Školní vzdělávací program základního vzdělávání Na cestě k sobě i druhým

Transkript

1 Obsah 1 Identifikační údaje Adresa a kontakty Vedení školy Předkladatel a zřizovatel Platnost dokumentu Charakteristika školy Úplnost a velikost školy, vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Dlouhodobé projekty Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Autoevaluace školy Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Průřezová témata Učební plán Učební plán pro 1. stupeň Učební plán pro 2. stupeň Učební osnovy Kompetence Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní Učební osnovy po předmětech Jazyk a jazyková komunikace Jazyk a jazyková komunikace 1. období Český jazyk a literatura Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. období Český jazyk a literatura Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 3. období Český jazyk a literatura Cvičení z Českého jazyka a literatury Anglický jazyk Anglický jazyk konverzace Německý jazyk Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace 1. období Matematika Matematika a její aplikace 2. období Matematika Matematika a její aplikace 3. období Matematika

2 Cvičení z matematiky Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 2. období Informatika Informační a komunikační technologie 3. období Informatika Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět 1. období Prvouka Člověk a jeho svět 2. období Přírodověda Vlastivěda Člověk a společnost Člověk a společnost 3. období Dějepis Výchova k občanství Člověk a příroda Člověk a příroda 3. období Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Umění a kultura Umění a kultura 1. období Hudební výchova Výtvarná výchova Umění a kultura 2. období Hudební výchova Výtvarná výchova Umění a kultura 3. období Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Člověk a zdraví 1. období Tělesná výchova Člověk a zdraví 2. období Tělesná výchova Člověk a zdraví 3. období Tělesná výchova Výchova ke zdraví Člověk a svět práce Člověk a svět práce 1. období Pracovní činnosti Člověk a svět práce 2. období Pracovní činnosti Člověk a svět práce 3. období Pracovní činnosti Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení žáků

3 1 Identifikační údaje Školní vzdělávací program základního vzdělávání Název ŠVP: ŠVP je zpracován podle platného RVP ZV 1.1 Adresa a kontakty Základní škola Kuželov, okres Hodonín, příspěvková organizace Kuželov Hrubá Vrbka Telefon: zskuzelov@centrum.cz Č.j. 340/2013 IČO: DIČ: CZ IZO: REDIZO: Vedení školy Mgr. Martin Dosoudil Telefon: Předkladatel a zřizovatel Obec Kuželov Kuželov Hrubá Vrbka Telefon: Platnost dokumentu od ředitel školy Mgr. Martin Dosoudil v.r. 3

4 2 Charakteristika školy Školní vzdělávací program základního vzdělávání 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy Základní škola Kuželov je úplnou školou s postupným ročníkem. Najdete ji na okraji horňácké vesnice Kuželov. Žáci však přicházejí i ze dvou sousedních obcí Hrubé a Malé Vrbky. I přes to, že jsme školou s podlimitním stavem žáků, jsme díky významné finanční podpoře od zřizovatele a sousedních obcí schopni zajistit výchovně-vzdělávací cíle školy. Malé počty dětí ve třídách umožňují individuální přístup vyučujících a využití metod, které jsou náročnější na organizaci a přípravu. Původní budova školy byla postavena v padesátých letech minulého století. Prošla řadou rekonstrukcí, nejdůkladnější v letech 1993 a Díky jim získala letitá budova moderní vzhled a odpovídající prostředí. Zvýšil se počet učeben, zlepšily se prostorové a hygienické podmínky. V zadní části budovy byla provedena nadstavba, tou škola získala 3 nové učebny, dva kabinety, počítačovou učebnu, učebnu s interaktivní tabulí a sborovnu. Celý areál školy byl nově zastřešen, vybudovalo se nové topení (plynofikace), odpady, rozvod vody. Výměna podlah, oken, zateplení budovy a vybavení novým školním nábytkem přispěly k čistému, upravenému, přívětivému prostředí, které patří neodmyslitelně k naší škole už po mnoho let. Ve škole jsou žákům jednotlivých ročníků k dispozici kmenové učebny, počítačová učebna, interaktivní učebna, družina, dílny, tělocvična, cvičná kuchyňka, učebna výtvarné výchovy a knihovna. Hřiště za školou mohou děti využívat po celý den. Žákům slouží školní jídelna a také svačinky v rámci projektů Školní mléko a Ovoce do škol. Všichni učitelé i zaměstnanci školy mají volný přístup k internetu. V malé vesnické škole se všichni známe nejen z prostředí školy, ale i mimo ni. Zdravé, přátelské ovzduší školy se snaží vytvářet společně žáci, učitelé i rodiče. Vyučování probíhá v kmenových učebnách, žáci se stěhují pouze do učeben informatiky, interaktivní, výtvarné výchovy, do tělocvičny, dílen a cvičné kuchyňky. Učitelé mají k dispozici dvě sborovny. V hlavní budově je sborovna 2. stupně s technickým vybavením, volně k dispozici jsou počítač, tiskárna a kopírka se skenerem. Družina je od roku od školního roku 2012/2013 nově vybavena nábytkem a doplňky. V technickém a provozním vybavení došlo k doplnění a rozšíření techniky o notebooky, dataprojektor, interaktivní tabule, vizualizér, fotoaparát, GPS, Ph metr a zcela nově byla vybavena počítačová učebna. 2.2 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří 11 pedagogů. 10 pedagogů je plně kvalifikováno. Aprobovanost pedagogického sbor plně pokrývá požadavky školy. 2.3 Dlouhodobé projekty Dlouhodobé projekty: EU peníze školám OPVK 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Hasík - Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva spolupráce s SDH Hrubá Vrbka Ovoce do škol Školní mléko 4

