Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství"

Transkript

1 Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství

2 LIBERALIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Zemědělství je: Jedno ze základních odvětví materiální výroby; obor zabývající se pěstováním zemědělských kultur, chovem hospodářských zvířat a zajišťující potraviny pro obyvatelstvo a suroviny pro potravinářský a lehký průmysl. Zahrnuje i různé druhy prvotního zpracování rostlinných a živočišných produktů. 1 Tato citace z encyklopedie CoJeCo jednoduše objasňuje podstatu zemědělství, nezdůrazňuje však to, jak moc je důležitá tato hospodářská činnost pro mezinárodní obchod. Obchod zemědělskými produkty je pro lidstvo bezesporu přirozenou aktivitou a jeho začátky sahají hluboko do doby starověku. Mezinárodního významu nabýval po staletí až do nynějších dnů, kdy na jeho existenci závisí sta miliony životů. S jeho rozvojem přišly i určité nástroje v podobě cel, kvót a subvencí 2, které začaly používat státy, aby zaručily a ochránily prosperitu svých zemědělců na úkor těch zahraničních. Těmito metodami ochrany vnitřního trhu ale brání volnosti trhu mezinárodního, o jehož liberalizaci se mj. se snažila Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tarriffs and Trade, GATT 3 ), kterou pak nahradila Světová obchodní organizace (WTO). 2. Historický exkurz Signatáři mnohostranné dohody GATT se při Uruguayském kole vyjednávání ( ) 4 shodli na tom, že je nutno vytvořit smlouvu, která by se věnovala obchodu zemědělskými produkty a jeho liberalizaci. Byl vytvořen návrh smlouvy (budoucí Dohody o zemědělství), který byl roku 1994 schválen. Byl to první evidentní krok ke spravedlivější konkurenci na trhu se zemědělskými výrobky. Po vzniku WTO byl schválen jejími členy, kteří se zavázali, že zlepší přístupnost na jejich trhy a pokusí se snížit dotace v zemědělství, které narušují podmínky obchodu v tomto sektoru. Dohody o zemědělství zemím nezakazují podporu jejich hospodářské politiky, nýbrž dokonce i dovolují určitou svobodu ve způsobu jejich implementace, ale dávají přednost metodám, které neztěžují mezinárodní obchod. Můžeme se zde setkat, jako i v jiných odvětvích mimo zemědělství, se zvýhodňováním rozvojových zemí, které nemusí snižovat subvence a cla na zemědělské výrobky takovou měrou jako země rozvinuté. Rozvojové státy mají též více času na naplňování svých závazků. Nejméně rozvinuté ekonomiky světa jsou dokonce od snižování oproštěny. Naplňování závazků mělo probíhat v šestiletých intervalech pro rozvinuté země a desetiletých pro země rozvojové. Tyto prvotní dohody o obchodu zemědělskými výrobky z GATT byly postupně aplikovány, ale obsahovaly právní mezery. Například dovolovaly státům využívat některá opatření, která se netýkala cel (např. dovozní kvóty) a dotování (subvencování). Zemědělský trh se stával čím dál tím více deformovaný, zvláště užíváním vývozních subvencí na zemědělské výrobky, což nebylo např. dovoleno při exportu výrobků průmyslových. Účastníci se již při podpisu Dohody o zemědělství shodli, že ještě před uplynutím lhůty naplnění závazků budou pokračovat v jednáních o reformě procesů týkajících se tohoto odvětví obchodu. Jednání započala v roce 2000 a na Ministerské konferenci v Dohá byla začleněna do širší agendy DDA (Dohá Development Agenda 5 ). 1 Citace hesla zemědělství z: 2 Subvence dotace; viz Slovník vybraných pojmů pro ECOSOC a WTO; 3 Dokumenty GATT jsou dostupné zde: 4 Viz BGR Základní informace o WTO, k dispozici zde: 5 Dohá Development Agenda; viz: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 2

