HEJEPIShA ítanka. SlÉZSKý. ild PRO DIL MATICE OPAVSKÉ TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV. \?ACLA\? HAUER, - - SESTAVIU V OPAV DR, JOSEF P05PÍ5IL,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HEJEPIShA ítanka. SlÉZSKý. ild PRO DIL MATICE OPAVSKÉ TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV. \?ACLA\? HAUER, - - SESTAVIU V OPAV 1906. DR, JOSEF P05PÍ5IL,"

Transkript

1 U u

2

3

4

5 / v ^. HEJEPIShA ítanka PRO ild SlÉZSKý. SESTAVIU I. DIL DR, JOSEF P05PÍ5IL, professor eského gymnasia \j Op a\? II. DIL \?ACLA\? HAUER, - - professor eského gymnasia \j O p a\j NÁKlíflDEM MATICE OPAVSKÉ V OPAV TISKEM EMMV BEKOVÉ V OPAV.

6 ^^^á2?/síty Oí.^X^/.

7 bidc $lc5$ktj!,,poznej sebe sama" jest jedno z nejlepších pravidel správného, kesanského života, protože, kdo svoji vlastní úsobnost nepedpojaté prozpytuje, mže pak i jiné slušn posouditi a pravou cestu života najíti. Avšak jedno tlo i jednu duši nám pedstavuje také národ, takže pak písloví svrchu dotené mžeme rozšíiti ve slova»poznej svj národ, jeho doby zlé i dobré, jeho celý život!«a pro? Djiny jsou uitelem života, v nich se nejenom zrcadlí všechno dobro, jež máme následovati, jako slunce v hladin isté vody, nýbrž uvádí se nám jimi ped oi také mnohé zlo, kterého se máme opt vystíhati. Djiny jsou takto studnicí dobré, léivé vody, ze které erpáme osvdené píklady správného žití, jsou nám otevenou knihou hluboké, vzácné moudrosti. D- jiny však nás také mají naplovati úctou k našim pedkm a sebevdomím plynoucím ze skutk, jež národ náš ku blahu Udstva vykonal; ale práv takové uvdomní nás pak musí pobízeti, abychom i my dle vzoru svých otc hledli národní svj štít budoucnosti zachovati neposkvrnný, istý, záící.

8 Cti Práv Milý lide slezský! z tchto píin Ti odevzdáváme tuto malou km'žku, jejíž vydání bylo umožnno laskavou obtavostí zasloužilého vlastence dst. pana faráe Jana Vyhlídala, abys se pouil o minulosti své otiny a poznal doby zašlé slávy i utrpení našeho. Odevzdáváme Ti ji s láskou, s láskou ji pijmi! erpej z ní pouení, jak slezský Cech uml kdysi proti cizot hájiti svoji e mateskou a tak i svoje celé bytí, a posil srdce své i Ty k spravedlivé obran pdy zmrvené prachem Tvých otc I sebe sama í piln v knize své minulosti poznej

9 DÍL a D D

10

11 Stpuný popis Slezska. ífode jménem Slezska rozumíme území státu rakouskouherského a pruského po obou bezích horní a stední Odry, hraniící na stran jihozápadní a západní s markrabstvím moravským, s královstvím eským a saským, v koninách severních se všemi provinciemi státu pruského, totiž se Saskem, Branibory a Poznaní, na východ s ruským Polskem a na jižním cípu s královstvím halisko-vladimským a uherským. Povrchem svým podobno jest Slezsko mlkénm žlabu, po jehož dn odtékají eištm Odry všechny jeho vody na sever. Na pomezí jihozápadním pnou se vzhru malebné Sudety, jichž nejsevernjší ástí jsou Jizerské hory a Krkonoše, které vystupují nejvýše horou Snžkou (pes 1600 m). Smrem jihovýchodním táhnou se na stran slezské dále lenitá pásma hor Sovích, Rychlebských a Kladských až k horskému uzlu Králickému, vynikajícímu Snžníkem (1424 m). Mezi Moravou a Slezskem tvoí hranici Jesenik s etnými rozsochami postranními a z daleka z nížin oderských viditelným Praddem (tém 1500 m). Poslední výbžky tohoto pásma Oderské hory se koní pi památné Moravské brán, jež je oddluje od blízkých nejzápadnjších svah karpatských. Sudety nebyly nikdy hradbou neprostupnou. Již v dobách ped nar. Kr. chodívali obchodnici z jižn. krajin do poíí Odry echami, prsmykem Novosvtským, Trutnovským a velepamátnou stezkou Náchodskou, jinak Kladskou nebo Polskou zvanou. Touto posléze jmenovanou brávaly se pozdji i válené výpravy do zem eské a naopak. S Moravou spojeno jest Slezsko sedlem Ramsovským, obráceným ve smru k Cukmantlu a Osoblaze, pak starobylou stezkou Jivavskou beroucí se k Bruntálu, Krnovu, Hor. Hlohovu a dále cestou Hradeckou, jejíž památkou pi samém jejím ústí do Slezska až dosud jest název vesniky

