HEJEPIShA ítanka. SlÉZSKý. ild PRO DIL MATICE OPAVSKÉ TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV. \?ACLA\? HAUER, - - SESTAVIU V OPAV DR, JOSEF P05PÍ5IL,

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HEJEPIShA ítanka. SlÉZSKý. ild PRO DIL MATICE OPAVSKÉ TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV. \?ACLA\? HAUER, - - SESTAVIU V OPAV 1906. DR, JOSEF P05PÍ5IL,"

Transkript

1 U u

2

3

4

5 / v ^. HEJEPIShA ítanka PRO ild SlÉZSKý. SESTAVIU I. DIL DR, JOSEF P05PÍ5IL, professor eského gymnasia \j Op a\? II. DIL \?ACLA\? HAUER, - - professor eského gymnasia \j O p a\j NÁKlíflDEM MATICE OPAVSKÉ V OPAV TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV.

6 ^^^á2?/síty Oí.^X^/.

7 bidc $lc5$ktj!,,poznej sebe sama" jest jedno z nejlepších pravidel správného, kesanského života, protože, kdo svoji vlastní úsobnost nepedpojaté prozpytuje, mže pak i jiné slušn posouditi a pravou cestu života najíti. Avšak jedno tlo i jednu duši nám pedstavuje také národ, takže pak písloví svrchu dotené mžeme rozšíiti ve slova»poznej svj národ, jeho doby zlé i dobré, jeho celý život!«a pro? Djiny jsou uitelem života, v nich se nejenom zrcadlí všechno dobro, jež máme následovati, jako slunce v hladin isté vody, nýbrž uvádí se nám jimi ped oi také mnohé zlo, kterého se máme opt vystíhati. Djiny jsou takto studnicí dobré, léivé vody, ze které erpáme osvdené píklady správného žití, jsou nám otevenou knihou hluboké, vzácné moudrosti. D- jiny však nás také mají naplovati úctou k našim pedkm a sebevdomím plynoucím ze skutk, jež národ náš ku blahu Udstva vykonal; ale práv takové uvdomní nás pak musí pobízeti, abychom i my dle vzoru svých otc hledli národní svj štít budoucnosti zachovati neposkvrnný, istý, záící.

8 Cti Práv Milý lide slezský! z tchto píin Ti odevzdáváme tuto malou km'žku, jejíž vydání bylo umožnno laskavou obtavostí zasloužilého vlastence dst. pana faráe Jana Vyhlídala, abys se pouil o minulosti své otiny a poznal doby zašlé slávy i utrpení našeho. Odevzdáváme Ti ji s láskou, s láskou ji pijmi! erpej z ní pouení, jak slezský Cech uml kdysi proti cizot hájiti svoji e mateskou a tak i svoje celé bytí, a posil srdce své i Ty k spravedlivé obran pdy zmrvené prachem Tvých otc I sebe sama í piln v knize své minulosti poznej

9 DÍL a D D

10

11 Stpuný popis Slezska. ífode jménem Slezska rozumíme území státu rakouskouherského a pruského po obou bezích horní a stední Odry, hraniící na stran jihozápadní a západní s markrabstvím moravským, s královstvím eským a saským, v koninách severních se všemi provinciemi státu pruského, totiž se Saskem, Branibory a Poznaní, na východ s ruským Polskem a na jižním cípu s královstvím halisko-vladimským a uherským. Povrchem svým podobno jest Slezsko mlkénm žlabu, po jehož dn odtékají eištm Odry všechny jeho vody na sever. Na pomezí jihozápadním pnou se vzhru malebné Sudety, jichž nejsevernjší ástí jsou Jizerské hory a Krkonoše, které vystupují nejvýše horou Snžkou (pes 1600 m). Smrem jihovýchodním táhnou se na stran slezské dále lenitá pásma hor Sovích, Rychlebských a Kladských až k horskému uzlu Králickému, vynikajícímu Snžníkem (1424 m). Mezi Moravou a Slezskem tvoí hranici Jesenik s etnými rozsochami postranními a z daleka z nížin oderských viditelným Praddem (tém 1500 m). Poslední výbžky tohoto pásma Oderské hory se koní pi památné Moravské brán, jež je oddluje od blízkých nejzápadnjších svah karpatských. Sudety nebyly nikdy hradbou neprostupnou. Již v dobách ped nar. Kr. chodívali obchodnici z jižn. krajin do poíí Odry echami, prsmykem Novosvtským, Trutnovským a velepamátnou stezkou Náchodskou, jinak Kladskou nebo Polskou zvanou. Touto posléze jmenovanou brávaly se pozdji i válené výpravy do zem eské a naopak. S Moravou spojeno jest Slezsko sedlem Ramsovským, obráceným ve smru k Cukmantlu a Osoblaze, pak starobylou stezkou Jivavskou beroucí se k Bruntálu, Krnovu, Hor. Hlohovu a dále cestou Hradeckou, jejíž památkou pi samém jejím ústí do Slezska až dosud jest název vesniky

