Použití CASE/CABE pro řízení workflow ve firmě

Transkript

1 Katedra informačních technologií, VŠE Praha Použití CASE/CABE pro řízení workflow ve firmě Semestrální práce, ZS 2008/09 Igor Hendrych, Ondřej Horák, Jaroslav Kalina, Roman Kvasňa, Jan Mareš, Ondřej Veselý

2 1 OBSAH 1 OBSAH ÚVOD POJMY WORKFLOW ČINNOST INSTANCE DEFINICE PROCESU SYSTÉM ŘÍZENÍ WORKFLOW AKTÉR TYPY WORKFLOW SYSTÉMŮ Systémy orientované na obsah Systémy orientované na aktivity TECHNOLOGIE A STANDARDY WEBOVÁ SLUŽBA SOAP WSDL UDDI WSIT SOA WINDOWS WORKFLOW FOUNDATION BPMN BPMN BPEL XPDL WF-XML REFERENČNÍ MODEL ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE WORKFLOW PODLE WFMC Základní koncepce Workflow Systém řízení workflow Podnikový proces Definice procesu Metamodel definice procesu Činnost...19 Kapitola: Obsah 2

3 5.1.8 Instance Pracovní položka Pracovní seznam Přehled struktur procesů a pracovního seznamu Účastník workflow REFERENČNÍ MODEL WORKFLOW Rozhraní Rozhraní Rozhraní Rozhraní Rozhraní POPIS PRODUKTŮ ARIS Vysledované trendy Nástrojová řada (platforma) ARIS Strategy platform Design platform ARIS Business Architect modelování procesů ARIS Implementation platform ARIS Controlling platform IBM WEBSPHERE BUSINESS MODELER Funkcionalita Základní popis produktu Uživatelské prostředí Modelování obchodních položek Modelování prostředků Modelování organizací Modelování struktur Analýza Generování sestav Návaznost na SOA ZÁVĚR ZDROJE...40 Kapitola: Obsah 3

4 2 ÚVOD Cílem této práce je poreferovat o možném využití nástrojů z kategorie CASE/CABE pro potřeby řízení workflow ve firmě. Tato práce navazuje na řadu předcházejících prací věnovaných totožnému tématu. Při zpracovává a tvorbě obsahu pro tuto práci, byl brán zřetel na vymezení se oproti předchůdců, ale zároveň inspirovat se zajímavými přístupy, které se v jednotlivých pracích v minulosti objevovaly. V minulých semestrech byl patrný postupný nárůst podílu, který v pracích tvořila část věnovaná recenzování dílčích SW produktů. Ačkoliv, dle tématu, zmínění příslušných SW produktů má opodstatnění, některých pracích dosahovala tato část dominantního podílu na celkovém obsahu. V této práci byl kladen důraz více na zmínění základních východisek souvisejících s problematikou CASE/CABE nástrojů a také s oblastí firemního workflow. Zároveň byl věnován větší prostor pro výčet a popis klíčových technologií a standardů, které hrají význam v oblasti workflow a nebo souvisí s obecnými technologickými trendy v oblasti IS/ICT jako takovými. Oproti předchozím pracím (zejména z nedávných let) je třeba zmínit také znovu zařazení části věnované referenčnímu modelu pro workflow systémy a to ve větším rozsahu, než tomu bylo v minulosti. V práci se nejprve zabýváme vymezením základních pojmů (kap. 3.) souvisejících s problematikou CASE/CABE a workflow systémů. V této části byl brán zřetel, aby jednotlivé pojmy byly vysvětleny více vyčerpávajícím způsobem, než tomu bylo v minulých pracích. Ačkoliv se jednotlivé pojmy z části shodují s pojmy uvedenými v předchozích pracích jejich popisy byly přeformulovány, aby v nich nebyly logické rozpory a případné nejasné formulace. Následující kapitola (kap. 4.) je věnována popisu vybrané množiny technologií a standardů, které mají ve vztahu k workflow systémům a trendům v IS/ICT význam. Zařazením referenčního modelu workflow systémů (kap. 5.), je sledováno zvýšení kvality porozumění vztahům, které panují mezi dílčími oblastmi, které souvisí s problematikou workflow systémů (definice/model procesu, modelovací nástroje, data, komunikační rozhraní, atd. ). V předposlední kapitole (kap. 6) jsou popsány dva vybrané nástroje, jimiž jsou ARIS Platform a IBM Websphere Business Modeler. Závěrečná kapitola (kap. 7.) následně shrnuje dílčí poznatky učiněné v této práci. Kapitola: Úvod 4

