Transkript

1 Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo životního prostředí Adresa Vršovická 65/ Kontaktní osoba Mgr. Martina Šobíšková Telefon Fax B. Odborný gestor výzkumné potřeby Název útvaru MŽP, sekce technické ochrany životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Adresa Vršovická 65/ Kontaktní osoba Ing. Alena Kacerovská Telefon Fax Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1. Název Kvantifikace potenciálu snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší v sídlech ČR pomocí dopravně-organizačních opatření ve vazbě na dosažení cílů ochrany ovzduší í Hlavní obor výzkumné potřeby: DI Vedlejší obor výzkumné potřeby: AP Další vedlejší obor výzkumné potřeby: DG 2. Stručný popis výzkumné potřeby, která se má řešit STRANA 1 (CELKEM 5)

2 Cílem výzkumné potřeby je stanovit, jakých konkrétních změn v emisní a imisní situaci je možné v typických sídlech ČR dosáhnout pomocí realizace soustavy opatření dopravně-organizačního typu, a to jak jednotlivě, tak zejména při definovaných kombinacích opatření. Sledovány budou zejména změny týkající se prioritních polutantů, definovaných v analytické části Střednědobé strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší (MŽP, 2015), tj. suspendované částice frakcí PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyren, a dále oxid dusičitý vzhledem k dominantnímu podílu dopravy na znečištění NO2. V rámci projektu budou vyhodnocovány efekty opatření směřující ke snížení objemů individuální automobilové dopravy ve městech, mezi něž patří např. opatření ke zvýšení atraktivity veřejné dopravy (integrace systémů HD, preference vozidel HD v dopravním proudu, zvyšování kvality HD apod.), selektivní zamezení vjezdu do části sídla, nízkoemisní zóny, zpoplatnění a omezování parkování, parkoviště P+R, podpora car-sharingu, cyklistické a pěší dopravy apod. V rámci projektu bude nejprve zajištěn sběr informací o realizaci uvedených opatření v ČR a v zahraničí, zejména v evropských městech, přičemž bude pozornost zaměřena na údaje o dosaženém efektu ke snížení objemů dopravy, snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Dále budou definována modelová sídla v ČR, zvolena budou města různé velikosti, na jejichž území dochází v současnosti k překračování imisních limitů. Následně budou pro hodnocená opatření definovány jejich hypotetické, avšak konkrétní aplikace v modelových městech. Aplikací opatření se zde rozumí konkrétní nastavení parametrů daného opatření nebo i více opatření v jejich vzájemné kombinaci (zejména u opatření s logickou vazbou - P+R a podpora MHD apod.). Pro tyto aplikace opatření bude provedeno komplexní modelování dopravního zatížení, vycházející z předpokladů změn v poptávce po individuální a hromadné dopravě na území města. Současně bude sledována i přijatelnost konkrétních aplikací daných opatření z hlediska dopadů na městskou mobilitu. V dalším kroku bude pro každý modelovaný stav proveden kompletní výpočet emisí znečišťujících látek a následně i imisní modelování, které vyjádří změny v kvalitě ovzduší z pohledu výše vyjmenovaných polutantů. Výstupy modelování pak budou kromě vlastní kvantifikace přínosů dopravně-organizačních opatření využity i pro návrh nejvhodnějších aplikací (ve výše uvedeném smyslu) pro sídla různého typu a velikosti. 3. Kategorie činnosti (aplikovaný výzkum, experimentální vývoj) Aplikovaný výzkum 4. Vazba na hlavní cíl programu BETA Výzkumná potřeba je zaměřena na potřeby ústředních orgánů státní správy (zejména MŽP), konkrétně na zdokonalení současných praxí a metodik a získání nových poznatků, dovedností a postupů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší inovativnosti, tj. ke zvýšení kvality, dovolující zvýšit udržitelnost a prosaditelnost, a též i ke zvýšení hospodárnosti této činnosti. Výzkumná potřeba je zaměřena na vytváření a inovace modelů a strategií pro aktuální politiku státu v oblasti ochrany ovzduší, výstupy realizace projektu budou využity i jako podpůrná metoda pro vyhodnocování účinnosti strategií v oblasti ochrany ovzduší a k získání zpětné vazby a podkladů pro budoucí směřování těchto strategií a pro zkvalitnění výkonu státní správy a efektivní alokaci veřejných prostředků. 5. Vazba na jeden ze specifických cílů programu BETA STRANA 2 (CELKEM 5)

