Instituce a organizace... 4 Principy a innost EU Myšlenkové sm ry Politiky EU Události... 73

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Instituce a organizace... 4 Principy a innost EU... 15 Myšlenkové sm ry... 59 Politiky EU... 31 Události... 73"

Transkript

1

2 Encyklopedii Evropa 2045 vytvo ilo ob anské sdružení Generation Europe ve spolupráci s odborníky z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Univerzity Karlovy v Praze, sdružení CIANT a gymnázia Sázavská. Encyklopedie obsahuje informace o Evropské unii, jejích principech a innostech, informace o mezinárodních institucích a organizacích, politikách EU a vybraných myšlenkových sm rech.

3 Obsah 1 Instituce a organizace Evropský parlament Evropská rada Rada ministr Evropský soudní dv r Evropský ú etní dv r Evropská komise Evropská centrální banka Evropský ombudsman Poradní orgány EU Evropské agentury Rada Evropy NATO OSN OBSE Principy a innost EU Vývoj EU i pilí e EU Kritéria lenství v EU Evropské zákonodárství Vnit ní trh EU Rozpo et EU Fondy EU Dokumenty EU Schengenský prostor Eurozóna Pakt r stu a stability Oblasti innosti EU EU a zahrani í Lisabonská smlouva Politiky EU Celní unie Cesta na Mars Dovozní bariéry Ekologická da Evropská armáda Evropská deklarace Evropská federace Evropská policie Evropský prezident Evropský zatyka Genové inženýrství Imigra ní politika Integrace menšin Jazyky EU Kjótský protokol Kulturní kvóty Legalizace prostituce Minimální mzda Monitoring ob an Natura Ochrana spot ebitele Podpora živnostník Politika sousedství ímá jurisdikce evropského práva Primát evropského práva Raketový štít Regionální soudržnost Registrované partnerství Rovné p íležitosti Rozpo et EU z p ímých zdroj Rozvojová pomoc Silný parlament Snižení emisí Sociální dávky Zákaz kou ení Zákaz testování Zem lské kvóty Regulace bank Evropská ekonomická vláda Evropská diplomacie Myšlenkové sm ry es anství Islám Judaismus, židovská víra Komunismus Socialismus Liberalismus Konzervatismus Environmentalismus Nacionalismus Multikulturalismus Politický extremismus Euroskepticismus Eurooptimismus Události Konflikt v Dárf ru Globální oteplování Nedostatek pitné vody Trest smrti Xenofobie a rasismus Eutanázie Hloubkový rybolov Konflikt v ensku Ekonomická krize... 80

4 1 Instituce a organizace Kategorie Instituce a organizace obsahuje základní informace o mezinárodních organizacích a konkrétních institucích Evropské unie. jednotlivé státy byly stanoveny smlouvami a pohybují se od 5 (Malta) do 99 (N mecko). eskou republiku zastupuje 22 poslanc. Poslanci zasedají v EP podle své politické íslušnosti. V sou asnosti p sobí v EP 7 politických skupin, nejsiln jšími jsou skupina Poslanecký klub Evropské lidové strany - K es anských demokrat (EPP) a Skupina progresivní aliance socialist a demokrat. P edsedou EP byl v ervenci 2009 zvolen Jerzy Buzek (EPP). Poslanci EP pracují st ídav v Bruselu a ve Štrasburku. Sekretariát EP se nachází v Lucemburku. Finan i asov náro né p esuny poslanc, dokumentace i zázemí EP mezi t mito emi m sty jsou p edm tem asté kritiky. Jedním ze základních pravidel EP je, že každý poslanec m že na zasedání vystupovat ve svém mate ském jazyce. Proto EP zam stnává nejvíce tlumo ník a p ekladatel na sv - tém 1/3 jeho zam stnanc pracuje v t chto službách. 1.2 Evropská rada 1.1 Evropský parlament Oficiální název: Evropský parlament Anglicky: The European Parliament Evropský parlament (EP) pat í spolu s Radou EU a Evropskou komisí k základním institucím EU a je tedy jedním z nejvýznamn jších hrá v evropském rozhodovacím procesu. Postavení EP je unikátní v tom, že je jedinou p ímo volenou institucí Unie. Od roku 1979 se volby opakují v p tiletých intervalech naposledy prob hly v roce Díky tomuto p ímému vztahu s ob any získal EP zna ný politický vliv i adu formálních pravomocí a z p vodního slabého parlamentního shromážd ní se vyvinula instituce v mnoha sm rech podobná národním parlament m. Hlavním úkolem EP je podílet se na vytvá ení evropské legislativy (na ízení, sm rnic atd.). EP ve spolupráci v Radou EU zpracovává návrhy Evropské komise. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v prosinci 2009 se Evropský parlament ú astní procesu v rámci tzv. b žné legislativní procedury jako rovnoprávný hrá a Rada jej na rozdíl od minulosti již nem že p ehlasovat. Krom toho se EP podílí také na schvalování rozpo tu EU a vykonává i kontrolní funkci - jmenuje a m že také odvolat Evropskou komisi. V souladu s Lisabonskou smlouvou má EP v sou asnosti 736 len. P esné po ty poslanc za Anglicky: The European Council Evropská rada stojí na vrcholu systému institucí Evropské unie. Jedná se o shromážd ní na nejvyšší možné úrovni, tzn. hlav stát a vlád lenských zemí. Zasedání Evropské rady, tzv. summity, kterým se dostává maximální mediální pozornosti, ur ují další vývoj Unie jako celku. Evropská rada bývá kv li podobnosti názv asto nesprávn zam ována s Radou Evropské unie (Radou ministr ), která je legislativní a výkonnou institucí Evropské unie na ministerské úrovni nebo s Radou Evropy, která je samostatnou mezinárodní organizací. Summity Evropské rady umož ují politickou diskusi na vrcholné evropské úrovni, ur ují hlavní politické linie, které pak ostatní instituce EU realizují v praxi, rozhodují o závažných strategických otázkách nebo v p ípad krizových situací. Politická rozhodnutí ijatá Evropskou radou, tzv. záv ry summitu, nejsou ímo právn závazná, jsou ale d ležitým východiskem pro každodenní innost Unie. Výstupem jednání Evropské rady mohou být také konkrétní prohlášení nebo rezoluce vyjad ující postoj hlav stát a vlád k ur itému tématu. Mezi výsledky summit pat í nap. Koda ská kritéria pro rozši ování Evropské unie (p ijata na summitu v Kodani 1993), Lisabonská strategie rozvoje evropské ekonomiky (p ijata na summitu v Lisabonu na ja e 2000) atd. Na summitech jsou vždy prezentovány priority, respektive záv ry jednotlivých lro ních p edsednictví Rady. vodn nebyla Evropská rada sou ástí institucionálního rámce evropské integrace. Vyvinula se až postupn na po átku 70. let z pravidelných sch zek nejvyšších p edstavitel lenských zemí. 4