3 3. Práce WTO na liberalizaci obchodu v zemědělství 3.1. Dovozní kvóty Před Uruguayským kolem vyjednávání byl dovoz určitých zemědělských výrobků omezován kvótami a dalšími netarifními opatřeními. Z tohoto důvodu ve WTO proběhla tzv. tarifikace, tj. přeměna všech překážek obchodu na cla. Důvodem bylo najít více méně rovnocennou úroveň ochrany vnitřního trhu, ze které by následně státy liberalizovaly trh se zemědělskými produkty. Kvóty však nebyly plně vyloučeny, ale byly částečně zařazeny do dočasného systému tzv. tarifních kvót. Tarifní kvóty určují nižší cla na určité množství produktů a vyšší cla na produkty, které přesahují předurčené množství kvótu. V Uruguayském kole vyjednávání bylo schváleno, že rozvinuté země musí do šesti let snížit cla na dovoz zemědělských produktů o 36 %, rozvojové země do deseti let o 24 % a nejméně rozvinuté státy cla snižovat nemusí vůbec. Státy, které mohly být poškozeny rychle padající cenou určitých zemědělských výrobků, které přešly z necelního systému na celní, dostaly povolení využít speciální opatření. Důvodem tohoto opatření bylo zabránit výraznému poškození zemědělců. Byly však určeny striktní podmínky, kdy a jak je možno těchto opatření využít. Tohoto zvláštního zacházení využily Japonsko (na rýži) a Izrael (např. na jehněčí a určité druhy sýra) a dodnes stále využívá Jižní Korea, Filipíny a Tchaj-wan (všichni na rýži). Každý členský stát měl sestavenou Listinu závazků a koncesí, která představovala závazky tohoto státu na budoucích šest let na snižování cel, podpor a vývozních subvencí. V této listině jsou jmenovitě uvedeny všechny zemědělsko-potravinářské výrobky a jejich základní a konečná cla a s tím související další opatření, jako jsou celní kvóty nebo zvláštní ochranná opatření. Dále jsou součástí závazky na snižování domácích podpor a snižování vývozních subvencí. Zavedeny jsou rovněž postupy, kterými se hodnotí snižování podpor. Všechny státy jsou povinny sdělit (notifikovat) stav plnění závazků. Notifikace se předávají pravidelně Zemědělskému výboru WTO (Agriculture Committee 6 ) Dotace exportu Vývozní subvence, hojně používané zejména v EU, podléhají rovněž závazkům na snižování. Není tedy možné, aby si členský stát dotoval své vývozce podle svého uvážení a nerespektoval úroveň svých závazků. Pokud je úroveň podpory na výrobek, např. hovězí maso, na daný rok respektována, a to jak v množství tak i hodnotě, jsou subvence legální. Existují další formy podpor vývozu, které jsou často skryté. Ty se staly předmětem zvýšeného zájmu v současném kole jednání z Dohá. Jde o potravinovou pomoc rozvojovým zemím, za kterou se skrývá dotování vývozu. Skrytými dotacemi jsou také vývozy tzv. státních obchodních podniků (za vyšší cenu nakupují na domácím trhu a za nižší cenu prodávají v zahraničí, např. obilí). Dále to může být také poskytování výhodných vývozních úvěrů, záruky na ně nebo jejich pojišťování. Všechny tyto podpory vlastně zvýhodňují domácí vývozce proti vývozcům ze zemí, kde se takové služby neposkytují nebo je jejich rozsah menší. Vyspělé ekonomiky souhlasily, že od roku 1995 během šesti let sníží hodnotu vývozních dotací o 36 % a množství udělovaných dotací v exportu o 21 %. Rozvojové státy měly naplňovat cíl snižování hodnoty vývozních subvencí o 24 % do deseti let a redukovat kvantitu exportních dotací o 14 %. Nejméně rozvinuté státy jsou opět od veškerého snižování osvobozeny. Během šestiletého období mají rozvinuté země možnost využít subvence na snížení ceny marketingu a transportu vývozních artiklů. 6 Agriculture Committee; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 3

4 3.3. Státní podpora v zemědělství WTO Liberalizace zemědělství Hlavní potíž v politice různých druhů dotací na produkci v zemědělství je ta, že tyto prostředky podporují nadprodukci. To vytlačuje dovoz a vede k subvencování vývozu a k dumpingu 7 na světovém trhu. Dohody o zemědělství rozlišují dva druhy státní podpory. První typ je ten, kde jde o podpory, které přispívají ke zvyšování produkce, jež nepříznivě ovlivňuje obchod, např. plošné podpory cen placených zemědělcům, různé druhy podpor na podněcování produkce, administrativní ceny při intervenčních nákupech apod. Státní zásahy tohoto typu musí být redukovány. Druhým typem jsou dotace v zemědělství, které se nesnaží vytvářet nerovnou konkurenci, tj. nepatří do první skupiny podpor. Členské státy Světové obchodní organizace propočítaly na rok, jak často a v jaké míře dotovaly zemědělský sektor v letech Na základě tohoto se dohodly, že rozvinuté státy sníží subvence v zemědělství o 20 % během 6 let, rozvojové o 13 % během 10 let a nejméně rozvinuté státy nemusí subvence snižovat vůbec Skupiny státní podpory Subvence jsou ve WTO rozděleny do tří různě barevných skupin 8. Skupiny jsou barevně rozlišené podobně jako semafor: - zelená = povoleno; - žlutá = nařizuje zpomalit; - červená =říká STOP. Zemědělství je ale více komplikované než řízení dopravy, tak nelze vše určit tak jednoznačně. Zde neexistuje červená skupina, ale částečně ji nahrazuje žlutá. Na to však hned nenavazuje zelená skupina, ale modrá. A až tím posledním je skupina zelená. Je tu však ještě skupina jedna, ta ale není barevně označena. Říká se jí S&D skupina (special and differential box) a je určena pro rozvojové země. a) Žlutá skupina podpor (Amber box) Veškeré prostředky státní podpory, které mají za následek deformaci produkce a trhu, spadají do žluté skupiny, která je definována v Dohodě o zemědělství článkem 6.8. Mezi tyto prostředky zahrnujeme subvenci k ceně nebo subvenci, která má přímo ovlivňovat množství produkce. Tyto podpůrné prostředky jsou percentuálně limitovány. Rozvinuté země mohou svým zemědělců udělovat pouze podporu ve výši 5 %. Rozvojové země mají povoleno 10 %. Závazky na snižování subvencí v zemědělství jsou vyjádřeny v rámci celkového souhrnu velikosti dotací (Total Aggregate Measurement of Support, Total AMS), který shrnuje všechny dotace na určité výrobky do jediného čísla. V aktuálním kole vyjednávání, které započalo v Dohá, byly již různé návrhy, jak dalece mají být snižovány státní dotace v zemědělství, a zda-li mají být raději určeny limity na určité druhy produktů, nebo se má pokračovat v Total AMS. Možná, že nám na toto odpoví příští Ministerská konference. b) Modrá skupina podpor (Blue box) Modrá skupina je v podstatě žlutá skupina s podmínkami. Subvence, které by byly normálně umístěny do žluté skupiny, jsou v případě, že zároveň požadují po zemědělci snižování produkce, umístěny do skupiny modré. V 6. článku 5. odstavci Dohody o zemědělství je specifikováno, že do modré skupiny patří: 1) dotace založené na stálé oblasti a výnosu; 2) dotace, které přispívají na 85 % nebo méně základní úrovně produkce; 3) dotace dobytku na hlavu. 9 7 dumping je prodej určitého výrobku pod jeho výrobní cenou za účelem odstranění konkurence 8 WTO - AGRICULTURE NEGOTIATIONS: BACKGROUND FACT SHEET; DOMESTIC SUPPORT IN AGRICULTURE: The boxes; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 4