12 Branky (jakožto brány zemské). Ze všech stezek slezských však nejpamátnjší byla povstná brána Moravská, údolí to ek Bevy a horní Odry mezi posledními výbžky Sudet a Karpat, která spojovala od dob dávnovkých pomocí nížin moravských, dunajských, oderských a viselských Evropu jižní s morem Baltským. Jak znamenitou úsluhu píroda touto cestou lidstvu ve píin kulturní prokázala, nedá se nkolika slovy povdti! Podobnou dležitost v djinách lidské vzdlanosti má nanejvýše eka Rýn, po které také vzdlanost národ stedomoských již v ase dávno ped nar. Kristovým na sever se penášela. Vedle brány moravské byl pohodlným pojítkem Dunaje s Vislou a Odrou též velmi zhusta navštvovaný prsmyk Jablunkovský, dlící pásmo hor Karpatských Bez^ kydy na dv ásti. Toto horstvo jest další hranicí Slezska a sice na stran jižní. Z jednotlivých hor v nm nad jiné vyniká Lysá Hora (1340 m.), od níž nedaleko ale již na pd moravské strmí k oblakm Smrk a posvátný Radhošt (1125 m). Jinak pokrývá pdu slezskou mimo menší pahorkatiny, jako jest na p. Tebnická (u Tebnic nedaleko Vratislav) nebo podhoí krkonošské, úrodná nížina oderská podél celého toku této eky, pokud Slezskem plyne. Hlavní ekou slezskou jest Odra. Vyvrá na Morav v horách po ní nazvaných a vtéká trojím ústím u Slovan polabských kdysi Pnou, Svinem a Diveném eeným do moe Baltského. Užitek eka tato pinášela vždy jen Slezsku nyní pruskému, naznaujíc pirozenou obchodní cestu k severu a dopávajíc tak pi svém toku vznikati etným mstm, jako jsou Ratibo, Opolí, Vratislav a j., jež v nové dob dležitou tratí železniní a plavbou oderskou (parníky plují od Kozlí) se náramn zvelebila. Z poboek oderských na pravém behu nejznámjší jsou v Téšínsku Ostravice píchozí od Radhošt a Olše, ve Slezsku pruském Varta s Noteí; po levém behu posiluje Odru nejprve Opava. Tato vzniká pod Praddem ze tí pramen totiž z erné, Stední a Malé Opavy, z nichž první na pouti své spojuje se ješt s Opavou Bílou. Od msteka Vrbna proudí již Opava jedním tok?em, pijíc v Krnov z leva Opavu Zlatou a pod mstem Opavou Moravici. Tato vine se od Pradda pekrásným, lesnatým údolím a odvádí isté, pstruhy bohaté své vody do nížiny opavské branou Hradeckou ; po levém behu do ní ústí nad Kylešovicemi Hvozdnice.

13 9 Z nejsevernjšího Opavska spchá do Odry pímo Osoblaha a eištm Nisy Khidské I3lá. V pruském Slezsku vedle práv pipomenuté Nisy stékají od Krkonoš do Odry ješt obzvlášt památná Slenza, jejíž jméno se peneslo postupem asu na lid kolem ní osedlý a i na celou zemi, pak Bobrava a Nisa Zhoelecká. Konen na Tšínsku má své vrchovisko i mohutný tok Visly s pohraniní pobokou Blou. Podnebí Slezska jest v celku drsnjší než území ležících jižn od Sudet a Karpat. Není dále na sever žádného již horstva, jež by pístupu ostrých vtr severních a severozápadních bránilo; proto u nás zima trvá pomrn dosti dlouho a prmrná roní teplota nepestupuje 9" C. (V Cechách a n-a Morav až 11" C). Okolnosti tyto zavinují ve Slezsku nedostatek stromoví ovocného, ale jinak výnosnosti pdy nikterak nejsou na závadu a zdraví lidskému dokonce prospívají. Pomry zdravotní zajisté jsou u nás (mimo místa s rozvinutým prmyslem a severní ást pr. Slezska) velmi utšené, jak o tom podává nejlepší svdectví pomrn malá úmrtnost a nkolikeré lázn, jako jsou Karlovy a Janské lázn, Gráfenberg a pak Darkov ve Slezsku našem, Ziegenhals, Dušníky a j. ve Slezsku pruském. * * Obyvatelstva * živí Slezsko pomrn mnoho. V Opavsku a Tšínsku žije na rozloze 5148 km tver. pes 680 tisíc lidí (dle sítání r ), po^et obyvatelstva však zde oproti jiným zemím rychle vzrstá; tak v dob o 12 /(i, takže nyní již na 1 km tver. pipadá dle toho asi 120 lidí, kteréžto vysoké íslo v žádné jiné zemi našeho mocnáství napoteno nebylo.^) Ve Slezsku pruském mícím km. tver. obývá lidí na 4V2 millionu. Vyznání jest toto obyvatelstvo u nás ohromnou vtšinou katolického; evangelického (luteránského) a sice na Tšínsku (Poláci a Nmci) jest 14*^/0, což jest pomrn v Rakousku nejvíce. Žid žije v rakouském Slezsku jen nco málo. Pomry náboženské na stran pruské liší se jen tím, že tam malá vtšina Nmc (asi 58V2''/o) vyznává víru luteránskou, ostatní a a pak všichni Poláci a (5eši jsou katolíky. Co se tkne národnosti, obývají jak v našem tak i v pruském Slezsku echové, Poláci a Nmci a sice bylo pihlášeno r k obcovací ei í) V Dol. Rakousích zpsobuje vtší prmr Víde s /a mil. obyvatel.