5 První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v irském Dublinu. Do zakládacích smluv byla existence Evropské rady formáln za len na až prost ednictvím Jednotného evropského aktu (v platnosti od roku 1987) a Maastrichtské smlouvy (1993). Evropská rada se dnes schází pravideln nejmén ty ikrát ro a na tzv. mimo ádných zasedáních, která jsou organizována dle pot eby. Dv z t chto setkání se odehrávají v Bruselu, ostatní se mohou konat v aktuáln p edsedající lenské zemi. P lro ní rotující p edsednictví Evropské rady, které vykonávaly jednotlivé lenské státy ve stanoveném po adí, se odvozovalo od p edsednictví Rady EU. De facto se v tomto smyslu dala Evropská rada považovat za vrcholnou formu Rady EU. Od roku 2009 má Evropská rada také svého stálého p edsedu (známý také nep esn jako prezident Evropské unie ). Lisabonská smlouva stanoví, že stálý p edseda je volen kvalifikovanou tšinou na dva a p l roku. Historicky prvním stálým edsedou Evropské rady byl zvolen bývalý belgický premiér Herman Van Rompuy. 1.3 Rada ministr Anglicky: The Council of the European Union Rada EU je typickým mezivládním orgánem, který se skládá ze zástupc lenských stát na ministerské úrovni. V rámci Evropské unie reprezentuje Rada EU národní zájmy. Rada EU je nestálým orgánem, co se týká jejího složení i sídla. Formáln existuje sice jen jedna Rada EU, vzhledem k širokému záb ru problematiky, kterou eší, se ale schází v r zném složení. Nejvýznamn jší jsou Rada pro všeobecné záležitosti (General Affairs Council), v rámci níž se zpravidla scházejí minist i odpov dní za evropské záležitosti (pokud lenský stát takové ministerstvo z ídil) a Rada pro zahrani ní ci (Foreign Affairs Council), kterou tvo í minist i zahrani ních v cí. Dále existuje Rada EU složená z ministr financí (ECOFIN), Rada pro oblast zem lství a rybolovu, konkurenceschopnost, zdravotnictví, školství, životního prost edí, justici a vnitro a dopravu. Pokud se projednává téma, které spadá pod více r zných ministerstev, schází se tzv. JUMBO Rada. Na nejvyšší úrovni se pak Rada schází n kolikrát ro v podob Evropské rady, tedy summitu hlav stát nebo vlád. Hlavním, oficiálním sídlem Rady EU je budova Justus Lipsius v Bruselu, nicmén v dubnu, ervnu a íjnu každého roku probíhají její zasedání v Lucemburku a neformální jednání se uskute ují také v aktuálním p edsednickém stát. Zasedání jednotlivých formací Rady EU ídí vždy ministr z p edsedající zem, s výjimkou Rady pro zahrani ní v ci. Jejím p edsedou je Vysoký edstavitel pro zahrani ní v ci a bezpe nostní politiku volený na p tileté funk ní období. V edsednictví se lenské státy st ídají po 6 m sících podle p edem stanoveného po adníku. P edsedající zem má za úkol svolávat a ídit zasedání Rady EU, usilovat o vytvá ení kompromis. Krom ady povinností má p edsedající zem také unikátní prostor pro ur ování priorit jednání. Tím m že prosazovat své národní zájmy a do zna né míry také ovlivnit sm r, jakým se Evropská unie vydá. eská republika vykonávala své historicky první edsednictví v 1. pololetí roku Po adí p edsedajících zemí ( ) Francie 2. pololetí 2008 eská republika 1. pololetí 2009 Švédsko 2. pololetí 2009 Špan lsko 1. pololetí 2010 Belgie 2. pololetí 2010 Ma arsko 1. pololetí 2011 Polsko 2. pololetí 2011 Pravomoci Rady se týkají p edevším rozhodovacího procesu, kdy spole s Evropským parlamentem schvaluje návrhy právních p edpis (na ízení, sm rnice) ze strany Komise a rozpo et. Rada EU také koordinuje hlavní sm ry hospodá ské politiky lenských stát a pov uje Komisi r znými úkoly, nap. vyjednáním mezinárodních smluv. Rad EU v její innosti asistuje tzv. COREPER, neboli Výbor stálých zástupc (Comitée des Representants Permanents) složený ze stálých zástupc lenských stát v Bruselu (velvyslanc a jejich zástupc ). COREPER p edjednává a ipravuje podklady pro rozhodování Rady EU. asto vyjedná kone nou dohodu do takové podoby, že minist i v Rad EU o v ci rozhodnou už jen formáln. Pokud se ale jedná o kontroverzní otázku, o které není mezi ministry shoda, dochází v Rad EU k hlasování. Jednotlivým stát m byl na základ politické dohody p id len ur itý po et vážených hlas v rozmezí 3 až 29 (viz. tabulka). Podle d ležitosti tématu a dopadu projednávaného p edpisu je k ijetí t eba pouze nadpolovi ní (prostá) v tšina hlas (zejména pro procedurální otázky), kvalifikovaná v tšina (pro v tšinu oblastí - nap. vnit ní trh, finan ní záležitosti, obchod apod.), nebo jednomyslný souhlas (nap. pro otázky spole né zahrani ní politiky, da ovou problematiku, policejní spolupráci atd.). Pro p ijetí návrhu kvalifikovanou v tšinou je t eba naplnit 3 kritéria (tzv. trojí v tšina). Pro se musí vyslovit nejen nadpolovi ní v tšina lenských stát, ale i 255 vážených hlas z celkového po tu 345 a v ípad, že k tomu dá n který stát podn t, musí se také ov it, zda populace stát hlasujících pro návrh edstavuje alespo 62 % celkové populace EU. Tímto systémem se bude hlasovat až do roku 2014, 5

