Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství

Transkript

1 Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství

2 LIBERALIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Zemědělství je: Jedno ze základních odvětví materiální výroby; obor zabývající se pěstováním zemědělských kultur, chovem hospodářských zvířat a zajišťující potraviny pro obyvatelstvo a suroviny pro potravinářský a lehký průmysl. Zahrnuje i různé druhy prvotního zpracování rostlinných a živočišných produktů. 1 Tato citace z encyklopedie CoJeCo jednoduše objasňuje podstatu zemědělství, nezdůrazňuje však to, jak moc je důležitá tato hospodářská činnost pro mezinárodní obchod. Obchod zemědělskými produkty je pro lidstvo bezesporu přirozenou aktivitou a jeho začátky sahají hluboko do doby starověku. Mezinárodního významu nabýval po staletí až do nynějších dnů, kdy na jeho existenci závisí sta miliony životů. S jeho rozvojem přišly i určité nástroje v podobě cel, kvót a subvencí 2, které začaly používat státy, aby zaručily a ochránily prosperitu svých zemědělců na úkor těch zahraničních. Těmito metodami ochrany vnitřního trhu ale brání volnosti trhu mezinárodního, o jehož liberalizaci se mj. se snažila Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tarriffs and Trade, GATT 3 ), kterou pak nahradila Světová obchodní organizace (WTO). 2. Historický exkurz Signatáři mnohostranné dohody GATT se při Uruguayském kole vyjednávání ( ) 4 shodli na tom, že je nutno vytvořit smlouvu, která by se věnovala obchodu zemědělskými produkty a jeho liberalizaci. Byl vytvořen návrh smlouvy (budoucí Dohody o zemědělství), který byl roku 1994 schválen. Byl to první evidentní krok ke spravedlivější konkurenci na trhu se zemědělskými výrobky. Po vzniku WTO byl schválen jejími členy, kteří se zavázali, že zlepší přístupnost na jejich trhy a pokusí se snížit dotace v zemědělství, které narušují podmínky obchodu v tomto sektoru. Dohody o zemědělství zemím nezakazují podporu jejich hospodářské politiky, nýbrž dokonce i dovolují určitou svobodu ve způsobu jejich implementace, ale dávají přednost metodám, které neztěžují mezinárodní obchod. Můžeme se zde setkat, jako i v jiných odvětvích mimo zemědělství, se zvýhodňováním rozvojových zemí, které nemusí snižovat subvence a cla na zemědělské výrobky takovou měrou jako země rozvinuté. Rozvojové státy mají též více času na naplňování svých závazků. Nejméně rozvinuté ekonomiky světa jsou dokonce od snižování oproštěny. Naplňování závazků mělo probíhat v šestiletých intervalech pro rozvinuté země a desetiletých pro země rozvojové. Tyto prvotní dohody o obchodu zemědělskými výrobky z GATT byly postupně aplikovány, ale obsahovaly právní mezery. Například dovolovaly státům využívat některá opatření, která se netýkala cel (např. dovozní kvóty) a dotování (subvencování). Zemědělský trh se stával čím dál tím více deformovaný, zvláště užíváním vývozních subvencí na zemědělské výrobky, což nebylo např. dovoleno při exportu výrobků průmyslových. Účastníci se již při podpisu Dohody o zemědělství shodli, že ještě před uplynutím lhůty naplnění závazků budou pokračovat v jednáních o reformě procesů týkajících se tohoto odvětví obchodu. Jednání započala v roce 2000 a na Ministerské konferenci v Dohá byla začleněna do širší agendy DDA (Dohá Development Agenda 5 ). 1 Citace hesla zemědělství z: 2 Subvence dotace; viz Slovník vybraných pojmů pro ECOSOC a WTO; 3 Dokumenty GATT jsou dostupné zde: 4 Viz BGR Základní informace o WTO, k dispozici zde: 5 Dohá Development Agenda; viz: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 2