5 3 POJMY Tato část shrnuje nejdůležitější pojmy užívané v dalších částech práce. Je důležité zmínit, že problematika workflow spadá již do klasických vědeckých teorií řízení a v původním kontextu neměla nic společného s počítačovou podporou. Zdrojem pro tuto sekci je [1]. 3.1 WORKFLOW Workflow je pojem, který se svým významem z veliké části překrývá s významem termínu business process. Vztah těchto dvou pojmů je toliko, že workflow lze významově označit za podmnožinu termínu business process. Oproti workflow, které akcentuje zejména časovou následnost jednotlivých činností v rámci procesu, jejich vstupy/výstupy, zodpovědnými rolemi a případně úkony související s konkrétními aktivitami, přidává pojetí business procesu také celkové cíle procesu, tj. propojení se s firemní strategií. Pojetí business procesů také řeší vztahy mezi samotným procesem a jeho zákazníkem, pro kterého jsou výstupy procesu určeny. 3.2 ČINNOST Činnost je dílčí, elementární (dále nedělitelný) krok v procesu. Pro bližší představu uveďme, že by takovýto elementární krok v procesu měl odpovídat kritériu one-oneone, tj.: - Činnost by měla být vykonaná v jednom časovém úseku (tj. časové ohraničení). V tomto časovém úseku by činnost měla probíhat relativně kontinuálně, bez podstatných přerušení. Pokud ne, stojí za zvážení, zda se nejedná o vícero činností rozložených v čase. - Činnost by měla být prováděna na jednom místě (tj. prostorové ohraničení). Pokud se nějaká část činnosti odehrává např. na prodejně a další část třeba na centrále, jedná se o dvě samostatné činnosti. Lze oprávněně předpokládat, že v takovém případě budou tyto dva kroky vykonávány taktéž rozdílnými aktéry, atd. - Činnost by měla být vykonávána jedním aktérem 1, nebo skupinou aktérů, která se chová jako relativně ucelená jednotka 2. Lze oprávněně očekávat, že činnosti vykonávané jednotlivými aktéry se budou také věcně lišit. 3.3 INSTANCE 1 Když mluvíme o aktérovi, lze předpokládat, že některé činnosti mohou být automatizovaně vykonávat také stroje. 2 Dobrým příkladem jsou rozličné schvalovací orgány, steering comitee apod., které ve vztahu k celkovému procesu vystupují jako jeden aktér. Kapitola: Pojmy 5

6 Instancí procesu rozumíme konkrétní případ realizace procesu či některých jeho dílčích činností. Pro lepší ilustraci, lze o instanci procesu uvažovat, jako o realizaci zákaznického případu. Tj. kompletní životní cyklus konkrétního zákaznického požadavku od zákazníka XY, od jeho vzniku, zpracování v rámci jednotlivých činností až po jeho uzavření. Obdobnou paralelu lze vysledovat i u procesů souvisejících s výrobou, kdy instancí rozumíme činnost vykonanou v souvislosti se zpracováním konkrétního výrobku se sériovým číslem 123, atd. Instance má oproti procesu určeny již konkrétní atributy (data). 3.4 DEFINICE PROCESU Definicí procesu 3 rozumíme formalizované zachycení a zaznamenání údajů týkajících se daného procesu. Můžeme rozlišovat dva typy definic: - Definice srozumitelné člověku ze současného pohledu se jedná zejména o grafické model vytvořené např. v notaci BPMN - Definice srozumitelné počítači jako příklad jazyka pro definici procesů, který je určen pro zpracování počítačem lze uvést zejména v poslední době rozšířený BPEL, nebo některé jeho rozšiřující dialekty (WS-BPEL, WS- BPEL4PEOPLE, atd.) 3.5 SYSTÉM ŘÍZENÍ WORKFLOW Systém pro řízení workflow je specializovaný systém, který je zodpovědný za realizaci činností spojených s daným procesem. Tzv. business logika je systému dodána ve formě předpisu, modelu procesu, který je napsán ve vhodném jazyku, srozumitelném workflow systému. Workflow systém se chová také jako integrační nástroj, neboť zahrnuje funkcionalitu pro komunikaci a získávání vstupů, jak od aktérů lidských, tak i od jiných počítačových systémů, a na základě definovaných pravidel dokáže nad těmito vstupy vytvářet transformace. 3.6 AKTÉR Jak již bylo řečeno výše, aktérem může být jak člověk tak i jiný SW systém (aplikace apod.). V rámci provádění procesu jsou aktéři, jak na straně poskytovatelů vstupů pro proces, tak i na straně odběratelů výstupů daného procesu. 3.7 TYPY WORKFLOW SYSTÉMŮ 3 Pojem definice procesu můžeme zaměnit také s pojmem model procesu. Kapitola: Pojmy 6

