Má ještě smysl sociální stát?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Má ještě smysl sociální stát?"

Transkript

1 přepis diskuse Má ještě smysl sociální stát? pořádal přípravný výbor think-tanku CESTA Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii 17. leden 2011, přednáškový sál New York University Prague, Praha panelisté: Jiří Pehe, Tereza Stöckelová, Bohuslav Sobotka, Pavel Mertlík, Jacques Rupnik Pozn.: Přepis neprošel redakční a jazykovou korekturou.

2 Jiří Pehe Dobrý večer, dámy a pánové, vítám Vás na prvním diskusním večeru nového think-tanku Cesta, který se bude týkat budoucnosti sociální státu a já bych možná ještě před tím než začneme řekl jenom pár vět o tom projektu. Vy jste asi všichni informováni o tom, jak ten nebo proč ten projekt vzniká, měli jsme prostě zato, že by nalevo od politického středu měla vzniknout alternativa vůči nejrůznějším řekněme pravicově zaměřeným ústavům a think-tankům, kterých je u nás hned několik, a že by to neměla být alternativa, která je přímo spojena s nějakou politickou stranou, měla by se snažit pokrývat celé politické spektrum od středu směrem nalevo a měla by být platformou pro názory jak řekněme levicově liberální, tak sociálně demokratické, tak zelené, tak sociálně křesťanské. Ten přípravný výbor všichni znáte, Vít Klepárník, Bohuslav Sobotka a já, budeme se samozřejmě snažit postupně to zázemí think-tanku rozšiřovat. V jeho radě zatím je Tereza Stöckelová, Pavel Marša, Jan Keller a Václav Bělohradský, účast přislíbil pan Arneson, sociolog islandského původu, a budeme samozřejmě tu radu a zázemí toho think-tanku rozšiřovat. Téma sociálního státu jsme zvolili proto, že si myslíme, že to je téma vůbec dnes nejdůležitější, na němž se, dalo by se říci, láme ta hranice mezi levicí a pravicí nicméně i na levici samozřejmě existují na sociální stát různé názory, a proto jsme se také zde sešli dnes v tomto složení, protože si myslím, že panel reprezentuje určité spektrum názorů na to, kam spatřuje sociální stát. Já bych možná jenom řekl na začátku několik velmi obecných tezí, přenechám podium panelistům, kteří budou jistě mluvit zasvěceněji. Ta první teze je, že sociální stát se ocitá pod náporem z několika důvodů, tím jedním řekněme je proces globalizace, kdy vyspělé západoevropské demokracie a další státy, které mají sociální stát, aspoň do určité míry jako je třeba Kanada, musí soutěžit s ekonomikami, novými ekonomikami, které velmi rychle rostou a přitom tyto vymoženosti nemají, takže zde je jakýsi globální tlak, který samozřejmě využívá i globální kapitál ve spojení řekněme s neoliberální ideologií, k výzvám na omezení sociálního státu, popřípadě jeho úplné zrušení, k této ofenzivě samozřejmě přispívají i ty existující deficity v rozpočtech vyspělých západních států, které souvisí nejenom

3 jak se často tvrdí jaksi s nadbytečnými výdaji na sociální stát, ale také s tím, že tyto státy musely v poslední době v obrovské míře sanovat ztráty soukromého kapitálu a sociální stát, který se ocitá pod velkým náporem. Neocitá se ovšem pod náporem, a to je teze druhá, jenom zprava, ale také zleva. Ti z vás, kteří sledují diskusi na toto téma, tak si jistě všimli, že se jakoby oživují některé argumenty z dob Frankfurtské školy atd., kde někteří filozofové argumentovali, že sociální stát vlastně je jakýmsi nástrojem pro vyztužování kapitalismu a že to je vlastně jakýsi velmi rafinovaný nástroj kapitálu k uklidnění společnosti a že vlastně pokud se chceme pohnout dopředu a nějakým způsobem reformovat ten existující systém, tak musíme vlastně začít u sociálního státu, který je takovým uklidňujícím prostředkem. A třetí teze je, že o sociálním státu lze přemýšlet v tom moderním kontextu jako o určité formě redistribuce, ale také o něm lze a k tomu vyzývá například Tony Judt ve své poslední knize Ill Fares the Land (Zle se vede zemi), která bude přeložena teď do češtiny, také o něm lze přemýšlet jako o etickém principu, tedy o tom on vyzývá k tomu, aby se sociálně demokratické strany zejména sociálně demokratické strany vrátily k uvažování o sociální solidaritě jako o etickém principu nikoliv jako o pouhém mechanismu redistribuce, ale o těchto věcech samozřejmě budou lépe a kvalifikovaněji mluvit naši panelisté, takže já je velmi stručně představím, všichni jsou velmi známí, takže se omezím pouze na konstatování, že je zde s námi Bohuslav Sobotka, statutární předseda sociální demokracie a člen přípravného výboru think-tanku Cesta, Pavel Mertlík, který je hlavním ekonomem Raiffeisenbanky, bývalý ministr financí a také učitel na Karlově univerzitě, Jacques Rupnik, politolog, kterého všichni znáte, politolog českého původu působící v Paříži, a Tereza Stöckelová, socioložka a také mluvčí iniciativy Proalt a zastupuje zde tedy nejenom sebe, ale do určité míry také tuto iniciativu. Režie je taková, že bych dal každému z panelistů minut na jeho úvodní teze, potom by panelisté měli krátce možnost na sebe reagovat a potom bychom otevřeli diskusi pro publikum, chtěl bych jenom v rámci těch technických poznámek říci, že ta diskuse se nahrává, bylo by proto velmi dobré, až se budete ptát, kdybyste se představili, zájem projevil například Český rozhlas, že by z toho sestříhal

4 nějaký pořad, takže bude velmi důležité, abyste se při těch svých otázkách, poznámkách představili a také abyste je zbytečně neprotahovali pokud možno, protože pak by se nedostalo na ostatní, navíc v tom rozhlasovém pořadu by to asi stejně sestříhali. Takže Vám děkuji za to, že jste přišli na naši úvodní diskusi a začnu tu diskusi od leva Terezy Stöckelové. Tereza Stöckelová Dobrý podvečer, tak já předně děkuji za pozvání a zároveň na začátku bych upřesnila, že za Proalt mluvím v tom, co bude dobré a chyby padají na moji vlastní hlavu nebo jak to říct. Každopádně to, co budu říkat, jsem nijak detailně nekonzultovala se svými kolegy, kteří se někteří též otázkami sociálními zabývají, takže spíš tohle jde na moji hlavu. Když se řekne sociální stát, tak většinou dnes a v České republice se uvažuje, debata se odvíjí od toho, jaké mají být veřejné výdaje, jaká výše veřejných výdajů je žádoucí, jestli na ně máme, kde na ně vzít peníze, jak vysoká má být daňová kvóta. Já o tomhle dneska mluvit nechci, já si myslím, že je druhá velice důležitá věc, která se sociálním státem souvisí, druhý pilíř tohohle konceptu a to je otázka rovnosti a já si myslím, že je potřeba, abychom začali teď a tady mluvit o rovnosti a o tom, jak ekonomická a sociální rovnost je hodnotou ve společnosti, za kterou stojíme a která je pro nás důležitá a kterou chceme jako společnost podporovat. V tom úvodním příspěvku bych ráda připomněla knížku, která stejně jako Tony Judt, snad bude přeložena v příštím roce do češtiny nakladatelstvím Grimus a je to knížka dvou epidemiologů, která vyšla v roce 2009 ve Velké Británii a otevřela tam velkou debatu nejenom tedy nalevo, ale i dokonce napravo, protože ta knížka je založená vychází zhruba z výzkumu těchto dvou lidí, který trval 30 let, a je velice jako empiricky robustní, takže je těžké ty její nálezy nějak jednoduchým způsobem zpochybňovat a je to knížka, která vlastně ukazuje, že v řadě zásadních dimenzí kvality života, jako je míra duševních chorob, zdraví, dožití, dětská úmrtnost, míra kriminality ve společnosti, důvěra ve společnosti, prostě spousta klíčových indikátorů sociálně ekonomické kvality života společnosti, takže velmi úzce souvisí s mírou ekonomické, příjmové konkrétně nerovnosti v dané společnosti. Tito dva autoři