3 3. Práce WTO na liberalizaci obchodu v zemědělství 3.1. Dovozní kvóty Před Uruguayským kolem vyjednávání byl dovoz určitých zemědělských výrobků omezován kvótami a dalšími netarifními opatřeními. Z tohoto důvodu ve WTO proběhla tzv. tarifikace, tj. přeměna všech překážek obchodu na cla. Důvodem bylo najít více méně rovnocennou úroveň ochrany vnitřního trhu, ze které by následně státy liberalizovaly trh se zemědělskými produkty. Kvóty však nebyly plně vyloučeny, ale byly částečně zařazeny do dočasného systému tzv. tarifních kvót. Tarifní kvóty určují nižší cla na určité množství produktů a vyšší cla na produkty, které přesahují předurčené množství kvótu. V Uruguayském kole vyjednávání bylo schváleno, že rozvinuté země musí do šesti let snížit cla na dovoz zemědělských produktů o 36 %, rozvojové země do deseti let o 24 % a nejméně rozvinuté státy cla snižovat nemusí vůbec. Státy, které mohly být poškozeny rychle padající cenou určitých zemědělských výrobků, které přešly z necelního systému na celní, dostaly povolení využít speciální opatření. Důvodem tohoto opatření bylo zabránit výraznému poškození zemědělců. Byly však určeny striktní podmínky, kdy a jak je možno těchto opatření využít. Tohoto zvláštního zacházení využily Japonsko (na rýži) a Izrael (např. na jehněčí a určité druhy sýra) a dodnes stále využívá Jižní Korea, Filipíny a Tchaj-wan (všichni na rýži). Každý členský stát měl sestavenou Listinu závazků a koncesí, která představovala závazky tohoto státu na budoucích šest let na snižování cel, podpor a vývozních subvencí. V této listině jsou jmenovitě uvedeny všechny zemědělsko-potravinářské výrobky a jejich základní a konečná cla a s tím související další opatření, jako jsou celní kvóty nebo zvláštní ochranná opatření. Dále jsou součástí závazky na snižování domácích podpor a snižování vývozních subvencí. Zavedeny jsou rovněž postupy, kterými se hodnotí snižování podpor. Všechny státy jsou povinny sdělit (notifikovat) stav plnění závazků. Notifikace se předávají pravidelně Zemědělskému výboru WTO (Agriculture Committee 6 ) Dotace exportu Vývozní subvence, hojně používané zejména v EU, podléhají rovněž závazkům na snižování. Není tedy možné, aby si členský stát dotoval své vývozce podle svého uvážení a nerespektoval úroveň svých závazků. Pokud je úroveň podpory na výrobek, např. hovězí maso, na daný rok respektována, a to jak v množství tak i hodnotě, jsou subvence legální. Existují další formy podpor vývozu, které jsou často skryté. Ty se staly předmětem zvýšeného zájmu v současném kole jednání z Dohá. Jde o potravinovou pomoc rozvojovým zemím, za kterou se skrývá dotování vývozu. Skrytými dotacemi jsou také vývozy tzv. státních obchodních podniků (za vyšší cenu nakupují na domácím trhu a za nižší cenu prodávají v zahraničí, např. obilí). Dále to může být také poskytování výhodných vývozních úvěrů, záruky na ně nebo jejich pojišťování. Všechny tyto podpory vlastně zvýhodňují domácí vývozce proti vývozcům ze zemí, kde se takové služby neposkytují nebo je jejich rozsah menší. Vyspělé ekonomiky souhlasily, že od roku 1995 během šesti let sníží hodnotu vývozních dotací o 36 % a množství udělovaných dotací v exportu o 21 %. Rozvojové státy měly naplňovat cíl snižování hodnoty vývozních subvencí o 24 % do deseti let a redukovat kvantitu exportních dotací o 14 %. Nejméně rozvinuté státy jsou opět od veškerého snižování osvobozeny. Během šestiletého období mají rozvinuté země možnost využít subvence na snížení ceny marketingu a transportu vývozních artiklů. 6 Agriculture Committee; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 3

