Tereza Paulová (MŽP): V prioritní ose 4 jednoznačně vedou množstvím projektů sběrné dvory.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tereza Paulová (MŽP): V prioritní ose 4 jednoznačně vedou množstvím projektů sběrné dvory."

Transkript

1 Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 10 I PROSINEC 2009 I zdarma I Tereza Paulová, Odbor odpadů MŽP: 4. prosince 2009 byla vyhlášena XV. výzva OPŽP pro poskytnutí podpory na realizaci zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Text výzvy najdete na STR. 20 a téma odpady na STR. 6. Tereza Paulová (MŽP): V prioritní ose 4 jednoznačně vedou množstvím projektů sběrné dvory. SFŽP ČR v regionech Krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR pro Moravskoslezský kraj sídlí v centru Ostravy. A kde jinde než zde, v oblasti se silnou ekologickou zátěží, je pobočka fondu více na svém místě. STR. 12 Ukázková spolupráce na Šumavě Kvůli velkému zájmu o téma Šumava z minulého vydání Priority se k problematice národního parku vracíme rozhovorem s ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Františkem Krejčím. STR. 15 ODPADY Ekologické vzdělávání v Krkonoších V druhé polovině 20. století byla završena dlouholetá snaha uchovat přírodní bohatství hor před stále tvrdšími a bezohlednějšími lidskými zásahy. 17. května 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem a během let se aktivity národního parku postupně rozrůstaly. Mezi nejčerstvější novinky patří projekt centra environmentálního vzdělávání. STR. 16 XVI. výzva byla vyhlášena Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR vyhlašují již XVI. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí. Tato výzva je určena pro projekty na zateplování veřejných budov. V rámci prioritní osy 3 se jedná již o pátou výzvu. STR října se uskutečnilo jednání Ladislava Mika, tehdy ještě ministra životního prostředí, se zástupci Hospodářské komory ČR, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR. Tématem schůzky byly odpady, legislativa pro tuto oblast a připravované výzvy OPŽP. Účastníků jednání jsme se bezprostředně po schůzce zeptali, jaké mají na tuto problematiku názory. Například Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory České republiky, tvrdí: Na jednání s ministrem Mikem si velmi cením, že bylo otevřené, pan ministr vnímal nové věci, naslouchal poznatkům, které nejsou vždy známé. STRANA 8 Kam odtékají zisky? Česká pobočka Transparency International vydala publikaci věnovanou privatizaci vodohospodářských společností. Studie má název Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky? STR. 28

2 2 AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, v tomto vydání Priority jsme jako hlavní téma zvolili odpady a jejich spojitost s Operačním programem Životní prostředí. Bylo by klišé, kdybych zmínil okřídlenou nerudovskou otázku, IVO HORVÁTH šéfredaktor ale i to, jak je problematika odpadů věčná. Nicméně i v této oblasti nastávají a budou nastávat změny. Střetávají se různé názory, probíhají diskuse jedné jsme byli svědky i my. Mluvili jsme s účastníky jednání dnes již bývalého ministra Ladislava Mika a zástupců hospodářské komory, asociace krajů i svazu měst a obcí. V rámci hlavního tématu přinášíme i jejich názory. Pokud nečtete Prioritu v elektronické, k přírodě šetrnější podobě na webu opzp.cz (kde jsou mimochodem k dispozici i všechna starší vydání našeho časopisu), doufáme, že náš titul, včetně tohoto odpadového vydání, archivujete. A jestli ne, přesto, i když nás to mrzí, věříme, že Priorita po přečtení skončí alespoň ve tříděném odpadu, pochopitelně až poté, co si ji přečte co možná nejvíce čtenářů zajímavých témat je více než dost. V tomto vydání přinášíme také rozhovor s ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Františkem Krejčím. Z dalšího textu se dozvíte, jaké má plány KRNAP a jakou má tento významný národní park historii. V rozhovoru s vedoucí Odboru komunikace SFŽP ČR Lenkou Brandtovou se dočtete o rozvojové spolupráci fondu ve Vietnamu i o samotné asijské zemi jako takové. Nechybějí ani další pravidelné rubriky včetně té, v které přinášíme inspiraci ze zahraničí. Tentokrát jsme se vypravili do francouzského Nantes. To bylo v polském Krakově koncem října vyhlášeno vítězem evropských cen CIVITAS pro města s nejekologičtějším dopravním systémem v Evropské unii. Po více než dvouletém fungování Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) bylo k 18. listopadu 2009 v rámci tohoto operačního programu schváleno celkem projektů. Od začátku programového období bylo dle MMR v České republice dokončeno projektů financovaných z fondů EU v celkové hodnotě 18,3 miliardy korun. Jen za poslední měsíc počet dokončených projektů vzrostl více než dvojnásobně. Nejvíce dokončených projektů eviduje Operační program Životní prostředí. Celkové náklady na projekty OPŽP dosáhly korun. Celkové způsobilé výdaje pak u těchto projektů činily korun. Podpora z evropských fondů, konkrétně Fondu soudružnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, 30. listopadu 2009 jmenoval prezident Václav Klaus do čela Ministerstva životního prostředí Jana Dusíka. Vzhledem k tomu, že na Ministerstvu životního prostředí pracuji v různých funkcích již jedenáct let, mám o potřebách a prioritách úřadu docela dobrou představu. V tuto dobu je prvořadé neztratit vůči světu pozici v procesu vyjednávání o Kjótském protokolu, kterou jsme získali během našeho předsednictví EU, a aktivně pomáhat při nastávajících jednáních v dánské Kodani k dosažení co nejlepšího výsledku. Také bych rád dokončil již nastartované legislativní procesy a přijetí některých zákonů, např. zákona o ovzduší, a tezí zákona o odpadech. Budu usilovat o pokračování věcného stylu na jednáních vlády a o potvrzení vnímání Ministerstva životního prostředí jako konstruktivního a věcného partnera, říká nový ministr životního prostředí Jan Dusík. Jsem rád, že se vedení MŽP ujímá člověk, který úřad dobře zná a který se zde z pozice prvního náměstka aktivně podílel nejen na práci a jednáních s evropskými institucemi, ale i na přípravě všech zákonů, a bude moci v resortu ihned pokračovat v započaté práci, hodnotí jmenování svého nástupce odcházející ministr životního prostředí Ladislav Miko. Dva roky OP Životní prostředí, je na čase bilancovat Částky převedené na účty příjemců podpory k (v Kč) Prioritní osa Jan Dusík jmenován ministrem životního prostředí JUDr. Jan Dusík, M. Sc., se narodil v Plzni. V letech studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2001 obhájil titul JUDr. V letech absolvoval studia oboru Změny a management životního prostředí na univerzitě v Oxfordu. Právě zde získal titul M. Sc., doktora věd. Počet žádosti o proplacení Proplaceno celkem 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Celkem Jan Dusík přebírá funkci ministra ŽP z rukou odcházejícího ministra Ladislava Mika. dosáhla korun, celková schválená výše podpory ze zdrojů EU a prostředků SFŽP ČR tak již dosáhla korun. Oba programy, jak Operační program životní prostředí, tak Zelená úsporám, jsou mimořádnými stimuly české ekonomiky. Jsou to investice do zelené ekonomiky, zaměstnanosti, úspor energií a lepšího životního prostředí, které musíme vyžít. Bude na mém nástupci zajistit kontinuální pozitivní vývoj v čerpání dotací, říká ministr životního prostředí Ladislav Miko. O čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí zaznamenáváme trvale rostoucí zájem. Do budoucna chceme ještě více zjednodušit a zpřehlednit administraci při žádání o dotace z OPŽP, dodává ředitel SFŽP ČR Petr Štěpánek. OPŽP je jediným operačním programem, který od počátku nabízí průběžné financování na faktury neuhrazené dodavatelům, čímž jednoznačně přispívá k protikrizovým opatřením. V rámci OPŽP je nastaven systém tzv. modifikovaného ex-ante financování, což umožňuje financovat průběžně. Příjemce může předkládat faktury neuhrazené dodavatelům, a to každý měsíc, a fond mu garantuje zaslání finančních prostředků v lhůtě do 30 dnů. Nejedná se tedy o financování ukončených etap. V objemu proplacených prostředků se tato skutečnost samozřejmě projevuje, nicméně výši proplacených prostředků ovlivňuje investorská a projektová připravenost zejména v prioritní ose 1, kde je maximum schválených prostředků. Nejvíce schválených projektů bylo v oblasti podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry, přesto u této oblasti podpory zbývá alokace k vyčerpání podpory stále ještě 55 procent. Absolutně nejvyšší částka podpory plynula do zlepšení kvality pitné vody (oblast podpory ), kde bylo schváleno 301 projektů, jejichž celkové náklady činily miliard korun. Všechny dosud schválené projekty přispějí k naplnění směrnice Evropské komise 91/271/ES, o čištění městských odpadních vod. Třetí nejvýznamnější oblastí podpory, co se týká výše celkových nákladů na projekty, byla oblast zkvalitnění nakládání s odpady (oblast podpory 4.1), kde bylo schváleno 392 projektů, přičemž celkové náklady na ně dosáhly korun. Po dvou letech fungování Operačního programu Životní prostředí tak zbývá k rozdělení 67 procent z alokovaných peněz programu, což je korun. Celkové alokace prostředků v Operačním programu Životní prostředí činí korun. Řídící výbor OP Životní prostředí navrhnul ke schválení 617 projektů Z 1186 podaných žádostí bylo 617 doporučeno ke schválení. Požadovaná výše dotace těchto projektů činí téměř 4,6 mld. korun. Nejvíce projektů bylo podáno v XI. výzvě v oblasti realizace úspor energie. Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí na svém zasedání dodatečně projednal dva vodohospodářské projekty (prioritní osa 1) podané v rámci VII. výzvy a zabýval se projekty prioritní osy 3 podanými v X. a XI. výzvě. Celková požadovaná dotace dvou vodohospodářských projektů navržených ministrovi ke schválení dosahuje částky téměř 133 mil. korun, při celkových nákladech 187 mil. korun a celkových uznatelných nákladech bezmála 148 mil. korun. X. a XI. výzva byly věnované obnovitelným zdrojům energie V desáté výzvě bylo Státním fondem životního prostředí ČR přijato 152 projektů v oblasti podpory 3.1 (výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla, elektřiny, případně kombinace obojího), z nichž bylo výborem 80 doporučeno ke schválení. Celkové náklady doporučených projektů dosahují výše téměř 850 mil. korun, s celkovými uznatelnými náklady přesahujícími 686 milionů korun a s požadovanou výší dotace přes 342 mil. korun. V podoblasti podpory 3.2 (realizace úspor energie) bylo přijato 77 žádostí o dotaci, z nichž bylo navrženo na schválení 34 s celkovými náklady ve výši 311 mil. korun, celkovými uznatelnými náklady přesahujícími 223 mil. korun a požadovanou výší dotace přesahující 201 mil. korun. V jedenácté výzvě SFŽP ČR v oblasti podpory 3.1 (výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla, elektřiny, případně kombinace obojího) přijal 5 projektů, z nichž 4 řídící výbor navrhnul na schválení. Požadovaná výše dotace těchto čtyř projektů dosahuje necelých 58 mil. korun, celkové náklady činí 80 mil. korun a celkové uznatelné náklady téměř 65 mil. korun. Nejvíce žádostí přišlo v oblasti realizace úspor energie Největší zájem byl o oblast realizace úspor energie (podoblast podpory 3.2). V ní bylo v XI. výzvě přijato 952 žádostí. Z nich se 497 dočkalo doporučení ke schválení. Výše požadované dotace dosahuje téměř 3,9 mld. korun, s celkovými náklady překračujícími 8,3 mld. korun a s celkovými uznatelnými náklady dosahujícími téměř 4,5 mld. korun. AKTUALITY ECHO E-PRTR na internetu Na internetu je od dostupný evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR). Registr poskytuje přístup k informacím o únicích a přenosech znečišťujících látek, které byly ohlášeny z více než 24 tisíc provozoven sídlících ve všech členských zemí EU, Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. E-PRTR byl zřízen v roce 2006 a nahradil evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER). V E-PRTR je sledováno 65 činností, 91 látek (skleníkové plyny, ostatní plyny, těžké kovy, pesticidy, organické chlorované látky atd.) a přenosy množství odpadů. Česká republika za první ohlašovací rok 2007 dodala do E-PRTR údaje o 617 provozovnách. Další údaje za rok 2008 budou do E-PRTR předávány členksými zeměmi do konce března Podrobné informace: Bioporofit pro MŽP Společnost Bioprofit zpracovala v červenci 2009 pro Ministerstvo životního prostředí studii týkající se potenciálu rozvoje výstavby linek mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) komunálních odpadů (KO) v České republice. Studie byla součástí přípravy podkladů pro výzvu na podporu zařízení pro využití komunálních odpadů v rámci OPŽP, prioritní osy 4, a vychází především z výsledků využití MBÚ komunálních odpadů v Německu a Rakousku, provedeného vlastního šetření a analýzy situace v České republice. Ceny Emas Evropská komise koncem listopadu ocenila evropské organizace za vynikající environmentální management. Každoročně udělované ceny evropského systému řízení podniků a auditu jsou posuzovány z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), vyznamenávají a propagují osvědčené metody řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Letos bylo na ocenění nominováno dvaatřicet organizací z dvanácti evropských zemí. Mezi nominovanými byl například zemědělský podnik sdružující pěstitele oliv, společnost na recyklaci skla a hotel. Za Českou republiku byl nominován podnik Zlínstav a Ministerstvo životního prostředí. 3

3 4 Ministerstvo životního prostředí České republiky Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí JAKUB KAŠPAR tiskový mluvčí MŽP Prezident republiky Václav Klaus 27. října 2009 nepodepsal novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Krok prezidenta Klause je velice nešťastný a vystavuje republiku vážnému riziku prohry sporu s Evropskou komisí a velmi citelným finančním sankcím. Pevně věřím, že poslanecká sněmovna prezidentovo veto přehlasuje, reagoval ministr životního prostředí Ladislav Miko. Novela byla přitom nutnou reakcí na řízení, které vede Evropská komise proti České republice již od roku 2006 kvůli nesouladu stávajícího zákona o EIA s evropskou legislativou. V současné době není česká právní úprava v plném souladu s příslušnou evropskou směrnicí, neboť v potřebném rozsahu negarantuje přístup k soudní ochraně pro všechny subjekty uvedené ve směrnici. Novela tento nedostatek napravuje a výslovně uvádí, že proběhne-li posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), pak ten, kdo je součástí tzv. dotčené veřejnosti podle směrnice, má právo podat proti konečnému rozhodnutí žalobu k soudu, a to i pokud v konkrétním případě nebudou splněny všechny podmínky účasti v příslušném správním řízení (například územní řízení podle stavebního zákona nebo řízení o stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona) podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předpokladem k tomuto postupu je samozřejmě fakt, že daný subjekt aktivně vystupoval v procesu EIA, tudíž podal včasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku k dokumentům, které se v rámci procesu EIA zpracovávají. Do Kodaně s novou politikou ochrany klimatu JAN DUSÍK ministr životního prostředí Emise skleníkových plynů v Evropské unii by se měly do roku 2050 snížit o % ve srovnání s rokem Stanovení globálních cílů snížení emisí oxidu uhličitého z mezinárodní letecké a námořní dopravy a postup pro nakládání s emisními kredity po roce 2012 to jsou nejdůležitější výstupy posledního jednání ministrů životního prostředí EU, které se konalo koncem října v Lucemburku. Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, kolik prostředků z pokladny EU budeme dávat na financování ochrany klimatu v rozvojových zemích. Kontroverze budí především způsob, jak tento závazek bude rozdělen mezi členské země: zda podle počtu vypouštěných emisí, či podle výše hrubého domácího produktu. Ať už tak či onak, zásadní bylo, aby Evropská unie na klimatickém summitu v Kodani vystoupila s jednotným a silným hlasem. Ministerstvo životního prostředí České republiky Klíčový rok Evropa se přijetím klimatickoenergetického balíčku v březnu 2008 stala lídrem procesu směřujícího k budoucí globální dohodě o snižování vypouštění emisí, která se bude vyjednávat letos v prosinci na summitu OSN v dánské Kodani. Rok 2009 byl z hlediska mezinárodního vyjednávání o ochraně klimatu klíčový. I ČR může významně přispět do debaty o budoucnosti boje s klimatickými změnami, a to nejen zapojením se do důležitých předkodaňských jednání (což bylo zvláště intenzivní během našeho evropského předsednictví), ale i příležitostí do světa vyslat jednoznačný pozitivní signál přijetím nového koncepčního dokumentu Politika ochrany klimatu ČR. Cílem Politiky ochrany klimatu České republiky, kterou představilo Ministerstvo životního prostředí, je snížit tuzemské emise skleníkových plynů o 20 % mezi roky 2005 a Možností, jak toho dosáhnout, je celá řada: úspory energie, vyšší podíl domácích obnovitelných zdrojů a plynu, retrofity stávajících elektráren, modernizace průmyslových technologií, efektivnější nakládání s odpady, obměna vozového parku, šetrnější zemědělství a lesnictví. Snižování emisí Politika ochrany klimatu ČR představuje program propracovaných opatření, jež sníží emise i dovoz paliv, posílí energetickou bezpečnost, budou stimulovat domácí průmysl a nastartují inovace. Snižování emisí přinese nejen lepší životní prostředí, ale rovněž konkurenceschopnější ekonomiku a nová pracovní místa. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR nedávno předložilo Státní energetickou koncepci. Obsahuje škálu možností na využití dostupných energetických zdrojů včetně výstavby nových jaderných zdrojů a rozšíření těžby uranu, ale také revoluční prolomení těžebních limitů uhlí v severních Čechách. Politika ochrany klimatu se snaží do debaty nad tímto návrhem vnést nový pohled, založený na nízkouhlíkové energetice a ekonomice obecně. Nabízí možnosti, jak současně posílit energetickou bezpečnost, ale zároveň maximálně ochránit přírodní bohatství. Je třeba, aby nad oběma koncepčními dokumenty nyní proběhla odborná debata. Výstupem by měl být vyvážený konsensus. Zleva ředitel Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, dnes již bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a ministr životního prostředí Jan Dusík při zahájení kampaně OSN Šance pro klima v České republice. Méně škodlivých emisí Probíhající změny klimatu si sice možná v každodenním životě neuvědomujeme a je obtížné jim přiřknout jednotlivé důsledky počasí (povodně, sucha, vichřice, vlny veder apod.). Na druhou stranu je zřejmé, že přijetí opatření proti změnám klimatu i v České republice přinese také další efekty: vedle uhlíkových emisí ubude škodlivých emisí klasických znečišťujících látek, úspory energie znamenají úspory finančních prostředků. V úvahách o tom, zda má smysl dělat něco proti změně klimatu, je třeba pohledu nejen ze vzdálených tichomořských ostrovů, jejichž obyvatelé utíkají před zaplavením, ale i z Česka lepší lidské zdraví díky snížení znečištění ovzduší, krajina méně zjizvená těžbou uhlí i nižší účty za energie. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo veřejnou zakázku na propagační kampaň na podporu obnovitelných zdrojů energie pro státní správu a veřejnost projekt Podpůrné akce k navýšení absorpční kapacity opatření 3.1 Operačního programu Životní prostředí (podpora výroby elektřiny a tepla z OZE). Veškeré informace a zadávací dokumentaci najdete na Efektivní a finančně přiměřené RUT BÍZKOVÁ náměstkyně ministra Ministerstvo životního prostředí Každý rok na podzim Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě zprávu o stavu životního prostředí v ČR. V letošní zprávě není žádné zvláštní překvapení ve stavu našeho prostředí, ve kterém žijeme, je stále několik problémů. Jedním z nich je, že stále většina komunálních odpadů končí na skládkách. Od poloviny devadesátých let, kdy byly uzavřeny všechny nezabezpečené skládky, nemůžeme říci, že skládky jsou nějakým výrazným rizikem pro životní prostředí a lidské zdraví. Nejsou, a ve srovnání s řadou jiných zemí můžeme být na stav tohoto sektoru hospodářství docela hrdí. Problematické však je, že na nich končí mnoho 5 KOMENTÁŘE Dotace SFŽP ČR pomáhají stavebnictví VÁCLAV MATYÁŠ prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Články časopisu Priorita, které jsou tematicky zaměřené na Operační program Životní prostředí a občas i na program Zelená úsporám, shrnují možnosti, jaké oba tyto programy nabízejí stavebnictví. Není jich málo. V současné době, kdy ekonomická krize má dopady i na náš obor, je to dobrá zpráva. Zejména sektor pozemního stavitelství silně pociťuje zužující se prostor v zakázce a v meziročním srovnání vykazuje pokles o více než 12 %. Uvážíme-li, že právě cenných druhotných surovin, které mohly být znova využity, bioodpad, který mohl být užitečným kompostem, a místo toho je na skládce zdrojem metanu a jiných skleníkových plynů, a další složky, které se mohly spálit, protože obsahují stejné množství energie jako hnědé uhlí. Operační program Životní prostředí, konkrétně prioritní osa 4, má napomoci zlepšení nakládání s odpady. Z tohoto zdroje Od poloviny devadesátých let, kdy byly uzavřeny všechny nezabezpečené skládky, nemůžeme říci, že skládky jsou nějakým výrazným rizikem pro životní prostředí a lidské zdraví. byly podpořeny sběrné dvory, zařízení pro sběr a nakládání s odpady, bioplynové stanice, třídicí linky a další. V současnosti dochází také na energetické využití odpadů. v tomto odvětví stavebnictví pracuje více než 80 % pracovníků a také většina živnostníků, je zřejmé, že se tento fakt promítá výrazně i do zaměstnanosti. Finanční prostředky z OPŽP i z programu Zelená úsporám mohou zmírnit následky krize a napomoci výrazným způsobem k udržení a vytváření V Prioritě jsem poprvé zaznamenal nový výraz green jobs zelená pracovní místa, tedy taková, která jsou spojená s ochranou životního prostředí. dostatku pracovních příležitostí. V Prioritě jsem poprvé zaznamenal nový výraz green jobs zelená pracovní místa, tedy taková, která jsou spojená s ochranou životního prostředí. Patří do nich samozřejmě i výstavba jako neoddělitelná součást naplňování investičních programů. K tomu rozhodně přispějí oba programy, které byly nastartovány. Největší podíl na jejich realizaci bude mít stavebnictví. Vyplývá to nejen z našich zkušeností, zcela exaktně to rovněž prokazuje publikovaná tabulka. Pozitivní je, že stavby jsou takového charakteru, že jejich Došlo k úpravě nařízení vlády k plánu odpadového hospodářství, v implementačním dokumentu operačního programu byla odstraněna hranice 50 mil. korun pro jeden projekt, protože projekty na mechanickobiologickou úpravu odpadů a energetické využití odpadů jsou relativně hodně drahé a padesátimilionová podpora by pro ně byla nedostatečná. V nejbližších několika měsících bychom měli mít představu, kolik takových projektů se reálně připravuje a kolik se jich uskuteční do konce roku 2015, kdy operační program končí. O míře podpory jednotlivých typů projektů se vede živá diskuse. Je velice důležité podpořit projekty tak, abychom v budoucnosti měli v Česku kvalitní, efektivní a finančně přiměřené odpadové hospodářství. Zní to jako fráze, a přitom je za těmi několika slovy schován dlouhý epický příběh odpadů v Čechách K jeho jednotlivým kapitolám se v Prioritě budeme vracet. potencionálními dodavateli jsou především regionální malé a střední firmy. Významným podílem na nich budou participovat také výrobci stavebních materiálů a jistě budou také příležitostí k uplatnění nových technologií. Nejen jako stavbař, ale i jako občan jsem velmi spokojen, že část OPŽP je zaměřena na výstavbu čistíren odpadních vod. Velmi chválím ty, kteří dokázali zajistit, že o podporu při jejich stavbě mohou požádat i menší obce. Také program Zelená úsporám přináší hned několik pozitiv: snížení energetické náročnosti budov, nižší spotřebu energie, ale také pracovní příležitosti. Plně souhlasím se slovy náměstkyně ministra Rut Bízkové, citovanými časopisem Priorita, že investice do rekonstrukce budov je jednoznačně rozumnější a pro stát výhodnější řešení nežli šrotovné. Tento názor jsme prosazovali při předkládání našich námětů na zmírnění krize již v závěru roku Příznivější podmínky, které byly pro program nastaveny, by měly rozšířit okruh zájemců. Velmi optimisticky hovoří čísla, která doprovázejí komentáře k oběma programům. Co k nim dodat? Rozhodně přání, aby se rychle připravovaly dobré projekty, aby se zrychlilo jejich projednávání, aby se na spolufinancování podílely také banky ochotné poskytovat úvěry. Pak by se dotace podařilo čerpat a stavebnictví by z nich mělo zajištěno nejen 16,5 mld. korun, ale také bezmála 10 tisíc pracovních míst.