7 Z hlediska této práce se zaměříme na dva hlavní typy workflow systémů: a) systémy orientované na obsah b) systémy orientované na aktivity SYSTÉMY ORIENTOVANÉ NA OBSAH Systémy orientované na obsah soustřeďují svoje aktivity kolem určitého objektu a jeho obsahu, obvykle se jedná o nějaký typ dokumentu. V rámci jednotlivých kroků v procesu je tento obsah tohoto objektu pozměňován až do své finální podoby. Definice procesu určuje obvykle, jaké přechody mezi stavy objektu jsou možné a jaké role mohou tyto přechody vyvolat, popřípadě jaké další podmínky musejí být splněny. Jako vhodný příklad takového systému lze uvést redakční systém, kdy článek od svého vzniku prochází sadou kroků (opravy, korektury, schválení, atd.) SYSTÉMY ORIENTOVANÉ NA AKTIVITY Oproti systémům orientovaných na obsah se soustředí systémy orientované na aktivity na vykonávání sekvence činností bez potřeby vázat jednotlivé činnosti přímo se vznikem nebo oběhem nějakého dokumentu. Tyto systémy mohou zajišťovat vyvolávání dílčích činností v procesu a zapojovat jednotlivé aktéry do činností dle definice procesu, kterou systém interpretuje. Mohou tedy zastávat roli řídícího systému, který určuje, jaké činnosti má aktuálně kdo vykonávat. Kapitola: Pojmy 7

8 4 TECHNOLOGIE A STANDARDY Kromě uvedených zdrojů jsou použity následující: [1, 18, 26, 27, 28] 4.1 WEBOVÁ SLUŽBA Podle definice World Wide Web Consortium [2] je webová služba softwarovým systémem vytvořeným k podpoře komunikace mezi stroji přes síť. Má popsané rozhraní ve strojově čitelném formátu (tedy WSDL). Ostatní systémy spolupracují s Webovou službou způsobem předepsaným pomocí SOAP zpráv typicky doručovaných pomocí http s XML formátem ve spojení s ostatními webovými standardy [3]. Jedná se o prostředek, který umožňuje na jedné straně snadnou výměnu informací mezi firmami a na druhé straně tvorbu celých jen lehce provázaných systémů. Obě tyto funkce webovým službám umožňuje plnit jejich standardně popsané rozhraní. Způsob výměny zpráv je hlavním důvodem pro jejich snadné využití při komunikaci aplikací, kdy každá je naprogramována jiným jazykem, běží na jiném systému a třeba se nachází i na jiném světadíle. To umožňuje firmám vytvářet informační systém s využitím mnoha různých dodavatelů webových služeb, bez strachu z nekompatibility. Webové služby také umožňují snadné propojování informačního systém různých firem, hlavně dodavatelů a odběratelů. Webové služby jsou webovými službami právě díky rozhraní, které se skládá ze SOAP, WSDL a UDDI. Jinými slovy se webová služba skládá ze standardu na výměnu zpráv, popisu struktury zpráv a registru služeb. Tyto části a jejich význam pro webové služby najdeme na obrázku 1 a popíšeme je podrobněji. Kapitola: Technologie a standardy 8