5 vlastně v té knížce ukazují a dokládají na analýzách komparativních za prvé západoevropských států, Ameriky, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie a potom analýz, které vycházejí vlastně z komparací 50 států uvnitř Spojených států amerických, a ty výsledky těch analýz jdou velice podobným směrem, tak ukazují, že společnosti, které mají nižší příjmové nerovnosti, tzn., z těch západních států Japonsko, skandinávské státy a na tom druhém pólu tedy především Spojené státy americké, Británie, tak že ty státy, které mají tedy nízkou nerovnost, tak jsou zároveň ty, které mají jaksi daleko lepší výsledky z hlediska těch indikátorů, které jsem původně jmenovala. A je to - není to jenom tak, že jaksi řekněme chudí lidé nebo lidé s nižšími příjmy, kteří žijí v těch rovnějších společnostech, jsou na tom lépe než ti, kteří žijí v těch méně rovných, ale dokonce to platí pro jakoukoli z příjmových skupin, že prostě za stejných podmínek, když žijete ve společnosti, která má nižší příjmové nerovnosti, tak na to budete mít prostě větší šanci dožití, budete mít lepší zdravotní stav, a tohleto je vlastně velmi silný podle mě sociální důvod, o kterém je potřeba začít mluvit, že rovnost, která je jedním z důležitých pilířů sociálního státu, je důležitá společenská hodnota, je to veřejný statek, o který je třeba jaksi pečovat a hájit ho z jeho vlastních pozic nebo protože je to hodnota sama o sobě, která není jednoduše převoditelná na nějaké ekonomické řekněme indikátory, je to hodnota sama o sobě, kterou jsme schopní rozlišit. Druhý podle mě důležitý argument, který je potřeba připomenout, je, že ten je teda spíše ekonomický, je to ekonomický důvod, proč rovnost ve společnosti je dobrá, tak o tom mluví řada ekonomů, když analyzuje teď vlastně ten vznik a průběh globální finanční krize, tak ukazují, že v USA, kde ta nejvíc horká fáze vypukla v roce 2008, tak míra ekonomické příjmové nerovnosti dosáhla před propuknutím té krize vlastně míry nerovnosti před krizí ve 30. letech a lidé jako Robert Reich nebo Stiglitz argumentují, že toto není náhodou, tahle ta velká míra nerovnosti vlastně vede k tomu, že velká část lidí se musí zadlužovat na jedné straně, tak aby stíhali platit za vlastně základní potřeby, tak jak jsou v dané společnosti jaksi pociťovány nebo ten kvalitativní standard té dané společnosti a na druhé straně vzniká malá skupina lidí, kteří mají obrovský kapitál, který vlastně začínají investovat

6 neracionálním způsobem, takže jaksi ekonomická rovnost ve společnosti má makroekonomické důsledky a i tady je důležitý argument pro relativní příjmovou rovnost společností. Teď otázka, tu bych dala do diskuse nebo pár bodů bych chtěla dát do diskuse, proč - jak tedy tuto ekonomickou příjmovou rovnost ve společnosti můžeme zajišťovat jako společnost. V podstatě přemýšlejme o dvou polohách - jedna se týká toho, čemu se říká obvykle redistribuce, tzn. nejrůznější způsoby, jak jsou vybírány daně a jsou rozdělovány, tedy buď skrze poskytování veřejných statků, nebo sociálních příspěvků podpory mezi různými částmi společnosti tímto způsobem. Tady myslím si je klíčové a řeknu ještě ten druhý bod, a pak samozřejmě druhá věc je způsob, jakým je bohatství a příjmy rozdělovány jaksi přímo v rámci ekonomického systému. Co se týče toho prvního bodu, té redistribuce, tak většinou to, co se dostane do veřejné debaty, je otázka výše daní a výše řekněme sociálních příspěvků, o tom se mluví nejčastěji, ale je velice důležité si uvědomit, že těch toků a forem toků, toků kapitálu a financí mezi tzv. veřejným sektorem a soukromým sektorem občanů je daleko víc, není to jen otázka výše daní, ale nastavení dotací toho, jak stát ručí nebo neručí za určité rizikové atd. a z tohohle hlediska bych chtěla vypíchnout jednu věc, která mi přijde velice důležitá a znovu málo se o ní mluvilo, respektive málo se o ní mluvilo ve srovnání s tím, jak se mluvilo o Řecku, tak velmi málo se mluvilo o Irsku a tady bych ráda připomněla jednu věc, jak víme tak Irsko se dostalo do obrovských problémů kapitálových jako stát, podobně jako Řecko muselo dostat pomoc od Evropské unie a ten důvod, proč se to stalo, byl jiný než v případě Řecka. Irsko naopak bylo dáváno velmi dlouho jako za příklad toho flexibilního kompetitivního státu a jedna z věcí, kterou Irsko si získalo tuto jaksi dobrou reputaci bylo, že mělo velmi nízké korporátní daně 12,5 %, zatímco třeba v sousední Británii to je dneska 28 % a navíc ještě dovolovalo vlastně ta legislativa Irska dovolovala, že bylo velice jednoduché ty zisky dále přelít do těch tzv. daňových rájů, například jsem si tady našla jeden údaj, který se týká společnosti Google, která v uplynulých 3 letech vlastně skrze Irsko a pak dál myslím Bermudské Bermudy nebo kudy to přelívali, tak vlastně legální cestou zkrátila své daně o více než 3 miliardy dolarů tím, že prostě prakticky veškeré své neamerické zisky přes