4 3.3. Státní podpora v zemědělství WTO Liberalizace zemědělství Hlavní potíž v politice různých druhů dotací na produkci v zemědělství je ta, že tyto prostředky podporují nadprodukci. To vytlačuje dovoz a vede k subvencování vývozu a k dumpingu 7 na světovém trhu. Dohody o zemědělství rozlišují dva druhy státní podpory. První typ je ten, kde jde o podpory, které přispívají ke zvyšování produkce, jež nepříznivě ovlivňuje obchod, např. plošné podpory cen placených zemědělcům, různé druhy podpor na podněcování produkce, administrativní ceny při intervenčních nákupech apod. Státní zásahy tohoto typu musí být redukovány. Druhým typem jsou dotace v zemědělství, které se nesnaží vytvářet nerovnou konkurenci, tj. nepatří do první skupiny podpor. Členské státy Světové obchodní organizace propočítaly na rok, jak často a v jaké míře dotovaly zemědělský sektor v letech Na základě tohoto se dohodly, že rozvinuté státy sníží subvence v zemědělství o 20 % během 6 let, rozvojové o 13 % během 10 let a nejméně rozvinuté státy nemusí subvence snižovat vůbec Skupiny státní podpory Subvence jsou ve WTO rozděleny do tří různě barevných skupin 8. Skupiny jsou barevně rozlišené podobně jako semafor: - zelená = povoleno; - žlutá = nařizuje zpomalit; - červená =říká STOP. Zemědělství je ale více komplikované než řízení dopravy, tak nelze vše určit tak jednoznačně. Zde neexistuje červená skupina, ale částečně ji nahrazuje žlutá. Na to však hned nenavazuje zelená skupina, ale modrá. A až tím posledním je skupina zelená. Je tu však ještě skupina jedna, ta ale není barevně označena. Říká se jí S&D skupina (special and differential box) a je určena pro rozvojové země. a) Žlutá skupina podpor (Amber box) Veškeré prostředky státní podpory, které mají za následek deformaci produkce a trhu, spadají do žluté skupiny, která je definována v Dohodě o zemědělství článkem 6.8. Mezi tyto prostředky zahrnujeme subvenci k ceně nebo subvenci, která má přímo ovlivňovat množství produkce. Tyto podpůrné prostředky jsou percentuálně limitovány. Rozvinuté země mohou svým zemědělců udělovat pouze podporu ve výši 5 %. Rozvojové země mají povoleno 10 %. Závazky na snižování subvencí v zemědělství jsou vyjádřeny v rámci celkového souhrnu velikosti dotací (Total Aggregate Measurement of Support, Total AMS), který shrnuje všechny dotace na určité výrobky do jediného čísla. V aktuálním kole vyjednávání, které započalo v Dohá, byly již různé návrhy, jak dalece mají být snižovány státní dotace v zemědělství, a zda-li mají být raději určeny limity na určité druhy produktů, nebo se má pokračovat v Total AMS. Možná, že nám na toto odpoví příští Ministerská konference. b) Modrá skupina podpor (Blue box) Modrá skupina je v podstatě žlutá skupina s podmínkami. Subvence, které by byly normálně umístěny do žluté skupiny, jsou v případě, že zároveň požadují po zemědělci snižování produkce, umístěny do skupiny modré. V 6. článku 5. odstavci Dohody o zemědělství je specifikováno, že do modré skupiny patří: 1) dotace založené na stálé oblasti a výnosu; 2) dotace, které přispívají na 85 % nebo méně základní úrovně produkce; 3) dotace dobytku na hlavu. 9 7 dumping je prodej určitého výrobku pod jeho výrobní cenou za účelem odstranění konkurence 8 WTO - AGRICULTURE NEGOTIATIONS: BACKGROUND FACT SHEET; DOMESTIC SUPPORT IN AGRICULTURE: The boxes; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 4

5 Podpory modré skupiny jsou např. dobře známé přímé platby EU. Tyto podpory jsou totiž limitovány a poskytovány účelově na plochu nebo na počet zvířat a neměly by mít nepříznivý vliv na obchod. V tuto chvíli neexistují žádné limity na subvence v modré skupině. V současném jednacím kole jsou někteří členové, kteří by si přáli na tomto faktu nic neměnit nevytvářet limity na modré dotace, jelikož si uvědomují, že je to pro ně více než výhodné (EU jinde není modrá skupina výrazně využívána). Jiní členové by naopak zavedli percentuální limity či dokonce převedli některé dotace z modré skupiny do žluté. c) Zelená skupina podpor (Green box) Zelená podpora zemědělců, čili absolutně povolená a nikterak omezovaná, nesmí deformovat trh se zemědělskými výrobky. Zároveň by měla být z vládních fondů a nesmí být formou cenové subvence. Tento typ podpor je pečlivě popsaný v 2. dodatku Dohody o zemědělství. Zelené subvence nejsou určeny pro jednotlivé produkty a zahrnují přímou podporu zemědělců, která neovlivňuje úroveň jejich produkce či cenu výrobků. Zelená barva je též barvou přírody, z čehož vyplývá, že v zelené skupině nesmí chybět dotace na ochranu životního prostředí. Mimo jiné sem patří i subvencování programů regionálního rozvoje. V současném kole jednání je zelená skupina velmi konfliktní. Někteří členové se domnívají, že jisté dotace popsané v 2. dodatku Dohody o zemědělství se neshodují s podmínkami uvedenými v jeho prvním odstavci. Jiní členové se zase staví za to, aby tato kritéria byla ještě více flexibilní. Počet dotací Graf 1: Počet dotací ve vybraných zemích EU USA JAPONSKO J.KOREA ŠVÝCARSKO NORSKO KANADA DOTACE EXPORTU ZELENÝ BOX MODRÝ BOX ŽLUTÝ BOX Zdroj grafu: 4. Aktuální kolo jednání Rozvojové kolo z Dohá 10 V souladu se schválenou Deklarací z Dohá z listopadu 2001 bylo do programu tohoto kola zařazeno 21 témat, z nichž většina byla předmětem vyjednávání. Některá další nevyžadovala vyjednávání, ale měla se stát rovněž předmětem činnosti tohoto kola (například tzv. implementace dohod z Uruguayského kola, kde se v průběhu jejich realizace vyskytly problémy). Jednání tohoto kola, stejně jako předchozích, se ukázala jako složitá s tendencí odsunovat schválené termíny pro jednotlivé etapy. Původně měla být jednání ukončena v lednu 2005, což se však nepodařilo. Dvě Ministerské konference (Seattle a Cancún), od nichž se očekával významný posun vpřed, se nezdařily. Také výsledky Ministerské konference z Hongkongu ( ) nejsou příliš výrazné. Alespoň však není tato konference hodnocena jako nepodařená, protože závěrem všichni zúčastnění podpořili pokračování kola. 9 WTO legal texts; 10 Viz BGR Základní informace o WTO, k dispozici zde: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 5