5 Podpory modré skupiny jsou např. dobře známé přímé platby EU. Tyto podpory jsou totiž limitovány a poskytovány účelově na plochu nebo na počet zvířat a neměly by mít nepříznivý vliv na obchod. V tuto chvíli neexistují žádné limity na subvence v modré skupině. V současném jednacím kole jsou někteří členové, kteří by si přáli na tomto faktu nic neměnit nevytvářet limity na modré dotace, jelikož si uvědomují, že je to pro ně více než výhodné (EU jinde není modrá skupina výrazně využívána). Jiní členové by naopak zavedli percentuální limity či dokonce převedli některé dotace z modré skupiny do žluté. c) Zelená skupina podpor (Green box) Zelená podpora zemědělců, čili absolutně povolená a nikterak omezovaná, nesmí deformovat trh se zemědělskými výrobky. Zároveň by měla být z vládních fondů a nesmí být formou cenové subvence. Tento typ podpor je pečlivě popsaný v 2. dodatku Dohody o zemědělství. Zelené subvence nejsou určeny pro jednotlivé produkty a zahrnují přímou podporu zemědělců, která neovlivňuje úroveň jejich produkce či cenu výrobků. Zelená barva je též barvou přírody, z čehož vyplývá, že v zelené skupině nesmí chybět dotace na ochranu životního prostředí. Mimo jiné sem patří i subvencování programů regionálního rozvoje. V současném kole jednání je zelená skupina velmi konfliktní. Někteří členové se domnívají, že jisté dotace popsané v 2. dodatku Dohody o zemědělství se neshodují s podmínkami uvedenými v jeho prvním odstavci. Jiní členové se zase staví za to, aby tato kritéria byla ještě více flexibilní. Počet dotací Graf 1: Počet dotací ve vybraných zemích EU USA JAPONSKO J.KOREA ŠVÝCARSKO NORSKO KANADA DOTACE EXPORTU ZELENÝ BOX MODRÝ BOX ŽLUTÝ BOX Zdroj grafu: 4. Aktuální kolo jednání Rozvojové kolo z Dohá 10 V souladu se schválenou Deklarací z Dohá z listopadu 2001 bylo do programu tohoto kola zařazeno 21 témat, z nichž většina byla předmětem vyjednávání. Některá další nevyžadovala vyjednávání, ale měla se stát rovněž předmětem činnosti tohoto kola (například tzv. implementace dohod z Uruguayského kola, kde se v průběhu jejich realizace vyskytly problémy). Jednání tohoto kola, stejně jako předchozích, se ukázala jako složitá s tendencí odsunovat schválené termíny pro jednotlivé etapy. Původně měla být jednání ukončena v lednu 2005, což se však nepodařilo. Dvě Ministerské konference (Seattle a Cancún), od nichž se očekával významný posun vpřed, se nezdařily. Také výsledky Ministerské konference z Hongkongu ( ) nejsou příliš výrazné. Alespoň však není tato konference hodnocena jako nepodařená, protože závěrem všichni zúčastnění podpořili pokračování kola. 9 WTO legal texts; 10 Viz BGR Základní informace o WTO, k dispozici zde: Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 5