7 Dublin posunula na Bermudy, takže vlastně míra jejich zdanění efektivní na konci byla 2,4 %. Když teda připomínám třeba ve Velká Británie je korporátní daň 28 %, s tím, že i v Británii řada korporací dělá podobné legální, ale z hlediska společenského prostě nepřijatelné operace, a dneska bych jenom na okraj připomněla, že v Británii vzniká velmi úspěšné sociální hnutí UK Uncut, a to jsou lidi, kteří prostě začali stopovat korporace, bojkotovat je, demonstrovat před těmi filiálkami a nutí firmy typu Vodafone, který se velmi proslavil přesně těmito řekněme daňovými optimalizacemi, tak přijmout společenskou odpovědnost za to, že ta firma působí v té zemi a má nějakou odpovědnost vůči společnosti, jejíž veřejný kapitál využívá. Takže to bych jenom chtěla do diskuse k tomu prvnímu bodu, k tomu druhému bodu, který se týká toho, co bych nazvala tržní redistribuce v narážce na tu redistribuci skrze státní rozpočty, protože i tady je třeba si uvědomit, že to, jak jsou zisky a řekněme i výše příjmů rozdělovány v rámci jaksi tržního prostředí, není něco co je objektivní, jaksi předchází politické rozhodování, předchází společenskou legitimitu, tak jak většinou v ekonomické hardcore teorii tohle figuruje, ale je to něco, co je výsledkem toho, jak jsou nastaveny legislativní normy, ale i to, jak třeba působí jakási prostě morálka, co je vůbec přijatelné v rámci firem atd., je důležité si uvědomit, že například rozpětí příjmů se obrovským způsobem rozevíralo během let, takže například v USA jeden z údajů možných, který to vystihuje, v roce 1996 největším podnikem byly General Motors, a ředitel tehdy vydělával 66krát více než průměrný dělník, dneska největší firma, nebo v roce 2005 největší americká firma Wallmart, tak generální její ředitel vydělával 900krát více než průměrný zaměstnanec, takže vidíte, že i v rámci té tržní redistribuce už na téhle té úrovni docházelo k značným změnám, o kterých je potřeba se bavit a jaksi uvádět je do veřejného prostoru a podrobovat je debatě o společenské legitimitě těchto věcí, protože nejsou samozřejmé, nejsou objektivní a máme a můžeme do nich zasahovat. Já bych asi tady skončila s tím, že potom někdy v diskusi jenom avizuju, že ještě jsem se dívala na nějaké sociologické výzkumy, které se týkají postojů jak české, tak třeba veřejnosti k sociálnímu státu, tak to bych možná později s tím přispěla, děkuju.

8 Jiří Pehe Děkuji Tereze Stöckelové a já myslím, že tady zaznělo několik důležitých tezí a že sociální nerovnost rovná se celá řada sociálně patologických jevů, otázka, kterou můžeme samozřejmě položit, je do jaké míry sociální nerovnost a omezování nebo dokonce kolaps sociálního státu může ohrozit samotnou demokracii, demokratický systém, existuje totiž určitá úměra, podíváme-li se okolo světa, tak zjistíme, že sociální státy existují pouze v demokratických státech, pokud vynechám některé ropné emiráty a jejich systémy, které se jeví jako sociální stát. Takže to je samozřejmě jedna důležitá teze, tedy souvislost mezi sociálním státem, silou střední třídy a demokracií a druhou je potom, to tady také zaznělo, když Tereza mluvila o těch různých přesunech zisků do daňových rájů a podobně, zdali nakonec řešením, v jehož rámci lze nějakým způsobem zachránit i sociální stát, nespočívá v novém systému Global Governments, tedy jakéhosi globálního vládnutí, protože samozřejmě dokud budou existovat tyto možné úniky, bude se velmi těžké bránit těmto globálním korporacím a tomuto jejich počínání. Já bych teď tedy vyzval Bohuslava Sobotku, aby přednesl svůj příspěvek. Bohuslav Sobotka Děkuju, také popřeju hezký podvečer na téhle naší první diskusi, kterou pořádáme. Je zřejmé, že pokud máme obhájit existenci sociálního státu v demokratických poměrech, tak musíme o jeho potřebnosti a užitečnosti přesvědčit většinu společnosti a ukazuje se, že v dnešní době, pokud si vezmeme, že sociální stát vznikl jako určitý kompromis mezi prací a kapitálem ve 20. století, tak se proměnil charakter práce, proměnil se charakter kapitálu a je jasné, že se bude proměňovat taky charakter kompromisu, pokud takovýto kompromis vůbec bude mít šanci na to, aby do budoucna přežil. Ta otázka Má sociální stát budoucnost? je skutečně v této chvíli na místě. Já si myslím, že tady existují tři hlavní reputační nepřátelé sociálního státu, pokud se snažíme vést veřejnou debatu směřující k jeho obhajobě, abychom si znovu uvědomili to, co je na sociálním státu důležité, pro společnost

9 potřebné, nezbytné, myslím si, že tím prvním hlavním nepřítelem z hlediska reputace sociálního státu je korupce, pokud existuje v rozvinuté podobě. Je evidentní, že lidé, kteří jsou ochotni financovat sociální stát prostřednictvím přerozdělovacích procesů, tak většinou požadují, aby jejich finanční prostředky, které zaplatí ve formě daní, poplatků a odvodů, tak aby byly využity efektivně, racionálně a na účely, na které by je společnost použít měla. Je i řada lidí, kteří samozřejmě jsou dobře situovaní, a přesto uznávají myšlenku určité nezbytné míry společenské solidarity, jsou lidé, kteří mají vysoké příjmy, kteří jsou ochotni podporovat myšlenku daňové progrese, ale současně stále více v moderní společnosti požadují, aby ty finanční prostředky nemizely v korupčním prostředí, aby se na úkor těchto finančních prostředků neobohacovali ti, kteří organizují stát, organizují veřejný sektor, ale aby prostě ty finanční prostředky byly použity efektivně bez toho, aniž by část zdrojů byla odčerpána korupcí. My se samozřejmě můžeme opřít o to, jaká míra korupce je v naší společnosti nebo v řadě jiných zemí v Evropě, zdá se, že existuje velká shoda na tom, že nejnižší míra korupce je v tom našem evropském prostředí ve Skandinávii, je možné tedy tamní systémy považovat za efektivní a určitě v tomto směru, pokud nám jde o reputaci sociálního státu a o to, abychom vyvrátili ten argument existence korupce či nutnosti korupce spojené s existencí sociálního státu, tak Skandinávie pro nás může být docela zajímavým příkladem řešení. Druhý podle mě vážný argument, který se používá proti sociálnímu státu, je spojení myšlenky sociálního státu s průběžnými deficity veřejných rozpočtů. Já si myslím, že existence deficitu veřejných rozpočtů dává vlastně permanentní záminku k tomu, aby se útočilo na existenci sociálního státu, aby se osekávaly jeho podstatné náležitosti, zejména v oblasti veřejných služeb, přerozdělovacích procesů, které mají zajistit rovnost šancí nebo narovnávat určité přirozené nebo nepřirozené nerovnosti ve společnosti a jestliže tady stát dlouhodobě hospodaří s deficitním rozpočtem, tak je to podle mého názoru slabina jakéhokoli systému, který se snaží vykazovat prvky sociálního státu, čili vedle korupce je podle mého názoru latentní deficit státního rozpočtu a veřejných rozpočtů druhý největší nepřítel sociálního státu. Myslím si, že tím třetím nepřítelem paradoxně jsou pragmatici