4 6 TÉMA PRIORITY TÉMA PRIORITY 7 Zájem o podporu na projekty zkvalitnění nakládání s odpady stále roste V rámci prioritní osy 4 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady, byly vyhlášeny již tři výzvy pro podávání žádostí o poskytnutí podpory. graf č. 1 Množství podaných žádostí v uskečněných výzvách oblasti podpory 4.1 I. výzva V. výzva XI. výzva graf č. 2 Přehled schválených žádostí v rámci I. a V. výzvy pro oblast podpory 4.1 mil. Kč I. výzva Celková cena projektů Celkové uznatelné náklady Podpora FS V. výzva TEREZA PAULOVÁ Ministerstvo životního prostředí Na zlepšení odpadového hospodářství České republiky byla zaměřena hned první výzva programu, která byla otevřena od do , další v pořadí pak pátá ( až ) a jedenáctá (3. 8. až ). Trend rostoucího zájmu o dotace v oblasti podpory 4.1 v průběhu programového období můžeme vidět v grafu č. 1. Jedenáctá výzva je zatím v procesu akceptace žádostí. Předběžně však lze konstatovat, že vzhledem k přibližně 620 podaným žádostem a k omezení výzvy alokací 1,5 mld. korun bohužel velká část projektů už na dotaci nedosáhne. Výsledky realizovaných výzev V první výzvě bylo schváleno více jak 140 žádostí o podporu, ve výzvě páté již přes 260. Úspěšnost podaných žádostí se v oblasti podpory 4.1 pohybuje na úrovni 80 %. Celková výše podpory z Fondu soudržnosti (FS) za obě vyhodnocené výzvy dosáhne více jak 3,8 mld. eur. Výši celkových uznatelných nákladů a celkové ceny projektů ukazuje graf č. 2. Zájem v krajích Počet schválených žádostí doručených na jednotlivá krajská pracoviště SFŽP ČR (I. a V. výzva) uvádí graf č. 3. Nejvíce projektů za podpory OPŽP bude realizováno v Jihomoravském, Středočeském a Zlínském kraji. V grafu č. 4 pak můžeme vidět, kolik prostředků celkem bude potřeba vynaložit na realizaci těchto projektů a jakou měrou se na nich podílejí evropské prostředky Fondu soudržnosti. Nejvíce evropských peněz na odpadářské projekty směřuje do Jihomoravského a Zlínského kraje. graf č. 3 Počet projektů v krajích Praha Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Jihomoravský graf č. 4 Výše čerpání podpory v krajích mil. Kč Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Celková cena projektů Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Zastoupení příjemců podpory z podnikatelské sféry v oblasti podpory 4.1 OPŽP je významné. Pouze asi o dvě desítky více bylo žadatelů z řad veřejných subjektů, z toho 14 svazků obcí. Olomoucký Pardubický Plzeňský Vyšší zastoupení žadatelů z řad podnikatelů oproti veřejnému sektoru je nejvýraznější ve Středočeském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Situaci zobrazuje graf č. 5. Výzva pro projekty MBÚ, úpravy kotlů a zařízení na energetické využití odpadů 4. prosince byla vyhlášena XV. výzva OPŽP otevírající možnost podávání žádostí o poskytnutí podpory na realizaci zařízení na energetické využití komunálního odpadu (EVO) a zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) včetně navazujících projektů úpravy kotlů pro splnění podmínek spoluspalování odpadů. Samotné znění výzvy najdete na str. 21. Podpora FS Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Podrobněji na str. 18 v rubrice Envidata. Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský graf č. 5 Počet projektů v krajích podle typu žadatele Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Na co se nejvíc žádá? Z hlediska množství jednotlivých typů projektů jednoznačně vedou sběrné dvory. Schválena k realizaci byla takřka stovka projektů na toto zkvalitnění infrastruktury obcí, a to ve všech regionech České republiky. Nejvíce sběrných dvorů bude vybudováno nebo dovybaveno na území Jihomoravského a Plzeňského kraje. Pro znázornění jejich vysokého zastoupení jsou sběrné dvory v grafu č. 6 vyčleněny zvlášť, přestože spadají do kategorie systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady stejně jako systémy pro separaci a svoz odpadů a bioodpadů, překladiště a sklady KO a systémy pro separaci nebezpečných složek komunálních a zdravotnických odpadů. Do kategorie ostatní zařízení jsou řazeny projekty na využívání odpadů, zejména na třídění Olomoucký Pardubický Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Plzeňský veřejný subjekt podnikatelský subjekt svazek obcí graf č. 6 Celkový počet projektů dle typu Sběrné dvory Systém odděleného odběru Ostatní zařízení Rekultivace skládek Kombinace a recyklaci, jako jsou třídičky odpadů i s navazujícími technologiemi, úpravny odpadů, zařízení pro energetické využití zdravotnických odpadů, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, kompostárny a bioplynové stanice. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady řeší přes 100 projektů, z nich 40 se týká vybudování či dovybavení kompostáren, 8 projektů řeší bioplynové stanice zpracovávající bioodpad (min. 20 % vstupu) a zbývající projekty jsou zaměřeny na separaci a svoz bioodpadů. Kategorie rekultivace skládek zahrnuje projekty na rekultivace starých skládek (provozované před účinností zákona č. 238/1991 Sb.) a na odstranění nepovolených skládek (ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech). Pátý sloupeček uvádí počet projektů, které jsou kombinací předcházejících typů. A dál? Vyhlášení další výzvy pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory na individuální projekty (tj. do 25 mil. eur) v oblasti podpory 4.1 je podle harmonogramu výzev předběžně plánováno na srpen a září Výsledky XI. výzvy O konečných výsledcích XI. výzvy budou žadatelé informováni začátkem března, kdy po ukončení akceptace (konec listopadu 2009) a hodnocení žádostí (konec ledna 2010) budou projekty projednány Řídícím výborem OPŽP a následně schváleny řídícím orgánem (konec února 2010). ECHO Návrh zákona o ovzduší Ministerstvo životního prostředí rozeslalo k připomínkám návrh nového zákona o ochraně ovzduší. Ačkoliv se v mnoha aspektech ovzduší zlepšilo, podle ministra životního prostředí Ladislava Mika je značná část populace vystavována nadlimitním koncentracím prachových částic (PM10 a PM2,5) a benzo(a)pyrenu. Tyto emise pocházejí zejména z vytápění domácností a silniční dopravy (z každého z těchto zdrojů zhruba 30 % celkových emisí jemného prachu). Kvůli neplnění limitů pro prachové částice dokonce Evropská komise zahájila s ČR řízení. Návrh nového zákona je jedním z kroků k nápravě situace. Zákon je rovněž třeba zjednodušit. Je evidentní, že současný složitý zákon již k vyšší kvalitě ovzduší nepovede, uvedl ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Jan Kužel. Itálie opět bojuje s odpadem Na 50 obcí v provincii Palermo na Sicílii je zavaleno odpadky a v některých městech se starostové rozhodli kvůli krizi s odpadem zavřít školy. V provincii není dost skládek a mnohé z existujících jsou nepoužitelné. Obyvatelé odpadky proto pálí. Deník La Repubblica napsal, že v provincii Palermo stávkují nepřetržitě popeláři z firmy Coinres, která má finanční problémy a již několik měsíců nevyplácí mzdy. Tato firma však není jediná z těch, které v regionu odpad sváží. EP o klimatických změnách Klimatické změny a finance, tato dvě témata byla v čele zájmu diskuse, která se 10. listopadu odehrála v Evropském parlamentu ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Předsedkyně výboru Anni Podimata z Řecka upozornila na potřebu zajistit udržitelné životní podmínky na planetě pro budoucí generace. Jednou z hlavních otázek, o níž se v okruhu poslanců a odborníků jednalo, byl odhad dopadu, který budou mít klimatické změny na přístup k nerostnému bohatství a s tím související rozmach regionálních konfliktů. 3. prosince na tuto debatu navázala rozsáhlá rozprava o budoucnosti klimatických změn a dostupnosti potravin.

5 8 TÉMA PRIORITY Třídíme díky entusiasmu komunální sféry 27. října se uskutečnilo jednání Ladislava Mika, tehdy ještě ministra životního prostředí, se zástupci Hospodářské komory ČR, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR. Tématem schůzky byly odpady, legislativa pro tuto oblast a připravované výzvy OPŽP. Účastníků jednání jsme se bezprostředně po schůzce zeptali, jaké mají na tuto problematiku názory. Pavel Bartoš viceprezident Hospodářské komory ČR Na jednání s ministrem Mikem si velmi cením, že bylo otevřené, pan ministr vnímal nové věci, naslouchal poznatkům, které nejsou vždy známé. Velmi se mi líbil názor, že je potřeba problematiku vnímat komplexně. Například v oblasti odpadních vod je nejhorší situace ve velkých aglomeracích, kde jsou společné čistírny odpadních vod pro obytné čtvrti i pro průmyslové podniky. Jestli se do vod dostanou zbytky jídla prostřednictvím drtičů kuchyňských odpadů, tak jsou automaticky kontaminovány nebezpečnými složkami z průmyslu, čímž nastává obrovský problém. Navíc ten, kdo odpadní vody znečišťuje více, nemá vyšší poplatky. Hospodářská komora trvá na tom, aby byl zákon o odpadech co nejjednodušší a aby v něm nebyly záležitosti, které tam být nemusejí. Oceňujeme, že dnes jsou ze zákona o odpadech vyjmuty obalové odpady. Přáli bychom si, aby podobným způsobem byly ze zákona vyjmuty i další věci, jako zpětné odběry použitých výrobků. Hospodářská komora má také problém s řetězcem výrobek použitý výrobek odpad surovina. Tento řetězec je složitý, má řadu překážek. Myslíme si, že zbytečnou tvrdostí legislativy narůstá velké množství odpadů. Co se například týče zemědělství, nechápu, proč hnůj má být klasifikován jako odpad. Podobných věcí je celá řada. Těch položek na seznamu odpadů je zbytečně mnoho a způsobuje to problémy. Debata s ministrem Mikem byla dobrá zejména v tom, že jsme se shodli na potřebě stejných podmínek pro všechny. Aby vize nového zákona byla postavena na reálném základě, aby řešení odpadové problematiky bylo komplexní. Blíží se doba hodnocení některých příslibů, které jsme dali při vstupu do Evropské unie. Jedním z nich je například omezení odvozu biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Problematické je také odkanalizování obcí. Naší společnou snahou, kterou ministr podpořil, je vyvarovat se nepříjemností při hodnocení. Přál bych si, aby spolupráce s Ministerstvem životního prostředí fungovala v podobném duchu i nadále, i za dalších ministrů. Za konstruktivní rovněž na tomto jednání považuji spolupráci hospodářské komory se svazem měst a obcí i asociací krajů. Pavel Drahovzal legislativně-právní oddělení Svazu měst a obcí ČR Musím říci, že komunikace s Ministerstvem životního prostředí ve věci problematiky nakládání s odpady se velmi zlepšila. My z komunální sféry chceme věřit tomu, že se celá záležitost dotáhne do zdárného konce a odpadové hospodářství bude fungovat stabilně v horizontu delšího časového úseku. Vilém Žák technický poradce v oblasti životního prostředí Například v oblasti třídění obalových plastů je ČR na prvním místě v Evropě. A stalo se tak díky neuvěřitelnému entusiasmu komunální sféry starostů obcí, kteří v recyklování viděli cestu, jak uspořit výdaje na odpadové hospodářství obce. Ze zákona je původcem komunálního odpadu obec, a starostové proto logicky začali podporovat systém třídění. Svůj podíl má také organizace EKO-KOM. Ta systém třídění odpadů organizuje. A zařizuje vše, co souvisí s odběrem recyklovaných materiálů. Úspěšné byly také všemožné kampaně podporující třídění, díky kterým své názory na třídění přehodnotila zejména střední generace. Po rodině a zdraví mají lidé ve svém žebříčku hodnot většinou jako další v pořadí životní prostředí. Dan Jiránek primátor Kladna Myslím, že v oblasti odpadů udělala Česká republika chybu už během přístupových rozhovorů k EU. Řadu věcí máme nastavenou podobně jako Bulharsko, které slíbilo, že bude sbírat 4 kilogramy elektronických přístrojů na hlavu ročně. Takové množství elektroniky se tam však ani neprodá, sběr takového množství elektronického odpadu je proto vyloučený. V ČR je silné chalupářské a zahrádkářské hnutí. S nejrůznějšími výrobky se u nás zachází velmi šetrně, doba životnosti se prodlužuje, například elektromotory z různých vysloužilých zařízení našly uplatnění v amatérsky vyrobených sekačkách a podobně. Recyklovat proto stejné množství odpadu jako v západní Evropě není možné. Měli bychom proto být Evropskou unií odměňováni za to, že bráníme vzniku odpadu. Pokud mám mluvit za Kladno, kde jsem primátorem, své problémy s odpady pochopitelně máme. Například se nemohu smířit s tím, že mé dítě platí za oběd ve školní jídelně 15 korun, a když jej neodebere, tak se za likvidaci zbytků platí čtyřicet korun. Jedna věc je, jak nakládat s biologickým a kuchyňským odpadem. Chtěli bychom proto realizovat projekt, který by řešil otázku, jak nakládat s kuchyňskými a biologickými odpady. Možná by řešení mohlo obsahovat i energetické využití. Vše je však úzce spjato s legislativou, která něco takového zatím neumožňuje. Pokud podle dnes platných zákonů tento odpad roztřídím, tak se jedna část stane nebezpečnou. Od chystané legislativy proto v tomto směru očekávám změnu k lepšímu. Naše zařízení by mělo mít rozpočet asi 200 milionů korun, mohli bychom spolupracovat s Letištěm Praha, které je také velkým producentem bioodpadu. IVO HORVÁTH TÉMA PRIORITY Odpady zůstávají důležitým tématem Petr Stejskal je vedoucím oddělení II, Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání Státního fondu životního prostředí ČR. Jeho oddělení má na starosti podporu projektů týkajících se nakládání s odpady. V následujícím rozhovoru Petr Stejskal mluví nejen o elektroodpadech, ale i o tom, jaká je celková situace v nakládání s odpady v České republice. Koncem září byl ukončen příjem žádostí pro nově vyhlášenou jedenáctou výzvu v rámci OPŽP. Právě v těchto dnech probíhá formální kontrola a hodnocení žádostí. Jak to ovlivňuje chod vašeho oddělení? Jaký je zájem ze strany žadatelů? Na našem odboru se problematice nakládání s odpady věnují dvě oddělení. Zájem o tuto oblast byl vždy velký, má dokonce vzrůstající tendenci. Doposud byly v oblasti nakládání s odpady a sanace starých ekologických zátěží v prioritní ose 4 vyhlášeny k předkládání žádostí o dotaci na projekty čtyři výzvy I., V., XI. a XV. V první výzvě bylo akceptováno 154 žádostí, v páté výzvě 292 žádostí. U jedenácté výzvy OPŽP, zatím konečná akceptace hotova není. Bylo však přijato přes 570 písemných žádostí. S jakými druhy projektů se na vás žadatelé o podporu nejčastěji obracejí? Nejčastěji je žádáno na výstavbu a vybavení sběrných dvorů či kompostáren a na rozšíření či zavedení systémů odděleného sběru a svozu odpadů. Ne tak četné, možná i proto, že jsou investičně velmi náročné, jsou projekty na vybudování bioplynových stanic nebo samotné sanace starých ekologických zátěží. Jsou naopak nějaké druhy projektů, které jsou spíše mimo zájem? Každý žádá o dotaci na projekt, který bude jednou stejně potřeba zrealizovat, anebo podle oboru, ve kterém podniká nebo chce podnikat. Situace se řídí jak povinnostmi danými legislativou správního celku, obce či města, tak trhem. Dle mého názoru jsou projekty mimo zájem žadatelů spíše nepotřebné. Jakou pomoc může Státní fond životního prostředí ČR nabídnout v oblasti elektroodpadů? V rámci OPŽP je možné dovybavit či vybudovat zařízení na likvidaci elektroodpadů, často provozovaná chráněnými dílnami. Takových projektů je však jen málo. V případě žádosti o dotaci na výstavbu sběrného dvora je podmínkou, aby sběrný dvůr obsahoval zabezpečené místo k zajištění zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení. Pokud bychom se měli bavit obecněji, jak vy osobně vnímáte kulturu nakládání s odpady v České republice? Obecně známá je skutečnost vysokého procenta třídění odpadů v ČR. Třídění je však nutné i nadále podporovat a rozšiřovat, aby nebylo zmařeno dlouholeté úsilí a investice směrované do této oblasti nešly vniveč. Odpadové hospodářství však nemá stanovené legislativní požadavky, bez kterých se nedá plánovat většina projektů. Čeká se na nový zákon o odpadech, který by měl mimo jiné určit i nové poplatky a pravidla skládkování, bez nichž lze jen těžko předvídat provozní náklady jednotlivých záměrů v odpadovém hospodářství, a proto i určovat jejich návratnost či konkurenceschopnost na trhu. Vraťme se ke Státnímu fondu životního prostředí ČR. Máte za to, že v povědomí společnosti je v souvislosti s odpady dostatečně zapsán? Otázka zní, zda je jeho nabídka podpory dostatečně využívána. Na odpadech se i v minulých letech všechny prostředky bez problému vyčerpaly a určitě tomu bude i v rámci OPŽP. Navíc PO 4 je připravována na podporu projektů výstavby zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů a výstavby zařízení pro energetické využití odpadů, což jsou velmi nákladné projekty. Obecné povědomí o PO 4 je dle mého názoru dostačující. Pravidla PO 4 jsou prezentována nejen SFŽP ČR v rámci odborně zaměřených konferencí či veletrhů, k osvětě zároveň přispívají i konzultanti, projektanti či jiní zpracovatelé záměrů v oblasti odpadového hospodářství. Bavme se chvíli o konkrétních žadatelích. Kolik procent jich se svou žádostí uspěje, kolik naopak ne? Doposud bylo procento úspěšnosti vysoké, protože uspěl téměř každý projekt, který byl dobře zpracovaný a splňoval veškerá pravidla a podmínky SFŽP ČR. U jedenácté výzvy už tomu bylo jinak. Z důvodu šetření prostředků, aby vystačily na celé plánovací období OPŽP, byly alokace Fondu soudržnosti pro jedenáctou výzvu stanoveny na 1,5 miliardy korun na sanace starých ekologických zátěží a 1,5 miliardy korun na projekty nakládání s odpady. U projektů nakládání s odpady je alokace pro pokrytí předložených žádostí nedostatečná, a proto předpokládám vysoké procento neúspěšných projektů. Číslo se však neodvážím odhadovat. Jaké jsou nejzávažnější chyby neúspěšných žadatelů? Nejvážnější chyby plynou z nedostatečné znalosti základních pravidel a projektového cyklu harmonogramu administrace žádosti a často vznikají už na začátku při zpracování projektového záměru. Svědčí o špatném nastavení projektu a uznatelnosti nákladů. Žádost může také doplatit na výběr špatného konzultanta či nezájem žadatele informovat se o stavu žádosti o dotaci. Mohl byste naopak uvést projekt, na němž se podílel SFŽP ČR a který vám dělá vyloženou radost svým výsledkem? Prošlo mi rukama mnoho projektů a je hodně projektů, jejichž zdárné dokončení mi udělalo velkou radost, a lze proto jen těžko určit ty nejlepší. Největší radost mi dělají spíše žadatelé, kteří velmi rychle pochopí pravidla a možnosti OPŽP a znají svoje potřeby a povinnosti do budoucna. Ti potom postupně řeší a dovybavují svá odpadová hospodářství velmi koncepčně, a dokonce dle nutnosti řešit danou oblast postupně předkládají i několik záměrů v řadě. Vybaví se vám nějaké projekty, které na své objevení a zájem ze strany žadatelů ještě čekají? Ne, nevybaví. Dle mého názoru se obecně ví, co je potřeba a co funguje. Je nutné si jen uvědomit, že nastavení záměru tak, aby celkově zapadal do místních podmínek, je to nejtěžší a nejdůležitější pro bezproblémový provoz budovaného zařízení či systému. 9