5 2.4 Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Spolupráce školy s rodiči je na úrovni SRPŠ, které významným způsobem podporuje činnost školy. Školská rada se pravidelně schází a je informována o veškerých změnách ve škole. Informace pro rodiče jsou poskytovány na pravidelných a mimořádných třídních schůzkách. Velmi dobrá je spolupráce s obecními úřady (Kuželova, Hrubé a Malé Vrbky), Mysliveckým sdružením, se Svazem zahrádkářů v Hrubé Vrbce, se Svazy dobrovolných hasičů v Hrubé Vrbce a Kuželově, s úřadem práce v Hodoníně a místními podnikateli. Zaměření autoevaluace Cíle Kritéria Nástroje Časový harmonogram 2.5 Autoevaluace školy Podmínky ke vzdělávání Udržení a zajištění případně zkvalitnění stávajících podmínek ke vzdělávání ve škole. Zajišťování kvalifikovaného personálního obsazení pedagogických i provozních pracovníků, získávání dostatečných finančních prostředků na provoz a personální náklady Pozorování, rozbory, dokumentace, pracovní setkání s učiteli, vychovatelkou ŠD, rodiči, zástupci OÚ, sponzory, zástupci SRPŠ, školské rady apod. Dotazníky pro žáky, rodiče, učitele, testy CERMAT a Scio, hospitace Průběžně Spolupráce s rodiči, školskou radou a OÚ Zlepšení spolupráce s rodiči a se školskou radou. Udržení dobré spolupráce se starosty, a OÚ, zástupci sponzorů. Zajištění max. naplněnosti školy v rámci možností, demografie, spádové oblasti. Rozhovory, dotazník, zápis do prvního ročníku, zápis do školní družiny, veřejná vystoupení žáků a podobně. Spolupráce s rodiči, 2x ročně schůzka se ŠR, dotazníky pro žáky, rodiče a zaměstnance. Výsledky vzdělávání žáků Dosažení co nejkvalitnějších vzdělávacích výsledků odpovídajících individuálním možnostem žáků. Prostřednictvím kvalifikovaných pedagogických pracovníků postupně zlepšovat vzdělávací výsledky žáků, využívat individuální přístup při práci se žáky a služeb poradenských zařízení (PPP Veselí nad Moravou) Analýza žákovských prací, hodnocení žáků, portfolio žáků. Personální oblast Zajišťování odborného růstu pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávání, v oblasti vyučování cizích jazyků a v oblastech vedoucích k prohloubení vyučované specializace (využití služeb SSŠ Hodonín). Účast na akcích DVPP. Pozorování, rozhovor, semináře Školní klima Spokojenost žáků a zaměstnanců ve škole. Spokojený žák a spokojený zaměstnanec Pozorování, dotazník a rozhovor. Průběžně Průběžně Průběžné pozorování 5

