. 2, a to pouze po dobu nezbytně nutnou v rámci svých moţností nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi v zařízeních, které k tomuto účelu zřizuje a podporuje. HLAVA IV ORGANIZACE A ŘÍZENÍ 18 ) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 19 ) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 20 ) 116 občanského zákoníku. 21 ) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

18 23 (1) Úřady příslušné k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení jsou úřady práce. (2) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem trvalého pobytu osoby ţádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzovaných osob. 24 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání příspěvku na sociální bydlení se zahajuje na základě písemné ţádosti ţadatele podané příslušnému úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. (2) Řízení o změně výše jiţ přiznaného příspěvku na sociální bydlení nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh ţadatele, pronajimatele nebo společně posuzované osoby anebo z podnětu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení. 25 Ţádost o příspěvek na sociální bydlení (1) Ţádost o příspěvek na sociální bydlení musí obsahovat: a) jméno, příjmení, místo bydliště shodné s místem trvalého pobytu a rodné číslo ţadatele a společně posuzovaných osob, b) doklad o tom, ţe ţadatel a společně posuzované osoby nemovitost legálně uţívají; v případě, ţe se jedná o majitele nemovitosti, jako doklad o uţívání postačí čestné prohlášení ţadatele a výpis z katastru nemovitostí, c) souhlas ţadatele a společně posuzovaných osob podle 14,

19 d) doklad o výši příjmu ţadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období/započitatelného příjmu žadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období podle 10 odst. 1 písm. a) až d), e) prohlášení o majetku včetně jeho popisu a prohlášení o hodnotě majetku podle 10 odst. 1 a 2/ 10 odst. 4 a 5 včetně znaleckých posudků a jiných dokladů o ceně majetku, f) potvrzení pronajímatele na ţádosti o výši placeného nájemného v Kč/m2/měsíc a o řádném placení nájemného podle 12, g) prohlášení, zda ţadatel a společně posuzované osoby mají právo uţívat ještě další nemovitost podle 13, h) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen, a v případě společného uţívání nemovitosti ( 15 odst. 3) osobu určenou na základě dohody, popřípadě prohlášení, ţe dohody nebylo dosaţeno. (2) Potvrdí-li pronajímatel na ţádosti, ţe nemovitost je uţívána [odstavec 1 písm. b)], není třeba o této skutečnostipředkládat jiný doklad. (3) Pokud pronajímatel odmítl vydat nájemci doklad a potvrzení uvedené v odstavci 1 písm. b) a f) a v odstavci 2 nebo nelze-li tento doklad a toto potvrzení od pronajímatele obdrţet, přiloţí nájemce k ţádosti o příspěvek čestné prohlášení o skutečnostech podle 12 a o tom, ţe pronajímatel odmítl toto potvrzení vydat, popřípadě z jakých důvodů, a doklady o splnění těchto skutečností. (4) Za doklad, kterým se prokazují příjmy podle odstavce 1 písm. d), se povaţují potvrzení a prohlášení pouţívaná podle 68 odst. 2 a 4 zákona o státní sociální podpoře. 26 Účastníci řízení V řízení ve věcech příspěvku na sociální bydlení je účastníkem řízení pouze ţadatel.

20 27 Odvolání O odvolání proti rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku na sociální bydlení rozhoduje krajský úřad. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek. 28 Povinnosti příjemců příspěvku, pronajímatelů a dalších fyzických a právnických osob (1) Příjemce příspěvku na sociální bydlení je povinen písemně ohlásit úřadu příslušnému k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení všechny změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to do 14 dnů ode dne, kdy taková událost nastala. Na základě těchto informací provede příslušný úřad vyúčtování podle 20 a 18. Byl-li příjemce příspěvku vyzván příslušným úřadem, aby osvědčil skutečnosti uvedené ve větě první, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li tento úřad lhůtu delší. (2) Pronajímatelé jsou povinni bezplatně: a) vydat ţadateli o příspěvek na základě jeho ţádosti potvrzení uvedené v 25 odst. 1 písm. b) a f), b) sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho ţádosti potřebné údaje o obvyklé výši nájemného v Kč/m2/měsíc v pronajímaných bytech, s výjimkou údajů o jednotlivých osobách. (3) Právnické a fyzické osoby uvedené v 6 větě čtvrté jsou povinny sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho ţádosti údaje uvedené v odstavci 2 písm. b), a to za úhradu vzniklých a doloţených nákladů. 29 Přestupky