6 10 ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY V Litoměřicích chystají unikátní projekt využití geotermální energie S Pavlem Gryndlerem, vedoucím Odboru životního prostředí Městského úřadu Litoměřice, jsme mluvili o chystaném projektu geotermální teplárny i o dalších aktivitách města. Jak vás napadlo pustit se do projektu využívajícího geotermální energii? Dostali jsme se k informacím, které zpracovává firma Geomedia. Zjistili jsme, že sídlíme v lokalitě, která je pro využití geotermálního tepla ideální. S uvedenou firmou jsme začali spolupracovat, ale také jsme se rozjeli po Evropě a navštívili místa, kde už geotermální energii využívají, a pro celý projekt jsme se nadchli. Dalo by se říci, že máte obrovské štěstí, že jste v lokalitě vhodné pro využití tohoto druhu energie. Ano, ale jsou i lepší místa. Na druhou stranu však mnoha lokalitám se zdánlivě dobrými podmínky pro využití geotermální energie stojí v cestě různé překážky například lázeňská ochranná pásma. Nutná je také snadná dostupnost povrchové vody v místě vrtu. Pro uskutečnění projektu budeme potřebovat dva vrty hluboké pět kilometrů. V současnosti děláme průzkum, kdo by takový vrt mohl realizovat. V ČR mají vhodnou technologii snad jedině Moravské naftové doly. Jednali jsme však i s firmami z dalších evropských zemí, například z Maďarska a Velké Británie. S jakým počítáte výkonem? Naše geotermální teplárna by měla disponovat výkonem padesáti megawattů, tepelným výkonem zhruba 35 megawattů. To by mělo stačit na vytápění pro 70 procent obyvatel Litoměřic, které mají 25 tisíc obyvatel. V současnosti připravujeme projekt, abychom mohli žádat o dotaci z OPŽP. Celkové náklady by měly dosáhnout částky 1,4 miliardy korun. V Litoměřicích jste také průkopníky fotovoltaiky. Nejprve jsme začali v roce 2000 poskytovat občanům dotace na solární panely pro ohřev vody. Boom podpory fotovoltaických panelů začal v minulém roce. Jakým způsobem občany motivujete, aby se do podobných projektů pouštěli? Snažíme se o osvětovou činnost, ale moc se nám nedaří. Lidi spíš k většímu zájmu motivuje, když někde vidí realizovaný projekt třeba u svého souseda na střeše. IVO HORVÁTH Efektivní využívání energie O ekologických projektech jsme hovořilis Monikou Kubešovou z Městského úřadu v Litoměřicích. Čím je zajímavá litoměřická ZŠ Ladova kromě toho, že byla v rámci OPŽP zateplena? Základní škola Ladova získala asi tři miliony ze soukromých zdrojů na solární fotovoltaické panely. Město Litoměřice tak už bude mít třetí elektrárnu tohoto druhu první je instalována na střeše základní školy Na Valech. Také jsme školy zapojili do iniciativy display, celoevropské kampaně podporované Evropskou komisí. O co přesně jde? Mezinárodní kampaň Display je dobrovolnou iniciativou motivující místní samosprávy, aby zveřejňovaly informace o náročnosti veřejných budov z hlediska jejich spotřeby energie a dopadu na životní prostředí. Jejím hlavním cílem je zajímavou formou zvýšit povědomí veřejnosti o spotřebě energie a dalších médií ve veřejných budovách, jako jsou školy, úřady a podobně, a dosáhnout tak cílené změny chování jejích uživatelů směrem k menší spotřebě elektrické energie, tepla i vody. Provozovatelé budov tak mohou dosáhnout nemalých finančních úspor a přispět rovněž k lepšímu životnímu prostředí. Jakou formou chcete informovat veřejnost o této kampani? K tomuto účelu vytvořila evropská asociace měst, obcí a regionů Energie-Cités internetový kalkulační nástroj, který počítá data o spotřebě energie, vody a tepla a zároveň je umí zobrazit v atraktivní formě na velkoprostorovém plakátu. Využívá přitom podobnost s populárními energetickými štítky, které známe např. z ledniček a praček, jež vedly k tomu, že nyní kupujeme více než v 80 % případů spotřebiče, které mají třídu A, tedy nejmenší spotřebu energie. Důležitou roli hrají v této kampani školy, jejich žáci a učitelé, a město jako jejich provozovatel, proto se první energetické štítky instalují na litoměřické školy. Školy mohou štítky využít nejen pro informaci o tom, jak ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY 11 si vede jejich budova, ale rovněž pro vlastní výuku např. v hodinách fyziky či přírodopisu. Data o spotřebě energií totiž mohou být přepočítána také do podoby emisí oxidu uhličitého, což je dnes velmi aktuální téma, ale ne každý mu zcela rozumí. Kampaní Display však aktivita škol nekončí. V budoucnosti by se mohly zapojit také do dalších mezinárodních projektů, vyjíždět na zajímavé exkurze do zahraniční a téma energetiky více zapojovat do výuky a dalších školních aktivit. Vše však závisí na vlastní iniciativě a zájmu jednotlivých škol. Co si od kampaně slibujete? Veřejné budovy by měly jít příkladem a ukázat, že informace o spotřebě energie jsou důležité proto, abychom mohli přijímat účinná opatření a postupně snižovali energetickou i environmentální náročnost budov nejen ve veřejném, ale i v soukromém vlastnictví. -HOR- Regionální poradenská a informační místa Žadatelé o podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí se mohou obrátit na poradenská místa s označením RPIM. Nová regionální poradenská a informační místa (RPIM) zahájila svou činnost. Mají sloužit žadatelům o finanční podporu z OPŽP. Žadatelé mohou v RPIM požádat o finančně-technické poradenství. Poradenská místa však nebudou pomáhat jen těm, kteří již mají konkrétní představu, jaký projekt by mohli v rámci OPŽP uskutečnit. Pracovníci RPIM mají rovněž za úkol aktivně iniciovat projektové záměry: Úlohou konzultantů jednotlivých RPIM je zmapovat terén v kraji, kde sídlí, a zjistit, jaké druhy projektů by mohly obce, nebo dokonce svazky obcí realizovat. Přitom navštěvují jednotlivé starosty přímo v místě jejich působení. A že se tak skutečně děje, víme díky záznamům z jednání, které fond dostává, říká Iva Kotvová z Oddělení realizace projektů technické asistence SFŽP ČR. Kotvová vidí hlavní přínos nových RPIM právě v možnosti informovat starosty obcí o možnosti realizace projektů v Operačním programu Životní prostředí. Pořádání odborných seminářů Nová poradenská centra mohou významně pomoci při přípravě konkrétních projektů. Zejména mezi představiteli menších obcí se najde dost těch, kteří se v problematice OPŽP příliš neorientují, říká I. Kotvová, podle které sice RPIM při podávání žádostí o dotace nenahradí poradenské firmy, ale mohou při přípravě žádostí prostřednictvím odborného poradenství významně pomoci. Motivaci představitelů samosprávy k přípravě nejrůznějších projektů má pomoci i skutečnost, že RPIM budou šířit odborné zkušenosti a příklady úspěšných realizací projektů. Ale ani to není vše. Poradenská centra budou rovněž pořádat odborné semináře a školení k aktuálním výzvám a podporovat žadatele při hledání optimálních technických řešení pro jejich projekty. Neméně významnou je skutečnost, že RPIM budou zprostředkovávat kontakty mezi žadateli, kteří připravují podobné projekty. Sami si pak budou moci vyměňovat své zkušenosti. Kontakty na RPIM, rozdělené podle specializace na jednotlivé prioritní osy, najdete na Kvalitní práce Projekt regionálních poradenských a informačních míst je součástí komplexního záměru posílit poradenskou a informační infrastrukturu pro úspěšnou implementaci OPŽP. Přitom nejde o zcela novou myšlenku. V roce 2008 probíhal pilotní projekt RPIM, jehož cílem bylo poskytnutí konkrétních odborných služeb v oblastech vodního a odpadového hospodářství (prioritní osa OPŽP č. 1 s označením RPIM-1 a v oblasti prioritní osy č. 4. s označením RPIM-2). Služby RPIM byly i tehdy zaměřeny především na obce (a jejich sdružení), které nemají na svých úřadech odborný personál. Podle souhrnných výsledků tehdy regionální poradenská a informační místa poskytla přes konzultačních hodin zhruba šesti stům potenciálním žadatelům o dotaci z OPŽP. Ukázalo se, že se RPIM stala vítanou podporou především pro malé obce a že většina konzultantů odváděla kvalitní, odbornou práci. I na základě této zkušenosti byla v roce 2009 vypsána nová veřejná zakázka na zabezpečení služeb RPIM, které budou poskytovány až do poloviny roku HOR- Zateplení fasády a výměna oken v litoměřické ZŠ Ladova Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Základní škola patří mezi významné vzdělávací instituce určené školním dětem v Litoměřicích a jejich blízkém okolí. Je to sídlištní škola poměrně velké kapacity (školní rok 2007/ žáků), která je také známá provozováním volnočasových aktivity například juda. Děti, které navštěvují školu, pocházejí ze sociopatologického prostředí, proto provoz této školy je nesmírně důležitý pro sídelní část Pokratice, v níž škola stojí, ale i pro celé Litoměřice. Modernizace objektu byla nutná nejen kvůli potřebě zateplení, ale také pro stáří jeho budov i z hlediska bezpečnosti a legislativních předpisů ČR a EU. Velká energetická náročnost školy byla způsobena dispoziční a stavební členitostí objektu (pavilony propojené spojovacími chodbami). Problém projekt vyřešil zateplením fasády základní školy, výměnou oken a vstupních dveří. Podpora FS Kč Příspěvek SFŽP Kč Celkové způsobilé výdaje Kč

7 12 KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ 13 Dobrý den, posaďte se, s čím vám můžeme pomoci? Krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR pro Moravskoslezský kraj sídlí v centru Ostravy. A kde jinde než zde, v oblasti se silnou ekologickou zátěží, je pobočka fondu více na svém místě. Nové logo má Ostrava od září Představitelé města si ho objednali u pražského Studia Najbrt. Ostravští zastupitelé grafický návrh schválili jednohlasně. Tři vykřičníky za názvem Ostrava mají vyjadřovat energii, sebevědomí, furiantství a humor. Tedy věci, které jsou pro Ostravany příznačné. Ostravsko má v České republice jedno smutné prvenství. Tím je kvalita ovzduší. Z velké části k tomu přispívá těžký průmysl, který je s tímto regionem neodmyslitelně spjat. V dnešní době dochází k modernizaci a ekologizaci řady velkých podniků, k omezování prašnosti, avšak docílení vyhovující kvality ovzduší je během na dlouhou trať. V této oblasti jednu z důležitých rolí hraje i Státní fond životního prostředí ČR, který se snaží nabídnout podporu velkým podnikům, organizacím, i občanům. Jak se k nám dostanete Krajské pracoviště SFŽP ČR pro Moravskoslezský kraj sídlí poblíž centra Ostravy, v Českobratrské ulici č. p. 7, poblíž tramvajové zastávky Stodolní a stanice trolejbusu Husův sad. Pokud se chystáte k nám zavítat automobilem, nejvhodnější je parkovat v podzemních garážích pod Prokešovým náměstím poblíž Magistrátu města Ostravy. Moravskoslezský kraj vznikl jako vyšší územní samosprávný celek České republiky 1. ledna Území kraje je vymezeno územími šesti okresů: Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. V kraji leží 299 obcí, z nich 5 statutárních měst, 35 měst a 3 městyse. Kraj má nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze také nejvyšší hustotu zalidnění vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). 62 procent obyvatel žije v městech nad obyvatel, a i to je v ČR výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1 453), nejnižší na Bruntálsku (63). Příroda a celková rozmanitost je jednou z nejlepších stránek Moravskoslezského kraje. Nekrásnějšími a přírodně nejcennějšími pohořími jsou Hrubý Jeseník a Moravskoslezské Beskydy s nejvyššími vrcholy Pradědem a Lysou horou. Mezi nimi se nachází velice pestrý kraj, v kterém je Poodří, s lužními lesy, mokřady a rybníky, jednou z nejpěknějších oblastí. Zleva: Zdeněk Belorit, Alena Matyášková, Martina Breuerová, Kristina Foukalová, Josef Krůpa. Představení kolektivu Dobrý den, posaďte se u nás, s čím vám můžeme pomoci? Toto jsou první slova, která jsou na našem ostravském pracovišti slyšet nejčastěji. Přivítá vás zde pětičlenné osazenstvo, a to vedoucí oddělení RNDr. Martina Breuerová, specialista OPŽP Ing. Alena Matyášková a tři specialisté OZE a energetických úspor, kteří mají na starosti administraci programu Zelená úsporám RNDr. Zdeněk Belorit, Ing. Josef Krůpa a Ing. Kristina Foukalová. Co vám můžeme nabídnout V současné době probíhá příjem žádostí v Operačním programu Životní prostředí, který v letech nabízí z evropských fondů přes 5 miliard eur, a také v mediálně více známém dotačním programu Zelená úsporám, který v období let disponuje až pětadvaceti miliardami korun. Snad ani není nutné připomínat, že všechna krajská pracoviště SFŽP ČR slouží široké veřejnosti především jako poradenské centrum a jako místo pro podávání žádostí v OPŽP i v programu Zelená úsporám. Pro získání představy o naší práci uvádíme následující přehled dotačních programů. O co je zájem Do 31. března 2009 byly přijímány žádosti v rámci národních programů. Největší zájem lidé projevili o program 1.A.b Solární systém pro ohřev TUV, příp. o přitápění, stavitelé nových rodinných domů žádali o dotaci v rámci oblasti podpory 4.A Tepelná čerpadla, naopak majitelé stávajících rodinných domů investovali do výměny starých kotlů na tuhá fosilní paliva za kotle na biomasu, které mají lepší emisní limity a účinnost. Moravskoslezskému kraji patří třetí místo v množství přijatých žádostí. Od léta 2007 probíhá administrace Operačního programu Životní prostředí. Tento dotační titul je určen zvláště pro veřejnoprávní subjekty a ostatní právnické osoby. Na Krajském pracovišti Ostrava poskytujeme prvotní informace k programu, snažíme se zprostředkovat odpovědi na specifické otázky a provádíme příjem žádostí v rámci vyhlašovaných výzev a následnou formální kontrolu. Naše krajské pracoviště nabízí přátelskou atmosféru a pomocnou ruku při administraci projektů, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit životní prostředí našeho kraje. Osobní konzultace Program Zelená úsporám je pro občany nejzajímavější, stoprocentně zaměstnává naše specialisty OZE. V pondělí od 8.00 do a v úterý a ve středu od 8.00 do hodin přijímají dokumentace fyzických osob na zateplení svých domků a žádosti právnických osob na zateplení bytových domů. Zájem je velký a spousta obyvatel kraje hledá odpovědi na své otázky při osobních konzultacích, telefonicky či prostřednictvím dotazů zaslaných em. Zbývající dva dny v týdnu pracoviště využívá ke kontrole předložených dokumentací, jejichž počet neustále roste. Postupně jsou předkládány také žádosti bankovním institucím. Setkat se s námi můžete také na veletrzích, kde se prezentují firmy zabývající se obnovitelnými zdroji, zateplovacími systémy a nejnovějšími technologiemi přispívajícími ke snížení energetické náročnosti budov a emisí znečišťujících látek. A samozřejmě se účastníme odborných seminářů pro širokou veřejnost. KONTAKTY RNDr. Martina Breuerová T E Ing. Alena Matyášková T E Ing. Kristina Foukalová T E RNDr. Zdeněk Belorit T E Ing. Josef Krůpa T E Nejvíce žádostí Na závěr můžeme potvrdit, že náš kraj patří mezi silné kraje s největším počtem žádostí ve všech programech. Tady u nás, na východě, mají lidé o fondu dobré povědomí a aktivně využívají možnosti, které jim nabízíme. Doufáme, že díky činnosti SFŽP ČR a našemu pracovnímu nasazení dosáhneme lepšího stavu životního prostředí v našem Moravskoslezském kraji. Tuto snahu považujeme za velmi důležitou a téměř nezbytnou. A závěrem, protože je Moravskoslezský kraj známý především těžbou černého uhlí, tož: Zdař Bůh! ECHO Nový sběrný dvůr Horní Bečva na Vsetínsku příští rok vybuduje nový sběrný dvůr, do něhož budou moci její obyvatelé i chataři odkládat všechny druhy odpadů. Obec hodlá také nakoupit nové vozy na svoz komunálního odpadu. Turisty hojně navštěvovaná vesnice si od nového odpadového centra mimo jiné slibuje, že zamezí černým skládkám, které se v jejím okolí občas objeví. Máme stavební povolení a podepsanou smlouvu s dodavatelem. Původně jsme chtěli začít stavět ještě na podzim, ale zbrzdila nás sněhová kalamita, připomněl starosta říjnovou nadílku, která zasypala část Valašska. Sběrný dvůr podle něho bude stát na obecním pozemku mezi hřbitovem a fotbalovým hřištěm. Jeho výstavba přijde na 17 milionů korun, většinu peněz však obec získala z OPŽP. Pardubické školy zateplují Město Pardubice stojí běžná údržba asi 60 městských školních budov kolem deseti milionů korun ročně. Přesto na zateplení 20 školních budov město na období let získalo téměř 225 milionů korun dotací z Fondu soudržnosti EU a Státního fondu životního prostředí ČR. Práce skončí v roce 2011 a město na ně z vlastního rozpočtu přidá 113 milionů. Školní budovy budou po rekonstrukci mít zateplené pláště a střechy i nová okna. Investice se městu v příštích desetiletích vrátí v úsporách energií. Další bioplynová stanice Výstavbu nové bioplynové stanice plánují zemědělci v obci Senožaty na Pelhřimovsku. Záměru již dali zelenou úředníci kraje Vysočina. Plánovaná bioplynová stanice by měla mít elektrický výkon 537 kw a tepelný výkon 552 kw. Zemědělci chtějí takto zpracovávat až tun biomasy ročně. Předkládaný záměr řeší problematiku zpracování statkových hnojiv a biomasy jejich energetickým využitím, což napomůže snížení produkce pachových látek z chovu zvířat a hnojení zemědělských pozemků v blízkosti obytných území, stojí v záměru, který úředníci posuzovali z pohledu jeho vlivu na životní prostředí.