14 ! 10 eské v rakouském Slezsku na lidí (na Opavsku a Tšínsku) a k polské na 230 tisíc (na Tšínsku), ostatní se pihlásili k ei nmecké (na Opavsku a v mstech na Tšínsku). Ovšem nesmíme zapomínati, že sítání lidu dle ei obcovací se všude dje na úkor lidu eského. Zajisté že tímto zpsobem ve Slezsku zmizelo na tisíce eských duší v moi n- meckém' a co horší, nepíznivé pomr}" hrozí nám ztrátami ješt horšími. Co lidí mezi námi jest vlažných a co ubožák závislých, nemohoucích jíti za páním svých srdcí! Celé osady namnoze jsou vlastní liknavostí neb i nmeckým kapitálem ohroženy. Srdce se chvje pi tch vzpomínkách a každému vrnému vlastenci sama sebou vkrádají se na rty prosebná slova velebného chorálu svatováclavského Nedej zahynouti nám i budoucím'" Na stran pruské napoteno na 1 million Polák a na 120 tisíc Cech, kteížto poslední žijí v jižním Slezsku (po levém behu Opavy), v Kladsku a jako kolonisté z dob Bedicha 11. ješt v pti osadách u Stelína, (Husinec Hor., Sted. a Dol., Podbrad a Meltajer) a ve tech u Polského Vartenberka (Cermná, Bedichv a Malý Tábor). V kraji lehnickém mimo to napoteno r na 30 tisíc lužických Srb. O vzdlání lidu postaráno jest ve Slezsku našem i pruském dobe ale jen pro Nmce, Slované, a jsou vlastními syny této pdy, žijí na ní dnes jako ubozí parobci. Ve Slezsku pruském nedostává se Cechm a etným Polákm v jich mateštin vyuováni ani na školách obecných (a to ani v náboženství!) a u nás musili si Cechové a Poláci stední školy í gymnasia v Opav a Tšín) zíditi z penz po národ sebraných^). Jinak obecné vzdlání na Slezsku všude proniklo velmi hluboko. Lidí neznalých tení a psaní zde skoro neuvidíš. Tímto zpsobem se tedy Slezsko adí k zemím nejpokroilejším. Výživy skytá pda slezská svému obyvateli s dostatek, zpjniéiia v pooderských nížinách Slezska pruského, jež se staly Prusku obilní komorou. Toliko kraje pohorské na stran západní nesplácejí práce svých vzdlavatel podle zásluhy a tak se musilo obyvatelstvo tchto míst obrátiti k výživ jiné, hlavn k prmyslu, který jest tu zastoupen v prvé ad výrobou látek 2) Uitelský ústav ve Slez. Ostrav pro echy a v Ustroni pro Poláky zaizuje stát práv nyní.

15 11 a zpracováním železa. Mnoho tisíc lidí se živí také dolováním rzfiých kov, uhlí a nkterých hornin. * Správy veejné povšimneme si jen ve Slezsku rakouském. Celé Slezsko naše spravuje politicky zemská vláda v Opav s presidentem v ele, jemuž podízeno jest osm hejtmanství (Bílovec, Bílsko, Bruntál, Frýštát, Frývaldov, Krnov, Opava a Tšín) a ti msta samosprávná (Opava, Bílsko a Frýdek). V záležitostech soudních úaduje více soud okresních, pak krajský soud v Tšín a zemský soud v Opav, kteréžto oba poslední jsou podízeny vrchnímu zemskému soudu brnnskému. Správu berní vede finanní editelství v Opav a ada hlavních berních a berních úad po mstech ostatních. Pod správu slezskou patí 'i tak zvané enklávy neboli obvody moravské. Jsou to území, jež bývala vlastním majetkem biskup olomouckých a nemohla tedy od Moravy jako ostatní Opavsko býti odlouena, nýbržjzstala až na naše asy pdou moravskou. Nejvtší z nich jest obvod osoblažský, zahrnující celý stejnojmenný výbžek s 15 osadami a Osoblahou samou. V okrese opavském jest veliká enkláva souvisící úpln s Moravou a jdoucí na pi Slezskem západním až pes Jakta; tato s jinými menšími dohromady ítá 20 vesnic vtšinou e- ských.^) Soudní okres jindichovský má obvod moravských 8, bílovský jeden jediný slatinský. Mimo tyto vyjmenované jsou v nejjižnjším kout Opavska ješt dv skutené enklávy s osadami Butovice a Nové Vrbky, které však zstaly pod správou moravskou. O vnitní pomry zem stará se ovšem též zemský snm. Tento volí pro bžné záležitosti ze sebe zemský výbor, jemuž práv jako snmu pedsedá zemský hejtman a leny jehož jsou zástupce hejtmanv a nkolik písedících. Církevn patí Opavsko jakožto bývalá ást Moravy pod arcibiskupství olomoucké, což platí i o pruské ásti bývalého Opavska a Krnovská, Tšínsko a nejsevernjší díl nynjšího Opavska náležejí k biskupství vratislavskému. Na konec si vyteme nkolik dležitjších míst. Na Opavsku hlavním mstem jest Opava (na 30 tisíc obyvatel se znanou 3) Jsou to: Deštné, Jakta, Lhotka, Litultovice, Mikolajice, Slavkov, Stablovice, Uhléov, Zivotice, Nová Ves, Víno. Vlaštoviská a sucholazecká enkláva leží mimo tento souvislý obvod.

16 12 menšinou eskou), sídlo všech ústedních ústav zemských, nkolika stedních škol a více museí. K pedním budovám patí v Opav nkolik památných chrám, pkné museum, mstské divadlo a krásná modhtebna židovská. O rozvoji prmyslu svdí nkolik továren. Lidu eskému na Slezsku jest Opava veledležitým stediskem v každé píin. Ne nadarmo se íká, že ve stedu a v sobotu'^) jest Opava eská. Nedaleko od Opavy leží smrem západním památný v djinách Hradec a na sev.-záp. starobylá osada Holasovice. Na Tšínsku stediskem jest Tšín (20 tisíc) s dosti vyvinutým prmyslem i obchodem. Z ostatních mst proslul Bruntál a Frývaldov plátenictvím, Bílsko a Krnov soukenictvím a železástvím (tímto i Ustro), Cukraantl tžbou drahých kov a Slezská Ostrava (20 tis.) bohatstvím uhelným. Tato poslední a Klimkovice (2400 obyv.) jsou jediná msta s eskou správou ve Slezsku. Dležitjší osady eské mimo to jsou na Opavsku poutnika Hraby, pod tlakem nmeckým Úpicí Kateinky, pak Kylešovice, Polanka, dležité stanice Studénka a Svinov ohrožený nmeckými továrnami. Na Tšínsku zasluhují zmínky z eských osad Bartovice, Dobrá, krásn položená a proto mšáky vyhledávaná Moravka, Staré Hamry, Senov, národn ohrožená Doubrava a Orlová, jakož i Michálkovice a Hrušov. Veliké tyto osady leží pi uhelném revíru ostravském a jsou tudíž jako ješt mnoho jiných obydleny ponejvíce dlnictvem. ilý prmysl a obchod ve Slezsku pruském rozvoji mst byl velice nápomocen. Jsou to samá starobylá, památná v d- jinách slezských jména: Vratislav (V2 mil. ob.) msto hlavní, sídlo vysokých škol a knížete-biskupa, sted prmyslu a obchodu slezského. Na Ode a na dležité trati železniní podél ní bžící leží dále kvetoucí Ratibo, Opolí, Beh a Hlohov, západnji památná bitvou s Tatary (r ) Lehnice a konen Zhoeliee (80 t.), bývalé pední msto Hor. Lužice, pativší kdysi ke korun svatováclavské. 4) Trhové dny.

