6. funkční období K 035 / 06

Transkript

1 K 035 / funkční období K 035 / 06 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií 2007 (26. týden)

2 PARLAMENT Č ESKÉ REPUBLIKY SENÁT 6. funkční období 118. USNESENÍ VÝBORU PRO ZÁLEŽITOSTI EVROPSKÉ UNIE ze 14. schůze, konané dne 13. června 2007 k doporučení předsedy výboru zabývat se návrhy některých legislativních aktů EU výbor Na návrh předsedy výboru senátora Luďka Sefziga a po rozpravě I. b e r e b e z p r o j e d n á n í n a v ě d o m í návrhy legislativních aktů EU uvedené v příloze č. 1 tohoto usnesení; II. III. III. p r o j e d n á návrhy legislativních aktů EU a komunikační dokumenty EU uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení; ž á d á Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR o stanovisko ke komunikačnímu dokumentu uvedenému v příloze č. 2 pod bodem č. 3 tohoto usnesení; p o v ě ř u j e předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR a s předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR dohodl lhůtu pro sdělení stanoviska Luděk S e f z i g v.r. předseda výboru Karel T e j n o r a v.r. ověřovatel výboru

3 Příloha č. 1 k usnesení č. 118 ze 14. schůze VEU Seznam návrhů legislativních aktů EU, které bere Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR bez projednání na vědomí 26. týden /07 z KOM(2007) 254 z Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu /07 z KOM(2007) 268 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Rady o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu a ve třetích zemích /07 z KOM(2007) 260 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98 o zavedení eura na Maltě /07 z KOM(2007) 257 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98 o zavedení eura na Kypru 27. týden /07 z KOM(2007) 263 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla týkající se podmínek, které musí být splněny pro výkon povolání provozovatele silniční přepravy /07 z KOM(2007) 264 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu osob autokary a autobusy (přepracované znění)

4 /07 z KOM(2007) 265 z Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o přístupu na trh v oblasti silniční přepravy zboží na území Společenství na nebo z území členského státu nebo při průjezdu přes území jednoho nebo více členských států /07 z KOM(2007) 271 z Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovozy některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska /07 z KOM(2007) 278 z Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla z dovozů některých sedel pocházejících z Čínské lidové republiky 28. týden /07 z KOM(2007) 289 z Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, o otevření a způsobu řízení autonomních celních kvót Společenství pro některé produkty rybolovu pro období 2007 až /07 z KOM(2007) 296 z Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady kterým se mění nařízení (ES) č. 234/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Libérii a o zrušení nařízení (ES) č. 1030/2003

5 Příloha č. 2 k usnesení č. 118 ze 14. schůze VEU Seznam návrhů legislativních aktů EU a komunikačních dokumentů, kterými se bude Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR zabývat 26. týden /07 z KOM(2007) 249 z Návrh SMĚRNICE(en) Evropského parlamentu a Rady zavádějící sankce pro zaměstnavatele nelegálně pobývajících příslušníků třetích států Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich /07 z KOM(2007) 247 z SDĚLENÍ(en) Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Aplikace globálního přístupu k migraci na východní a jihovýchodní regiony sousedící s Evropskou unií Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich /07 z KOM(2007) 261 z SDĚLENÍ(en) Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - GALILEO na křižovatce: Implementace evropských programů GNSS Zpravodaj výboru: senátor Miroslav Škaloud 28. týden /07 z KOM(2007) 298 z Návrh SMĚRNICE(en) Rady, kterou se mění směrnice 2003/109/ES tak, aby její působnost byla rozšířena na adresáty mezinárodní ochrany Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich

6 /07 z KOM(2007) 301 z ZELENÁ KNIHA(en) o budoucnosti společného evropského azylového systému Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich /07 z KOM(2007) 279 z BÍLÁ KNIHA(en) Evropská strategie ohledně zdravotních problémů spojených s výživou, nadváhou a obezitou Zpravodaj výboru: senátor Karel Tejnora

7 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. května 2007 (12.06) (OR. en) 9773/07 ASIM 38 RELEX 366 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 22. května 2007 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2007) 247 v konečném znění. Příloha: KOM(2007) 247 v konečném znění 9773/07 is DG H 1B CS

8 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) 247 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unií CS CS

9 OBSAH 1. Úvod Země východních a jihovýchodních regionů sousedících s Evropskou unií Turecko a západní Balkán Stávající rámec pro dialog Doporučení Partnerské země evropské politiky sousedství z východní Evropy a jižního Kavkazu Stávající rámec pro dialog Doporučení Ruská federace Stávající rámec pro dialog Doporučení Ostatní regiony Partnerské země evropské politiky sousedství z východního Středomoří (Sýrie, Libanon a Jordánsko) a jiné země Středního východu (Irán a Irák) Stávající rámec pro dialog Doporučení Střední Asie Stávající rámec pro dialog Doporučení Asijské země původu Stávající rámec pro dialog Doporučení Zlepšení koordinace Závěr Příloha I: Zkratky a pojmy Příloha II: Příklady spolupráce mezi EU a zeměmi uvedenými ve sdělení a příklady pomoci poskytované Evropskou unií těmto zemím Příloha III: Přehled situace v oblasti migrace a migračních toků z východních a jihovýchodních regionů sousedících s EU a v rámci těchto regionů a statistiky CS 2 CS