8 14 SEMINÁŘ 15 ROZHOVOR Užitečný seminář Čtvrtého listopadu proběhl v Ostravě seminář na téma omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik. S velkým zájmem se setkala i prezentace Josefa Tomase z Ministerstva životního prostředí. Hlavním tématem semináře, který se uskutečnil v nové aule VŠB-TU Ostrava, bylo snižování environmentálních rizik. V jeho průběhu byla představena prioritní osa 5 a úspěšní žadatelé se podělili o své zkušenosti. Záštitu nad akcí převzali děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava Aleš Dudáček a ředitel odboru environmentálních rizik na MŽP Pavel Forint, jenž pronesl úvodní řeč. Na jeho vystoupení navázal Josef Tomas z Odboru ekologických škod na MŽP, který podal základní informace o všech prioritních osách, pak se podrobněji zaměřil na prioritní osu 5 a její specifické cíle. Mezi ně patří například výzkum znečišťujících látek a monitorovacích metod, vybudování infrastruktury pro identifikaci zdrojů emisí. Nelze zapomenout ani na vytvoření ucelené soustavy monitorování rizik chemických látek a na jejich omezování. Důležité je také vytvoření systémů prevence závažných havárií. Svou prezentaci přednesla také Alena Matyášková z ostravského krajského pracoviště SFŽP ČR. Ta se zaměřila zejména na formální náležitosti, které musejí všechny projekty splňovat, a zdůraznila, co je důležité pro úspěšnou realizaci projektu ve všech jeho životních fázích. Velmi důležité je projekty realizované v OPŽP posuzovat také pohledem žadatele. Ten ve své prezentaci na semináři zprostředkovala Lucie Hellerová, se kterou přinášíme krátký rozhovor. OPŽP pohledem žadatele Lucie Hellerová je z Odboru ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy. Hovořili jsme o realizaci jednotlivých projektů. Kolik lidí se na ostravském magistrátu podílí na přípravě projektů OPŽP? Na magistrátu máme oddělení odboru ekonomického rozvoje, které má na starosti nejen OPŽP, ale i veškeré operační programy. Na OPŽP jsem zaměřena hlavně já, ale samozřejmě spolupracuji s dalšími lidmi z ostatních odborů. Ale je to tak, že samotné žádosti si podávají jednotlivé organizace a městské obvody spadající pod statutární město ty někdy spolupracují s poradenskými firmami. Náš odbor plní hlavně metodickou a poradní funkci. Kde získáváte informace o OP Životní prostředí? Pravidelně pročítám Prioritu, v které je mnoho cenných informací. Denně sleduji webové stránky opzp.cz, komunikuji s poradenskými firmami, hodně také pracuji s informacemi z krajských pracovišť SFŽP ČR a AOPK, často také komunikujeme přímo s projektovými manažery fondu v Praze. Získat informace není problém, také navštěvuji semináře. O nich se dozvídám hlavně z webu OPŽP, nedávno jsem rovněž byla na semináři pořádaném AOPK. Důležité je, aby na různé semináře chodili i projektanti, aby jejich práce odpovídala tomu, co se od ní očekává. Já jsem se také přihlásila do kurzu projektového manažera. Dalo by se říci, že jste úspěšní žadatelé? Realizovali jsme především projekty na zateplení. Přímo dokončené jsou tři. V přípravné fázi máme projekty na regeneraci zeleně a jeden rozsáhlejší na zateplení je ve fázi výběrových řízení. Nejvíce úspěchů slavíme s projekty na zateplení, dokonce se bude realizovat jeden projekt v městském obvodě Poruba, který má rozpočet přibližně 300 milionů korun. Městský obvod si v tuto chvíli vybírá dodavatele stavebních prací. V přípravné fázi je velký projekt na dostavbu plošné kanalizace a také chceme v rámci OPŽP realizovat některá protipovodňová opatření. Jaká strategie je podle vás lepší zpracovávat projekty na zateplení jednotlivých objektů, nebo naopak zateplit například budovy škol ve městě hromadně? Oba způsoby se v rámci Ostravy uplatňují. U projektů pro jednotlivé objekty je určitě jednodušší výběr dodavatele. Ostrava je ovšem velké město a vlastní mnoho budov, které je nutno zateplit. Z tohoto důvodu přistupujeme i ke zpracování hromadných žádostí. SFŽP ČR však nezprostředkovává jen dotace z OPŽP, máte zkušenosti i s jinými aktivitami fondu? Ano, například ostravská zoologická zahrada získala prostředky z fondů EHP/Norska. Začínají švýcarské fondy o nich se také budu snažit získat co nejvíce informací. Rovněž uvažujeme o projektech v rámci programu Zelená úsporám. IVO HORVÁTH Obavy o budoucnost lesa v NP Šumava mít nemusíme Kvůli velkému zájmu o téma Šumava z minulého vydání Priority se k problematice národního parku vracíme rozhovorem s ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Františkem Krejčím. Jsem přesvědčen, že parkový model správy území šumavského typu je pro stát i místní obyvatele optimální. František Krejčí pochází ze šumavského Rejštejna, vystudoval brněnskou lesnickou fakultu. Pracoval v Lesprojektu, ve Správě národního parku a CHKO Šumava ( ). Poté působil v soukromé poradenské společnosti, která se zaměřovala i na regionální rozvoj a ochranu životního prostředí. Od dubna roku 2003 byl náměstkem ředitele a od září 2006 ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR. Od dubna 2007 vykonává funkci ředitele Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Jak významným partnerem je SFŽP ČR pro šumavský park? Jak hodnotíte spolupráci s fondem? Spolupráce se SFŽP ČR je nyní na Šumavě ukázková, a to doslova. Naše společná konzultační místa, realizace komplexu podpory společné přípravy projektů (masterplanu) v rámci TP OPŽP, příprava rozvoje konzultačních témat pro program Zelená úsporám či příprava specifického programu podpor pro malé projekty regionu národního parku Šumava to jasně dokládají. Zároveň finanční podpora některých projektů ze strany SFŽP ČR, které jsou pro správu a region strategické, by vlastně byla jen těžko, nebo vůbec nahraditelná. Proč si myslíte, že otázka kůrovce se stala na Šumavě takovou mediální senzací? Máte chuť se k tomuto tématu ještě vracet? Myslím si, že patrně díky medializaci zájmu některých osobností české politiky, který byl vyvolán spíše některými aspekty jejich politické práce než starostmi o lesy Šumavy. Bývalý ministr Martin Bursík posunul Šumavu v ochraně její přírody historicky významně vpřed a napravil tak zhruba desetileté přešlapování na místě. Toho patrně využili jeho političtí oponenti k mediálně známé kritice. Mohl byste říci o Šumavě nějakou zajímavost, o které málokdo ví? Důležitá zajímavost? Za posledních 200 let je lesnatost Šumavy největší, 20 % horských přírodních smrčin ČR se nachází právě v NP Šumava, letos napadl kůrovec 2 % výměry lesů NP, z toho 0,75 % je v bezzásahovém území. Za celou existenci NP, včetně roku 2009, plochy se suchými stromy vznikly na přibližně čtyřech procentech celkové výměry, ovšem % těchto ploch již zarostlo první generací vznikajícího lesa. Takže největší zajímavostí je, že obavy o budoucnost lesa v NP mít nemusíme. Jen je třeba více důvěřovat přírodě a neplést si území národního parku s hospodářským využíváním krajiny a nenalétnout těm znalcům lesů Šumavy, kteří šíří nepodložené zprávy o jejich zkáze. Co osobně považujete za největší problémy Šumavy? Mimo kamery a mikrofony běží práce i život na Šumavě takřka normálně. Občas někdo zveličí naše rodinné problémy. Většinou se však jedná o běžné provozní potíže, které za tak výraznou pozornost nestojí. Na druhé straně mě významný vliv veřejné kontroly naší práce těší, zvláště je-li prováděna na pravdivých základech. Proto největší problémy lze chápat jako úkoly, které před námi stojí. Tím hlavním je nastavení citlivého trvale udržitelného rozvoje Šumavy, a to společně s místními lidmi a proporcionálně správně. Na jaké úrovni jsou vztahy národního parku s místními obcemi? Jak by podle vás vypadala ideální spolupráce? Naše vztahy jsou normální, až mírně nadstandardní. Je pro mě čest pracovat pro ochranu přírody svého rodného kraje. Jeho místňáci k němu patří takoví, jací jsou, včetně zástupců obcí. Nedělám nic, za co bych se musel před svými krajany stydět nebo proč bych se jim nemohl podívat přímo do očí. Kolegové za Správy jsou dále vzděláváni i v oblasti vyjednávání, aby se naučili vést dialog objektivně. Dalo by se říci, že jste rodilý Šumavák. Nebýváte někdy tak trochu rozpolcený? Zájmy místních a národního parku jsou občas přeci jen trochu jiné. Jako Šumavák právě vůbec rozpolcený nebývám. Jsem přesvědčen, že parkový model správy území šumavského typu je pro stát i místní obyvatele optimální. Neznám lepší. Je citlivý jak vůči přírodě, tak i vůči lidem při velice slušné úrovni multiplikačního koeficientu vložených veřejných prostředků do vlastní správy i regionálně rozvojové podpory Šumavy. Jste spokojen s legislativou a normami, které upravují činnost národního parku? Jestli ne, co by se podle vás mělo změnit? Osobně spokojen jsem. Měl jsem možnost být počátkem 90. let přímo i nepřímo u vzniku většiny z nich. Do dnešní doby je jejich významná část moderní a část novelizována. Současná legislativa umožňuje kvalitně chránit přírodu. Podle mého názoru je státní úředníci ochrany přírody MŽP i Správy NP aplikují profesionálně. Je nutné doladit některé drobnosti, abychom pracovali i v přímém kontextu s evropskými předpisy. Které místo máte na Šumavě nejraději a proč? Šumava je nádherná celá. Přesto mám nejraději její centrální část plnou lesů, rašelinišť a potoků, obydlenou tetřevy, rysy, jeleny a hrstkou místních lidí. Jsou to Modravské pláně. -HOR-

9 16 ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY 17 V Krkonoších může vyrůst moderní centrum pro ekologickou výchovu V druhé polovině 20. století byla završena dlouholetá snaha uchovat přírodní bohatství hor před stále tvrdšími a bezohlednějšími lidskými zásahy. 17. května 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem a během let se aktivity národního parku postupně rozrůstaly. Mezi nejčerstvější novinky patří projekt centra environmentálního vzdělávání. JAN HŘEBAČKA ředitel Správy KRNAPu Velkým projektem Krkonošského národního parku (KRNAP) s rozpočtem několika desítek milionů korun, který bychom rádi představili, bude výstavba multifunkčního objektu Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, jehož činnost bude zaměřena na širokou veřejnost. Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV) je navrženo s ambicí vytvořit architekturu, která bude vzorovým příkladem ekologického přístupu ve stavění a trvale udržitelného využívání krajiny. KCEV by se mělo stát platformou osvěty a diskusí o ekologické problematice. Bude místem pořádání veřejných přednášek a konferencí zaměřených zejména na vzdělávání a výchovu dětí a mládeže, ale i dospělých. Tvar budovy je odvozen od krajiny Krkonoš a poslouží jako abstraktní model pro pochopení této jedinečné topografie. Základním architektonickým konceptem je návrh ekologického objektu, který by sám o sobě sloužil jako učební pomůcka k praktické ekologické výuce a jako příklad šetrného přístupu při využívání krajiny. Projekt stavby je situován do zámeckého parku ve Vrchlabí před správní budovou KRNAPu. V minulosti byl hlavní dominantou místa zámek. Nástavbou pater na utilitární hospodářskou budovu na hranici parku a její úpravou pro administrativní provoz Správy KRNAPu došlo k porušení tohoto základního vztahu. V současné době tedy stojí v parku dvě dominantní budovy správní budova a zámek. Stavět do tohoto prostoru třetí výrazný objekt není příliš vhodným řešením situace. (Naopak v budoucnu by mohlo dojít k takové úpravě stávající budovy Správy KRNAPu, aby dominantní úlohu opět hrál pouze zámek.) Krkonošská geometrie Navrhujeme nový objekt KCEV schovat do terénu jeho částečným zapuštěním. Střecha objektu je omezeně přístupným zatravněným terénem. Geometrie objektu vychází z geometrie pohoří Krkonoš. Jednotlivé sklony a úhly mají svůj přírodní protějšek. Budova je odsazena 5,5 m od správní budovy. Vzniklý meziprostor slouží jako nástupní platforma s lavicí a vlajkovými stožáry pro vlajky EU a KRNAPu. Atmosféru veřejného prostoru dokresluje boční stěna navržená z průsvitných nebo průhledných skel podle povahy osvětlovaných provozů. Energeticky nenáročný objekt bude příkladně vyjadřovat filozofii správy NP o ochraně a využívání krajiny. Navrhovaný objekt KCEV obsahuje přednáškový sál pro 80 osob, výukový sál (třídu) pro 30 osob, výstavní prostory, laboratoř ekologického programu pro 16 osob, garážová stání pro 11 automobilů, stání pro 15 kol (dalších 30 ve venkovních stojanech), technické prostory, skladové prostory, sociální zařízení, kuchyňku pro přípravu nápojů, šatnu a recepci. Plánovaný program Druhou, neméně důležitou částí projektu Krkonošského centra environmentálního vzdělávání je programová složka, která by měla stavbu samotnou obsahově naplnit a podtrhnout její význam. Při plánování programové náplně tohoto objektu je třeba vycházet ze současného stavu ekologické výchovy Správy Krkonošského národního parku. Ta nyní ve Vrchlabí nedisponuje odpovídajícími prostory k poskytování ekologické výchovy (objekt, kde v minulosti Správa KRNAPu aktivity EVVO zajišťovala, v roce 2008 shořel). S ohledem na tuto skutečnost není úroveň poskytované ekologické výchovy na úrovni odpovídající našim možnostem a poptávce. Omezující je zejména nutnost docházet za cílovou skupinou a tomu uzpůsobovat nabízený program. Za současných podmínek je námi realizovaná ekologická výchova omezena pouze na poskytování služeb pro úzký segment možné cílové skupiny. Bez zázemí v podobě KCEV nemůže Správa KRNAPu zajišťovat ekologickou výchovu na profesionální úrovni. Objekt KCEV nám tak umožní povýšit ekologickou výchovu na úroveň, která je od správy národního parku očekávána. Naším cílem je, aby objekt KCEV byl otevřen od rána do večera celý týden po celý rok, aby byl veřejností maximálně využit. Vzdělávací aktivity nového KCEV navážou na mnohaletou tradici aktivit našeho oddělení ekologické výchovy. Stávající nabídku aktivit s ohledem na prostorové a technické možnosti nového KCEV doplníme o programy pro nové cílové skupiny. Nadále se budeme věnovat ekologické výchově mládeže na všech stupních, ale navíc připravíme programy, které osloví širokou veřejnost návštěvníky hor, seniory, rodiče s dětmi, odbornou veřejnost i firmy. Všechny aktivity budou klást hlavní důraz na praktičnost a aktivní účast všech účastníků. Ekologická výchova správy parku bude mít v objektu KCEV kvalitní a reprezentativní zázemí pro výuku a vzdělávání školních dětí i široké veřejnosti. K hlavním aktivitám centra by měly v budoucnu patřit výukové a vzdělávací programy s ekologickou tematikou pro všechny stupně škol včetně pedagogických pracovníků, příměstský tábor pro děti, ekologický zájmový kroužek, výukové a zájmové programy pro rodiny s dětmi, školicí, vzdělávací a zájmové akce pro laickou i odbornou veřejnost. Ve zvláštních programech se budou vzdělávat i zaměstnanci Správy KRNAPu, počítá se také se zvláštními programy s ekologickou tematikou pro firmy, obce a jiné externí subjekty. Objekt by měl umožnit pořádat mezinárodní konference i společenské a kulturní akce a výstavy zaměřené na ekologii, životní prostředí a v neposlední řadě i ekoporadnu pro dotazy občanů související s problematikou ochrany životního prostředí. Nové pracoviště by mělo pomoci rozšířit a kvalitativně posunout spolupráci Správy Krkonošského národního parku s veřejností, zejména s obyvateli Krkonoš. Prostřednictvím KCEV chceme veřejnost bez rozdílu věku informovat o problematice životního prostředí a získat ji pro aktivní spolupráci v ochraně krkonošské přírody. Vzdělávací centrum by se mělo stát dalším mezníkem v novodobé historii KRNAPu. Biosférická rezervace UNESCO Během bezmála padesátileté historie Krkonošského národního parku se odehrála řada událostí, z nichž některé stojí za to připomenout. 17. května 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem, v témže roce byla péčí o národní park pověřena Správa KRNAPu se sídlem ve Vrchlabí. O rok později byla ustavena vědecká rada parku. V roce 1967 převzala Správa KRNAPu do své péče Krkonošské muzeum ve Vrchlabí a zahájila jeho rekonstrukci. V roce 1976 správa získala Rýchorskou boudu a přeměnila ji v dodnes fungující Krkonošské středisko ekologické výchovy. O dva roky později se Správa KR- NAPu stala členem Světové unie ochrany přírody (IUCN) a v roce 1984 bylo po šestnácti letech znovu otevřeno Krkonošské muzeum. Rok 1992 přinesl Krkonoším nejen zařazení do světové sítě biosférických rezervací UNESCO, ale také nastartování podstatných změn v lesním hospodářství na území národního parku. Významnými kroky k těmto změnám byly jednak dlouhodobý projekt obnovy imisemi poškozených lesů holandské nadace Face (od r. 1992), jednak poté včlenění Nové pracoviště by mělo pomoci rozšířit a kvalitativně posunout spolupráci Správy Krkonošského národního parku s veřejností. lesního hospodářství na území národního parku a jeho ochranného pásma do organizační struktury Správy KRNAPu (v roce 1994). V roce 2007 se Správa KRNAPu stala jubilejním, stým členem mezinárodní asociace EUROSITE, která sdružuje evropské vládní a nevládní organizace zabývající se praktickou péčí o chráněná území. A konečně letos získala Správa KRNAPu certifikát FSC za ekologicky šetrné lesní hospodaření v krkonošských lesích. Miliony z OPŽP Krkonoše jsou nejen unikátním přírodním prostředím, které je nutné chránit, ale také kulturní krajinou, v níž lidé žijí a pracují a řada dalších jich sem přijíždí za poznáním, odpočinkem i sportem. Všem těmto lidem chceme v rámci našeho poslání, kterým je prioritně ochrana přírody na svěřeném území, být dobrým partnerem. Naší snahou je na území NP udržovat dobré vztahy s obcemi, s podnikatelskými subjekty i s jednotlivými obyvateli a návštěvníky. Práci na tomto poli věnujeme nemalé úsilí a finanční prostředky. I v době hospodářské recese se nám daří řadu aktivit udržet díky projektům financovaným z EU. V současné době běží v rámci Správy KRNA- Pu několik schválených projektů zaměřených jak na přímou ochranu přírody a krajiny, tak i na veřejnost. Z těch nejvýznamnějších jmenujme např. projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAPu v objemu téměř 100 milionů korun a další tři projekty týkající se údržby krajiny za 15 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. V Operačním programu Přeshraniční spolupráce realizujeme s polskými partnery projekty týkající se ekologické výchovy a muzejních expozic Via Fabrilis Cesta řemesel a Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor za více než 17 milionů korun. K podání máme připravené žádosti o další dotace na projekty, jako jsou Vzdělávání pracovníků KRNAPu, Krkonoše bez bariér, zaměřený na zvýšení komfortu pohybu pro hendikepované spoluobčany, a Bezpečné Krkonoše, na kterém bychom rádi spolupracovali s horskou službou. K největším připravovaným akcím však patří projekty Opravy a údržba lesních a turistických cest na území KRNAPu nutná podmínka pro bezproblémové využití území z pohledu obyvatel a návštěvníků Krkonoš za zhruba 60 milionů korun a Revitalizace klášterní zahrady ve Vrchlabí za přibližně 20 milionů korun, v jejímž rámci vznikne trvale přístupná venkovní geologická expozice Krkonoš, sad typických krkonošských dřevin a zahrada krkonošských rostlin.

