9. Seznam příloh. Příloha č. 1 Žádost o umožnění výzkumného šetření v ÚPMD v rámci diplomové práce. Příloha č. 2 Dotazník MBI-GS

Transkript

1 9. Seznam příloh Příloha č. 1 Žádost o umožnění výzkumného šetření v ÚPMD v rámci diplomové práce Příloha č. 2 Dotazník MBI-GS Příloha č. 3 Projekt diplomové práce

2 Příloha č. 1 Ústav pro péči o matku a dítě Univerzita Karlova Podolské nábřeží 157 Fakulta humanitních studií Praha 4 Podolí U Kříže 8 K rukám hlavní sestry G. Kalouskové Praha 5 Jinonice Věc: Téma: ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V ÚPMD V RÁMCI DIPLOMOVÉ PRÁCE SYNDROM VYHOŘENÍ NA PORODNICKÉM PRACOVIŠTI Anotace: Diplomová práce pojednává o syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků a jeho vztahu s kulturou porodnického pracoviště v Praze. Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o syndromu vyhoření a organizační kultuře. Empirická část mapuje působení syndromu vyhoření na porodnickém pracovišti. K šetření jsou využity následující metody: kvalitativní výzkum (rozhovor) a standardizovaný MBI GS dotazník. Cílem diplomové práce je na základě výsledků výzkumného šetření navrhnout vhodná preventivní opatření na úrovni vedení organizace. Vážená paní Kalousková, Jsem studentkou druhého ročníku Fakulty humanitních studií UK, oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Ráda bych Vás tímto dopisem požádala o laskavé umožnění provést výzkumné šetření v rámci diplomové práce v Ústavu pro péči o matku a dítě. Tématem diplomové práce je Syndrom vyhoření na porodnickém pracovišti. Výzkumné šetření bude prováděno formou standardizovaných dotazníků MBI GS a formou rozhovorů. Obě části výzkumu bych ráda provedla u nelékařských zdravotnických pracovníků na porodnických odděleních (oddělení rizikového těhotenství, porodní sál, oddělení šestinedělí). Dotazník přikládám v příloze. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. V Praze dne S pozdravem Bc. Irena Fáberová, porodní sál Rabštejn nad Střelou Vyjádření hlavní sestry.. 2

3 Příloha č. 2 MBI-GS Použijte prosím níže uvedenou škálu a u každé položky zakroužkujte číslici, která vyjadřuje, zda a jak často máte takovéto pocity. Pokud jste takový pocit nikdy nezažil/a, zaškrtněte 0. Pokud jste příslušný pocit zažil/a, vyberte prosím nejvhodnější odpověď. 0 nikdy 1 sporadicky/ několikrát do roka či méně často 2 tu a tam/ jednou za měsíc či méně často 3 pravidelně/ několikrát do měsíce 4 často/ jednou do týdne 5 velmi často/ několikrát do týdne 6 denně 1. Jsem z práce emočně vyčerpaný/á Na konci pracovního dne se cítím úplně vyždímaný/á Cítím se unavený/á, když musím ráno vstávat a čelit dalšímu dni v práci Pracovat celý den je pro mě skutečně namáhavé Problémy, které v práci vyvstanou, umím efektivně řešit Co se týče práce, cítím se vyhořelý/á Zdá se mi, že jsem pro naši organizaci skutečným přínosem Od doby, co pracuji zde, mě má práce zajímá méně Má práce mě už tolik nebaví Mám dojem, že jsem ve své práci dobrý/á Mám vekou radost, když se mi v práci něco podaří Ve své práci jsem dosáhl mnoha věcí, které stojí za to Chci jen dělat svou práci a mít klid

4 14. Pochybuji, že má moje práce smysl Stal/a jsem se cyničtější ohledně toho, zda má práce něco přináší Jsem přesvědčený/á, že v práci efektivně dosahuji toho, aby se věci hýbaly

5 Příloha č. 3 Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií Obor: Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Projekt diplomové práce Předběžný název diplomové práce: Syndrom vyhoření na porodnickém pracovišti Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Marková Ročník: druhý, zimní semestr Akademický rok: 2010/2011 Vypracovala: Irena Fáberová 5