12 Branky (jakožto brány zemské). Ze všech stezek slezských však nejpamátnjší byla povstná brána Moravská, údolí to ek Bevy a horní Odry mezi posledními výbžky Sudet a Karpat, která spojovala od dob dávnovkých pomocí nížin moravských, dunajských, oderských a viselských Evropu jižní s morem Baltským. Jak znamenitou úsluhu píroda touto cestou lidstvu ve píin kulturní prokázala, nedá se nkolika slovy povdti! Podobnou dležitost v djinách lidské vzdlanosti má nanejvýše eka Rýn, po které také vzdlanost národ stedomoských již v ase dávno ped nar. Kristovým na sever se penášela. Vedle brány moravské byl pohodlným pojítkem Dunaje s Vislou a Odrou též velmi zhusta navštvovaný prsmyk Jablunkovský, dlící pásmo hor Karpatských Bez^ kydy na dv ásti. Toto horstvo jest další hranicí Slezska a sice na stran jižní. Z jednotlivých hor v nm nad jiné vyniká Lysá Hora (1340 m.), od níž nedaleko ale již na pd moravské strmí k oblakm Smrk a posvátný Radhošt (1125 m). Jinak pokrývá pdu slezskou mimo menší pahorkatiny, jako jest na p. Tebnická (u Tebnic nedaleko Vratislav) nebo podhoí krkonošské, úrodná nížina oderská podél celého toku této eky, pokud Slezskem plyne. Hlavní ekou slezskou jest Odra. Vyvrá na Morav v horách po ní nazvaných a vtéká trojím ústím u Slovan polabských kdysi Pnou, Svinem a Diveném eeným do moe Baltského. Užitek eka tato pinášela vždy jen Slezsku nyní pruskému, naznaujíc pirozenou obchodní cestu k severu a dopávajíc tak pi svém toku vznikati etným mstm, jako jsou Ratibo, Opolí, Vratislav a j., jež v nové dob dležitou tratí železniní a plavbou oderskou (parníky plují od Kozlí) se náramn zvelebila. Z poboek oderských na pravém behu nejznámjší jsou v Téšínsku Ostravice píchozí od Radhošt a Olše, ve Slezsku pruském Varta s Noteí; po levém behu posiluje Odru nejprve Opava. Tato vzniká pod Praddem ze tí pramen totiž z erné, Stední a Malé Opavy, z nichž první na pouti své spojuje se ješt s Opavou Bílou. Od msteka Vrbna proudí již Opava jedním tok?em, pijíc v Krnov z leva Opavu Zlatou a pod mstem Opavou Moravici. Tato vine se od Pradda pekrásným, lesnatým údolím a odvádí isté, pstruhy bohaté své vody do nížiny opavské branou Hradeckou ; po levém behu do ní ústí nad Kylešovicemi Hvozdnice.

13 9 Z nejsevernjšího Opavska spchá do Odry pímo Osoblaha a eištm Nisy Khidské I3lá. V pruském Slezsku vedle práv pipomenuté Nisy stékají od Krkonoš do Odry ješt obzvlášt památná Slenza, jejíž jméno se peneslo postupem asu na lid kolem ní osedlý a i na celou zemi, pak Bobrava a Nisa Zhoelecká. Konen na Tšínsku má své vrchovisko i mohutný tok Visly s pohraniní pobokou Blou. Podnebí Slezska jest v celku drsnjší než území ležících jižn od Sudet a Karpat. Není dále na sever žádného již horstva, jež by pístupu ostrých vtr severních a severozápadních bránilo; proto u nás zima trvá pomrn dosti dlouho a prmrná roní teplota nepestupuje 9" C. (V Cechách a n-a Morav až 11" C). Okolnosti tyto zavinují ve Slezsku nedostatek stromoví ovocného, ale jinak výnosnosti pdy nikterak nejsou na závadu a zdraví lidskému dokonce prospívají. Pomry zdravotní zajisté jsou u nás (mimo místa s rozvinutým prmyslem a severní ást pr. Slezska) velmi utšené, jak o tom podává nejlepší svdectví pomrn malá úmrtnost a nkolikeré lázn, jako jsou Karlovy a Janské lázn, Gráfenberg a pak Darkov ve Slezsku našem, Ziegenhals, Dušníky a j. ve Slezsku pruském. * * Obyvatelstva * živí Slezsko pomrn mnoho. V Opavsku a Tšínsku žije na rozloze 5148 km tver. pes 680 tisíc lidí (dle sítání r ), po^et obyvatelstva však zde oproti jiným zemím rychle vzrstá; tak v dob o 12 /(i, takže nyní již na 1 km tver. pipadá dle toho asi 120 lidí, kteréžto vysoké íslo v žádné jiné zemi našeho mocnáství napoteno nebylo.^) Ve Slezsku pruském mícím km. tver. obývá lidí na 4V2 millionu. Vyznání jest toto obyvatelstvo u nás ohromnou vtšinou katolického; evangelického (luteránského) a sice na Tšínsku (Poláci a Nmci) jest 14*^/0, což jest pomrn v Rakousku nejvíce. Žid žije v rakouském Slezsku jen nco málo. Pomry náboženské na stran pruské liší se jen tím, že tam malá vtšina Nmc (asi 58V2''/o) vyznává víru luteránskou, ostatní a a pak všichni Poláci a (5eši jsou katolíky. Co se tkne národnosti, obývají jak v našem tak i v pruském Slezsku echové, Poláci a Nmci a sice bylo pihlášeno r k obcovací ei í) V Dol. Rakousích zpsobuje vtší prmr Víde s /a mil. obyvatel.

14 ! 10 eské v rakouském Slezsku na lidí (na Opavsku a Tšínsku) a k polské na 230 tisíc (na Tšínsku), ostatní se pihlásili k ei nmecké (na Opavsku a v mstech na Tšínsku). Ovšem nesmíme zapomínati, že sítání lidu dle ei obcovací se všude dje na úkor lidu eského. Zajisté že tímto zpsobem ve Slezsku zmizelo na tisíce eských duší v moi n- meckém' a co horší, nepíznivé pomr}" hrozí nám ztrátami ješt horšími. Co lidí mezi námi jest vlažných a co ubožák závislých, nemohoucích jíti za páním svých srdcí! Celé osady namnoze jsou vlastní liknavostí neb i nmeckým kapitálem ohroženy. Srdce se chvje pi tch vzpomínkách a každému vrnému vlastenci sama sebou vkrádají se na rty prosebná slova velebného chorálu svatováclavského Nedej zahynouti nám i budoucím'" Na stran pruské napoteno na 1 million Polák a na 120 tisíc Cech, kteížto poslední žijí v jižním Slezsku (po levém behu Opavy), v Kladsku a jako kolonisté z dob Bedicha 11. ješt v pti osadách u Stelína, (Husinec Hor., Sted. a Dol., Podbrad a Meltajer) a ve tech u Polského Vartenberka (Cermná, Bedichv a Malý Tábor). V kraji lehnickém mimo to napoteno r na 30 tisíc lužických Srb. O vzdlání lidu postaráno jest ve Slezsku našem i pruském dobe ale jen pro Nmce, Slované, a jsou vlastními syny této pdy, žijí na ní dnes jako ubozí parobci. Ve Slezsku pruském nedostává se Cechm a etným Polákm v jich mateštin vyuováni ani na školách obecných (a to ani v náboženství!) a u nás musili si Cechové a Poláci stední školy í gymnasia v Opav a Tšín) zíditi z penz po národ sebraných^). Jinak obecné vzdlání na Slezsku všude proniklo velmi hluboko. Lidí neznalých tení a psaní zde skoro neuvidíš. Tímto zpsobem se tedy Slezsko adí k zemím nejpokroilejším. Výživy skytá pda slezská svému obyvateli s dostatek, zpjniéiia v pooderských nížinách Slezska pruského, jež se staly Prusku obilní komorou. Toliko kraje pohorské na stran západní nesplácejí práce svých vzdlavatel podle zásluhy a tak se musilo obyvatelstvo tchto míst obrátiti k výživ jiné, hlavn k prmyslu, který jest tu zastoupen v prvé ad výrobou látek 2) Uitelský ústav ve Slez. Ostrav pro echy a v Ustroni pro Poláky zaizuje stát práv nyní.