10 18 ENVIDATA 19 ENVIDATA Vybrané přínosy projektů, které dosud získaly dotaci z oblasti podpory 4.1 OPŽP Zkvalitnění nakládání s odpady (k ) Kraj Okres Počet projektů Celková výše podpory (Kč) Množství materiálově využitých odpadů (t/rok) Množství tříděných odpadů (t/rok) Kapacita kompostárny (t/rok) Množství upravených odpadů (t/rok) Kapacita svozu separace odpadu (t/rok) Plocha sběrného dvora (m 2 ) Kapacita sběrného dvora (t/rok) Plocha rekultivovaných skládek (m 2 ) Kraj Okres Počet projektů Celková výše podpory (Kč) Množství materiálově využitých odpadů (t/rok) Množství tříděných odpadů (t/rok) Kapacita kompostárny (t/rok) Množství upravených odpadů (t/rok) Kapacita svozu separace odpadu (t/rok) Plocha sběrného dvora (m 2 ) Kapacita sběrného dvora (t/rok) Plocha rekultivovaných skládek (m 2 ) Praha Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Karlovy Vary Sokolov Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Česká Lípa Liberec Semily Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Středočeský Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Děčín Chomutov Ústecký Litoměřice Louny Most Teplice Havlíčkův Brod Jihlava Vysočina Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kroměříž Zlínský kraj Uherské Hradiště Vsetín Zlín ČR celkem Výše uvedené podpory a celkové náklady projektů OPŽP v oblasti podpory 4.1 podle krajů mil. Kč Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

11 20 21 VÝZVY VÝZVY XV. výzva OPŽP Prioritní osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XV. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti. PRIORITNÍ OSA 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Podporované aktivity (typy projektů) Podporované aktivity jsou součástí integrovaného systému nakládání s odpady a jsou tyto: a) regionální systém pro mechanickou a biologickou úpravu (MBÚ) komunálního odpadu (KO), b) zařízení pro energetické využívání KO. Omezení v rámci výzvy Minimální požadovaná kapacita zařízení v rámci přijatých žádostí je zpracování tun KO ročně u systémů MBÚ a tun ročně u projektů EVO. Zařízení mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu musí zpracovat minimálně 80 % SKO z celkového množství odpadů vstupujících do zařízení. Zařízení energetického využití komunálního odpadu musí zpracovat minimálně 80 % SKO z celkového množství odpadů vstupujících do zařízení. Zařízení pro MBÚ může na skládky odpadů ukládat pouze upravený (biologicky stabilizovaný) odpad s výhřevností nižší než 8 MJ/ kg a respirační aktivitou nižší než 10 mg/g sušiny. Zařízení energetického využití komunálních odpadů musí splňovat podmínku energetické účinnosti 0,65 dle směrnice Evropského parlamentu a rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech a o zrušení některých směrnic. Minimální úroveň využití tepla z celkové produkce zařízení pro energetické využití komunálního odpadu činí 4 GJ/t KO na vstupu. Roční kapacita zařízení k energetickému využití KO nebo úpravě KO v zařízení pro MBÚ nesmí přesáhnout polovinu roční produkce KO v regionu zahrnujícím katastrální území obcí, z nichž bude dané zařízení odebírat komunální odpad. Do katastrálního území obcí, z nichž bude dané zařízení odebírat komunální odpad, nelze zahrnout katastrální území obcí, které již dodávají nebo budou dodávat KO do jiného existujícího zařízení (MBÚ či spalovny KO). U projektů MBÚ předloží žadatel v rámci žádosti potvrzení budoucího odběratele o záměru zajištění odběru upraveného odpadu k energetickému využití (min. 25 % z vysokoenergetické frakce). U projektů EVO žadatel předloží potvrzení budoucího odběratele o záměru zajištění odběru minimálně 25 % vyrobené energie do odběrných sítí. PRIORITNÍ OSA 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.2 Omezování emisí Podporované aktivity (typy projektů) rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména NOx, SO 2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.), rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí NOx či prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx či prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu. Omezení v rámci výzvy Budou přijímány pouze žádosti na individuální i velké projekty spočívající v rekonstrukci zvláště velkých spalovacích zdrojů a velkých nespalovacích zdrojů za účelem snížení emisí a současně vytvoření nových kapacit splňujících požadavky na spoluspalování odpadu. Žádosti mohou být předkládány pouze v návaznosti na projekty regionálních systémů pro MBÚ předložené v rámci oblasti podpory 4.1 PO 4. Maximální výše dotace na jeden projekt může dosáhnout 300 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Žádosti o podporu individuálních a tzv. velkých projektů (celkové náklady nad 25 mil. eur včetně DPH) v rámci prioritní osy 4 a prioritní osy 2 jsou přijímány kontinuálně od 4. ledna 2010 do 30. června XVI. výzva OPŽP Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XVI. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. PRIORITNÍ OSA 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Realizace úspor energie V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní). Omezení v rámci výzvy Podpořeny mohou být pouze žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min. 50 bodů v součtu bodového hodnocení technické kvality a ekologické relevance dle hodnot uvedených ve výběrových (hodnotících) kritériích. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Nedílnou součástí XV. výzvy jsou kritéria přijatelnosti. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 3 jsou přijímány od 1. února 2010 do 31. března Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 3 mld. korun. Příjem žádostí o podporu bude ukončen před 31. březnem 2010, pokud bude dosaženo u písemně došlých žádostí objemu požadované dotace z prostředků EU ve výši 4,5 mld. korun. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnici MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP OBJEDNACÍ LÍSTEK zasílejte na adresu: Státní fond životního prostředí ČR, Olbrachtova 2006/9, Praha 4 OBJEDNATEL veřejná správa konzultant odborník žadatel o dotace média jiné... UDR ENE Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 8 mld. korun, z toho na prioritní osu 4 ve výši 6 mld. korun, na prioritní osu 2 ve výši 2 mld. korun. Žádosti o podporu musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP, Závaznými pokyny pro žadatele a touto výzvou k podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve směrnici MŽP č. 12/2009. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP V návaznosti na požadavky Přílohy č. 1 směrnice MŽP č. 12/2009, která stanoví požadované přílohy k projektové žádosti o podporu z OPŽP, předloží žadatel současně s projektovou žádostí projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí včetně dokumentu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a žádost o vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí včetně nabytí právní moci je možné doložit dodatečně, nejpozději do 6 měsíců od akceptace žádosti. Projektové žádosti je třeba doručit na centrální pracoviště SFŽP ČR, Olbrachtova 2006/9, Praha 4, do 16 hodin posledního dne výzvy, tj. do V případě zaslání poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí Každý měsíc doručíme ZDARMA do Vašich schránek. Více informací na kontaktní osoba... adresa... tel.... fax V případě zájmu o předchozí čísla časopisu Priorita nás neváhejte kontaktovat na telefonním čísle , u: či na webových stránkách

12 22 ENVIPORADNA 23 ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace. PRIORITNÍ OSA 2 Problematika veřejné podpory v případě projektu předloženého do oblasti podpory a týkající ho se přechodu z parního na teplovodní systém (rekonstrukce tepelných rozvodů) půjde vždy o veřejnou podporu, pokud provozovatelem infrastruktury (v majetku města) bude společnost ze 100 % vlastněná městem (žadatelem)? Prosím o ověření této informace, která vychází z implementačního dokumentu, kapitoly 8. Veřejná podpora. Jaký finanční model máme využít pro tento projekt (přechod z parního na teplovodní systém vytápění rekonstrukce tepelných rozvodů) v případě, kdy nedojde k rozšíření plynovodní sítě, ale dojde k navýšení přípojek k této síti (zvýší se počet objektů, které budou prostřednictvím centrálního zásobování teplem vytápěny)? Pokud nebude provozovatel infrastruktury (např. společnost ve 100% vlastnictví města nebo jiný podnikatelský subjekt) vybrán dle zákona č.13/2006 Sb., bude se jednat vždy o poskytnutí veřejné podpory. Pro váš případ (rekonstrukce tepelných rozvodů a navýšení počtu přípojek) použijte prosím energetický model přírůstkový. Pokud se bude jednat o veřejnou podporu (viz odpověď výše), finanční analýzu neni potřeba zpracovávat. PRIORITNÍ OSA 3 Obec vlastní dvoupodlažní objekt, ve kterém je v prvním podlaží umístěn obecní úřad a kotelna na tuhá paliva. Ve druhém podlaží jsou 3 bytové jednotky vedené jako startovací byty (dotace MMR), které jsou v majetku obce. Žádost o dotaci chce obec podat v rozsahu: výměna otvorových výplní v celém objektu, zateplení obvodového pláště a střešní konstrukce, výměna topného média na tuhá paliva (uhlí) za vytápění využívající OZE (např. biomasa). Tento projekt nelze rozdělit po podlažích. Je možné podat žádost jako celek? V případě, že ano, kolik by činila dotace? Byla by část rozpočtu (bytové jednotky) posuzována jako nezpůsobilý výdaj? Důležité je, jak je budova kolaudovaná, nebo uvedená v katastru nemovitostí. Pokud se jedná o budovu občanské vybavenosti, dotace nebude snižována a pro podání žádosti není třeba zpracovávat finanční analýzu. Obec by ráda nahradila současný nevyhovující centrální zdroj tepla na pevná fosilní paliva (který vytápí objekty v majetku obce) za 2 tepelná čerpadla voda-vzduch. Výkon těchto čerpadel je do značné míry odvislý od venkovní teploty, z čehož vyplývá, že v krutých mrazech nejsou vhodné podmínky pro provoz navržených čerpadel. Je tedy nutné disponovat doplňkovým (záložním) zdrojem tepla. Uvažuje se o kotlích na extra lehké topné oleje (LTO) nebo na elektřinu. Zásadou je, že pokud to technické a klimatické podmínky dovolí, budou vždy přednostně v chodu tepelná čerpadla. Až následně se pro výrobu tepla budou připojovat kotle na LTO nebo na elektřinu. Součástí projektu by bylo i zateplení budov napojených na CZT. Plánuje se zateplení základní školy, mateřské školy, obecního úřadu a společenského domu. Společenský dům se skládá z restaurace, velkého sálu a jedné bytové jednotky nad restaurací. Je možné takto postavený projekt podpořit? Je možné nás případně nasměrovat, tak aby byl projekt přijatelný hlavně v oblasti doplňkového zdroje tepla a jeho paliva LTO nebo elektřina? Je možné podpořit zateplení společenského domu, ve kterém se nachází i jedna malá bytová jednotka? Pokud vytápí CZT na fosilní paliva (CZT musí být v majetku obce) pouze tyto tři objekty a nejsou na něj napojeni jiní spotřebitelé a tento zdroj bude zrušen, ne odstaven (odpojen), pak je možné tento projekt podpořit. Samozřejmě za předpokladu splnění kritérií daných výzvou (topný faktor čerpadel atd.) Jako doplňkový zdroj je možné doporučit elektrokotel, který ovšem nebude uznatelným nákladem ZELENÁ LINKA ani jakékoliv rekonstrukce či úpravy s tím spojené. Zateplení objektů spojené se zmiňovanou výměnou zdroje bude přijatelné. PRIORITNÍ OSA 4 Je možné, v rámci oblasti 4.1, v projektu zaměřeném na modernizaci a dovybavení recyklačního areálu pro zpracování stavebního odpadu zařadit do způsobilých výdajů (vedle nákladů na pořízení drtiče tohoto odpadu za zhruba 6 mil. korun) i demoliční bagr s vydrcovacím nástrojem, hydraulickým kladivem za přibližně 4 mil. korun a nakladač pro manipulaci a nakládaní odpadů a výrobků (2 mil. korun)? V rámci prioritní osy 4, oblasti podpory 4.1, je možné podat žádost na dovybavení areálu pro zpracování stavebního odpadu. Do způsobilých výdajů je možné zařadit náklady na pořízení drtiče stavebního odpadu, hydraulické kladivo a nakladač na manipulaci a nakládaní odpadů. Způsobilost nákladů na demoliční bagr závisí na dostatečném zdůvodnění potřebnosti této části technologie pro nakládání se stavebním odpadem. Žadatel s. r. o. chce v rámci oblasti podpory 4.1 zažádat o dotaci na zařízení na ekologickou likvidaci autovraků. Společnost byla založena v únoru Povinnými přílohami k žádosti jsou účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztrát) za poslední uzavřený rok. Toto není žadatel schopen doložit (vzhledem k době svého vzniku). Může vůbec podat žádost? Pokud ano, není neexistence historie znevýhodňující při hodnocení z ekonomického hlediska? Žadatel může podat žádost s tím, že musí předložit alespoň zahajovací rozvahu. Žadatel by také měl co nejlépe doložit zajištění vlastních zdrojů. ZL_vizitka_ indd :03:54 Jednou ze specifických podmínek vztahujících se k oblasti podpory 4.1 je, že u projektů přinášejících čisté zisky nesmí být diskontovaný čistý zisk větší, než diskontovaná investice (viz strana 115 Implementačního dokumentu). Jaký je hlavní účel dané podmínky? Je jím snaha o nepodpoření investic, které by byly návratné, tudíž ty, u nichž zisk převýší investici? V jakém časovém horizontu se daná podmínka posuzuje? Má daná podmínka vylučovací charakter v tom smyslu, že pokud nebude splněna, projekt nebude podpořen? Pokud by byl v tomto případě projekt podpořen, ale až následně se daná podmínka potvrdí, bude požadováno vrácení dotace? Podmínka projekty přinášející čisté zisky se týká projektů generujících příjem, tj. projektů, u kterých se nejedná o veřejnou podporu. V případě projektů generujících příjem (projekty, které zahrnují investici do infrastruktury, za jejíž užívání se účtují poplatky hrazené žadateli, což však neznamená, že daný projekt je nutně ziskový) je tato podmínka vyžadována a kontrolována. Žadatel o podporu v tomto případě zpracovává finanční analýzu (finančně-ekonomickou analýzu pouze u velkých projektů nad 25 mil. eur), z jejíchž výstupů lze zjistit, zdali je tato podmínka splněna. Účel podmínky je ten vámi zmíněný. Finanční analýza se zpracovává na 30 let. Tato podmínka je posuzována zejména ve stupni příjmu žádosti o podporu a před podpisem smlouvy o podpoře. Předpokládáme, že bude tato podmínka zkontrolována i na konci období, po které je nutné vlastnit a provozovat podporovanou investici. Může být žadatelem o podporu z 4.2. na sanaci staré skládky obec jako nájemce pozemku? Situace: obec před několika lety prodala pozemek fyzické osobě, pozemek byl relativně v pořádku a bez známek staré zátěže. Fyzická osoba začala kopat základy na domek a zjistila starou zátěž, dle pamětníků tam vyvážela odpady dnes již neexistující firma. Vlastník chce po obci zátěž zlikvidovat. Obec je ochotna se o problém postarat, najmout firmu, požádat o dotaci, zajistit projekt i vše potřebné a k tomu si pozemek pronajmout. Je to řešení a jak by měla být nájemní smlouva koncipována aby mohla obec požádat o 4.2. na sanaci prokazatelné staré zátěže? Na tento případ je možno čerpat dotaci ale je nutné nejdříve ověřit zda se skutečně jedná vážnou kontaminaci. Doporučte žadateli kontaktovat odbor ekologických škod MŽP, bude nutné před podáním žádosti zpracovat analýzu rizik právě ve spolupráci s tímto odborem. Nájemní smlouva na pozemek musí být nejméně do doby závěrečného vyhodnocení akce. Může být žadatelem podpory na projekt Odpadové centrum město a provozovatelem Technické služby, a. s. (TS), ve stoprocentním vlastnictví města? Jaká je v takovém případě možná maximální výše podpory? Jakým způsobem ošetřit vztah mezi žadatelem (město) a provozovatelem (TS, a. s.) k žádosti o dotaci? Jakou smlouvu, případně jiný dokument, je nutné doložit? Je nutné provozovatele vybírat na základě vyhlášení výběrového řízení? Předpokládaný projekt vykazuje roční příjmy, které jsou však mnohem nižší než provozní náklady za stejné období. Bude to považováno jako projekt vykazující příjmy? Je nutné k žádosti přikládat územní rozhodnutí i stavební povolení? Ano, žadatelem může být město a provozovatelem jeho technické služby ve stoprocentním vlastnictví města. Pokud bude prokázána provozní ztráta, bude dotace 90 %. Když nebude prokázána provozní ztráta, bude výše podpory určena výstupem z finanční analýzy, max. však 90 %. Pokud nebude provozovatelem město nebo jeho technické služby stoprocentně vlastněné městem, je potřeba vybrat provozovatele v transparentním výběrovém řízení. Pro podání žádosti je dostačujícím územní rozhodnutí, stavební povolení může být doloženo později. PRIORITNÍ OSA 6 Prosím o informace k navýšení celkových způsobilých výdajů projektu z důvodu výsledku výběrového řízení na zhotovitele díla. Žadatel obdržel rozhodnutí o poskytnutí dotace v prioritní ose 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny. V rozhodnutí jsou uvedeny celkové způsobilé výdaje ve výši korun. Nabídka zhotovitele stavby je prakticky rovna částce celkových způsobilých výdajů. Žadatel však má ještě několik faktur za zpracování projektové dokumentace a podkladů pro PD ve výši zhruba 50 tis. korun (vydaných po ). Je možné navýšení částky celkových způsobilých výdajů (a tudíž výše dotace) v připravované dohodě o přidělení dotace? Navýšení celkových způsobilých výdajů v tomto případě není možné. Projekty v rámci Operačního programu Životní prostředí se řídí směrnicí MŽP č. 5/2008, v které je v článku 4 mimo jiné uvedeno: Výše podpory uvedená v registračním listu akce a v rozhodnutí ministra je maximální. Konečná výše podpor spolu s termíny realizace bude upřesněna v rozhodnutí a ve smlouvě o poskytnutí podpory z prostředků fondu (dále jen smlouva) na základě dodavatelských smluv. Případné zvýšení rozpočtových nákladů (nad základ pro stanovení podpory) hradí příjemce podpory z vlastních zdrojů. Při snížení rozpočtových nákladů dojde k odpovídajícímu snížení podpory, aniž by se měnil procentní podíl... Je nutné pro každý projekt zřizovat samostatný bankovní účet? Příjemce podpory není povinen zřizovat zvláštní samostatný bankovní účet pro financování projektu (viz Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory, kapitola 6.1). Kolik z dotace na projekt Obnova soustavy rybníků je v režimu de minimis. Projekty v rámci Prioritní osy 6 jsou obecně mimo rámec veřejné podpory. Na projekt Obnova soustavy rybníků nebude čerpána podpora v režimu de minimis.

