ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE

Transkript

1 ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU A PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU SCHVÁLENA IX. SNMEM PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU KONANÝM VE DNECH VE VILÉMOV

2 POUENÍ O PRAVOSLAVNÉ CÍRKVI Vrouka pravoslavné církve spoívá na Písmu svatém a na všeobecné církevní tradici. Církevní tradice je zachována jednak v ádu církve a jejím život, jednak ve spisech sv. Otc, tj. církevních spisovatel z prvních století djin kesanství. Vyznání víry pravoslavné církve bylo zformulováno na základ nejstarších text, vyznávaných vícími pi ktu, opírajících se o Tradici a Písmo svaté, a do všeobecného užívání uvedeno ásten v roce 325, kdy bylo pijato prvním všeobecným snmem všech kesanských místních církví, konaným v Nikei, a poté doplnno druhým všeobecným církevním snmem v roce 381, konaným v Caihrad. Toto vyznání, nazvané Nikeo (nebo nicejsko)-caihradským, bylo spolené všem místním církvím, spojeným v jednu svatou, obecnou, apoštolskou církev kesanskou. Všechny následující všeobecné církevní snmy se k tomuto vyznání vrn hlásily a zakázaly jej mnit. Na západ však bylo pozdji bez usnesení všeobecného církevního snmu vsunuto do nho slovo Filioque, ímž byla porušena do té doby spolená víra církve v Ducha Svatého. Kanonické právo církve pravoslavné je založeno na pravidlech, jež byla pijata na sedmi všeobecných snmech církevních a na významnjších snmech místních církví, i na pravidlech, která obsahují spisy svatých církevních Otc. Zízení pravoslavné (ecky: orthodoxní) církve bylo vytvoeno v dob od 1. do 9. století. Podle tohoto zízení se kesané organizují podle státních území a podle národ v místní církve. Místní církve jsou spojeny v jednu církev všeobecnou (ecky: katholickou). K tomuto systému všeobecné církve píslušela pvodn i církev ímská. V ní však pozdji šel vývoj k vytvoení papežství. Zatímco se až do 9. století zúastoval ímský patriarchát všech všeobecných církevních snm a jejich usnesení se podizoval (nap. šestý všeobecný snm / / odsoudil ímského patriarchu Honoria pro bludný monotheletismus, a ímská církev se tomuto rozsudku podrobila), pozdji se v ímské církvi uplatovala zásada, že usnesení všeobecných církevních snm potebují schválení ímského patriarchy. Východní církve proti tmto tendencím vždy vystupovaly. To vedlo roku 1054 k církevnímu rozkolu, v nmž na jedné stran stál patriarchát ímský a na druhé stran patriarcháty caihradský, alexandrijský, antiochijský a jeruzalémský. V té dob zaaly tyto patriarcháty užívat názvu orthodoxní na znamení, že nesouhlasí s novým vývojem pomr v církvi ímské (s Filioque, s papežstvím, se zavádním latiny u všech národ, s ideou odpustk, se všeobecným celibátem duchovenstva, s pokusy o zavedení pijímání pod jednou zpsobou aj.) a že trvají na dosavadním uení.

3 Je historickým omylem názor - dosti bžný - jakoby církev pravoslavná byla povstala teprve v roce 1054 odtržením od íma. Místní pravoslavné církve nikdy nebyly ímu podízeny, tebas ímský patriarcha, jakožto biskup prvního hlavního msta íše ímské, požíval veliké autority. Právní pomr východních patriarch k ímskému byl stejný, jako byl jejich pomr mezi sebou. Nebyl to pomr podízenosti, nýbrž rovnosti. O odtržení od íma je možné mluvit u církví, které se utvoily na západ na základ reformace, nebo ped reformací píslušely k církvi ímské. Tyto církve podle názoru pravoslavné církve ve svém odporu vi ímu zašly do opané krajnosti, to znamená píliš vlevo, zatímco vývoj ímské církve šel píliš vpravo. Pravoslavná církev vroun i svým zízením stojí vrna apoštolské tradici uprosted. Z církví od íma odlouených jsou pravoslavné církvi nejbližší církev starokatolická a onen smr anglikánské církve, který se nazývá High Church (vysoká církev). Pravoslavná církev se však neuzavírá stykm s žádnou církví kesanskou a úastní se mezicírkevních konferencí. Pravoslavná církev rozešila svj pomr k národnostem a státním útvarm tak, že se organizuje, jak již bylo eeno, podle státních území a podle národ. Nejvyšším zákonodárným spoleným orgánem všech pravoslavných církví na svt je všeobecný snm, který je jejich spoleným pojítkem. Všeobecný snm eší jako nejvyšší autorita církve principiální vrouné otázky. V dnešní situaci se setkávají pedstavitelé místních pravoslavných církví k projednávání spolených otázek praktického rázu na všepravoslavných konferencích. Ke starobylým patriarchátm se poítají patriarcháty: caihradský, jehož pedstavitel je prvý mezi rovnými, alexandrijský, antiochijský a jeruzalémský. Historickým vývojem vznikly další místní patriarcháty: ruský, srbský, rumunský, gruzínský a bulharský, a místní církve kyperská, ecká, polská, albánská, americká, finská a další. Pravoslavná církev v eských zemích a na Slovensku navazuje na ddictví, jež bylo našim národm dáno slovanskými apoštoly svatými Cyrilem a Metodjem. Po potlaení jejich díla na území Velkomoravské íše v 9. století, udržovala se ješt slovanská bohoslužba do zaátku 12. století v echách a na Slovensku, v jehož východní oblasti petrvala až do naší doby. Na tomto faktu nic nezmnilo ani zavedení unie v roce Pravoslavná církev zaujímá kladné stanovisko také k Janu Husovi, nebo jeho uení je v souhlasu s církví pravoslavnou. Poátky obnovení pravoslavné církve v echách, na Slovensku a Podkarpatsku spadají do druhé poloviny 19. století. V Praze byly konány pravidelné pravoslavné bohoslužby od roku 1874 v chrámu sv. Mikuláše na Staromstském námstí, a to knzem ruské pravoslavné církve, který byl ustanoven také pro chrámy v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních. Jurisdikn píslušeli pravoslavní eši jednotliv naped ke knzi ecké církevní obce ve Vídni a od roku 1893 ke knzi srbské církevní obce tamtéž. Pístupy ech k pravoslaví v letech se zabývala i ministerská rada ve Vídni, která v nich vidla nebezpeí panslavismu. Protože se pravoslavní eši nemohli za Rakouska- Uherska zorganizovat v církevní obec, zídili si v roce 1903 Pravoslavnou besedu a pozdji spolek eskoslovenská obec pravoslavná v Praze, které mly pipravit pedpoklady pro organizaci církevní, až by to pomry umožnily. To nastalo státním pevratem roku V uherské ásti Rakousko-Uherského státu se pravoslaví udrželo ve své liturgické podob s jazykem církevnslovanskými a osobitými karpatoruskými zpvy, i když vící lid byl nucen pod násilím pijmout formální církevní unii s ímem od 17. století. Svdí to o tom, že zde nebyla perušena kontinuita existence pravoslavné církve. Jen pravoslavní Srbové v Uhrách požívali jako obránci státu proti Turkm církevní svobody a udrželi si pravoslaví. Na zaátku 19. století se pravoslavná církev v oblasti Podkarpatska a východního Slovenska zaala opt obnovovat, ale úady tyto pokusy tvrd trestaly. I zde došlo ke svobodnému hnutí k obnov pravoslaví po vzniku samostatného eskoslovenského státu. Síla tohoto hnutí pekvapila politické initele. V roce 1929 dospl vývoj pravoslavného hnutí v eskoslovenské republice až ke zízení dvou eparchií (diecezí) - eparchie eské a eparchie podkarpatoruské. Vývoj smoval ke zízení eparchie slovenské s nadjí, že se pak spojí v místní autokefální eskoslovenskou církev pravoslavnou. Ob vzniklé eparchie se rozvíjely pod jurisdikcí, mateskou péí, srbské pravoslavné církve, jejíž právní kontinuita pro následnické státy rakousko-uherské monarchie byla uznána i eskoslovenskou republikou. Významným zpsobem k obnov pravoslaví na Slovensku pispli ti, kteí v tžkých dobách odešli za prací do USA, pijali tam pravoslaví a byli schopni moráln, finann i organizan podpoit obnovující se církevní obce. Koncem roku 1921 byl státním úadm pedložen církevní statut eské náboženské obce pravoslavné v Praze, který byl schválen výnosem ministerstva školství ze dne 31. bezna Podle tohoto statutu všichni pravoslavní na území ech, Moravy a Slezska tvoili jednu velikou církevní obec, která mla sídlo v Praze. V ele obce stal episkop (biskup), který spravoval záležitosti spolu s pedsednictvem obce a se synodální radou. V místech s vtším potem pravoslavných vících byly podle statutu zizovány duchovní správy a také sbory (rady) starších s místní kompetencí. Tento stav pi vzrstu potu vících nebyl na dlouhou dobu udržitelný. Proto synodální rada r pedložila sv. Synodu srbské církve a vlád novou církevní ústavu, podle níž se na území eských historických zemí zizuje pravoslavná eparchie. Paraleln s tímto vývoje postupovala organizaní práce i na východ tehdejší republiky, kde vznikla eparchie mukaevsko-prešovská. Zízením eparchií dosáhla jak eská pravoslavná, tak karpatoruská církev ádných kanonických jednotek, které vytvoily základní pedpoklady budoucí autokefální církve na území eskoslovenské republiky. První (ustavující) shromáždní eské 4 5