6 Výsledky Hongkongské konference v zemědělském obchodu jsou tyto: - předběžná dohoda o zrušení vývozních subvencí v oblasti zemědělství do roku 2013; - zvýšení pomoci rozvojovým zemím zrušením cel a kvót na dovoz z nejchudších rozvojových zemí ze strany vyspělých a pokročilých rozvojových zemí; - zrušení vývozních subvencí a dotací poškozujících obchod bavlny v USA; - brzké uzavření jednání o snižování cel u nezemědělských výrobků a sladění s výsledky jednání v oblasti zemědělství; - zavedení monitoringu na dovoz banánů do EU, kde se jedná o úroveň celní zátěže na banány ze zemí africké, karibské a tichomořské oblasti a zemí Jižní Ameriky. 11 Tab. 1: Tabulka závazků rozvinutých a rozvojových zemí 12 Oblast liberalizace Rozvinuté státy Rozvojové státy DOVOZNÍ CLA Snížení na zemědělské produkty 36 % 24 % Minimální snížení na 1 produkt o 15 % 10 % VNITROSTÁTNÍ DOTACE Snížení Total AMS o 20 % 13 % EXPORT Hodnota vývozních dotací o 36 % 24 % Množství vývozních dotací o 21 % 14 % Zdroj: Neúspěšné jednání - mimořádné ministerské jednání v Ženevě ( ) 13 Za účelem oživení rozhovorů a možného uzavření Katarského kola jednání zorganizoval generální ředitel Pascal Lamy setkání ministrů obchodu přibližně tří desítek nejvýznamnějších účastníků negociací reprezentujících jak nejvýznamnější hráče, tak i jednotlivá neformální negociační seskupení. Tento riskantní pokus o dosáhnutí shody na politické úrovni u rozporů, které se po dlouhou dobu nedařilo vyřešit na úrovni expertní, se nakonec bohužel nezdařil ani nyní. Hlavním kamenem úrazu při nových jednáních o DDA bývá skoro vždy právě liberalizace zemědělství, do které se nechce jak rozvojovým zemím, které požadují speciální zacházení, tak i zemím rozvinutým, které samy často využívají subvencování, kvót a jiných trh devastující metod. Scénář ukončení kola v průběhu tohoto roku předpokládal, že dojde během jednání v Ženevě k dohodě o tzv. modalitách (tj. technických postupech pro stanovení zásad, na základě kterých dojde k redukci tarifních i netarifních překážek obchodu, např. vzorce pro redukci celních sazeb) v oblasti zemědělství a přístupu na trh v nezemědělských výrobcích. Podařilo se dosáhnout dohody v 18 z 20 sporných bodů. Přesto jednání nakonec ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Mechanism, SSM) pro rozvojové země jejich rozsahu i výši kritérií spouštěcích mechanismů, kdy se společná řeč nepodařila najít mezi USA na straně jedné a Indií a Čínou na straně druhé. Zároveň zůstává stále otevřena otázka bavlny, jež má úzkou vazbu na problematiku výše domácích podpor v USA. Neúspěch jednání DDA je dle většiny pozorovatelů ke škodě všech účastníků jednání i všech dalších členů WTO. Větší nespokojenost s výsledkem jednání se vztahuje na chudé rozvojové země, protože 11 Ministerstvo zemědělství ČR; Základní informace o WTO; 12 Pokud státy nesplnily své závazky do daného termínu, tak usilovně pokračují v jejich naplňování. 13 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; Ministerská jednání o Rozvojovém programu z Dohá skončila neúspěchem; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 6