15 11 a zpracováním železa. Mnoho tisíc lidí se živí také dolováním rzfiých kov, uhlí a nkterých hornin. * Správy veejné povšimneme si jen ve Slezsku rakouském. Celé Slezsko naše spravuje politicky zemská vláda v Opav s presidentem v ele, jemuž podízeno jest osm hejtmanství (Bílovec, Bílsko, Bruntál, Frýštát, Frývaldov, Krnov, Opava a Tšín) a ti msta samosprávná (Opava, Bílsko a Frýdek). V záležitostech soudních úaduje více soud okresních, pak krajský soud v Tšín a zemský soud v Opav, kteréžto oba poslední jsou podízeny vrchnímu zemskému soudu brnnskému. Správu berní vede finanní editelství v Opav a ada hlavních berních a berních úad po mstech ostatních. Pod správu slezskou patí 'i tak zvané enklávy neboli obvody moravské. Jsou to území, jež bývala vlastním majetkem biskup olomouckých a nemohla tedy od Moravy jako ostatní Opavsko býti odlouena, nýbržjzstala až na naše asy pdou moravskou. Nejvtší z nich jest obvod osoblažský, zahrnující celý stejnojmenný výbžek s 15 osadami a Osoblahou samou. V okrese opavském jest veliká enkláva souvisící úpln s Moravou a jdoucí na pi Slezskem západním až pes Jakta; tato s jinými menšími dohromady ítá 20 vesnic vtšinou e- ských.^) Soudní okres jindichovský má obvod moravských 8, bílovský jeden jediný slatinský. Mimo tyto vyjmenované jsou v nejjižnjším kout Opavska ješt dv skutené enklávy s osadami Butovice a Nové Vrbky, které však zstaly pod správou moravskou. O vnitní pomry zem stará se ovšem též zemský snm. Tento volí pro bžné záležitosti ze sebe zemský výbor, jemuž práv jako snmu pedsedá zemský hejtman a leny jehož jsou zástupce hejtmanv a nkolik písedících. Církevn patí Opavsko jakožto bývalá ást Moravy pod arcibiskupství olomoucké, což platí i o pruské ásti bývalého Opavska a Krnovská, Tšínsko a nejsevernjší díl nynjšího Opavska náležejí k biskupství vratislavskému. Na konec si vyteme nkolik dležitjších míst. Na Opavsku hlavním mstem jest Opava (na 30 tisíc obyvatel se znanou 3) Jsou to: Deštné, Jakta, Lhotka, Litultovice, Mikolajice, Slavkov, Stablovice, Uhléov, Zivotice, Nová Ves, Víno. Vlaštoviská a sucholazecká enkláva leží mimo tento souvislý obvod.

16 12 menšinou eskou), sídlo všech ústedních ústav zemských, nkolika stedních škol a více museí. K pedním budovám patí v Opav nkolik památných chrám, pkné museum, mstské divadlo a krásná modhtebna židovská. O rozvoji prmyslu svdí nkolik továren. Lidu eskému na Slezsku jest Opava veledležitým stediskem v každé píin. Ne nadarmo se íká, že ve stedu a v sobotu'^) jest Opava eská. Nedaleko od Opavy leží smrem západním památný v djinách Hradec a na sev.-záp. starobylá osada Holasovice. Na Tšínsku stediskem jest Tšín (20 tisíc) s dosti vyvinutým prmyslem i obchodem. Z ostatních mst proslul Bruntál a Frývaldov plátenictvím, Bílsko a Krnov soukenictvím a železástvím (tímto i Ustro), Cukraantl tžbou drahých kov a Slezská Ostrava (20 tis.) bohatstvím uhelným. Tato poslední a Klimkovice (2400 obyv.) jsou jediná msta s eskou správou ve Slezsku. Dležitjší osady eské mimo to jsou na Opavsku poutnika Hraby, pod tlakem nmeckým Úpicí Kateinky, pak Kylešovice, Polanka, dležité stanice Studénka a Svinov ohrožený nmeckými továrnami. Na Tšínsku zasluhují zmínky z eských osad Bartovice, Dobrá, krásn položená a proto mšáky vyhledávaná Moravka, Staré Hamry, Senov, národn ohrožená Doubrava a Orlová, jakož i Michálkovice a Hrušov. Veliké tyto osady leží pi uhelném revíru ostravském a jsou tudíž jako ješt mnoho jiných obydleny ponejvíce dlnictvem. ilý prmysl a obchod ve Slezsku pruském rozvoji mst byl velice nápomocen. Jsou to samá starobylá, památná v d- jinách slezských jména: Vratislav (V2 mil. ob.) msto hlavní, sídlo vysokých škol a knížete-biskupa, sted prmyslu a obchodu slezského. Na Ode a na dležité trati železniní podél ní bžící leží dále kvetoucí Ratibo, Opolí, Beh a Hlohov, západnji památná bitvou s Tatary (r ) Lehnice a konen Zhoeliee (80 t.), bývalé pední msto Hor. Lužice, pativší kdysi ke korun svatováclavské. 4) Trhové dny.