4 pravoslavné eparchie se konalo podle její nové ústavy, vypracované episkopem Gorazdem, dne 22. záí 1929 v Olomouci. Pi nm byla provedena volba eparchiálního episkopa, vladyky Gorazda, eparchiální rady, duchovního eparchiálního soudu, eparchiálních revizor a moravského protopresbytera. Obdobn se dne 12. prosince 1929 pro Podkarpatsko a Slovensko ustavila ádn a pravoplatn pravoslavná eparchie mukaevsko-prešovská v ele s delegátem srbské pravoslavné církve vladykou Serafinem štipským. Nadjný vývoj pravoslavné církve v eskoslovensku byl však otesen událostmi válených let Znamenaly pro ni 1) po rozbití eskoslovenské republiky perušení pirozených vazeb obou eparchií, 2) po pepadení Jugoslávie nacisty znemožnní spojení se srbským patriarchátem. (ob eparchie byly pinuceny se v dob války podídit berlínskému metropolitovi), 3) po vlastenecké podpoe poskytnuté úastníkm protinacistického odboje muednickou ob episkopa Gorazda a jeho druh, 4) následnou perzekucí všeho eského pravoslavného duchovenstva i ásti laických pracovník církve a posléze 5) úední likvidaci celé eské pravoslavné církve, zákaz její innosti nebo její podporu a konfiskaci veškerého majetku (záí 1942). V roce 1945 byl život eské pravoslavné eparchie opt v osvobozeném eskoslovensku obnoven., Poválený vývoj pinesl pravoslaví v eskoslovensku zásadní organizaní zmny. Jelikož Podkarpatská Rus byla politicky oddlena od eskoslovenské republiky a pilenna k SSSR, bylo nutno samostatn zorganizovat pravoslavné církevní obce, které z bývalé užhorodsko- prešovské eparchie zstaly na Slovensku. Ty vyjádily pání pijmout jurisdikci ruské církve moskevského patriarchátu. Podobn optovaly i farnosti ruské emigrace, organizované samostatn mimo rámec eské a karpatoruské eparchie. Také eská pravoslavná eparchie se rozhodla pro zmnu jurisdikce. Eparchiální shromáždní v Olomouci se usneslo požádat o vyvázání z jurisdikce srbské církve a pijetí do jurisdikce patriarchátu ruského. Posvátný Synod ruské pravoslavné církve rozhodl o jejím pijetí dne 14. ledna Souasn zídil církevní Exarchát moskevské patriarchie v eskoslovensku, který zahrnul všechny církevní obce na území eskoslovenska. Pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství (pozdji metropolii). Arcibiskupem pražským a eským, exarchou moskevské patriarchie, v eskoslovensku se stal vladyka Jelevferij (Voroncov). Návrat pevážn pravoslavných ech z ukrajinské Volyn roku 1947 do vlasti pinesl nutnost rozšíit poet stávajících církevních obcí v eské eparchii. Proto se 7. prosince 1949 její eparchiální shromáždní rozhodlo vylenním pravoslavných církevních obcí na Morav a ve Slezsku zídit samostatnou pravoslavnou eparchii olomoucko-brnnskou. Jejím prvním episkopem byl zvolen vladyka estmír (Krámar). Samostatná pražská eparchie se ustavila 5. ledna 1950 v ele s metropolitou Jelevferijem. Na Slovensku byla ustavena samostatná eparchie prešovská v ele s episkopem Alexijem (Dchtrevem). Eparchiální shromáždní schválila Ústavu pravoslavného exarchátu moskevské patriarchie v eskoslovensku a provádcí pedpisy, upravující církevní život eparchií. Ve dnech 28. a 29. ervence 1950 byla vytvoena a konstituována nová pravoslavná eparchie na Slovensku: eparchie michalovská. Jejím eparchiálním episkopem byl zvolen vladyka Viktor (Mihali), bývalý eckokatolický kanovník, který se spolu s vícími sjednotil s pravoslavnou církví. V roce 1948 oteven v Karlových Varech duchovní seminá pro výchovu pravoslavného duchovního dorostu. Následujícího roku penesen do Prahy a v roce 1950 pebudován na Pravoslavnou bohosloveckou fakultu v Praze, jejíž sídlo bylo peneseno do Prešova. (Dnes psobí v rámci Prešovské univerzity v Prešov). Dne 2. íjna 1951 na návrh biskupského sboru exarchátní rada, požádala Posvátný synod ruské pravoslavné církve o požehnání k udlení církevní autokefality pravoslavným v SR. To bylo akceptováno rozhodnutím synodu ze dne 10. íjna Slavnostn byla autokefalita Pravoslavné církve v eskoslovensku vyhlášena na veejném zasedání exarchátního shromáždní 8. prosince 1951 v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metodje v Praze a následujícího dne v nedli 9. prosince byl slavnostn uveden ve svj úad pedstavitel nové autokefální pravoslavné církve metropolita pražský a celého eskoslovenska Jelevferij. Svj souhlas s tímto aktem potvrdily úastí svých delegací vedle mateské církve ruské, církev antiochijská, gruzínská, rumunská, bulharská, albánská a polská. Souasn byla pijata zástupci eparchií pražské, olomoucko-brnnské, prešovské a michalovské Ústava pravoslavné církve v eskoslovensku, která byla schválena i státní správou. Oznámení o zvolení metropolity Jelevferije hlavou autokefální církve bylo sdleno Jeho Svatosti Athenagorovi, arcibiskupu konstantinopolskému - patriarchovi ekumenickému, Jeho Blaženstvu Christoforu, papežovi a patriarchovi alexandrijskému a celé Afriky, Jeho Blaženstvu Alexandru III., patriarchovi Velké Antiochie a celého Východu, Jeho Blaženstvu Timoteji, patriarchovi sv. msta Jeruzaléma a celé Palestiny a všem ostatním pedstavitelm autokefálních pravoslavných církví. V následujících desítiletích byla autokefalita naší církve pijímána jako historická realita vtšinou místních pravoslavných církví. Církev konstantinopolská (caihradský patriarchát) vydala Patriarší a synodální tomos (=akt) o požehnání autokefality svaté Pravoslavné církvi v echách (eských zemích) a na Slovensku dne 27. srpna VIII. ádný místní snm Pravoslavné církve v eskoslovensku, konaný v Prešov 11. a 12. prosince 1992 reagoval na samostatný státotvorný vývoj v eských zemích a na Slovensku, který vyústil ve vznik samostatné eské republiky a samostatné Slovenské republiky dne 1. ledna Snm vzhledem k tmto novým pomrm pijal návrh novelizace Ústavy Pravoslavné církve v eských zemích 6 7

5 a na Slovensku a uložil metropolitním radám jednotné pravoslavné církve v obou republikách vypracovat k ní provádcí pedpisy, odrážející jejich konkrétní poteby. Období od VIII. místního snmu k IX. místnímu snmu Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku pineslo další podnty k úprav Ústavy. IX. místní snm Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku schválil po podrobném prozkoumání text této Ústavy a uložil všem církevním složkám, aby se jí ídili ve své innosti. Nedílnou souástí Ústavy jsou snmem schválené k ní Provádcí pedpisy. ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Hlava prvá Územní a správní organizace církve lánek 1 1. Pravoslavná církev v eských zemích a na Slovensku je autokefální a je souástí jedné, svaté, všeobecné a apoštolské Církve Kristovy. Pi plnní svého spasitelného poslání se ídí Písmem svatým, Svatou tradicí, posvátnými kánony, jakož i rozhodnutími vlastních snm. 2. Psobnost církve se vztahuje jednotn na celé území eské republiky a Slovenské republiky. Stará se o své vící také v zahranií. 3. leny církve jsou vící v ní poktní, pomazaní svatým myrem anebo s ní kanonicky sjednocení. 4. Církev se administrativn lení na dv územní ásti: na eparchie v eské republice a na eparchie v Slovenské republice. Dále se lení na arcidkanáty (okružní protopresbyteriáty), dkanáty (protopresbyteriáty) a církevní obce. 5. Arcidkanáty (okružní protopresbyteriáty) a dkanáty (protopresbyteriáty) jsou církevní dozorí obvody. 6. Základními organizaními jednotkami církve jsou církevní obce, které tvoí liturgické spoleenství len církve v obvod jedné nebo více správních obcí. Souástí církevní obce mže být místn oddlené stedisko vících, spadajících pod mateskou duchovní správu. Vící je lenem církevní obce podle svého bydlišt. 7. Místn oddlené stedisko vících je modlitební, duchovní a organizaní spoleenství vících, úelov vázané na plnní zvláštních úloh v život církevní obce. 8. Zvláštní církevní jednotkou jsou monastýry jako náboženská a kulturní za- ízení se zvláštní kanonickou organizací. 8 9