7 hlavním smyslem modelu mnohostranné liberalizace mezinárodního obchodu přijatého v Dohá bylo pomoci k výraznému hospodářskému rozvoji a růstu právě méně a nejméně rozvinutým oblastem. Další naděje na ukončení Katarského kola jednání vznikly po summitu G20 ve Washingtonu v polovině listopadu tohoto roku, kdy se leadeři shodli na tom, že chtějí pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu včetně obchodu zemědělskými výrobky. 5. Podvýbor pro bavlnu V srpnu 2004 členové WTO uznali, že otázka bavlny je velmi důležitá kvůli dvěma aspektům: rozvojovému a obchodnímu. Podvýbor pro bavlnu byl založen 19. listopadu 2004 na zasedání při zemědělských rozhovorech. Účelem bylo zdůraznit důležitost bavlny jako specifického obchodního artiklu v zemědělství. Podvýbor pro bavlnu (Sub-Committee on Cotton 14 ) je přístupný pro vlády všech členů i vlády s pozorovatelským statutem při WTO. Mezinárodní organizace, které se jako pozorovatelé účastní zemědělských negociací, mohou být též pozorovateli v tomto podvýboru. Podvýbor pro bavlnu má za úkol pravidelně podávat zprávy Výboru pro zemědělství, který je předkládá Výboru pro obchodní jednání, Generální radě a Ministerské konferenci. Úkolem podvýboru je zkoumat všechny aspekty, které poškozují trh v tomto sektoru na základě tří pilířů přístup na trh, vnitrostátní dotace a konkurence v exportu. Práce Podvýboru pro bavlnu bere na vědomí potřebu soudržnosti mezi obchodem a rozvojovým aspektem v této oblasti. Toto jsou dvě důležité součásti: obchod, který je zastřešen rozhovory o obchodních bariérách, vnitrostátních dotacích a vývozních subvencích; a rozvoj, který skýtá spoustu aspektů pomoci těm nejméně rozvinutým vývozcům bavlny, aby mohli čelit podmínkám na trhu a ostatním potřebám. Otázka bavlny byla mj. i jedním z aspektů, který zablokoval poslední letošní diskuzi o ukončení Kola jednání z Dohá. Z toho příkladu můžeme usoudit, že toto zemědělské odvětví je pro mnohé státy velmi citlivým tématem. Největší spory většinou vznikají mezi USA a ostatními členy, pro které je bavlna často jediným prosperujícím vývozním artiklem. 6. Řešení sporů Pro dokreslení celé situace je nezbytné se stručně zmínit o tom, jak se řeší ve WTO porušení pravidel, které země přijaly. Pro tento účel byl jako jeden z výsledků jednání Uruguayského kola zdokonalen institut zvaný Ujednání o postupech a řízení při řešení sporů, stručně také Ujednání o řešení sporů (Dispute Settlement Uderstanding 15 ). Tento institut sice existoval již v původní Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT), ale nebyl příliš efektivní, protože zprávy panelů byly přijímány metodou pozitivního konsensu, kterého z logiky věci nebylo možno dosáhnout. Vždycky se našel někdo třeba ten, kdo prohrál kdo s nálezem nesouhlasil. Neformální autorita systému však byla značná. Navíc pravidla umožňovala blokování sporů, takže se spory nekonečně protahovaly. Řešení sporů je založeno na přesných pravidlech, hlavně však jsou ve všech fázích vedení sporů stanoveny lhůty. V podstatě se jedná o to, že strany, které jsou ve sporu, mohou nejdříve žádat o konzultace, a pokud se nepodaří najít řešení, nastupuje ustavení tzv. panelu odborníků, který daný spor posoudí a vydá zprávu. Konečná zpráva je schválena Orgánem pro řešení sporů (Dispute Settlement Body 16 ), v němž jsou zastoupeni všichni členové. Vydaný nález musí země, která porušila pravidla akceptovat, i když se ještě může předtím odvolat, ovšem reakce na odvolání může trvat jen 60 dnů (max. 90 dnů), než začne rozsudek platit. 14 WTO - The Cotton Sub-Committee; 15 WTO - Understanding on rules and procedures governing the settlement of disputes; 16 WTO - Dispute settlement; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 7

8 Protiopatření, která zemi hrozí, pokud nerespektuje rozsudek Orgánu pro řešení sporů, mohou mít charakter zrušení výhod, kterými země disponuje, nebo povinností, které má vůči této zemi země žalující. Protiopatření by se měla odvíjet ve stejném sektoru, kde vznikl předmět sporu, ale mohou se vztahovat i na jiné sektory. Orgán pro řešení sporů monitoruje plnění nálezu a vyhodnocuje, zda došlo k nápravě ve smyslu nálezu. 7. Mírová doložka Dohoda o zemědělství WTO obsahuje článek 13, nazývaný Mírová doložka (Peace Clause). Stanoví, že proti členské zemi WTO, která používá své domácí podpory a vývozní subvence v souladu se stanovenými pravidly, nesmí být použita protiopatření, která jinak WTO povolují. Přestože její platnost skončila , nadále se dodržuje. 17 Zdroje: Další informace: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Zemědělství ve WTO; Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 8

9 Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 9

10 Asociace pro mezinárodní otázky využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Copyright (2003) The Associated Press (AP)-všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Zpracoval: Kateřina Pljaskovová Redakční úprava: Lucie Bednárová, Jan Walter, Daniela Zrucká Grafická úprava a tech. spolupráce: David Petrbok Vydala Asociace pro mezinárodní otázky pro potřeby XIV. ročníku Pražského modelu OSN. AMO 2008 Pražský model OSN Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, Praha 1 Tel./fax: , IČ: »www.amo.czwww.studentsummit.cz«Pražský model OSN XIV. ročník (2008/2009) 10

Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství

Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) SUBVENCE V ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství je: Jedno ze základních odvětví materiální výroby; obor zabývající se

Více

Světová obchodní organizace - WTO

Světová obchodní organizace - WTO Světová obchodní organizace - WTO Základní informace o WTO z pohledu zemědělství. 1. Světová obchodní organizace (World Trade Organisation - WTO) je jedinou globální mezinárodní organizací, která se zabývá

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství EXPORTNÍ PODPORY V ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Exportní podpory neboli vývozní subvence jsou prostředky, kterých využívají státy, aby

Více

Domácí a exportní podpory v zemědělství WTO. Domácí a exportní podpory v zemědělství PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT/XVIII/OSN/WTO/I I.