21 tím, ţe: (1) Fyzická osoba, která ţádá o příspěvek na sociální bydlení, se dopustí přestupku a) v ţádosti podle 25 uvede nepravdivé údaje, b) neposkytne součinnost podle 14, c) nenahlásí v souladu s 28 odst. 1 změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nebo d) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle 28 odst. 1, věta první. (2) Společně posuzovaná osoba se dopustí přestupku tím, ţe: a) neposkytne pravdivé údaje o svých poměrech potřebných pro přiznání příspěvku na sociální bydlení, bude-li to po ní poţadováno, b) neposkytne součinnost podle 14, nebo c) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle 28 odst. 1, věta první. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení můţe: a) uloţit pokutu od 2000 Kč do Kč; pokutu lze při opakovaném neplnění povinností uloţit i opakovaně, b) zastavit výplatu příspěvku na sociální bydlení, c) odejmout příspěvek na sociální bydlení, d) nepřiznat příspěvek na sociální bydlení,

22 e) poţadovat vrácení neoprávněně vyplacených příspěvků na sociální bydlení. HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 30 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se ve věcech příspěvku na sociální bydlení obdobně jako ve věcech státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře, 22 ) jde-li o: a) přechod nároku na příspěvek na sociální bydlení ( 55 a 56 zákona o státní sociální podpoře), b) výplatu příspěvku na sociální bydlení, jehoţ výše nedosahuje 100 Kč měsíčně ( 57 odst. 1 věta druhá a třetí zákona o státní sociální podpoře), c) způsob výplaty příspěvku a výplatu příspěvku na sociální bydlení do ciziny ( 58 odst. 3 a 60 zákona o státní sociální podpoře), d) povinnosti a odpovědnost příjemce příspěvku na sociální bydlení a společně posuzovaných osob ( 61 odst. 3 a 4 a 62 zákona o státní sociální podpoře), e) povinnosti státních orgánů a povinnosti a odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob ( 63 odst. 1 a 2 a 63a zákona o státní sociální podpoře), f) vedení informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, poskytování údajů Ministerstvu práce a sociálních věcí Ministerstvem vnitra, zachovávání mlčenlivosti, uloţení údajů a poskytování údajů a informací ( 63 odst. 3 aţ 7 a 64 zákona o státní sociální podpoře), 22 ) Zákon č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

23 g) kontrolní činnost ( 65 zákona o státní sociální podpoře), h) předkládání písemných podání a listinných dokladů, ověřování skutečností z rozhodnutí příslušných orgánů nebo jiných dokladů, důkazní prostředky, podání a jiné úkony, vydávání rozhodnutí a písemného oznámení, podávání námitek a náklady řízení ( 68 odst. 6 a 7, 68a, 68b, 69, 70 a 72 zákona o státní sociální podpoře). (2) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. HLAVA VI ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ 31 (1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení 6 tohoto zákona. zákona.. (2) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení 10 odst. 1/ 10 odst. 4 tohoto 32 Zrušují se: 1. zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2. zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.