17 Slezští pfaoby vatelé. Území rozkládající se v poíí Odry bylo již v dob tak zv. pedpotopní mnoho tisíc let ped Kristem obydleno. Jaký život zde y tchto dávn3'ch dobách lovk vedl, není dnes možno stanoviti. Stopy jeho byly dosud nalezeny pranepatrné, nebo žil zde asi jen po ídku a mimo to strašlivá doba ledová, za níž i celé Slezsko (až na nepatrní ásti pi jižních Sudetách) pokryl led, trvala zde pom.rn dlouho a vyhubila každoukoli památku nkdejších obyvatel. Nový život objevuje se tu teprve po dlouhých dobách, kdj' se pda nynjšího Slezska stala rozvoji živoišstva zase píznivjší. Doba tato rozeznávajíc se od pedešlé vyšší již znalostí lovka ve zpracování kamene k rzným potebným nástrojm, sluje novokamennou oproti starší starokamenné. Památky této doby, jejíž rozvoj spadá do druhého tisíciletí ped Kr., zachovaly se nám etné. Vedle rzných naleziš ve Slezsku pruském (obzvlášt u Otic nedaleko Ratiboe), jsou to naše vkopamátné Holasovice, kde lovk žil snad již dva tisíce let p. Kr. Vykopalo se tam veliké množsví rzn pizpsobených kamen, zpracovaných za nástroje kostí,' roh a p., a sice v jamách až i 2 metry hlubokých, naplnných opálenou hlinou, erným popelem, všelikými stepy a nedokonale zrobenými kostnými jehlami, noži atd. Od tchto dob žil lovk na Slezsku již trvale a nepetržit, postupuje od své pvodn nepatrné vzdlanosti v ped, ím více se stýkal s lidem žijícím na území nynjší Moravy a ješt jižnji. Poátkem i3rvního tisíciletí p. Kr. vyskytují se v Poodí již nástroje bronzové^) a brzo po té kolem r p. Kr. pracoval, lovil a bojoval již slezský praobyvatel železem. Tak zahájena byla u nás doba železná po oné bronzové. Tose rozumí, že pedmty z tchto kov u nás nacházené jsou velmi nedokonalé a k tomu ješt ídké. Jsou to po vtšin špiky kopí, srpy a hrubé, árkami zdobené náramky. Že by byl domácí lovk sám si tyto nástroje hotovil, nezdá se býti pravdpodobným, jednak nalezlo se ve Slezsku dosud velmi málo starých pístroj k slévání kov, jednak jest známo, že národové jižnjší, hlavn však v onch starobylých dobách italští Etruskové, jsouce ovšem daleko pokroilejší, kovové v3'robky své na sever pi- 1) Bronz jest smí.šenina mdi a cínu.

18 14 nášeli. A práv Slezsko jest to, kam po pirozené cest od Dunaje po ece Morav, Bev a Ode tento pravký obchod se vedl a tím vzdlanost jižní do zemí pi moi Baltském ležících šíil.. Spojení toto stávalo se tím ilejším, ím více jižní národové žádali si toho asu jako zlata cenného jantaru, kterého tehdy vlny Baltu ohromné množství na behy vynášely. Jakipiln tento výmnný obchod tehdy byl veden, jest vidti z etných a bohatých nález jantaru v Poodí; nkde až i n- kolik tvrcí ho na jednom míst bylo vykopáno. V dobách obchod z rzných píin byl zanedbán a staro- Kristových tento bylá cesta obchodní branou Moravskou upadla v zapomenutí. Jantaru však ve velikém a zhýilém ím v dob rozmailých císa bylo tolik zapotebí, že poali se ímané o nový jeho dovoz opt starati. Povstný císa Nero (zemel r. 68. po Kr.) vypravil prý rytíe ímského, aby zapomenutou cestu nov otevel a stará nalezišt jantaru prohledal; rytí ten pak prošed zcela jist územím slezským, vrátil se s velikým nákladem jantaru zpt. V Poodí opt od této doby bylo živo, nebo navštvovali je vždy více obchodníci ímští, jak tomu nasvdují jednotlivé i hromadné nálezy ímských penz po celém Slezsku, ale hlavn po levém behu Odry horní a po pravém behu Odry stední (od R^itiboe) a dolní, kudy ímané k Baltu chodívali. Citelnou a pozdji vbec smrtelnou ránu tomuto obchodu zasadilo vehké hnutí národ pi Karpatech a Sudetách osedlých, jemuž íkáme sthováni národ. V prvém a druhém století po Kr. byly totiž tyto kraje již hust osídleny rznými národy keltickými, germánskými a slovanskými, již z nedostatku výživy a pod velkým tlakem východnjších Slovan se poali hrnouti na západ a hlavn na jih k íši ímské. Slezsko stalo se tehdy prchodištm všem národm, hledajícím nové domoviny. Než kteí byli první obyvatelé Slezska, o nichž máme zaruené zprávy djepisné? Pi stední Ode to byli germánští Vandalové, jichž ratolestí byli Silingové. Jméno tohoto lidu utkvlo na íce Slenze (Lohe od luh") vlévající se pod Vratislaví z, leva do Odry a na stejnojmenné hoe pi ní se pnoucí (Slenz, pozdji Sobotka), odtud pak peneseno na vné asy na okolní území a na obyvatele slovanské. Tito sídlili dle mínní všech nepedpojatých uenc slovanských i nmeckých vedle Vandal od pradávna nejen na pravé \'isle