6 poté dojde podle Lisabonské smlouvy ke zm : hlasovat se bude na principu tzv. dvojité v tšiny: aby mohla být rozhodnutí Rady p ijata, musí získat podporu 55% lenských stát, které musí zárove edstavovat alespo 65% populace EU. Tato posílí postavení malých a nejv tších zemí v Rad. Vážené hlasy v Rad EU lenský stát Po et hlas Kvalifikovaná v tšina 255/345 mecko 29 Francie 29 Itálie 29 Velká Británie 29 Špan lsko 27 Polsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie 12 eská republika 12 ecko 12 Ma arsko 12 Portugalsko 12 Rakousko 10 Švédsko 10 Bulharsko 10 Dánsko 7 Irsko 7 Litva 7 Slovensko 7 Finsko 7 Kypr 4 Estonsko 4 Lotyšsko 4 Lucembursko 4 Slovinsko 4 Malta 3 Po technické a administrativní stránce Rad EU pomáhá také Generální sekretariát v ele s Generálním tajemníkem. Vzhledem k tomu, že Rada EU elila dlouhodobé kritice za to, že jednání jsou neve ejná a tudíž nedostate pr hledná, rozhodla se zp ístupnit ást jednání široké ve ejnosti prost ednictvím videop enos. P enosy jsou dostupné z oficiálních webových stránek Rady EU. 1.4 Evropský soudní dv r Oficiální název: Soudní dv r Evropských spole enství Anglicky: The Court of Justice of the European Communities Evropský soudní dv r (ESD) je nejvyšší instancí evropského práva. Jeho hlavním úkolem je zajistit jednotný výklad a dodržování evropského práva po celém území EU. ESD se svým charakterem, agendou i pravidly fungování liší od Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který je sou ástí Rady Evropy a zabývá se p ípady porušování Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Pro zajišt ní jednotného výkladu evropského práva slouží tzv. ízení o p edb žné otázce, o které mohou požádat soudy lenských stát, pokud k vydání svého rozhodnutí pot ebují up esnit výklad n které z norem Spole enství. ESD v takové p ípad nezasahuje p ímo do domácího ízení a není ani odvolacím soudem, pouze poskytuje závazný výklad evropského práva. ESD se zabývá také r znými typy p ímých žalob, které p edkládá nap. Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament nebo lenský stát. Nej ast ji se jedná o žalobu na neplatnost legislativy EU, ne innost institucí apod. Svými rozhodnutími p isp l ESD k definování ady základních princip fungování EU, nap. zásady ednosti p ed národním právem, zásady p ímého inku apod. Nejznám jší jsou rozsudky Van Gend enloos (1962), Flaminio Costa (1964), Cassis de Dijon (1979), Keck (1993) a další. Od posledního rozší ení v roce 2007 p sobí v lucemburském sídle ESD 27 soudc jmenovaných lenskými státy na funk ní období 6 let s možností opakování mandátu. P edpokladem jejich jmenování je kvalifikace pro nejvyšší justi ní funkce v domovských státech nebo pozice uznávaných právník. P edsedu ESD je v sou asné dob Vassilios Skouris z ecka. eskou republiku zastupuje Ji í Malenovský, bývalý soudce Ústavního soudu R. ESD zasedá bu na plenárním zasedání v plném po tu, jako velký senát tvo ený 13 soudci, nebo v malých senátech po 3-5 soudcích podle složitosti a významu ešené otázky. 6