24 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 367/2007 Sb.zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 449/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 1. V 2 písm. a) se slova 3. příspěvek na bydlení, zrušují. 2. V 6 písm. b) se slova a příspěvku na bydlení zrušují. 3. V 7 odst. 1 se část věty druhé za středníkem zrušuje. 4. V 7 se odstavec 6 zrušuje. Ostatní odstavce se přečíslují. 5. V 7 odst. 6 se slova, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neuţívá, rozhodnout, ţe se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíţí, i kdyţ je v bytě hlášena k trvalému pobytu zrušují. 6. Nadpis hlavy třetí a 24 aţ 28 se včetně poznámek pod čarou č. 47a a 47b zrušují. 7. V 30b odst. 1 písm. c) se slova 7 odst. 11 a 12 nahrazují slovy 7 odst. 10 a V 31 odst. 1 se slova odst. 7 aţ 12 nahrazují slovy 6 aţ 11.

25 9. V 37 odst. 4 se slova 7 odst. 11 nahrazují slovy 7 odst. 10 a slova 7 odst. 12 se nahrazují slovy 7 odst V 40b odst. 2 se slova 7 odst. 11 a 12 nahrazují slovy 7 odst. 10 a V 51 odst. 2 se slova a příspěvek na bydlení se přiznávají nahrazují slovy se přiznává, slova na tyto dávky se nahrazují slovy na tuto dávku, slova Dávky náleţející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí se nahrazují slovy Dávka náleţející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí, slova nebo příspěvek na bydlení ve větě třetí se zrušují, slova jejich výplata se nahrazují slovy jeho výplata, slova a příspěvku na bydlení ve větě čtvrté se zrušují, slova a příspěvek na bydlení ve větě páté a šesté se zrušují, věta sedmá se zrušuje, slova a příspěvku na bydlení a a příspěvek na bydlení ve větě poslední zrušují, slova těchto dávek ve větě poslední se nahrazuje slovy této dávky a slova tyto dávky se nahrazují slovy tuto dávku. 12. V 59 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec V 68 odst. 1 se písm. g) zrušuje. Dosavadní písmena h) aţ j) se označují jako g) aţ i). 14. V 69 odst. 1 písm. e) se slova 7 odst. 7 nahrazují slovy 7 odst. 6. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 34 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

26 1. V 2 odst. 2 se označení písmene a) zrušuje, v dosavadním písmenu a) se slova, nebo na konci textu nahrazují tečkou a písmeno b) se zrušuje. 2. V 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 3. V 5 odst. 1 se slova a na doplatek na bydlení zrušují. 4. V 8 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a V 9 odst. 2 se slova povaţují odůvodněné náklady na bydlení ( 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob nahrazují slovy povaţuje částka ve výši 25% rozhodného čistého příjmu ţadatele a společně posuzovaných osob vypočtená podle zvláštního zákona16a), kterou ţadatel o příspěvek na sociální bydlení hradí ze svých prostředků. Poznámka pod čarou č. 16a) zní: 16a) 16 zákona č.... Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).. 16a) Zákon 6. Nadpis hlavy II a 33 aţ 35 včetně poznámek pod čarou č. 33, 33a a 34 se zrušují. 7. V 38 odst. 1 se slova a doplatek na bydlení zrušují. 8. V nadpise 39 se slova a doplatku na bydlení zrušují. V 39 se slova Nedosahují-li příspěvek na ţivobytí a doplatek na bydlení nahrazují slovy Nedosahuje-li příspěvek na ţivobytí. 9. V 42 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako V 43 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 aţ 6 se označují jako 2 aţ 5.

27 11. V 55 odst. 4 písm. d) se slova nebo doplatek na bydlení zrušují. 12. V 61 odst. 1 písm. a) se slova a doplatku na bydlení zrušují. 13. V 72 se odst. 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 aţ 7 se označují jako odstavce 4 aţ V 79 odst. 1 se čárka za ţivobytí zrušuje, vkládá se slovo a a slova a doplatku na bydlení se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 35 V 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za slova "o státní sociální podpoře vkládají slova o sociálním bydlení,. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů 36 V zákoně č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se čl. IV a čl. V zrušují. ČÁST ŠESTÁ

28 Změna zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 37 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č.305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V 16 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: (4) Občan obce má právo poţádat o zajištění ubytování, které obec zajišťuje podle zvláštního právního předpisu 8a) a) 22 zákona č.... Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).. 2. V 35 odst. 2 se na konci textu doplňuje věta, která zní: Obec zajišťuje podle svých moţností alespoň formou dočasného přístřeší ubytování osob v zaviněné nouzi podle zvláštního právního předpisu 8a).. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST 38 Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2012.