19 15 nýbrž i na západ od ni, ano i pi samé Ode. Tím se také jen dá vysvtliti penesení jména germánských Siling na slovanské Slezany. Slované tito, kteí nejdále na západ se byli rozšíili a to dle všeho již i v dobách nad pomyšlení asných, jsou oni Lugové u mnohých starovkých spisovatel v tchto krajích jmenovaní. Jméno jejich odvozené od luh i travnatých, rozsáhlých rovin v Poodí a Povislí jest vedle jiných okolností zjevným dkazem jejich slovanské národnosti. Lid slovanský opanoval pozdji úpln celé území pod Sudetami, ale šíil se v ohromném množství také smrem západním od Visly a Odry jakož i podél Baltského moe až za Labe; zde povstaly mohutný kmen Slovan polabských. Slezsko Horní, sev.-v^^^*. Uhry, Cechy, Moravu a nejbližší okolí zabrali echové, do vtšiny uher a do Alp mocným proudem se prodrali Slovinci a smrem jižním pes Dunaj, Drávu a Sávu postoupili Charváti až k moi Adriatickému. Srbové zabrali území od dolní Sávy na jih a od Cho vatu na východ. Když pak koncem sedmého století Bulhai, národ žlutého plemene, dobyli krajin po pravém behu Dunaje a se poslovanih, zbyl císam eckým z velké kdysi íše jen Caihrad s územím okolním. Východ evropský osadili Poláci a Rusové. Takovýmto zpsobem již v 7. století rozložen byl veliký kmen slovanský na více než pli Evropy. Všechny zem, kdekoli se usadili, poznáváme podle slovanských názv ek, hor a mst a po množství polí popelnicových. Byl mezi Slovany všeobecn rozšíen zvyk mrtvoly spalovati a ukládati prach jejich v malých nádobkách popelnicích do zem na posvátných místech. Tak dalo se i ve Slezsku, v nmž polí popelnicových jest takové n)nožství, že bys jich jinde marn tolik hledal. Opav nejbližší takové veliké pohebišt jest svah od sv. Kopeku krnovského k Úvalnu; nejznamenitjší nalezišt však jsou rozsáhlé kraje v Tebnické pahorkatin na severovýchod od Vratislav. Tyto jsou památky nejstaršího osídlení slovanského ve Slezsku. Novjší zprávy podává nám teprve doba kesanská, ale až deváté její století, v kterém se vynouje u neznámého jinak zempisce bavorského v našem kraji kmen Golensici s pti osadami. Není teba hlubokého pemýšlení, abychom, vedeni jsouce celou souvislostí této zprávy, název ten vztáhli na pozdjší

20 16 kmen holasovický, jehož jméno se nám až dosud zachovalo na ddin Holasovicích u Opavy. Ivraj Holasovic ve starých dobách byl velice rozsáhlý, dotýkaje se na severu území vratislavského, na východ opolského a jinak jsa omezen asi nynjšmii hranicemi Moravy, k níž tehdy ovšem celý byl poítán. Stával-li v Holasovicích njaký hrad jako sted a útoišt celého kmene, nelze dnes rozhodnouti, ale pozdji zcela zejm se nám objevuje takovýmto stediskem Holasovska památný, vkovitý Hradec. Vedle Holasovic sídlili na pd slezské od pradávna z kmen slovanských též Slezané pi ece a hoe Slenzi, Bobané pi ece Bobrav, Ddošané od tchto na- jihovýchod, Opolané tam, kde leží msto Opolí a konen -Trehované, od pedešlých všech kdesi severnji. fípatpí solunští. I. ipokud první jednotitel Slovan západních Sámo ( ) svou mocí do Slezska zasáhl, nelze íci, ale že byly krajin}' pi horní Ode ástí íše velkomoravské jest všeobecn známo. Více jasná dostává se nám teprve v dob, kdy od západu z íše nmecké poalj' se dáti pokusy o podmanní Cech. Bylo to za vlády velikého krále moravského Rostislava, v jehož dob chtli Nmci pod rouškou šíení víry kesanské národ eský uvésti pod kruté své jamo. Nekalé toto dílo však se jim, díky obezetnosti Rostislavov, nezdailo. Tento postehnuv totiž i úmysl Nmc i naprostou nechu lidu svého ke knžím cizího jazyka, kteí picházeli nad to s nepátelskými ozbrojenci, obrátil se do Caihradu k císai Michalovi s prosbou, aby mu poslal vrozvsty, kteí by lid jeho uvedli v lno církve Kristovy. Rostislav sám totiž i jeho pedchdce Mojmír kesany již byli. Nemáme uitele", kázal' zbožný král poslm svým mluviti, který by nám naším jazykem pravou víru kesanskou vyložil. Pošli nám. pane, biskupa i uitele takového!" A pání jeho bylo vyplnno. Sr.