7 V rámci ESD p sobí také 8 generálních advokát, kte í jsou jmenováni spole nou dohodou vlád lenských stát na dobu 6 let. Jejich úkolem je pomáhat soudu poskytováním nestranných odborných stanovisek k projednávaným p ípad m. Tato stanoviska nejsou závazná, ale mají velkou odbornou váhu. Vzhledem k neustále rostoucímu po tu p ípad byl ESD v roce 1989 dopln n o Tribunál (anglicky General Court, d íve nazývaný Evropský soud prvního stupn ), který p evzal ást agendy, zejména podání jednotlivc a firem. Vznikl tak dvoustup ový systém - proti rozsudku Tribunálu je možné se za ur itých okolností dovolat u ESD. P edsedou Tribunálu je Marc Jaeger z Lucemburska. I tak se však jednotlivec m že na Tribunál obracet pouze v omezeném po tu p ípad. V tšina ízení, kdy se jednotlivec cítí poškozen v souvislosti s právem ES/EU se odehrává p ed domácími soudy lenských stát. 1.5 Evropský ú etní dv r Anglicky: The European Court of Auditors Hlavním úkolem Evropského ú etního dvora (EÚD) je kontrola hospoda ení Evropské unie. EÚD však nemá žádné exekutivní pravomoci, takže pokud zjistí nesrovnalosti v evropském etnictví, m že o tom pouze informovat, nebo ípad p edat Evropskému ú adu pro boj proti podvod m (OLAF). Jednou ro p edloží EÚD Evropskému parlamentu ke schválení souhrnnou zprávu, která monitoruje finan ní toky v rámci ro ního rozpo tu Unie. Tato zpráva m že být podkladem pro p ípadný postih Evropské komise, která má provád ní rozpo tu na starosti. Velký význam má také díky zna né mediální pozornosti, které se jí dostává. Výro ní zprávy, stejn jako další zprávy a stanoviska EÚD se zve ej ují v Ú edním v stníku Evropské unie. EÚD je ve svých zprávách pravideln pom rn kritický - upozor uje na nedostate nou kontrolu a zna ný po et ú etních chyb jak v lenských státech, tak ze strany Komise. etní dv r, jehož sídlem je Lucemburk, zahájil svou innost v roce Podle tehdejšího p edsedy Evropského soudního dvora Hanse Kutschera tak Spole enství získalo "finan ní sv domí". V sou asné dob má EÚD 27 len, kte í jsou na základ své kvalifikace nominování lenskými státy a (po konzultaci s Evropským parlamentem) jmenováni Radou. Funk ní období trvá 6 let s možností opakování mandátu. Jednou z nejd ležit jších podmínek funkce evropského auditora je jeho naprostá nezávislost - nem že tedy vykonávat žádné jiné zam stnání, etn neplacených. V p ípad nedodržení této podmínky m že být len EÚD odvolán Evropským soudním dvorem. Od roku 2008 je p edsedou EÚD Vítor Manuel da Silva Caldeira z Portugalska, eskou republiku zde zastupuje Jan Kinšt. Celkov má Ú etní dv r asi 800 zam stnanc v etn p ekladatel, administrativních pracovník a auditor. Audito i jsou rozd leni do auditorských skupin, které vypracovávají jednotlivé návrhy. 1.6 Evropská komise Anglicky: The European Commission Díky rozsáhlému spektru pravomocí pat í Evropská komise (EK) k nejd ležit jším institucím EU. asto bývá dokonce zjednodušen ozna ována za "evropskou vládu". V úzkém slova smyslu tvo í EK 27 komisa jmenovaných podle principu 1 stát = 1 komisa. Každému z t chto komisa je na základ politické dohody sv eno ur ité portfolio, tedy oblast sobnosti - nap. oblast zem lské politiky, vn jších vztah, celní unie, životního prost edí atd. Kolegium komisa je jmenováno vždy na dobu 5 let. Funk ní období sou asné Komise potrvá od roku 2009 do roku Jejím p edsedou je José Manuel Barroso z Portugalska. Za eskou republiku zde sobí Štefan Füle. Na starosti má oblast rozši ování EU a evropskou politiku sousedství. koliv jsou komisa i formáln jmenováni jednotlivými státy, nesm jí od vnitrostátních vlád ijímat žádné pokyny a musejí jednat pouze v zájmu Unie jako celku. Pro výkon svých povinností mají komisa i k dispozici svá "ministerstva", tzv. generální editelství (b žn se používá zkratka DG) a služby (nap. právní služby, p ekladatele, r zné experty apod.). Celkem zam stnává aparát EK asi ú edník. Evropská komise má ty i hlavní pravomoci: 1. 1.EK ídí každodenní chod Unie, provádí konkrétní politiky EU a spravuje její rozpo et. Komise je v tomto smyslu exekutivním orgánem Unie. 7

8 2. 2.EK jako jediná instituce EU m že navrhovat právní p edpisy (sm rnice, na ízení, doporu ení apod.), které pak p edkládá Evropskému parlamentu a Rad EU ke schválení. Komise má tedy "legislativní monopol" EK zastupuje Evropskou unii na mezinárodní scén, nap. je pov ena vyjednáváním dohod mezi EU a ostatními zem mi. Nejviditeln jší je tato praxe v p ípad obchodní politiky nebo p i jednání s kandidátskými státy o rozší ení EK je také "strážcem práva EU" - spole s Evropským soudním dvorem dohlíží na vymahatelnost evropského práva. Nap. m že vyvíjet politický nátlak na státy, aby provedly kterou evropskou normu, pokud tak z jakého d vodu neu inily. EK je politicky odpov dná Evropskému parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení ned ry a Komisi jako celek odvolat. Rezignovat mohou i jednotliví komisa i. Zatím však k odvolání EK nikdy v historii nedošlo. Nejblíže tomu situace dosp la v roce 1999, kdy Komise tehdejšího edsedy Jacquese Santera nakonec t sn p ed hlasováním sama odstoupila kv li korup nímu skandálu. Nejv tším problémem, se kterým se v sou asnosti EK potýká, je hledání rovnováhy mezi spravedlivým zastoupením všech lenských stát a zajišt ním výkonnosti Komise. Dosud se každé rozší ení EU projevilo zvýšením po tu komisa, pro které bylo eba najít nová portfolia. Tato situace zatím vyvrcholila s p istoupením Bulharska a Rumunska v roce 2007, kdy byl rumunský komisa pov en ízením oblasti mnohojazy nosti, tedy pravomocí významem naprosto nesrovnatelnou nap. s pravomocemi komisa e pro obchod nebo vn jší vztahy. Podle p vodního ustanovení Lisabonské smlouvy lo složení Komise projít zásadní zm nou pokud by do té doby Evropská rada nerozhodla jinak, m l být od roku 2014 po et komisa redukován tak, aby bylo dosaženo v tší efektivity a nebylo t eba dále nep irozen d lit stávající portfolia nebo složit hledat nová. Komise m la nov mít po et len rovný 2/3 po tu lenských stát. Sou ástí záruk vyjednaných Irskem po prvním odmítavém referendu o Lisabonské smlouv je však politický slib, že bude ijato rozhodnutí, aby se Komise i nadále skládala z jednoho ob ana každého lenského státu. 1.7 Evropská centrální banka Anglicky: The European Central Bank Evropská centrální banka (ECB) odpovídá od 1. ledna 1999 za provád ní m nové politiky v eurozón, tzn. v zemích, které zavedly euro. A koliv je formáln integrována do institucionální struktury Unie, je p i svém rozhodování nezávislá na ostatních orgánech i institucích EU i na vládách lenských stát. Proto jsou také veškeré finan ní záležitosti ECB spravovány odd len od ostatních finan ních záležitostí Spole enství. Prvo adým cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozón, tzn. ochra ovat hodnotu eura. ECB tedy stanovuje a vede m novou politiku eurozóny, spravuje devizové rezervy (finan ní prost edky držené v cizí m ) stát eurozóny, provádí devizové operace (nákup nebo prodej cizí m ny) a má také výlu né právo povolovat vydávání bankovek v eurozón. ECB ídí tzv. Eurosystém složený z centrálních bank stát eurozóny a také tzv. Evropský systém centrálních bank, prost ednictvím kterého koordinuje innost centrálních bank všech lenských stát Evropské unie. ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Jejími hlavními orgány jsou Výkonná rada, Rada guvernér a Generální rada, v ele stojí prezident. Od roku 2003 zastává tuto pozici Jean-Claude Trichet, bývalý guvernér francouzské centrální banky. Jeho edch dcem byl Wim Duisenberg z Nizozemska. eskou republiku zastupuje do 30. ervna v Rad guvernér ECB Zden k T ma, guvernér eské národní banky. Ve funkci jej bude následovat jeho nástupce. 1.8 Evropský ombudsman Oficiální název: Evropský ve ejný ochránce práv Anglicky: The European Ombudsman Evropský ombudsman je kontrolním orgánem, který vyšet uje stížnosti týkající se nesprávného edního postupu institucí a orgán Evropské unie. Stížnost m že podat každý ob an Evropské unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlišt m nebo sídlem v lenském stát EU. Podmínkou je dodržení lh ty maximáln 2 let ode dne, kdy se st žovatel dozví o skute nostech, kterých se stížnost týká a kdy st žovatel vy erpal ostatní možná ešení problému. Evropský ombudsman neslouží jako odvolací soud, nezabývá se ešením problém Evropského soudního dvora. Nej ast ji Ombudsman eší stížnosti na diskriminaci, zneužití pravomocí, asové pr tahy, odmítnutí podání informací, nepr hledný postup výb rových ízení p i p ijímání pracovník do institucí EU apod. Je d ležité si uv domit, že pravomoc Evropského ombudsmana je omezena výhradn na evropskou úrove a Ombudsman tedy nem že provád t šet ení v souvislosti se stížnostmi na státní, regionální nebo místní orgány v lenských státech (v etn soud ), jednotlivce nebo podniky, a to ani v p ípad, že se stížnost dotýká záležitostí EU. 8