17 Slezští pfaoby vatelé. Území rozkládající se v poíí Odry bylo již v dob tak zv. pedpotopní mnoho tisíc let ped Kristem obydleno. Jaký život zde y tchto dávn3'ch dobách lovk vedl, není dnes možno stanoviti. Stopy jeho byly dosud nalezeny pranepatrné, nebo žil zde asi jen po ídku a mimo to strašlivá doba ledová, za níž i celé Slezsko (až na nepatrní ásti pi jižních Sudetách) pokryl led, trvala zde pom.rn dlouho a vyhubila každoukoli památku nkdejších obyvatel. Nový život objevuje se tu teprve po dlouhých dobách, kdj' se pda nynjšího Slezska stala rozvoji živoišstva zase píznivjší. Doba tato rozeznávajíc se od pedešlé vyšší již znalostí lovka ve zpracování kamene k rzným potebným nástrojm, sluje novokamennou oproti starší starokamenné. Památky této doby, jejíž rozvoj spadá do druhého tisíciletí ped Kr., zachovaly se nám etné. Vedle rzných naleziš ve Slezsku pruském (obzvlášt u Otic nedaleko Ratiboe), jsou to naše vkopamátné Holasovice, kde lovk žil snad již dva tisíce let p. Kr. Vykopalo se tam veliké množsví rzn pizpsobených kamen, zpracovaných za nástroje kostí,' roh a p., a sice v jamách až i 2 metry hlubokých, naplnných opálenou hlinou, erným popelem, všelikými stepy a nedokonale zrobenými kostnými jehlami, noži atd. Od tchto dob žil lovk na Slezsku již trvale a nepetržit, postupuje od své pvodn nepatrné vzdlanosti v ped, ím více se stýkal s lidem žijícím na území nynjší Moravy a ješt jižnji. Poátkem i3rvního tisíciletí p. Kr. vyskytují se v Poodí již nástroje bronzové^) a brzo po té kolem r p. Kr. pracoval, lovil a bojoval již slezský praobyvatel železem. Tak zahájena byla u nás doba železná po oné bronzové. Tose rozumí, že pedmty z tchto kov u nás nacházené jsou velmi nedokonalé a k tomu ješt ídké. Jsou to po vtšin špiky kopí, srpy a hrubé, árkami zdobené náramky. Že by byl domácí lovk sám si tyto nástroje hotovil, nezdá se býti pravdpodobným, jednak nalezlo se ve Slezsku dosud velmi málo starých pístroj k slévání kov, jednak jest známo, že národové jižnjší, hlavn však v onch starobylých dobách italští Etruskové, jsouce ovšem daleko pokroilejší, kovové v3'robky své na sever pi- 1) Bronz jest smí.šenina mdi a cínu.

18 14 nášeli. A práv Slezsko jest to, kam po pirozené cest od Dunaje po ece Morav, Bev a Ode tento pravký obchod se vedl a tím vzdlanost jižní do zemí pi moi Baltském ležících šíil.. Spojení toto stávalo se tím ilejším, ím více jižní národové žádali si toho asu jako zlata cenného jantaru, kterého tehdy vlny Baltu ohromné množství na behy vynášely. Jakipiln tento výmnný obchod tehdy byl veden, jest vidti z etných a bohatých nález jantaru v Poodí; nkde až i n- kolik tvrcí ho na jednom míst bylo vykopáno. V dobách obchod z rzných píin byl zanedbán a staro- Kristových tento bylá cesta obchodní branou Moravskou upadla v zapomenutí. Jantaru však ve velikém a zhýilém ím v dob rozmailých císa bylo tolik zapotebí, že poali se ímané o nový jeho dovoz opt starati. Povstný císa Nero (zemel r. 68. po Kr.) vypravil prý rytíe ímského, aby zapomenutou cestu nov otevel a stará nalezišt jantaru prohledal; rytí ten pak prošed zcela jist územím slezským, vrátil se s velikým nákladem jantaru zpt. V Poodí opt od této doby bylo živo, nebo navštvovali je vždy více obchodníci ímští, jak tomu nasvdují jednotlivé i hromadné nálezy ímských penz po celém Slezsku, ale hlavn po levém behu Odry horní a po pravém behu Odry stední (od R^itiboe) a dolní, kudy ímané k Baltu chodívali. Citelnou a pozdji vbec smrtelnou ránu tomuto obchodu zasadilo vehké hnutí národ pi Karpatech a Sudetách osedlých, jemuž íkáme sthováni národ. V prvém a druhém století po Kr. byly totiž tyto kraje již hust osídleny rznými národy keltickými, germánskými a slovanskými, již z nedostatku výživy a pod velkým tlakem východnjších Slovan se poali hrnouti na západ a hlavn na jih k íši ímské. Slezsko stalo se tehdy prchodištm všem národm, hledajícím nové domoviny. Než kteí byli první obyvatelé Slezska, o nichž máme zaruené zprávy djepisné? Pi stední Ode to byli germánští Vandalové, jichž ratolestí byli Silingové. Jméno tohoto lidu utkvlo na íce Slenze (Lohe od luh") vlévající se pod Vratislaví z, leva do Odry a na stejnojmenné hoe pi ní se pnoucí (Slenz, pozdji Sobotka), odtud pak peneseno na vné asy na okolní území a na obyvatele slovanské. Tito sídlili dle mínní všech nepedpojatých uenc slovanských i nmeckých vedle Vandal od pradávna nejen na pravé \'isle