21 17 Konstantin u nás Cyrillem zvaný, sestaviv litery pro e slovanskou, aby písma svatá do ní mohl peložiti, vydal se s bratrem svým sv. Methodjem na dalekou pou apoštolskou k lidu, jenž ho toužebn oekával. Na vždy památným zstane lidu eskému r. 863., kdy tito svatí mužové vstoupili na pdu íše velkomoravské, aby národ náš uvedli do svtla pravdy a tím ho i ped hmotnou záhubou hrozící od nenasytných Nmc uchránili. S velikou ctí pijal apoštolské bratry král Rostislav i všechen jeho lid, nebo mluvili jazykem jeho, od srdce k srdci. A dílo jejich dailo se znamenit. Po nedlouhé dob pijala kest celá Morava a uení Kristovo zapouštlo i po okolí pevné koeny. Tak neúnavn svatí vrozvstové slovanští v díle sob sveném pokraovali! Nedali se odstrašiti útrapami obtížné práce apoštolské a neodvrátilo jich od ní ani nepátelství Nmc, kteí ze závisti nad tím, že svatí brati solunští se tak velikých výsledk v eském národ dodlah, stále je osoovali. Pro tu píinu bylo se jim hájiti až v ím. Povolal je totiž papež Mikuláš, aby se ped ním zodpovídali, a tu oni sebravše ostatky sv. Klimenta, jež na Moravu s sebou byli pinesh, vydali se r na dalekou cestu do Itálie. Tehda byl již na stolci Petrov papež jiný jménem Hadrian, který je pijal s velikými poctami a stýkaje se dále s nimi, seznal a za pravé prohlásil jejich uení. Nazpt k lidu eskému vrátil se již toliko sv. Methodj. kdežto sv. Cyrill vstoupil v ím do kláštera, aby tam brzo po té r svj blahu jiných zasvcený život dokonal. Bylo to koncem r když sv. Methodj již v dstojnosti biskupské se nazpt vracel, zamil však tentokráte do území nynjších Uher k slavnému knížeti slovanskému Kocelovi na hrad Blatno. Na Moravu se neodvážil, protože tam trvaly kruté boje s Nmci, za to však se vydal za nedlouho znovu do íma, aby vymohl na papeži zízení biskupství pannonského.*) Úmysl tento se podail, Nmcm však nco takového bylo hrozn proti mysli a proto strhli kik, že sv. Methodj se optn drží bohoslužby v jazyce slovanském a ubírá území k nové diecési od arcibiskupství solnohradského. Aby pak záští svému zjednali prchod, svolali r snm do Solnohradu a pozvali tam krále nmeckého Ludvíka, chtíce sv. *) Pannonie byla v nynjších Uhrách na pravém behu Dunaje. 2

22 18 Methodje souditi. Náš svtec se tam také dostavil a hájil d- stojn svoje právo; Nmcm však toužícím jen po šíení panství svtského se ubránili nemohl. Jali ho a pl tetího roku vznili, až teprve hrozbami papeže Jana VIII. dali se pohnouti, ab}' jej zase na svobodu propustili. I vypravuje povst, že soud boží krátce po tom stihl tyi biskupy, kteí sv. Methodji nejvíce byli kivdili, nebo prý záhy a rychle po sob zemeli. Sv. Methodj však se obrátil z rokazu papežova na Moravu již s hodností arcibiskupskou díla svého dokonat. Od toho dne pak", tak píše jeho životopisec, poalo velmi prospívati uení boží... a též i pohané poali viti v pravého Boha, blud svých opouštjíce. Tím více i moravská vlast prostírati a šíiti se poala na všechny strany a vítziti na vrahy. " A toto vše dalo se jen z veliké píle a obtavosti sv. Methodje. Povst jeho tehdy zasáhla až i do Cech, takže r kníže eský Boivoj s manželkou sv. Ludmilou na Moravu pišel a dal se na Velehrad od sv. apoštola slovanského poktíti. Sv. Methodj v potomním ase vbec rozšíil psobnost svoji na zemi eskou, ale zavítal asem také do nížin uherských; že však i kraje povislanské bu již se sv. Cyrillem, bu sám navštívil, tomu nasvdují mnohé okolnosti. Že na p. k Polákm první záblesk kesanství psobením bratí soluských se dostal, toho zejmý dkaz máme ve slovech životopisce sv. Methodje, který píše: Byla i prorocká milost v nm, jakož jsou se naplovala mnohá pi'oroctví jeho, z nichž jedno nebo dv povíme. Pohanský kníže, mocný velmi, sed na Visle, posmíval se kesanm a jim píkoí inil. I poslav Methodj k nmu, ekl: Dobe by bylo, aby ses poktil, synu, o své vli, ve své zemi, abys nebyl zajat a nucen ktn v cizí zemi a vzpomnl na mne." Co se i stalo. II. Nelze si myslili ani, aby sv. brati solunští nebyli bývali ve Slezsku. Pítomnosti jejich v naši vlasti nasvdují mimo nkteré zkazky též kíže cyrillo-methodjské. Z prvých jest známa hlavn povst o studánce Cyrilice nedaleko Slatiny, kde prý sv. Cyrill udloval okolním obyvatelm svátost ktu. Povst odnášející se k potku Hošata u Suchých Lazec vztahuje se opt na sv. Methodje. Tento pišed, kázal prý Lazeckým, oslovuje pi tom shromáždné slovy host" a hošata"*), což *) Naše»host«.