6 3 Charakteristika školního vzdělávacího programu Za velmi důležitou oblast naší práce s dětmi pokládáme dodržování tradic, lidových řemesel, lidového umění vůbec. Každoročně žáci připravují program na folklorní festival Mladé Horňácko a vystupují s programem na Horňáckých slavnostech. V oblasti výtvarného lidového umění pravidelně pořádáme tematicky zaměřené dílničky a jarmarky lidových řemesel i pro veřejnost. Naším cílem je vytvořit ze školy příjemné a bezpečné místo, kde učitelé a žáci jsou partnery. Každé dítě má právo na vzdělávání s ohledem na jeho individuální možnosti a potřeby. Chceme vychovat dítě tvořivé, odpovědné, tolerantní, schopné komunikovat, ovlivňovat budoucnost a najít si své místo ve společnosti. Toho všeho dosáhneme smysluplností učení a různorodými metodami práce. 3.1 Zaměření školy Vzhledem k prioritám školy se nesnažíme zaměřit na jeden konkrétní obor či předmět, ale na rozvíjení schopností a osobnosti dítěte. Důraz klademe na hlavní předměty ČJL, M, AJ, znalost naší historie a ekologii. Snažíme se, aby učivo bylo co nejvíce propojeno se životem a kulturními tradicemi našeho kraje tomu slouží školou nově vytvořená regionální pracovní učebnice Kuželov s doplňujícími pracovními listy. Ve všech ročnících zařazujeme do výuky projekty, při nichž si žáci mohou osvojit techniky místní lidové tvorby, seznámit se s historií kraje, ústní lidovou tvořivostí (pohádky, pověsti a lidové vypravěčství) a architekturou. Již od první třídy klademe důraz na ekologickou a environmentální výchovu (v budoucnu se budeme snažit získat titul Ekoškola). 3.2 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Je věnována pozornost integraci žáků se SVPU dle potřeby pracují podle individuálního vzdělávacího plánu, který sestavuje třídní učitel s učiteli vybraných předmětů a který schvalují rodiče. Škola spolupracuje s PPP v Hodoníně pobočka Veselí nad Moravou. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření. Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se rozumí využívání pedagogických, případně speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a v případě žáků se sociálním znevýhodněním služeb asistenta pedagoga. Cílem je vyrovnat znevýhodnění žáků, aby se mohli vzdělávat zejména ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, případně ve spolupráci se školským poradenským zařízením. Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. 6

7 Za žáky s těžkým zdravotním postižením se považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepý, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. Žákem se sociálním znevýhodněním podle 16 odst. 4 písm. a) školského zákona, u něhož se uplatňují vyrovnávací opatření podle odstavce 2, je zejména žák ze sociálně vyloučeného prostředí nebo z prostředí ohroženého sociálním vyloučením, žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory ke vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Při zjišťování znaků sociálního znevýhodnění škola nebo školské poradenské zařízení v případě potřeby spolupracuje s orgánem sociálně právní ochrany dětí. 3.3 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků. 3.4 Průřezová témata Průřezová témata reprezentují aktuální problémy současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. 7

8 1. STUPEŇ 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání ČJL, PRV, VV M AJ, M M Sebepoznání a sebepojetí ČJL ČJL ČJL AJ Seberegulace a sebeorganizace ČJL, TV TV TV TV AJ, M, TV Psychohygiena ČJL, TV TV ČJL, TV ČJL, TV TV Kreativita TV, HV, VV, PČ ČJL, AJ, TV, VV, HV, PČ ČJL, AJ, TV, VV, HV, PČ ČJL, TV, VV, HV, PČ ČJL, AJ, INF, TV, HV, VV, PČ SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí PRV PRV AJ, PRV AJ Mezilidské vztahy PRV PRV PRV AJ Komunikace ČJL, M ČJL, AJ, M ČJL, AJ, M ČJL, M AJ, M MORÁLNÍ ROZVOJ Kooperace a kompetice M, TV, HV, PČ ČJL, AJ, M, TV, VV, PČ ČJL, AJ, M, PRV, TV, VV, HV, PČ ČJL, M, TV, VV, HV, PČ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti M M, TV M, TV M, TV, PČ ČJL, M, TV, VV, HV, PČ AJ, M, INF, TV, PČ Hodnoty, postoje, praktická etika PRV PRV PRV VL VL 8