19 15 nýbrž i na západ od ni, ano i pi samé Ode. Tím se také jen dá vysvtliti penesení jména germánských Siling na slovanské Slezany. Slované tito, kteí nejdále na západ se byli rozšíili a to dle všeho již i v dobách nad pomyšlení asných, jsou oni Lugové u mnohých starovkých spisovatel v tchto krajích jmenovaní. Jméno jejich odvozené od luh i travnatých, rozsáhlých rovin v Poodí a Povislí jest vedle jiných okolností zjevným dkazem jejich slovanské národnosti. Lid slovanský opanoval pozdji úpln celé území pod Sudetami, ale šíil se v ohromném množství také smrem západním od Visly a Odry jakož i podél Baltského moe až za Labe; zde povstaly mohutný kmen Slovan polabských. Slezsko Horní, sev.-v^^^*. Uhry, Cechy, Moravu a nejbližší okolí zabrali echové, do vtšiny uher a do Alp mocným proudem se prodrali Slovinci a smrem jižním pes Dunaj, Drávu a Sávu postoupili Charváti až k moi Adriatickému. Srbové zabrali území od dolní Sávy na jih a od Cho vatu na východ. Když pak koncem sedmého století Bulhai, národ žlutého plemene, dobyli krajin po pravém behu Dunaje a se poslovanih, zbyl císam eckým z velké kdysi íše jen Caihrad s územím okolním. Východ evropský osadili Poláci a Rusové. Takovýmto zpsobem již v 7. století rozložen byl veliký kmen slovanský na více než pli Evropy. Všechny zem, kdekoli se usadili, poznáváme podle slovanských názv ek, hor a mst a po množství polí popelnicových. Byl mezi Slovany všeobecn rozšíen zvyk mrtvoly spalovati a ukládati prach jejich v malých nádobkách popelnicích do zem na posvátných místech. Tak dalo se i ve Slezsku, v nmž polí popelnicových jest takové n)nožství, že bys jich jinde marn tolik hledal. Opav nejbližší takové veliké pohebišt jest svah od sv. Kopeku krnovského k Úvalnu; nejznamenitjší nalezišt však jsou rozsáhlé kraje v Tebnické pahorkatin na severovýchod od Vratislav. Tyto jsou památky nejstaršího osídlení slovanského ve Slezsku. Novjší zprávy podává nám teprve doba kesanská, ale až deváté její století, v kterém se vynouje u neznámého jinak zempisce bavorského v našem kraji kmen Golensici s pti osadami. Není teba hlubokého pemýšlení, abychom, vedeni jsouce celou souvislostí této zprávy, název ten vztáhli na pozdjší

20 16 kmen holasovický, jehož jméno se nám až dosud zachovalo na ddin Holasovicích u Opavy. Ivraj Holasovic ve starých dobách byl velice rozsáhlý, dotýkaje se na severu území vratislavského, na východ opolského a jinak jsa omezen asi nynjšmii hranicemi Moravy, k níž tehdy ovšem celý byl poítán. Stával-li v Holasovicích njaký hrad jako sted a útoišt celého kmene, nelze dnes rozhodnouti, ale pozdji zcela zejm se nám objevuje takovýmto stediskem Holasovska památný, vkovitý Hradec. Vedle Holasovic sídlili na pd slezské od pradávna z kmen slovanských též Slezané pi ece a hoe Slenzi, Bobané pi ece Bobrav, Ddošané od tchto na- jihovýchod, Opolané tam, kde leží msto Opolí a konen -Trehované, od pedešlých všech kdesi severnji. fípatpí solunští. I. ipokud první jednotitel Slovan západních Sámo ( ) svou mocí do Slezska zasáhl, nelze íci, ale že byly krajin}' pi horní Ode ástí íše velkomoravské jest všeobecn známo. Více jasná dostává se nám teprve v dob, kdy od západu z íše nmecké poalj' se dáti pokusy o podmanní Cech. Bylo to za vlády velikého krále moravského Rostislava, v jehož dob chtli Nmci pod rouškou šíení víry kesanské národ eský uvésti pod kruté své jamo. Nekalé toto dílo však se jim, díky obezetnosti Rostislavov, nezdailo. Tento postehnuv totiž i úmysl Nmc i naprostou nechu lidu svého ke knžím cizího jazyka, kteí picházeli nad to s nepátelskými ozbrojenci, obrátil se do Caihradu k císai Michalovi s prosbou, aby mu poslal vrozvsty, kteí by lid jeho uvedli v lno církve Kristovy. Rostislav sám totiž i jeho pedchdce Mojmír kesany již byli. Nemáme uitele", kázal' zbožný král poslm svým mluviti, který by nám naším jazykem pravou víru kesanskou vyložil. Pošli nám. pane, biskupa i uitele takového!" A pání jeho bylo vyplnno. Sr.

21 17 Konstantin u nás Cyrillem zvaný, sestaviv litery pro e slovanskou, aby písma svatá do ní mohl peložiti, vydal se s bratrem svým sv. Methodjem na dalekou pou apoštolskou k lidu, jenž ho toužebn oekával. Na vždy památným zstane lidu eskému r. 863., kdy tito svatí mužové vstoupili na pdu íše velkomoravské, aby národ náš uvedli do svtla pravdy a tím ho i ped hmotnou záhubou hrozící od nenasytných Nmc uchránili. S velikou ctí pijal apoštolské bratry král Rostislav i všechen jeho lid, nebo mluvili jazykem jeho, od srdce k srdci. A dílo jejich dailo se znamenit. Po nedlouhé dob pijala kest celá Morava a uení Kristovo zapouštlo i po okolí pevné koeny. Tak neúnavn svatí vrozvstové slovanští v díle sob sveném pokraovali! Nedali se odstrašiti útrapami obtížné práce apoštolské a neodvrátilo jich od ní ani nepátelství Nmc, kteí ze závisti nad tím, že svatí brati solunští se tak velikých výsledk v eském národ dodlah, stále je osoovali. Pro tu píinu bylo se jim hájiti až v ím. Povolal je totiž papež Mikuláš, aby se ped ním zodpovídali, a tu oni sebravše ostatky sv. Klimenta, jež na Moravu s sebou byli pinesh, vydali se r na dalekou cestu do Itálie. Tehda byl již na stolci Petrov papež jiný jménem Hadrian, který je pijal s velikými poctami a stýkaje se dále s nimi, seznal a za pravé prohlásil jejich uení. Nazpt k lidu eskému vrátil se již toliko sv. Methodj. kdežto sv. Cyrill vstoupil v ím do kláštera, aby tam brzo po té r svj blahu jiných zasvcený život dokonal. Bylo to koncem r když sv. Methodj již v dstojnosti biskupské se nazpt vracel, zamil však tentokráte do území nynjších Uher k slavnému knížeti slovanskému Kocelovi na hrad Blatno. Na Moravu se neodvážil, protože tam trvaly kruté boje s Nmci, za to však se vydal za nedlouho znovu do íma, aby vymohl na papeži zízení biskupství pannonského.*) Úmysl tento se podail, Nmcm však nco takového bylo hrozn proti mysli a proto strhli kik, že sv. Methodj se optn drží bohoslužby v jazyce slovanském a ubírá území k nové diecési od arcibiskupství solnohradského. Aby pak záští svému zjednali prchod, svolali r snm do Solnohradu a pozvali tam krále nmeckého Ludvíka, chtíce sv. *) Pannonie byla v nynjších Uhrách na pravém behu Dunaje. 2