3 Výzkumná potřeba má nejvýznamnější vazbu na cíl: vyhodnocování vlivu dopravy na jednotlivé složky životního prostředí vzhledem k legislativní odpovědnosti MŽP za kvalitu životního prostředí, ovzduší, zlepšování imisní situace a snižování emisí rizikových, mutagenních a karcinogenních látek. Výsledky projektu budou bezprostředně využity pro aktualizaci Programů zlepšování kvality ovzduší v roce 2018 a pro řízení výzev v rámci Operačního programu Životní prostředí tak, aby prostředky vynaložené na zlepšení kvality ovzduší byly přednostně poskytovány tam, kde budou mít největší přínos ke snižování imisní zátěže měst a obcí. 6. Cíl(e) Shromáždění informací o realizaci dopravně-organizačních opatření v ČR a v evropských městech, zejména informací o dosaženém efektu ke snížení objemů dopravy, snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší Prokázání potenciálu realizace dopravně-organizačních opatření pro dosažení cílů v oblasti emisí (snížení emisí z automobilové dopravy a zejména v oblasti kvality ovzduší (dosažení imisních limitů v sídlech, v nichž jsou limity překročeny) Prověření variant aplikací dopravně-organizačních opatření (jednotlivých nebo v kombinaci) z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší ale současně i na městskou mobilitu pro (velikostně i typově) charakteristická sídla v ČR Návrh nejvhodnějších aplikací dopravně-organizačních opatření (jednotlivých nebo v kombinaci) pro sídla různého typu a velikosti, s cílem maximalizace efektu ke kvalitě ovzduší při zachování podmínek městské mobility. 7. Potřebnost Znečištění ovzduší v České republice dlouhodobě překračuje limity stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele. Podle aktuálních dat (2012) je alespoň jeden imisní limit překračován na 27 % území ČR, v němž však žije 68 % obyvatel. Rozdíl mezi podílem zasaženého území a podílem obyvatelstva odráží skutečnost, že nejvíce jsou zasažena místa s vysokou hustotou osídlení, tedy města. Z analýz, provedených v rámci Střednědobé strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší (MŽP, 2015) jednoznačně vyplývá, že hlavními zdroji znečištění ovzduší v ČR jsou lokální vytápění a automobilová doprava. Dále bylo prokázáno, že opatření v sektoru vytápění mohou být dostačující k dosažení imisních limitů v malých obcích, ve městech je však nezbytné souběžně realizovat i opatření ke snížení znečištění z dopravy. Opatření v sektoru dopravy lze obecně rozdělit do dvou skupin dopravně-inženýrská (stavby, zejména obchvaty) a dopravně organizační, vedoucí k celkovému (avšak poměrně mírnému) snížení poptávky po individuální dopravě. Oba typy se z hlediska managementu ochrany ovzduší diametrálně liší. U dopravních staveb resp. obchvatů je obvykle efekt dobře predikovatelný; avšak vzhledem k jejich investiční a časové náročnosti lze s dosažením imisních limitů pouze pomocí obchvatů uvažovat (ve střednědobém horizontu) jen u velmi malého počtu sídel. Naproti tomu opatření dopravně-organizačního typu jsou relativně časově i finančně nenáročná a bylo by tedy možné je lépe využít k řízení kvality ovzduší. Jejich potenciál ke snížení imisní zátěže je však natolik STRANA 3 (CELKEM 5)