6 Výsledky Hongkongské konference v zemědělském obchodu jsou tyto: - předběžná dohoda o zrušení vývozních subvencí v oblasti zemědělství do roku 2013; - zvýšení pomoci rozvojovým zemím zrušením cel a kvót na dovoz z nejchudších rozvojových zemí ze strany vyspělých a pokročilých rozvojových zemí; - zrušení vývozních subvencí a dotací poškozujících obchod bavlny v USA; - brzké uzavření jednání o snižování cel u nezemědělských výrobků a sladění s výsledky jednání v oblasti zemědělství; - zavedení monitoringu na dovoz banánů do EU, kde se jedná o úroveň celní zátěže na banány ze zemí africké, karibské a tichomořské oblasti a zemí Jižní Ameriky. 11 Tab. 1: Tabulka závazků rozvinutých a rozvojových zemí 12 Oblast liberalizace Rozvinuté státy Rozvojové státy DOVOZNÍ CLA Snížení na zemědělské produkty 36 % 24 % Minimální snížení na 1 produkt o 15 % 10 % VNITROSTÁTNÍ DOTACE Snížení Total AMS o 20 % 13 % EXPORT Hodnota vývozních dotací o 36 % 24 % Množství vývozních dotací o 21 % 14 % Zdroj: Neúspěšné jednání - mimořádné ministerské jednání v Ženevě ( ) 13 Za účelem oživení rozhovorů a možného uzavření Katarského kola jednání zorganizoval generální ředitel Pascal Lamy setkání ministrů obchodu přibližně tří desítek nejvýznamnějších účastníků negociací reprezentujících jak nejvýznamnější hráče, tak i jednotlivá neformální negociační seskupení. Tento riskantní pokus o dosáhnutí shody na politické úrovni u rozporů, které se po dlouhou dobu nedařilo vyřešit na úrovni expertní, se nakonec bohužel nezdařil ani nyní. Hlavním kamenem úrazu při nových jednáních o DDA bývá skoro vždy právě liberalizace zemědělství, do které se nechce jak rozvojovým zemím, které požadují speciální zacházení, tak i zemím rozvinutým, které samy často využívají subvencování, kvót a jiných trh devastující metod. Scénář ukončení kola v průběhu tohoto roku předpokládal, že dojde během jednání v Ženevě k dohodě o tzv. modalitách (tj. technických postupech pro stanovení zásad, na základě kterých dojde k redukci tarifních i netarifních překážek obchodu, např. vzorce pro redukci celních sazeb) v oblasti zemědělství a přístupu na trh v nezemědělských výrobcích. Podařilo se dosáhnout dohody v 18 z 20 sporných bodů. Přesto jednání nakonec ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Mechanism, SSM) pro rozvojové země jejich rozsahu i výši kritérií spouštěcích mechanismů, kdy se společná řeč nepodařila najít mezi USA na straně jedné a Indií a Čínou na straně druhé. Zároveň zůstává stále otevřena otázka bavlny, jež má úzkou vazbu na problematiku výše domácích podpor v USA. Neúspěch jednání DDA je dle většiny pozorovatelů ke škodě všech účastníků jednání i všech dalších členů WTO. Větší nespokojenost s výsledkem jednání se vztahuje na chudé rozvojové země, protože 11 Ministerstvo zemědělství ČR; Základní informace o WTO; 12 Pokud státy nesplnily své závazky do daného termínu, tak usilovně pokračují v jejich naplňování. 13 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; Ministerská jednání o Rozvojovém programu z Dohá skončila neúspěchem; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 6