9 Obrázek 1: Součásti webové služby (James McGovern, 2003) 4.2 SOAP SOAP [4] je protokol založený na XML určený pro výměnu dat a struktur mezi aplikacemi. Ve webových službách se používá ke komunikaci mezi uživateli, poskytovateli a registrátory služeb (discovery agencies). SOAP protokol nespecifikuje žádné způsoby komunikace, a tak může být využit ve spojitosti s množstvím protokolů. Nejčastěji se používá s Hyper Text Transfer Protocol (http), avšak nic nebrání použití i jiných protokolů. Obrázek 2: Vztah XML a SOAP (Zimmermann, a další, 2005) Z pohledu webové služby je SOAP obdoba xml instance nesoucí informaci. XML procesor validující XML zprávu se změní v SOAP klienta či SOAP server. Podobnost mezi xml a SOAP je na obrázku 4. Kapitola: Technologie a standardy 9

10 SOAP byl vytvořen firmami Microsoft, DevelopMentor, a UserLand v roce 1999 jako alternativa k protokolu RPC [5], založená na XML. Firmy IBM a Lotus se k podpoře SOAP přidali o rok později, což vedlo k verzi SOAP 1.1 publikované v roce 2000 [6]. SOAP 1.1 byl v květnu 2000 zaslán W3C, kde byl přijat jako dokument pro formátování XML protokolu. Zatím poslední verzi protokolu, SOAP 1.2 představilo W3C v červnu WSDL Web Services Description Language (WSDL) je XML formát popisující síťové služby jako sadu uzlů (portů) se zprávami obsahujícími buď dokumentově orientované, nebo procedurálně orientované informace. Operace a zprávy jsou popsány abstraktně a spojeny s konkrétním síťovým protokolem a formátem zprávy, definujícím uzel. Související konkrétní uzly jsou kombinovány do abstraktních uzlů (služeb). WSDL je rozšířitelný a umožňuje popsat uzly a jejich zprávy bez ohledu na formát zprávy či použitý síťový protokol. WSDL byl vytvořen v srpnu 2000 kombinací dvou jazyků k popisu služeb, a to Network Application Service Specification Language (NASSL) vyrobený firmou IBM, a produktem společnosti Microsoft Service Description Language (SDL). V roce 2001 se WSDL dočkal od W3C standardizované verze 1.1. Od té doby je WSDL 1.1 [7] široce užíván a je brán jako standard pro webové služby. Současná verze WSDL 2.0 [8] je z července roku UDDI Standard UDDI (Universal Description, Discovery, and Integration) je specifikace pro popis a zjištění webových služeb. Specifikace UDDI je založena na standardech protokolu SOAP, jazyka XML a protokolu HTTP/S [9]. UDDI vlastně funguje jako velký adresář, který obsahuje informace o subjektech a jimi poskytovaných službách. Samotný registr UDDI je webová služba a komunikace s ní probíhá pomocí SOAP. 4.5 WSIT Web Services Interoperability Technologies (WSIT) je produktem firmy Sun Microsystems. Jeho účelem je zlepšení kompatibility mezi klienty a servery napsanými v jazyce Java a těmi napsanými pomocí.net 3.0. Na tomto projektu spolupracuje firma Sun s firmou Microsoft s cílem zabezpečit vzájemnou kompatibilitu enterprise technologií webových služeb jako optimalizace zpráv, spolehlivost doručování, a bezpečnost. WSIT v sobě zahrnuje několik otevřených webových standardů pro optimalizaci zpráv (Optimalization), spolehlivé doručování (Reliability), bezpečnost (Security), počáteční zavádění a konfiguraci (Bootstrapping). Jednotlivé standardy jsou zobrazeny na obrázku 3 Kapitola: Technologie a standardy 1 0

11 Obrázek 3: Součásti WSIT (Sun, 2007) Počáteční zavádění a konfigurace spočívá ve využití URL adresy pro získání WSDL souboru a jeho následné využití pro tvorbu klienta, který dokáže komunikovat a využívat služeb webové služby, viz obrázek 4. Obrázek 4: Komunikace s využitím WSIT (Sun, 2007) URL služby je možné získat například prostřednictvím UDDI. Klient využije nástroje wsimport pro odeslání dotazu MetadataExchangeRequest webové službě a získá Kapitola: Technologie a standardy 1 1