Domácí a exportní podpory v zemědělství WTO. Domácí a exportní podpory v zemědělství PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT/XVIII/OSN/WTO/I I. WTO Domácí a exportní podpory v zemědělství 1. Úvod Zemědělství je součástí mezinárodního obchodu již po staletí. S jeho rozvojem však začaly vlády v nutnosti zajistit potravu pro vlastní obyvatelstvo

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu

Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu Srpen 2004 ISBN: 80-7084-361-6 Světová obchodní organizace (WTO) Schválený

Více

WTO. Cla v zemědělství

WTO. Cla v zemědělství WTO Cla v zemědělství 1. Úvod Zemědělství patří bezesporu mezi nejdůleţitější části hospodářské činnosti. Mezinárodního významu nabývalo po staletí aţ do nynějších dnů, kdy na jeho fungování závisí miliony

Více

Světová obchodní organizace (WTO) NAMA Nezemědělské produkty

Světová obchodní organizace (WTO) NAMA Nezemědělské produkty Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) NAMA Nezemědělské produkty NAMA NEZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY 1. Nezemědělské produkty Mezi produkty označované ve Světové obchodní organizaci (WTO) jako nezemědělské

Více

Světová obchodní organizace Dispute Settlement Body spor o bavlnu

Světová obchodní organizace Dispute Settlement Body spor o bavlnu Výbor - Téma Světová obchodní organizace Dispute Settlement Body spor o bavlnu Dispute Settlement Body spor o bavlnu Pro informace o základech procesu DSB viz background DSB - Dispute Settlement Body v

Více

Mnohostranný obchodní systém MEO. Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO

Mnohostranný obchodní systém MEO. Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO Mnohostranný obchodní systém Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO 1 Mnohostranný obchodní systém Soubor pravidel pro uplatňování nástrojů obchodní

Více

Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky

Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky Výbor - Téma Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) NAMA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY 1. Klasifikace V posledních letech tvořily nezemědělské produkty téměř 90 % světového

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO

Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Přístup Ruska do WTO 1. Jak se stát členem WTO? PŘÍSTUP RUSKA DO WTO Proces přijímání nového člena do Světové obchodní organizace (WTO) se do značné míry

Více

Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP

Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP Společná obchodní politika EU Michal Částek Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP jednotná

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-16

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-16 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 15. 11. 2010 2010/2110(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-16 Patrizia Toia (PE450.764v01-00) Zemědělství v EU a mezinárodní obchod (2010/2110(INI)) AM\838713.doc PE452.695v01-00

Více

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY Asociační dohoda mezi EU a Střední Amerikou Podepsána 29. června 2012 v Hondurasu 3 pilíře: Obchod (snížení cel, odstranění netarifních překážek,

Více

Mezinárodní organizace - výběr MEO IFC (+FIAS) Obchodní politika

Mezinárodní organizace - výběr MEO IFC (+FIAS) Obchodní politika Mezinárodní organizace - výběr OECD WCO UNCTAD ITC UNECE UNCITRAL UNIDROIT BIS UNEP WIPO ICC IMF IBRD IDA IFC (+FIAS) MIGA ICSID UNDP UNIDO WTPF ECC ITU 1 Kdy založena, za jakým účelem, kým a kdo jsou

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2014 COM(2014) 223 final 2014/0125 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Generální rady Světové obchodní organizace k přistoupení

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.10.2013 COM(2013) 720 final 2013/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Konference ministrů Světové obchodní organizace k přistoupení

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.8.2012 COM(2012) 449 final 2012/0217 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie CS CS

Více

Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016

Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016 Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016 2 DCFTA EU - UKRAJINA Jednání s Ukrajinou byla zahájena v březnu 2007, ukončena dne 30. 3. 2012 po 21 kolech Březen 2014

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Základní informace o WTO

Světová obchodní organizace (WTO) Základní informace o WTO Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Základní informace o WTO SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WORLD TRADE ORGANIZATION - WTO) Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO 1 ) je mezinárodní

Více

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Druhy nástrojů obchodní politiky Nástroje obchodní politiky Omezení obchodu Rozšíření obchodu Cena Množství Cena Množství Dovozní clo Vývozní clo Dovozní kvóta Dobrovolná

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Aktivity Světové obchodní organizace v mezinárodním obchodě World Trade Organization's activities in international trade Lucie Žecová

Více

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3 1 M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í P O L I T I K A V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I V E R Z I T A V O P A V Ě O K R E S N Í H O

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace obchodu službami energetický sektor

Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace obchodu službami energetický sektor Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace obchodu službami energetický sektor LIBERALIZACE OBCHODU SLUŽBAMI ENERGETICKÝ SEKTOR 1. Obecný úvod do problematiky služeb Mezinárodní obchod

Více

Světová obchodní organizace Základní informace o WTO

Světová obchodní organizace Základní informace o WTO Výbor - Téma Světová obchodní organizace Základní informace o WTO SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE Světová obchodní organizace (World Trade Organization WTO 1 ) je mezinárodní institucí globálního rozsahu sídlící

