Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Informace Koroptev polní (Perdix perdix) (3)

Transkript

1 Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy ptáků ČR 2 silně ohrožené a ohrožené druhy Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: Upozornění Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely užity fotografie dostupné z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna. Informace (2) = silně ohrožený druh (3) = ohrožený druh Koroptev polní (Perdix perdix) (3) menší než slepice (29-32 cm) zavalité tělo s krátkými křídly i ocasem červenohnědé h (šedohnědé až rezavé) zbarvení s hnědými pruhy přes křídla, spodek šedý, rezavá maska samec hnědá podkovovitá skvrna na hrudi Křepelka polní (Coturnix coturnix) (2) malá (17-19 cm) peří s krycí barvou: spodek pískový hřbet hnědý s bělavými a rezavými skvrnami samec s tmavou skvrnou nad zobákem 1

2 Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) (2) velikost větší slepice (f 40-44, m cm) samec: převážně černé zbarvení s modrým leskem bílý pruh na křídlech lyrovitě stočená ocasní pera červené ozdoby (poušky) nad očima samice: jednotvárně hnědá s tmavším skvrněním, kratší ocas a menší než bažantice Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) (2) velikost malé slepice cm nenápadné zbarvení přední část výrazněji skvrnitá nad okem červený půlkruh černá skvrna pod zobákem Kopřivka obecná (Anas strepera) (3) Délka 51 cm, O málo menší než kachna divoká Samec nenápadně zbarven šedohnědý jemně kropenatý se sametově černou zadní části těla, velmi podobný samici kachny divoké samice hnědá na rozdíl od samice má kačer bílé zrcátko Samec má modrošedý zobák, samice a mláďata oranžově žlutý se šedočernými skvrnami. Nohy jsou oranžově žluté s tmavou plovací blánou. 2

3 Čírka obecná (Anas crecca) (3) nejmenší kachna (34-48 cm) samec ve svatebním šatu s kaštanově hnědou hlavou po stranách se zeleným pruhem přes oko, jasně žlutá skvrna pod ocasem, bílé břicho, zbytek těla černobíle kropenatý obě pohlaví: kovově zelené, vpředu bíle lemované zrcátko samice s ochranným nevýrazným hnědošedým zbarvením, bílé břicho Čírka modrá (Anas querquedula) (2) cm samec ve svatebním šatu: po stranách hnědě zbarvené hlavy výrazné nadoční bílé pruhy hřbet šedomodrý, přední a zadní část těla hnědošedě kropenatá, uprostřed těla bílý temně modrý zobák samice s ochranným nevýrazným hnědošedým zbarvením Lžičák pestrý (Anas clypeata) (2) střední kachna (47-53 cm) výrazný pohlavní dimorfismus: samec: svatební šat - kovově leskle zelená hlava, přední a zadní konec těla bílý, břicho hnědé, černá křídla, bílé břicho obě pohlaví: nápadně lžicovitě rozšířený zobák, zelené, vpředu bíle lemované zrcátko, před lemováním světle modrá pera samice: hnědošedé zbarvení, světlejší břicho krátké končetiny s plovací blánou 3

4 Kachny potápivé Poláci (Aythini) palec s kožovitým lemem nohy posunuty dozadu dobře se potápějí (potrava více živočišná) bez zrcátek Hohol severní (Bucephala clangula) (2) Zavalitá kachna, délka 46 cm. Má hranatou hlavu s krátkým černým zobákem a žlutýma očima, nohy jsou oranžově žluté. Samec ve svatebním šatě je leskle černobílý se zelenavým či fialovým leskem na hlavě, křídla jsou tmavá s bílými ručními letkami Na lících má velkou bílou oválnou skvrnu a peří na hlavě je protažené v chocholku.. Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) (2) cm dlouhá kachna, hmotnost 1 kg rozpětí křídel cm Svatební šat samce pestrý Výrazná je rezavě hnědá hlava, kraj prodloužených per v chocholce přechází do světlejší zlatožluté Hruď je černá a boky bílé na břiše je černý pruh Samičky jsou šedohnědé s tmavším vrškem hlavy, na zobáku jen načervenalá špička. Mimo sezónu se samec podobá samici, ale má výrazně červený zobák a nohou. V letu je vidět výrazná bílá páska lemující zadní část křídla. převážně na větších vodních plochách z části zarostlých rákosinami a s bohatou submersní vegetaci jsou potápivé, živí se převážně rostlinnou stravou nejčastěji řasami a ponořenou vegetací, drobnými živočichy méně Pravidelně u nás hnízdí pouze na jižní Moravě a v jižních Čechách zimují převážně v jižní Francii Řád: potápky (Podicipediformes) nohy posazeny extrémně vzadu lemovaná noha s nehty krátká úzká křídla krycí peří má větve daleko od sebe a paprsky spirálovité (vzhled kožíšku ) pouze částečná pneumatizace kostí 4