9 Ombudsman zpravidla zahajuje šet ení na základ podané stížnosti, ale m že jej zahájit i ze své vlastní iniciativy. Ombudsman se nejprve obrátí na dot ený orgán s žádostí o vy ešení problému. Pokud formální žádost nep inese výsledky, snaží se najít vhodné kompromisní ešení. Pokud i tento pokus selže, že Ombudsman navrhnout opat ení k náprav. Pokud dot ený orgán navrhovaná opat ení nep ijme ve lh 3 m síc, m že Ombudsman p edložit zvláštní zprávu Evropskému parlamentu. St žovatel je pak informován o výsledku celého šet ení. Evropský ombudsman obdržel v roce 2009 celkem stížností a na jejich základ zahájil 339 šet ení. V tém v 80% p ípad byl Ombudsman schopen st žovatel m pomoci ve více než polovin p ípad p itom bylo dosaženo smírné ešení. V tšina šet ení se týkala innosti Evropské komise (56 %). Evropský ombudsman je volen Evropským parlamentem z kandidát doporu ených lenskými státy na dobu jednoho parlamentního volebního období, tedy 5 let. M že být zvolen opakovan. Prvním Evropským ve ejným ochráncem práv byl v letech Jacob Söderman z Finska, od roku 2003 zastává funkci Nikiforos Diamandouros z ecka (znovu zvolen v roce 2009). 1.9 Poradní orgány EU Evropský hospodá ský a sociální výbor a Výbor region Krom Evropské komise, která navrhuje legislativu, a Evropského parlamentu a Rady EU, kte í ji schvalují, jsou do rozhodovacích proces v EU zapojeny také poradní orgány. Jedná se o Evropský hospodá ský a sociální výbor a Výbor region. Jejich úkolem je zajistit, aby byly p i p íprav právních edpis formulovány a zohledn ny zájmy spole enských skupin, kterých se tyto p edpisy ve výsledku výrazn dotýkají. Evropský hospodá ský a sociální výbor (EHSV) reprezentuje zam stnavatele, odborové svazy, zem lce, spot ebitele a další zájmové skupiny (nap. ekologické organizace, v decká sdružení, asociace hendikepovaných osob apod.), které spole tvo í tzv. organizovanou ob anskou spole nost. Vznikl na základ ímské smlouvy z roku 1957 (p vodn jako tzv. Poradní výbor). Jeho úkolem je vydávat odborná stanoviska k projednávané legislativ. Tato stanoviska nejsou právn závazná, ale vzhledem k odborné úrovni jsou asto brána v úvahu. Ve vymezených oblastech jako jsou zejména vnit ní trh, ochrana spot ebitele, životní prost edí nebo sociální záležitosti jsou Evropský parlament, Evropská rada a Evropská komise povinni EHSV konzultovat, jinak m že být p íslušný p edpis zrušen rozhodnutím Evropského soudního dvora z d vodu nedodržení p edepsané procedury (žaloba na neplatnost). Ve všech ostatních oblastech EHSV o konzultaci být požádán m že, ale nemusí. Stanoviska m že vypracovávat také z vlastní iniciativy. lenové EHSV jsou nominováni vládami lenských stát EU a jmenováni na funk ní období 4 let. V sou asné dob má výbor 344 len (viz tabulka). Po et zástupc za každý lenských stát byl ur en politickou dohodou a pohybuje se od 5 do 24. V ele EHSV stojí p edseda, od roku 2008 Mario Sepi z Itálie. lenský stát Po et zástupc CELKEM 344 Francie, Itálie, N mecko, Spojené 24 království Polsko, Špan lsko 21 Rumunsko 15 Belgie, Bulharsko, eská republika, 12 Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Švédsko Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, 9 Slovensko Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko 7 Kypr, Lucembursko 6 Malta 5 Druhým poradním orgánem EU je Výbor region. Byl formáln ustaven Maastrichtskou smlouvou, fungovat za al v roce Je složen ze zástupc evropských regionálních a místních samospráv lenských zemí, nap. hejtman, guvernér nebo starost. Výbor region musí být povinn konzultován v otázkách místní a regionální správy, jako je regionální politika, životní prost edí, vzd lávání a doprava. Výbor region se také stal strážcem subsidiarity. Subsidiarita je jedním ze základních princip fungování Unie. Jejím cílem je zajistit, aby všechna opat ení byla p ijímána na co nejnižší efektivní úrovni správy, aby se zabránilo p ílišné centralizaci rozhodování v Bruselu na úkor úrovn národní, regionální nebo místní, které jsou v kterých p ípadech schopny v c ešit lépe. Principy lenství a po et zástupc ve Výboru regionu se shodují s Evropským hospodá ským a sociálním výborem (viz. tabulka výše). Do roku 2010 byla p edsedkyní Výboru region Mercedes Bresso z Itálie Evropské agentury Evropské agentury se náplní innosti i principy fungování liší od ostatních institucí a orgán EU jako Evropská komise, Evropský parlament apod. Jsou izovány, aby napomáhaly ešení r zných specifických problém právního, technického nebo 9