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Nástup neoliberalismu Strukturalismus ovlivňoval

Více

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

V l á d n í n á v r h,

V l á d n í n á v r h, V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Eva Zakševická, Petra Holovková 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavní překážky obchodu s chemikáliemi V návaznosti na závěry HLG proběhla na podzim

Více

7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY

7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Argumenty pro volný obchod Argumenty proti volnému obchodu Politický model obchodní politiky Mezinárodní vyjednávání a WTO 2 Volný obchod úvod úplně volný obchod

Více

Shrnutí výsledků národní dopadové studie

Shrnutí výsledků národní dopadové studie Shrnutí výsledků národní dopadové studie Dopady na ekonomiku jako celek (CGE model) Čtyři scénáře Okamžitě po vstupu CETA v platnost Sedm let po vstupu CETA v platnost Pouze snížení cel Snížení cel a redukce

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.5.2013 COM(2013) 309 final 2013/0161 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji Evropské unie v Radě pro TRIPS Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení přechodného

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 31. 5. 2011 2010/0243(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2005 4. volební období 240. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 35. schůze konané dne 10. listopadu 2005 k Návrhu nařízení Rady o společné organizaci

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.11.2016 COM(2016) 712 final 2016/0349 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) CS CS 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU DŮVODOVÁ

Více

WTO. Základní informace o WTO P R A Ž S K Ý S T U D E N T S K Ý S U M M I T / X V I I I / O S N / W T O / I.

WTO. Základní informace o WTO P R A Ž S K Ý S T U D E N T S K Ý S U M M I T / X V I I I / O S N / W T O / I. WTO Základní informace o WTO Základní informace o WTO 1. Úvod Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) je mezinárodní institucí globálního rozsahu sídlící ve švýcarské Ženevě, která

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o ukončení platnosti Dohody

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 18. března

Více

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR Charakteristika etap mezinárodního Faktory: obchodu po roku 1945 Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s

Více

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II

9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (20.05) (OR. en) 9251/08 PROBA 18 DEVGEN 65 AGRI 126 WTO 87 COAFR 141 RELEX 298 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro komodity Datum: 14. května

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI

Více

Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec. VŠFS seminář 2015

Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec. VŠFS seminář 2015 Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec VŠFS seminář 2015 CCP - obsah 1. Společná obchodní politika EU 2. Podmínky obchodování s třetími zeměmi (mimo EU) 3. Podmínky obchodování s členskými státy

Více

Společná obchodní politika EU

Společná obchodní politika EU 1 Zásady společné obchodní politiky Stanoveno čl. 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Jednotné zásady pro všech 28 zemí pro: Úpravy celních sazeb Uzavírání obchodních dohod Sjednocování liberalizačních

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 229/1998 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce,

Více

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha WTO a zemědělství 1 Pracovní příručka Praha 2006 1 Aktualizovaný výtah z příručky Leitfaden WTO und Landwirtschaft zpracované Spolkovým ministerstvem zemědělství,

Více

3. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY

3. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 3. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Volný obchod úvod úplně volný obchod pár zemí (Hongkong) není dokonalý, ale lepší než jiné politiky vyhnou se ztrátám efektivity spojené s protekcionismem a získají

Více

WTO. Prověrka obchodní politiky

WTO. Prověrka obchodní politiky WTO Prověrka obchodní politiky Byť tomu název nenapovídá, Mechanismus prověrky obchodní politiky (TPRM - Trade Policy Review Mechanism; MEPC Mécanisme d examen des politiques commerciales) je jedním ze

Více

Otázka: Zahraniční obchod a Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Peggy de La

Otázka: Zahraniční obchod a Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Peggy de La Otázka: Zahraniční obchod a Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Peggy de La - zahraniční obchod je důležitý z toho důvodu, že rozšiřuje možnosti národní spotřeby - dovoluje dané zemi spotřebovat

Více

PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY

PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY Společná organizace trhů zahrnuje tržní opatření stanovená v rámci SZP. V roce 2007 bylo pomocí po sobě

Více

1. Úmluva CITES, její cíle a implementace

1. Úmluva CITES, její cíle a implementace 1. Úmluva CITES, její cíle a implementace Proč chráníme plané rostliny? Neomezený mezinárodní obchod s planými rostlinami ohrožuje přežití jejich původních populací Mnohé druhy rostlin jsou vysoce žádané

Více

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování P6_TA(2006)0420 Odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Evropský parlament, - s ohledem

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti

Více

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Formy

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro mezinárodní obchod NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro mezinárodní obchod NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro mezinárodní obchod 20.3.2015 2013/0433(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro mezinárodní obchod pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

Úmluva týkající se každoroční placené dovolené (revidovaná), 1970 1) Generální konference Mezinárodní organizace práce,

