Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí na roky

Transkript

1 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí na roky

2 Obsah Proces komunitního plánování sociálních služeb PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V PODĚBRADECH A OKOLÍ Obecné informace - metodika tvorby plánu Stručný harmonogram hlavních kroků zpracování Komunitního plánu sociálních služeb města Poděbrady a okolí Popis jednotlivých cílových skupin Pracovní skupiny Definice pojmů používaných v sociálních službách a plánování sociálních služeb Analytická část ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Charakter města a okolí Obyvatelstvo DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA PODĚBRADY (OBDOBÍ ) Cíl demografické prognózy Demografická prognóza města Souhrnná charakteristika očekávaného vývoje složek populační reprodukce Vývoj celkového počtu obyvatel Změny věkové struktury Závěrečná poznámka SWOT ANALÝZY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA PODĚBRADY A JEHO OKOLÍ SWOT analýza zpracovaná Centrem pro komunitní práci střední Čechy SWOT analýza zpracovaná v rámci Strategického plánu města pro oblast sociálních a zdravotních služeb SWOT analýza - shrnutí REALIZOVANÉ VÝZKUMY PŘÍJEMCŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH POTŘEB Senioři kvantitativní výzkum Osoby se zdravotním postižením kvalitativní výzkum Osoby se zdravotním postižením kvantitativní výzkum Děti a mládež kvantitativní výzkum Rodiny s dětmi mladšími 18 let kvantitativní výzkum Osoby ohrožené sociálním vyloučením kvalitativní výzkum Návrhová část SPECIFICKÉ CÍLE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Společné specifické cíle a navrhovaná opatření pro všechny cílové skupiny Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu seniorů Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu zdravotně postižených Specifické cíle a navrhované opatření pro skupinu rodina, dětí a mládeže Specifické cíle a navrhované opatření pro skupinu ohrožených sociálním vyloučením POROVNÁNÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SE STRATEGICKÝM PLÁNEM

3 Úvodní slovo 3

4 Proces komunitního plánování sociálních služeb 1. PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V PODĚBRADECH A OKOLÍ 1.1. Obecné informace - metodika tvorby plánu Metodiku do jisté míry stanoví zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů spíše se však jedná o výčet typů subjektů, které mají být zapojeny do tvorby plánu rozvoje sociálních služeb. Není však stanovena míra a konkrétní způsob jejich zapojení. MPSV ČR nemá legislativní zmocnění pro vydání prováděcího předpisu pro tuto oblast. Jako výchozí je zpracovaná metodika plánování sociálních služeb. Tu lze pro plánování na místní úrovni beze zbytku použít. Komunitu lze definovat jako uskupení lidí, žijící v geograficky definované oblasti, mezi kterými existují vzájemné sociální vazby (příbuzenství, přátelství, známost, účast na společných aktivitách, apod.). Metoda komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) je jednou z metod, jak plánovat sociální služby v komunitách. Dokáže plánovat sociální služby tak, aby: 1. odpovídaly místním potřebám (místním specifikům, potřebám občanů); 2. byly poskytovány efektivně, tedy aby: a. byly podporovány pouze skutečně užitečné služby, b. prostředky (finanční, materiální a lidské zdroje) byly využívány účelně a cíleně, c. byly hledány nové zdroje pro zajištění potřebných sociálních služeb; 3. na plánování sociálních služeb participovali (nebo měli možnost participovat) všichni, kterých se to týká. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní: 1. zadavatel je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území, tj. obce případně kraje. Úkolem zadavatele je, aby svým občanům zajistil potřebné služby v co nejvyšší kvalitě a současně finančně dostupné; 2. poskytovatelé subjekty, které poskytují a nabízejí sociální služby bez ohledu na zřizovatele. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet své zařízení a poskytovat kvalitní sociální služby v souladu se svým posláním a rozvojovým plánem; 3. uživatelé osoby, kterým jsou poskytovány sociální služby z důvodu nepříznivé sociální situace, v níž se ocitly. 4