29 DUVODOVA ZPRAVA I. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Bydlení patří mezi základní ţivotní potřeby kaţdého člověka, je to důleţitá součást ţivotní úrovně a celkové kvality ţivota jedince. Většina populace je schopna si na své bydlení v místě, kde nalezla zdroj obţivy, vybavení a standardu podle své vlastní vůle vydělat vlastními silami a investovat vlastní prostředky k jeho zajištění a udrţování. Nicméně existuje i určité procento těch, kteří se dostanou ne vlastní vinou do nesnází a kteří nemají moţnost si svoje bydlení zajistit pouze vlastní prací a z vlastních prostředků. Bydlení je základní ţivotní potřebou, ale zároveň mimořádně nákladnou záleţitostí a jsou okamţiky, kdy přesahuje aktuální moţnosti jednotlivců i rodin. Rizika, která mohou z neuspokojivé situace v oblasti bydlení vyplývat a která mohou negativně ovlivňovat např. fungování trhu práce, proces sociálního začleňování, nebo zdravotní stav populace jsou četná. Stát a obce proto musí vytvářet podmínky pro usnadnění přístupu k bydlení všem potřebným. Právo na přiměřenou ţivotní úroveň, pod kterou se rozumí také bydlení, je součástí mnoha mezinárodních dokumentů, např. Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo Evropské sociální charty. V těchto a dalších dokumentech je obsaţeno obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehoţ naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné. Konkrétně tak zakotvuje například Evropská sociální charta ve svém článku 31, kde se stanoví, ţe k uplatnění práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření podporující dostupnost bydlení přiměřené úrovně, přecházející a omezující bezdomovectví s cílem jeho postupného odstranění. Stát není odpovědný za bydlení kaţdého občana, neexistuje právní nárok na zajištění bytu. Listina základních práv a svobod nicméně ve svém čl. 26 odst. 2 stanoví, ţe Kaţdý má právo získávat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. Listina základních práv a svobod tedy garantuje občanům, kteří se bez své viny

30 ocitnou v hmotné nouzi, právo na přiměřenou pomoc od státu. Úloha státu v oblasti bydlení rozhodně nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrţ ve vytváření podmínek tak, aby si lidé buď sami, nebo s určitou finanční pomocí státu, mohli zajistit na svobodném trhu bydlení odpovídající bydlení. Pomoc od státu by měla být vykonávána na základě principu solidarity, kdy stát svými závazky pomůţe občanům dočasně překlenout rozdíl mezi jejich moţnostmi a prokazatelnými náklady, které potřebují na zajištění přiměřeného bydlení. Za tímto účelem se navrhuje zavést spravedlivou koncepci zajišťování sociálního bydlení státem všem potřebným, která bude spočívat v zavedení adresných příspěvků na sociální bydlení jako nové sociální dávky, která by měla osobám v nezaviněné nouzi pomoci překlenout dočasné finanční obtíţe. Dále se navrhuje, v souladu s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, způsob zajištění základních ţivotních podmínek pro osoby, které jsou v hmotné nouzi, tzn. i ty osoby, které se v hmotné nouzi ocitly vlastní vinou. Tyto osoby budou moci poţádat o bydlení obec, ve které mají trvalé bydliště, toto jim bude v rámci moţnosti poskytované alespoň ve formě přístřeší. V současné době je situace v oblasti bydlení řešená zbytečně vysokými státními dotacemi do zcela neefektivních a korupčně zneuţitelných projektů a opatřeními, které jsou v rozporu s mezinárodními dokumenty. Hrozí dokonce, ţe stát bude nucen přistoupit k odškodnění těch, kteří jsou současnou protiústavní legislativou poškozeni. Od roku 1995 je moţné u bytů postavených bez účasti veřejných prostředků a u bytů, u nichţ se sjednává smlouva s novým nájemcem, stanovit svobodné smluvní nájemné. Výše tohoto nájemného závisí pouze na dohodě smluvních stran, nepodléhá jinému neţ trţnímu konkurenčnímu omezení danému rovnováhou mezi nabídkou a koupěschopnou poptávkou a je efektivně limitováno konkurencí vlastnického bydlení se 100% hypotéčním úvěrováním. To ovšem neplatilo a neplatí pro další skupinu bytů, kde je výše nájmu státem regulována. Část bytového fondu tedy podléhá tzv. trţnímu nájemnému, nájemci těchto bytů jsou bez ohledu na jejich sociální situaci nuceni hradit obvykle podstatně vyšší částky neţ ti, často I sociálně nadprůměrní, kteří získali privilegium bydlet v bytech s tzv. regulovaným nájemným. Navíc se na poli bytové politiky stále prosazuje zdánlivá potřeba státních dotací do výstavby bytů s deformovaným niţším nájemným, tzv. sociální byty. Výstavba a zajišťování dalšího provozu těchto bytů je lákavá pro poskytovatele zejména kvůli vysokým příjmům, ekonomické stabilitě opřené o nekončící státní subvence a vysokou obsazenost nových bytů, vzhledem k nekalé konkurenci niţších cen, pokud jsou tyto byty v dobrém stavu