23 19 by nám nyní znamenalo asi pátelé" a pítelíkové", naež mnozí z pítomných pijali kest vodou z onoho potku, jemuž od této chvíle jmého Hošata zstalo. U vesnice Rej vízu prý oba svtci byly pítomni. Tam, kde dnes vidti dv malá jezírka, stávalo prý veliké msto, k nmuž svatí bratí také pišli zvstovat slova božího. Byli však urputn odmítnuti a s potupou vyhnáni. Hnv boží však za to na zatvrzelce ihned pikvail. Msto proklaté sv. Cyrillem a Metodjem se v tu chvíli propadlo a v jeho míst objevila se tpitivá hladina dvou jezer. Kíže cyrillomethodjské jsou v pruském Slezsku u Bavorova jeden u kostela, druhý nedaleko vesnikj^ Dhylova ale u Dobroslavic a Životic nedaleko Opavy také lid kíže takové ukazuje a ve zvláštní úct zachovává. Toto vše jsou jen legendy neboli zkazky, ale zrno pravdy v nich tušiti a pedpokládati mžeme bezpen. Vždy nedá se ani mysliti, že by mužové ducha tak apoštolského nebyli navštívili i kraje hornoslezské, kde rovnž žila ratolest lidu jim sveného. Zejména však o sv. Methodji nelze se domnívati, že by nebyl prošel všechny kraje celé íše velkomoravské, k níž Opavsko a též Hor. Slezsko slušelo a pro jejíž celý obvod byl arcibiskupem ustanoven. Avšak nech již jest tomu jakkoli, tolik zstává jisto, že svtlo víry Kristovy pineseno nám bylo vroucí láskou svatých bratí soluských. Sv. Methodj po smrti svého bratra ješt tém 20 let utvrzoval národ náš ve víe Kristov a sice s všeobecným úspchem. Bohužel jen že práv veliký král moravský Svatopluk dílu jeho bránil, dávaje si našeptávati nechu ano dokonce i nenávist proti muži v pravd svatému. Co píkoí a trpkosti bylo z této píiny sv. Methodji pestáti! Pramenem všeho tohoto zla byla zase nmecká nepíze a sice tehdy biskupa Vichinka, který dovedl se ošemetn vetíti v lásku královu, jíž pak používal k nekalým svým zámrm. Odstraniti sv. Methodje a uplatniti sebe sama a tím vliv nmecký v lidu eském^ bylo jeho tajným páním. Toho však Svatopluk, a tolik píkoí od Nmc byl vytrpl, nechápal. Vichink zpsobil i to, že sv. Methodj r ješt jednou se musil v ím ospravedlovati. Zvítzil tam, jak se samo sebou rozumí, optn, ale nevraživost nmecká ho i na dále vytrvale stíhala a provázela až do hrobu.

24 20 Sv. Methodj zemel 6. dubna r a pohben byl prý na posvátném Velehrad. Plodný a blahodárný život svj skonil tedy i tento veliký svtec uprosted pronásledování, jakoby Prozetelnost sama byla žádala, aby dílo své obtavým sebezapením zpeetil. Od dob sv. apoštol slovanských žil národ eský jiaýra životem, životem vznešenjším, životem kesanským. Tím se ovšem postavil do ad jiných národ evropských, kteí rovnž již Krista vyznávali, aby na poli vzdlanosti a pokroku s nimi závodil. I vzkvétalo skuten dílo sv. Cyrilla a Methodje utšen a nezadlouho oslaveno bylo i jinými svtci a svticemi eského pvodu. Život svj pinesla mu v ob národní svtice sv. Ludmila, ctnostnými skutky svými je posvtila i blahoslavená Pemyslovna Mlada a Doubravka, dcera Boleslava I., pojavši za manžela Mška Polského, zvelebila je šíením slova božího mezi Poláky. Avšak i nejvtší svtec eského národa sv. Václav v tch dobách vydechl vznešenou duši svoji a vzýván je v ddictví svém již bezmála tisíc let jako ochránce svého lidu. Nejinak i apoštol Prus sv. Vojtch muednickou svojí smrtí jméno eské proslavil, což v neztenené míe platí i o poustevníku a opatu sázavském sv. Prokopovi. Avšak netoliko toto náboženské a osvtové povznesení sv, bratím soluským vdíme, my dík svj skládáme jim i za jinou velikou úsluhu. eský národ v prvé polovici 9. stol. byl velmi ohrožen, nebo byli mu sousedé Nmci. Tito picházeli se slovem Kristovým na rtech, ale v srdci jejich byla báze ped vzrstem moci eské a z ní se prýštící nenávist. Proto sáhali vždy a- stji ke zbrani a sami králové jejich s ozbrojenci vpadali do ech i na Moravu, aby vliv svj si zde zabezpeili; národu našemu tudíž hrozil ne-li zrovna osud úplné záhuby, tož zcela jist osud jama nmeckého. Pesila proti nmu stála veliká, než aby se byl mohl ubrániti. Pomoci mohlo jen rychlé bezodkladné pijetí Krista se strany jiné, aby píležitost pinášeti nám kest a tím porobu Nmcm byla vzata. Toto pak nezapomenutelné dobrodiní prokázali nám sv. Cyrill a Methodj. Nebýti jich, snad nebylo dnes národa eského; byla by i jej stihla pohroma ubohých Slovan polabských. Važ si tedy práv Ty, ohrožený lide slezský, tchto svtc a jejich památku chovej hluboko v srdci svém! A neopouštj

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Datum: 12.4.2012 Třída: 4.

Datum: 12.4.2012 Třída: 4. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Andrea Mojžíšová Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAJSB.4.20 Vzdělávací

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: říjen 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Příchod Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše Třída:

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Jaký je nejvyšší titul středověkého panovníka? Král. Císař. Kníže. Kralevic. Zeman. Šlechtic. 2. Která bitva ukončila boje husitů v Čechách? Bitva u Sudoměře. Bitva u Lipan. Bitva u Přibyslavi. 3. Z

Více

Vitruvius : Deset knih o architektue

Vitruvius : Deset knih o architektue Vitruvius : Deset knih o architektue Marcus Vitruvius Pollio, ímský architekt a inženýr, žil v 1. století ped n.l. Narodil se asi mezi roky 80 a 70 ve mst Formiae v Kampanii, zemel kolem roku 20 ped n.l.

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.16 Název vzdlávacího materiálu: Rusko a bývalé státy SSSR (Asie) Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity: Zápis

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

FARNOST DOLNÍ LOUKY KOSTEL SV. MARTINA POAD BOHOSLUŽEB. Datum Den as Liturgické slavení / Intence Pozn.