6 Hlava druhá Duchovní orgány církve lánek 2 Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku 1. V ele církve je metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku, volený církevním snmem podle kanonických pravidel. Podle 34. apoštolského pravidla metropolita spolu s Posvátným synodem vykonává plnou duchovní správu církve. 2. Je zárove arcibiskupem pražské nebo prešovské eparchie. 3. Nemže-li metropolita doasn vykonávat správu církve, urí Posvátný synod metropolitního správce. 4. Uvolní-li se místo metropolity, je Posvátný synod povinen pipravit volbu nového metropolity do 40 dní. lánek 3 Posvátný synod 1. Posvátný synod tvoí biskupové vykonávající službu v církvi. Pedsedá mu metropolita, který jej svolává podle poteby, nejmén dvakrát do roka. 2. Posvátný synod projednává otázky víry a mrav a spolupsobí s metropolitou pi kanonické správ církve. 3. Posvátný synod rozhoduje o stížnostech na biskupy a o odvoláních proti rozhodnutím eparchiálních duchovních soud. lánek 4 Arcibiskup 1. V ele ásti církve v eských zemích je arcibiskup pražský a eských zemí. V ele ásti církve na Slovensku je arcibiskup prešovský a slovenský. 2. Kanonicky stojí v ele své eparchie jako eparchiální biskup. Ve vztahu k biskupm jiných eparchií se ídí kánony Pravoslavné církve. lánek 5 Eparchiální biskup 1. Kanonicky stojí v ele eparchie eparchiální biskup, volený eparchiálním shromáždním píslušné eparchie. 2. Eparchiální biskup vykonává plnou duchovní správu ve své eparchii, stará se o všechny církevní záležitosti, má všechna práva a povinnosti, které jsou mu vyhrazené jako nejvyššímu pedstaviteli eparchie ve smyslu kánon církve. (Apoštolské pravidlo 38, 41 a další). 3. Není-li ádn zvolený biskup z vážných dvod trvale zpsobilý spravovat eparchii, rozhodne Posvátný synod, aby byl na jeho místo ádn zvolen nový biskup. lánek 6 Pomocný biskup (Biskup-viká) Eparchiální biskup mže mít na pomoc pro správu eparchie pomocného biskupa (biskupa-vikáe). lánek 7 Správce eparchie 1. Uvolní-li se místo eparchiálního biskupa, zastupuje ho až do zvolení nového biskupa urený správce, kterého na návrh eparchiální rady jmenuje Posvátný synod. Eparchiální rada je povinna do 40 dn pipravit volbu nového eparchiálního biskupa. 2. Nemže-li eparchiální biskup z vážných píin vykonávat správu eparchie, zastupuje ho správce eparchie, jmenovaný Posvátným synodem na návrh eparchiální rady. lánek 8 Arcidkan a dkan (Okružní protopresbyter a protopresbyter) 1. Arcidkan (okružní protopresbyter) a dkan (protopresbyter) - (dále jen arcidkan a dkan) je duchovní povený dozorem nad výkonem duchovní a církevní správy v uritém obvodu. Svoji innost vykonává: dkan v dkanátu, který sdružuje nkolik církevních obcí, arcidkan v arcidkanátu, který sdružuje nkolik dkanát. 2. innost arcidkana a dkana se ídí platným arcidkanským ádem, který vydává metropolitní rada po dohod s eparchiálními radami. lánek 9 Duchovní správce církevní obce 1. Duchovní správu církevní obce vykonává duchovní správce. 2. Duchovního správce církevní obce ustanovuje eparchiální biskup jako pedseda eparchiální rady po dohod s církevní obcí. Za svoji innost v plném rozsahu zodpovídá eparchiálnímu biskupovi

7 3. Místa dalších knží a diakon v církevní obci ustanovuje eparchiální biskup jako pedseda eparchiální rady. Místa hypodiakon a tec podle poteby církve ustanovuje eparchiální biskup se souhlasem církevní obce. 4. Duchovní správce je pedstaveným všech duchovních, kteí psobí v duchovní správ církevní obce, vetn duchovních místn oddlených stedisek v- ících. 5. Duchovní správ církevní obce podléhá také místn oddlené stedisko v- ících církevní obce. lánek 10 Monastýr 1. Monastýr je církevní obcí mnich nebo mnišek sjednocených slibem, že budou žít podle mnišských pravidel píslušného monastýru a synovské poslušnosti pedstaveným. 2. Monastýr je podízený eparchiálnímu biskupovi. 3. Zakládat monastýr je možné jedin s požehnáním eparchiálního biskupa. lánek 11 Komise pro zkoumání kanonických pestupk (Eparchiální duchovní soud) 1. Komise pro zkoumání kanonických pestupk (eparchiální duchovní soud) objektivn zkoumá pestupky a jiné kanonické záležitosti duchovních a vících své eparchie a pedkládá svj nález eparchiálnímu biskupovi, který o vci rozhodne. 2. Je složená ze tí duchovních; pedsedá mu len svcením nejstarší. leny komise (duchovního soudu) a jednoho náhradníka volí eparchiální shromáždní. 3. O odvolání proti kanonickému rozhodnutí eparchiálního biskupa rozhoduje s konenou platností Posvátný synod. 4. Komise pro zkoumání kanonických pestupk (eparchiální duchovní soud) se ídí Jednotným statutem komise pro zkoumání kanonických pestupk vydaným Posvátným synodem. Hlava tetí Správní a výkonné orgány církve lánek 12 Snm Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku 1. Snm je nejvyšší vrouný, ústavodárný, správní a církevn-kanonický orgán církve. 2. Tvoí jej metropolita, arcibiskupové, biskupové, pokud vykonávají službu v církvi, lenové metropolitních rad, lenové eparchiálních rad, šest delegát na každou eparchii, volených píslušným eparchiálním shromáždním; jeden len za Pravoslavnou bohosloveckou fakultu. 3. Snm svolává a pedsedá mu metropolita pravideln každých šest let. Je povinen ho svolat i tehdy, požádá-li o to vtšina len píslušné metropolitní rady nebo metropolitní kontrolní a revizní komise. V jednotlivých územních ástech církve se konají pedsnmovní jednání. 4. Snm volí metropolitu a leny metropolitních rad v obou ástech církve, po tech lenech a dvou náhradnících za každou eparchii z úastník snmu a troj- lenné metropolitní kontrolní a revizní komise s jedním náhradníkem v obou ástech církve. Metropolitu volí delegáti snmu tajným hlasováním. Kandidát musí získat dv tetiny platných hlas. 5. Snm rozhoduje o zásadních otázkách církevního života. Zejména se usnáší o ústav, jejích zmnách nebo doplcích, o celocírkevních opateních a smrnicích. Rozhoduje o odvolání proti usnesení Posvátného synodu ve vci stížnosti na biskupy. Schvaluje zprávu každé metropolitní rady a metropolitní kontrolní a revizní komise z obou ástí církve. Pro nkteré práce v oblasti své psobnosti mže zídit snmovní komise a povit je pípravou potebných návrh pro následující snm. lánek 13 Metropolitní rada 1. Metropolitní rada je výkonným orgánem snmu pro územní správu církve a její usnesení jsou závazná pro celou církev na jejím území. Metropolitní rada pro správu Pravoslavné církve v eských zemích má sídlo v Praze a jejím pedsedou je arcibiskup pražský. Metropolitní rada pro správu Pravoslavné církve na Slovensku má sídlo v Prešov a jejím pedsedou je arcibiskup prešovský. 2. Metropolitní radu v Praze tvoí: arcibiskup pražský jako její pedseda, biskupové, kteí vykonávají službu v církvi v eské republice, ti lenové za každou eparchii, volení církevním snmem, dkan Pravoslavné bohoslovecké fakulty a zástupce Bratrstva pravoslavné mládeže. Metropolitní radu v Prešov tvoí arcibiskup prešovský jako její pedseda, biskupové, kteí vykonávají službu v církvi v Slovenské republice, ti lenové za každou eparchii, volení církevním snmem, dkan Pravoslavné bohoslovecké fakulty a zástupce Bratrstva pravoslavné mládeže. 3. ádné zasedání metropolitní rady svolává její pedseda pravideln tyikrát do roka. Mimoádné zasedání metropolitní rady svolává její pedseda sám, nebo když ho o to požádá vtšina len metropolitní rady nebo lenové metropolitní 12 13

8 kontrolní a revizní komise. Na zasedáních metropolitní rady Pravoslavné církve eských zemí se zúastuje pedseda metropolitní rady Pravoslavné církve na Slovensku a naopak. Tato úast je nutná alespo dvakrát do roka. 4. Každá metropolitní rada volí a odvolává kanclée a tajemníka úadu metropolitní rady, jíž jsou zodpovdni za svou innost. Arcibiskup mže zplnomocnit kanclée úadu metropolitní rady k právním úkonm, které souvisí s inností úadu metropolitní rady. 5. Metropolitní rada mže zizovat odbory a komise. 6. Metropolitní rada mže zizovat církevní školy, sociální a charitativní ústavy, úelová zaízení a jiné církevní organizace a rozhodovat o jejich zániku; zárove rozhodne o naložení s jejich majetkem. 7. Metropolitní rada koordinuje vydávání církevního tisku. 8. Výkonným orgánem metropolitní rady a Posvátného synodu je píslušný úad metropolitní rady. lánek 14 Eparchiální shromáždní 1. Eparchiální shromáždní je nejvyšší správní orgán eparchie. 2. Tvoí ho eparchiální biskup jako pedseda, pomocný biskup (biskup-viká), lenové eparchiální rady, za každou církevní obec její duchovní správce a jeden nebo dva (podle rozhodnutí eparchiální rady) vící, volení shromáždním obce a jeden zástupce Bratrstva pravoslavné mládeže za píslušnou eparchii. 3. Eparchiální shromáždní svolává eparchiální biskup každé ti roky. Krom toho je povinen je svolat také tehdy, požádá-li o to vtšina len eparchiální rady, tvrtina eparchiálního shromáždní nebo lenové eparchiální kontrolní komise. 4. Eparchiální shromáždní volí eparchiálního biskupa, pomocného biskupa (biskupa-vikáe), šest len (z toho nejmén dva laiky) eparchiální rady a ti náhradníky, ti leny eparchiální kontrolní a revizní komise a jednoho náhradníka, a šest delegát na církevní snm a ti leny komise pro zkoumání kanonických pestupk (eparchiálního duchovního soudu) a jednoho náhradníka. 5. Eparchiální shromáždní projednává všechny dležité otázky eparchie, schvaluje správu eparchiální rady a eparchiální kontrolní a revizní komise, uruje, na základ celocírkevních smrnic, smrnice pro innost eparchie. 6. Eparchiální shromáždní rozhoduje se souhlasem Posvátného synodu o vytvoení nové eparchie. lánek 15 Eparchiální rada 1. Eparchiální rada je výkonným orgánem eparchiálního shromáždní pro správu eparchie. 2. Tvoí ji eparchiální biskup jako pedseda, pomocný biskup (biskup-viká), šest len, volených eparchiálním shromáždním a lenové metropolitní rady z píslušné eparchie. 3. Eparchiální radu svolává na zasedání nejmén tyikrát do roka eparchiální biskup jako její pedseda. Je povinen ji svolat také tehdy, když o to požádá nejmén jedna tetina len eparchiální rady, nebo navrhnou-li to lenové eparchiální kontrolní a revizní komise. 4. Sídlo eparchiální rady je v míst sídla biskupa (katedry). 5. Eparchiální rada zizuje církevní obce a vymezuje jejich územní psobnost. Povoluje innost místn oddlených stedisek vících církevní obce. 6. Eparchiální rada mže odvolat radu pravoslavné církevní obce, dopustila-li se tato hrubého porušení církevní ústavy, nebo když ohrozila svým jednáním dležité církevní zájmy. Místo odvolané rady pravoslavné církevní obce jmenuje eparchiální rada tílennou pípravnou komisi, která pipraví do ticeti dn volby nové rady Pravoslavné církevní obce. 7. Eparchiální rada mže z podobných dvod odvolat jednotlivé leny rady pravoslavné církevní obce z jejich funkce a povolat na jejich místo náhradníky, a to na návrh shromáždní církevní obce nebo na základ rozhodnutí duchovního soudu. 8. Eparchiální rada mže odvolat duchovního z místa jeho psobení, pokud není na své místo ustanoven podle jiných pedpis, provinil-li se závažným zpsobem, a na jeho místo povolat jiného duchovního. 9. Eparchiální rada rozhoduje o pípadným sporech mezi mateskou radou pravoslavné církevní obce a radou místn oddleného stediska vících církevní obce. 10. Eparchiální rada volí a odvolává editele, tajemníka úadu eparchiální rady a tajemníky oddlení úadu eparchiální rady. Eparchiální biskup mže zplnomocnit editele úadu eparchiální rady k právním úkonm, které souvisí s inností úadu eparchiální rady. 11. Eparchiální rada mže zídit odbory a jmenovat komise podle poteby. 12. Eparchiální rada mže zizovat církevní školy, sociální a charitativní ústavy, úelová zaízení a jiné církevní organizace a rozhodovat o jejich zániku a o naložení s jejich majetkem. 13. Výkonným orgánem eparchiální rady je úad píslušné eparchiální rady. lánek 16 Shromáždní církevní obce 1. Shromáždní církevní obce je nejvyšším správním orgánem církevní obce