31 a v dobré lokalitě. Nicméně stát je v případě, ţe jsou tyto byty neobsazené či zdevastované, nucen platit ztráty. Obsazovaní takových bytů je přitom v rukou často jediného úředníka a bývá kontrolováno pouze v okamţiku přidělení privilegia nájmu a umoţňuje tak masově i levné bydlení bohatých nájemníků za cenu nedostupnosti finanční pomoci pro sociálně potřebné. Kvůli cenové výhodnosti jsou tyto byty obvykle hromadně stavěny v méně atraktivních lokalitách, nikoliv jen tam, kde je nejvíc sociálně potřebných, a jsou méně vybavené. V případě, ţe jsou v dobrém stavu i lokalitě, jsou obsazované často protekčními obyvateli (v Praze 1 z více neţ 50%) a jako jakékoliv zboţí nabízené za niţší neţ trţní ceny je těchto bytů stálý nedostatek. Zájemci o ně musí stát ve frontě, přestoţe je jinak bytů na trhu dostatek, a to všech stupňů kvality. Budování cenově deformovaných tzv. sociálních bytů vede neodvratně k omezení výstavby nájemních bytů soukromým kapitálem, a proto je jejich výstavba zcela kontraproduktivní pokud není hlavním cílem této výstavby zajistit stigmatizaci a segregaci sociálně slabších. Zkušenosti vyspělých zemí Evropy ukazují, ţe k zajištění co nejširší dostupnosti kvalitního bydlení pro všechno obyvatelstvo je intervence státu do oblasti trhu s byty nepostradatelná. Jednotlivé zásahy však musí být pečlivě voleny a odůvodněny zejména z hlediska dosaţení ekonomické výkonnosti, ale i z pohledu základních lidských práv a potřebné sociální spravedlnosti poskytující oprávněnou pomoc všem sociálně slabším či jinak znevýhodněným skupinám obyvatelstva. Stát jiţ v minulosti přispíval na nájemné. Osoby, které si nemohly ze svých příjmů dovolit pořídit vlastní nemovitost, případně platit nájemné a náklady s ním spojené, mohly ţádat stát o příspěvek na bydlení. Ten byl v minulosti jiţ dvakrát zaveden jako samostatná dávka: jednak v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a pak také v zákoně č. 132/1997 Sb., zákon o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb. přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku je odvislé od příjmů rodiny počítané za kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, za splnění dalších, v zákoně uvedených podmínek. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady na plnění poskytované v souvislosti s uţíváním bytu, příp. srovnatelné náklady, včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění.