III. Z historie eské menšinové školy

Transkript

1 III. Z historie eské menšinové školy "Prvé zprávy o státním pevrat pronikly do msta až 29. íjna Zdejší nmecké obyvatelstvo jej neoekávalo, a bylo proto prvý as zaraženo. Asi bhem týdne pihlásil se pak politický okres moravsko-berounský prostednictvím zd. tehdy okres. hejtmana Peschka k Sudetenlandu, jehož stediskem byla Opava. Území Sudetenlandu sahalo tehdy až k Hlubokm, kde byli cestující ve vlaku prohlíženi jako na hranicích. Všichni státní zamstnanci museli Sudetenlandu složiti slib vrnosti a v kraji organisována byla branná moc. V ele akního výboru na zd. okrese byli Berouáci: poštmistr Gilk, zd. uitel Jan Kunz a jeho bratr Lothar Kunz, aktivní nadporuík, dnes tajemník zdejš. hospodáského družstva. Ve mst samém pihlásilo se asi 15 branc. Organisaci jejich napomáhalo velmi to, že v domku. 25 v Olomoucké ulici bylo tehdy vojenské skladišt, ze kterého byla pihlášeným brancm vydávána výstroj a zbran. Mnozí, jak se to v té dob dlo všeobecn, hlásili prý se k vli tomu nkolikráte. Jinak byl v území zachován klid, a když sem tsn ped Vánocemi roku 1918 pijelo z Olomouce eské vojsko, vzdalo se msto bez boje. eská krev však zde tehdy pece tekla. Vlak s vojskem zastavil z opatrnosti ped Sedmi Dvory. Odtud pak postupovali vojáci k ondrášovskému nádraží ve dvou oddílech. Jeden vrchem a druhý spodkem na Sedmi Dvory. U nádraží se oba srazily, a protože se nepoznaly, stílely po sob.jeden vojín byl prý pi té pestelce zabit a nkolik ranno. Ten as byl na nádraží berounský starosta Theodor Hufnagel s nkolika elnými osobnostmi. Pišli tam jménem msta a okolí uvítat eské vojsko a mli prý z té pestelky, které si nedovedli vysvtliti, velký strach. Mšané prý vbec s hrzou oekávali píchodu prvých pedstavitel nového režimu. Vyprávl mi zd. krej. mistr p. Ková, že k nmu tehdy pibhlo mnoho Nmc, kteí se ho díve pro jeho eskou národnost stranili, s prosbou, aby se jich zastal, až ti eši pijdou." ( Kronika eské menšinové školy 1931 ) Poátky eského školství spadají v našem regionu do období prvních let existence eskoslovenské republiky. Události, které se odehrály v našich pohraniních oblastech bezprostedn po vyhlášení samostatnosti a které tak barvit vylíil eský uitel Antonín Suchánek, pimly eskoslovenskou vládu k výmn ady státních zamstnanc, a to nejen v orgánech státní správy, ale také na poštách, železniních a etnických stanicích apod. Píchod eských úedník a jejich rodin tak vytvoil podmínky k otevení prvních eských škol. V roce 1919 vznikla nová kategorie škol, tzv. školy menšinové. V našem pípad se jednalo o eské školy zizované v ist nmeckých okresech. Pvodn byly všechny podízeny zemským školním radám, od roku 1921 však pešly pod pímou správu Ministerstva školství a národní osvty (MŠNO). Dozor nad nimi vykonávali školní inspektoi státních menšinových a národních škol. Do roku 1935 to byl K. Šitavanc, potom J. Jahoda. Jako první byla v roce 1919 otevena eská škola v Krnov. Po ní následovaly školy v Moravském Beroun, Domašov nad Bysticí a Budišov nad Budišovkou. "Zízení eské státní obecné jednotídní školy v Beroun na Morav povoleno na základ pedbžných pihlášek 14 dítek výnosem Ministerstva škol. a národní osvty ze dne 7. srpna 1922 ís. 888/22.Výsledek. Na vyzvání pedsedy komise, aby obec navrhla vhodné

2 místnosti pro eskou školu, navrhuje starosta obce, pan insp. Robert Sommer, že školu možno umístiti v budov spolku Kindergarten Verein v Beroun. Nato odebrala se komise na místo samé a zjistila toto: Stavení jest pízemní a bylo r postaveno dle zákonitých požadavk pro úely mateské školy. Budova obsahuje dv uebny, každá o podlahové ploše 8m x 5,8m a svtlé výšce 3,5m. Každá z nich osvtlena jest 3 okny o svtlosti 1m x 1,8m. Domovní chodba jest 2m široká, druhá chodba pak 1,8m. Jedna místnost slouží místní nmecké mateské školce, místnost pak vpravo domovní chodby, která je nabídnuta k úelm práv zízené eské státní školy, slouží dosud jako obchodní místnost pana Jos. Königa. Nabídnutá místnost pro eskou školu jest jako provisorium úpln zpsobilá. ( Kronika eské menšinové školy 1922 ) Popis je to zajisté podrobný, ale kde to vlastn bylo? Šlo o budovu, která stála na míst dnešní Základní umlecké školy v Mor. Beroun, malý pízemní domek na Dvoákov ulici. Prvním a vlastn také jediným uitelem, který zde po celou dobu existence školy psobil a aktivn se podílel na organizaci života eské menšiny v Mor. Beroun, byl Antonín S u c h á n e k. Narodil se v Dluhonicích u Perova. Vystudoval perovské gymnázium, a když byl v druhém roníku na uitelském ústavu v Praze (1915), povolali ho do armády a poslali do svtové války. Z armády byl propuštn v íjnu 1919 jako dstojník italských legií. Vzdlání dokonil na uitelském ústavu v Kromíži v roce 192. První dva roky své uitelské kariéry strávil v Boršicích u Buchlovic. Do Mor. Berouna pišel dobrovoln a vydržel zde plných 1 let. V lét 1938 byl náhle peložen na obecnou chlapeckou školu Žerotínovu do Perova. Pestože v kronice nenajdeme ani slvka o tom, pro se tak stalo,mžeme usuzovat, že jako jeden z hlavních organizátor života eské menšiny a funkcioná ady eských spolk ( Národní jednoty, Sokola, eské veejné knihovny, Místní pée o mládež aj.), prost odejít musel, a to co nejrychleji. Nacistm však neunikl. Zprávy z Mor. Berouna o nm hovoily jako o zvláš extrémním echovi, který využíval každé píležitosti k podávání stížností na Nmce. V srpnu 1941 byl na udání nmeckého policisty Loserta zaten a do listopadu 1941 vznn ve vojenské vznici v Olomouci. Od byl dán pedasn do penze a do školských služeb se mohl vrátit až po válce v roce Zemel ve vku nedožitých 8 let. Vrame se však do roku Dne 31. srpna se konal první zápis dtí do školy. Protože to bylo poprvé, provádl ho Josef Pila, uitel menšinové školy z Mariánského Údolí. Celkem bylo zapsáno chlapc a 1 dívek. Z nich však eskou e ovládalo pouze šest dtí, dv málo a zbývajících osm dtí bylo "úplných Nmc". Všechny tyto dti dosud chodily do nmeckých škol v Beroun, Sedmi Dvorech nebo Ondrášov. Pravidelné vyuování bylo zahájeno 11. záí 1922 se 14 dtmi, nebo 2 žákyn se již staily odhlásit. Vybavení školy bylo zpoátku velmi skromné. Lavice, židle, tabuli a pár dalších drobností zapjila místní nmecká škola, uebnice dodala eská menšinová škola v Mariánském Údolí. Finanní podpora pišla od Ústedí Národní jednoty v Olomouci (1,- K) a stolové spolenosti Fregata Národního domu v Olomouci (2,-K). Kamna do tídy se podailo sehnat až za 3 týdny. Vedle uitele a správce školy Antonína Suchánka psobili na škole uitelka runích prací Božena Habrdová a katecheta Josef Dosedla, oba do roku 193. Vyuování probíhalo vlastn po celý den, nebo MŠNO odmítlo "s ohledem na zdravotní dvody" povolit vyuování na

3 "jednu zápež", jak to požadovali rodie žák ze Sedmi Dvor a Ondrášova. Dti totiž docházely na obd dom a za den by tak nabhaly až 5 km. " Rodie ohradili se proti tomu, zvlášt pro msíce zimní, kdy by nebylo možno dti 2 x denn do školy posílati na tak velkou vzdálenost. Ponvadž tedy aspo msíce letní musí býti vyuování na dv zápeže, povolili od 1. dubna, kdy se toto vyuování má poíti, vyuování od 7. hodiny ranní, aby tak byla získána delší polední pestávka, tj hod." ( Kronika eské menšinové školy 1923 ) "Josef Ková, krejí v Beroun, si stžoval, že ho tamní tiska Emil Hykl pemlouval, aby vzal dít z eské školy. Když však nepoídil, vyhrožoval mu boykotem zdejších Nmc. E. Hykl jest dosud ojedinlý štvá. Pochází prý z eské rodiny." ( záí 1922 ) "Ráno školní oslava za úasti menšiny. Proslov uitelv a recitace žák. Na budov vyvšena státní vlajka, a lenové Kinder Verein chtli to pekaziti, protože prý ve smlouv nájemní o vyvšení státní vlajky není zmínky." ( ) "Konen dopraven byl z menšinové školy v M. Údolí štít Národní škola a pipevnn nad okna tídy. elnjší osobnosti nmecké ješt dopoledne pišly se podívat na prvý eský nadpis v nmeckém Beroun; jinak však u lidu nmeckého nebudí dosud rozhoení." "Poštovní schránky, s nichž oznaení.s.r. dávno bylo vyškrábáno, byly v poslední noci popsány nápisy, hanobící presidenta a republiku." ( ) ( ) "V noci na dnešní den vytloukl neznámý pachatel 2 tabule školních oken. Uinno hlášení etnictvu." ( ) Nutno piznat, že eská menšina procházela také svým uritým vývojem a chování nkterých jednotlivc vzájemnému soužití ech a Nmc rozhodn neprospívalo. V letech 1922 až 1923 propuklo v Moravském Beroun hned nkolik afér, z nichž jedna skonila dokonce sebevraždou pedsedy místního školního výboru. Nmci také tžko nesli, že museli shodit sochu císae Josefa II. pod Kížovým vrchem. V srpnu 1923 bylo totiž zamítnuto jejich odvolání a socha putovala do hasiského skladu. ( Podstavec sochy tam stojí dodnes.) Nápisy na podstavci nebo vyvšení obrazu milovaného císae na rolnickém plese v roce 192 bylo považováno za hrubou provokaci, a tudíž zdrojem dalších konflikt. Pesto lze dvacátá léta hodnotit vcelku pozitivn. Lidé si na sebe zvykali, nmecké dti se zapisovaly do eské školy a naopak. asem se mezi školami ustálila praxe, podle níž se nmecké dít, kterému se nepodailo zvládnout eštinu nebo si s eskými dtmi nerozumlo, mohlo klidn vrátit zpt na nmeckou školu. Poet nmeckých dtí na eské škole nebyl nijak malý, zapoítáme-li i dti