22 18 Methodje souditi. Náš svtec se tam také dostavil a hájil d- stojn svoje právo; Nmcm však toužícím jen po šíení panství svtského se ubránili nemohl. Jali ho a pl tetího roku vznili, až teprve hrozbami papeže Jana VIII. dali se pohnouti, ab}' jej zase na svobodu propustili. I vypravuje povst, že soud boží krátce po tom stihl tyi biskupy, kteí sv. Methodji nejvíce byli kivdili, nebo prý záhy a rychle po sob zemeli. Sv. Methodj však se obrátil z rokazu papežova na Moravu již s hodností arcibiskupskou díla svého dokonat. Od toho dne pak", tak píše jeho životopisec, poalo velmi prospívati uení boží... a též i pohané poali viti v pravého Boha, blud svých opouštjíce. Tím více i moravská vlast prostírati a šíiti se poala na všechny strany a vítziti na vrahy. " A toto vše dalo se jen z veliké píle a obtavosti sv. Methodje. Povst jeho tehdy zasáhla až i do Cech, takže r kníže eský Boivoj s manželkou sv. Ludmilou na Moravu pišel a dal se na Velehrad od sv. apoštola slovanského poktíti. Sv. Methodj v potomním ase vbec rozšíil psobnost svoji na zemi eskou, ale zavítal asem také do nížin uherských; že však i kraje povislanské bu již se sv. Cyrillem, bu sám navštívil, tomu nasvdují mnohé okolnosti. Že na p. k Polákm první záblesk kesanství psobením bratí soluských se dostal, toho zejmý dkaz máme ve slovech životopisce sv. Methodje, který píše: Byla i prorocká milost v nm, jakož jsou se naplovala mnohá pi'oroctví jeho, z nichž jedno nebo dv povíme. Pohanský kníže, mocný velmi, sed na Visle, posmíval se kesanm a jim píkoí inil. I poslav Methodj k nmu, ekl: Dobe by bylo, aby ses poktil, synu, o své vli, ve své zemi, abys nebyl zajat a nucen ktn v cizí zemi a vzpomnl na mne." Co se i stalo. II. Nelze si myslili ani, aby sv. brati solunští nebyli bývali ve Slezsku. Pítomnosti jejich v naši vlasti nasvdují mimo nkteré zkazky též kíže cyrillo-methodjské. Z prvých jest známa hlavn povst o studánce Cyrilice nedaleko Slatiny, kde prý sv. Cyrill udloval okolním obyvatelm svátost ktu. Povst odnášející se k potku Hošata u Suchých Lazec vztahuje se opt na sv. Methodje. Tento pišed, kázal prý Lazeckým, oslovuje pi tom shromáždné slovy host" a hošata"*), což *) Naše»host«.

23 19 by nám nyní znamenalo asi pátelé" a pítelíkové", naež mnozí z pítomných pijali kest vodou z onoho potku, jemuž od této chvíle jmého Hošata zstalo. U vesnice Rej vízu prý oba svtci byly pítomni. Tam, kde dnes vidti dv malá jezírka, stávalo prý veliké msto, k nmuž svatí bratí také pišli zvstovat slova božího. Byli však urputn odmítnuti a s potupou vyhnáni. Hnv boží však za to na zatvrzelce ihned pikvail. Msto proklaté sv. Cyrillem a Metodjem se v tu chvíli propadlo a v jeho míst objevila se tpitivá hladina dvou jezer. Kíže cyrillomethodjské jsou v pruském Slezsku u Bavorova jeden u kostela, druhý nedaleko vesnikj^ Dhylova ale u Dobroslavic a Životic nedaleko Opavy také lid kíže takové ukazuje a ve zvláštní úct zachovává. Toto vše jsou jen legendy neboli zkazky, ale zrno pravdy v nich tušiti a pedpokládati mžeme bezpen. Vždy nedá se ani mysliti, že by mužové ducha tak apoštolského nebyli navštívili i kraje hornoslezské, kde rovnž žila ratolest lidu jim sveného. Zejména však o sv. Methodji nelze se domnívati, že by nebyl prošel všechny kraje celé íše velkomoravské, k níž Opavsko a též Hor. Slezsko slušelo a pro jejíž celý obvod byl arcibiskupem ustanoven. Avšak nech již jest tomu jakkoli, tolik zstává jisto, že svtlo víry Kristovy pineseno nám bylo vroucí láskou svatých bratí soluských. Sv. Methodj po smrti svého bratra ješt tém 20 let utvrzoval národ náš ve víe Kristov a sice s všeobecným úspchem. Bohužel jen že práv veliký král moravský Svatopluk dílu jeho bránil, dávaje si našeptávati nechu ano dokonce i nenávist proti muži v pravd svatému. Co píkoí a trpkosti bylo z této píiny sv. Methodji pestáti! Pramenem všeho tohoto zla byla zase nmecká nepíze a sice tehdy biskupa Vichinka, který dovedl se ošemetn vetíti v lásku královu, jíž pak používal k nekalým svým zámrm. Odstraniti sv. Methodje a uplatniti sebe sama a tím vliv nmecký v lidu eském^ bylo jeho tajným páním. Toho však Svatopluk, a tolik píkoí od Nmc byl vytrpl, nechápal. Vichink zpsobil i to, že sv. Methodj r ješt jednou se musil v ím ospravedlovati. Zvítzil tam, jak se samo sebou rozumí, optn, ale nevraživost nmecká ho i na dále vytrvale stíhala a provázela až do hrobu.