10 v politických stranách, které dlouhodobě hájí myšlenku sociálního státu, ať už jsou to KDU-ČSL nebo ČSSD, mám na mysli pragmatiky v těchto stranách, kteří mají pocit, že lze sociální stát přizpůsobovat v zásadě do nekonečna tomu tlaku globalizace, globálního kapitálu, že lze do nekonečna dělat kompromisy, aniž by to znamenalo do budoucna ohrožení existence sociálního státu, nebo těch jeho podstatných prvků a rysu. Tady si myslím, že to je poměrně velký problém a ukazovalo se to i v těch minulých 20 letech, kdy ve skutečnosti roste míra nerovnosti v těch společnostech, kde se dlouhodobě prosadila myšlenka sociálního státu, a roste tam míra nerovnosti a narůstají problémy právě proto, že pod tlakem globalizace, pod tlakem změny charakteru kapitálu dochází k osekávání sociálního státu. Hovoří se o reformách sociálního státu, ale když se podíváme na většinu reforem, které byly realizovány v uplynulých letech, ve většině evropských zemí, tak jsou to reformy, které spíše směřují k tomu, aby se sociální stát zmenšil, aby se zmenšil rozsah přerozdělování, aby se zmenšil jeho vliv na společnost a podobu společnosti. Druhá poznámka, kterou bych chtěl říci na úvod této diskuse, je jeden úhel pohledu, který myslím není v naší společnosti docela tradiční, ale stojí za to, abychom se na sociální stát i z tohoto úhlu podívali. Mám na mysli myšlenku sociálního státu jako garanta individuální svobody, jako garanta možnosti člověka se během svého života určitým způsobem emancipovat. U nás se mluví o sociálním státu jako o někom, kdo by měl garantovat sociální jistoty, sociální jistoty získávají velmi často určitý pejorativní nádech, pak už se spíše mluví o sociálních dávkách, což už je téměř nadávka, bohužel, a dneska nemluvíme a nejsme schopni hovořit a vést debatu o sociálním státu z pohledu sociálního státu jako garanta individuální svobody - mám na mysli svobodu zaměstnance, který nemá šanci ve svém stávajícím zaměstnání na svůj další rozvoj, svobodu zaměstnance, který třeba pracuje za nepřijatelných podmínek, možnost změnit zaměstnavatele, aniž by to znamenalo životní nebo sociální katastrofu, mám na mysli garanci toho, že si člověk může dovolit mít děti, aniž by to pro jeho existenci znamenalo fatální ohrožení, mám na mysli možnost emancipovat se ve formě lepšího vzdělání ze sociálních poměrů, do kterých se člověk narodil. Tohle všechno znamená větší individuální svobodu, a o tom všem se velmi málo mluví právě v souvislosti se sociálním státem, který přitom je

11 schopen, pokud dobře efektivně funguje, velké části obyvatel právě tuto možnost emancipovat se od poměrů, do kterých se člověk narodil, a nějakým způsobem individuálně, pozitivně ovlivnit svůj osud, tak vlastně tuhle možnost moderní a funkční sociální stát lidem dává. Poslední poznámka se týká toho způsobu, jakým se dnes vede debata o sociálním státu. To, co říkal Jiří Pehe na začátku, že sociální stát je pod tlakem, je v jakési defenzivě a myslím si, že z pozice této defenzívy se velmi často vede také diskuse. Já myslím, že klíčové je, abychom si dokázali domyslet další rozvoj sociálního státu. Aby pojem reforma sociálního státu neznamenal jenom jeho likvidaci, osekávání, ale aby to znamenalo také další rozvoj do budoucna, abychom se podívali na to, jak sociální stát může vypadat v 21. století tak, aby byl udržitelný. To znamená být schopen formulovat pozitivní reformy sociálního státu, tak aby to znamenalo ne jeho zmenšování, ale jeho větší efektivitu, aby to znamenalo nikoliv privatizaci veřejných služeb, ale jejich lepší kvalitu, aby to znamenalo ne demontáž sociálního státu jako systému, který se podle mého názoru osvědčil, protože měl celou řadu pozitivních výsledků a má celou řadu pozitivních výsledků, ale aby to znamenalo další rozvoj sociálního státu, a tohle si myslím, že té debatě, kterou vedeme a kterou vedou i obhájci sociálního státu, hodně chybí - schopnost podívat se dopředu, představit si a navrhnout pozitivní reformy sociálního státu, které by šly tady tímto směrem. Děkuji. Jiří Pehe Já děkuji Bohuslavu Sobotkovi. Takže jenom zopakuji ty jeho základní teze systémová korupce jako jeden z nepřátel sociálního státu, průběžné deficity, určitý typ pragmatismu, tedy snaha přizpůsobovat se do nekonečna požadavkům na omezování sociálního státu a sociální stát jako garant určité individuální svobody a možnosti se emancipovat, dále potom spíše ten pohled dopředu, tzn. umět si představit, kam by sociální stát mohl směřovat. Protože naším dalším diskutujícím bude Pavel Mertlík, tak já bych možná jenom zmínil u té systémové korupce, že jsem nedávno někde četl, ačkoliv ta čísla se asi budou lišit podle

12 různých odhadů, že v České republice, kde se vydává zhruba 600 miliard korun ročně na státní zakázky, jich zhruba 100 miliard zmizí v předražování a systémové korupci, což samo o sobě si myslím by mohlo zaplatit bohatě i kdyby se podařilo jenom polovinu z těchto prostředků nějakým způsobem zachránit pro veřejný sektor, tak by mohl bohatě financovat, to co se třeba současná vláda snaží ušetřit na státních zaměstnancích. A další důležitá teze, předtím než bude mluvit ekonom, je, že si myslím, že problémem a ten souvisí s těmi deficity je určitý fenomén, který bychom mohli nazvat privatizace státu, tzn. globální kapitál de facto privatizuje ty moderní západní státy, tak, že prorůstá s těmi sociálními systémy, když potom tyto systémy začnou kolabovat ať už v podobě bankovnictví, nebo penzijních fondů, tak tento zprivatizovaný stát, ať chce nebo nechce, pokud nechce vyvolat velký sociální neklid nebo popřípadě bankrot nebo řetěz bankrotů, tak musí tyto společnosti sanovat, a to jsou samozřejmě obrovské náklady, které se vlastně z toho soukromého sektoru přenášejí na stát, který pak není schopen financovat ty sociální systémy. Takže jak už jsem řekl, naším dalším diskutujícím je Pavel Mertlík, který bude hovořit, jak mě předem upozornil, spíše z ekonomických pozic. Pavel Mertlík Děkuji, dobrý podvečer, budu se držet svého jaksi, své profese, alespoň v tom úvodním vystoupení, začal bych názvem té dnešní diskuse - ten zní Má ještě smysl sociální stát?, čili otázka potřebnosti sociálního státu, já si myslím, že tahle otázka je v podstatě mimo diskusi, stačí podívat se na statistické údaje o populaci jakékoli vyspělé země včetně České republiky, na to, jaká je struktura zdravotního stavu obyvatelstva, jaká je naděje dožití, jaký je podíl řekněme lidí v produktivním věku a lidí ve věku postproduktivním anebo preproduktivním apod. Myslím si, že kdo se podívá na tuto strukturu a byť v jednotlivých zemích ta data se liší, tak to zcela jasně ukazuje na to, že bez určité velmi výrazné míry přerozdělování důchodů a jiný nástroj efektivního přerozdělování důchodů než jaksi různé formy působení vlády opravdu neexistuje, tak by ty společnosti nemohly fungovat. Takže, myslím si, že ta otázka skutečně tak nestojí, a