7 hlavním smyslem modelu mnohostranné liberalizace mezinárodního obchodu přijatého v Dohá bylo pomoci k výraznému hospodářskému rozvoji a růstu právě méně a nejméně rozvinutým oblastem. Další naděje na ukončení Katarského kola jednání vznikly po summitu G20 ve Washingtonu v polovině listopadu tohoto roku, kdy se leadeři shodli na tom, že chtějí pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu včetně obchodu zemědělskými výrobky. 5. Podvýbor pro bavlnu V srpnu 2004 členové WTO uznali, že otázka bavlny je velmi důležitá kvůli dvěma aspektům: rozvojovému a obchodnímu. Podvýbor pro bavlnu byl založen 19. listopadu 2004 na zasedání při zemědělských rozhovorech. Účelem bylo zdůraznit důležitost bavlny jako specifického obchodního artiklu v zemědělství. Podvýbor pro bavlnu (Sub-Committee on Cotton 14 ) je přístupný pro vlády všech členů i vlády s pozorovatelským statutem při WTO. Mezinárodní organizace, které se jako pozorovatelé účastní zemědělských negociací, mohou být též pozorovateli v tomto podvýboru. Podvýbor pro bavlnu má za úkol pravidelně podávat zprávy Výboru pro zemědělství, který je předkládá Výboru pro obchodní jednání, Generální radě a Ministerské konferenci. Úkolem podvýboru je zkoumat všechny aspekty, které poškozují trh v tomto sektoru na základě tří pilířů přístup na trh, vnitrostátní dotace a konkurence v exportu. Práce Podvýboru pro bavlnu bere na vědomí potřebu soudržnosti mezi obchodem a rozvojovým aspektem v této oblasti. Toto jsou dvě důležité součásti: obchod, který je zastřešen rozhovory o obchodních bariérách, vnitrostátních dotacích a vývozních subvencích; a rozvoj, který skýtá spoustu aspektů pomoci těm nejméně rozvinutým vývozcům bavlny, aby mohli čelit podmínkám na trhu a ostatním potřebám. Otázka bavlny byla mj. i jedním z aspektů, který zablokoval poslední letošní diskuzi o ukončení Kola jednání z Dohá. Z toho příkladu můžeme usoudit, že toto zemědělské odvětví je pro mnohé státy velmi citlivým tématem. Největší spory většinou vznikají mezi USA a ostatními členy, pro které je bavlna často jediným prosperujícím vývozním artiklem. 6. Řešení sporů Pro dokreslení celé situace je nezbytné se stručně zmínit o tom, jak se řeší ve WTO porušení pravidel, které země přijaly. Pro tento účel byl jako jeden z výsledků jednání Uruguayského kola zdokonalen institut zvaný Ujednání o postupech a řízení při řešení sporů, stručně také Ujednání o řešení sporů (Dispute Settlement Uderstanding 15 ). Tento institut sice existoval již v původní Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT), ale nebyl příliš efektivní, protože zprávy panelů byly přijímány metodou pozitivního konsensu, kterého z logiky věci nebylo možno dosáhnout. Vždycky se našel někdo třeba ten, kdo prohrál kdo s nálezem nesouhlasil. Neformální autorita systému však byla značná. Navíc pravidla umožňovala blokování sporů, takže se spory nekonečně protahovaly. Řešení sporů je založeno na přesných pravidlech, hlavně však jsou ve všech fázích vedení sporů stanoveny lhůty. V podstatě se jedná o to, že strany, které jsou ve sporu, mohou nejdříve žádat o konzultace, a pokud se nepodaří najít řešení, nastupuje ustavení tzv. panelu odborníků, který daný spor posoudí a vydá zprávu. Konečná zpráva je schválena Orgánem pro řešení sporů (Dispute Settlement Body 16 ), v němž jsou zastoupeni všichni členové. Vydaný nález musí země, která porušila pravidla akceptovat, i když se ještě může předtím odvolat, ovšem reakce na odvolání může trvat jen 60 dnů (max. 90 dnů), než začne rozsudek platit. 14 WTO - The Cotton Sub-Committee; 15 WTO - Understanding on rules and procedures governing the settlement of disputes; 16 WTO - Dispute settlement; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 7

8 Protiopatření, která zemi hrozí, pokud nerespektuje rozsudek Orgánu pro řešení sporů, mohou mít charakter zrušení výhod, kterými země disponuje, nebo povinností, které má vůči této zemi země žalující. Protiopatření by se měla odvíjet ve stejném sektoru, kde vznikl předmět sporu, ale mohou se vztahovat i na jiné sektory. Orgán pro řešení sporů monitoruje plnění nálezu a vyhodnocuje, zda došlo k nápravě ve smyslu nálezu. 7. Mírová doložka Dohoda o zemědělství WTO obsahuje článek 13, nazývaný Mírová doložka (Peace Clause). Stanoví, že proti členské zemi WTO, která používá své domácí podpory a vývozní subvence v souladu se stanovenými pravidly, nesmí být použita protiopatření, která jinak WTO povolují. Přestože její platnost skončila , nadále se dodržuje. 17 Zdroje: Další informace: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Zemědělství ve WTO; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 8

9 Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 9

10 Asociace pro mezinárodní otázky využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Copyright (2003) The Associated Press (AP)-všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Zpracoval: Kateřina Pljaskovová Redakční úprava: Lucie Bednárová, Jan Walter, Daniela Zrucká Grafická úprava a tech. spolupráce: David Petrbok Vydala Asociace pro mezinárodní otázky pro potřeby XIV. ročníku Pražského modelu OSN. AMO 2008 Pražský model OSN Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, Praha 1 Tel./fax: , model.osn@amo.cz, IČ: » model OSN XIV. ročník (2008/2009) 10