24 20 Sv. Methodj zemel 6. dubna r a pohben byl prý na posvátném Velehrad. Plodný a blahodárný život svj skonil tedy i tento veliký svtec uprosted pronásledování, jakoby Prozetelnost sama byla žádala, aby dílo své obtavým sebezapením zpeetil. Od dob sv. apoštol slovanských žil národ eský jiaýra životem, životem vznešenjším, životem kesanským. Tím se ovšem postavil do ad jiných národ evropských, kteí rovnž již Krista vyznávali, aby na poli vzdlanosti a pokroku s nimi závodil. I vzkvétalo skuten dílo sv. Cyrilla a Methodje utšen a nezadlouho oslaveno bylo i jinými svtci a svticemi eského pvodu. Život svj pinesla mu v ob národní svtice sv. Ludmila, ctnostnými skutky svými je posvtila i blahoslavená Pemyslovna Mlada a Doubravka, dcera Boleslava I., pojavši za manžela Mška Polského, zvelebila je šíením slova božího mezi Poláky. Avšak i nejvtší svtec eského národa sv. Václav v tch dobách vydechl vznešenou duši svoji a vzýván je v ddictví svém již bezmála tisíc let jako ochránce svého lidu. Nejinak i apoštol Prus sv. Vojtch muednickou svojí smrtí jméno eské proslavil, což v neztenené míe platí i o poustevníku a opatu sázavském sv. Prokopovi. Avšak netoliko toto náboženské a osvtové povznesení sv, bratím soluským vdíme, my dík svj skládáme jim i za jinou velikou úsluhu. eský národ v prvé polovici 9. stol. byl velmi ohrožen, nebo byli mu sousedé Nmci. Tito picházeli se slovem Kristovým na rtech, ale v srdci jejich byla báze ped vzrstem moci eské a z ní se prýštící nenávist. Proto sáhali vždy a- stji ke zbrani a sami králové jejich s ozbrojenci vpadali do ech i na Moravu, aby vliv svj si zde zabezpeili; národu našemu tudíž hrozil ne-li zrovna osud úplné záhuby, tož zcela jist osud jama nmeckého. Pesila proti nmu stála veliká, než aby se byl mohl ubrániti. Pomoci mohlo jen rychlé bezodkladné pijetí Krista se strany jiné, aby píležitost pinášeti nám kest a tím porobu Nmcm byla vzata. Toto pak nezapomenutelné dobrodiní prokázali nám sv. Cyrill a Methodj. Nebýti jich, snad nebylo dnes národa eského; byla by i jej stihla pohroma ubohých Slovan polabských. Važ si tedy práv Ty, ohrožený lide slezský, tchto svtc a jejich památku chovej hluboko v srdci svém! A neopouštj

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Datum: 12.4.2012 Třída: 4.

Datum: 12.4.2012 Třída: 4. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Andrea Mojžíšová Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAJSB.4.20 Vzdělávací

Více

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974)

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) Svt je smrteln nemocný. Umírá... Velký Léka již podepsal úmrtní list. Pesto mají kesané ped sebou velké dílo. Mají být potoky živé vody, zdroji slitování pro ty, kteí

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B České země do vymření Přemyslovců Benjamin Březina, 4.B Slované v temných staletích 6.-7. stol. Stěhování národů V 6. stol (odhad 535) nahrazení germánského obyvatelstva slovanským Střet s Avary První

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_469 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

dv dti, krom toho docházely k nrpu pobhlice a nevstky. Bartolomj, fará týnský, ml svou Matj, fará u sv. Jana pod Skálou, ml

dv dti, krom toho docházely k nrpu pobhlice a nevstky. Bartolomj, fará týnský, ml svou Matj, fará u sv. Jana pod Skálou, ml . Bila Hora a katolická protireformace. 27 dochovaných zpráv mezi zhýralci asi pední místo. Vysvítá to z toho, že když po nastoupení svého úadu naídil arcibiskup pražský Jan z Jenštejna (r. 1379) pamárnou

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ http://www.chinatoday.com/culture/bamboo_and_chinese/bamboo_and_chinese_culture.htm HISTORIE A KULTURA poátek historie starovkéíny spojený s dobou

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/! http://pinhigh.info/adventuretravel/egypt/nileriversunset.jpg Území starovkého Egypta se rozprostíralo podél Nilu, druhé nejvtšíeky na svt (6695

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST 1. Přečti si následující text a poté odpověz na připojené otázky. Roku 1197 pan Přemysl a jeho příznivci táhli ku Praze, připraveni buď zemřít, nebo sobě zjednati chleba a pánu svému Přemyslovi knížectví.