5 Zásady komunitního plánování sociálních služeb 1. potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí mít být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí; 2. veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány - zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a důležitou součást místní politiky; 3. priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb. Cíl komunitního plánování sociálních služeb 1. posilovat sociální soudržnost komunity; 2. podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. Přínos komunitního plánování pro obec 1. zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci; 2. podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální stránky; 3. umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití, zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám; 4. zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné. Výsledek komunitního plánování Výsledek komunitního plánování by měl být systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje efektivní využívání vynakládaných finančních prostředků. Metoda komunitního plánování sociálních služeb má tyto výhody a pozitivní dopady: 1. rozvoj sociálních služeb v souladu s potřebami uživatelů; 2. vytvoření realizovatelné koncepce rozvoje sociálních služeb; 3. společné hledání nových finančních, materiálních a lidských zdrojů pro zajištění sociálních služeb. 5

6 1.2. Stručný harmonogram hlavních kroků zpracování Komunitního plánu sociálních služeb města Poděbrady a okolí Komunitní plán sociálních služeb města Poděbrad a okolí vznikl z iniciativy občanů a vedení města Poděbrady. TERMÍN ČINNOST INFORMATIVNÍ SCHŮZKA KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ Základní informování o způsobu komunitního plánování podala krajská metodička pí. Šafránková Monitorování politické podpory projektu a zájmů cílových skupin INFORMATIVNÍ SCHŮZKA KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ Ustanovení pracovních skupin Stanovení úkolů pro další období JEDNÁNÍ č.1 PRACOVNÍ SKUPINY SENIOŘI Představení zúčastněných Představení definice komunitního plánování Představení každého účastníka a zodpovězení otázky: Co očekáváte od komunitního plánování sociálních služeb? Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání JEDNÁNÍ č. 1 PRACOVNÍ SKUPINY OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Představení zúčastněných Metodika zpracování KPSS Průběh procesu zpracování KPSS města Poděbrady, harmonogram prací Smysl, činnosti, kompetence a pravidla jednání Pracovní skupiny (PS) Komunikační strategie, doplnění cílových skupin/osob, návrhy na způsoby informování, doprovodné akce Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání 6

7 JEDNÁNÍ č. 1 PRACOVNÍ SKUPINY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ A OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM KOORDINAČNÍ SCHŮZKA Představení zúčastněných Metodika zpracování KPSS Průběh procesu zpracování KPSS města Poděbrady, harmonogram prací Smysl, činnosti, kompetence a pravidla jednání Pracovní skupiny (PS) Komunikační strategie, doplnění cílových skupin/osob, návrhy na způsoby informování, doprovodné akce Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání Účast: E. Třísková, J. Karbulková, J. Přibáň, Mgr. J. Jánská, PaedDr. K. Husová E. Třísková seznámila přítomné s výsledky jednání Zastupitelstva města o prodloužení přípravy Komunitního plánu města Poděbrady a okolí do Vedoucí PS prezentovali informace z jednání jednotlivých PS J. Karbulková informovala o navázané spolupráci s Centrem pro komunitní plánování, konkrétně s paní Mgr. Martinou Macurovou, a dalším postupu při práci PS dle jejich návrhu Projednání harmonogramu procesu KPSS termíny jednání PS Senioři Výstup: SWOT analýza viz. kap PS Osoby se zdrav. post. Výstup: SWOT analýza viz. kap PS Rodina, D, M / Osoby ohrožené soc. vyloučením Výstup: SWOT analýza viz. kap. 2 V průběhu roku 2009 Neformální schůzky poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb 1x měsíčně Dotazníková šetření PS Senioři Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření PS Osoby se zdrav. post. Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření PS Rodina, D, M / Osoby ohrožené soc. vyloučením Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření 7