9 2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Školní vzdělávací program základního vzdělávání TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK Občanská společnost a škola PRV PRV Občan, občanská společnost a stát PRV VL VL Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VL VL 3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK Evropa a svět nás zajímá AJ Objevujeme Evropu a svět AJ PŘ Jsme Evropané VL VL 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK Kulturní diference Lidské vztahy AJ AJ, PŘ, VL Etnický původ VL AJ, VL Multikulturalita VL VL Princip sociálního smíru a solidarity AJ 9

10 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Školní vzdělávací program základního vzdělávání TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK Ekosystémy ČJL, PRV PRV PRV PŘ PŘ Základní podmínky života PRV PRV AJ, PŘ PŘ Lidské aktivity a problémy životního prostředí PRV PŘ PŘ Vztah člověka k prostředí PRV PRV PRV PŘ PŘ 6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 1. ROČNÍK 2. ROČNÍK 3. ROČNÍK 4. ROČNÍK 5. ROČNÍK RECEPTIVNÍ ČINNOSTI Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení ČJL ČJL, INF Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality ČJL ČJL, INF Stavba mediálních sdělení ČJL, INF Vnímání autora mediálních sdělení ČJL INF Fungování a vliv médií ve společnosti INF PRODUKTIVNÍ ČINNOSTI Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu INF INF 10

11 2. STUPEŇ 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání ČJL, M, F, PŘ, VkO M, NJ, F, Z, VV, VkO Sebepoznání a sebepojetí F, Z, HV F, VkO, HV Seberegulace a sebeorganizace VV, PČ ČJL, PŘ, VkO, VV, PČ ČJL, M, F, CH, PŘ, PČ, TV M, CH, VkO, HV, TV, PČ PŘ, CH, VkO, TV, PČ Psychohygiena INF, TV, VV PŘ, TV, VV AJ, PŘ, CH, VkZ ČJL, M, CvM, CvČJL, F, VkO, TV ČJL, CvM, VkO, HV, TV CvM, TV Kreativita M, VV M, PŘ, VV CH, PŘ, VKZ M SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí AJ, VkO AJ, VkO AJko, VkO ČJ Mezilidské vztahy ČJL, D, VkO, TV AJ, VkO, D, TV AJko, M, VkO, TV TV Komunikace ČJL, D, INF, HV, VkO D, NJ, PŘ, HV, VV, VkO ČJL, M, PŘ, TV, HV, VkO NJ, CH, TV, HV Kooperace a kompetice D, PŘ, VkO, TV D, PŘ, VV, TV PŘ AJ MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti ČJL, D, TV PŘ, TV, VV, PČ M, PŘ, PČ ČJL, CvM, NJ Hodnoty, postoje, praktická etika PŘ, VkO, PČ D AJ, D 11

12 2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Školní vzdělávací program základního vzdělávání TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK Občanská společnost a škola VkO D VkO, VkZ ČJL, AJ, VkZ Občan, občanská společnost a stát ČJL, VkO D, Z D, Z, VkO, VkZ ČJL, AJ, D, VkO, VkZ Formy participace občanů v politickém životě VkO Z D, Z VkO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VkO Z D, Z D 3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK Evropa a svět nás zajímá AJ, D, Z AJ, D, F, Z, VV Objevujeme Evropu a svět ČJL, AJ, Z NJ, F, D, Z AJ, AJko, NJ, F, Z, PČ, VV AJ, AJko, Z, PČ, VV Jsme Evropané ČJL, Z, VkO F NJ, Z 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA ČJL, F, Z, VV ČJL, AJ, F, Z ČJL, D, F, Z, VkO TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK Kulturní diference ČJL, VkO AJ, Z AJko, D, Z, HV, VKZ, VV AJ, HV, VkZ, VV Lidské vztahy AJ, VkO Z, VkO AJ, Z, VkZ, VV ČJL, VkZ, VV Etnický původ AJ, Z PŘ, Z, HV, VkZ, VV NJ, D, VkZ, VV Multikulturalita AJ, Z AJko, D, PŘ, Z, VkZ, VV ČJL, AJ, D, VV Princip sociálního smíru a solidarity VkO AJ, VkO, Z D, Z, VV ČJL, VV 12