13 sociální stát ano či ne, jsou tady dvě jiné otázky, té první bych se vyhnul, ale je klíčově důležitá, není ale bezprostředně ekonomická, to je otázka, jaký model sociálního státu zvolit. Podíváme-li se na soudobý svět tak vidíme velmi různorodé varianty, různé velikosti sociálního státu, což já osobně to slovo velikost v tomhle kontextu nemám rád, protože nejde zdaleka jenom o tu míru přerozdělování, kterou tu slovo velikost naznačuje a do značné míry jde také o ty techniky, o ty způsoby, jakým způsobem co vláda v oblasti sociální podporuje a to může mít velmi různorodé dopady, víme, že různé sociální státy jsou různě úspěšné v nápravě těch sociálních problémů a někdy je to tak, že i řekněme objemově menší sociální stát může mít lepší výsledky při použití vhodných forem sociální politiky, než některý z těch velkých sociálních států. Čili to je jedna věc, ale víc se domnívám tedy patří do jaksi pole působnosti sociologů a dalších disciplín než ekonomů, i když ty ekonomické aspekty té efektivnosti tam samozřejmě jsou taky. Druhá podstatná věc je ta, se kterou začal už Jiří Pehe na začátku a další se o tom zmínili, svět se velice dynamicky mění, nefunguje tady pouze globalizační tlak, funguje tady spousta dalších jevů, které jsou nové, nové přinejmenším v tom, že existují posledních 20 let, předtím neexistovaly nebo nebyly tak významné, nesmíme zapomenout na demografii a vím, že to je takové to nošení dříví do lesa nebo něco podobné, ale fakt je to, že prostě demografická struktura vyspělých společností dnes a třeba před 30, 40 lety je úplně odlišná a tak jak se rychle mění, tak ty sociální státy se tomu musí přizpůsobovat podobně jako skutečnostem, že vedle sociálních výdajů vzniká celá řada nových významných společenských výdajů mimo sociální sféru, které dřív neexistovaly, pro mě osobně na prvním místě to jsou výdaje ekologické, které zejména vývoj v poslední době naznačuje podle mého soudu, že jaksi podíl veřejných výdajů do této oblasti v budoucnosti bude muset být mnohem větší a bude v jistém slova smyslu konkurentem těch sociálních výdajů, přitom to jsou podobně potřebné věci. Čili to jsou všechno determinanty reforem sociálního státu a z tohohle pohledu bych chtěl říci, že se nedomnívám, že na ně existuje nějaký univerzální recept, prostě protože národní podmínky jednotlivých zemí se velice liší.

14 Já bych tady teď přešel do zcela takové praktické roviny situace v České republice, my často slýcháme o tom, jak u nás prudce rostou sociální výdaje, a že to je dlouhodobě ekonomicky neudržitelné, když se podíváme do statistiky a zejména do veřejných financí tedy, tak zjistíme, že tou největší položkou a také poměrně tedy dynamickou položkou veřejných výdajů v sociální oblasti v širokém slova smyslu, jsou penze, ať už starobní, invalidní, a ty další formy, vdovské, vdovecké apod. Nicméně když se podíváme na jakási absolutní čísla a srovnáme se se zahraničím, já myslím, že vzít Německo jako zemi nám blízkou v mnoha ohledech je vhodné, tak zjistíme, že dnešní veřejné výdaje České republiky na penze, na veřejné penze, jsou někde možná kolem 7 % HDP, v tom Německu je to kolem 13 %. Vysvětlení je jednoduché - česká populace rychle stárne, ale zároveň je pořád ještě relativně velmi mladá, alespoň v evropském srovnání a když se podíváme třeba na projekce typu těch projekcí, které používaly Bezděkovy komise apod., tak zjistíme, že jaksi obraz České republiky někde kolem roku 2050 je zhruba podobný z hlediska nároků na penzijní systém jako třeba v tom Německu dnes. Německo se nezdá, že by bylo zemí, která krachuje. Rozhodně není v situaci, kdy by tamní sociální výdaje nějakým zásadním negativním způsobem vytěsňovaly jiné veřejné výdaje, samozřejmě řeší spoustu problémů stejně jako každá jiná země, ale myslím si, že dobrým příkladem, že i tyto obtížné věci jsou při dobré administrativě a rozumné politice zvládnutelné. Abych zase přešel k nějakým číslům, Česká republika dnes má celkovou míru zdanění, čili tu takzvanou složenu daňovou kvótu někde kolem 35 %, což je poslední známý údaj, možná to bude o trošičku méně vlivem hospodářské krize, nicméně řekněme tedy mezi 33 a 35 procenty, Německo je někde těsně pod 39 % nebo na 39 % HDP, no a když si srovnáme tahle dvě čísla, tak vidíme, že ty sociální výdaje v České republice jsou relativně nižší než v tom Německu, a přesto je německá vláda schopna financovat spoustu veřejných služeb, počínaje kvalitou třeba sítě dopravní infrastruktury, kterou bychom si v České republice mohli nechat pouze zdát. Čili stručné shrnutí - to vše je řešitelné, pokud bude stát na výdajové straně svého státního rozpočtu postupovat rozumným způsobem, což znamená mimo jiné to, že ucpe všechny díry, kudy ty veřejné prostředky unikají bez jakéhokoli společenského přínosu a těch je bohužel