9 2. Tvoí je všichni lenové církevní obce. Shromáždní církevní obce se koná nejmén jednou do roka se souhlasem eparchiálního biskupa. Místo a doba konání se vas oznámí úadu eparchiální rady. 3. ádné shromáždní církevní obce svolává její správce v prvním tvrtletí. Mimoádné shromáždní musí být svoláno, když to uzná za nutné duchovní správce církevní obce, rada pravoslavné církevní obce, revizoi út nebo když to naídí eparchiální biskup. 4. Shromáždní církevní obce volí leny rady pravoslavné církevní obce a náhradníky rady pravoslavné církevní obce, ti revizory út a jednoho jejich náhradníka a jednoho nebo dva delegáty do eparchiálního shromáždní. 5. Shromáždní církevní obce schvaluje zprávu duchovního správce církevní obce o stavu církevní obce a o innosti rady pravoslavné církevní obce v uplynulém roce, hospodaení církevní obce na základ zprávy revizor, plán innosti, smrnice a rozpoet pro následující rok. 6. Církevní obec s požehnáním biskupa mže zizovat církevní školy, sociální a charitativní ústavy, úelová zaízení a jiné církevní organizace a rozhodovat o jejich zániku. Zárove rozhodne o naložení s majetkem po schválení píslušnou eparchiální radou. lánek 17 Rada pravoslavné církevní obce 1. Rada pravoslavné církevní obce je výkonným orgánem shromáždní církevní obce pro její správu. 2. Rada pravoslavné církevní obce má zpravidla pt až devt len a dva až ti náhradníky podle velikosti církevní obce a podle místních pomr. Rada pravoslavné církevní obce se zvtšuje o jednoho až ti leny za každé místn oddlené stedisko vících. 3. Rada pravoslavné církevní obce spolupracuje se správcem církevní obce pi zabezpeování organizaních, hospodáských a správních záležitostí. Pro nkteré úkoly církevního života ve svých obcích mže utvoit pracovní odbory i z nelen rady pravoslavné církevní obce. Ostatní duchovní a diakoni (jáhni) církevní obce, uitelé náboženství a vedoucí místní skupiny Bratrstva pravoslavné mládeže se zúastují na zasedání rady pravoslavné církevní obce jako lenové rady pravoslavné církevní obce. 4. Radu pravoslavné církevní obce svolává a jejímu jednání pedsedá duchovní správce církevní obce pravideln jednou za msíc a podle poteby. Je povinen radu pravoslavné církevní obce svolat, když o to požádá alespo jedna tetina len rady pravoslavné církevní obce, revizoi út, nebo když to naídí eparchiální biskup. lánek 18 Rada místn oddleného stediska vících církevní obce 1. Rada místn oddleného stediska vících církevní obce je výkonným orgánem tohoto stediska. Rozsah její innosti uruje schválený organizaní ád místn oddleného stediska vících. 2. Rada místn oddleného stediska vících církevní obce je souástí pravoslavné církevní obce. lánek 19 Kontrolní orgány církve 1. Metropolitní kontrolní a revizní komise vykonává pravideln jednou do roka revizi innosti metropolitní rady a revizi út metropolitní rady. Vyhotoví o tom záznam a podá písemnou zprávu na zasedání metropolitní rady a zvláš podrobnou zprávu snmu, který rozhodne o udlení absolutoria metropolitní rad. Zjistíli komise zvláš závažné nedostatky v innosti metropolitní rady, požádá metropolitu o svolání mimoádného snmu. 2. Eparchiální kontrolní a revizní komise vykonává pravideln, nejmén jednou do roka, revizi innosti eparchiální rady a revizi út úadu eparchiální rady. Vyhotoví o tom záznam a podá písemnou zprávu eparchiálnímu shromáždní, které rozhodne o udlení absolutoria eparchiální rad. Zjistí-li komise zvláš závažné nedostatky v innosti eparchiální rady, požádá pedseda eparchiální rady o svolání mimoádného eparchiálního shromáždní. 3. Revizoi út církevní obce každoron kontrolují hospodaení rady pravoslavné církevní obce a podávají o tom zprávu shromáždní církevní obce a na vdomí úadu eparchiální rady. V pípad zjištní vážných nedostatk upozorní na n arcidkana nebo dkana, který sám nebo s pomocí hospodáských pracovník eparchiální rady proví nedostatky a vysloví opatení na jejich odstranní. Hlava tvrtá lánek 20 Hospodaení církve 1. Všechny církevní orgány hospodaí podle platných všeobecn závazných právních pedpis. 2. Základními píjmy církve jsou: píspvky vících, píspvky státu, dary aj. 3. Dležité majetko-právní dispozice, pedevším nemovitým majetkem jednotlivých právních subjekt církve, je možné vykonávat jen na základ rozhodnutí píslušného výkonného orgánu církve a v souladu s platnými právními pedpisy a smrnicemi

10 lánek 21 Úast Božího lidu na správ církve 1. Boží lid, královské knžstvo se pln zúastuje na život církve a nese zodpovdnost za celé poslání a svdectví ve svt. 2. Vící psobí ve správ církve a jsou leny všech církevních správních orgán v souladu s touto ústavou a jejími provádcími pedpisy. lánek 22 Volební právo 1. len správního církevního orgánu je volený vícími, kteí jsou oprávnni volit píslušný církevní orgán. 2. Volební právo v církvi má vící, který má trvalé bydlišt v obvod církevní obce a plní ádn svoje povinnosti v církvi. Aktivní volební právo má vící od 16 let, pasivní volební právo od 18 let. Volebního práva mže být zbaven eparchiálním biskupem podle nálezu komise pro zkoumání kanonických pestupk (eparchiální duchovního soudu) ten, kdo vážn ohrožuje zájmy církve. Pasivní volební právo je urené kanonickými pedpisy. 3. Zvolený len píslušného orgánu církve se ujme svých práv a povinností po potvrzení jeho volby a složení pedepsaného slibu. 4. Funkní období volených správních církevních orgán trvá šest let. Po provedené volb na zaátku nového správního období setrvávají staré orgány v innosti do doby, dokud se nové neujmou své funkce. 5. Místo lena správního orgánu, který z rzných dvod nemže vykonávat své povinnosti, nebo jehož lenství zaniklo, nastupuje na zbytek správního období náhradník v poadí, v nmž byl zvolen. 6. Považuje-li odvolaný rozhodnutí za nespravedlivé, mže se odvolat k eparchiálnímu biskupovi. lánek 23 Slib Zvolený a jmenovaný len jednotlivých správních orgán ped zapoetím své innosti skládá tento slib: Slibuji ped všemohoucím Bohem, že budu vrný Svaté pravoslavné církvi, budu zachovávat její vrouku, svatou Tradici, kanonické pedpisy a ústavu. Nepodniknu nic, co by poškozovalo její zájmy a zpsobilo pohoršení. Slibuji, že budu dodržovat mlenlivost o projednávaných vcech a vždy na veejnosti budu hájit zájmy svatého pravoslaví. lánek 24 Jednání správního a výkonného církevního orgánu 1. Správními církevními orgány jsou: snm místní církve, eparchiální shromáždní a shromáždní církevní obce. Výkonnými orgány jsou metropolitní rada, eparchiální rada a rada pravoslavné církevní obce. 2. Správní i výkonné církevní orgány svolává jejich pedseda nebo jeho zástupce nejmén 14 dní pedem písemn. Jejich jednání je neveejné a lenové jsou vázáni slibem mlenlivosti. 3. V pípad shromáždní církevní obce jednání svolává její duchovní správce veejnou pozvánkou nejmén 21 dní pedem. 4. K platnosti usnesení shromáždní církevní obce je potebná nadpoloviní vtšina hlas pítomných len. K platnosti usnesení správního i výkonného církevního orgánu a shromáždní je potebná dvoutetinová úast len orgánu a dvoutetinová vtšina hlas pítomných len. 5. Hlasování je bu veejné, nebo tajné. Pedseda hlasuje jen pi rovnosti hlas. Hlasování obžníkem (per rollam) je pípustné pouze v naléhavých a neodkladných pípadech, a to jen v metropolitní rad, eparchiální rad a rad pravoslavné církevní obce. 6. Žádný len správního a výkonného církevního orgánu se nezúastuje na rozhodování o vlastních záležitostech nebo záležitostech svých píbuzných. 7. Na zasedání eparchiální rady se zúastuje kanclé úadu metropolitní rady a dkan Pravoslavné bohoslovecké fakulty a na zasedání metropolitní rady se zú- astuje editel úadu eparchiální rady s hlasem poradním. 8. Zasedání všech správních a výkonných církevních orgán se mohou zúastnit pozvaní poradci s hlasem poradním. 9. Když se nesejde stanovený poet len správního a výkonného církevního orgánu v urenou hodinu, koná se zasedání o pl hodiny pozdji bez ohledu na poet pítomných. lánek 25 Virilní len správních a výkonných církevních orgán 1. Metropolita je pedsedou snmu. Pražský a prešovský arcibiskup je pedsedou své metropolitní rady. Biskup, který vykonává službu v církvi, je lenem snmu a své metropolitní rady. Eparchiální biskup je pedsedou své eparchiální rady. 2. len metropolitní rady je lenem své eparchiální rady a eparchiálního shromáždní své eparchie a své mateské rady pravoslavné církevní obce. 3. len eparchiální rady je lenem snmu, eparchiálního shromáždní a své mateské rady pravoslavné církevní obce. 4. Arcidkan, dkan, duchovní správce církevní obce, knz, diakon, archimandrita a igumen monastýru je lenem eparchiálního shromáždní své eparchie