10 Uplatňování globálního přístupu k migraci ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s Evropskou unii 1. ÚVOD V prosinci 2005 přijala Evropská rada globální přístup k migraci. Tento přístup se původně soustředil na Afriku a Středomoří. Ve svých závěrech z prosince vyzvala Rada Komisi, aby s ohledem na uplatňování globálního přístupu ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s EU předložila návrhy týkající se posíleného dialogu a konkrétních opatření. Toto sdělení reaguje na uvedenou výzvu. Navrhuje přístup založený na konceptu migračních tras (viz příloha I uvádějící seznam všech pojmů použitých v tomto textu a význam zkratek). Toto sdělení se zaměřuje především na východní a jihovýchodní regiony sousedící s EU, kam podle názoru Komise patří: Turecko, západní Balkán (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko, včetně Kosova 2 ); partnerské země evropské politiky sousedství (EPS) z východní Evropy (Ukrajina, Moldavsko a Bělorusko 3 ) a jižního Kavkazu (Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie) a Ruská federace. Při provádění tohoto sdělení by měla být doporučení, která se vztahují přímo na tyto země, zvážena jako první. Uplatňování globálního přístupu ve východních a jihovýchodních regionech sousedících s EU v souladu s konceptem migračních tras však rovněž vyžaduje, aby do úvahy byly vzaty i vzdálenější země původu a tranzitní země. Proto je třeba věnovat pozornost: partnerským zemím EPS na Středním východě (Sýrii, Jordánsku a Libanonu), Iránu a Iráku; střední Asii (Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu) a asijským zemím původu, jako jsou Čína, Indie, Pákistán, Afghánistán, Bangladéš, Srí Lanka, Vietnam, Filipíny a Indonésie. Pro tyto země a regiony uvádí toto sdělení střednědobá a dlouhodobá doporučení. Pro všechny uvedené země má Společenství platný institucionální rámec, podle kterého byl zahájen politický a ekonomický dialog a navázány vztahy spolupráce, jež všeobecně zahrnují i oblast migrace. Pro každou skupinu zemí byl v tomto sdělení uveden výčet těchto rámců. V některých případech se dialog a spolupráce v oblasti migrace a souvisejících oblastech (jako například zaměstnanosti a vzdělávání) nacházejí již ve velmi rozvinutém stupni. Jakékoliv možné posílení dialogu a spolupráce v oblasti migrace by mělo vycházet ze stávajícího dialogu a spolupráce, přičemž by mělo plně zahrnovat související otázky a zúčastněné strany, zejména v oblasti pracovní migrace. Příloha II uvádí orientační seznam mnoha probíhajících projektů spolupráce v oblasti migrace, víz a ochrany hranic financovaných v těchto Na základě sdělení Komise Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace, listopad 2006, KOM(2006) 735 v konečném znění. Jak je uvedeno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č V případě Běloruska by měl být dialog veden v souladu s omezeními platnými pro vztahy EU- Bělorusko v oblasti kontaktů s orgány a v kontextu regionálního rámce. CS 3 CS

11 zemích Evropským společenstvím a je důležité, aby taková spolupráce byla i nadále vyzdvihována a zviditelňována. Při uplatňování globálního přístupu je zapotřebí ucelené analýzy v oblasti zákonné a nezákonné migrace, globální poptávky a nabídky pracovních sil, pracovní migrace a řízení hospodářské migrace a potřeby mezinárodní ochrany. Je potřeba rovněž prošetřit migrační trasy, tendence a možné změny tras. V této souvislosti uvádí příloha III některé předběžné závěry týkající se regionu, jakož i různé soubory statistických údajů. Význam tohoto regionu pro EU je již jasný. Přibližně jedna třetina všech státních příslušníků třetích zemí žijících v EU jsou státními příslušníky sousedních zemí jižního a jihovýchodního regionu a Ruské federace. Rozšíření EU směrem na východ v letech 2004 a 2007 změnilo pro mnohé sousední země právní základ přeshraničních přesunů a migrace, přičemž výhody členství v EU, které s sebou přináší vysoký hospodářský růst a pracovní příležitosti, činí nové členské státy přitažlivější pro migraci ze zemí, se kterými sousedí na východě. Sousední země jsou postiženy účinky jak získávání mozků, tak jejich odlivem, a čisté výhody pomáhají zmírnit tlak v podobě vysoké nezaměstnanosti a nízkého příjmu, který často plyne z obtíží spojených s politickým a hospodářským přechodem. Je třeba poznamenat, že Latinská Amerika a Karibik nebyly v souvislosti s globálním přístupem k migraci zatím projednávány, ačkoliv migrace je součástí pravidelného politického dialogu s tímto regionem. S ohledem na rostoucí význam otázek týkajících se migrace ve vztazích s Latinskou Amerikou a Karibikem se bude Komise dodatečně zabývat otázkou migrace společně se svými partnery během přípravy na příští vrcholnou schůzku EU-Latinská Amerika a Karibik (konanou v Limě v květnu 2008). To bude provedeno způsobem, který je v souladu s globálním přístupem a který rovněž umožňuje provádění závazků přijatých oběma stranami na vídeňské vrcholné schůzce konané v květnu ZEMĚ VÝCHODNÍCH A JIHOVÝCHODNÍCH REGIONŮ SOUSEDÍCÍCH S EVROPSKOU UNIÍ V rámci vypracování globálního přístupu s africkými zeměmi se při začleňování partnerských zemí do spolupráce osvědčily různé nástroje, jako například migrační profily a platformy spolupráce v oblasti migrace a rozvoje (viz příloha I). Tyto nástroje by mohly být použity při uplatňování globálního přístupu ve východních a jihovýchodních regionech. Jejich použití je však třeba zvážit s ohledem na jednotlivé země a/nebo regiony, zejména vezmeme-li v úvahu stávající rámce a vztahy s danými zeměmi a regiony, ve kterých by použití uvedených nástrojů mohlo přidat na hodnotě. Toto sdělení by dále mělo být čteno ve spojení se sdělením O cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, které bylo přijato současně s tímto sdělením. CS 4 CS