13 24 GALERIE OPŽP 25 GALERIE OPŽP Frymburk-Milná zdroj vody Projekt řeší provedení hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou, které je v části městyse Frymburk Milná nedostatek. Hlavní přínosy Provedení hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou. Projekt zahrnuje 8 školských zařízení, u kterých bylo dosaženo zlepšení jejich tepelně-izolačních vlastností. Hlavní přínosy Byla snížena měrná spotřeba energií na jednotku vytápěné plochy u všech zahrnutých objektů, a tím i emisí znečišťujících látek včetně emisí skleníkového plynu CO 2. To přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v hustě osídlené aglomeraci Kladna. Celkové snížení emise CO 2 po realizaci: 234,91 t/rok. Celkové snížení emise NOx po realizaci: 1,71 t/rok. Úspora energie: GJ/rok. Prioritní osa 6 /oblast podpory 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Kraj Jihočeský kraj Okres Český Krumlov Příjemce podpory městys Frymburk Ukončení projektu červen 2008 Celková výše podpory Podpora ERDF Dotace SFŽP ČR Kč Kč Kč Zlepšení jejich tepelně-izolačních vlastností školních budov na Kladně Rekultivace skládky Komárovice Prioritní osa 3/Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj Středočeský kraj Okres Kladno Příjemce podpory Statutární město Kladno Ukončení projektu srpen 2008 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč Energetické úspory v obecních budovách Děhylova Obci Děhylov bylo zadáno provedení energetických auditů v září 2005 budovy obecního úřadu a v březnu roku 2006 budovy ZŠ. Energetický audit zhodnotil budovu obecního úřadu jako budovu nesplňující požadavek energetické náročnosti, nevyhovující byl i objekt ZŠ. Hlavní přínosy Výchozím stavem je dosažení úspor v obou obecních budovách. Potenciál dosažitelných úspor podle energetického auditu proti původnímu stavu činí u budovy ZŠ 103 GJ/rok (32,7 %), u budovy OÚ 306 GJ/rok (56,3 %). Obsahem projektu bylo odbahnění stávající malé vodní nádrže, úprava hráze a okolního terénu. Hlavní přínosy Cílem projektu bylo obnovení malé vodní nádrže, která byla kompletně zanesena a nesloužila svému účelu. Po realizaci projektu má nádrž sloužit k akumulaci povrchových vod, k extenzivnímu chovu ryb a jako místní biotop. Hlavním cílem projektu je krajinotvorba. Prioritní osa 6 / oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Prioritní osa 3 / oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj Moravskoslezský kraj Okres Opava Příjemce podpory obec Děhylov Ukončení projektu prosinec 2008 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč Odbahnění rybníku na p. p. č. 134, k. ú. Lipoltov Kraj Karlovarský kraj Okres Cheb Příjemce podpory Marcela Říhová Ukončení projektu únor 2009 Celková výše podpory Podpora ERDF Dotace SFŽP ČR Snížení energetické náročnosti provozu Kč Kč Kč V rámci technické rekultivace bylo provedeno urovnání povrchu skládky a překrytí uzavírací vrstvou obsahující těsnící a rekultivační vrstvu. Hlavní přínosy Vlastní rekultivace tělesa skládky vytvořila takové podmínky, které minimalizují, resp. vylučují průnik srážkové vody do vnitřního prostoru skládky, zamezil se přítok povrchové cizí vody do prostoru skládky. Přispívá to k přirozenému začlenění rekultivované skládky do přírodního prostředí. Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj Vysočina Okres Třebíč Příjemce podpory obec Komárovice Ukončení projektu říjen 2008 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč Realizace souboru opatření za účelem snížení energetické náročnosti budovy dílen a laboratoří FVTM Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: výměna otvorových výplní (plastová okna, dveře a vrata), zateplení obvodového pláště a střechy. Hlavní přínosy Cílem projektu je snížení spotřeby energie, zejména energie potřebné pro vytápění objektu dílen a laboratoře, a to prostřednictvím technických opatření, která snížila energetickou náročnost budovy na minimální doporučenou hodnotu. Prioritní osa 3 / oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj Ústecký kraj Okres Ústí nad Labem Příjemce podpory Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ukončení projektu prosinec 2008 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč Sběrný dvůr města Javorníku v ulice Havlíčkově Snížení energetických nákladů ZŠ Stachy 2 Vybudované zařízení pro sběr a shromažďování odpadů s kapacitou 100 tun slouží obyvatelům města Javorníku. Shromážděné odpady jsou odváženy oprávněnými osobami k dalšímu využití a odstranění. Hlavní přínosy Řízené skládky formou zavedení primární separace (sběrný dvůr) s následným využitím separovaného odpadu jako náhrady za primární přírodní zdroje, a to podle právní úpravy ČR na základě principu udržitelného rozvoje. Dalším cílem je snížení počtu černých skládek a zajištění čistoty města. Prioritní osa 4 / oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj Olomoucký kraj Okres Jeseník Příjemce podpory město Javorník Ukončení projektu březen 2009 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč Projekt řeší snížení energetických nákladů ZŠ Stachy. Stav objektů nevyhoval energetickým standardům a jeho provoz byl zatížen vysokými náklady na vytápění. Náklady na vytápění se zásadně snížily celkovým zateplením objektu a výměnou energeticky nevyhovujících výplní otvorů. Vybudováním nového plynového úložiště, instalací potřebné plynové technologie a vybudováním nové plynové kotelny projekt zajistil přechod na ekologický zdroj vytápění z původního vytápění na koks. Hlavní přínosy Vybudováním ekologického zdroje vytápění došlo ke snížení příspěvku k imisní zátěži omezením emisí z energetických systémů. Prioritní osa 2 / oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Kraj Jihočeský kraj Okres Prachatice Příjemce podpory obec Stachy Ukončení projektu říjen 2008 Celková výše podpory Kč Podpora FS Kč Dotace SFŽP ČR Kč

14 26 ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY Aktivní protipovodňová prevence Monitoring pohybu hladin a zajištění přesunu dat a informací Protipovodňová opatření na drobných vodních tocích Ústeckého kraje II. etapa je v rámci OPŽP velmi zajímavým projektem, realizovaným v Ústeckém kraji. Katastrofální důsledky povodní na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002 si vyžádaly nutnost urychleného řešení, jak zmírnit následky živelných událostí pomocí varovného systému. Stejně velkým a srovnatelným nebezpečím pak jsou lokální povodně a záplavy na menších tocích způsobené jarním táním a nadměrnými přívalovými srážkami, ke kterým bude zřejmě v důsledku změn klimatu a vysoké intenzitě hospodářského využívání kritických lokalit docházet stále častěji. V obcích Ústeckého kraje ležících na malých a zdánlivě neškodných tocích došlo k velkým škodám včetně ztrát na životech. Síť o sto bodech Průzkumem bylo zjištěno, že na území Ústeckého kraje existují pouze dva systémy hlásné protipovodňové služby. Prvním je státní varovný systém, který sleduje pouze stavy na velkých vodních tocích (v dotčeném území je to dohromady 7 bodů na řece Labi, Ohři a Ploučnici). Druhým je systém sledování drobných vodních toků v Ústeckém kraji I. etapa, který je provozován jen na malé části území kraje. Komplexní protipovodňový hlásný a varovný systém, který by pokrýval malé, ale nebezpečné toky, v Ústeckém kraji neexistuje. Starostové povodněmi dotčených obcí ve spolupráci s Povodím Ohře a Ústeckým krajem se rozhodli zpracovat projekt na využití nejnovějších dostupných technologií k ochraně životů, zdraví a majetku občanů, kteří žijí, pracují či podnikají na ohroženém území. Záměr vychází z místních znalostí Předkládaný projekt je postaven na principu včasného varování jako prevence a nástroje omezení škod způsobených povodněmi nebo záplavami. Tato aktivní prevence nezabraňuje škodám přímo, ale díky kvalitní a rychlé informovanosti může aktivovat příslušné záchranné složky a obyvatele v jistém předstihu, čímž se zabrání škodám na zdraví, životech a škodám na majetku zejména mobilní povahy. Projekt vychází z místních znalostí a dosud aktuálních protipovodňových opatření, která budou doplněna nově získávanými daty. Na základě lepší znalosti dotčených toků pak bude možné v rámci projektu aktualizovat protipovodňové plány obcí, které se, včetně jejich digitalizace, stanou součástí Povodňového informačního systému ČR (POVIS). Pro komplexní přehled o případných povodních je navržena síť o 100 bodech, které jsou voleny podle zkušeností z minulých událostí do míst, kde docházelo k zásadním nárůstům objemů vod v příslušných kritických profilech. Konkrétně je navrženo 100 vodoměrných hlásných profilů kategorie C a dalších 26 srážkoměrných stanic a zařízení monitorovacího centra pro příjem, zpracování, archivaci vizualizaci dat. Do 2. etapy projektu bude zapojeno 11 již pracujících měřicích stanic vybudovaných v rámci pilotního projektu v roce Projekt je postaven na detailním projednání každého jednotlivého bodu i celé soustavy příslušnými vodoprávními orgány. K projektu se vyjadřovali správci povodí a dotčené obce. Vynechán nebyl Integrovaný záchranný systémem (IZS) konzultovaný s dalšími relevantními organizacemi a odborníky. Lokalizace bodů pokrývá celou oblast Ústeckého kraje (pochopitelně takovou, kde riziko povodně, resp. záplavy, může v důsledku zásahu vodami menších vodních toků nastat). Technicky řečeno, vodoměrné stanice (umístěné např. na pilířích mostků, na nábřežních zdech) pomocí ultrazvukového nebo tlakového snímače hladiny a vodoměrné a srážkové stanice pomocí ponorného tlakového snímače hladiny a srážkoměru spustí signál prostřednictvím sítě GSM/ GPRS do serveru. Ze serveru, který shromáždí data ze stanic a bude spravovat celou databázi, budou datové soubory, údaje a varování posílány na dispečink. Varovné údaje se dostanou na webové stránky zvolené provozovatelem služby i na mobilní telefonní čísla ohrožených obyvatel. Financování z OPŽP Vhodným zdrojem finančních prostředků pro projekty obdobného charakteru je Operační program Životní prostředí , který v prioritní ose 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní nabízí podoblast podpory Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. V jejím rámci může žadatel o dotaci získat až 90 % celkových způsobilých výdajů projektu. Žadatelem o dotaci na výše uvedený projekt je Severočeské sdružení obcí (SESO), které má 147 členských obcí ze všech okresů Ústeckého kraje. Projekt byl podán v rámci VI. výzvy, SESO se bude podílet 25 % finanční spoluúčastí z požadované finanční účasti žadatele, zbývajících 75 % uhradí Ústecký kraj. Projekt zcela naplňuje globální cíle prioritní osy 1 Snižování rizika povodní a rovněž cíl oblasti podpory 1.3 Zkvalitnění a rozšíření hlásného a předpovědního povodňového systému v mnoha ohledech: ve zvýšení počtu obyvatel včas informovaných o povodňových nebezpečích, ve snížení počtu obyvatel bezprostředně ohrožených rizikem povodní a ve zkvalitnění operativního řízení povodní. V současné době bude žadatel Severočeské sdružení obcí s fondem podepisovat smlouvu o poskytnutí dotace a proběhne výběrové řízení na dodavatele systému přenosu dat. JANA CHOUTKOVÁ Zdroj: SESO MONITOROVACÍ VÝBOR Monitorovací výbor prostředky z OPŽP čerpají především municipality Ve čtvrtek 3. prosince 2009 proběhlo 6. zasedání Monitorovacího výboru OP Životní prostředí, kterého se zúčastnili i ministr životního prostředí Jan Dusík a 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Martin Plachý. Jednání vedla náměstkyně ministra, ředitelka sekce ekonomiky životního prostředí Rut Bízková. Mezi prvními řečníky byl také ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Štěpánek. Podle něj je Operační program Životní prostředí už dva a půl roku ve fázi, v které může ukázat poměrně dost hotových projektů: Máme jich kolem čtyř set a celkem bylo podáno přes projektových žádostí, z nichž bylo schváleno projektů v souhrnné výši přesahující 40 miliard korun. Projekty v Operačním programu Životní prostředí podobně jako v jiných operačních programech rozdělujeme na individuální a velké. Velké projekty překračují hranici 25 milionů eur. Ty po schválení na národní úrovni putují k Evropské komisi. Zatím jsme obdrželi devět žádostí o podporu velkých projektů, z nich šest bylo schváleno na národní úrovni. Úspěchy OPŽP Jan Kříž, ředitel Odboru fondů EU MŽP, shrnul úspěchy programu, kterých se dosáhlo od posledního zasedání monitorovacího výboru v květnu tohoto roku. Vyzdvihl podobně jako Štěpánek zaslání čtyř velkých projektů Evropské komisi, z nichž dva již byly schváleny. Ředitel SFŽP také připomněl zaměření celého Operačního programu Životní prostředí: Máme celkem osm prioritních os, z toho sedm jich je určeno pro žadatele. A celkem dvě pětiny všech prostředků jsou určeny pro vodohospodářské projekty ČOV, kanalizace a podobně. Prioritní osa 2 je určena pro zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Mimořádně populární je prioritní osa 3, která se týká udržitelného využívání energií. Jde hlavně o zateplování a výměnu zdrojů za obnovitelné zdroje energie. Petr Štěpánek nezapomněl zdůraznit, že velmi důležitá je také čtvrtá prioritní osa, v rámci které mohou žádat o podporu i podnikatelské subjekty (jinak prostředky z OPŽP čerpají ze sedmdesáti procent především municipality). Čtvrtá osa je zaměřena na odpady. Pátá prioritní osa je velmi malá a zahrnuje omezování průmyslového znečištění. Důležitá je šestá prioritní osa. Ta se týká ochrany přírody a krajiny ve velmi širokém spektru projektů. Cílem podpory sedmé prioritní osy je vybudování plošné a dostupné sítě center environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, informačních center a environmentálních poraden. V termínu, ke kterému se vztahuje zpráva o OPŽP, tedy k 30. 9, bylo vyhlášeno celkem dvanáct výzev, nicméně k dnešnímu dni (3. 12 pozn. red.) jich bylo vyhlášeno čtrnáct a v nejbližších dnech budou vyhlášeny další (výzvy XV. a XVI., jak jsme informovali, byly již vyhlášeny pozn. red.). Zpráva sleduje období od dubna do konce září, během kterého byly vyhlášeny tři výzvy, říká ředitel SFŽP ČR. Týkaly se projektů vodohospodářské infrastruktury. Další byla zaměřena na využívání energie a nové zdroje. V létě jsme vyhlásili výzvu zaměřenou na odpady a zateplování. Poprvé jsme využili omezenou alokaci výzva byla uzavřena po vyčerpání vymezené částky, dodává Petr Štěpánek. Mezi nejlepšími Zástupce Evropské komise a vedoucí české jednotky DG RE- GIO Jack Engwegen neshledal při realizaci programu žádné zásadní nedostatky a poděkoval, že se mohl seznámit s problémy, které se v České republice v rámci životního prostředí řeší. První náměstek ministra pro místní rozvoj potvrdil, že OP Životní prostředí patří mezi tři 27 nejlepší operační programy. Petr Valdman, 1. náměstek ředitele SFŽP ČR, představil změny v Implementačním dokumentu OPŽP. Hlavní změnou je možnost podpory spaloven komunálního odpadu. Vyhlášení výzvy se předpokládá v lednu. Ivona Kristiánová, vedoucí Odd. technické asistence OFEU MŽP, představila aktivity v rámci čerpání technické asistence OPŽP a plán čerpání na příští rok. Markéta Domasová z odboru fondů EU informovala o provedených evaluačních projektech a představila tytéž projekty plánované na rok Mezi ně je mimo jiné v příštím roce zařazen projekt na celkové zhodnocení průběhu operačního programu. Populární forma Eva Richtrová z Oddělení monitoringu Ministerstva životního prostředí přednesla zprávu o provedených aktivitách v oblasti publicity a propagace operačního programu a poukázala na skutečnost, že podle výsledků výzkumu veřejného mínění ví o podpoře ze strukturálních fondů 77 procent obyvatel České republiky, nicméně jen jedna čtvrtina z nich si vybaví konkrétní podpořený projekt. Tuto skutečnost by měl změnit i komunikační plán Operačního programu Životní prostředí pro rok Podle něj by měl být Operační program Životní prostředí prezentován MONITOROVACÍ VÝBOR OPŽP Povinností monitorovacího výboru je zajistit dohled nad realizací Operačního programu Životní prostředí a zejména zajišťovat dosažení cílů programu při efektivním využití veřejných prostředků. populární formou, a také by měl zdůrazňovat skutečnost, že OP Životní prostředí pomáhá šetřit veřejné finance, a prosazovat myšlenku, podle které moderně šetřit znamená šetřit i životní prostředí.