6 1. Úvod Syndrom vyhoření (burn-out syndrom) je stále přítomný jev mezi pracovníky pomáhajících profesí. Zvolila jsem toto téma své diplomové práce na základě dlouholeté praxe na gynekologicko-porodnickém pracovišti Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Ze své pracovní pozice řadové porodní asistentky na porodním sále pozoruji, že projevy syndromu vyhoření se v různé míře vyskytují u mých kolegyň, lékařů a dalšího zdravotnického personálu. 2. Cíl diplomové práce Dle autorů Maslachové a Leitera syndrom vyhoření člověka úzce souvisí s jeho pracovním prostředím, známým též pod pojmem kultura organizace. Vzhledem k zaměření studia (obor řízení) a na základě výše zmíněné myšlenky jsem se rozhodla ve své diplomové práci zmapovat vztah projevů syndromu vyhoření a kultury porodnického pracoviště. Výsledky dalších kroků šetření odhalí návrhy na vhodná opatření (na úrovni organizace) proti výskytu projevů syndromu burn-out u nelékařů porodnického pracoviště v Praze. Cílem je v budoucnu navržená opatření po schválení vrchní sestrou implementovat do praxe, zmírnit tak negativní vliv projevů syndromu vyhoření na pracovníky a zvýšit jejich spokojenost a kvalitu poskytované péče. (Vzhledem k časové dotaci a kompetencím bude případné zavádění preventivních opatření probíhat až po odevzdání diplomové práce.) 3. Syndrom vyhoření - teorie Syndrom vyhoření byl poprvé popsán v 70. letech americkým psychoanalytikem H. J. Freudenbergem. Existuje mnoho definic daného jevu. Havrdová uvádí, že burn-out syndrom je stav emočního, tělesného a duševního vyčerpání. Je doprovázený ztrátou zájmu o práci, nedůvěrou k druhým, depersonalizací klientů, ztrátou pečujícího postoje, cynismem vůči klientům a hlubokým pocitem vlastního selhání, nízké morálky a sebesnižování. (3) Vyhoření se objevuje především při práci s lidmi v tzv. pomáhajících profesích (např.: u lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, právníků, řádových sester a dalších (11) ). Výsledkem je snížená míra spokojenosti z práce, klesající výkonnost pracovníka a tím zhoršená kvalita poskytované péče. 6

7 Příznaky syndromu vyhoření popisuje Bartošíková ve třech oblastech: 1) emocionální vyčerpání (citové vysátí, necitlivost, bez empatie), 2) psychické vyčerpání (negativní postoje, pesimismus, cynismus), 3) tělesné vyčerpání (únava, nedostatek energie, svalové bolesti). (1) Dle Honzáka je burn-out syndrom projevem nadměrného stresu (stresorem je životní událost nebo vnitřní prožitek). (9) Někteří autoři (zde Snopková) mezi dalšími rizikovými faktory vzniku onemocnění uvádějí: 1) pracovní faktory (fyzické a chemické jednotky: zatížení organizmu, riziko infekce, nepravidelný životní rytmus; psychická zátěž: neustálá pozornost, vysoké pracovní tempo, zodpovědnost; pracovní prostředí: konflikt rolí, nízké ohodnocení, nepříznivá organizační kultura), 2) osobnostní a povahové rysy (rychlá rozhodnost časté chybování, nezávislost rychlé přetížení, zhoubná sebedůvěra, perfekcionismus, neschopnost relaxovat), 3) osobní faktory (nespokojený osobní život). (23) Výše zmíněné faktory se prolínají a lze je ovlivňovat a tím preventivně působit proti vzniku či zmírnění rozvoje syndromu vyhoření. Člověk postižený syndromem vyhoření prochází několika stadii. Snopková uvádí čtyři stadia onemocnění: 1) nadšení (pracující jedinec má velké ideály, vysoce se angažuje a tím dochází k přetěžování), 2) stagnace (přestávají se realizovat cíle, nadšení upadá), 3) frustrace (negativní postoj k pracovnímu procesu, projevují se spory v kolektivu, podrážděnost toto období je nejlepší k zamezení dalšího rozvoje), 4) apatie (ztráta zájmů, nadšení a elánu, převládá zklamání). (23) Jak jsem se již zmínila, proti syndromu vyhoření lze působit preventivně. Bartošíková dělí preventivní opatření na úrovni jednotlivce a na komplexní opatření na úrovni organizace. (1) Jako prevence na úrovni jednotlivce je v literatuře nejčastěji uváděna relaxace, dostatek 7

8 odpočinku, změna životního stylu. (1,12) Jako preventivní nástroje, které lze využít v rámci organizace, autoři uvádějí např.: dostatečné hodnocení a odměňování, podpora vzdělávání a volnočasových aktivit, systém motivace, definování kompetencí, supervize. vyjmenované nástroje spadají do kontextu kultury organizace; samotná změna na této úrovni je kompetencí managementu. Můžeme tedy předpokládat, že v každé organizaci, na každém pracovišti působí na projevy syndromu vyhoření rozdílné faktory. Stejně tak existují různé nástroje, jak na ně působit. (1) Tyto 4. Kultura organizace Podle literárních zdrojů je definice organizační kultury různorodá. Lukášová popisuje organizační kulturu jako soubor základních předpokladů, hodnot, postojů a norem chování, které jsou sdíleny v rámci organizace a které se projevují v myšlení, cítění a chování členů organizace a v artefaktech (výtvorech) materiální a nemateriální povahy. (18) Autoři Maslachová a Leiter zdůrazňují vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v šesti oblastech. Jde jim především o to, jak pracovník subjektivně vnímá prostředí organizace a nakolik je v souladu s jeho vlastním očekáváním. (5) Teprve nesoulad v tomto vztahu se podle autorů stává zdrojem napětí a stresu. (5) 5. Metody výzkumu Ve výzkumné části diplomové práce použiji kombinaci kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu rozhovoru a kvantitativní data získaná ze standardizovaného dotazníku AWLS (Areas of Worklife Survey, autoři Maslachová, Leiter) a dotazníku MBI GS (Maslach Burnout Inventory General Survey, autoři Maslachová, Leiter). Z kombinace těchto dvou dotazníků lze u vysokého skóre syndromu vyhoření hledat jeho eventuální zdroj. (5) Dále jsem tento způsob výzkumu zvolila z několika důvodů: výsledek kvantitativní analýzy je pro vedení porodnického pracoviště objektivnější a bude využit jako zdroj vstupních informací pro kvalitativní šetření. Kvalitativním výzkumem se budu snažit rozkrýt šest pracovních oblastí charakterizujících kulturu pracoviště a na základě analýzy navrhnout vhodná opatření na úrovni vedení organizace. 8

9 MBI GS dotazník MBI GS je pomůckou k diagnostikování syndromu vyhoření mezi představiteli různých pracovních činností. Popisuje syndrom vyhoření ve třech oblastech: citové vyčerpání, odosobnění a snížení pracovního výkonu. AWLS dotazník (5, 19) Tento dotazník je přehledem oblastí pracovního života. Konkrétně zjišťuje, jak pracovník vnímá šest oblastí svého pracovního života: vytíženost, kontrolu, odměny, vztahy, spravedlnost a hodnoty (zastávané organizací a jejími členy). (5) Kvalitativní výzkum Dle některých zdrojů je jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. (25) Jak jsem uvedla výše, k šetření dané problematiky využiji kvalitativní výzkum, konkrétně metodu rozhovoru. Jednou z výhod tohoto výzkumu, kterou uvádí Hendl, je: objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci dobírají pochopení toho, co se děje a proč jednají určitým způsobem. (7) 6. Plán kvalitativního výzkumu (7) Základní prvky plánu výzkumu: 1) účel zmapovat projevy syndromu vyhoření, jak vyplývají z kultury organizace a na základě kvalitativního výzkumu navrhnout vhodná opatření, 2) konceptuální rámec informace o syndromu vyhoření, jeho vztahu s organizační kulturou a možné prevenci, 3) výzkumná otázka Objevují se projevy syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických profesí na porodnickém pracovišti? Vycházejí projevy syndromu vyhoření z působení organizační kultury? Lze proti projevům syndromu vyhoření preventivně působit? Jaké změny jsou v kompetenci managementu? 4) metody kvalitativní výzkum (rozhovor), standardizovaný MBI GS a AWLS dotazník, 9

10 5) strategie výzkumu výsledky kvantitativního výzkumu se stanou vstupními informacemi pro kvalitativní šetření, 6) validita vhodné výzkumné metody, dostatečný počet respondentů. Uvedenou problematiku budu zkoumat z pohledu řadové porodní asistentky a stanu se průvodcem daného výzkumu. 7. Výběr vzorku respondentů z porodnického pracoviště Projevy syndromu vyhoření a jejich vztah s působením organizační kultury budu zkoumat u nelékařských zdravotnických profesí z jednotlivých porodnických oddělení (porodní sál, oddělení rizikového těhotenství, oddělení šestinedělí). Celkový počet respondentů, kteří se zúčastní kvantitativní části výzkumu, je 78 osob (porodní asistentky, všeobecné sestry, dětské sestry, které pracují na jednotlivých porodnických odděleních viz výše). Počet respondentů pro kvalitativní šetření jsem stanovila na třináct zaměstnanců (z každého oddělení jsem zvolila stejný poměr počtu respondentů - přibližně 17%). Vycházela jsem z celkového počtu 360 nelékařských zdravotnických zaměstnanců, kteří pracují na všech pracovištích ÚPMD. 8. Časový plán 1. Příprava teoretické části Prosinec 2010 o rešerše z literatury o vyhledání literatury o projekt diplomové práce 2. Teorie o syndromu vyhoření Leden Únor a organizační kultuře 2011 o definice o příznaky, faktory, stadia o prevence, nástroje 3. Příprava praktické části Březen