4 obtížně odhadnutelný, že to téměř znemožňuje jakékoliv zacílení vzhledem k požadovanému zlepšení, takže volba nástrojového mixu se stává spíše otázkou odborných odhadů a také preferencí konkrétního autora dané koncepce. Z popsané situace tedy vyplývá potřebnost daného řešení, které má za cíl odstranit uvedený stav a umožnit tak nasazování dopravně-organizačních opatření jako plnohodnotné součásti sestavy nástrojů ke zlepšení kvality ovzduší. Aktuálnost řešení pak plyne jednak z potřeby využití výsledků projektu ještě v programovém období do roku 2020, a dále pak ze záměru využití těchto výsledků již při příští aktualizaci Programů zlepšování kvality ovzduší v roce Významným specifikem dopravně-organizačních opatření je také skutečnost, že přispívají i k absolutnímu snížení objemů dopravních výkonů a tím i k celkovému poklesu produkovaných emisí znečišťujících látek. Jejich potenciál tedy spočívá nejen ve zlepšení kvality ovzduší ve městech, ale i v dosažení závazku snížení emisí do roku 2020, stanoveného pro ČR mezinárodními úmluvami, konkrétně revizí Göteborského protokolu (emisní stropy). I v tomto případě se projevuje skutečnost, že v současnosti nelze předpoklady snížení emisí touto formou kvantifikovat a tedy ani zahrnout do emisních projekcí. Předpokládá se proto využití výsledků projektu rovněž pro aktualizaci Národního programu snížení emisí. 8. Požadované výsledky a předpokládané výstupy Mezi předpokládané výstupy by měly patřit: výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy (H) podklady pro aktualizaci Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší zón a aglomerací (PZKO), zejména návrh aplikací dopravněorganizačních opatření pro sídla různého typu a velikosti s cílem maximalizace efektu ke kvalitě ovzduší při zachování podmínek městské mobility. 9. Způsob využití výsledků v praxi Úspěšné řešení projektu umožní optimalizovat proces přípravy dopravně-organizačních opatření a přesněji koncipovat programové dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a zejména zefektivnit opatření ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Výsledky projektu budou v praxi využity zejména pro: přesnější alokaci prostředků poskytovaných z evropských fondů (OP ŽP, IROP) v rámci jednotlivých výzev aktualizaci koncepčních dokumentů v oblasti ochrany ovzduší (NPSE, PZKO) a následně tedy i pro realizaci konkrétních opatření pro snížení emisí a dosažení imisních limitů v ČR. Konkrétně se počítá s využitím již v příštím termínu aktualizace v roce konkrétní navrhování vhodných aplikací dopravně-organizačních opatření na úrovni jednotlivých měst 10. Očekávaný přínos Aplikace výsledků projektu v praxi významným způsobem přispěje ke zvýšení efektivity prostředků vynaložených na realizaci dopravně-organizačních opatření a ke zlepšení kvality ovzduší a tedy i k ochraně zdraví obyvatel v ČR. STRANA 4 (CELKEM 5)

5 11. Uživatel výsledků, další uživatelé výsledků Hlavním uživatelem výsledků bude Ministerstvo životního prostředí. Dalšími uživateli výsledků budou orgány krajů a měst (KÚ, magistráty), které jsou do značné míry zodpovědné za realizaci uvedených opatření Předpokládaná doba řešení 13. Předpokládaná cena Kč 14. Vysvětlení předpokládané ceny Projekt předpokládá zejména rozsáhlé dopravně-emisně-imisní modelování situace ve vybraných městech. Vzhledem k počtu uvažovaných aplikací opatření (odhad cca 4-5) a požadavku na modelování situace ve městech různé velikosti (odhad cca 3-4) se ve výsledku jedná o cca samostatných (dopravních + emisních + imisních) modelových výpočtů. Cena za zpracování jednoho výpočtu se pochopitelně bude lišit podle velikosti města a náročnosti zadání, v průměru však lze dle zkušeností uvažovat s cenou cca 100 tis. Kč. Ve výsledku se tak již jen náklady na modelování pohybují na úrovni 1,5 2 mil. Kč. Projekt kromě toho zahrnuje též provedení poměrně rozsáhlých rešerší o realizaci opatření v ČR a v evropských městech a přirozeně též zpracování výstupů projektu. Výsledná cena 2 mil. Kč se tedy jeví prakticky jako limitní pro realizaci úkolu. 15. Kvalifikační předpoklady Uchazeč by měl mít zkušenosti s dopravním modelováním, výpočty emisí z dopravy, modelováním kvality ovzduší a zpracováním koncepcí či programů v oblasti ochrany ovzduší. Uchazeč by rovněž měl být držitelem licencí k příslušným modelovým nástrojům (dopravní model, emisní model, imisní model). 16. Doplňující informace Datum: Klepněte sem a zadejte datum. Kontaktní osoba předkladatele Odpovědná osoba předkladatele Podpis kontaktní osoby předkladatele Podpis odpovědné osoba předkladatele STRANA 5 (CELKEM 5)