12 2.1. Turecko a západní Balkán Stávající rámec pro dialog Migrační otázky týkající se Turecka které má s EU dohodu o přidružení od roku 1963 jsou zahrnuty do přístupového partnerství z roku V případě západního Balkánu jsou otázky týkající se migrace obsaženy v dohodě o stabilizaci a přidružení (DSP), což je rámec smluvních vztahů vypracovaný či vypracovávaný s každou zemí západního Balkánu 5. O otázkách souvisejících s migrací dále často velmi podrobně pojednávají příslušná evropská či přístupová partnerství (případ Chorvatska a Turecka). Provádění partnerství je sledováno zejména prostřednictvím každoročních zpráv o pokroku a prostřednictvím jednání s dotčenými zeměmi. Migrační otázky jsou rovněž projednávány v rámci každoročních ministerských setkání pro oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti pořádaných se zeměmi západního Balkánu. Pokud jde o kandidátské země Chorvatsko, Turecko a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, jsou otázky týkající se migrace podrobně projednávány na zasedáních příslušných podvýborů a mohou být vzneseny i v souvislosti s Výborem a Radou pro přidružení. V souvislosti s přístupovými jednáními vedenými s Chorvatskem a Tureckem byly otázky týkající se migrace přezkoumány a jsou sledovány mj. v kapitolách Spravedlnost, svoboda a bezpečnost a Volný pohyb pracovníků. S ohledem na ostatní země v regionu se o migračních záležitostech jedná v rámci konkrétních politických doporučení a procesů sledování (poradní pracovní skupina s Albánií, proces sledování reforem v případě Bosny a Hercegoviny, zesílený stálý dialog v případě Černé Hory a Srbska), včetně prostřednictvím jednání odborných skupin. Co se týká Kosova, jsou tyto otázky řešeny v rámci mechanismu pro sledování pokroku vedoucího ke stabilizaci a přidružení (STM). Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP) hraje stále důležitější úlohu jako fórum pro regionální spolupráci v celém regionu jihovýchodní Evropy a zahrnuje spolupráci v oblasti otázek týkajících se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. SEECP je součástí procesu tvorby nového regionálního rámce, který bude regionálním nástupcem Paktu o stabilitě pro jihovýchodní Evropu. Všechny kandidátské země nebo země, které mají uznávanou šanci na přistoupení k EU, se již plně věnují přijímání acquis EU. Aby tento proces probíhal bez prodlení a aby toky po migrační trasách jižní Evropy byly prozatím lépe řízeny, jsou jako prvořadé úkoly navrhována následující opatření. 4 5 Turecko bylo oficiálně uznáno za kandidátskou zemi v prosinci Jednání o přistoupení byla zahájena dne 3. října Chorvatsko je rovněž kandidátskou zemí, která jedná o členství v EU. Bývalé jugoslávské republice Makedonii byl udělen statut kandidátské země v prosinci 2005, přístupová jednání však ještě nebyla zahájena. Zatímco DSP s Chorvatskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií jsou v platnosti, DSP s Albánií byla podepsána, ale prozatím nebyla ratifikována, DSP s Černou Horou byla parafována, jednání o DSP s Bosnou a Hercegovinou byla ukončena a jednání o DSP se Srbskem jsou v současnosti pozastavena. CS 5 CS