11 5. Duchovní správce církevní obce je pedsedou rady pravoslavné církevní obce své církevní obce a rady místn oddleného stediska vících církevní obce. lánek 26 Církevní tisk a oznamovací prostedky 1. Pravoslavná církev v eských zemích a na Slovensku za úelem rozvíjení náboženské a mravní výchovy a hlásání evangelní zvsti vydává, rozšiuje, propaguje a distribuuje knihy, asopisy a jiný tisk v souladu s dogmatickým vrouným a kanonickým uením pravoslavné církve a v její prospch. 2. Tuto innost zabezpeuje a koordinuje píslušný ediní orgán metropolitní rady, eparchiální rady a církevní obce v souladu s provádcími pedpisy. 3. Pravoslavná církev a její jednotlivé správní a výkonné duchovní orgány aktivn využívají všechny formy projev a všechny dostupné prostedky vetn rozhlasu, televize a ostatních médií k šíení svého uení. lánek 27 Právní subjektivita 1. Právnickou osobou je: Pravoslavná církev v eských zemích, Pravoslavná církev na Slovensku, eparchie (biskupství) (nap. Prešovská pravoslavná eparchie v Prešov), církevní obec (Pravoslavná církevní obec v...), monastýr, církevní dobroinné zaízení, církevní škola církevní bratrstvo pravoslavná akademie jiné výchovné zaízení, jiné církevní sdružení. 2. Statutárním zástupcem uvedených subjekt je: Pravoslavnou církev v eských zemích zastupuje a jejím jménem jedná arcibiskup pražský a eských zemí. Pravoslavnou církev na Slovensku zastupuje a jejím jménem jedná arcibiskup prešovský a Slovenska. Eparchii zastupuje a jejím jménem jedná eparchiální biskup, pomocný biskup (biskup-viká) nebo správce eparchie v mezích své pravomoci a v souladu s touto ústavou a provádcími pedpisy. Pravoslavnou církevní obec zastupuje a jejím jménem jedná duchovní správce. Monastýr zastupuje a jeho jménem jedná pedstavený monastýru. Církevní dobroinné zaízení zastupuje a jeho jménem jedná ustanovený editel. Církevní školu zastupuje a jejím jménem jedná ustanovený editel. Církevní bratrstvo zastupuje a jeho jménem jedná prezident (pedseda). Církevní sdružení zastupuje a jeho jménem jedná editel. Pravoslavnou akademii zastupuje a jejím jménem jedná editel. 3. Pravoslavnou církev v eských zemích a na Slovensku zastupuje a jejím jménem jedná metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku. lánek 28 Vztahy se zahraniím 1. Pravoslavnou církev v eských zemích a na Slovensku reprezentuje metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku, pedseda metropolitní rady, eparchiální biskup nebo jimi povený pracovník. Vztahy se zahraniím na nejvyšší úrovni zabezpeuje Posvátný synod. 2. Vztahy se zahraniím zabezpeuje píslušná metropolitní rada. Eparchiální rada, monastýr, církevní obec a ostatní církevní organizace mohou tuto innost vykonávat ve spolupráci s metropolitní radou nebo samostatn s požehnáním eparchiálního biskupa. 3. Zastupitelstva zahraniních církví, která psobí na území eské republiky nebo Slovenské republiky se souhlasem Posvátného synodu naší církve, se ídí vnitn svým vlastním církevním poádkem. Duchovní píslušného zastupitelství mohou být ádnými duchovními v nkteré církevní obci naší církve s právy a povinnostmi vyplývajícími ze znní této ústavy pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku. lánek 29 Závrená ustanovení 1. Tato ústava respektuje na území eské republiky Ústavu a všeobecné právní normy eské republiky a na území Slovenské republiky její Ústavu a ostatní všeobecné závazné právní normy Slovenské republiky. Deklaraci lidských práv a svobod a jiné státní, mezinárodní a církevní normy, týkající se innosti pravoslavné církve. 2. Souástí ústavy jsou provádcí pedpisy k ústav pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku. 3. Na dodržování ústavy dohlíží Posvátný synod a metropolitní rada, která za nedodržování této ústavy vyvodí také dsledky, v pípad vážnjšího porušení tak uiní snm

12 4. Schválením této ústavy se zárove ruší Ústava Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku ze dne Tato ústava nabývá platnosti dnem jejího schválení místním snmem a úinnosti dnem jejího zveejnní. Dorotej arcibiskup pražský metropolita eských zemí a Slovenska pedseda snmu PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Hlava první Územní a správní organizace církve (k lánku 1) Hranice územní psobnosti církve se shodují se státními hranicemi eské republiky a Slovenské republiky. Na tomto ohranieném území je psobnost církve jednotná. 3. leny církve jsou pravoslavní vící, kteí žijí na území eské republiky nebo Slovenské republiky Místn oddlená stediska vících tvoí knžský seminá Pravoslavné bohoslovecké fakulty, dtské domovy, sociální ústavy, církevní školy, charitativní zaízení a jiné. Zizování místn oddleného stediska vících spadá do pravomoci místní církevní obce a biskupa píslušné eparchie. Hlava druhá Duchovní orgány církve (k lánku 2) Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku 2. Metropolita je zárove a) arcibiskupem pražské nebo prešovské eparchie; b) lenem a pedsedou Posvátného synodu; c) pedsedou snmu Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku; d) metropolita vykonává s Posvátným synodem správu celé církve v souladu s platnými kanonickými pravidly a má všechna práva a povinnosti, které jsou mu vyhrazeny jako nejvyššímu pedstaviteli autokefální pravoslavné církve; e) svolává a stanoví zasedání a pedkládá program jednání místního církevního snmu, Posvátného synodu a pedsedá jejich jednáním; f) vydává pastýské listy a jiná poselství církvi; g) udluje církevní hodnosti a vyznamenání; h) z rozhodnutí Posvátného synodu udluje kanonickou misi profesorm, docentm, odborným asistentm, asistentm a lektorm Pravoslavné bohoslovecké fakulty, vyuujícím teologické pedmty; i) z rozhodnutí Posvátného synodu udluje souhlas kandidátu na funkci dkana Pravoslavné bohoslovecké fakulty; 22 23