12 odpověď ve formě WSDL. Součástí WSDL je i WS-Policy [10] popisující bezpečnostní možnosti a požadavky služby. Technologie na optimalizaci zpráv slouží k optimálnímu přenosu rozdílných dat jako text, obrázky či video. Pomocí klasického SOAP se velikost přenášených dat v jiné než textové podobě zvětší a zatíží se tím zbytečně síť. Optimalizace zpráv tedy zajišťuje optimalizaci XML, kdy doporučení firmy Sun zmiňuje největší přenášený XML dokument 1KB. Spolehlivé doručování [11] je Quality of Service (QoS) [12] technologie pro tvorbu spolehlivých webových služeb. Spolehlivost měříme jako schopnost systému doručit zprávu z bodu A do bodu B bez chyby. Technologie spolehlivého doručování zaručuje, že odeslané sekvence zpráv se ke svému adresátovi alespoň jednou dostane a volitelně i ve správném pořadí. Pokud se zpráva ze sekvence ztratí, tak tato technologie umožňuje systému se z této ztráty vzpamatovat. Pokud se zpráva ztratí během přepravy, tak ji klient znovu vysílá, dokud mu nedojde potvrzení o doručení, nebo pokud zprávy dojdou ve špatném pořadí, dokáže systém správně uspořádat pořadí došlých zpráv. Bezpečnost je ve WSIT zajištěna hlavně pomocí WS-Security [13], který umožňuje bezpečnější přenos zpráv a zajišťuje integritu obsahu i při průchodu zprávy mimo podnikovou síť. WS-Security ve WSIT je možné využít společně se zabezpečením transportní vrstvy třeba pomocí Secure Sockets Layer (SSL) [14]. Dalšími součástmi WSIT jsou Web Services Security Policy [15], která umožňuje webovým službám definovat preference na zabezpečení konečných uzlů, a Web Services Trust [16] pro odesílání SOAP správ se žádostí o bezpečnostní token, který je následně použit při tvorbě důvěryhodné komunikace mezi klientem a webovou službou. 4.6 SOA SOA představuje přístup k vývoji software, nikoliv samotnou technologii. SOA lze chápat jako politiky, praktiky a rámce, které umožňují, aby funkcionalita aplikací byla poskytována a spotřebována jako množina služeb, a to v takové úrovni, kterou potřebuje příjemce služby. Ten je oddělen od její implementace a používá pouze jednoduché na standardech založené rozhraní. Koncept se opírá o tvorbu takové softwarové architektury, která se skládá z volně pospojovaných, nezávislých aplikačních služeb, a svou podstatou se snaží o dokonalejší naplnění uživatelských potřeb. Tento koncept však není vázán na konkrétní integrační technologii kromě zmíněné dominující technologie WS lze tedy použít i standardy CORBA či DCOM. Kapitola: Technologie a standardy 1 2

13 Obrázek 5: SOA Aplikační služba je tedy samostatná komponenta, která přijímá požadavky a vrací odezvy skrze definované rozhraní. Typicky je toto rozhraní tvořeno webovými službami, z čehož plyne technologická nezávislost služby a možnost rozptýlení služeb po síti. Poskládání těchto služeb tak, aby implementovaly firemní proces, nazýváme orchestrací. Zorchestrované služby poté plní funkci Aplikační logiky, která zpracovává data. Jazyky jako BPEL či WS-coordination jdou ještě dále, protože tvoří metody jak přímo popsat firemní workflow a na základě tohoto popisu umožňují služby efektivně zorchestrovat. Jazyk BPEL bude více představen níže. Na vývojáře tento koncept klade nové požadavky v podobě změny úhlu pohledu. Jde zejména o návrh takových služeb, které jsou dostatečně obecné, snadno znovu použitelné a pro koncového uživatele přínosné. 4.7 WINDOWS WORKFLOW FOUNDATION Technologie Windows Workflow Foundation doplňuje.net Framework skupinou workflow orientovaných komponent, které umožní vývojářům definovat, zkompilovat, spustit instanci, ladit a sledovat workflow. Windows Workflow Foundation je spolu s Windows Presentation Foundation a Windows Communication Foundation součástí.net framework 3.5. Windows Workflow Foundation umožňuje programům, aby byly vyjádřeny jako deklarativní, dlouhotrvající procesy, tedy workflow. Na rozdíl od tradičních programů v Microsoft.NET Frameworku, na workflow založené programy jsou typicky specifikovány v deklarativním Extensible Application Markup Language (XAML) dokumentu, který specifikuje strukturu programu v termínech doménově specifických aktivit. Tyto aktivity jsou pak implementovány v tradičních CLR programovacích jazycích jako je C#,C++ nebo Visual Basic. Funkce WF jsou také implementovány a podporovány produktem Kapitola: Technologie a standardy 1 3