8 1.3. Popis jednotlivých cílových skupin Senioři Stáří je přirozenou fází lidského života. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Každá živá buňka je naprogramovaná tak, že jednoho dne zestárne a zpomalí své procesy. Stáří a stárnutí nejsou pojmy totožné. Stárnutí je proces, jehož výsledkem je různý stupeň stáří. Lidé nestárnou stejně rychle dokonce jednotlivé orgány nestárnou souběžně.. Proto je možné se setkat s četnými individuálními odchylkami. Rozeznáváme stáří: - kalendářní určeno podle věkových skupin, rané stáří ve věku let, vlastní stáří od 75 let a více - biologické začíná mezi rokem života (začátek projevů příznaků s onemocněním vyššího věku) - demografické nejčastěji se dolní hranicí pokládá věk 60 nebo 65 let - psychické - sociální a další Je nutné poznamenat, že věk kalendářní nemusí odpovídat biologickému a vysoký věk kalendářní nemusí znamenat vysoký věk psychický či sociální. Senioři jako uživatelé sociálních služeb tvoří velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyžadující jakoukoliv sociální službu v terénu či v zařízení mají zcela jiné požadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku, než senioři, věnující se ještě s plným nasazením volno-časovým aktivitám seniorů. S vyšším věkem se však objevují specifické zdravotní a sociální problémy. U starších lidí se zvyšuje výskyt chronických onemocnění. Odhaduje se, že ve věku nad 85 let není prakticky nikdo bez nějaké chronické nemoci. Nejzávažnějším důsledkem nemocnosti starých lidí je snížení jejich soběstačnosti a tím následně i snížení kvality jejich života. Vysoká nemocnost a její následky vedou k vysoké potřebě a spotřebě ambulantní i ústavní zdravotní i sociální péče a potřebě pomoci druhé osoby. Staré osoby, které nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svého zdravotního stavu nebo svým životním podmínkám, můžeme považovat za rizikové. Světová zdravotnická organizace (WHO) vymezila několik skupin rizikových jedinců (a procentuální výskyt těchto faktorů u jedinců nad 60 let věku): 1. velmi staré osoby nad 80 let věku (12,4%) - (většina z nich vyžaduje intenzivní a zdravotní péči) 8

9 2. osaměle žijící jedinci (32,7%) - (jednočlenné domácnosti většinou ve staré zástavbě) 3. staré ženy, zejména osamělé a svobodné - (prostorově, emocionálně, bez kontaktů) 4. lidé umístění v ústavních zařízeních (7,1%) 5. izolovaní staří občané (1,8%) 6. bezdětní (16,0%) 7. lidé se závažným chorobami a vadami (11,1%) 8. páry, kdy jeden z partnerů (v některých případech oba) je vážně nemocen nebo handicapován (1,3%) a dále senioři v hmotné v nouzi, z důvodu nízkého příjmu U poměrně vysokého procenta osob nad 60 let věku dochází ke sdružování výše uvedených rizikových faktorů. Největšími problémy v životě starých osob se pak stávají jejich nesoběstačnost a osamělost. To může vést až ke vzniku závislosti starého člověka na okolí. Důsledky osamělosti lze zmírňovat udržováním společenských kontaktů, citlivým přístupem rodiny a veřejnosti a zajištěním potřebné pomoci. Podklad: Střednědobý plán sociálních služeb (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č /2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Senioři dne Poděbrady Osoby se zdravotním postižením Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdravotní postižení částečným nebo úplným omezením schopnosti vykonávat některou činnost či více činností. Je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Zdravotní postižení je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na jeho okolí značné nároky. Zdravotní postižení sebou vedle zdravotních a duševních potíží přináší mnohdy i sociální handicap., jelikož brání vykonávat některé aktivity což může vést až k sociálnímu vyloučení. Zdravotně postižení jsou bezesporu skupinou osob se specifickými potřebami. Skupina uživatelů sociálních služeb v pracovní skupině Osoby se zdravotním postižením, včetně mentálního postižení a duševního onemocnění tvoří velmi velkou nehomogenní skupinu, neboť osoby s různým druhem postižení mají zcela různé požadavky na sociální služby vzhledem ke svému druhu postižení či onemocnění. Cílem péče o občany se zdravotním postižením je nejen poskytovat potřebné zdravotní služby, sociální služby, příspěvek na péči, dávky, případně mimořádné 9