10 deckého charakteru, nebo asistovaly institucím a orgán m EU v r zných oblastech politik. První agentury vznikly na za átku 70. let, další vlna (tzv. agentury druhé generace) následovala v 90. letech v souvislosti s dokon ováním vnit ního trhu. V roce 2003 bylo rozhodnuto o založení zatím poslední série agentur, tzv. t etí generace. koliv mají jednotlivé agentury r zné cíle, podobají se strukturou i zp sobem fungování. Praktický chod agentury ídí správní rada složená ze zástupc lenských stát. V ele stojí výkonný editel jmenovaný správní radou nebo p ímo Radou EU, který je za aktivity agentury politicky zodpov dný. tšina agentur je financována prost ednictvím rozpo tu Evropské unie, n které mohou ale také samy vybírat poplatky nebo dostávat p ísp vky. Hospoda ení agentur kontroluje Evropských ú etní dv r. tšina sou asných agentur sídlí v zemích p vodní Evropské patnáctky. V roce 2003 se ale p edstavitelé EU rozhodli, že nové evropské agentury by m ly být rozmís ovány p edevším v lenských zemích, které vstoupí po roce Nap. Polsko tedy získalo sídlo agentury FRONTEX pro ochranu vn jších hranic EU, R usiluje o sídlo agentury nov budovaného evropského naviga ního systému Galileo. V této v ci však zatím nepadlo definitivní rozhodnutí. V sou asnosti existují ty i základní typy evropských agentur: 1) Agentury Spole enství, které jsou z izovány pro innost v rámci I. pilí e Evropské unie (Evropská spole enství). V sou asné dob existují tyto: Vigo (Špan lsko) NÁZEV AGENTURY (zkratka) Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) Agentura Spole enství pro kontrolu rybolovu (CFCA) Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci (EU- OSHA) Evropská agentura pro bezpe nost sítí a informací (ENISA) Evropská agentura pro chemické látky(echa) Evropská agentura pro lé iva (EMEA) Evropská agentura pro leteckou bezpe nost (EASA) SÍDLO Víde (Rakousko) Bilbao (Špan lsko) Heraklion ecko) Helsinky (Finsko) Londýn (Spojené království) Kolín nad Rýnem (N mecko) ROK ÍZENÍ Evropská agentura pro Lisabon 2003 námo ní bezpe nost (EMSA) Evropská agentura pro ízení operativní spolupráce na vn jších hranicích EU (FRONTEX) Evropská agentura pro železnice (ERA) Evropská agentura pro životní prost edí (EEA) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) Evropské st edisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Evropské st edisko pro rozvoj odborného vzd lávání (Cedefop) Evropský institut pro rovnost žen a muž Evropský ú ad pro bezpe nost potravin (EFSA) Evropský ú ad pro dohled nad GNSS (GSA) Evropská nadace odborného vzd lávání (ETF) Odr dový ú ad Spole enství (CPVO) ekladatelské st edisko pro instituce Evropské unie (Cdt) ad pro harmonizaci ve vnit ním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (Portugalsko) Varšava (Polsko) 2004 Valenciennes 2004 (Francie) Koda 1993 (Dánsko) Dublin (Irsko) 1975 Lisabon (Portugalsko) Stockholm (Švédsko) Solu ( ecko) 1975 Vilnius 2007 Parma (Itálie) 2002 Brusel (Belgie) 2004 Turín (Itálie) 1994 Angers (Francie) Lucemburk (Lucembursko) Alicante (Špan lsko) ) Agentury spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky, které jsou z izovány pro innost v rámci II. pilí e EU (Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika). V sou asné dob existují tyto: NÁZEV AGENTURY (zkratka) Evropská obranná agentura (EDA) Satelitní st edisko Evropské unie (EUSC) SÍDLO Brusel (Belgie) Madrid (Špan lsko) ROK ÍZENÍ Ústav Evropské unie Pa íž