13 Doporučení Za účelem doplnění dialogu o migraci vedeného ve dvoustranných a regionálních fórech by dialog mezi všemi zúčastněnými stranami mohly dále usnadnit vnitrostátní a subregionální platformy spolupráce v oblasti migrace za využití zkušeností z iniciativy MARRI. Dialog s orgány kandidátských a partnerských zemí by měl zahrnovat diskuzi o tom, jak může dopad migrace na rozvoj posílit stabilitu a podpořit růst v regionu. Měly by být vypracovány politiky, jak zabránit odlivu mozků, jako například investice do odborné přípravy a budování kapacit s cílem zlepšit pracovní podmínky a zvýšit počet pracovních příležitostí, a takto tudíž zabránit odlivu kvalifikovaných pracovníků. Dále by měly být analyzovány způsoby snížení nákladů na převod finančních prostředků a posílení jejich dopadu na rozvoj zemí v tomto regionu. Pro odborníky by měly být organizovány studijní pobyty, jejichž cílem je upevňovat kontakty, podněcovat přímou spolupráci mezi správními orgány a přezkoumat institucionální kapacitu. Rovněž by mohly být organizovány semináře o různých aspektech migrace a rozvojové agendy. Na závěr by měly být podporovány iniciativy zaměřené na napojování vysoce kvalifikovaných migrantů jako například výzkumných vědeckých pracovníků na země jejich původu. Měly by být zvýšeny příležitosti pro cirkulační migraci, přičemž je potřeba vzít v úvahu stávající krátkodobý sezónní přeshraniční pohyb v regionu. S výjimkou Chorvatska, které již požívá výhod bezvízového styku s EU, je třeba v regionu dále zdokonalit a sjednotit vízové režimy s cílem umožnit cirkulaci pracovních sil. Rovněž by měla být prozkoumána proveditelnost nabídky široké řady výměnných programů pro výzkumné pracovníky a studenty. Dále je třeba se důkladně zamyslet nad tím, jak zajistit, aby migranti byli řádně připraveni na odjezd a měli realistické představy o životě a pracovních příležitostech v EU. Odborné vzdělávání či speciální programy a slaďování poptávky a nabídky na trhu práce by tento proces usnadnilo. Migrační portály zde budou hrát klíčovou úlohu a budou uvedeny do provozu do konce roku Po vyhodnocení zkušeností se stávajícími středisky migračních služeb by mohl jejich počet vzrůst. Zřízení kontaktních bodů na každém ministerstvu práce či vnitra by bylo užitečné při formulování vhodných politických reakcí, které udržují rovnováhu mezi potřebami trhu práce a bezpečnostními hledisky migrace. Pokud jde o krátkodobá víza, přispěje provádění dohod Společenství o zjednodušení vízového styku, které byly dosud parafovány s některými zeměmi západního Balkánu, ke zdokonalení a zjednodušení postupů vydávání víz pro určité kategorie občanů těchto zemí. Právní předpisy v oblasti azylové politiky a ochrany uprchlíků by měly být posíleny či doplněny tak, aby poskytovaly ucelené právní záruky v oblasti práv osob, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu. Černá Hora a Srbsko teprve musí přijmout základní zákony o azylu a je třeba je v tomto úsilí podporovat. Turecko musí upravit své hlavní právní předpisy v oblasti azylové politiky v souladu s příslušným acquis, zabezpečit jejich účinné provádění a vytvořit správní kapacity v souladu s osvědčenými postupy EU. Ve všech státech je zapotřebí vyvinout další úsilí a zajistit provádění vhodných právních předpisů v praxi. Boj proti ilegální migraci a obchodování s lidmi musí být zesílen. Agentura FRONTEX by měla v této souvislosti dále rozvíjet své stávající vztahy se zeměmi regionu. Partnerským zemím by měla být poskytována technická pomoc, která by zahrnovala další odborné vzdělávání pohraniční stráže a imigračních úředníků, jakož i vypracovávání spolehlivých statistik o hlášených případech, a to prostřednictvím CS 6 CS

14 takových nástrojů, jako jsou předvstupní nástroj či twinning a TAIEX. V rámci nástroje předvstupní pomoci by mohla být rovněž podporována některá opatření týkající se ochrany hranic a řízení migrace v kandidátských zemích EU a možných kandidátských zemích. Je třeba provádět readmisní dohody ES se zeměmi západního Balkánu i readmisní dohoda ES s Tureckem musí být neprodleně uzavřena. 6 EU musí podporovat užší regionální a multidisciplinární spolupráci při prosazování práva v oblasti boje proti organizovanému zločinu, zejména prostřednictvím posílené spolupráce mezi Europolem a regionálním střediskem pro boj s přeshraniční kriminalitou (SECI) v Bukurešti. V této souvislosti je třeba uzavřít memorandum o porozumění mezi Europolem a střediskem SECI, které se zaměří zejména na otázky obchodování s lidmi, přičemž dlouhodobým cílem je uzavření dohody o operativní spolupráci Partnerské země evropské politiky sousedství z východní Evropy a jižního Kavkazu Stávající rámec pro dialog Rámcem pro vztahy se zeměmi východní Evropy a jižního Kavkazu je evropská politika sousedství. Ačkoliv se o spolupráci v oblasti migrace, vízových otázek, azylové politiky, správy hranic a dalších souvisejících hospodářských a sociálních otázek nepřímo zmiňují dohody o partnerství a spolupráci, které tvoří právní základ vztahu ES s těmito zeměmi, jsou tato témata zahrnuta rovněž do všech akčních plánů evropské politiky sousedství, které byly s východními partnery sjednány. Některé z těchto partnerských zemí mají v této souvislosti rovněž své vlastní vnitrostátní akční programy. V případě Ukrajiny existuje zvláštní akční plán pro oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, který odpovídá části týkající se této oblasti v akčních plánech sjednaných s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem, a Komise rovněž spolupracuje s Ukrajinou na základě hodnotících výsledků vycházejících z akčního plánu v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, který je směrným bodem. O migračních otázkách se již podrobně diskutuje s Moldavskem a Ukrajinou v příslušných podvýborech a jsou rovněž probírány na pravidelných setkáních ministerské trojky EU-Ukrajina pro oblast spravedlnosti, bezpečnosti a práva, jakož i na zasedáních Výboru pro spolupráci a Rady pro spolupráci. Podobný přístup následuje v případě třech zemí jižního Kavkazu, jejichž akční plány byly přijaty v listopadu Dialog a spolupráce s jednotlivými zeměmi postupuje různým tempem, a to podle jejich schopností, velikosti (což platí obzvláště v případě Ukrajiny) a situace. I když je Bělorusko zvláštním případem 7, technická spolupráce v otázkách pohraniční politiky, migrace a organizovaného zločinu je možná na základě kontaktů s běloruskými představiteli na pracovní úrovni a v rámci regionálního dialogu a regionálních programů. 6 7 Readmisní dohoda ES s Albánií platí od května 2006; readmisní dohody s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Černou Horou byly parafovány a očekává se, že vstoupí v platnost do konce roku V případě Běloruska neexistuje platná dohoda o partnerství a spolupráci a v souladu se závěry Rady je vztah EU s Běloruskem upraven dvousměrnou politikou, v jejímž rámci je politika omezených kontaktů na ministerské úrovni doprovázena pomocí ES zaměřenou na demokratizaci a podporu potřeb obyvatel. CS 7 CS