10 výhody, ale také pojatá v širším pojetí sociální práce zaměřená na zmírňování sociálních dopadů zdravotního postižení a odstraňování bariér, které osobám se zdravotním postižením ztěžují dosažení jejich občanských práv. Jejich integrace do společnosti předpokládá respektování specifických potřeb, vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a to ve všech aspektech občanského života. Z hlediska sociální pomoci lze následovně vymezit dle typu postižení: - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se smyslovým postižením (zrakové, sluchové) - osoby s duševním a psychickým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby s autismem - osoby s civilizačními chorobami Sociální služby pro tyto cílové skupiny je třeba řešit z pohledu jejich věku: děti, mládež, dospělí Osoby s duševním a psychickým postižením Cílovou skupinu tvoří lidé s duševním onemocněním (diagnostikovaným dle MKN10) a psychickým onemocněním, kteří nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psychosociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci, lidé (bez diagnózy duševní nemoci) s psychosociálními obtížemi a lidé v psychosociální krizi, tzn. lidé, kteří se ocitli v takové životní situaci, kdy jejich vlastní možnosti a schopnosti na řešení selhávají nebo jsou nedostatečné. Dle uvedené klasifikace zahrnujeme do skupiny osob s duševním onemocněním, osoby s touto diagnózou: - organická duševní porucha, včetně symptomatické (demence, delirium) - porucha vyvolaná účinkem psychoaktivních látek - schizofrenie, schizofrenní porucha a porucha s bludy - porucha nálady (afektivní porucha) - neurotická porucha, porucha vyvolaná stresem a somatoformní porucha - behaviorální syndrom spojený s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu jídla, neorganické poruchy spánku) - porucha osobnosti a chování Skupina osob s mentálním postižením zde zahrnuta není. Z poskytnutých podkladů obcí Středočeského kraje a z podkladů vytvořených na základě pohledů členů pracovní skupiny vyplynulo, že problematika této skupiny je odlišná a vyžaduje také odlišný přístup. Osoby s mentálním postižením Mentální retardace (mentální postižení) není nemoc, ale spíše stav, charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, který vzniká v průběhu raného vývoje jedince a může být provázen poruchami adaptace, to je nižší schopnost orientovat se v životním prostředí. Mentální postižení se může také projevovat nerovnoměrným vývojem, omezenou sociální přizpůsobivostí, omezenými komunikačními schopnostmi. 10

11 Lidé s mentálním postižením jsou schopni i přes své zdravotní znevýhodnění nabývat potřebné dovednosti, užívat je v praktickém životě a učit se dalším dovednostem. Proto je nezbytně nutné nabídnout osobám s mentálním postižením širokou nabídku služeb, tak aby měli možnost rozvíjet se. Hledání optimálního programu pro občany s mentálním postižením musí být individuální, s přihlédnutím ke specifickým potřebám. Program by měl podporovat integraci osob s postižením do běžného života společnosti. Tento proces musí být vzájemný, prospěšný a přínosný pro všechny zúčastněné. Mimo rozšiřování vědomostí a dovedností především praktického života je důležitá pomoc, kterou můžeme charakterizovat jako doprovázení životem, tj. pomoc a podpora v situaci, kterou v danou chvíli nemohou zcela sami zvládnout. Osoby s jiným zdravotním postižením (se zrakovým, sluchovým, kombinovaným a tělesným, s civilizačním onemocněním) Osoby se zrakovým postižením Cílovou skupinu tvoří občané s těžkým zrakovým postižením a někdy také s kombinovaným postižením. Podle odborných odhadů představuje tato skupina cca 1,5% populace. Osoby se sluchovým postižením Cílovou skupinou jsou osoby se sluchovým postižením (neslyšící a nedoslýchaví). Sluchové postižení může být dědičné nebo získané (po závažném onemocnění, např. zápal mozkových blan, aj.), je podmíněné životním stylem a také životním prostředím. Většina sluchově postižených osob má kombinované postižení. Osoby se sluchovým postižením jsou většinou osobami zdravotně znevýhodněnými či pobírajícími invalidní důchod částečný nebo plný. Zapojení do běžné společnosti je nesnadné a často vede ke stresu, psychické nestabilitě, podceňování vlastní osobnosti, aj. Osoby s kombinovaným a tělesným postižením Vytvoření přesné definice cílové skupiny je obtížné. Nelehké je zároveň určit přesný počet občanů, kteří spadají do níže uvedené skupiny. Neexistuje řádná, seriozní evidence těchto osob, o kterou by se dalo opřít. Cílovou skupinu, pro kterou je plán vytvářen, lze definovat následujícím způsobem: A. Občané jakéhokoliv věku s tělesným postižením mobilní a imobilní a s druhově vzniklými problémy. B. Občané jakéhokoliv věku, kteří mají kombinaci tělesného postižení (s mobilitou či mobilitou) s dalším postižením (poruchy smyslové, mentální, psychiatrické, autismus aj.), anebo občané s kombinací nejméně dvou handicapů uvedených v závorce a tato kombinace je natolik znevýhodňuje, že potřebují sociální služby. Občané s civilizačním onemocněním Cílová skupina občané s civilizačním onemocněním zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Jedná se převážně o osoby: kardiovaskulárním, 11