FARNOST DOLNÍ LOUKY KOSTEL SV. MARTINA POAD BOHOSLUŽEB. Datum Den as Liturgické slavení / Intence Pozn. 29.12. NEDLE 9:00 Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa Za rodinu Synkovu a Neasovu Za Rženu Volgemutovu, celou rodinu a +++ 30.12. PONDLÍ 31.12. ÚTERÝ 15:30 1.1. 2014 STEDA 9:00 2.1. TVRTEK Sv. Silvestra

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!" "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!

!  # $ %& # ' (%! & ! ( # ) !! !!!! # %! % +,. % ! % + %! +!! %! -!!% !/ +  % 0-1# -!! 0-1 &! %!2% & 3 #3 % %3 & %+ # )! %!! ! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!"!(%!# *!%+,- "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!!/ ZPRÁVY Z CELOSVTOVÉHO SETKÁNÍ MLÁDEŽE 2011 V MADRIDU

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

VY_32_INOVACE_Z1.03. Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka

VY_32_INOVACE_Z1.03. Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka Název vzdlávacího materiálu: Perský záliv a Arabský poloostrov. Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.03 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie Asie Struný popis aktivity: Zápis a studijní

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu. Techniky odkrývání bunk. Technika Naked Single. Technika Hidden Single

Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu. Techniky odkrývání bunk. Technika Naked Single. Technika Hidden Single Základní pojmy klasického sudoku hlavolamu Sudoku hlavolam (puzzle) obsahuje celkem 81 bunk (cells), devt vodorovných ádk (rows), devt svislých sloupc (columns) a devt skupin po 3 3 bukách nazývaných bloky

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení Stanovy eského rybáského svazu ást I. 1 Základní ustanovení 1) eský rybáský svaz (dále jen Svaz nebo RS ) je obanské sdružení podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. 2) Svaz má postavení

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_39 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

Informace ke slavení

Informace ke slavení Informace ke slavení Čtyři oltáře jsou inspirovány čtyřmi oblastmi, o nichž se ve farnostech také konají katecheze. Podle místních podmínek je možné použít všechna čtyři zastavení, nebo z nich vybrat jen

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru

Více

svta slovanského NloTanT. V PRAZE. ^oiiiiiedé Svazek první: s hledišt politicko-národniho. Matice lidu íslo 1. Tiskem! knhtiskárny dra Edvarda Grégra.

svta slovanského NloTanT. V PRAZE. ^oiiiiiedé Svazek první: s hledišt politicko-národniho. Matice lidu íslo 1. Tiskem! knhtiskárny dra Edvarda Grégra. svta slovanského s hledišt politicko-národniho. Sepsal prof. Fr. B. K. ^oiiiiiedé Svazek první: NloTanT. Matice lidu íslo 1. V PRAZE. Tiskem! knhtiskárny dra Edvarda Grégra. ise9. Hz tj M 'i:j :.> d.1

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

5/12/2007 MSÍNÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, PEMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍEM "*! +$ "$"$", $"*!. z modlitby Jana Pavla II. pi pouti do Lurd

5/12/2007 MSÍNÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, PEMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍEM *! +$ $$, $*!. z modlitby Jana Pavla II. pi pouti do Lurd 5/12/2007 MSÍNÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, PEMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍEM!"#$% "$$$"" $$!&$" '$" %($) "$ "$&" "*! +$ ("$""$+$ "$"$", %"-*%'" *$") $"*!. /0"" ("$"&"! ""# "(*!0 #0+"$!) z modlitby Jana Pavla II. pi

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Seminá Diakonie. 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz

Seminá Diakonie. 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz Seminá Diakonie 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz Obsah: I. Definice a cíl diakonie II. Historie diakonie v Bibli III. Osoba diakona IV. Strategie diakonie a její formy V. Analýzy diakonie

Více

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha.

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 1 KNÍŽKA MODLITEB Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 8 Srdce Ježíšovo a Mariino 9 Modlitba

Více

VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36

VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Usnesení. 522 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 22.05.2006. Usnesení. 523 Rada msta Vimperk rozhodla uzavít Dodatek.1 ke smlouv o dílo.05/06

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE

Více

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon.

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Sbírka pednášek a rozprav. ada V

Sbírka pednášek a rozprav. ada V Dánsko, Sbírka pednášek a rozprav. ada V Rediguje prof. dr. FR. DRTINA. Sv. 1. Prof. dr. O. Hostinský: Umní a spolenost. K 1'80 Sv. 2. Prof. dr. B. Nmec : Vztahy rostlin k vnj- 3'80 šímu

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ HORMONÁLNÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány hormonální soustavy urí polohu hormonálních žláz v tle uvede píklady hormon a urí jejich význam pro tlo zhodnotí dležitost hormonální soustavy uvede píklady

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1-

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006 Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Slovo národního koordinátora Vážení pátelé, lenové Pohanské federace,

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS (školní rok 2009/2010 A SE VÍ 4. ŠKOLNÍ ASOPIS Úvodník Ahoj, milí tenái a tenáky školního asopisu,,a se ví! Toto je poslední íslo ped koncem školního roku a zaátkem velkých letních prázdnin, na které se

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky Velkomoravské říše a jejími panovníky Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Strategie rozvoje obanského sdružení Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Adresa Mikulovice 57, Klášterec nad Ohí, pošta 432 01 Kada Právní forma Obanské sdružení

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008

Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008 Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008 Název organizace: Dm dtí a mládeže Pelíšek Sídlo organizace: Husova 212, 543 01 Vrchlabí Právní forma: Píspvková organizace

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

Trojan Václav 9.A 2014/15 Studie Historický rozsah Čech. Úvod

Trojan Václav 9.A 2014/15 Studie Historický rozsah Čech. Úvod Trojan Václav 9.A 2014/15 Studie Historický rozsah Čech Úvod - České území se dlouhodobě rozvíjelo, kdysi poněkud nepřesné hranice se postupem času ustálily a náš stát získal na mapách svůj charakteristický

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více