15 Doporučení Vztahy s jednotlivými zeměmi se samozřejmě navzájem liší, ale ke krátkodobým prioritám by měly patřit následující prvky: Ačkoliv potřebný rámec dialogu na dvoustranné úrovni se všemi těmito zeměmi (s výjimkou Běloruska) již existuje, je třeba zahájit skutečný dialog o těchto otázkách s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií v rámci jejich akčních plánů evropské politiky sousedství, zatímco stávající dialog s Moldavskem a Ukrajinou je prohlubován. Ačkoliv jsou vztahy s Běloruskem omezeny, měly by být v otázkách migrace navázány kontakty na úrovni odborníků. Takový dialog je rovněž důležitý pro řešení problému xenofobie a jejího dopadu na migraci a integraci. Na regionální úrovni, kde se řeší migrační otázky a související problematika, by mohly být využity zkušenosti ze söderköpingského a budapešťského procesu. Rovněž by měla být posílena podpora zaměřená na zlepšení schopnosti partnerských zemí vypořádat se s nezákonnými migranty v souladu s mezinárodními standardy. To by se mohlo týkat otázek souvisejících s vyšetřovací vazbou nezákonných migrantů a potřebami obětí obchodování s lidmi a jiných zranitelných osob, jakož i mezinárodních norem ochrany uprchlíků, kdy uvedené země mají závazky (mj. jako členové Rady Evropy), ale nemají ještě k dispozici účinné zákony, postupy a opatření v oblasti azylové politiky a ochrany uprchlíků. Měla by pokračovat spolupráce s příslušnými organizacemi, včetně spolupráce v oblasti opětovné integrace navrácených osob. Při prosazování uceleného přístupu k migraci má černomořský region zvláštní význam, pokud jde o tranzitní migraci a obchodování s lidmi. S využitím zkušeností získaných při spolupráci v Baltském moři by měla být prozkoumána proveditelnost zřízení platformy regionální spolupráce, která bude zahrnovat příslušné členské státy EU, agentury EU, jiné země hraničící s Černým mořem a regionální organizace, jako jsou SECI, Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci (BSEC), pracovní skupina pro otázky organizovaného zločinu v Baltském moři (TF-OC) a Černomořské fórum, s cílem lépe řídit migraci. V této souvislosti by mohlo být podporováno předávání informací a koordinováno vykonávání hlídek či dozoru. Přínos EU může mít různé formy, od odborné přípravy (partnerských programů) osob pověřených prosazováním práva až po spolupráci s agenturou FRONTEX a Europolem a může se týkat řady otázek, od sociální ochrany a odborné přípravy osob činných v oblasti pracovních otázek až po rehabilitaci obětí obchodování s lidmi. Jak Komise objasnila ve svém sdělení z prosince 2006, je mobilita osob nesmírně důležitá pro partnery evropské politiky sousedství a rovněž pro EU, aby mohl být tento cíl zahraniční politiky plně splněn. Komise proto navrhuje velmi důkladné přezkoumání toho, jak lze u postupu udělování víz zmírnit jeho charakter překážky pro oprávněné cestování ze sousedních zemí do EU (a naopak) v kontextu obsáhlejšího přezkumu souvisejících problémů (v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti). Pro tyto země je tudíž potřeba zvážit partnerství mobility, včetně možností zjednodušení vízového styku, pracovních povolení a informací týkajících se potřeb trhu sezónní práce v rámci EU. Jako prvořadý úkol by měla být prozkoumána proveditelnost takového partnerství mimo jiné s Ukrajinou. Zjednodušení vízového styku by se dále mělo vztahovat na nepracovní účely (např. obchodní a vzdělávací účely a účely cestovního ruchu) a na úředníky, kteří se zúčastňují CS 8 CS