12 respiračním, poruchami látkové výměny, pohybového aparátu, neurologická onemocnění př. roztroušená skleróza, s následky po onkologickém onemocnění (po ablaci prsu a stomiky), Bechtěrevovou chorobou, rodiny s dětmi (0 18 let) a mládeže (18 26 let) s diagnózou Diabetes melitus I. Typu (cukrovka). Zastoupení má též skupina osob HIV pozitivních a nemocných AIDS (poskytovatel). Vesměs se jedná o osoby chronicky nemocné s poruchou autoimunitního systému, způsobenou dědičností, ale také životním prostředím. Většina ZP (80%) má kombinované postižení, s věkem, ale i mnohočetnými projevy dané choroby. Velká část osob této cílové skupiny žije v přímém ohrožení života, či s neustálými bolestmi, trpí chronickou nespavostí a je pod stálým psychickým tlakem. Lidé se vzdávají společenských i pracovních aktivit a strádají osaměním. Dlouho se vyrovnávají s diagnózou, rodinné vazby jsou často porušeny. U dětí je situace složitější v tom, že se o ně musí postarat rodiče (vzdělávání, kontroly u lékaře ). Onemocnění jsou v převážné části v současné době nevyléčitelné. Nejčastější projevy: poruchy hybnosti, vidění, trvalá únava, bolesti páteře, kloubů i svalových úponů, poruchy či omezení dýchání. Poruchy srdeční činnosti, postižení trávícího traktu, stres, dekompenzace diabetu, obtížné hojení ran, cévní komplikace, bolesti postižených orgánů či části těla. Podklad: Střednědobý plán sociálních služeb (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č /2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Osoby se zdravotním postižením ze dne Poděbrady 12

13 1.3.3 Rodina, děti a mládež Cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Je možné říci, že cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Je možné říci, že do této skupiny patří všechny rodiny s dětmi na území Středočeského kraje, včetně dětí a mládeže žijící mimo rodinu. Poskytovatelé sociálních služeb určených pro vydefinovanou cílovou skupinu zároveň poskytují i služby určené mladým dospělým, ve věku let. Rodina je základní organická jednotka společnosti. Jde o skupinu dvou a více osob žijících spolu v jedné domácnosti, která je spojena manželskými, pokrevními či adoptivními svazky. Dítě: Základ právního postavení dítěte vychází ze Zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, který upravuje zásadní vztahy mezi rodiči a dětmi. Pro účely jednotlivých oblastí se dítě vymezuje odlišně např. pro účely Zákona o sociálně - právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. se dítětem rozumí nezletilá osoba, tj. osoba ve věku do 18 let nebo pro účely Zákona o státní sociální podpoře se za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku za určitých podmínek, atd. Nezletilí: Dle 8 Občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům), vzniká v plném rozsahu zletilostí, které se nabývá dovršením 18. roku věku. Z hlediska trestního a přestupkového práva je zletilostí dosaženo dovršením 15. roku věku. (V současné době se uvažuje o snížení věkové hranice pro trestní odpovědnost.) Mládež: Nejde o vymezenou kategorii právně. Jde o osoby od 18 do 26 let. Mladiství: Užívá se v trestním právu pro věkovou skupinu 15 až 18 let. Výše charakterizovaná cílová skupina je skupinou se zcela specifickými potřebami, které je nutné řešit specifickou sociální péčí. Budoucnost společnosti záleží především na tom, jakým způsobem bude zacházeno právě s nejmladší generací. Podklad: Střednědobý plán sociálních služeb (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č /2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ze dne Poděbrady 13