5 potápka rudokrká (Podiceps grisegena) (2) menší než roháč, cm, 0,6-1,0 kg Shora je černohnědá, spodek vždy bílý Přední část krku rudohnědá, tváře šedobílé, temeno hlavy vždy tmavé Nemá růžky, ale delší peří na temeni vytváří dojem hranaté hlavy V prostém šatě přední část krku světlá, na rozdíl od roháče nemá světlý nadoční proužek V ČR hnízdí nepravidelně, zřídka v rybničnatých oblastech, ale každoročně za tahu potápka malá (Tachybaptus ruficolis) (3) velikost kosa (25-29 cm), nejmenší z potápek tmavě hnědé zbarvení těla svatební šat: tváře a strany krku kaštanově hnědé a při kořeni zobáku výrazná žluto(zelená) skvrna malá hlava bez chocholky krátký tenký krk potápka černokrká (Podiceps nigricollis) (3) potápka roháč (Podiceps cristatus) (3) větší než potápka malá, velikost koroptve (28-33 cm) hlava, krk a svrchní část těla černá štětičky per v ušní oblasti a boky rezavé černý, špičatý, mírně vzhůru zvednutý zobák červená (rubínová) oční duhovka bílé břicho téměř velikost kachny (45-51 cm) rezavý, černě lemovaný límec na krku dorzální část hnědočerná břišní strana a bílá svatební šat: na hlavě obou pohlaví přítomny peříčkovité chvostky (růžky) prostý šat: absence veškerých ozdob na hlavě štíhlý a dlouhý krk dlouhý špičatý zobák 5

6 Řád: veslonozí (Pelecaniformes) veslovací noha, plovací blanou připojen i palec hrdelní vak mohutný rozeklaný zobák redukované nozdry kormorán velký (Phalacrococax carbo) (3) velikost husy (84-98 cm) černé zbarvené těla dlouhý krk protáhlý, široce rozevíratelný, laterálně zploštělý zobák zakončený č ostrým háčkem žlutá skvrna u kořene zobáku zasahující až k oku redukované nozdry anizodaktylníveslovací noha, plovací blanou připojen i palec končetiny posunuty kaudálně Řád: brodiví (Ciconiiformes) dlouhý zobák dlouhý krk dlouhé nohy nohy s nízko nasazeným dlouhým palcem bez blány (brodivé) 6

7 Čeleď: Volavkovití (Ardeidae) esovitě prohnutý krk (i let) klínovitý zobák se zoubky před špičkou vysoké anizodaktylní končetiny s volnými prsty s dlouhými drápy, dráp prostředního prstu na vnitřní straně s hřebínkem volavka bílá (Egretta alba) (2) velikost čápa ( cm, rozpětí: cm, g) sněhobílé zbarvení těla žlutý zobák s černou špičkou, v době hnízdění má zobák černý ý se žlutým kořenemř svatební šat: 50 cm dlouhý závoj okrasných jemných per od lopatek dolů přesahuje ocas U nás se objevuje ve stále větších počtech, úspěšné vyhnízdění bylo ale doposud doloženo pouze jednou - v roce 1949 na Velkém Tisém na Třeboňsku Volavka stříbřitá (Egretta garzetta) (2) poloviční v popelavé a bílé, tj cm, rozpětí: cm, g Celá čistě bílá zmavý zobák, černý, u kořene namodralý, ve svatebním šatě na hlavě 2 až 3 dlouhá ozdobná pera delší pera má i na zádech Zobák nohy černé se zelenožlutýmy prsty 7

8 kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) (2) velikost vrány (58-65 cm) špinavě bílé zbarvení černý hřbet a temeno hlavy na velké hlavě dlouhá bílá pera vytvářející ozdobu sahající až na záda silný zobák krátký krk - charakteristické přikrčené držení těla červená oční duhovka Čeleď: Čápovití (Ciconiidae): v letu natažený krk (plachtí) slabě vyvinutý palec někteří zakrnělé hlasové ústrojí bez hlasových svalů čáp bílý (Ciconia ciconia) (3) cm převážně bílé zbarvení těla černé letky dlouhý špičatý červený zobák vysoké červené (nažloutlé) končetiny černá skvrna okolo oka 8

9 čáp černý (Ciconia nigra) (2) menší než čáp bílý ( cm) téměř celý černý s bílým břichem dlouhý špičatý červený ý zobák vysoké červené končetiny červená skvrna kolem oka Řád: dravci (Falconiformes) hákovitý zobák s měkkým ozobím silné anizodaktylní nohy s ostrými dlouhými drápy (spáry, pařáty) čeleď: Krahujcovití (Accipitridae): zobák bez zejku široká křídla krahujec obecný (Accipiter nisus) (2) velikost holuba (f 35 41, m cm) hřbet břidlicově šedý spodina bělavá s příčně vlnkovanými rezavými (samci) nebo tmavě šedými proužky (samice) žlutá oční duhovka černý zobák se žlutým ozobím žluté pařáty široká křídla a dlouhý ocas 9

10 jestřáb lesní (Accipiter gentilis) (3) větší než krahujec (f 58-64, m cm) podobný krahujci hřbet hnědošedý spodina bělavá s podélnými nebo příčnými hnědými skvrnami žlutooranžová oční duhovka žluté pařáty s černými drápy černý zobák se žlutým ozobím zploštělá hlava včelojed lesní (Pernis apivorus) (2) velký pták nápadná pírka pod zobákem charakteristický ti ký postoj dopředu vysunutá tzv. holubí hlava 10