16 příslušných jednání týkajících se reformy, jak to již umožňují stávající Společné konzulární instrukce. Komise nyní důrazně doporučuje uplatňovat tyto pokyny, zejména ze strany těch členských států, v nichž se koná většina příslušných jednání (tj. států, v nichž se nachází instituce EU, a států, které střídavě předsedají Radě). Komise požaduje zejména, aby se uvedené pokyny s okamžitým účinkem vztahovaly na osoby cestující za účelem pracovních záležitostí týkajících se EU (což představuje velmi malý počet vízových žádostí). Těmto osobám Komise poskytne doporučující dopis pro velvyslanectví či konzulát příslušného členského státu EU a bude v této souvislosti s velvyslanectvím či konzulátem spolupracovat. Finanční prostředky migrantů jsou v tomto regionu rovněž důležité a Arménie, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina patří v celosvětovém měřítku mezi země, které jsou na těchto prostředcích nejvíce závislé. Měly by být prozkoumány možnosti, jak snížit náklady na převod finančních prostředků a jak posílit dopad těchto prostředků na rozvoj země původu (přičemž je třeba mít na paměti, že finanční prostředky jsou soukromé povahy). Rovněž je třeba podpořit způsoby podněcování sociálně-ekonomického rozvoje těchto zemí, a to zabráněním dalšího odlivu mozků, usnadněním dobrovolného návratu (vysoce) kvalifikovaných osob a podporou velkých diaspor s cílem přispět k rozvoji jejich zemí původu. Měly by být podporovány iniciativy zaměřené na napojování vysoce kvalifikovaných migrantů jako například výzkumných vědeckých pracovníků na země jejich původu. Pozornost by měla být věnována uzavření readmisních dohod. S Ukrajinou již byla readmisní dohoda parafována a jednání s Moldavskem byla dokončena s cílem, aby dohoda vstoupila v platnost co nejdříve během roku Rovněž je třeba do budoucna zvážit zahájení jednání s dalšími zeměmi. U těch zemí, které s EU takové dohody mají, by se tudíž měla pozornost soustředit na jejich schopnost provádět tyto dohody, jakož i na podporu zaměřenou na uzavření obdobných dohod s jejich vlastními východními a jihovýchodními sousedy. Ačkoli Společenství v této souvislosti již poskytuje značnou podporu, mělo by být budování kapacit u těchto zemí posíleno, ať už jde o správu jejich vlastních hranic (či prosazování práva obecně) nebo zvyšování jejich vzájemné spolupráce (v tomto ohledu stojí Ukrajina před konkrétními úkoly vyplývajícími z její polohy a velikosti a z charakteru její ochrany hranic; Bělorusko vyjádřilo zájem na spolupráci v oblasti ochrany hranic a boje proti organizovanému zločinu, přičemž účinné řešení problému obchodování s lidmi směřujícího z Běloruska by mohlo být dále posíleno). Stávající mise EU pro pomoc na moldavsko-ukrajinských hranicích (EUBAM) je dobrým příkladem. Tato opatření musí být v souladu s probíhajícím bojem proti korupci a organizovanému zločinu. Je třeba dále zdůraznit mezery v právním a institucionálním rámci a vyzdvihnout vnitrostátní kapacity při shromažďování údajů a sledování migračních toků. Mohla by být poskytnuta příslušná technická pomoc, například v oblasti zabezpečení cestovních dokladů, povolení k pobytu a vízových štítků proti zneužití a v oblasti zabezpečení souvisejících občanských informačních systémů. Snahy vedoucí ke zdokonalení bezpečnosti dokumentů budou muset využít nejnovějších poznatků s uplatňováním biometrických prvků. Do režimů technické podpory by kromě toho mohlo být začleněno vytvoření zvláštních středisek poskytujících informace o pracovních příležitostech a středisek odborné přípravy a vzdělávání. CS 9 CS

17 2.3. Ruská federace Stávající rámec pro dialog Plán pro společný prostor v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, přijatý v květnu 2005, je postupně vypracováván v rámci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem. Schůzky Stálé rady partnerství EU-Rusko na úrovni ministrů spravedlnosti a vnitra, pořádané dvakrát ročně, sledují celkové provádění uvedeného společného prostoru. Dále je veden neformální dialog a konají se schůzky na úrovni odborníků. Strategické partnerství je založeno na společných hodnotách, které jsou základem vztahu mezi EU a Ruskem a jsou zakotveny v dohodě o partnerství a spolupráci a v plánu pro společný prostor. Tyto hodnoty výslovně předpokládají posílení naší spolupráce dodržováním lidských práv a základních svobod v členských státech EU a v Rusku, které jako člen Rady Evropy musí dodržovat ustanovení obsažená v Evropské úmluvě o lidských právech Doporučení Od zániku SSSR je Rusko hlavním útočištěm uprchlíků a hospodářských migrantů ze sousedních zemí, jakož i státem s vysokým počtem vnitřně vysídlených osob. V nedávné době se rovněž stalo hlavní tranzitní zemí pro migrační toky směřující především z jihovýchodní Asie, Číny a Afghánistánu do západní Evropy. Spolupráce s Ruskem v oblasti migrační politiky a pohybu osob je proto záležitostí, jejíž význam roste. Je zapotřebí prohloubit komplexní dialog s Ruskem ve všech otázkách souvisejících s migrací, včetně azylové politiky, boje proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi, pracovní migrace a všech příslušných sociálních hledisek migrace. Podpora výměny zkušeností mezi členskými státy EU a Ruskem z řízení pracovní migrace by byla obzvláště plodná. Provádění klíčových úkolů stanovených plánem pro společný prostor by mělo být posíleno, zejména pokud jde o cíle výměny informací o politikách řízení migrace a výměnu osvědčených postupů, včetně vyhodnocování statistik a případné spolupráce ve vztahu s třetími zeměmi. V této souvislosti je třeba podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zodpovědnými za provádění readmisních dohod a dohod o zjednodušení vízového styku, úzce sledovat proces provádění a přispět k účinnějšímu boji proti nedovolenému přistěhovalectví a usnadnit osobní kontakty. Jak je uvedeno ve společném prostoru, byl zahájen dialog, jehož dlouhodobým cílem je přezkoumání podmínek pro bezvízový styk. Tento nově vytvořený rámec by mohl být využit při přezkoumání způsobů pro posílení vztahů v jiných oblastech týkajících se migrace. Je třeba věnovat pozornost obavám týkajícím se ruských právních předpisů provádějících Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951, a to posílením spolupráce s Ruskou federací v oblasti azylové politiky. Rovněž vyvstává potřeba zdokonalit ochranu vnitřně vysídlených osob v souladu s mezinárodními standardy, v neposlední řadě i proto, aby se zabránilo tlaku na azylové systémy sousedních zemí. Měla by být prosazována výměna informací o právním rámci v souvislosti se všemi formami obchodu s lidmi, a to i v rámci činnosti pracovní skupiny pro otázky organizovaného zločinu. Posíleno by mělo být zejména provádění dohody o spolupráci CS 10 CS