15 28 STUDIE 29 STUDIE Publikace TIC o privatizaci vodárenství v ČR Česká pobočka Transparency International vydala v srpnu tohoto roku publikaci věnovanou privatizaci vodohospodářských společností. Publikace nazvaná Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky? ilustruje na příkladech privatizace v Praze, na Ostravsku, ve Zlíně a Kroměříži neprůhledný proces nastavování vlastnických práv a dlouhodobých provozovatelských smluv. ELIŠKA CÍSAŘOVÁ Transparency International Česká republika, o. p. s. Publikace Transparency International poukazuje na skutečnost, jak veřejný sektor přichází následkem privatizace provozní části vodohospodářských společností o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie. Publikace v úvodu ve stručnosti popisuje proces atomizace vodního hospodářství, který následoval po převodu vodohospodářského majetku na obce na začátku devadesátých let. Stát v letech bezúplatně převedl majetek tehdejších jedenáct státních podniků na města a obce. Tímto způsobem vzniklo zhruba 40 okresních vodárenských společností, které zajišťovaly zásobování vodou pro více než 90 % obyvatel České republiky. Vznikly převážně společnosti smíšené, které Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky? jednak vlastnily infrastrukturu, jednak zajišťovaly provoz, ale vznikly i společnosti oddělené (např. v Praze). V této době byly vytvořeny i pojistky proti nevýhodným nebo nežádoucím změnám ve vodohospodářských společnostech. K nim patřila tzv. zlatá akcie a omezení převoditelnosti akcií na jméno a práva s nimi spojená, což bylo zakotveno ve Stát v letech bezúplatně převedl majetek tehdejších 11 státních podniků na města a obce. Tímto způsobem vzniklo zhruba 40 okresních vodárenských společnost. stanovách nově vzniklých vodohospodářských firem. Politická reprezentace Koncem 90. let začaly obce a města hledat způsob, jak získat potřebné finanční zdroje na obnovu a výstavbu nové infrastruktury. Přechod na plně nákladový tarif ceny vodného a stočného není a nebyl ani tehdy politicky populárním tématem a pravděpodobně z toho důvodu obce hledaly jiné způsoby, jak dostát nejen udržitelnosti celé vodárenské soustavy, ale i zahraničním závazkům ČR. Způsob řešení situace ve vodárenství dokládá, jak nebyla stávající politická reprezentace uvedených měst schopna uvažovat v delším časovém horizontu než do následujících komunálních voleb. Vybrané příklady v publikaci Transparency International ilustrují případy, kdy si města jako východisko z této situace zvolila vstup strategického partnera. Ze začátku docházelo k prodeji akciových podílů ve vodohospodářských společnostech, později, od roku 2001, docházelo k zavádění provozního modelu. Privatizace vodohospodářských společností soukromým investorům by dávala smysl, pokud by ekonomické ukazatele na straně nákladů prokazovaly následnou nižší zainteresovanost veřejného sektoru na jejich financování, a naopak na straně výnosů by veřejnému sektoru přinášely lepší výsledky. Jak potvrzují uvedené příklady, ve skutečnosti nastala situace úplně jiná. Stop dotacím Privatizace vodáren přinesla městům a některým vodárnám zpravidla jednorázové finanční zdroje, které byly následně městy či vodárnami investovány zpět do vodárenské infrastruktury, a to i v případě, kdy již města vodárny nevlastnila. Některé smíšené společnosti přišly privatizací o možnost žádat o prostředky z fondů EU na realizaci investičních akcí, případně došlo ke snížení částky, o kterou smíšená společnost mohla žádat. Obce a města, které prodaly provozní části vodohospodářské společnosti a ponechaly si infrastrukturu, v uvedených případech přišly o schopnost zajišťovat výstavbu infrastruktury ze svých vlastních zdrojů, jimiž je zisk z vodného a stočného. Smluvní ceny za pronájem infrastruktury jsou v některých případech symbolické. Obce a města musejí obnovu a výstavbu nové infrastruktury financovat z vlastních obecních rozpočtů a jsou závislé na dotacích. Z pohledu veřejného sektoru, spotřebitelů a daňových poplatníků příklady zároveň dokumentují i ztrátu přímé kontroly a ztrátu možnosti rozhodovat o rozvoji vodárenské infrastruktury v regionu včetně rozhodování o prioritách výstavby vodárenské infrastruktury v průmyslových zónách. Provozní model není transparentní z hlediska stanovení cen a zisku (zisk se stanovuje přirážkou k oprávněným nákladům) a nemotivuje soukromé provozovatele zvyšovat efektivnost. Provozním společnostem jsou často uznávány veškeré náklady spojené s provozem infrastruktury a zisk těchto společností je obvykle kalkulován přirážkou k těmto nákladům. Provozovatelské společnosti jsou motivovány spíše k vyšším výdajům než k úsporným opatřením. Smlouvy byly uzavírány na dlouhá období převážně na více než 15 let (někdy i na dobu přesahující 25 let), čímž podporují monopolní postavení některých společností a zaručují provozovatelům nadstandardní podmínky, přičemž náklady zůstávají vlastníkům infrastruktury, tj. městům a obcím, zatímco zisky soukromníkům. Veřejné investice do infrastruktury se de facto přeměňují v nepřímou podporu soukromého provozovatele. Tato skutečnost vedla i k pozastavení čerpání ze strukturálních fondů EU. Do smluv mezi městy či vodárnami a provozovatelem nebyla zahrnuta kritéria provozování, sankce za neúměrný růst provozních nákladů a za nesplnění slibů inflačního růstu cen vodného a stočného. Nebyl do nich zapracován mechanismus participace veřejného sektoru na zisku z provozování ani princip participace veřejného sektoru na růstu zisku z důvodu zvyšování produktivity provozování v důsledku výstavby nové vodárenské infrastruktury, kterou města financují. Pokud města vybudují novou vodárenskou infrastrukturu, musejí ji k provozování pronajmout stávajícímu provozovateli, protože jinou možnost vlastně nemají. Účinná kontrola Odpovědí na zmíněné palčivé problémy ve vodárenství je zajištění účinné kontroly, a to jak institucionální, tak občanské. Jedním z možných institucionálních opatření jsou návrhy na regulaci vodárenského trhu (ze své podstaty přirozeného monopolu). Tyto návrhy se již delší dobu objevují v materiálech Ministerstva životního prostředí (MŽP). Inspirují se zahraničními zkušenostmi a zkušenostmi z jiných síťových monopolních odvětví, v kterých se regulace jeví jako nutná. Podle vyjádření Jedním z možných institucionálních opatření jsou návrhy na regulaci vodárenského trhu (ze své podstaty přirozeného monopolu). MŽP spočívá role regulátora v dosažení rovnováhy mezi veřejným zájmem a zájmy soukromého provozovatele, a to z pozice výrazně nezávislejší, než je pozice politická. Oddělitelnost regulátora od politiky může mít pozitivní efekt na ekonomickou udržitelnost oboru, pomocí postupné aplikace plně nákladového tarifu a snižování závislosti oboru na dotacích z veřejných rozpočtů. Existence nezávislého regulátora může znamenat i vyšší míru transparentnosti. Chování soukromých vodárenských společností se může změnit např. prostřednictvím uplatňování vzorce pro výpočet vodného a stočného, který motivuje k úsporám, místo aby navyšovaly náklady. Další možností je porovnávání kvality poskytovaných služeb sledováním vybraných standardů. Rovněž je možné zajistit ochranu veřejného zájmu proti zájmům soukromým, a to především s ohledem na vyváženost smluvních vztahů, nastavení přiměřenosti zisků soukromých společností nebo zajištění podílu veřejného sektoru na zisku z provozu. Regulátor ovšem není spasitelem a není schopen zcela zabránit netransparentním privatizacím. Zde je potřebná vyšší míra informování veřejnosti a také aktivní přístup občanů i příslušných institucí. Nedostatek průhlednosti nastavených vztahů vytváří příznivé podmínky pro zneužívání a manipulaci. Je tedy právě na veřejnosti, resp. na jednotlivých občanech, aby svým obecním představitelům pokládali otázky kolik, komu, proč a jak. Publikace je volně ke stažení na ECHO Unikátní studie Více než průmyslová zóna škodí Jihlavě doprava a také topení, resp. spalování nevhodného materiálu a rovněž odpadu v tzv. malých zdrojích (například v kotelnách rodinných domů). I to je jeden z mnoha výsledků rozsáhlé a v České republice ojedinělé studie Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik. Studii zpracoval Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Brně. Zadání studie bylo společnou iniciativou kraje a města. Studie poskytuje dokonalý přehled o umístění zdrojů a jejich podílu na znečišťování ovzduší Jihlavy a o stavu a kvalitě ovzduší. V rámci realizace studie zpracovatel provedl nepřetržité půlroční měření škodlivin na třech stacionárních stanicích umístěných v areálu firmy Automotive Lighting, ZŠ Demlova a ve Velkém Beranově. Zpráva o vodě Komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas představil závěry klíčové zprávy vypracované v rámci projektu o ekonomické hodnotě ekosystémů a biologické rozmanitosti (The economics of ecosystems and biodiversity TEEB). Na financování této celosvětové studie se podílela Evropská komise. Dimas zdůraznil, že pro lepší ochranu výhod, které nám přináší příroda, je nutné si těchto výhod více vážit. Příroda nám zdarma nabízí mnoho služeb, jako například regulaci vodních zdrojů, ochranu před povodněmi a ukládání uhlíku. Zvyšující se tlak na ekosystémy po celém světě způsobuje, že poskytování mnoha těchto služeb je nyní ohroženo. Ghana s EU o vývozu dřeva Vláda Ghany podepsala historickou dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je zajistit, aby na evropský trh bylo dodáváno pouze legálně vytěžené dřevo z této západoafrické země. Dohodu za Evropskou unii podepsali evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas a švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Ghana se tak stala první zemí, která se smluvně zavázala vyvážet pouze legálně vytěžené tropické dřevo.

16 30 ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE Podpis smlouvy o spolupráci s vietnamským fondem. Lenka Brandtová na snímku úplně vpravo. Za SFŽP ČR smlouvu podepisuje Karel Jech, vedoucí odboru národních programů a EVVO (za stolem vpravo). Co vedlo vedoucí odboru komunikace Státního fondu životního prostředí k cestě do Vietnamu? Byla jsem na mezinárodní konferenci na ostrově Phu Quoc. Jejím tématem bylo environmentální vzdělávání a komunikace v oboru životního prostředí. Byli přítomní i kolegové z Ministerstva životního prostředí, kteří provedli kontrolu projektu v Hue v rámci rozvojové spolupráce. Společně jsme po konferenci odjeli na kontrolu projektu v keramické vesnici Ba Trang u Hanoje. Jde o projekt české ambasády ve Vietnamu, SFŽP ČR je u této akce odborným garantem. O jaký projekt přesně šlo? V uvedené vesnici měli keramické pece na uhlí a problém byl se znečištěním ovzduší. Rodin, které vyrábí keramiku, je zhruba 700. K dnešnímu dni je zhruba 580 pecí plynových. Zbývá tedy vyměnit ještě dalších 120. České velvyslanectví v Hanoji mělo ideu, že partnerská organizace SFŽP ČR ve Vietnamu vietnamský fond (Vietnam Environment Protection Fund), vybere šest rodin, kterým bude poskytnuta bezúročná půjčka na sušárnu keramiky a dotace na plynovou pec. Přímo na místě jsme zkontrolovali, zda jsou pece uvedeny do provozu ve vybraných rodinách. Přivezla jste si z této inspekční cesty také nějakou veselou příhodu? Jednoho vesničana jsem se zeptala, v čem je největší přínos jeho nové pece. Odpověděl mi, že jeho žena už nemusí díky plynové peci nosit uhlí a kvůli tomu přibrala pět kilo už nemá tolik fyzické námahy jako dříve. Rozvojová spolupráce s Vietnamem, kterou vyhlásilo Ministerstvo zahraničí, má končit. Budou aktivity SFŽP ČR přesto pokračovat? Vietnam byl jednou z hlavních zemí české rozvojové spolupráce a historie pomoci ČR i bývalého Československa má v zemi už dlouhou tradici. Během cesty do Vietnamu jsme podepsali s vietnamským fondem smlouvu o spolupráci na další tři roky. Na to by rozhodnutí ministerstva zahraničí nemělo Spolupráce s Vietnamem bude i nadále pokračovat Lenka Brandtová, vedoucí Odboru komunikace na SFŽP ČR, v říjnu tohoto roku odjela na konferenci a prohlídku projektů ve Vietnamu. České velvyslanectví v Hanoji mělo ideu, že partnerská organizace SFŽP ČR ve Vietnamu vybere šest rodin, kterým bude poskytnuta bezúročná půjčka na sušárnu keramiky a dotace na plynovou pec. mít žádný vliv. Naše spolupráce bude i nadále pokračovat. Jaký máte z celé návštěvy pocit? Určitě je dobré vidět, že lidé mají z poskytnuté pomoci radost a že si té spolupráce váží. Co se týká třeba keramiky v Ba Trangu, tak je výsledek naší pomoci vidět i na kvalitě výrobků. Výrobky z uhelné pece se vůbec nedají porovnat s těmi z pece plynové. Kdybyste měla srovnat Českou republiku a Vietnam nejen v oblasti ekologie? Zatímco u nás je průmysl oddělen od bydlení, ve Vietnamu často lidé pracují ve svých obydlích, a to i pokud se zabývají chemickou výrobou. Jsou pak vystavováni daleko většímu množství škodlivých chemických látek, než kdyby pobývali v toxickém prostředí jen během pracovní doby. Projekt MŽP v Hue. Plynová pec na keramiku v Ba Trangu. Keramická dílna v Ba Trangu u Hanoje. Jako zdroj energie pro nové pece slouží plynové bomby. Jinak je ovšem Vietnam zemí s krásnou přírodou. Turisté tam vyhledávají místa, která vypadají velmi dobře, pak jsou místa, která mají závažné problémy. Jsou třeba zamořena dioxiny. Každopádně návštěvu Vietnamu každému doporučuji. Osobně bych se tam také, pro změnu jako turista, ráda vrátila a prohlídla si zemi z trochu jiného pohledu, než jaký skýtá služební cesta. Vietnam je stále komunistickou zemí. Vietnam působí dojmem kapitalistické země se socialistickou tváří, ve Vietnamu je hodně soukromých firem, lidé mají možnost podnikat, i restaurace jsou soukromé. Například tam neexistuje žádná síť, jako u nás byly Restaurace a jídelny. Rozhodně se nejedná o komunismus, jaký známe z Československa před rokem Ale Ho Či Min je ve Vietnamu všude, kam se podíváte. Jeho portrét je v každé oficiální místnosti. V Hanoji mají také mauzoleum, kde je k vidění Ho Či Minovo mumifikované tělo. Já jsem se k němu ale nedostala, protože Ho Či Min si zrovna odskočil na balzamovací ozdravnou kůru do Moskvy. A jak ve Vietnamu žijí obyčejní lidé? Vietnamci dokáží vyžít na den s třiceti tisíci dongy. To je zhruba 30 českých korun, na stejnou částku přitom vyjde káva v opeře v Hanoji. Vietnam je však zemědělskou zemí, takže lidé si vypěstují vše, co potřebují k jídlu. Mezi Vietnamci jsou však veliké rozdíly. Například v Hanoji a Saigonu žije hodně bohatých lidí, kteří svůj majetek dávají rádi na odiv. Například jezdí v luxusních vozech, přestože jsou ve Vietnamu výrazně dražší než u nás. Většina lidí má moped, protože si automobil nemohou dovolit. Existuje také hromadná doprava, a to například v Hanoji. Zastávka je tam, kde se shromáždí hodně lidí, jízdní řád neexistuje, ale do patnácti minut vždy něco přijede. Doprava je velmi levná, lístek po Hanoji stojí tři tisíce dongů. A pokud je v autobusu přeplněno, Vietnamec neváhá a sedne si někomu jinému na klín. Cestu autobusem jsem ale nezkoušela kvůli tomu, že jsem měla strach, kam dojedu. Na kratší vzdálenosti jsem raději chodila pěšky. -HOR- ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE Vietnam je zemí, které pomáháme přes padesát let Názor Daniela Svobody, který se zabývá rozvojovou spoluprácí v občanském sdružení Development Worldwide. Většina našich projektů ve Vietnamu probíhá v rámci trilaterální spolupráce s českým ministerstvem zahraničních věcí a dalšími donory. Patří mezi ně Rakousko, Kanada, Holandsko, částečně Dánsko. Bilaterální projekt ve Vietnamu jsme realizovali v gesci Ministerstva životního prostředí jako partner společnosti Dekonta, specializované na problematiku ekologických zátěží. Další menší projekty podpořilo MŽP, Státní fond životního prostředí ČR a vietnamský fond životního prostředí v rámci uzavřených bilaterálních dohod. Několik let se připravoval další projekt související se snížením dopadů zamoření dioxiny, ale české Ministerstvo zahraničních věcí ukončilo rozvojovou spolupráci s Vietnamem. Ukončovat programovou spolupráci s jakoukoliv prioritní zemí ze dne na den není podle mého názoru politicky rozumné. Každý dárce počítá u programové rozvojové spolupráce 31 s plánem útlumu, který může trvat pět, deset i dvacet let. Okamžité ukončení spolupráce, navíc před ukončením schváleného programu, je zcela nesystémové. Vietnam je přitom zemí, které pomáháme přes padesát let a pomáhali jsme (tedy tehdejší ČSSR) i během tamní války. To dodnes oceňují jak místní obyvatelé, tak i nevládní organizace typu Care International. Spolupráce ve Vietnamu je dobrá i díky tomu, že Vietnamci vědí o silné komunitě, kterou jsou zastoupeni v České republice. V současnosti se diskutuje o snížení počtu prioritních zemí některé státy například brzy vstoupí do EU, ale naše pomoc by spíše měla směřovat k umožnění čerpání prostředků z unijních předvstupních fondů než k víceméně nadbytečné podpoře z rozpočtu určeného primárně pro rozvojové země. V dalších zemích má česká rozvojová spolupráce omezené dopady. To však není případ Vietnamu, kam by podle mě měla směřovat česká pomoc i nadále, minimálně do oblasti ochrany životního prostředí a lidského zdraví a zejména k řešení drastických následků dioxinové kontaminace, v čemž vedle USA a Kanady patříme mezi nejdůležitější a nejvlivnější donory.

17 32 ZAHRANIČÍ 33 ZAHRANIČÍ Nantes jede ekologicky Koncem října vyhlásili v polském Krakově vítěze evropských cen CIVITAS pro města s nejekologičtějším dopravním systémem v Evropské unii. A právě Nantes zvítězilo v celkovém hodnocení sdružení CIVITAS. Nantes Ale abychom byli spravedliví, ceny si odvezla i další města. Oceněny byl také například belgický Gent za skvělou cyklistickou dopravní infrastrukturu i rozlehlé pěší zóny v centru města a britský okres Sutton za vůbec nejdražší evropskou marketingovou kampaň, která měla přesvědčit městské obyvatele ke změně dopravních návyků. Zkratka CIVITAS pochází z anglického CIty-VITAlity-Sustainability, což volně přeloženo znamená městský aktivní život v mezích trvale udržitelného rozvoje. A tento záměr, jak se shodli porotci, francouzské Nantes naplnilo dokonale. Hlavní cenu získalo zejména za svou ekologickou autobusovou dopravu a propracovanou cyklistickou infrastrukturu. Sdružení CIVITAS je napojeno na Evropskou komisi a sdružuje 58 měst z různých zemí Evropské unie. Ve sdružení jsou pouze ta evropská města, která se zavázala k dodržování ekologických zásad, a to zejména s důrazem na dopravní systém. Ceny CIVITAS se letos udělovaly již po šesté. Díky městskému plánu mobility nyní v Nantes existuje šedesát individuálních řešení dopravy do zaměstnání. Plán mobility v Nantes Nantes již od roku 2000 vypracovávalo a postupně realizovalo vlastní plán mobility pro město. Cílem plánu mobility bylo navýšit podíl MHD o deset procent na třicetiprocentní úroveň a zároveň snížit podíl automobilové dopravy ze současných 65 na 50 % v kategorii cest do zaměstnání. Hlavním opatřením bylo zavedení plánů mobility pro podniky ve městě. A příkladem, jak se říká, šel jako první magistrát Nantes, který pomocí vlastního plánu mobility reorganizoval v roce 2004 dopravu svých více než dvou tisíců zaměstnanců. Úřad pořádal i kampaně k prosazení plánů mobility pro podniky v okolí, přičemž hlavním cílem bylo přesvědčit zaměstnance dalších podniků, aby se do zaměstnání dopravovali městskou hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky a aby automobily využívali odpovědně, pouze v nutných případech. Přesvědčování však nebylo příliš účinné, dokud magistrát neprosadil snížení ceny jízdenek MHD o 50 % pro zaměstnance, kteří si zakoupí roční kartu MHD, zrušení 98 parkovacích míst a ponechání 38 míst v blízkosti každé firmy ve městě takzvaný systém park and ride a levnější jízdenky MHD pro služební cesty. K tomu často využívá taxislužbu. Chceme-li zlepšit kvalitu života, je zapotřebí zvažovat použití jednoho taxíku několika osobami, vysvětlil Camille Durand, místopředseda magistrátu v Nantes. Díky městskému plánu mobility nyní v Nantes existuje šedesát individuálních řešení dopravy do zaměstnání. Pro svou dopravní politiku se tak Nantes, hlavní město regionu Pays de la Loire, stalo příkladem řešení veřejné dopravy pro celou Francii. Autobusem a na kole Autobusy v Nantes nezapáchají, protože až 80 procent jich jezdí na zemní plyn. První vozidla Bus-Way na bázi kloubového autobusu Mercedes-Benz Citaro G byla do provozu v této západofrancouzské metropoli uvedena již v listopadu roku Pro město s 280 tisíci obyvatel šlo o podstatnou změnu. Obyvatelé Nantes se stali uživateli uživateli autobusů jedinečného designu. Ti, kteří od 6. listopadu 2006 ve městě Nantes použili linku 4, získali pocit, jako by nastoupili do tramvaje, psaly tehdejší francouzské noviny. Ve skutečnosti však nastoupili do jednoho z nejmodernějších kloubových městských autobusů v Evropě. Citaro Bus-Way je poháněn motorem Mercedes-Benz na zemní plyn M 447 hlag s výkonem 240 kw (326 PS). Pohonná látka, na 200 barů stlačený zemní plyn (CNG), se nachází v osmi nádržích na střeše vozidla, které pojmou litrů plynu. Objem nádrží postačí k provozu autobusu na celý pracovní den. Svou průkopnickou úlohu splnila linka č. 4, Citaro Bus-Way pak byly postupně nasazovány i na další linky. A těch jsou stovky, vždyť město Nantes se skládá z 24 obvodů, z nichž pochází 60 procent všech lidí, kteří ve městě pracují. Zbytek tvoří lidé, kteří do Nantes dojíždějí z okolí. Vnitřní prostor autobusu je sledován pomocí videa. Šest kamer kontroluje výstup a nástup a prostor pro cestující včetně míst pro vozíčky v přední části vozidla. Zcela izolovaně od prostoru pro cestující se nachází zaoblené pracoviště řidiče. Prostřednictvím prvního křídla dveří má řidič pracoviště ve formě opravdové lóže. Přepážkou je tento vstup zcela oddělen od vstupu pro cestující přes druhé křídlo dveří. Pro usnadnění přístupu do vozidla osobám se sníženou pohyblivostí jsou dveře č. 2 a 3 vybaveny zkrácenými rampami. Při otevření automatizovaných výklopných posuvných dveří cestujícím vyjedou rampy do dvou vteřin. Díky nově provedeným a o 270 mm zvýšeným nástupním stanovištím tak může nástup a výstup cestujících probíhat téměř v úrovni podlahy autobusu. Nantes nezískalo cenu CIVITAS jen za ekologickou autobusovou dopravu, ale i za svou vstřícnost vůči cyklistům. Nejenže si mohou cyklisté svá kola naložit do městských autobusů Citaro Bus-Way, Nantes pro cyklisty navíc vybudovalo i bezpečná stání pro kola, která si může kdokoli pronajmout. Bez zajímavosti není ani to, že parkovací infrastruktura pro cyklisty není navržena tak, aby šla na ruku jen těm, co jednou Nantes nezískalo cenu CIVITAS jen za ekologickou autobusovou dopravu, ale i za svou vstřícnost vůči cyklistům. za rok vyjedou na kole propagovat cyklistiku ve městě, ale hlavně zaměstnancům podniků a jejich návštěvníkům, kteří si mohou takzvané služební jízdní kolo vypůjčit či pronajmout. Nantes jede dál Slyšeli jste o projektu Mini- CAT? Název je odvozen od technologie pohonné jednotky Compressed Air Technology, což znamená automobil na vzduch. Prototyp třímístného auta se představil na světovém autosalonu v Paříži v roce A hádejte, kde vznikla inspirace pro tento futuristický model? Technika vzduchového motoru se krátce používala začátkem 20. století v tramvajích ve francouzských městech Nantes a La Rochelle. Ostatně právě v Nantes byla vybudována vůbec první francouzská tramvajová síť. Jak ale funguje pohon na vzduch? Tajemství vzduchového motoru spočívá ve třech dlouhých trubicích umístěných pod spodkem vozidla. Trubice obsahují vzduch stlačený na 150krát vyšší tlak, než je v pneumatikách. Píst v motoru přihání venkovní vzduch a stlačuje ho na 20 barů a zahřívá na 400 stupňů Celsia. Vstříknutí stlačeného vzduchu nutí píst k pohybu společně s osou kol. Zdá se vám to až příliš futuristické? Možná Jenomže mluvíme o technologii z města, kde se 8. února 1828 narodil Jules Verne, který odmalička projevoval vlastní představy o životě už jako dítě si prý do učebnic čmáral fantastické stroje, dokonce i dýmajícího slona s mechanickým chobotem. ECHO Nová publikace o dotačních titulech EU Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo publikaci nazvanou Dotační tituly EU pro obce, svazky obcí, organizace zřizované a zakládané obcemi v programovacím období Publikace má pomoci zejména obcím při hledání dotačních titulů z fondů EU k řešení svých projektových záměrů. Publikace je též k dispozici na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a na stránkách strukturálních fondů (www.strukturalni-fondy.cz/ Informacni-materialy/ Dotacni-tituly-EU-pro-obce). Stockholm ve znamení debat Letošní ročník Evropských dnů rozvoje ve Stockholmu byl zaměřen na dopady změny klimatu a hospodářské recese na rozvojové země. A nejen to, debatovalo se i o zvyšování hladiny moří nebo častějším výskytu závažnějších přírodních pohrom. Díky účasti politiků, úředníků, nevládních organizací, podniků, akademiků, výzkumníků a médií byly Evropské dny rozvoje vynikající příležitostí k navazování kontaktů, výměně zkušeností a hledání partnerů pro rozvojové projekty. V rámci říjnové akce bylo uděleno několik cen souvisejících s rozvojovou politikou, například novinářská Cena Lorenza Nataliho za vynikající zpravodajství. Sportovní aktivity v národních parcích Ministr životního prostředí Ladislav Miko se sešel se zástupci svazů a asociací, které sdružují lidi trávící čas v přírodě sportem nebo aktivní rekreací. Cílem schůzky bylo nastartovat nějaký systém vzájemné diskuse, výměny informací, námětů a připomínek, vysvětlil Miko. Podle Mika mají sportovní a rekreační aktivity pochopitelně své místo i v národních parcích. Jde však o to, aby se obě strany dokázaly vzájemně chápat, aby ochrana přírody zbytečně nebránila neškodným aktivitám, a na druhou stranu aby sportovci a turisté respektovali a nepoškozovali cennou přírodu, kterou národní parky chrání, uvedl ministr.