15 v České republice hodně. Nikdo Vám nedá recept na trvalou udržitelnost sociálního státu, ta prostě neexistuje, tak, jak se mění dynamicky společenské podmínky a my to jsme schopni jenom velmi omezeně prognózovat, každopádně ale na několik, řekněme na jednu generaci a déle, se ty věci alespoň ta demografie tedy dá docela dobře předvídat a na základě toho lze rozumným způsobem sociální stát nastavit a adaptovat jej tak, jak probíhá ten skutečný vývoj. Čili je to složité, ale rozhodně ne neřešitelné, po světě máme soustu dobrých příkladů, že to funguje. Děkuju. Jiří Pehe Děkuji panu Mertlíkovi za komparativní pohled, a také za to, že přinesl do diskuse například otázku demografie a závěrečné slovo na panelu dávám Jacquesovi Rupnikovi. Jacques Rupnik Děkuji za pozvání do této diskuse, musím říct, že nejsem ani ekonom, ani odborníkem na sociální stát, ale tudíž pár postřehů spíš z politické roviny. První otázka byla, zda sociální stát souvisí s demokracií a zvlášť tedy se sociálně demokratickou tradicí, zjednodušeně lze říct ano, ale třeba připomenout, že třeba sociální stát vymýšlel v 19. století Bismarck v Německu, ten byl první, který zaváděl sociální stát, samozřejmě pod tlakem určitých sociálních okolností a určitých politických sil, ale v Británii sociální stát je neodmyslitelný od dědictví Lorda Beverageho, Lord Beverage, který v roce 1942 prosadil svůj slavný dokument, který byl zakladatelem britského Wellfare State, Lord Beverage byl liberál, tudíž ano, myšlenka Wellfare State je tady spjata s evropskou sociální demokracií, která byla snad nejdůslednějším prosazovatelem této myšlenky, ale nebyla zdaleka jediným a to, co je možná důležité nebo málo známé v těchto končinách je, že myšlenka sociálního státu, nebo Wellfare State se stala součástí společného dědictví západní Evropy. V kontextu reakce na krizi 30. let, ale samozřejmě také v kontextu vymezení se vůči nebezpečí komunistických režimů na Východě a to bylo velice důležité jako podpora

16 západní demokracie, mít co nejširší sociální zázemí, nejširší sociální soudržnost těchto společností, čili v tomhle smyslu určitě neexistoval nějaký evropský návod na sociální stát, ale evropské státy, které se podílely na evropské integraci, na evropském snažení od začátku, měly jako společný jmenovatel, každý po svém různé varianty to byly, ale každý po svém měl tuto myšlenku sociální dimenze a tu sdíleli mimochodem sociální demokraté, kteří ji nejvíce prosazovali, ale také křesťanští demokraté, a proto se tomu říkalo sociálně tržní hospodářství. Čili v tomhle smyslu to je společné dědictví evropských demokracií poválečné doby, které bylo zpochybněno nejdřív v 80. letech náporem řekněme neokonzervativních nebo neoliberálních teorií, Reagan a Thatcher byli samozřejmě hlavními politickými vůdci tohoto hnutí, které v roce 1989 bylo jakousi zkratkou ztotožněno s porážkou komunismu, takže najednou tento model, který se prosazoval nejdřív v tom anglosaském světě nebo se snažil prosazovat najednou dostal globální dimenzi a vznikla tu ideologická zkratka, tento model, který byl tudíž nejefektivnější, který porazil komunismus, který byl tedy ztotožněn se svobodou, se může prosadit na celém světě. V tomhle kontextu se zapomnělo na tu poválečnou evropskou tradici, kterou jsem nejdřív zmínil. Vlastně po roce 1989 máme pak prodloužení této vlny, která začala v 80. letech, kde se svým způsobem setkaly nebo doplňovaly, aniž bych je ztotožňoval, političtí liberálové, ke kterým bych se hlásil, pro které bylo nejdůležitější demontáž, pardon, pro které demontáž totalitního státu znamenalo důraz na občanské svobody, na svobody lidská práva atd., čili tady ten aspekt a ekonomický liberalismus, ekonomičtí liberálové, kteří zase chtěli volný trh bez zábran a demontáž státu z těchto důvodů a tato dvojí demontáž z obou stran, politických i ekonomických liberálů, udělala ze státu hlavního nepřítele, se kterým je demontáž jako podmínka nové svobodné otevřené společnosti. Čili to byl kontext, ve kterém se to prosazovalo, kde mimochodem jakákoli debata o sociální dimenzi nemluvě o levici, neměla legitimitu. Teď v diskusi můžeme přijít na to, proč, samozřejmě není těžké přijít na to, proč, vlastně jediný, kdo měl tehdy legitimitu a také velice otevřeně mluvil o těchto věcech, byl Papež Jan Pavel II., ten od začátku hned od roku 1990 varoval, nejenom proti totalitě komunistické, ale musíme se také vyvarovat proti tomu druhému, překonali jsme materialismus historický, marxistický -

17 komunistický, a teď ale máme to druhé nebezpečí materialismus trhu a konzumní společnosti atd. Ale to byl jediný třeba v Polsku, to byl jediný přijatelný diskurs, který kritizoval tady ten triumf trhu bez bariér. Připomínám to protože samozřejmě když vzniká nový think-tank a klade otázky, co by mohla levice dělat, musíme si připomenout, proč se to nestalo dřív, že jo, ten kontext se samozřejmě měnil, ale to, co je také zajímavé, že v té české debatě se nejenom zapomnělo na tuhle evropskou tradici nebo evropské dědictví, které jsem velice stručně úvodem zmínil, ale zapomnělo se také na českou tradici, vždyť česká tradice v tomto oboru nešla zredukovat na tradici komunistickou nebo jenom státní diktatury, která mimochodem také dávala nějaké sociální vymoženosti, aby tím měla lepší kontrolu nad společností atd., tady existovala domácí tradice přeci - Masaryk napsal Českou otázku, důležité dílo, ale také napsal Otázku sociální, to byla jeho polemika s Marxem, kde on stavěl sociální otázku, podobně jak to zmínil Jiří Pehe, jako původně mravní otázku. Ta sociální dimenze vychází z mravního postoje a odvádí tu kritiku trhu nerovnosti a těch sociálních nešvarů od tohoto mravního postoje a to, že první republika měla svůj sociální stát také možná nedokonalý, ale také, na tuhle tradici včetně tradice sociální demokracie, která přeci jen - strana, která byla zlikvidovaná, teda sloučená v roce 1948, měla největší počet politických vězňů a nemohla být tudíž považovaná za součást toho komunistického dědictví, takže se zapomnělo na evropskou i na tu českou tradici nebo česká dědictví v tomto ohledu. Druhá věc, krize sociálního státu a co s tím, byla změna, tak se k tomu nemusím vracet, demografie, fiskální konkurence, Irsko je tedy unikátní příklad. Evropa zachraňuje bankrot Irska a zároveň ponechává Irsku 13procentní úrokové sazby, čili země, které mají 3krát tak velké daně z peněz daňových poplatníků dělají fond na záchranu země, která si hlídá 13procentní fiskální konkurenci, dokud tohle bude fungovat samozřejmě, bude myšlenka solidarity a evropské solidarity velice problematická. To, co je myslím zajímavé na dnešním kontextu, co se odehrálo během posledních řekněme 3 let, finanční krize, která vyvolá ekonomickou krizi, růst nezaměstnanosti, nevolnosti atd., a potom se to přelije do třetí fáze, ve které jsme teď to je krize státu. Ty samé finanční instituce, které byly zachráněny masivní intervencí