11 moták pochop (Circus aeruginosus) (3) velikost káněte (48 56 cm) štíhlý s dlouhými křídly a vysokými žlutými pařáty s černými drápy okolo očí soví závoj převládající barvou je hnědá ocas a plochy na křídlech šedé tmavě hnědá oční duhovka krémová kápě a pruh pod zobákem černý zobák se žlutým ozobím moták pilich (Circus cyaneus) (2) cm, rozpětí křídel 1-1,2 m samec světle šedý s černými špičkami i křídel, bílý kostřec samice tmavě hnědé, bílý kostřec žlutá oční duhovka moták lužní (Circus pygargus) (2) podobný pilichovi Samec je však svrchu tmavěji šedý delší štíhlejší křídla v křídle od druhého roku má podélnou tmavou pásku, černé celé ruční letky Samice je shora tmavohnědá, světlý kostřec je méně výrazný než u pilicha, spodek těla je bělavý, s podélným skvrněním 11

12 čeleď: sokolovití (Falconidae) zobák se zejkem dlouhá úzká křídla kořist napadají především v letu pohlavní dimorfismus ostříž lesní (Falco subbuteo) (2) podobný sokolovi ale malý, menší než poštolka (30-36 cm, rozpětí cm) dlouhá štíhlá křídla krátký úzký ocas oranžové kalhotky nápadná tmavá kresba hlavy hnízdí řídce na celém území do výšky zhruba 1000 m.n.m. hustěji jih a východ republiky, počet hnízdících párů je kolem 200 Dřemlík tundrový (Falco columbarius) (2) menší než poštolka cm, rozpětí: cm, g Samec má šedomodrý hřbet a černou pásku na konci ocasu Hrudní strana těla je světle hnědá s podélnými skvrnami Samice a mladí jedinci jsou na svrchní straně těla tmavě hnědí a mají příčně proužkovaný ocas Nohy jsou žluté celkově podobný ostříži, má však světle šedé kalhotky U nás každoročně protahuje i přezimuje objevuje se i v hnízdní době, hnízdění nebylo doloženo, v Krkonoších možné 12

13 řád: krátkokřídlí (Gruiformes) velmi různorodý vzhled drobní až mohutní ptáci krátká křídla vysoko posazený či zakrnělý palec silné nebo dlouhé nohy velký zobák chřástal vodní (Rallus aquaticus) (2) dorzální strana hnědá, zdobená černými skvrnami ventrální strana pestřejší, hlava, krk a hruď šedomodré delší červený ý zobák červená oční duhovka dlouhé prsty laterálně stlačené tělo chřástal polní (Crex crex) (2) podobný chřástalu vodnímu kratší růžový zobák krycí zbarvení, různě hnědě kropenatý 13

14 chřástal kropenatý (Porzana porzana) (2) oproti vodnímu má zespodu bíle tečkovanou hruď a břicho řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes) dlouhá křídla dlouhé přední prsty někdy s částečnou nebo úplnou plovací blánou palec zkrácen nebo schází Bahňáci často dlouhý, štíhlý zobák sluka lesní (Scolopax rusticola) (3) cm zavalité tělo s krátkými končetinami celá rezavě hnědá, pokrytá černými a světlými proužky a skvrnami velké oči posunuty nápadně dozadu dlouhý zobák 14

15 bekasina otavní (Galinago gallinago) (2) velikost kosa podobná sluce oči posazeny dopředu světlejší zbarvení (břišní strana bělavá) ocasní pera na konci rezavá končetiny šedozelené bekasina větší (Gallinago media) (3) o něco větší než kos černý cm, rozpětí: cm, g Zbarvení je černohnědé oproti bekasině otavní je o něco větší a v letu těžkopádnější - létá přímo bez náhlých změn směru letu liší se i zřetelným bílým lemem ocasu a světlými křídelními proužky 15

16 vodouš kropenatý (Tringa ochropus) (2) velikosti špačka, cm, rozpětí: cm, g nohy šedé, zobák černý, zhruba stejně dlouhý jako hlava Obě pohlaví zbarvena stejně - čelo a vrch hlavy tmavě hnědé, týl a krk hnědé se světlým skvrněním Horní část zad tmavohnědé, bělavé skvrnky na okrajích per. Bílé svrchní krovky ocasní, brada a hrdlo Tváře a prsa bílé, s hustým hnědým žíháním. Ocas bílý se 3-4 černohnědými příčnými proužky U nás hnízdí kolem 30 párů, pravidelně protahuje pisík obecný (Actitis hypoleucos) (2) malý 20 cm, rozpětí: cm g krátké nohy šedé až šedozelené, Zobák je tmavohnědý až černý, u kořene spodní čelisti světlejší, stejně dlouhý jako hlava Vrchní strana letky a hřbet je tmavohnědá se slabým leskem Bělavý nadoční č proužek, od kořene ř zobáku se přes oko táhne tmavohnědý pruh Hrdlo a břicho bílé, bez skvrn. V letu nápadná bílá páska v křídle. proužek přes oko hnízdí jednotlivě u řek a potoků s kamenitými a písčitými břehy, kde se tvoří náplavy a ostrůvky V ČR místy běžně hnízdící druh od nížin do cca 750 m. n m. na Moravě běžnější než v Čechách Rackové kratší vřetenovitý, často háčkovitě zahnutý zobák mezi prsty plovací blána racek černohlavý (Larus melanocephalus) (2) cm,rozpětí: cm, g Podobný racku chechtavému, ale větší má širší křídla a mohutnější zobák dospělí ptáci jsou odlišitelní podle zářivě bílých špiček křídel Hlava je černá nikoli hnědá, navíc řerná zasahuje vzadu více do týlu, jasně jsou viditelné bílé skvrny nad a pod okem u nás hnízdilo párů 16