13 j) vydává s Posvátným synodem Jednotný statut komise pro zkoumání kanonický pestupk (eparchiální duchovní soud). 3. Nemže-li metropolita kvli chorob nebo z jiného vážného dvodu vykonávat svou službu, Posvátný synod urí metropolitního správce z ad biskup. 4. Uvolní-li se místo metropolity, ve smyslu ústavy vykoná se volba nového metropolity. Zasedání Posvátné synody v tomto období svolává metropolitní správce. Kandidáty na metropolitu jsou: arcibiskup pražský a arcibiskup prešovský. Na zvolení metropolity je potebná dvoutetinová vtšina hlas pítomných delegát. Volba se uskuteuje tajným hlasováním. V pípad nezvolení metropolity se volba opakuje. Po druhé neúspšné volb se koná volba losováním. Volba je doživotní. Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku má právo vzdát se své funkce. (k lánku 3) Posvátný synod 1. leny Posvátného synodu jsou: metropolita, arcibiskup a biskupové. Jednání Posvátného synodu se mohou zúastovat správci eparchie (viz lánek 7, odst. 2). Jejich pravomoci na jednáních Posvátného synodu urí Posvátný synod ped svým zasedáním. Posvátný synod svolává metropolita nejmén dvakrát do roka a je povinen svolat jeho mimoádné zasedání tehdy, když o to požádá alespo jeden z jeho len. Metropolita uruje místo zasedání Posvátného synodu, stanoví jeho program, pedsedá mu a vede jeho jednání. 2. Posvátný synod: a) schvaluje jednací ád; b) rozhoduje o kanonické zpsobilosti kandidát na místo biskupa; c) dohlíží, aby innost pravoslavných teologických a ostatních církevních škol a jiných výchovných zaízení byla v souladu s vrounými a kanonickými zásadami církve; d) na návrh píslušné eparchiální rady jmenuje správce uprázdnné eparchie až do volby biskupa; e) spolupsobí s metropolitou pi vydávání Jednotného statutu komise pro zkoumání kanonických pedstupk (eparchiálního duchovního soudu). Usnesení a rozhodnutí Posvátného synodu ve smyslu kánonu církve v otázkách kanonických, vrouných a mravních jsou závazná pro celou církev a o jejich realizaci dbají píslušné metropolitní rady v souinnosti s píslušnými eparchiálními radami. (k lánku 4) Arcibiskup 1. Arcibiskup pražský a eských zemí je nejvyšším pedstavitelem a statutá- em Pravoslavné církve v eských zemích. Arcibiskup prešovský a Slovenska je nejvyšším pedstavitelem a statutáem Pravoslavné církve na Slovensku. Arcibiskup pražský a eských zemí a arcibiskup prešovský a Slovenska: a) svolávají zasedání píslušné metropolitní rady, pedsedají jejím jednáním a dohlíží na plnní jejích usnesení; b) jsou leny Posvátného synodu; c) arcibiskup prešovský a Slovenska a arcibiskup pražský a eských zemí mají kanonický dozor nad Pravoslavnou bohosloveckou fakultou PU v Prešov a jejím knžským semináem; nad Detašovaným pracovištm PBF PU v Olomouci má kanonický dozor arcibiskup pražský a eských zemí. d) arcibiskup prešovský a Slovenska a arcibiskup pražský a eských zemí jsou leny vdecké rady Pravoslavné bohoslovecké fakulty PU v Prešov; e) mají dozor nad inností Bratrstva pravoslavné mládeže; f) vydávají pastýské listy pro pravoslavné vící píslušné ásti církve; g) navrhují metropolitní rad správní rozhodnutí potebná pro správu píslušné ásti církve. (k lánku 5) Eparchiální biskup 1. Kandidáty na eparchiálního biskupa navrhuje eparchiální rada. Jejich kanonickou zpsobilost schvaluje Posvátný synod. Z kandidát schválených Posvátným synodem volí eparchiální shromáždní svého biskupa. Za biskupa je zvolen kandidát, který dosáhl dvoutetinovou vtšinu hlas pítomných delegát eparchiálního shromáždní. Volba je doživotní. Biskup zaíná svou innost dnem intronizace. Biskup má právo vzdát se své innosti. 2. Eparchiální biskup je z postavení své služby lenem Posvátného synodu, snmu Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku, píslušné metropolitní rady, eparchiálního shromáždní a eparchiální rady. Pedsedá eparchiálnímu shromáždní a eparchiální rad. Eparchiální biskup je statutárním orgánem ve své eparchii a v rámci své správy: a) dbá o istotu pravoslavné vrouky; b) dbá o duchovní a liturgický rst duchovních, uitel, katechet a výchovných pracovník církve; c) dbá o duchovní rst církevních obcí s cílem upevnní pravoslavné vrouky v srdcích vících; d) pravideln koná vizitace ve farnostech, spojené s úastí na bohoslužbách; 24 25

14 e) dohlíží na duchovní rst pravoslavné mládeže a mládežnického hnutí ve své eparchii; f) dbá o istotu svatých bohoslužeb ve smyslu pravoslavné tradice; g) dbá o vznik monastýr a stará se o jejich duchovní život; h) dohlíží na aktivitu duchovních v církevních obcích; i) dbá o knžský dorost a o zizování charitativních zaízení a církevních škol; j) vymezuje pravomoci pomocného biskupa; k) jmenuje a odvolává svého osobního tajemníka; l) dohlíží na ádné hospodaení všech církevních složek, ústav a zaízení své eparchie; m) svolává a stanoví místo zasedání eparchiálního shromáždní a v sou- innosti s eparchiální radou pipravuje jeho program a pedsedá eparchiálnímu shromáždní; n) svolává zasedání eparchiální rady, v souinnosti s Úadem eparchiální rady pipravuje jeho program a pedsedá zasedání eparchiální rady; o) jmenuje a odvolává editele a tajemníky úadu eparchiální rady, ídí a dohlíží na innost úadu eparchiální rady z titulu pedsedy eparchiální rady; p) vydává pastýské listy a jiné oficiální projevy a vyhlášení církve pro svou eparchii; r) udluje kanonickou misi uitelm náboženství (katechetm) a výchovným pracovníkm ve své eparchii. 3. Závažnost dvod nezpsobilosti biskupa spravovat eparchii posoudí Posvátný synod. (k lánku 6) Pomocný biskup (Biskup-viká) Rozsah pravomoci a odpovdnosti pomocného biskupa písemn vymezí eparchiální biskup. (k lánku 7) Správce eparchie 1. Za doasného správce eparchie na návrh eparchiální rady jmenuje Posvátný synod biskupa nebo zkušeného duchovního z píslušné eparchie s pravomocí eparchiálního biskupa s výjimkou práv, která podle kanonických pravidel pravoslavné církve patí výlun biskupovi. (k lánku 9) Duchovní správce církevní obce 1. Duchovního správce církevní obce ustanovuje eparchiální biskup jmenovacím dekretem. 2. Pod dohodou s církevní obcí se rozumí: a) výsledek voleb shromáždní církevní obce; b) konkursní ízení - podrobnosti konkursního ízení jsou uvedené v Podmínkách konkursního ízení a spadají do pravomoci konkursní komise, ustavené eparchiální radou; c) rozhodnutí eparchiální rady v pípad, že církevní obec nezaujme jednotné stanovisko. Kandidáty na duchovního správce církevní obce navrhuje eparchiální biskup. Duchovní správce zodpovídá za veškerý liturgický a duchovní život, pastoraní, nábožensko-mravní, hospodáskou a organizaní innost svému eparchiálnímu biskupovi. Má-li duchovní správce vážné dvody, pro které nemže vykonávat správu církevní obce, mže se odvolat prostednictvím arcidkana (dkana apod.) k eparchiálnímu biskupovi. 3. Správci církevní obce vedle toho náleží zejména: a) vytváet dobré vztahy s radou pravoslavné církevní obce; b) všestrann aktivizovat duchovní život církevní obce, zejména vychovávat a vést mladé lidi tak, aby projevili zájem o knžské a uitelské povolání, atd.; c) ádn vést administrativu a hospodaení církevní obce podle pokyn nadízených církevních orgán a v souladu s všeobecn závaznými platnými pedpisy o úetnictví; d) zajišovat vedení knihovny církevní obce; e) zakládat a podporovat innost Bratrstva pravoslavné mládeže a podle místních možností zabezpeovat prostory pro duchovní aktivity mladých len církevní obce; f) organizovat aktivity, pednášky, biblické hodiny, zájezdy, exkurze; g) vytváet podle možnosti obce církevní pvecké sbory; h) zabezpeit materiální vybavení církevní obce: videotechniku, videokazety, spoleenské hry, církevní asopisy a jiný vhodný tisk, hudební nástroje aj. (k lánku 10) Monastýr 1. V monastýru mohou žít také civilní osoby s požehnáním pedstaveného monastýru, jsou však povinny dodržovat ád monastýru. 3. a) Pi založení monastýru je nutné vypracovat mnišská pravidla monastýru (ústavu); 26 27

15 b) pi zakládání monastýru musí být splnny tyto podmínky: požehnání (souhlas) eparchiálního biskupa, ád monastýru schválený eparchiálním biskupem; c) zvoleného pedstaveného (pedstavenou) ustanovuje jmenovací listinou eparchiální biskup. Pedstavený monastýru odpovídá za správu monastýru eparchiálnímu biskupovi; d) zmny v organizaní struktue a ádu monastýru mohou být provedeny jen se souhlasem eparchiálního biskupa; e) movitý a nemovitý majetek monastýru je vlastnictvím monastýru jako právnické osoby; f) v pípad zániku monastýru movitý a nemovitý majetek monastýru pechází do vlastnictví eparchie, na jejímž území se monastýr nachází. Hlava tetí Správní a výkonné orgány církve (k lánku 12) Snm Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku 2. Virilními leny snmu jsou: metropolita, arcibiskupové, eparchiální biskupové a správci eparchie, lenové metropolitních a eparchiálních rad. leny snmu jsou zástupci Bratrstva pravoslavné mládeže z obou ástí církve. Snmu se zúastují s hlasem poradním: pracovníci úad metropolitních rad (kanclé a tajemník), pracovníci úad eparchiálních rad (editel, tajemník a tajemníci zízených odbor). Pedsnmovní jednání 3. Podkladem pro zahájení pedsnmovních jednání je rozhodnutí Posvátného synodu, který urí -místo konání snmu, -dobu (datum) konání snmu, -hlavní téma snmu. V pípad naléhavé poteby mže být snm svolán bez pedsnmovních jednání. Rozhodnutí Posvátného synodu písemn oznámí jeho pedseda celé církvi. Prbh pedsnmovních jednání organizan a vcn pipraví píslušná metropolitní rada pod vedením svého pedsedy. Zúastní se jich: arcibiskup, eparchiální biskupové, biskupové, správci eparchií, lenové jednotlivých metropolitních rad, lenové jednotlivých eparchiálních rad, šest delegát za každou eparchii, volených píslušným eparchiálním shromáždním, jeden zástupce Pravoslavné bohoslovecké fakulty, jeden zástupce za monastýr, jeden zástupce z Bratrstva pravoslavné mládeže, jeden zástupce církevní školy a vedoucí sociálního ústavu. Na pedsnmovním jednání se s hlasem poradním zúastují pracovníci Úadu metropolitní rady (kanclé, tajemník a tajemníci zízených odbor), pracovníci úad eparchiální rady (editel, tajemník a tajemníci zízených odbor). Pro zvládnutí konkrétních úkol metropolitní rada mže zídit více pracovních komisí. Jde pedevším o pípravu závažných dokument pro jednání snmu. Jednotlivé komise odevzdají kompletn pipravené materiály nejpozdji 21 dní ped zahájením snmovních jednání pedsedovi píslušné metropolitní rady. To se vztahuje i na podání jednotlivc (stížnosti, návrhy, protesty, žádosti, pipomínky apod.). Usnesení pedsnmovních jednání jsou závazná pro píslušné ásti církve. Jednání snmu 4. Snm zpravidla jedná na plenárním zasedání. K projednání jednotlivých otázek mže zídit vlastní snmovní komisi s potebným potem len. Komise si zvolí pedsedu, místopedsedu, zpravodaje pro jednání v komisi, zpravodaje pro plénum a zapisovatele. Komise mže být povena úlohou pipravit návrhy pro snm. Snm schvaluje vlastní jednací ád. Snm volí místopedsedu snmu, dva zapisovatele a dva skrutátory. K volb metropolity viz lánek 2, odst. 4 provádcích pedpis. Snm je schopný usnášení, je-li pítomna dvoutetinová vtšina len - delegát snmu, pro schválení usnesení snmu je potebná dvoutetinová vtšina hlas pítomných len. O prbhu jednání snmovního pléna a snmovních komisí se poídí úední záznam. V dležitých pípadech zabezpeí pedseda snmu, pípadn místopedseda snmovní komise tsnopisný záznam. Usnesení snmu musí být v pesn schváleném znní zapsáno do knihy Usnesení snm Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku, podepsáno jeho pedsedou a zveejnno v církevním tisku. Výkonným orgánem snmu jsou metropolitní rady, které organizují a pipravují podklady a návrhy pro jednání snmu, zabezpeují technické podmínky pro zasedání snmu a snmovních komisí a odpovídají za realizaci usnesení snmu v život církve. (k lánku 13) Metropolitní rady 1. Metropolitním radám jako výkonným orgánm snmu pro správu celé církve psobící ve dvou samostatných státech náleží: a) koordinovat innost církve na území Slovenské republiky a eské republiky; 28 29