18 34 ROZHLEDNA 35 TAHÁK AQUATHERM Ve dnech se uskutečnil 16. mezinárodní odborný veletrh Aquatherm. V rámci veletrhu proběhla celá řada seminářů a odborných setkání. Velmi aktivním byl na Aquathermu také SFŽP ČR. Vedle stánku fondu se s velkým zájmem setkaly také přednášky zaměřené na program Zelená úsporám a fond pochopitelně prezentoval i Operační program Životní prostředí. MONITOROVACÍ VÝBOR Ve čtvrtek 3. prosince proběhlo 6. zasedání Monitorovacího výboru OP Životní prostředí, kterého se zúčastnili i ministr životního prostředí Jan Dusík a 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Martin Plachý. Jednání vedla náměstkyně ministra ředitelka sekce ekonomiky životního prostředí Rut Bízková. TISKOVÁ KONFERENCE 25. listopadu 2009 se v pražském Café Louvre uskutečnila bilanční tisková konference k více než dvouletému výročí OP Životní prostředí. Mezi prezentujícími byli odstupující ministr životního prostředí Ladislav Miko a ředitel SFŽP ČR Petr Štěpánek. A mohli s potěšením konstatovat, že v jednotlivých prioritních osách OPŽP již byla schválena podpora ve výši 44 miliard korun. probíhá kontinuální příjem žádostí 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací 7 Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu 6.6 Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny 6.3 Obnova krajinných struktur 6.2 Podpora biodiverzity 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura Zlepšování stavu přírody a krajiny 5.1 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady MBÚ a spalovny 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využ. OZE pro výrobu tepla, elektříny a kombin. výroby tepla a elektřiny 3 Udržitelné využívání zdrojů energie 2.2 Omezování emisí úpravy a rekonstrukce spalovacích zdrojů) vázaná na výzvu PO 4 (MBÚ a spalovny) 2.2 Omezování emisí 2.1 Zlepšování kvality ovzduší 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 1.3 Omezování rizika povodní 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody 1.1 Snížení znečištění vod 1 Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Číslo PO/ oblasti podpory Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory Plán výzev OPŽP pro roky 2010 a 2011 VELKÉ PROJEKTY (k ) OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 2 I číslo vydání 10 I vyšlo v prosinci 2009 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, Praha 4 I kontakt na redakci: tel.: I objednávky: I redakce: šéfredaktor Ivo Horváth, redaktor Daniel Tácha, grafická úprava Eva Štanglová I redakční rada: Petr Štěpánek, Petr Valdman, Leo Steiner, Jan Kříž, Jakub Kašpar, Lenka Brandtová, Petra Roubíčková I číslo registrace: MK ČR E I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje

19 36 TAHÁK Plán výzev OPŽP pro roky 2010 a 2011 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY (k ) Číslo PO/ oblasti podpory 1 Zlepšování vodohospod. infrastruktury a snižování rizika povodní Název prioritní osy/oblasti podpory/podoblasti podpory Snížení znečištění z komunálních zdrojů aglomerace nad EO (naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS) 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody pouze v kombinaci s Snížení znečištění z komunálních zdrojů aglomerace pod EO 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody výstavba a dostavba (nikoliv rekonstrukce) rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1 Zlepšování kvality ovzduší 2.2 Omezování emisí 2.2 Omezování emisí tématická kontinuální výzva (úpravy a rekonstrukce spalovacích zdrojů) vázaná na výzvu PO 4 (MBÚ a spoalovny) 3 Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE Realizace úspor energie Žádosti do podoblasti podpory budou přijímány pouze podané v kombinaci s podoblastí podpory (vytápění pomocí OZE) Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE pouze v kombinaci s podoblastí podpory Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Využívání odpadního tepla 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady (MBÚ a spalovny) tématická kontinuální výzva souběžně s výzvou na velké projekty 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 5.1 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura Podpora biodiverzity 6.3 Obnova krajinných struktur 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.6 Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzem. vod 7 Rozvoj infrastruktury pro environ. vzdělávání, poradenství a osvětu 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací příjem žádostí posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí projednání žádostí Řídícím výborem OPŽP, schválení Řídícím orgánem OPŽP vydání dokumentů Registračních listů a Rozhodnutí ministra

OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner

OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner náměstek úsek projektové přípravy a kontroly Základní údaje Druhý největší Operační program ČR 135 miliard Kč (5,2 miliardy eur) Nutnost veřejného

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu 5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Základní údaje Druhý nejv tší 150 miliard K ejného spolufinancování Zam ení

Základní údaje Druhý nejv tší 150 miliard K ejného spolufinancování Zam ení 1 Základní údaje Druhý největší Operační program ČR 150 miliard Kč (5,2 miliardy eur) Nutnost veřejného spolufinancování: Prostředky EU 85 % 4,9 mld. eur Prostředky SFŽP 4 % 231 mil. eur Státní rozpočet

Více

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí SFŽP Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí I. Setkání mikroregionů Středočeského kraje 10. 11. 2011 Ing. Radka Bučilová Pověřena řízením SFŽP ČR Projekty a podpory v oblasti ŽP Státní

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP Nové kotlíkové dotace z OPŽP Současný stav Emise z malých spalovacích zdrojů v domácnostech mají velký podíl na celkových emisích PM10 (cca 40%) a benzo(a)pyrenu (až 90 %) a velký dopad na kvalitu ovzduší.

Více

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Konference Biomasa & Energetika, Třebíč, 9. a 10. prosince 2014 Ing. Vojtěch Beneš vedoucí metodického odboru SFŽP ČR Návaznost OPŽP 2007-13 a 2014-2020 OPŽP 2014-2020

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží PRIORITNÍ OSA 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží ZÁKLADNÍ DOKUMENTY Programový dokument OPŽP Implementační dokument Směrnice MŽP č. 7/2007 o předkládání žádostí

Více

Operační program životní prostředí 2014-2020

Operační program životní prostředí 2014-2020 Operační program životní prostředí 2014-2020 Ing. Světlana Svitáková samostatné oddělení přípravy nového programovacího období Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

Nový Operační program Životní prostředí

Nový Operační program Životní prostředí Nový Operační program Životní prostředí SC 3.4 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění Tereza Nováková Úsek řízení projektů, odbor ochrany ovzduší a OZE Obsah 1. Možnosti čerpání podpory z OPŽP

Více

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Richard Lev Ředitel odboru Projektového poradenství e-mail: lev@grantikacs.com Mob: +420 731 192 877 Kapitola/Slide GRANTIKA

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

OPŽP - PRIORITNÍ OSA 4

OPŽP - PRIORITNÍ OSA 4 OPŽP - PRIORITNÍ OSA 4 přehled výzev Michaela Kváčová Oddělení III Odbor ochrany přírody a odpadů Prioritní osa 4 - oblasti podpory V rámci prioritní osy 4 jsou realizovány následující oblasti podpory:

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstvo životního prostředí Ing. Andrea Hilčerová Odbor odpadů

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstvo životního prostředí Ing. Andrea Hilčerová Odbor odpadů OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2014-2020 Ministerstvo životního prostředí Ing. Andrea Hilčerová Odbor odpadů OPŽP 2014-2020 Navrženo 6 prioritních os PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 PRIORITNÍ OSA 4 ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Globálním cílem prioritní osy 4 je zkvalitnění nakládaní

Více

OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost

OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost 3. prosince 2009 Leo Steiner náměstek ředitele Státní fond životního prostředí ČR Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí

Více

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Ing. Pavel Uhlíř Projektový manažer pro oblast životního prostředí RAVEN EU Advisory, a.s. Žďár nad Sázavou, 28.2.2008 RAVEN EU ADVISORY, A.S. Programové

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP Nové kotlíkové dotace z OPŽP Počet domácností v rodinných domech vytápějících pevnými palivy Kraj Vytápění uhlím Vytápění dřevem Vytápění pevnými palivy celkem Hlavní město Praha 2 456 1 474 3 930 Středočeský

Více

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Směrnice MŽP Č. 5/2008 - PŘÍLOHA 2 Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Martin Popelka sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Martin Popelka sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Operační program Životní prostředí 2014-2020 Martin Popelka sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Aktuální stav příprav programového období 2014-2020 Dohoda o partnerství 26. 8. 2014 - oficiální

Více

Blanka Veltrubská SFŽP ČR Krajské pracoviště České Budějovice

Blanka Veltrubská SFŽP ČR Krajské pracoviště České Budějovice Podpora obnovitelných zdrojů energie v rámci dotačních titulů SFŽP ČR Blanka Veltrubská SFŽP ČR Krajské pracoviště České Budějovice OBSAH OPŽP Prioritní osa 3 přehled dotačních titulů Projektový cyklus

Více

OPŽP programové období 2014+

OPŽP programové období 2014+ OPŽP programové období 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 vymezen samostatný operační program pro oblast životního prostředí Řídícím orgánem

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Mgr. Dagmar Hudson oddělení přípravy nového programového období

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Mgr. Dagmar Hudson oddělení přípravy nového programového období Operační program Životní prostředí 2014-2020 Mgr. Dagmar Hudson oddělení přípravy nového programového období Aktuální stav příprav programového období 2014-2020 Dohoda o partnerství Strategický zastřešující

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020 a zapojení MAS. Martin Kubica náměstek SFŽP ČR

Operační program Životní prostředí 2014-2020 a zapojení MAS. Martin Kubica náměstek SFŽP ČR Operační program Životní prostředí 2014-2020 a zapojení MAS Martin Kubica náměstek SFŽP ČR Konec financování v roce 2014 Finančně platební kalendáře nepovolování převodu finančních prostředků do roku 2015

Více

Operační program Životní prostředí 2014+

Operační program Životní prostředí 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Ing. Miroslav Zmeškal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro roky 2014-2020

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í C V I Č E N Í 2 Hodnocení přírodních zdrojů v okolí bydliště za obec Téma jednotlivec zpracování ke zkoušce jak jsou využívány zdroje (vodní

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020

Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020 Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020 Konference o hospodaření a financování měst a obcí Ing. Vojtěch Beneš vedoucí metodického odboru SFŽP ČR Ministerstvo životního prostředí

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3. zelená linka:

Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3.  zelená linka: Operační program Životní prostředí Prioritní osa 3 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění

Více

Operační program Ţivotní prostředí. 17. června 2009 Kladno

Operační program Ţivotní prostředí. 17. června 2009 Kladno Seminář Podpora a propagace oblasti podpory 4.2 odstraňování starých ekologických zátěţí OPŢP Operační program Ţivotní prostředí Ing. Jan Kříţ ředitel odboru fondů EU Ministerstvo ţivotního prostředí 17.

Více

Dotace na navrhovaná opatření

Dotace na navrhovaná opatření Dotace na navrhovaná opatření 1. Dotační programy, podporující opatření ke zlepšené tepelně - energetických vlastností obálky budov Obecně lze říci, že opatření, která řeší zlepšení energetických vlastností

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

ZÁPIS ze zasedání Řídicího výboru OP Životní prostředí konaného dne 11. ledna 2011 v budově Ministerstva životního prostředí, Praha

ZÁPIS ze zasedání Řídicího výboru OP Životní prostředí konaného dne 11. ledna 2011 v budově Ministerstva životního prostředí, Praha Č.j.: 279/330/11 3855/ENV/11 ZÁPIS ze zasedání Řídicího výboru OP Životní prostředí konaného dne 11. ledna 2011 v budově Ministerstva životního prostředí, Praha Přítomni: dle prezenční listiny Jednání

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Mgr. Alena Lehmannová ENVIC, občanské sdružení Spálené Poříčí, 17. února 2011 1 Síť ENVIC Síť environmentálních informačních

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Zpracoval: Ing. Michal Rásocha Datum: 15. dubna 2015 POH MSK Strategický dokument kraje v oblasti OH. Vyhlášen 29. října 2004 s

Více

Státní fond životního prostředí ČR

Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR XII. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Moravská Třebová, 20.10.2016 Ing. Vladimíra Gutwirthová Projektový manažer, Odbor krajských pracovišť Čechy Dotační

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

OPŽP šance pro finance obcím

OPŽP šance pro finance obcím OPŽP šance pro finance obcím Operační program Životní prostředí 2007 2013 Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Ondřej Vrbický

Více

Státní fond životního prostředí ČR

Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR Krajské setkání svazu měst a obcí ČR Plzeň 6.10. 2016 Petr Fleišman projektový manažer SFŽP ČR, krajské pracoviště Plzeň Dotační možnosti SFŽP ČR Mezi stěžejní dotační

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP Jana Střihavková odbor odpadů MBÚ Zařízení k mechanicko biologické úpravě odpadů Účelem zařízení je mechanické oddělení výhřevné složky od biologické složky. Zařízení

Více

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP Nová zelená úsporám Program Ministerstva životního prostředí zaměřený na úspory energie

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020. www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz

Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020. www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Program: Dočerpání OPŽP 2007 2013 Příležitosti v novém OPŽP 2014 2020 Nová zelená úsporám

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje

Více

ANALÝZA VYBRANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU VE VZTAHU K PRÁVNÍ FORMĚ ŽADATELE

ANALÝZA VYBRANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU VE VZTAHU K PRÁVNÍ FORMĚ ŽADATELE ANALÝZA VYBRANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU VE VZTAHU K PRÁVNÍ FORMĚ ŽADATELE ANALYSIS OF THE SELECTED OPERATIONAL PROGRAMME IN RELATION TO THE LEGAL FORM OF THE APPLICANT BEDNÁŘOVÁ Renata Abstract This article

Více

Základní principy hodnocení projektů a klíčové faktory zpracování žádosti Prioritní osa 2

Základní principy hodnocení projektů a klíčové faktory zpracování žádosti Prioritní osa 2 Základní principy hodnocení projektů a klíčové faktory zpracování žádosti Prioritní osa 2 OBSAH Podporované projekty Projektový cyklus administrace žádosti o podporu (popis jednotlivých etap, rozbor nedostatků

Více

PROGRAM EFEKT. Jihlava, Informace MPO pro poradce EKIS

PROGRAM EFEKT. Jihlava, Informace MPO pro poradce EKIS PROGRAM EFEKT Jihlava, 24.11.2011 Informace MPO pro poradce EKIS O ČEM TO DNES BUDE? 1. EKIS 2011 - výsledky - vyplacení dotace - vyúčtování v EDS - hříchy 2. EFEKT 2012 - vyhlášení programu - nové aktivity

Více

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026 Zpracoval(a): Zpracoval: Mgr. Daniel Havlík Datum: 19. 4. 2016 Základní informace souhlasné stanovisko SEA vydáno MŽP dne 22. prosince

Více

Projekty vodohospodářské infrastruktury: OPŽP dosažený pokrok a ukončování programu & příležitosti v novém OPŽP

Projekty vodohospodářské infrastruktury: OPŽP dosažený pokrok a ukončování programu & příležitosti v novém OPŽP 19. mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY-KANALIZACE 2015; Praha 20.5.2015 Ing. Ivana Vráblíková ředitelka odboru ochrany vod SFŽP ČR Projekty vodohospodářské infrastruktury: OPŽP 2007-2013 dosažený

Více

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík Fondy EU programové období 2014-2020 Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík Dohoda o partnerství Návrh: Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Národní orgán pro koordinaci

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Strukturální fondy EU

Strukturální fondy EU Strukturální fondy EU Programové období 2007 2013 24 OP pro ČR 750 mld Kč Kapitola/Slide 1 OP Podnikání a inovace Ekoenergie Řídící orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu Zprostředkující subjekt ČEA (CzechInvest)

Více

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Obsah Základní informace Proces administrace Formulář žádosti a doklady Vyhodnocení

Více

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná v pondělí 19. října 2015 v 09:15 h V Praze 13. října 2015 Čj. 2278/15 Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/45, Ústí

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015

Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Nabídka dotačních titulů pro obce a města v roce 2015 Snížení energetické náročnost veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie organizační složky městské části hl. města Prahy školy

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí Příloha č. 2 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí Doklady, které jsou požadovány

Více

Jaké jsou reálné možnosti využití dotací na snižování energetické náročnosti?

Jaké jsou reálné možnosti využití dotací na snižování energetické náročnosti? EUro Finance Consulting EUFC CZ s.r.o. Jaké jsou reálné možnosti využití dotací na snižování náročnosti? Daniel Mayer, MBA EUFC CZ s.r.o. Večer s českou chemií 2013 V Praze dne 26. 9. 2013 Obsah 1) Naše

Více

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 2. Výzva pro Rodinné domy 1. Výzva pro Bytové domy v Praze Základní schéma administrace Výhled

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3

Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3 Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Monika Špačková Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR OBSAH: 1. Programy podpory energetické efektivnosti 2007-2013, 2. Přínosy programu EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013, 3. Přínosy prioritní osy 3 OPŽP

Více

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského

Více

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP Možnosti čerpání prostředků z OPŽP 2014 2020 Se zaměřením na hospodaření se srážkovými vodami Mgr. Martin Pták Odbor ochrany vod MŽP Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 2054/M/14, 34836/ENV/14 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více