14 Visual Studio V současnosti společností Microsoft preferovaný způsob komunikace s WF je pomocí WCF (Windows Communication Foundation). 4.8 BPMN Business Process Modeling Notation (BPMN) [17] je notace, v současnosti ve své verzi 1.1, určená pro popis business procesů ve workflow. BPMN bylo vytvořeno skupinou Business Process Management Initiative (BPMI) a v současnosti jej spravuje Object Management Group a to od roku BPMN poskytuje notaci, která je čitelná pro všechny uživatele od analytika pres programátora až po koncového uživatele, který bude procesy monitorovat a řídit. BPMN je možné díky jeho založení na standartu XML využít pro generování dalších formátu (XPDL, BPEL,BPEL4WS). Díky tomu BPMN vytváří jakýsi most mezi business orientovanou analýzou a designem procesu a jejich implementací. Základem BPMN je takzvaný Business Process Diagram (BPD), který je založen na znázornění toku jednotlivých kroku procesu pomocí různých významových symbolů. Základními elementy jsou tyto znázorněné na obrázku 6: Obrázek 6: Základní elementy BPMN Ke každému základnímu elementu obsahuje BPMN mnoho dalších podřízených elementů, které vyjadřují další vlastnosti (například rozlišení druhu událostí, násobnost, opakovanost činností, druhy rozhodování, synchronizace, druhy propojení). Tento standart je podrobněji popsán na svých webových stránkách a wikipedii, na kterou se přes tyto stránky je možno dostat. 4.9 BPMN 2.0 Business Process Model and Notation je zatím jen pracovní jméno budoucího standartu BPMN 2.0 [17]. Cílem BPMN 2.0 je sjednocení do jediné specifikace pro Business Process Model and Notation která definuje notaci, metamodel a výměnné Kapitola: Technologie a standardy 1 4

15 formáty pod známým a osvědčeným názvem "BPMN". Mezi navržené vlastnosti patří: - Spojení BPMN s business process definition meta modelem BPDM do jednoho konzistentního jazyka. - Umožnit převod modelu mezi modelovacími nástroji. - Umožnit uživateli rozdílný pohled na model podle jeho aktuální potřeby. - Serializovat BPMN a poskytnout XML schéma pro transformaci modelů a rozšířit BPMN směrem k procesnímu modelování a podpoře businessu. BPMN 2.0 má být připraveno do konce letošního roku (2008). V současnosti se na BPMN stále pracuje a standart je rozdělen na dvě skupiny. První má za cíl propojit BPDM do BPMN a druhá toto odmítá a podporuje metodu mapování BPDM do BPMN specifikace. Ve druhé skupině jsou firmy jako Oracle či IBM, tedy se dá předpokládat, že bude mít tato skupina navrch BPEL Business Process Execution Language (BPEL) [19, 20], je zkrácením názvu Web Services Business Process Execution Language (WS-BPEL), je jazyk umožňující skládat dohromady webové služby. V minulosti využívaly produkty BPM (Business Process Management) své vlastní speciální jazyky a odvozovací mechanismy pro zpracování i nástroje pro design. BPEL je výsledkem spojení zejména dvou jazyku pro popis workflow. Web Services Flow Language (WSFL) navrženého firmou IBM a jazyka XLANG od firmy Microsoft. Na základě spolupráce společností BEA Systems (nyní Oracle), IBM a Microsoft pak vznikl tedy společný standard BPEL, který je v současné době pod kontrolou Organizace pro pokrok ve standardizaci strukturovaných informací (OASIS). V srpnu 2005 byl vydán standart BPEL 2.0. BPEL (někdy rovněž označovaný jako BPEL4WS nebo WS-BPEL) je jazyk pro popis procesu založený na bázi XML. Pomocí něj lze sladit existující webové služby do procesu, který se rovněž sám stává webovou službou. BPEL je od BPMN 1.1 s BPMN propojen pomocí mapování a tedy je možné se na definici napsanou v BPEL podívat pomocí grafické interpretace BPMN. Proces skládání se často označuje termínem orchestrace. Při orchestraci, která se používá obvykle v soukromých business procesech, přebírá centrální proces kontrolu nad využívanými webovými službami a koordinuje vykonávání různých operací. Využívaná webová služba tak ani neví, že je součástí procesu na vyšší úrovni. BPEL proces tak představuje abstraktní vrstvu, která agreguje samostatné webové služby do vyššího celku, který pak sám funguje jako webová služba. Je důležité zdůraznit, že BPEL umí jen komunikovat s webovými službami. Sladění webových služeb je vše, co dokáže. Není určen k integrování se zdroji, které neposkytují rozhraní pro webové služby. Kapitola: Technologie a standardy 1 5