17 rybák obecný (Sterna hirundo) (2) cm, rozpětí křídel 80 cm, g celobílé zbarvení peří dorzální strana šedavá na hlavě černá čepička konce křídel černé špičatý červený zobák s černou špičkou končetiny tmavě červené hluboce vykrojený ocas V ČR pravidelně hnízdící druh(jižní Čechy, jižní Morava a Ostravsko) hnízdilo párů řád: měkkozobí (Columbiformes) tenký, při kořeni měkký, mírně zduřelý zobák holub doupňák (Columba oenas) (2) štíhlý, menší než hřivnáč, velký jako holub domácí, cm, rozpětí: cm, g na rozdíl od hřivnáče nemá bílý kostřec, pásek okolo krku ani křídelní pásku Na křídlech má 1-2 nejasné černé pásky, ocas je šedý s nejasnou černou koncovou páskou strany krku jsou zářivě zelené hrdlo je nahnědlé až vínově červené Hnízdí na celém území od nížin až do hor, zvláště v bučinách 17

18 řád: sovy (Strigiformes) krátký krk charakteristický vzpřímený postoj zobák hákovitý načechrané, velmi jemné peří kolem očí závoj uchvacovací nohy s vratiprstem sova pálená (Tyto alba) (2) cm, rozpětí: cm, g pravidelně srdcovitý bílý závoj ventrální strana těla krémová, posetá tmavými skvrnkami hřbet šedohnědě pálený, postříkaný jemnými perleťovými kapičkami Původně ě hnízdila ve skalách a stromových dutinách, později synantropně na půdách hospodářských budov ve většině Evropy i u nás početní stavy snižují V ČR se vyskytuje nehojně na většině území v nižších polohách, v horách vzácně vyskytuje do výšek cca 800 m.n.m., u nás hnízdí jen párů výr velký (Bubo bubo) (3) naše největší sova, cm, rozpětí: cm, g veliké, oranžové ohnivé oči na hlavě péřové chvostky (ouška) dodávající vzhled růžků peří má žlutavý základ, hnědě skvrnité na hřbetě tmavší, na břiše světlejší Ke hnízdění vyhledává skály, kamenité stráně nebo zříceniny budov Vyskytuje se skoro na celém území státu 18

19 kalous pustovka (Asio flammeus) (2) větší než holub cm, rozpětí: cm, g zbarvení je hnědé, tmavé se světlejšími skvrnami Ušní pera jsou krátší a oční duhovka světlejší (sýrově žlutá), než u kalouse ušatého (který ji má oranžovou) okolo očí tmavý je často aktivní i ve dne, zejména v období toku a hnízdění, kdy krouží na obloze hnízdí v otevřené krajině s močály V Evropě počty mírně klesají Hnízdění v ČR je velmi vzácné hlavně v rovinách a pahorkatinách, s pustovkami se u nás lze nejčastěji setkat v době jejich tahu a zimování sýček obecný (Athene noctua) (2) cm, g široká plochá hlava žlutá oční duhovka, oči daleko od sebe závoj nízký a bělošedý hnědý (šedý) hřbet posetý bílými skvrnami bělavá spodní strana podélně hnědě skvrnitá obývá převážně otevřenou zemědělskou krajinu, v současnosti téměř výhradně okolí lidských sídel VEvropě i ČR stavy klesají, u nás párů 19