16 b) dbát o plnní usnesení snmu a Posvátného synodu v život církve; c) dbát o hospodaení a správu církve, vydávat smrnice závazné pro jednotlivé územní ásti církve; d) zabezpeovat zachovávání Ústavy Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku a Provádcích pedpis; e) koordinovat innost mezi eparchiemi a v pípad nesouladu v innosti pijímat závazná a konená rozhodnutí; f) schvalovat, po dohod s eparchiálními radami, jednotný arcidkanský ád; g) rozhodovat v církevní správ o všech otázkách zásadního charakteru, které nejsou ureny jinými církevním orgánm; h) pímo nebo prostednictvím jiných církevních orgán zizovat úelová zaízení církve; i) zabezpeovat náboženskou výchovu v souinnosti s eparchiálními radami a radami pravoslavných církevních obcí; j) zabezpeovat vydávání církevní literatury, potebných knih, asopis a jiného církevního tisku k poteb církve v jednotlivých jejích ástech; k) volit (na šestileté období) a odvolávat kanclée a tajemníka Úadu metropolitní rady a schvalovat pijetí jiných pracovník Úadu metropolitní rady; l) pipravovat návrhy na jednání snmu, pokud pro pípravu takových návrh nebyly zízeny zvláštní snmovní komise; m) zabezpeovat technické poteby pro jednání snmu a snmovních komisí; n) pedkládat snmu k projednání zprávu o innosti za uplynulé volební období. Úady metropolitních rad zabezpeují správné a vasné uskutenní rozhodnutí metropolitních rad a obstarávají bžnou administrativní agendu podle poteb metropolitní rady; zárove zabezpeují agendu pro Posvátný synod. 3. ádné zasedání metropolitní rady svolává arcibiskup jako její pedseda nejmén trnáct dní pedem, a to písemnou formou, piemž musí být zpracován program a uren as a místo jednání. lenové metropolitní rady obdrží materiály, které budou pedmtem jednání metropolitní rady. Technické zabezpeení a rozeslání tchto materiál zabezpeuje Úad metropolitní rady. Metropolitní rada je schopna usnášení, je-li pítomna dvoutetinová vtšina len. Pro schválení usnesení metropolitní rady je potebná dvoutetinová vtšina hlas pítomných len. Z jednání metropolitní rady se poídí úední zápis a usnesení se zapisuje v pesn schváleném znní do svazku Usnesení a rozhodnutí metropolitní rady. Toto usnesení má být zveejnno na píslušném území - výjimku tvoí taková usnesení, která obsahují skutenosti vyžadující utajení - a zasláno píslušným eparchiálním radám a Posvátnému synodu. 4. Úad metropolitní rady vede kanclé, který za innost Úadu metropolitní rady odpovídá metropolitní rad a pedsedovi metropolitní rady. Kandidáty na kanclée Úadu metropolitní rady navrhuje pedseda metropolitní rady, lenové metropolitní rady, lenové eparchiálních rad a jednotliví lenové církve. Za kandidáta na kanclée Úadu metropolitní rady má být navrhován zkušený duchovní. 5. V pípad více kandidát na funkci kanclée Úadu metropolitní rady metropolitní rada uskutení výbrové ízení. Úspšného kandidáta na funkci jmenuje pedseda metropolitní rady. Obdobným zpsobem metropolitní rada postupuje pi obsazení funkce tajemníka Úadu metropolitní rady. (k lánku 14) Eparchiální shromáždní 3. Eparchiální biskup uruje místo jednání eparchiálního shromáždní a v sou- innosti s eparchiální radou pedkládá program jednání. Eparchiálního shromáždní se úastní s hlasem poradním pracovníci píslušného Úadu metropolitní rady (kanclé, tajemník), pracovníci píslušného Úadu eparchiální rady (editel, tajemník, pedsedové zízených odbor píslušné eparchie) a vedoucí úelových zaízení píslušné eparchie. Eparchiální shromáždní schvaluje svj jednací ád. Eparchiální shromáždní volí ze svých len místopedsedu, dva zapisovatele a dva skrutátory. O prbhu jednání eparchiálního shromáždní se zpracuje protokol. Usnesení a rozhodnutí eparchiálního shromáždní musí být zapsáno v pesn schváleném znní do svazku Usnesení a rozhodnutí eparchiálního shromáždní, a jako informace zasláno metropolitní rad a Posvátnému synodu a zveejnno v dané eparchii, výjimku tvoí taková usnesení, která obsahují skutenosti vyžadující utajení. 4. Uvolní-li se místo eparchiálního biskupa, eparchiální rada je povinna zabezpeit svolání eparchiálního shromáždní za úelem voleb nového eparchiálního biskupa ve stanovené lht; jde-li o místo biskupa do tyiceti dn, a jde-li o místo arcibiskupa do ticeti dn. Eparchiální shromáždní je schopno usnášení, je-li pítomna dvoutetinová vtšina jeho len, a rozhoduje dvoutetinovou vtšinou hlas pítomných len. Eparchiální rada zabezpeuje a organizuje eparchiální shromáždní, zpracovává návrh programu a zodpovídá za vasné provedení usnesení a rozhodnutí eparchiálního shromáždní. Eparchiální shromáždní navrhuje snmu ti kandidáty za leny metropolitních rad a dva náhradníky za každou eparchii z delegát snmu

17 (k lánku 15) Eparchiální rada 1. ádné zasedání eparchiální rady svolává eparchiální biskup jako jeho pedseda, nebo pomocný biskup z povení eparchiálního biskupa, nejmén trnáct dní pedem, a to písemnou formou, piemž musí být zpracován program a uren as a místo jednání. lenové eparchiální rady obdrží materiál, který bude pedmtem jednání eparchiální rady. Technické zabezpeení a rozeslání tchto materiál zabezpeuje Úad eparchiální rady. 2. Eparchiální rada pedkládá eparchiálnímu shromáždní navržené kandidáty na leny eparchiální rady. leny eparchiální rady navrhuje biskup, lenové eparchiální rady a lenové eparchiálního shromáždní. Seznam navrhovaných kandidát pipraví eparchiální rada. 3. Eparchiální rada je schopna usnášení, je-li pítomna dvoutetinová vtšina jejích len, a rozhoduje dvoutetinovou vtšinou hlas pítomných len, oprávnných k hlasování. Pi rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy. Z jednání eparchiální rady se poídí úední zápis a usnesení se zapisují v pesn schváleném znní do svazku Usnesení a rozhodnutí eparchiální rady. Toto usnesení má být zasláno metropolitní rad a Posvátnému synodu a zve- ejnno v dané eparchii, výjimku tvoí taková usnesení, která obsahují skutenosti vyžadující utajení. 8. Pod pojmem ustavený duchovní podle jiných pedpis rozumíme ty duchovní, kterým byla udlena kanonická mise Posvátným synodem, nap. uitele Pravoslavné bohoslovecké fakulty. Jde o vrouné, morální a kanonicko-právní pestupky. 10. Kandidáty na editele Úadu eparchiální rady navrhují pedseda eparchiální rady, lenové píslušné eparchiální rady, lenové metropolitní rady a jednotliví lenové církve. Za kandidáta na funkci editele Úadu eparchiální rady má být navrhován zkušený duchovní. 13. Úad eparchiální rady se stará o správné a vasné plnní rozhodnutí eparchiální rady a obstarává bžné administrativní práce vyplývající z této innosti. (k lánku 16) Shromáždní církevní obce 2. lenem církevní obce je len církve, který má trvalý pobyt na území církevní obce. 3. Pedsedou shromáždní církevní obce je duchovní správce církevní obce. Za realizaci usnesení shromáždní církevní obce odpovídá duchovní správce církevní obce spolu s radou pravoslavné církevní obce. 4. Zvolené leny rady pravoslavné církevní obce potvrzuje eparchiální biskup jako pedseda eparchiální rady. Eparchiální biskup si mže vyžádat z jednotlivých církevních obcí seznam navrhovaných kandidát do voleb za leny rady pravoslavné církevní obce, náhradníky, revizory út, delegáty na eparchiální shromáždní. V pípad, že mezi navrhovanými je len, jenž nespluje kritéria stanovená touto ústavou (l. 22 odst. 1, 2) a provádcími pedpisy k této ústav k l. 22, odst. 2 mže ho eparchiální biskup zbavit volebního práva. K platnému usnesení a rozhodování shromáždní církevní obce se vyžaduje nadpoloviní vtšina hlas pítomných len oprávnných k hlasování. Pi volbách se shromáždní církevní obce ídí volebním ádem. (k lánku 17) Rada pravoslavné církevní obce 1. Rada pravoslavné církevní obce je ve své innosti v plném rozsahu odpovdná eparchiálnímu biskupovi a shromáždní církevní obce. 2. Prvý ze zvolených len rady pravoslavné církevní obce je zástupcem pedsedy rady pravoslavné církevní obce. Se souhlasem duchovního správce jej zastupuje s výjimkou vcí duchovních a liturgických a zárove reprezentuje církevní obec. 4. Vzniklé spory mezi radou pravoslavné církevní obce a duchovním správcem církevní obce eší eparchiální rada a komise pro zkoumání kanonických pestupk. Usnesení rady pravoslavné církevní obce je platné, když je schválí nadpoloviní vtšina len. Pokud by rozhodnutí rady církevní obce ve vcech správy a hospodaení bylo v rozporu s touto ústavou a jinými církevními pedpisy a všeobecn závaznými právními pedpisy, platnost tohoto rozhodnutí je podmínna potvrzením pedsedou rady církevní obce. (k lánku 19) Kontrolní orgán církve 1. leny a náhradníky kontrolních a revizních orgán církve nemohou být pracovníci a lenové píslušných ídících a výkonných orgán církve, ani píbuzní a osoby blízké lenm tchto orgán. Složení kontrolní a revizní komise musí být takové, aby její innost byla odborná a kvalifikovaná. Za závažné nedostatky v innosti metropolitní rady se považují: a) neodvodnné neplnní usnesení snmu, Posvátného synodu a vlastních usnesení, b) závažné nedostatky v hospodaení metropolitní rady, c) innost namíená proti jednot církve