16 Pomocí BPEL lze specifikovat přesné poradí využívaných webových služeb. Ty mohou být razeny jak sekvenčně, tak paralelně. BPEL umožňuje rovněž vyjádřit základní řídící prvky jako je sekvence, cyklus či podmíněné větvení. Komplexní BPEL proces lze tedy definovat stejně jako jakýkoliv algoritmus. Průběh procesu pak v typickém případě vypadá tak, že na začátku nastane událost (proces přijme požadavek), která proces spustí. K tomu, aby proces získal požadované výstupy, využívá definovanou posloupnost webových služeb. Nakonec pak vrátí získaný výstup původnímu žadateli. Protože BPEL proces komunikuje s jinými webovými službami, závisí silně na WSDL popisu využívaných služeb. BPEL umožňuje synchronní i asynchronní komunikaci se službami. Asynchronní služby jsou využívány obvykle pro dlouho trvající operace a synchronní pro operace, které vrátí výsledek v relativně krátkém čase. Pokud je v BPEL procesu využívána asynchronní webová služba, stává se proces jako celek rovněž asynchronním. BPEL má samozřejmě i svá omezení. Mezi ně patří například omezené možnosti zahrnutí živých lidí. Toto omezení se snažili vyřešit firmy IBM a SAP. V červnu 2007 vzniklo rozšíření BPEL4People a WS-HumanTask, které umožňuje zahrnout i činnosti vykonávané lidmi XPDL Standard XML Process Definition Language (XPDL) [21, 22] je podle jeho tvůrce Workflow Management Coalition (WfMC) [23] široce používaným jazykem pro definici procesu. Jedná se o BPM standard, který je podporován širokým spektrem aplikací ERP systémy, call centra, CRM systémy, Business Intelligence, Business Activity Monitoring (BAM), ECM, nástroje pro procesní modelování a simulaci procesu atd. První verze tohoto jazyka byla nazývána Workflow Process Definition Language (WPDL). Tato verze byla poprvé představena v roce Tento procesní metamodel obsahoval všechny klíčové části nutné pro automatizaci workflow. Ve stejném roce se objevily i první standardy založené na jazyce XML. Pracovní skupina 1 tento standard přepracovala a představila ho již pod jménem XPDL (verze 1.0). XPDL 1.0 byla WfMC uznána v roce 2002, následně byl tento standard implementován do mnoha nástrojů, jako svůj výměnný formát. V roce 2004 se WfMC začala hlásit k BPMN. XPDL bylo rozšířeno tak, aby pomocí XML dokázalo popsat BPMN diagramy. Tato verze byla pak v říjnu 2005 standardizována jako XPDL 2.0. Tato verze je zpětně kompatibilní s původní verzí 1.0. XPDL se pro svůj původ v XML používá různými nástroji především jako výměnný formát. Jak již bylo řečeno, je implementován do mnoha nástrojů pro návrh a správu procesu. Existují však nástroje, které primárně používají právě formát XPDL. Kapitola: Technologie a standardy 1 6