18 státu z veřejných peněz atd., se pak obrátí proti státu, protože vy jste zadlužení, jak to, že vy jste zadlužení? Prostě úžasný obrat - ti samí, co kritizovali pečovatelský stát, tedy peníze pro chudé abych tak řekl, žádali urgentní intervenci státu ve finanční krizi z peněz daňových poplatníků, tudíž pečovatelský stát pro bohaté - to nemá chybu, nebo přesněji řečeno má to obrovskou chybu (smích), teď se podívejte roli, kterou v tom všem hrají ty agentury, které mají posuzovat je tady mezi námi bankéř, tak ten to zná lépe, ale když vidím nejdřív Řecko, pak Irsko a Portugalsko, poslední věc, proč o tom mluvím, protože dnes ráno, než jsem letěl sem, slyším ve francouzském rozhlasem jak tyto agentury, už jsem zapomněl, která z těchto agentur, tvrdě zvýšila rizikovost Tunisu, padl diktátor a najednou bankéři říkají, ježíš, tak teď vám zvýšíme úrokové sazby, kéž by se vrátil Benalini. Čili myšlenka demokracie a trhu má souvislosti, ale které nejsou vždy tak samozřejmé, jako se někdy tady zdálo, jak se proti tomu bránit, nebo co s tím dělat, jenom stručně za prvé odmítat politiku strachu, prostě ten úžasný nátlak, který byl vytvořen, že teď jsou státy v krizi, státy už nemají, finanční trhy na ně tlačí, jestli nezkrouhnou sociální stát deficity atd., bude zle, levice znamená řecká cesta atd., vy to znáte lépe než kdokoli, to je problém celoevropský. Všude, kdo z toho nejvíce teď těží v Evropě, populistické pravicové nacionalistické strany s xenofobním nádechem, protože o co jde, kdo má nárok na ten pečovatelský stát mají přistěhovalci třeba nárok? Za jakých podmínek, kdo má nárok, stačí být na území dané země, abyste měli nárok na sociální péči, nebo zdravotní péči a ty všechny vymoženosti a tudíž ochrana pečovatelského státu může být věcí sociální demokracie, ale může být také věcí pravicových populistů, kteří řeknou, ne my chceme ty vymoženosti našeho sociálního státu jenom pro naše lidi, abych tak řekl, ale pak si musíme určit, kdo jsou ti naši lidé a už vidíte, jak to může být ošemetné, složité a možná politické velice nepříjemné. Zároveň - to s tím souvisí - odmítnout politiku zredukovanou na účetnictví, najednou veškerá opatření, veškerá politická debata, už se nediskutuje jestli je nějaké opatření dobré nebo špatné, jestli má dlouhodobé dopad ten a ten, nebo jaký má společenský dopad, jaký to má dopad na růst HDP, jaký to má dopad na zadluženost, či najednou zredukujete politiku na

19 účetnictví, a ten kdo vyhlásí největší škrty, vyhraje, tohle je řekl bych druhá a třetí, a to s tím samozřejmě souvisí, velice těžké v politice, to se snadno říká nám z akademického prostředí, ale vzdorovat politice urgentnosti, okamžitosti, my žijeme samozřejmě v moderním světě pod tlakem, kde na všechno se musí ustavičně reagovat, ten informační tlak, média atd., musíte jenom okamžitě reagovat na nějakou informaci nebo nějakou událost a samozřejmě když jde o události finančního charakteru, tak ta politika strachu a urgence s tím souvisí, Paulsonův plán, jsem tehdy byl v Americe, když ho ohlásili skoro 1000 miliard na záchranu bankovnictví, najednou Vám říkají, zhroutí se celý systém, jste v šoku, co můžete dělat, Paulsonův plán byl původně napsaný na 2,5 stránky, měl myslím asi 800 miliard, svěřte nám veškeré peníze my se o to postaráme. Jste v šoku? Máte strach? Svěřte nám to! Politika urgentní reakce, a to je velice nebezpečné, to, co se musíme snažit obhájit je velice těžké, je debata, čas, prostor, musí mít dopad těch opatření, která dnes v urgentní situaci krizové přijímáme téměř jako samozřejmost. Jak čas letí, tak jenom velice stručně, myslím jedna z těch otázek, které nám tady Jiří Pehe položil, nebo aspoň nám položil, když nám psal, když nás zval na tuto debatu, jak bránit tuto myšlenku sociálního státu, nebo stojí za to ji vůbec bránit, v 19. století bylo, že pravice hájila status quo a levice bývala stranou pohybu, teď vidím nebezpečí, že pravice se stala řekněme od 80. let stranou pohybu v transformaci, po roce 1989 samozřejmě to byla hnací síla ekonomické i politické transformace, bylo by velice problematické pro myšlenku sociálního státu, kdyby se stala obětí jenom jakéhosi konzervativního reflexu, konzervativního postoje, jakoby levice byla zredukovaná na to, že hájí nějaké sociální vymoženosti, a je to - všichni tuší, že je to jaksi ztracená bitva, ona ustupuje, ale aspoň to bude pomalejší, s nimi to bude pomalejší - něco takového, to by byla velice chybná, velice špatný postoj. Můžeme začít tím, třeba co nedělat, už jsem zmínil irskou záležitost, nemůžeme, pokud mluvíme o Evropě, zachraňovat z peněz daňových poplatníků - vytvářet fond solidarity pro lidi, kteří mají 3krát nižší daňovou sazbu než my, to je absurdní a že nebyli schopni to Irům říct a vysvětlit ve

20 chvíli, kdy jim teklo do bot, to je pro mě obrovskou záhadou. Druhá věc, například Česká republika měla svoje heslo na předsednictví EU - Evropa bez bariér no Evropa bez bariér, to zní dobře heslo, kdo si přeje bariéry, kdo chce stavět nějaké zdi nebo hranice, ano všichni jsme otevřeni, chceme otevřenou společnost, komunikovat atd., chceme být vstřícní, ale Evropa bez bariér, tzn. otevřená konkurenci s Čínou, s Indií, ve světové konkurenci, kde podmínky sociální, ekologické a jiné jsou úplně jiného rázu, vy konkurujete s Indií, kde pracují desetileté děti za dolar denně, ano snažte se konkurovat a pak se divíte, že neudržíte trhy a že najednou jste v deficitu a že najednou sociální stát praská ve švech, čili ta myšlenka Evropy bez bariér, Evropa možná musí tvrdě vyjednávat, my jsme pro otevřenou konkurenci, ale musí to být konkurence za podobných podmínek, nebo co nedělat, dám poslední příklad - Polsko dostává od Evropské unie 100 miliard euro v tomto rozpočtovém období, to není úplně zanedbatelné, no vyhlásí tender na dálnice, komu to dá Číně. Čili to dá to zemi, která má také staví dálnice, ale žádný tender tam nebude, i kdyby tam byl, tak žádná evropská společnost to nedostane. Čili ano - trh bez bariér, ano, ale za podmínek, kde všichni hrají stejnou roli. Téměř končím - udržíme jakýsi sociální stát nebo sociální myšlenku soudržnosti v naší společnosti, pokud budeme schopni tento systém reformovat, ty důvody byly zmíněny, jsou demografické, ekonomické, finanční, to je samozřejmě, pokud to neuděláme, pokud nebudeme schopni reformovat, budeme mít volbu mezi modelem čínským, kterým jsem zmínil, a modelem americkým. Ano, je i na nás, abychom - chceme-li tento systém, tento model obhájit, musíme ho reformovat, ale ta reforma nebo ty reformy, na to jsou odborníci v každé oblasti, v každém oboru, ať už je to zdravotnictví nebo tak, to je každý má na to jiný přístup, ale v podstatě můžete to prosadit i jako sociální demokraté nebo řekněme strany levého středu to můžeme prosadit jen za podmínky, že ta reforma bude spravedlivá nebo že bude přijata v kontextu jakési spravedlnosti, že budou mít lidi pocit, že to je fér ve společnosti - dám jenom 2 příklady, proč to v dnešním kontextu je velice těžké. První příklad z Washington Post, 28. prosince, velký článek o tom, co se stalo s bankovním sektorem po krizi. A v podstatě za poslední rok rekordní zisky, historicky, nikdy v historii nebyly zisky tohoto sektoru tak velké, jako byly za poslední rok, a že