Více

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: říjen 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Příchod Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše Třída:

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

XIII. MEZINÁRODNÍ LETNÍ TURISTICKÝ SRAZ

XIII. MEZINÁRODNÍ LETNÍ TURISTICKÝ SRAZ KLUB ESKÝCH TURIST Odbory KT UNIOV A ŠUMPERK Oblast KT Olomouckého kraje poádají pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ing. Martina Tesaíka a starostky Starého Msta pod Snžníkem Ing. Vlasty Pichové ve

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU A PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU SCHVÁLENA IX. SNMEM PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Více

III. Z historie eské menšinové školy

III. Z historie eské menšinové školy III. Z historie eské menšinové školy "Prvé zprávy o státním pevrat pronikly do msta až 29. íjna 1918. Zdejší nmecké obyvatelstvo jej neoekávalo, a bylo proto prvý as zaraženo. Asi bhem týdne pihlásil se

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí

M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí M S T S K Ý Ú A D V I Z O V I C E odbor životního prostedí Masarykovo nám. 1007, 763 12 Vizovice íslo jednací : MUVIZ 010573/2009 ZP-EJ Spisová znaka : MUVIZ 003267/2009 VYIZUJE: Ing. Eva Jelénková TEL.:

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ

12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ 12. Klokoty PŮVOD HORY KLOKOTSKÉ V západní části Tábora na pravém břehu Lužnice se nalézá místo, které dnes nazýváme Klokoty. Dříve bylo nazýváno Hora Klokotská. O názvu proč právě Klokoty jsou uvedeny

Více

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znní zákona. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 273/2001 Sb., zákonem. 320/2001 Sb., zákonem. 450/2001 Sb.,

Více

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

V. Škola v letech 1960 až 1978

V. Škola v letech 1960 až 1978 V. Škola v letech 1960 až 1978 Školská reforma z roku 1953 nesplnila oekávání. V druhé polovin padesátých let se proto zaalo vážn uvažovat o obsahové a organizaní pestavb celého školství. První etapa pestavby

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Vánoční besídka CB Žižkov 2010

Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Píseň 1 Pán Ježíš přikázal budete světlem Autor: Tomáš Najbrt Pán Ježíš přikázal budete světlem, budete svítit do okolí. Pán Ježíš přikázal před celým světem, velkým i dětem,

Více

4. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O LIBUŠI

4. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O LIBUŠI 4. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O LIBUŠI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Už víme, že naši předkové mívali často různé různice, to znamená rozepře, hádky, spory, vády a rozmíšky. Panovník je musel

Více

Dej 1 Velkomoravská říše. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 1 Velkomoravská říše. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Velkomoravská říše Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Velká Morava první státní útvar na našem území existuje okolo

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci VÝRONÍ ZPRÁVA za rok 2002 ZO SOP Tuláci eský svaz ochránc! p#írody SO P eský svaz ochránc p írody se snaží p sobit na ob any v duchu odpov dnosti za p írodu a životní prost edí. Vede své leny k úct a lásce

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text. Registrační číslocz.1.07/1.4.00/21.1257

Čítanka pro 4. Ročník, Nová škola. Psací potřeby, nakopírovaný text. Registrační číslocz.1.07/1.4.00/21.1257 Registrační číslocz.1.07/1.4.00/21.1257 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_46 Název vzdělávacího materiálu Tři pruty Svatoplukovi Jméno

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Jaký je nejvyšší titul středověkého panovníka? Král. Císař. Kníže. Kralevic. Zeman. Šlechtic. 2. Která bitva ukončila boje husitů v Čechách? Bitva u Sudoměře. Bitva u Lipan. Bitva u Přibyslavi. 3. Z

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

Bitva poblíž Uherského Brodu

Bitva poblíž Uherského Brodu Bitva poblíž Uherského Brodu Druhá polovina 15. století byla lítých bitev plna. Ve středoevropském prostoru se přetahovali o moc uherský král Matyáš Korvín a český husitský král Jiří z Poděbrad. Místem

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích

Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích Místní knihovna Pavla Křížkovského v Holasovicích Obec Holasovice umístění - okres Opava, kraj Moravskoslezský obec Holasovice se nachází mezi městy Opava (10 km) a Krnov (13 km) od roku 1964 integrovaná

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ OBDOBÍ VÁLÍCÍCH STÁT zahrnuje krvavé 5.- 3. století p.n.l. neustálé spory knížatešeny válkami situace vyešena vítzstvím jednoho z nich -chi Š-chuang-

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Seminární práce k pedmtu filozofie Petr Vysuek Praha 2000-05-06 Nejkrásnjší neopakovatelný

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz literární scéná krátkého filmu 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio www.jaknato.webz.cz Obraz 1 Ulice Na Hejkalce ped domem Reál exteriér noc Ulice psobí v noci opuštn. Obas vozovku a chodník osvítí kužel

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství Když jsme v lednu letošního roku slavili ptisté výroí dekretu Kutnohorského, bylo jedním ze slavnostních eník vzpomenuto také jiné události z eských djin, historicky i národn zajisté nemén významné, jejíž

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška

K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška K 98k Mauser - nejlepší nmecká puška Karabina Mauser 98k byla základní pchotní zbraní nmecké armády ve druhé svtové válce a nejrozšíenjším typem nmecké opakovací pušky v tomto období. Ve své dob pedstavovaly

Více

Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský. chorální nápěv. Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F

Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský. chorální nápěv. Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F 8. srpen Našeho svatého Otce Dominika, kněze, slavnost OP II. VEČERNÍ CHVÁLY Nápěvy a harmonizace chorálu Petr Chaloupský VSTUP HYMNUS Modulace: D, D7, gmi, C, C7, F Ant. 1 Žalm 14 (15) kdo neukřivdí ja-zykem,

Více

Karel Jaromír. Erben. Kytice z povìstí národních

Karel Jaromír. Erben. Kytice z povìstí národních Karel Jaromír Erben Karel Jaromír Erben Kytice z povìstí národních Dokoran, 2002 Illustrations Pavel Rut, 2002 ISBN 80-86569-38-1 KYTICE Zemøela matka a do hrobu dána, siroty po ní zùstaly; i pøicházely

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I

Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I POBO NOST I 277 Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I Od svící na oltáøi se rozsvítí velikonoèní svíce. Knìz mù e zùstat ve fialovém ornátì nebo obléci pluviál. Kde jsou k tomu vhodné podmínky,

Více

Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost potebují pomoc nebo podporu druhé

Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost potebují pomoc nebo podporu druhé Výroní zpráva o prbhu poskytování sociální služby v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2008 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_446 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více