11 pro studium bezpe nosti (ISS) (Francie) 3) Agentury pro spolupráci policejních a soudních orgán v trestních v cech, které jsou izovány pro oblast III. pilí e EU (Policejní a justi ní spolupráce v trestních v cech). V sou asné dob existují tyto: NÁZEV AGENTURY (zkratka) Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust) Evropská policejní akademie (CEPOL) Evropský policejní ú ad (Europol) SÍDLO Haag (Nizozemsko) Bramshill (Spojené království) Haag (Nizozemsko) ROK ÍZENÍ ) Výkonné agentury, které jsou na rozdíl od edchozích 3 typ agentur z izovány pouze na dobu ur itou. Tyto agentury mají sídlo v míst, kde se nachází p íslušné odd lení Komise, tzn. Brusel nebo Lucemburk. V sou asné dob existují tyto agentury: Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERC) Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) Výkonná agentura pro transevropskou dopravní sí (TEN-T EA) Výkonná agentura pro výzkum (REA) Výkonná agentura pro zdraví a spot ebitele (EAHC) 1.11 Rada Evropy Anglicky: The Council of Europe koliv bývá asto kv li podobnosti názv zam ována s Radou EU nebo Evropskou radu, Rada Evropy není sou ástí Evropské unie, ale samostatnou mezinárodní organizací. Od Evropské unie se liší oblastí p sobnosti i principy fungování. Rada Evropy byla založena 5. kv tna U jejího vzniku stálo 10 zakládajících len - Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království (srovnej se 6 zakládajícími státy ESUO, EURATOM a EHS). Jako sídlo organizace byl zvolen Štrasburk. vodní ambiciózní plány oblastí, které by Rada Evropy mohla svou inností pokrýt, pon kud vyprázdnilo založení Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO) a Severoatlantické aliance (NATO) ve stejné dob. Zatímco ESUO a jeho následovníci postupn p evzali agendu ekonomické integrace, NATO se soust edilo na otázky bezpe nostní. Rada Evropy se proto za ala orientovat spíše na oblasti lidských práv a základních svobod, demokracie, vzd lání a kultury. Významného úsp chu se jí poda ilo dosáhnout v roce 1950, kdy byly p ijata Evropská úmluva o lidských právech, která garantuje rozsáhlý katalog práv, nap. právo na život, na spravedlivé projednání ípadu v ob anských a trestních záležitostech, svobodu projevu, myšlení, sv domí a náboženství atd. Krom toho dala Rada Evropy vzniknout dalším více než 190 právn závazným evropským smlouvám i úmluvám, které se zabývají otázkami lidských práv, organizovaného zlo inu, prevence mu ení, kulturní spolupráce atd. Rada Evropy funguje jako klasická mezinárodní organizace. Rozhodovacím orgánem je Výbor ministr složený z ministr zahrani ních v cí lenských stát nebo jejich zástupc. Existuje zde i Parlamentní shromážd ní, které (na rozdíl od Evropského parlamentu) není p ímo voleno, ale pouze složeno z delegát jednotlivých národních parlament. Každodenní innost Rady Evropy se opírá o sekretariát se zhruba 1800 zam stnanci. Vede jej generální tajemník, od roku 2009 Thorbjørn Jagland z Norska. Rada Evropy hospoda í s rozpo tem asi 218 milion EUR (údaj pro rok 2010). Nejznám jším orgánem Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který sídlí ve Štrasburku a dohlíží na dodržování Evropské úmluvy o lidských právech. ESLP se svým zam ením a inností výrazn liší od Evropského soudního dvora, který je sou ástí struktur Evropské unie. ESLP sestává ze stejného po tu soudc jako je po et lenských stát Rady Evropy, které Úmluvu ratifikovaly (v sou asné dob 47). Projednává stížnosti na porušení Úmluvy ze strany n kterého ze signatá, které podají jednotlivci (v etn ob an ne lenských stát ) nebo státy. Stížnost k ESLP je možné podat pouze po využití všech domácích opravných prost edk, a to ve lh maximáln 6 m síc od posledního domácího rozhodnutí. Tam, kde ESLP zjistí, že lenský stát Úmluvu skute porušil, vydá rozsudek. Rozsudky ESLP jsou právn závazné, dot ené zem mají povinnost je plnit. Stížnosti se týkají zejména týrání a špatného zacházení s v zni, nedostatk v soudních ízeních, r zných forem diskriminace, omezování možnosti vyjád it názor i podávat nebo získávat informace, svobody ú astnit se demonstrace, konfiskace majetku a vyvlastn ní apod. Z eské republiky sm ují s ESLP nej ast ji stížnosti na nep im en zdlouhavá soudní ízení. V sou asné dob sdružuje Rada Evropy 47 lenských stát. Sou ástí je i ada stát, které se nezapojily do Evropské unie - Turecko (vstoupilo 1949), Island (1950), Švýcarsko (1963), Lichtenštejnsko (1978), San Marino (1988), Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina (všechny 1995), Rusko (1996), Gruzie (1999), Arménie a Azerbajdžán (oba 2001), Bosna a Hercegovina (2002), Srbsko (2003), Monako (2004) a erná Hora (2007). eskoslovensko vstoupilo do Rady Evropy v roce 1991, samostatná eská republika po svém 11

12 vzniku v roce 1993 toto lenství potvrdila. Status pozorovatele p iznala Rada Evropy dalším 5 zemím - Svaté stolici, Spojeným stát m americkým, Kanad, Japonsku a Mexiku NATO Severoatlantická aliance, anglicky North Atlantic Treaty Organisation (NATO) je mezinárodní vojenská organizace založená 4. dubna 1949 podpisem tzv. Washingtonské smlouvy, která zakotvila vznik bezpe nostní organizace západních demokracií jako odpov na povále nou situaci v Evrop. Washingtonskou smlouvu podepsalo v dubnu 1949 dvanáct stát : USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island, v roce 1952 se p ipojilo ecko a Turecko, v roce 1955 se po získání plné suverenity p ipojila N mecká spolková republika a v roce 1982 Špan lsko. Prvními zem mi ze zemí Východního bloku, které se k NATO ipojily, byly 12. b ezna 1999 Polsko, Ma arsko a esko. V roce 2004, v dosud nejv tší vln rozši ování NATO, se p ipojily státy východní Evropy Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. K 1. dubnu 2009 p istoupily Chorvatsko a Albánie. Jednání s Makedonií z stala kv li sporu o název státu s eckem zablokována. V roce 1966 byly ídící orgány v souvislosti s vystoupením Francie z vojenských struktur Aliance emíst ny z Pa íže do Bruselu. Protože n které lenské státy EU jsou zárove leny aliance a n které nejsou, lenské státy obou uskupení vystupují ve vztahu k alianci nezávisle a vyslanci zastupují pouze své zem, nikdo nezastupuje EU jako celek. Základním prvkem smlouvy je lánek 5: "Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evrop nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané lánkem 51 Charty OSN, pom že smluvní stran nebo stranám takto napadeným tím, že neprodlen podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, v etn použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpe nost severoatlantické oblasti." Tento lánek m l v dob založení organizace edevším odradit Sov tský svaz a jeho satelity od útoku na západní Evropu. V takovém p ípad by totiž napadeným státem byly i USA, které by jediné byly schopny ú inn reagovat na takový útok. Obávaný útok Sov tského svazu nikdy nep išel. lenské státy NATO poprvé použily lánek 5 dne 12. zá í 2001 jako odpov na teroristické útoky v USA o den íve. lenství nových zemí se ídí lánkem X smlouvy, který stanovuje dv základní kritéria: pouze evropské státy jsou zp sobilé se stát leny a všechny stávající lenské zem musí souhlasit s p ijetím. Mechanismus Ak ní plán lenství, anglicky Membership Action Plan (MAP) je procedura pro státy, které mají zájem se stát leny. Tento mechanismus byl schválen na Washingtonském summitu v roce 1999 a od uchaze vyžaduje pravidelné ro ní zprávy popisující pokrok v p ti základních p ístupech: Snaha urovnat mezinárodní, etnické a územní spory mírovou cestou, zásada právního státu a lidských práv a demokratická kontrola armády Schopnost p ispívat k obran a misím organizace Poskytnutí dostate ných zdroj armád Zabezpe ení citlivých informací a zajišt ní jejich utajení Soulad národní legislativy se spoluprací s NATO NATO poskytuje v rámci MAP zp tnou vazbu a technickou pomoc každému státu individuáln. Nejd ležit jší rozhodnutí v rámci NATO jsou vytvá ena všemi lenskými státy. Zástupci jednotlivých stát zasedají alespo jednou týdn v Severoatlantické rad, anglicky North Atlantic Council (NAC). P edsedou NAC a zárove generálním tajemníkem NATO je Anders Fogh Rasmussen z Dánska, který tento post zastává od roku 2009 a je 15. Generálním tajemníkem NATO od založení aliance. Za vojenské operace je zodpov dný Vojenský výbor, anglicky Military Committee. Tomuto výboru je zodpov dný vrchní velitel sil NATO, kterým je od roku 2009 americký Admirál James Stavridis. Do té doby se na tomto postu vyst ídalo 15 generál, všichni Ameri ané OSN OSN - Organizace spojených národ, anglicky United Nations (UN), je globální mezinárodní organizací, jejímiž hlavními cíli je zabra ovat válkám a násilí, zajiš ovat dodržování lidských práv, vytvá et 12