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA DŮCHODOVÁ REFORMA VÝZVA I NEBEZPEČÍ SENÁT 24. března 2011 odborný seminář www.proalt.cz ZÁKLADNÍ TEZE ProAlt

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé Priority na období 2014 2019 Kdo jsme Jsme největším politickým uskupením v Evropě, zaujímáme středopravé politické názory. Jsme poslanecký klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. V co věříme

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

Refo f rmy m p ro lidi NE proti lidem Otev Ote ř v ete o i Kampaň ČMKOS

Refo f rmy m p ro lidi NE proti lidem Otev Ote ř v ete o i Kampaň ČMKOS Reformy y pro p lidi NE pproti lidem Otevřete oči Kampaň ČMKOS 6 lží Jaromíra DRÁBKA První lež Teorii, že privatizace povede ke zvýšení důchodů, prosazovala v polovině 90. let také Světová banka. Teorie

Více

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA Jiří Šteg, koordinátor KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012 www.proalt.cz Vývoj

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR)

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) M a r t i n Š t ě p á n e k MPSV, Odbor sociálního pojištění 20. března 2008 Eurocentrum Praha, Jungmanova 24, Praha1 Obsah přednášky Malé úvodní zamyšlení o důchodové

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu

Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu Ukončení II. pilíře a nastavení parametrů III. pilíře datum: 5. února 2015, 13:00 místo: Klub, budova MPSV Na Poříčním právu 1,

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora.

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. Co je podnikatelský plán? Specifikace podnikatelského plánu

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

Michal Richtr: Projekt prodává i logo

Michal Richtr: Projekt prodává i logo Michal Richtr: Projekt prodává i logo Author: SF / Petr Bým Published: 08.01.2009 Počátkem devadesátých let u nás firemní vizuální styl představoval cosi nového a neznámého. Dnes je už situace jiná, nicméně

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, Stanovisko zástupce Sdružení pro dopravní telematiku pro seminář Podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na téma Zkušenosti se zavedením mýta v ČR a na Slovensku Vážený pane předsedo, dámy

Více

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil,

jde nahoru a najednou se zhroutí. A to naprosto odporuje obecně přijímanému ekonomickému mainstreamu a jeho teoriím. Další věcí, kterou bych zmínil, R: Dá se čekat, že se krize podobné té současné budou i nadále objevovat? A že ekonomie jako vědní disciplína, respektive matematika, kterou používá, bude jedním z důvodů? D: Myslím si, že matematika vždy

Více

Informace pro budoucnost. Tomáš Ervín Dombrovský, LMC

Informace pro budoucnost. Tomáš Ervín Dombrovský, LMC Informace pro budoucnost Tomáš Ervín Dombrovský, LMC 1 milion registrovaných uživatelů Jobs.cz a Prace.cz 10.000 zaměstnavatelů V roce 2011: 133 tisíc pozic na plný pracovní úvazek z toho 27 tisíc míst

Více

Pozor, schod(ek)! Vyčíslení chybějících úspor na penzi Září 2010

Pozor, schod(ek)! Vyčíslení chybějících úspor na penzi Září 2010 Pozor, schod(ek)! Vyčíslení chybějících úspor na penzi Září 2010 Aviva v České republice Silná mezinárodní pojišťovací skupina Aviva se řadí k předním poskytovatelům životního a penzijního pojištění v

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU

PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU Brno International Business School PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU Milan Švácha KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2010 Publikace byla vydána

Více

KDO A KOLIK ODVÁDÍ DO SPOLEČNÉ KASY? ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ ZE ZAMĚSTNÁNÍ A PODNIKÁNÍ V ČESKÉM SYSTÉMU

KDO A KOLIK ODVÁDÍ DO SPOLEČNÉ KASY? ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ ZE ZAMĚSTNÁNÍ A PODNIKÁNÍ V ČESKÉM SYSTÉMU I N S T I T U T P R O D E M O K R A C I I A E K O N O M I C K O U A N A L Ý Z U projekt Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. KDO A KOLIK ODVÁDÍ DO SPOLEČNÉ KASY? ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ ZE ZAMĚSTNÁNÍ A PODNIKÁNÍ

Více

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE Markéta Hejlová OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Oficiální název: Řecká republika rozloha: 131 990 m 2 počet obyvatel: 10 787 960 hustota zalidnění: 81,75/m

Více

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia stínový

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Je zřejmé, že národohospodářské systémy evropských států se musí vyrovnat s velkými změnami. Ty vyplývají jednak z globalizace, čili rozšíření tržního hospodářství

Více

Hospodaření veřejných rozpočtů, daňové příjmy a moderní finanční řízení. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 2.

Hospodaření veřejných rozpočtů, daňové příjmy a moderní finanční řízení. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 2. Hospodaření veřejných rozpočtů, daňové příjmy a moderní finanční řízení Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 2. října 2013, Plzeň OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST ČR PŘEHLED

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Holandská reforma zdravotnictví

Holandská reforma zdravotnictví Holandská reforma zdravotnictví V souvislosti s reformou českého zdravotnictví se stále častěji hovoří o nizozemských reformách jako o možném zdroji inspirace. Jaká je tedy nizozemská reforma a oč v ní

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Investiční velkotrendy

Investiční velkotrendy Investiční velkotrendy Valuace Jiří Soustružník Duben 2012 Investiční velkotrendy: Valuace Základní investorova otázka (asi) zní: Jsou akcie levné, nebo drahé? Pokus o odpověď může být učiněn: Pohledem

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

ČESKÉ REPUBLIKY a SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÉ UKAZATELE

ČESKÉ REPUBLIKY a SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÉ UKAZATELE VYBRANÉ UKAZATELE SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY a MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Kapitoly: 1. Ekonomika 2. Zadluženost 3. Daně 4. Sociální systém 5. Zdravotnictví 6. Vzdělávání Plzeň únor 2011 zpracoval:

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení

Více

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium)

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Definice Jako failed state se označuje stát, jehož ústřední vláda je tak slabá nebo neefektivní, že její

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více