17 V květnu letošního roku (2008) byla představena a schválena, skupinou WfMC, zatím poslední verze 2.1, která umožňuje spolupráci s BPMN 1.1. Je tedy reálné očekávat, že s příchodem BPMN 2.0, bude i nová verze XPDL WF-XML Wf-XML [24, 25] je business process management standard vytvořen Workflow Management Coalition. Standard jazyka Wf-XML je rozšířený interface, který umožňuje komunikovat mezi WfMS (Workflow Management Systems) a externími službami. Rozhraní vytváří procesy a jejich instance pracující s asynchronními (požadavek/odpověď) protokoly. Dnešním trendem je XML-driven workflow, tedy takový systém, který si o zpracovávaných datech dokáže zjistit potřebné informace sám (automatizované), nebo mu jsou tyto informace přiřazeny pro zadávání (manuální) a podle nich pak automaticky pobíhá vlastní zpracování tiskových dat. Wf-XML 2.0, od WfMC, propojuje možnosti BPM a modelování workflow. Business proces engine je speciální typ asynchronní služby. Průběh takové služby je znázorněn takto: spuštění, ke službě jsou přiraženi lidé, služba je dokončena v určitý čas. Některé BPMS mají integrovány různé konektory, ať již obecné, nebo vytvořené pro konkrétní software. Rozhraní na vyšší úrovni představuje integrace na úrovni samotných BPMS. Pod tím si lze představit schopnost jednoho BPMS zavolat v rámci svého procesu subproces jiného BPMS. Standard, který definuje komunikační jazyk pro tato volání, je především WSDL. Kapitola: Technologie a standardy 1 7

18 5 REFERENČNÍ MODEL Zdroje pro tuto část jsou [29, 30, 31, 32 a 33]. 5.1 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE WORKFLOW PODLE WFMC ZÁKLADNÍ KONCEPCE Na obrázku lze vidět vztahy mezi základními pojmy. Obrázek 7: Základní koncepce WORKFLOW Automatizace části nebo celého podnikového procesu. Jeden účastník posílá dokumenty, informace nebo úlohy dalšímu účastníkovi ke zpracování. Přenos probíhá podle určitých procedurálních pravidel SYSTÉM ŘÍZENÍ WORKFLOW Systém spolupracující s účastníky procesu, který zprostředkovává použití IT nástrojů a aplikací. Pomocí softwaru běžícího na jednom nebo více workflow strojích, schopného interpretovat definici procesu, definuje, vytváří a řídí provádění workflow. Kapitola: Referenční model 1 8

19 5.1.4 PODNIKOVÝ PROCES Jedna nebo více spojených procedur nebo činností, které společně realizují úkoly nebo strategické cíle podniku, obvykle v kontextu organizační struktury definující funkční role a vztahy DEFINICE PROCESU Reprezentace podnikového procesu ve formě, která podporuje automatickou manipulaci jako je modelování nebo zpracování systémem řízení workflow. Definice procesu se skládá ze sítě činností a vztahů mezi nimi, kritérií zahájení a ukončení procesu a údajů o jednotlivých činnostech například o jejich účastnících, přiřazených IT aplikacích, datech atd METAMODEL DEFINICE PROCESU Model je popsán na následujícím obrázku ČINNOST Obrázek 8: Metamodel definice procesu Popis jednoho logického kroku procesu. Činnost je buď manuální, která není podporovaná počítačovou automatizací nebo automatickou, která je podporována počítačovou automatizací workflow. Automatická činnost vyžaduje podporu zpracování procesu lidskými a/nebo strojovými zdroji; lidské zdroje jsou požadovány činností, která je přiřazena nějakému účastníkovi workflow. Kapitola: Referenční model 1 9

20 5.1.8 INSTANCE Reprezentuje jedno konkrétní zpracování procesu nebo činnosti procesu včetně použitých dat. Každá instance představuje samostatně vykonávané vlákno procesu nebo činnosti, které může být řízeno nezávisle a má svůj vlastní interní stav a zvenčí viditelnou identitu, jež může být použita k manipulaci. Pokud proces obsahuje zároveň vykonávané činnosti, může jeho instance obsahovat více souběžně vykonávaných vláken paralelní vedení PRACOVNÍ POLOŽKA Reprezentuje práci, která má být zpracována účastníkem workflow a to v kontextu činnosti v instanci procesu PRACOVNÍ SEZNAM List pracovních položek přidělených danému účastníkovi nebo skupině účastníků workflow. Pokud jde o skupinu, předpokládá se, že sdílí pracovní list. Pracovní list je tvořen částí rozhraní mezi workflow strojem a ovladačem pracovního seznamu. Kapitola: Referenční model 2 0