20 kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) (2) cm, rozpětí cm. dorzálně tmavohnědý, bělavě skvrnitý ventrálně šedobílý s hnědými skvrnami závoj nevýrazný žlutá oční duhovka hnědobíle pruhovaný ocas řídce hnízdí v hlubokých jehličnatých horských lesích obyvatel tajgy severní Evropy rozšíření v ČR je ostrůvkovité, ale stavy se zvyšují sýc rousný (Aegolius funereus) (2) menší sova cm, rozpětí: cm, g (sameček poloviční než samička) tmavohnědý vrch těla se světlými skvrnkami zejména na vrchu hlavy a za šíjí Při kořeni ř ikřídla má světlý pruh Spodina těla je bílá s hustými tmavohnědými skvrnami Závoj je bílý, tmavě lemovaný černé pole kolem očí (před a za) oči blízko u sebe, tvoří se zobákem rovnostranný trojúhelník od sýčka se liší hustě opeřenýma nohama U nás původně horské jehličnaté lesy, šíří i do nižších poloh řád: srostloprstí (Coraciformes) pestře zbarvení ptáci prodloužený nebo zvětšený zobák částečný srůst prstů při bázi - noha syndaktylní ledňáček říční (Alcedo atthis) (2) o něco menší než vrabec domácí cm, g k poměru těla velká hlava dlouhý, rovný zobák svrch těla zářivě zelenomodrý hlava zelenomodrá s rezavým pruhem od zobáku k hrdlu bílý pruh hruď a celá spodní strana zářivě rezavá nehojně obývá čisté řeky, potoky a jezera s vodorovnými pobřežními stěnami, hnízdí v norách u nás hnízdí ne hojně pravidelně od nížin do výšek kolem 600 m.n.m. potulný ne tažný pták (tuhá zima populace značně redukuje) 20

21 dudek chocholatý (Upupa epops) (2) větší než kos cm, rozpětí: cm, g pestrý červenavě hnědé odstíny na většině těla (krk, hruď, světlejší hlava) na hlavě přítomna vysoká chocholka křídla a ocas jsou černobíle pruhovaná dlouhý, tenký, zahnutý zobák a vztyčitelnou temenní chocholku v motýlí třepotavý let, velmi pestrý tažný pták, zimoviště v Africe Hnízdí vzácně v otevřené krajině s porosty vrb a na lukách na jižní Moravě, v Polabí aj. vlha pestrá (Merops apiaster) (2) cm, rozpětí: cm, g velmi pestré zbarvení: skořicově hnědý hřbet žlutě a černě orámované hrdlo na hlavě černá škraboška ( Zoro mstitel ) modrá ventrální strana těla a částečně ocas zelené konce křídel dvě prostřední ocasní pera delší než ostatní dlouhý, mírně kzemi zahnutý zobák Vyhledává otevřenou krajinu nižších poloh s roztroušenými stromy, Hnízdí v koloniích - obvykle párů, nory v hlinitých stěnách zimuje v Africe jižně od rovníku u nás hnízdí na jižní a jihovýchodní Moravě asi 100 párů 21

22 řád: lelkové (Caprimulgiformes) noční hmyzožraví ptáci dlouhá křídla a ocas krátký široce rozevíratelný zobák velmi krátké nohy s krátkými prsty jemné peří - tichý tc let lelek lesní (Caprimulgus europaeus) (2) velikost kosa cm, rozpětí: cm, g. dokonalé mimikry stromové kůry: hnědorezavě a černě skvrnité peří 2 bílé skvrny na konci ocasních per a v křídlech velké oči a hlava vibrisy kolem velmi krátkého zobáku na větev nikdy neusedá příčně, ale podélně hnízdí na zemi v suchých jehličnatých lesích zimuje v Africe jižně od rovníku Počty neustále klesají řád: šplhavci (Piciformes) silný přímý zobák tvrdé peří na úzkých pernicích šplhavá noha 2 a 3. prst bývá otočený dopředu (a bývají při bázi spojené), 4. prst bývá trvale otočený dozadu (noha zygodaktylní) y 22

23 strakapoud bělohřbetý - Dendrocopos leucotos (2) cm, g podobný s. velkému ale celé temeno za bělavým čelem je červené dolní hřbet a kostřec jsou bílé, bílý pruh po stranách hlavy a krku není rozdělen příčnými černými páskami na lopatkách nemá velkou bílou skvrnu, ale bíle skvrněné svrchní krovky křídelní vytvářejí tář příčné ébílé pásky Spodina těla je tmavě podélně čárkovaná, červená barva dolní části břicha přechází pozvolna do žlutavě bílé barvy prsou Samice je zbarvena stejně, pouze jí chybí červená barva na hlavě v Čechách jedinou hnízdní oblastí Šumava, mimo je výskyt ojedinělý Na Moravě hnízdí v Bílých Karpatech, Vizovických a Vsetínských vrších, Javorníkách a Beskydech - jinde jen ojediněle. u nás párů strakapoud jižní - Dendrocopos syriacus (2) těžko odlišitelný od velkého, menší cm rozpětí 40 cm, g. na rozdíl od s. velkého bílý pruh po stranách hlavy a krku nemá rozdělený příčným černým pruhem po bocích těla má nevýrazné podélné tmavé skvrny Samice nemá červenou pásku v týlu, jinak je zbarvena stejně V současnosti hnízdí především na jižní Moravě, do Čech zasahuje jen okrajově. u nás párů strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) (3) menší tělo i zobák, cm, g celé temeno za hnědavě bílým čelem je červené i v dospělosti černý pruh pod tváří a na stranách krku nezačíná u zobáku, ale až pod okem a nikde se nespojuje s černou barvou vrchu těla Boky jsou výrazně podélně tmavě skvrnité, spodní ocasní krovky růžové, tato barva přechází až vysoko na břiše pozvolna do žlutobílé. U samice je červená barva temene omezenější, na zadní straně přechází do špinavě oranžovožluté světlá hlava pouze s černou skvrnou tvar y v nižších nadmořských výškách, patří k nepříliš hojným druhům, směrem na východ se početnost zvyšuje velký pro srov. datlík tříprstý - Picoides tridactylus (2) menší než špaček cm, g podobný strakapoudu, ale je bez červeného zabarvení na tvářích má široké černé pruhy Záda jsou bílá s jednotlivými černými skvrnami, chybějí mu bílé ramenní proužky Po stranách těla je silně příčně proužkován Samec má citronově žluté temeno, samice má temeno šedé stálý pták hnízdí ve starých horských porostech pravidelně se vyskytuje na Šumavě, v Blanském lese, v Novohradských horách,na Moravě hnízdí v Moravskoslezských Beskydech, v Hostýnsko-Vsetínské hornatině a v Javorníkách 23