Úmluva týkající se každoroční placené dovolené (revidovaná), 1970 1) Generální konference Mezinárodní organizace práce, Za správnost : JUDr. Miroslav Fuchs... 2192 2508 Ministerstvo práce a sociálních věcí Úmluva 132 Úmluva týkající se každoroční placené dovolené (revidovaná), 1970 1) Generální konference Mezinárodní organizace

Více

Lenka Fojtíková. Historie a současnost ( ) OHBECK

Lenka Fojtíková. Historie a současnost ( ) OHBECK Lenka Fojtíková Historie a současnost (1945-2008) OHBECK Předmluva Seznam použitých zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam boxů V VII XV XVII XIX 1. Teoretická východiska a nástroje zahraničně obchodní

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Z á k l a d n í i n f o r m a c e o W T O. WTO Základní informace o WTO

Z á k l a d n í i n f o r m a c e o W T O. WTO Základní informace o WTO WTO Základní informace o WTO PRA Ž S K Ý S T U D E N T S K Ý S U M M I T / X X / O S N / W T O / 0 1 Autor: Markéta Ptáková, Matúš Škorík Imprimatur: Vojtěch Bahenský, Petra Macků Jazyková úprava: Jakub

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

5. Společná zemědělská politika (CAP)

5. Společná zemědělská politika (CAP) 5. Společná zemědělská politika (CAP) Zemědělská politika - obecně podpora domácího zemědělství všude na světě chudé státy většinou kvóty a cla na dovoz bohaté státy většinou garance vysokých stabilních

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

Předkládací zpráva. pro Parlament České republiky

Předkládací zpráva. pro Parlament České republiky Předkládací zpráva pro Parlament České republiky k Dohodě o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé Dohody o hospodářském

Více

NETWORKING JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA

NETWORKING JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA NETWORKING JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA NA EXPORTNÍCH TRZÍCH Změna struktury obchodních bariér Opouštění tradičních modelů (cla, kvóty) důsledek závazků WTO, regionálních a bilaterálních dohod Nástup skrytých

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013

L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Evropská ekonomická integrace Institut ekonomických studií FSV UK Osnova přednášky Vznik Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy, CAP) Intervenční

Více

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Kontrola stavu reformy Společné zemědělsk lské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Vyhodnocení a úprava dnešní SZP (1/3) Současná situace

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Světová obchodní organizace (WTO) DSB Dispute settlement body

Světová obchodní organizace (WTO) DSB Dispute settlement body Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) DSB Dispute settlement body DSU DISPUTE SETTLEMENT 1. Úvod Schopnost řešit problémy a nesrovnalosti mezi svými členy je základním principem každé multilaterální

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.7.2016 COM(2016) 440 final 2016/0202 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu (2015), kterým se mění příloha dohody o obchodování s civilními letadly obsahující

Více

Volný obchod = provádění (mezinárodních) ekonomických transakcí bez omezení

Volný obchod = provádění (mezinárodních) ekonomických transakcí bez omezení IV. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY Volný obchod úvod Ve skutečnosti existuje na světě pouze pár zemí, které mají úplně volný obchod (např. Hongkong). Teoretické modely dokazují, že díky volnému obchodu

Více

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy, Praha, 2015 1 Vnitřní trh a Společná obchodní politika EU Obchodní vztahy mezi

Více

Vaše náměty. Počasí. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz. Přihlášení» Registrace» reklama.

Vaše náměty. Počasí. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz. Přihlášení» Registrace» reklama. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz Přihlášení» Registrace» reklama Vaše náměty 606 09 09 09 zpravy@nova.cz Hledat článek, osobnost Hledat článek, osobnost Hledat

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2013R1370 CS 30.06.2016 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013,

Více

Vaše náměty. Počasí. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz. Přihlášení» Registrace» reklama.

Vaše náměty. Počasí. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz. Přihlášení» Registrace» reklama. TN.cz Prásk.tv Nova.cz Novaplus.cz Voyo.cz FANDA.tv Krásná.cz Doma.cz Blog.cz Přihlášení» Registrace» reklama Vaše náměty 606 09 09 09 zpravy@nova.cz Hledat článek, osobnost Hledat článek, osobnost Hledat

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

REALIZACE PROJEKTU 7. RP

REALIZACE PROJEKTU 7. RP REALIZACE PROJEKTU 7. RP Realizace projektu je pokračováním přípravné fáze, o které pojednávaly předchozí díly seriálu o Managementu výzkumných projektů 7. rámcového programu. V jednotlivých článcích byly

Více

Statut Pracovní skupiny Vzdělávání

Statut Pracovní skupiny Vzdělávání Statut Pracovní skupiny Vzdělávání Karlovarského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení intervencí Evropských

Více

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE Bytové družstvo Ohradní 1344/51, se sídlem Praha 4, Ohradní 1344/51, PSČ 140 00, IČ: 266 90 934, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze

Více

Moderní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra

Moderní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra Moderní nástroje podpory exportu 1 Agendy MPO pro podporu exportu MPO jako policymaker - exportní pojištění a financování - podpora určená pro malé a střední firmy CzechTrade - české oficiální účasti -

Více