4 ze smíšených manželství. Byly roky, kdy se na eskou školu hlásilo více nmeckých žák, než bylo možno pijmout. Nkdy to však bylo až z dvod dost kuriózních. Svdí o tom nap. školní zápis z Z žák uplynulého školního roku vstoupila A. Petíková do eské reálky v Olomouci a H. Havranová do 3. tídy zdejší nmecké školy obecné. Jazyk vyuovací ovládá dobe 22 žák, málo 5 žák a neovládají 4 žáci. Národnosti nmecké jsou žáci: Krätschmerová M., Matzková H., Schleserová E. a Barfuszová E. Z manželství smíšeného pochází 11 žák: Juránek H., Dvoák J., Dvoáková M., Ková O., Semmler A., Semmlerová H., Semmlerová K., Koschaný F., Svozilová E., Rybníková F. a Gola F. Ze žák tch má eskou matku Koschaný F., ostatní mají eského otce. esky nemluví v žádné z rodin tchto žák, ponvadž druhý rodi, až na paní Kováovou, eského jazyka nezná. eské asopisy odbírají z nich, pokud zjištno, pouze Ková, Svozil a Gola. Bhem prvého týdne vyu. hlásilo se do školy žák ze zd. nm. školy, protože prý nedostali na nm. škole vánoních dárk." ( Kronika eské menšinové školy 1929 ) Vývoj v Evrop se však ubíral jiným smrem. Svtová hospodáská krize otásla životními jistotami mnoha lidí a vyvolala novou vlnu sociálních i politických nepokoj. Z Nmecka k nám zaíná pronikat nacismus. "I ve veejném život zdejším lze poslední období znamenati zvýšenou innost nmeckých exponent národnostních, jmenovit mezi zd. nmeckou školní mládeží. Stížností na tluení eských dtí a nadávání jim pibývá. Mizejí eské nápisy na nmeckých hostincích a obchodech, a jsou tyto echy dále navštvovány. Nemalou vinu na tchto pomrech má nejednotnost zdejších hraniá. Jsou mezi nimi mnozí, kteí následkem smíšeného manželství zapomínají na svou národnost." ( Kronika eské menšinové školy 1931 ) Ješt v roce 1935 se však zdálo, že vyhrocený nmecký nacionalismus je záležitostí jen nkolika politických dobrodruh a pobláznné mládeže. "Narozeniny pana presidenta republiky T. G. Masaryka byly zde poprvé oslaveny i Nmci a sice spolen s echy.. III. ráno školní oslava. V 11 hodin slavnostní schze mstského zastupitelstva, na které po slavnostní ei starosty J. Theimera byl pan president Masaryk jmenován estným obanem msta Mor. Berouna. Veer v 7 hodin velký slavnostní prvod mstem s hudbou a pak v Nmeckém dom slavnostní akademie. Nejdíve mluvil nmecky starosta J. Theimer a pak esky pošt. úedník Sedlák z Rýmaova, který v nmecké vložce dkoval Nmcm za uspoádání spolené oslavy. Skoro všechny domy v ulicích, kterými se prvod ubíral, byly osvtleny a na námstí mnohé i prapory ve státních barvách ozdobeny." První polovina ticátých let byla tedy nejen dobou nástupu nacionalismu a pronikajícího nacismu, ale také dobou obav a strachu z budoucnosti. Nmci však už svoje dti do eských škol moc neposílali, ba naopak mnozí eši zapisovali svoje dti do škol nmeckých. V roce 1938 už bylo všechno jasné. "Nacionalistická innost SdP se po pipojení Rakouska k Nmecku zvýšila uspoádala SdP na námstí tábor, jehož se zúastnilo asi 2 osob. Od toho dne se protistátní innost

5 SdP poala stupovati. K hromadným manifestacím nevídaných rozmr došlo pi oslavách Henleinových narozenin, pi odstranní praporu s hákovým kížem s kostelní vže, veer po obecních volbách a pi oslavách slunovratu. Naši hraniái a jejich dti byli zde vystaveni denn provokacím a teroru. Pedseda m. odboru Národní jednoty ídící uitel Ant. Suchánek a jednatel tohoto odboru František Hlubinka byli vypovzeni z byt. Pro nátlak SdP odhlášen z mateské školy Ota Hanke a nepihlášeny pi zápisu k další návštv Inge Weinlichová a Helena Kaligová, z obecné školy odhlášeny Erika Kaligová a Fr. Suchomel Kvtnové události ukázaly opt, jak velkou záštitou našeho pohranií je asto zapomínaný drobný hraniá, a že jeho oddanost k republice je tím vtší, ím menší jest jeho krajíc denního chleba." ( Kronika eské menšinové školy 1938) Poslední školní rok 1938/39 zaal 1. záí Správou školy byl poven uitel Lev Pobucký, který pišel z Andlské Hory. Dne 23. záí 1938 byla vyhlášena mobilizace. Lev Pobucký narukoval k vojsku a do školy se již nevrátil. Správu školy pevzala Leontina Lukášová, uitelka eské mateské školy. Do likvidace školy zbývalo v té dob však již nkolik dn. Složení žák obecné menšinové školy podle zápis z ervna daného roku a skutené stavy k 1.9. téhož roku: Školní rok Celkem zapsáno žák z toho chlapci dívky z Moravského Berouna z Ondrášova ze Sedmi Dvor z abové ze Dvorc z eské rodiny ze smíšené rodiny z nmecké rodiny Skutený stav k / / / / / / Další uitelé eské menšinové školy v Moravském Beroun Výuka domácích runích prací Božena Habrdová Marie Kopová 193 L. Hošková, L. Lukášová M. Sontágová-Battková Výuka náboženství Josef Dosedla Vilém Blák 1932 Augustin Prokop Alois Rossmanith Augustin Prokop

6 Budova Kindergarten Verein, která stávala na míst dnešní základní umlecké školy v Dvoákov ulici. V její pravé polovin byla umístna eská menšinová škola. eská menšinová škola zstala v této budov až do svého zrušení v roce 1938

7 Uitel Antonín Suchánek s žáky eské menšinové školy v pol. 3. let Žáci eské menšinové školy - lenové Sokola - v tlocvin nmecké školy

8