11 o konzultace s vrchní sestrou o dotazníky MBI GS, AWLS o rozhovory 4. Praktická část o průběh výzkumu (sběr a analýza dat) o návrhy na opatření o konzultace 5. Závěrečné konzultace, Sepsání a odevzdání diplomové práce Duben Květen 2011 Červen Předběžná osnova diplomové práce 1. Úvod (cíl diplomové práce) 2. Teoretická část 2.1. Syndrom vyhoření 2.2. Vymezení rizikových skupin + profese porodní asistentky 2.3. Příznaky syndromu vyhoření +Diferenciální diagnostika burnout 2.4. Rizikové faktory vzniku onemocnění 2.5. Průběh a stadia nemoci 2.6. Preventivní opatření 2.7. Kultura organizace 2.8. Vliv organizační kultury na projevy syndromu vyhoření 3. Empirická část 3.1. Cíle výzkumu 3.2. Metody výzkumu Kvalitativní výzkum AWLS, MBI GS dotazník 3.3. Plán výzkumu 3.4. Výběr vzorku respondentů 11

12 3.5. Sběr dat 3.6. Analýza a interpretace získaných dat 3.7. Návrh preventivních opatření 4. Závěr 5. Seznam literatury 6. Přílohy 10. Předběžný seznam literatury 1) Bartošíková, I.: O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry, Brno, NCO NZO, 2006, ISBN ) Grohar-Murray, M. E., DiCroce, H. R.: Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče, Praha, Grada Publishing, 2003, ISBN ) Havrdová, Z.: Kompetence v praxi sociální práce, Praha, Osmium, 1999, ISBN ) Havrdová, Z. a kol.: Hodnoty v prostředí sociálních a zdravotních služeb, Praha, Ermat, 2010, ISBN ) Havrdová, Z. a kol.: Kultura organizace a syndrom vyhoření, Československá psychologie, 2010, roč. 64, č. 3 6) Hawkins, P., Shohet, R.: Supervize v pomáhajících profesích, Praha, Portál, s.r.o., 2004, ISBN ) Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Praha, Portál, s.r.o., 2008, ISBN ) Herkuczová, E.: Syndrom vyhoření-riziko ohrožující zdravotnické pracovníky, Sestra, Mladá fronta a.s., 2008, roč. 18, č. 12, s. 56, ISSN ) Honzák, R.: Prevence burnout syndromu, Lékařské listy, Mladá fronta a.s., 2008, roč. 57, č. 8, s , ISSN neuvedeno 10) Jičínská, K.: Osobnostní rozvoj jako nedílná součást profesionálního růstu sestry, Sestra, Mladá fronta a.s.,2008, roč. 18, č. 2, s , ISSN ) Kebza, V., Šolcová, I.: Syndrom vyhoření, 2. rozšířené vydání, Praha, SZÚ, 2003, ISBN

13 12) Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese, Praha, Portál, s.r.o., 1997, ISBN X 13) Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení, Praha, Grada Publishing, 1998, ISBN ) Křivohlavý, J.: Pozitivní psychologie, Praha, Portál, s.r.o., 2004, ISBN X 15) Křivohlavý, J., Pečenková, J.: Duševní hygiena zdravotní sestry, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN ) Lemon 3, Brno, IPVZ, 1997, ISBN ) Leiter, M. P., Maslach, C.: Six areas of worklife: A model of the organizational context of burnout, Journal of Health and Human Services Administration, 1999, č ) Lukášová, R., Nový, I.: Organizační kultura: od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN 19) Novotná, H., Hlaváčová, M.: Syndrom vyhoření bohužel není minulostí, Sestra, Praha, Mladá fronta a.s., 2006, roč. 16, č. 3, s , ISSN ) Pačesová, M.: Lékař, pacient a Michael Balint, Praha, Triton, 2004, ISBN ) Potterová, B. A.: Jak se bránit pracovnímu vyčerpání, Olomouc, Votobia, 1997, ISBN ) Praško, J, Prašková, H.: Asertivitou proti stresu, Praha, Grada Publishing, 1996, ISBN ) Snopková, I.: Burn-out syndrom čili syndrom vyhoření, Sestra, Mladá fronta a.s., 2007, roč. 17, č. 7-8, s , ISSN ) Uzel, R.: Trpí naši gynekologové syndromem burn-out?, Československá gynekologie, Avicenum, 1990, roč. 55, č. 5, s , ISSN neuvedeno Internetové zdroje 25) Kvalitativní výzkum, autor neuveden, Wikipedie, otevřená encyklopedie, přístup