18 mezi Europolem a Ruskem z roku 2003 v oblasti boje proti různým formám nadnárodní trestné činnosti. Dále je třeba podporovat i pracovní skupinu pro otázky organizovaného zločinu v jejím boji proti obchodu s lidmi, přičemž tato podpora je nástrojem ke zlepšení spolupráce v oblasti prosazování multidisciplinárních právních předpisů v Pobaltí, a zejména spolupráce s Ruskou federací. Měly by být prozkoumány způsoby posílení úlohy Europolu a agentury FRONTEX v Pobaltí. Účinná operativní spolupráce, kterou předjímá i rozdělení pravomocí mezi agenturou FRONTEX a ruskou pohraniční službou, je důležitá, zejména pro prosazování osvědčených postupů při správě hranic. 3. OSTATNÍ REGIONY 3.1. Partnerské země evropské politiky sousedství z východního Středomoří (Sýrie, Libanon a Jordánsko) a jiné země Středního východu (Irán a Irák) Stávající rámec pro dialog Pokud jde o Libanon a Jordánsko, jsou migrace a související otázky projednávány v příslušných podvýborech pro migraci a sociální záležitosti v rámci konkrétních dohod o přidružení a akčních plánů evropské politiky sousedství. Akční plán s Libanonem obsahuje konkrétní odkazy na spolupráci v oblasti migrace a správy hranic, partnerství s agenturou FRONTEX, možnosti lepšího řízení pracovní migrace a zjednodušení vízového styku. Součástí akčního plánu pro Jordánsko je oddíl týkající se migračních otázek, včetně možnosti projednání spolupráce v oblasti tranzitní migrace, azylové politiky, jakož i vízových záležitostí. Správa hranic je dalším prvořadým úkolem akčních plánů obou zemí. V rámci stávající dohody o spolupráci není se Sýrií veden formální dvoustranný dialog. Evropskostředomořské partnerství, kterého se Libanon, Jordánsko i Sýrie účastní, rovněž umožňuje vést mezi EU a partnerskými zeměmi regionální dialog o migraci. Pro dialog s Iránem neexistuje žádný rámec 8 a neprobíhá ani oficiální dialog o migraci a souvisejících otázkách s Irákem Doporučení Dialog s Libanonem a Jordánskem v oblasti migrace, víz, azylové politiky a správy hranic bude aktivně veden v rámci zasedání příslušných podvýborů a v souladu s prvořadými úkoly vytyčenými v akčních plánech evropské politiky sousedství. Pokud jde o Sýrii, bude ihned po podpisu dohody o přidružení zahájen dvoustranný dialog o migraci. S ohledem na rostoucí význam otázek uprchlíků v těchto zemích, zejména v souvislosti s konfliktem v Iráku a jeho dopadem na sousední země, a s ohledem na skutečnost, že 8 9 Jednání s Iránem o dohodě o obchodu a spolupráci byla zahájena v roce V důsledku iránské jaderné krize se od července 2005 nemohlo konat žádné kolo jednání. Jakmile bude možné opět zahájit jednání o dohodě o obchodu a spolupráci, je možné, že EU a Íránská islámská republika shledají, že je v jejich zájmu zahrnout do jednání konkrétní ustanovení týkající se dialogu a spolupráce v migračních otázkách. V listopadu 2006 zahájila Komise s Irákem jednání o dohodě o obchodu a spolupráci. Dialog s Irákem o migraci, vízových otázkách a azylové politice bude velmi záviset na bezpečnostní situaci v Iráku, jakož i na rozsahu, do jakého irácké vedení zvýši své vlastní kapacity. CS 11 CS