13 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK Ekosystémy PŘ PŘ, Z PŘ, Z, VV CH, VV Základní podmínky života F, PŘ PŘ F, PŘ, VV CH Lidské aktivity a problémy životního prostředí F, PŘ, Z, VV, VkO, PČ AJ, F, PŘ, Z, VV, VkO, PČ AJ, F, PŘ, Z, CH, VV PŘ, CH, PČ, VV Vztah člověka k prostředí PŘ, VkO, PČ AJ, D, F, Z, PŘ, VV, VkO, PČ F, PŘ, Z, CH, VkZ, VV F, PŘ, CH, VV 6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA TÉMATICKÝ OKRUH 6. ROČNÍK 7. ROČNÍK 8. ROČNÍK 9. ROČNÍK RECEPTIVNÍ ČINNOSTI Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení ČJL, AJ, D, VkO F, Z AJ, M NJ, D, F, VV Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality ČJL, F F, Z Z VV Stavba mediálních sdělení ČJK, INF, VV VV PČ, VV Vnímání autora mediálních sdělení ČJL ČJ Fungování a vliv médií ve společnosti ČJL, INF, VV VkZ, PČ D, VV PRODUKTIVNÍ ČINNOSTI Tvorba mediálního sdělení ČJL, INF, VV ČJL, AJ ČJL VV Práce v realizačním týmu ČJL ČJL, VV PČ, VV VV 13

14 4 Učební plán 4.1 Učební plán pro 1. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Ročník Povinná časová dotace Disponibilní časová dotace Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Cizí jazyk Anglický jazyk Celková časová dotace 52 Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Informatika Prvouka Prvouka Člověk a jeho svět Umění a kultura Přírodověda Přírodověda 1 2 Vlastivěda Vlastivěda 2 2 Hudební výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Tělesná výchova Člověk a svět práce Pracovní činnosti Pracovní činnosti Celková povinná časová dotace minimální maximální

15 4.2 Učební plán pro 2. stupeň Školní vzdělávací program základního vzdělávání Ročník Povinná Disponibilní Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět časová časová dotace dotace Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Cvičení z českého jazyka a literatury Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk Matematika a její aplikace Cizí jazyk Matematika a její aplikace Celková časová dotace Anglický jazyk konverzace Německý jazyk Matematika Cvičení z matematiky Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Informatika Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Dějepis Dějepis Výchova k občanství Výchova k občanství Fyzika Fyzika Chemie Chemie 2 2 Zeměpis Zeměpis Přírodopis Přírodopis Hudební výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Tělesná výchova Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví Člověk a svět práce Pracovní činnosti Pracovní činnosti Celková povinná časová dotace minimální maximální

16 16

17 V rámci vyučovacích předmětů na 1. stupni jsme posílili: český jazyk a literatura celkově 7 disponibilních hodin anglický jazyk 1 disponibilní hodina v 2. ročníku matematika celkově 4 disponibilní hodiny člověk a jeho svět 1 disponibilní hodina pracovní činnosti 1 disponibilní hodina v 5. ročníku V rámci vyučovacích předmětů na 2. stupni jsme posílili: český jazyk a literatura celkově 6 disponibilních hodin (z toho 1 hodina v 9. ročníku v rámci přípravy na přijímací zkoušky v podobě Cvičení z českého jazyka a literatury) anglický jazyk 1 disponibilní hodina v 8. ročníku (Anglický jazyk konverzace) německý jazyk celkově 6 disponibilních hodin matematika celkově 3 disponibilní hodiny (z toho 1 hodina v 9. ročníku v rámci přípravy na přijímací zkoušky v podobě Cvičení z matematiky) člověk a společnost 1 disponibilní hodina člověk a příroda celkově 5 disponibilních hodin pracovní činnosti celkově 2 disponibilní hodiny 5 Učební osnovy 5.1 Kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nad předmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. 17

18 5.1.1 Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi 18

19 5.1.4 Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení 19

20 5.2 Učební osnovy po předmětech Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Anglický jazyk konverzace a Německý jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk a literatura se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Anglický jazyk, Anglický jazyk konverzace a Německý jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. 20