24 krutihlav obecný (Jynx torquilla) (2) o něco větší než vrabec cm, g zbarvení je směsice hnědé, šedé, černé a béžové barvy (dokonalé krycí zbarvení omšelé stromové kůry) tmavé oko zobák kratší, slabší, zašpičatělý hnízdí v otevřené krajině se skupinami stromů, sady, v dutinách, netesá u nás pravidelně, ne hojně, víc nížiny řád: svišťouni (Apodiformes) rorýs obecný (Apus apus) (3) 17-18,5 cm, rozpětí cm, g pamprodaktylní končetina (všechny prsty dopředu) krátké končetiny s krátkými prsty celočerné zbarvení čelo a hrdlo šedé nebo našedlé pod zobákem bílá skvrna neobyčejně dlouhá a srpovitě zahnutá křídla vidlicovitě vykrojený ocas zimuje v již. Africe U nás běžně rozšířený druh od nížin až nad hranici lesa 24

25 řád: pěvci (Passeriformes) skřivan lesní (Alauda arvensis) (2) Menší než skřivan polní. typická světlá a tmavé kresba na křídlech zadní okraj křídel u dospělých není světlý boky jsou světlé, bez kresby Ocas je krátký, vnější rýdovací pera jsou hnědá s bílými špičkami. Na hlavě jsou patrné tmavé líce a světlé nadoční proužky Peří v týle hlavy mívá vztyčené ve stříškovitou chocholku Zobák je slabý chocholouš obecný (Galerida cristata) (3) svého času nejhojnější synantropní pták vyskytující se s vrabcem-vymizel o něco větší než vrabec velmi nenápadné zbarvení podobný skřivanovi, větší, špičatější chocholka chocholouš obecný (Galerida cristata) 25

26 bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) (2) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) (3) výrazný bílý kostřec světlý podklad někdy fdo hněda tmavá páska přes oko hřbet šedý, ale letky černé hřbetní strana černá s kovovým leskem bříško bílé na čele a na krku přítomna rudohnědá skvrna na hrdle černomodrý pás dlouhý, vidlicovitě vykrojený ocas dlouhá úzká křídla břehule říční (Riparia riparia) (3) menší charakteristické břehové hnízdní kolonie celá hnědavá, i světlejší místa nahnědlé kratší ocasní pera i než jiřička brkoslav severní (Bombycilla garrulus) (3) 8-24 cm na hlavě přítomna ozdoba z per přesahující hlavu oranžovošedé zbarvení většiny těla černý pruh přes oko černá skvrna pod zobákem velmi pestré (kontrastní) zbarvení konců křídel a ocasu 26

27 konipas luční (Motacilla flava) (2) žluté bříško kresba na hlavě velmi proměnlivá (viz obrázek) nemá však černou skvrnu pod zobákem jako k. horský slavík obecný (Luscinia megarhynchos) (3) nenápadné zbarvení: hřbetní strana rezavohnědá prsa a bříško s okrově světlým nádechem 27

28 slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cvanecula) (2) cm, g typická modrá skvrna na prsou s bílým středem Obývá vlhká bažinatá místa, okolí rybníků, porosty rákosí hnízdí od nížin po zhruba 1000 m.n.m. V ČR tento druh začal hnízdit poměrně nedávno, především v jižních a jihozápadních Čechách, párů v letech slavík tmavý - Luscinia luscinia (2) cm. Hmotnost: g svrchu tmavší než slavík obecný na ocase je jen na okrajích a vrchních krovkách rezavohnědý, na prsou i na bocích na šedohnědavém podkladu tmavěji nevýrazně skvrněný, ostatní spodina mimo naokrovělých spodních ocasních krovek bělavý vzácný protahující druh v ČR hnízdí zřídka bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) (3) drozdovitý pták menší než vrabec cm, 13-22,5 g. hnědá hlava, širokým bílým proužkem nad okem světle rezavě hnědá spodní strana těla kořen a vnější strany ocasu jsou bílé na křídlech má samec bílou křídelní skvrnu Samice nemá křídelní skvrnu, celkově matověji zbarvená tažný pták, zimuje v Africe hnízdí na většině území 28