18 (k lánku 20) Hospodaení církve 3. Pevod a užívání hmotného investiního majetku církve, movitého i nemovitého, na jiné právní subjekty nebo fyzické osoby je možné vykonat jen za tchto podmínek: a) majetek Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku jen na základ usnesení píslušné metropolitní rady, kterým se opravuje statutární zástupce uvedeného právního subjektu k podepsání smlouvy o pevodu vlastnických a užívacích práv na jiné právnické a fyzické osoby; b) majetek eparchie jen na základ usnesení píslušné eparchiální rady, kterým se opravuje statutární zástupce uvedeného právního subjektu k podepsání smlouvy o pevodu vlastnických a užívacích práv na jiné právnické nebo fyzické osoby; c) majetek církevní obce, monastýru, církevního dobroinného a jiného zaízení jen na základ usnesení vlastních výkonných orgán, které podléhá schválení píslušné eparchiální rady. (k lánku 21) Úast Božího lidu na správ církve 2. V metropolitní rad a eparchiální rad jsou vící (laici) zastoupeni nejmén jednou tetinou len. (k lánku 22) Volební právo 2. Volební právo má len pravoslavné církevní obce, který se aktivn zú- astuje na liturgickém a svátostném život církve. Ten, kdo je virilním lenem správního orgánu církve, nemže být do nho volený, dokud trvá jeho virilní lenství. Hlasování probíhá aklamací, nebo tajn. O zpsobu volby rozhodne vždy píslušný sborový orgán, který volbu uskuteuje. O prbhu voleb se poizuje zápis. Pedcházející ustanovení se použijí pi uskuteování voleb, které se konají následovn: Shromáždní církevní obce volí: a) duchovního správce církevní obce v souladu s lánkem 9, odst. 2 Ústavy a lánkem 9, odst. 2 Provádcích pedpis, b) leny rady pravoslavné církevní obce, c) náhradníky rady pravoslavné církevní obce, d) ti revizory út a jednoho náhradníka, e) jednoho až dva delegáty do eparchiálního shromáždní. Eparchiální shromáždní volí: a) eparchiálního biskupa, b) pomocného biskupa (biskupa-vikáe), c) šest len do eparchiální rady a dva náhradníky, d) ti leny eparchiální kontrolní a revizní komise a jednoho náhradníka, e) šest delegát na církevní snm, f) ti leny komise pro zkoumání kanonických pestupk a jednoho náhradníka. Snm volí: a) metropolitu, b) leny metropolitních rad v obou ástech církve, c) ti leny metropolitní kontrolní a revizní komise a jednoho náhradníka v obou ástech církve. (k lánku 23) Slib 1. Zvolený a jmenovaný len skládá církevní slib do rukou pedstavitele daného církevního orgánu. (k lánku 24) Jednání správního a výkonného církevního orgánu 2. Každý církevní orgán se ídí vlastním jednacím ádem. Církevní obce se ídí jednacím ádem schváleným eparchiální radou. 3. Pod pojmem veejná pozvánka se rozumí vyhlášení - ústn v chrámu v prbhu dvou nedl po sv. liturgii, - místním rozhlasem, - písemn na viditelném míst v chrámu nebo ped chrámem na informaní tabuli. (k lánku 26) Církevní tisk a oznamovací prostedky 2. Náboženskou literaturu mohou vydávat též jednotlivci s požehnáním eparchiálního biskupa. (k lánku 27) Právní subjektivita 1. a) Právní subjekty užívají razítka podélná a kulatá (peet). Kulatá razítka mají kruhový nápis a ve svém stedu pravoslavný kíž. b) Text nápisu se stanoví jednotn: - Pravoslavná církev v eských zemích - metropolitní rada - Pravoslavná církev na Slovensku - metropolitní rada 34 35

19 - (Pražská, Olomoucko-brnnská, Prešovská, Michalovská, píp. další) Pravoslavná eparchie v...- eparchiální rada - Pravoslavná církevní obec v... - Pravoslavný monastýr...(název)...v (název)..., dobroinné (píp. výchovné) zaízení Pravoslavné církve v eských zemích nebo Pravoslavné církve na Slovensku -...(název)...církevní sdružení Pravoslavné církve v eských zemích nebo Pravoslavné církve na Slovensku 2. Peet a) Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku. Ve stedu peeti žehnající ruce v ratolestech. Tato pee se užívá i na písemnostech Posvátného synodu a na písemnostech do zahranií, týkajících se celé církve. b) Arcibiskup pražský a eských zemí. Ve stedu peeti pravoslavný kíž. Arcibiskup prešovský a Slovenska. Ve stedu peeti pravoslavný kíž. c) Biskup...(název eparchie).... Ve stedu peeti pravoslavný kíž. d) Biskup...(název sídla katedry)... - pomocný biskup... (název eparchie).... Ve stedu peeti pravoslavný kíž. e) Pravoslavná církevní obec v.... Ve stedu peeti pravoslavný kíž. f) Komise pro zkoumání kanonických pestupk...(název eparchie). Ve stedu peeti pravoslavný kíž. Podélná razítka a) Metropolitní správce užívá podélné razítko s nápisem Pravoslavná církev v eských zemích a na Slovensku a u podpisu uvádí oznaení metropolitní správce. b) Správce eparchie užívá podélné razítko eparchie a u podpisu uvádí správce eparchie. c) Arcidkani a dkani užívají jen podélné razítko s textem (Pražská, Olomoucko-brnnská, Prešovská, Michalovská, píp. další) pravoslavná eparchie, arcidkanát (dkanát) v.... jednotlivých eparchií, potom musí mít souhlas svého eparchiálního biskupa, který o svých stycích s eparchiemi v zahranií informuje Posvátný synod a metropolitní radu. Z Á V R E N Á U S T A N O V E N Í Tyto provádcí pedpisy jsou souástí Ústavy Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku, pijaté místním snmem dne 16. íjna Dorotej arcibiskup pražský metropolita eských zemí a Slovenska pedseda snmu (k lánku 28) Vztahy se zahraniím 2. O zahraniní vztahy peuje zahraniní odbor píslušné metropolitní rady. leny zahraniního odboru jsou kanclé Úadu metropolitní rady, editelé úad eparchiální rady, zástupce Pravoslavné bohoslovecké fakulty a monastýr. Spolené jednání obou zahraniních odbor metropolitních rad se koná na požádání jedné z metropolitních rad nebo Posvátného synodu. Pro zastupování církve v zahranií musí mít delegát souhlas metropolity nebo arcibiskupa - pedsedy metropolitní rady. Jde-li o kontakty jen na úrovni 36 37

20 Obsah Pouení o pravoslavné církvi... 3 ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Hlava prvá Územní a správní organizace církve lánek Hlava druhá Duchovní orgány církve lánek 2 Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku lánek 3 Posvátný synod lánek 4 Arcibiskup lánek 5 Eparchiální biskup lánek 6 Pomocný biskup (Biskup-viká) lánek 7 Správce eparchie lánek 8 Arcidkan a dkan (Okružní protopresbyter a protopresbyter) lánek 9 Duchovní správce církevní obce lánek 10 Monastýr lánek 11 Komise pro zkoumání kanonických pestupk (Eparchiální duchovní soud) Hlava tetí Správní a výkonné orgány církve lánek 12 Snm Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku lánek 13 Metropolitní rada lánek 14 Eparchiální shromáždní lánek 15 Eparchiální rada lánek 16 Shromáždní církevní obce lánek 17 Rada pravoslavné církevní obce lánek 18 Rada místn oddleného stediska vících církevní obce lánek 19 Kontrolní orgány církve Hlava tvrtá lánek 20 Hospodaení církve lánek 21 Úast Božího lidu na správ církve lánek 22 Volební právo lánek 23 Slib lánek 24 Jednání správního a výkonného církevního orgánu lánek 25 Virilní len správních a výkonných církevních orgán lánek 26 Církevní tisk a oznamovací prostedky lánek 27 Právní subjektivita lánek 28 Vztahy se zahraniím lánek 29 Závrená ustanovení PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Hlava první Územní a správní organizace církve (k lánku 1) Hlava druhá Duchovní orgány církve (k lánku 2) Metropolita Pravoslavné církve v eských zemích a na Slovensku (k lánku 3) 38 39