19 většině uprchlíků je až dosud poskytováno útočiště v jejich hostitelských zemích (přičemž Jordánsko a Sýrie vykazují nejvyšší počty, konkrétně , respektive 1 milion uprchlíků), EU musí být připravena i nadále podporovat příslušný regionální dialog či iniciativy v oblasti spolupráce a účastnit se jich. Ve svých vztazích s Jordánskem a Sýrií by měla EU a její členské státy pokračovat v prosazování podmínek, za kterých může mezinárodní společenství poskytovat humanitární pomoc a mezinárodní ochranu, včetně podpory prostřednictvím rehabilitace a jiných programů. Je třeba podporovat Irán, aby se aktivněji účastnil spolupráce se svými sousedy (zejména Tureckem a jižním Kavkazem, ale i Pákistánem a Afghánistánem) v oblasti prevence a stíhání převaděčství a obchodování s lidmi. Mohly by být prozkoumány pilotní verze konkrétní spolupráce na technické úrovni. Všechny tyto země by měly být rovněž vedeny k tomu, aby ratifikovaly (v případě potřeby) a prováděly Ženevskou úmluvu a Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) a její doplňující protokoly Střední Asie Stávající rámec pro dialog Migrace a související otázky jsou projednávány na zasedáních podvýboru pro spravedlnost a vnitřní záležitosti stanovených v případě Kazachstánu a Uzbekistánu v rámci příslušné dohody o partnerství a spolupráci. Migrace je rovněž projednávána ve výboru pro spolupráci podle dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem. V případě Turkmenistánu a Tádžikistánu však zatím ještě žádný formální dvoustranný dialog neexistuje. Vedle výše zmíněných jednání je veden regionální dialog o migraci mezi EU a střední Asií. Časem může dojít k tomu, že EU systematicky zařadí migrační otázky do politického a hospodářského dialogu se zeměmi střední Asie Doporučení Mohla by být prozkoumána další spolupráce v oblasti správy hranic v souladu s projektem BOMCA (Program pro správu hranic střední Asie) či jinými projekty, které probíhají v oblasti řízení pracovní migrace. Lze uvažovat o technické pomoci zemím v regionu s cílem dále spolupracovat s EU, Tureckem a východními partnerskými zeměmi evropské politiky sousedství při prevenci nedovoleného přistěhovalectví a v boji proti převaděčství a obchodování s lidmi. Partnerské země by měly být rovněž vedeny k tomu, aby ratifikovaly (v případě potřeby) a prováděly Ženevskou úmluvu a Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) a její doplňující protokoly. CS 12 CS

20 3.3. Asijské země původu Stávající rámec pro dialog Politickým rámcem pro spolupráci s Asií je sdělení z roku 2001 Evropa a Asie: strategický rámec pro lepší partnerství 10, které předpokládá posílení našeho dialogu a spolupráce s Asií v řadě oblastí, včetně spravedlnosti a vnitřních záležitostí kam patří víza, azylová politika, přistěhovalectví a další politiky týkající se volného pohybu osob jakož i oblasti sociální politiky a celosvětových úkolů a příležitostí. Komise se domnívá, že politický a hospodářský dialog je potřeba postavit na regionální úroveň, například v rámci fóra ASEAN a ASEM. Rovněž by měl být tento dialog zintenzívněn na dvoustranné úrovni. Pokud jde o Čínu, konají se pravidelně konzultace se Společenstvím na vysoké úrovni o otázkách, které se týkají boje proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi, přičemž pozornost je zaměřována na výměnu informací a na opatření pro posílení důvěry. V této souvislosti dochází k výměně informací o právních předpisech zavedených oběma stranami a vedle diskuzí o právních prostředcích cestování do Evropy a po Evropě probíhají i informativní rozhovory o readmisi Doporučení Otázky víz, azylové politiky, přistěhovalectví a jiné politiky související s volným pohybem osob, společně s migrací a záležitostmi týkajícími se rozvoje, nabývají v našem vztahu s Asií na stále větším významu, zejména v souvislosti s narůstajícími obchodními vztahy, včetně obchodu se službami; v souvislosti s demografickými změnami, kdy ve většině asijských zemí dochází k vysokému nárůstu obyvatel, zatímco počet obyvatel v Evropě se snižuje; a v souvislosti s narůstajícím prostorem pro pracovní migraci a pro slaďování nabídky a poptávky po pracovních silách v některých hospodářských odvětvích v celosvětovém měřítku. To dokládá i nárůst přistěhovalectví z regionu, rozvoj dialogu v těchto otázkách, zařazení migrace do nových dohod o spolupráci se zeměmi jihovýchodní Asie a rozvoj globálních iniciativ, jako je proces z Bali. Některým zemím je kromě toho věnována zvláštní pozornost z důvodu přednostního postavení, které jim EU přidělila v rámci readmisní politiky. Jedná se o země či subjekty, s nimiž Společenství uzavřelo readmisní dohodu (Hong Kong, Macao a Srí Lanka) nebo v jejichž případě probíhá jednání o uzavření dohody (Pákistán) či Společenství hodlá dohodu sjednat (Čína). EU rovněž zahájilo dvoustranný a vícestranný dialog s Asií o otázkách týkajících se pracovní migrace, včetně zaměstnávání, sociální politiky a vzdělávání. Zatímco výchozím bodem je potřeba i nadále se zabývat základními příčinami vystěhování ze třetích zemí v tomto regionu: je nutné dále podporovat probíhající readmisní jednání a iniciativy související s bojem proti převaděčství a obchodování s lidmi. Ve střednědobém výhledu by se měl dialog o všech migračních otázkách stát běžným prvkem politického a ekonomického dialogu se zeměmi v regionu. Měly by se plně využít 10 KOM(2001) 469 ze dne CS 13 CS