29 bramborníček černohlavý - Saxicola torquata (3) správně Saxicola rubicola drozdovitý pták menší než vrabec 11,5-13 cm, g samec má černou hlavu a hřbet, bílou ramenní skvrnu a rezavě hnědou hruď Samice má spodní stranu těla nahnědlou a na hlavě, hrdle a zádech je proužkovaná částečně tažný pták na zimu odlétá do jižní Evropy obývá především teplejší a sušší oblasti na větší části území, i když je známo i hnízdění z hřebenů hor kos horský (Turdus torquatus) (2) cm, g Samec má světlé okraje per a křídelní štítek, má i bílý hrdelní štít ve tvaru půlměsíce (jsou i populace skoro celé černé) Samice je tmavě hnědá se světle hnědým hrdelním štítem Obývá většinu našich pohoří od 800 m. n. m. po nejvyšší polohy drozd cvrčala Turdus iliacus (2) menší než kos cm, g. má bílý proužek přes oko, rezavě červené boky, rezavou spodní stranu křídel severský druh, naše území za jižním okrajem hnízdního areálu, hnízdí vzácně nepravidelně na většině území, s vyjímkou jižní Moravy cvrčilka slavíková - Locustella luscinioides (3) pěnicovitý pák menší než vrabec 13,5-15 cm, g jednobarevně načervenale hnědá se spodní stranou těla rezavě bílou se širokým, stupňovitě ň zakulaceným ocasem zimuje v Africe Vyskytuje se převážně v rybničnatých oblastech nižších poloh, většinou do 500 m.n.m U nás vzácnější párů rákosník velký - Acrocephalus arundinaceus (2) cm, g. Vrch hlavy, lopatky, hřbet a svrchní krovky ocasní olivově hnědošedé kostřec narezavělý Rýdovací pera tmavě proužkovaná Spodina těla šedobílá boky okolí řiti a spodní krovky k ocasní smetanové letky tmavší se světlými lemy vyhledává rozlehlejší porosty rákosu zimuje v Africe pod Saharou počty u nás klesají 29

30 pěnice vlašská - Sylvia nisoria (2) lejsek šedý (Muscicapa striata) (3) 15,5-17 cm, g Samec má vrch hlavy, tváře a příuší šedé, stejně tak i hřbet a kostřec. Rýdovací pera jsou šedá, krajní dvě s bílou koncovou páskou. Hrdlo, prsa a boky až po holeň na světle šedém podkladě tmavošedě příčně pruhované. Břicho šedobílé, svrchní krovky ocasní hnědošedé se světle šedými lemy. Letky hnědošedé, i ty můžou mít bělavé lemy. Samice je celkově matnější, má světlejší hlavu a jen nezřetelné vlnkování naše nejvzácnější pěnice mírně větší než vrabec 13,5-15 cm, 12-20,5 g nenápadný šedý pták Vrch těla je šedohnědý, spodek bělavý se slabými, tmavými, podélnými proužky na hrudi a temeni hlavy Lejsek šedý zpravidla vysedává na vyvýšených místech, často pocukává ocasem a křídly a vzlétá několik metrů do výšky a lapá hmyz zimuje v Africe V ČR hnízdí celkem rovnoměrně na celém území, i když hustota není příliš vysoká lejsek malý (Ficedula parva) (2) menší než vrabec cm, 8,5-13 g podobný července má ve svatebním šatě rezavě červené hrdlo a hruď, dvoubarevný černobílý ocas a šedohnědá záda. na rozdíl od červenky pocukává křídly a ocasem a vykonává krátké výlety do výše za potravou Samice, mláďata a samec v prostém šatě mají hruď bělavou V ČR je rozšířen ostrůvkovitě, je zřejmá souvislost s vhodným hnízdním prostředím, především bukovými, popř. i smíšenými lesy, místy se vyskytuje i v nížinách, většina hnízdišť leží od podhůří do výšek kolem 1000 m. žluva hajní (Oriolus oriolus) (2) zlatožlutě zbarvené peří černá barva křídel a ocasu 30

31 moudivláček lužní (Remiz pendulinus) (3) Světle šedá hlava s černým proužkem z čela přes oko do příuší, kde se rozšiřuje. Světle šedé jsou i šíje a krk, hřbet je kaštanově hnědý, stejně jako křídelní krovky, kostřec šedohnědý, letky a rýdovací pera černohnědá. Brada, hrdlo a vole bílé, ostatní spodina těla okrově bělavá, na prsou až narudlá a po stranách jemně rudohnědě skvrněná. ťuhýk obecný (Lanius collurio) (3) zajímavě upravený zobák: silný, na špičce zahnutý, na horní čelisti výrazný vroubek (zejk) šedé zbarvení většiny těla spodek světlejší (až bílý) křídla rudohnědé přes oko černý pruh konce křídel a ocasních per černé ťuhýk šedý (Lanius excubitor) (3) podstatně větší než obecný (loví i hlodavce a jiné, které nabodává na trny) celý šedý bez hnědého zbarvení tmavý pruh přes oko 31