14 1.3.4 Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílovou skupinu pracovní skupina definovala následujícím způsobem: Jde o poměrně širokou vnitřně strukturovanou skupinu osob, do které zahrnuje následující kategorie osob: - osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody - osoby proti kterým je vedeno trestní stíhání - osoby ohrožené trestnou činností - osoby, jejichž způsob života a životní návyky vedou ke konfliktu se společností o osoby bez přístřeší o osoby živící se prostitucí - oběti násilí a trestných činů - osoby závislé na alkoholu či jiných návykových toxikomániích a závislostech (tuto cílovou skupinu řeší samostatně ustanovená pracovní skupina) - osoby žijící v sociálně vyloučených romských lokalitách - osoby zletilé po ukončení ústavní výchovy (DD, diagnostické ústavy ) a pěstounské péče - osoby žijící v náhradní rodinné / pěstounské péči a jejich rodiny - osoby a rodiny ovlivněné okamžitou nebo dlouhodobou krizovou situací - zákonný zástupce samoživitel - osoby s mentálním postižením - osoby s problémovou adaptací Dále: - dlouhodobě nezaměstnaní - etnické menšiny - skupina migrantů a uprchlíků Podklad: Střednědobý plán sociálních služeb (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č /2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ze dne Poděbrady 14

15 1.4. Pracovní skupiny Před zahájením procesu byly stanoveny tři cílové skupiny: Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Osoby se zdravotním postižením Senioři Pracovní skupiny pracovaly na stanovení návrhu prioritních oblastí, na jejich rozpracování do opatření a aktivit a případném vytipovávání realizátoru. V průběhu procesu, se jednání pracovních skupin účastnili tito členové: Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení E. Třísková Vedení města ředitelka CSZS, 2. místostarostka Mgr. J. Strunzová OSVZ MěÚ vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví J. Rysová OSVZ MěÚ kurátor N. Serbusová OSVZ MěÚ OSPOD PaedDr. K. Husová Komise sociálně-právní předsedkyně komise ochrana dětí MěÚ Mgr.Z. Urbánková Poradna pro rodinu, ředitelka manželství a mezilidské vztahy G. Kaucká Občanská poradna zaměstnanec Nymburk, Poradenské centrum pro oběti násilí a trestných činů P. Plaček, DiS. K-centrum Nymburk - jednatel o.s. Semiramis o.s. Mgr. L. Adamkovičová Rodina a dítě, o.s. - Mateřské centrum Poděbrady člen rady o.s. Mgr. E. Píšová DDM Symfonie ředitelka PhDr. A. Vaňátková Pedagogicko - psychologická poradna Nymburk Mgr. D. Marková Pedagogicko - psychologická poradna Nymburk ředitelka psycholog J. Karbulková Koordinátor jednání 15

16 Osoby se zdravotním postižením Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení E. Třísková Vedení města ředitelka CSZS, 2. místostarostka Mgr. J. Strunzová OSVZ MěÚ vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. M. Müllerová OSVZ MěÚ odbor sociálních věcí - dávky pro zdr. postižené J. Přibáň Centrum sociálních a zástupce ředitele zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. P. Pistor Diakonie ČCE ředitel střediska D. Šlemínová Luxor Poděbrady sociální pracovnice M. Nováková OV STP Nymburk předsedkyně místní org. M. Müller Domov Mladá, poskytovatel sociálních služeb ředitel P. Hněvsová Handicap centrum Srdce, o.p.s. zaměstnanec Mgr. M. Šmíd Speciální domov mládeže SPMP Chotěšice manager V. Křičková, DiS. Fokus Mladá Boleslav vedoucí Nymburk I. Tomková SPCCH Poděbrady předsedkyně o.s. K. Kánská Parkinson o.s. předsedkyně o.s. Mgr. J. Jánská Roska o.s. M. Adamcová Domov seniorů Luxor rehabilitační pracovník D. Voříšková Nemocnice Městec geriatr Králové J. Karbulková Koordinátor jednání 16