32 ťuhýk menší - Lanius minor (2) cm, g. Samec má čelo a pásky po stranách hlavy černé, zbytek vrchu hlavy a těla šedý. Vnější 2 páry rýdovacích per převážně bílé, další 2 černé s bílými špicemi a zbývající černé Spodina těla je bílá, prsa a břicho s vínově červeným nádechem Letky černé s bílým páskem na ručních, a bílými špicemi na loketních letkách. samice má čelo tmavě šedé nebo černé s několika světlejšími pery, pásek na čele je užší než u samců. od šedého se odlišuje se menší velikostí, má černé čelo (ť. šedý má užší pásku od zobáku přes oko), má narůžovělá prsa a poněkud kratší ocas, zrcátko na křídle je vždy jednoduché u nás druh dřív běžný, dnes zcela vymizelý ťuhýk rudohlavý - Lanius senator (2) 16-18cm váha 40g rudohnědé temeno a šíje ostře kontrastují s černým pláštíkem a pruhem, táhnoucím se přes čelo a oči křídla svrchu černá, s menší bílou skvrnou u bází ručních letek, a velkou bílou skvrnou na lopatkách Ocas černý, bíle lemovaný Spodina těla a kostřec jsou bílé Samice je matnější požírá hmyz i drobné ptáky teplomilný pták, hnízdí na osluněných místech v současnosti u nás s největší pravděpodobností nehnízdí, ojedinělá pozorování ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) (3) kropenatý pták velký silný zobák větší než špaček 32

33 kavka obecná (Corvus monedula) (2) jeden z nejmenších krkavcovitých ptáků jednoduché šedočerné zbarvení: hlava, hrdlo a zátýlí šedavé ostatní peří šedočerné temeno hlavy modročerné s kovovým leskem modrá oční duhovka krkavec velký (Corvus corax) (3) největší z čeledi krkavcovitých peří skovově modrým nádechem vysoký a mohutný zobák dlouhá a široká křídla klínovitě utvářený ocas hýl rudý - Carpodacus erythrinus (3) velikost vrabce 13,5-15 cm, g ale je zavalitější kuželovitý zobák Samec hlavu, hruď i kostřec karmínově červené,křídla a ocas hnědé Samice a mladí olivově hnědí s hnědě proužkovanou hrudí a hnědými křídly se dvěma křídelními páskami tažný druh, zimuje v jižní Asii hnízdí spíše ve vyšších polohách, proniká i do nížin 33

34 linduška horská - Anthus spinoletta (2) jako vrabec 15,5-17 cm, g, ale štíhlejší s dosti vysokýma tmavýma nohama samec ve svatebním šatě má načervenalou hruď bez proužků, šedohnědá záda a bílý proužek přes oko v prostém šatě mají hruď podélně čárkovanou U nás pravidelně v malém počtu hnízdí ve vysokých horských polohách (nad 800 m.n.m.) v Krkonoších, v Jeseníkách, na Kralickém Sněžníku a v Moravských Beskydech (100 párů) linduška úhorní - Anthus campestris (2) velikost vrabce 15,5-18 cm, g konipasovitý pták, dlouhý ocas, vysoké nohy a světlý proužek přes oko na zemi pobíhá sem a tam jako konipas Od jiných lindušek se liší plavě hnědým, téměř neskvrnitým zabarvením a proto vypadá velmi světle zimoviště v Africe u nás velice vzácně hnízdící druh (30 párů), pravidelněji se vyskytuje pouze v Podkrušnohoří pěvuška podhorní - Prunella collaris (2) velikosti skřivana cm, 40 g, čeleď pěvuškovití (Prunellidae) Hlava popelavě šedá se světlejší žlutou skvrnou u kořene zobáku Brada a hrdlo jsou bělavé, poseté načernalými skvrnkami hřbetní strana šedohnědě kropenatá, spodní šedohnědá s hustými červenohnědými, h i podélnými skvrnami na bocích Tmavé pole přes křídlo tvořené velkými krovkami, křídelní krovky mají jemné bílé špičky, jako ocasní pera poměrně krátkého ocasu Samička o něco méně nápadné zbarvení typický pták vysokohorského pásma Hnízdí nad hranicí lesa od 1500 až do 3000 m.n.m jediným naším pravidelným hnízdištěm jsou Krkonoše (nejsevernější hnízdiště v Evropě) sýkořice vousatá - Panurus biarmicus (2) velikost vrabce 14-15,5 cm, g čeleď Paradoxornithidae, dřív do čeledi timáliovitých nápadně dlouhý stupňovitý ocas samec má hlavu modrošedou, bradu a hrdlo bílé a výrazný černý vous od uzdičky k voleti, vrch těla je narůžověle až rezavě okrový, spodina světlá s růžově okrovými boky a černými spodními ocasními krovkami samice má hlavu shora šedavookrovou, vrch těla rezavohnědý, hrdlo, prsa i břicho bílé, boky naokrovělé hnízdí v rákosinách Stálý nebo přelétavý druh, tuhé zimy decimují počty Na našem území vzácně hnízdící druh, početnost se zvyšuje běžnější v rybničnatých oblastech jako jižní Čechy. 34