17 Senioři Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení E. Třísková Vedení města ředitelka CSZS, 2. místostarostka Mgr. J. Strunzová OSVZ MěÚ vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví Mgr. M. Müllerová OSVZ MěÚ Odbor sociálních věcí - dávky pro zdr. postižené J. Přibáň Centrum sociálních a zástupce ředitele zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. B. Major Svaz diabetiků člen místní skupiny P. Pistor Diakonie ČCE ředitel střediska Ing. Jaroslava Kabelková Svaz diabetiků předsedkyně míst.org. CSc. H. Bacílková ČČK člen M. Sixtová klub Žižkovák neformální vedoucí M. Nováková OV STP Nymburk předsedkyně místní org. D. Voříšková Nemocnice Městec Králové sociální pracovník I. Tomková SPCCH Poděbrady předsedkyně míst.org. MUDr. I. Proxová Lékař Z. Waltersteinová Klub důchodců předsedkyně míst.org. Mgr. Jiří Hendrich Domov Na Zámku, ředitel poskytovatel sociálních služeb M. Honzíková Domov Rožďalovice, ředitelka poskytovatel sociálních služeb Mgr. Jaromír Novák Domov seniorů Luxor ředitel J. Karbulková Koordinátor jednání 17

18 1.5. Definice pojmů používaných v sociálních službách a plánování sociálních služeb Základní typy sociálních služeb Základní druhy sociálních služeb jsou: A) sociální poradenství B) služby sociální péče C) služby sociální prevence. Základní formy poskytování sociálních služeb: Sociální služby mohou být poskytovány formou ambulantní, terénní nebo pobytovou. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí Základní typy zařízení (institucí) poskytujících sociální služby Sociální služby jsou poskytovány v následujících typech zařízení: (Bližší charakteristiku jednotlivých zařízení, soubor služeb, které poskytují, formu poskytování služeb a skupinu osob, pro které jsou služby jednotlivých zařízení určeny, uvádíme dále.) a) centra denních služeb b) denní stacionáře c) týdenní stacionáře d) domovy pro osoby se zdravotním postižením e) domovy pro seniory f) domovy se zvláštním režimem g) chráněné bydlení h) azylové domy i) domy na půl cesty j) zařízení pro krizovou pomoc k) nízkoprahová denní centra l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 18

19 m) noclehárny n) terapeutické komunity o) sociální poradny p) sociálně terapeutické dílny q) centra sociálně rehabilitačních služeb r) pracoviště rané péče Bližší charakteristika jednotlivých druhů sociálních služeb, resp. zařízení poskytujících sociální služby A. Sociální poradenství Zahrnuje a) základní sociální poradenství b) odborné sociální poradenství Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Odborné sociální poradenství obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. B. Služby sociální péče Služby sociální péče pomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. a) Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění 19

20 stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. b) Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. c) Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystaveným stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv, ochráněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. d) Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a pomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. e) Podpora samostatného bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. f) Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní 20

21 osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. g) Centra denních služeb V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. h) Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. ch) Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro poskytnutí osobní hygieny, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. i) Domovy pro osoby se zdravotním postižením V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 21

22 j) Domovy pro seniory V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytování ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu., zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. k) Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, osobám s Alzheimerovou chorobou, osobám se stařeckou či jiným typem demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. l) Chráněné bydlení Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. m) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 22

23 C. Služby sociální prevence Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou sociálním vyloučením potencionálně ohroženy z důvodu krizové sociální situace, nebo pro jejich životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. a) Raná péče Raná péče je terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. b) Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: telefonickou krizovou pomoc, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. c) Tlumočnické služby Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. d) Azylové domy Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. e) Domy na půl cesty Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským 23

24 prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. f) Kontaktní centra Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. g) Krizová pomoc Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu 26), je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí. V tomto případě je součástí služby koordinace pomoci poskytované orgány veřejné správy a dalšími právnickými a fyzickými osobami osobě ohrožené útokem. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. h) Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. i) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let věku ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. j) Noclehárny Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí přenocování. 24

25 k) Služby následné péče Služby následné péče jsou terénní služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislých na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Služba obsahuje tyto základní činnosti. Sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. l) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. m) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. n) Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. o) Terapeutické komunity Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 25

26 p) Terénní programy Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. r) Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností,posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samotný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potencionálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba poskytována formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle výše jmenovaných základních činností následující služby: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Podmínky poskytování sociálních služeb Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. V případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. Podání písemné žádosti o registraci, bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby (podrobně viz zákon o sociálních službách), zajištění hygienických podmínek, jsou-li služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb, do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb. Podmínkou registrace je mimo jiné dodržovat standardy kvality sociálních služeb. Tyto standardy mohou být průběžně kontrolovány tzv. inspektory kvality sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu je 26