13 a dohlížet na dodržování mezinárodního práva a podporovat ekonomický rozvoj, zvyšování životní úrovn a boj s nemocemi. OSN má sídlo v New Yorku a má 192 lenských stát. Organizace spojených národ byla založena, jako následovník Ligy národ, 26. ervna 1945 v San Franciscu na základ p ijetí Charty OSN. 24. íjna 1945 byla Charta ratifikována všemi p ti stálými leny Rady bezpe nosti (RB). leny OSN jsou všechny státy sv ta krom jednoho - Vatikánu, který má p i OSN status stálého pozorovatele. lenství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti. Každý lenský stát má své zástupce ve Valném shromážd ní a všechny lenské státy disponují jedním stejn platným hlasem. leny OSN se mohou stát jen státy, EU tedy nem že být zastoupena ímo, ale jen jejich prost ednictvím. Na p Spojených národ proto mluví jménem EU vždy ten stát, který práv drží p edsednictví v Rad. Kv li zabezpe ení kontinuity p sobí p i OSN kancelá EU, která je sou ástí sekretariátu Rady. V Rad bezpe nosti, nejd ležit jším orgánu v architektu e OSN s na izovací pravomocí, reprezentují unii vždy zastoupené lenské státy. Vzhledem k tomu, že jsou Británie a Francie stálými leny RB s právem veta, je zde unie zastoupena stále. OSN má šest hlavních orgán. Jsou to Valné shromážd ní (anglicky General Assembly, GA), Rada bezpe nosti (anglicky Security Council, SC), Ekonomická a sociální rada (anglicky Economic and Social Council, ECOSOC), Sekretariát (anglicky Secretariat), Mezinárodní soudní dv r (anglicky International Court of Justice, ICJ) a Poru enská rada (anglicky Trusteeship Council). Dále do struktury OSN pat í mnoho dalších rad, výbor, agentur a program, které mají funkce poradní, monitorovací a vykonavatelské. Nejd ležit jší orgán, Radu bezpe nosti, tvo í 5 stálých len s právem veta a 10 nestálých len. Nejvyšším orgánem s hlavní poradní a organiza ní funkcí je Valné shromážd ní. Valné shromážd ní volí vedení organizace. elným p edstavitelem OSN je Generální tajemník volený na období 5 let. Od 1. ledna 2007 jím je bývalý ministr zahrani ních v cí Korejské Republiky Ban Ki-moon, který je devátým Generálním tajemníkem od založení organizace v roce OSN má šest oficiálních jazyk : ínštinu, angli tinu, francouzštinu, ruštinu, špan lštinu a arabštinu. Prvních p t bylo oficiálními jazyky od založení OSN, Arabština jím stala v roce Pracovními jazyky Sekretariátu jsou angli tina a francouzština. OSN se po celou dobu své existence podílí na mezinárodním d ní p edevším misemi pro zachování míru a monitorovacími misemi. Mezi nejvýrazn jší úsp chy je možné po ítat vymýcení neštovic (r. 1977), rozvoj mezinárodního práva, a další. OSN hraje rovn ž roli nestranné organizace umož ující urovnávání konflikt a jejich p edcházení. Kritici OSN ovšem upozor ují také na mnoho neúsp ch, nap íklad neschopnost zabránit genocid ve Rwand, neefektivní intervence v Druhé Konžské válce, podez ení z korupce v programu Ropa za potraviny, atd. V nyn jší dob OSN vytvá í snahu naplnit tzv. Rozvojové cíle tisíciletí a zárove elí nar stající kritice za neschopnost uskute nit reformy organizace ve smyslu snížení byrokracie a zkostnat losti organizace a zvýšení rychlosti rozhodování a akceschopnosti. Zárove je pot eba zm nit systém lenství v Rad bezpe nosti, protože za dobu fungování organizace se politická, bezpe nostní a ekonomická situace ve sv zna zm nila. Z toho d vodu n které státy, nap íklad Brazílie, Indie i N mecko, požadují zm nu rozhodovacích pravomocí jednotlivých stát OBSE Organizace pro bezpe nost a spolupráci v Evrop (OBSE), anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe (OSCE), je mezinárodní bezpe nostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpe nosti a spolupráci v Evrop (KBSE, též Helsinská konference). OBSE je nejv tší regionální bezpe nostní organizací na sv, jejíchž 56 lenských stát se rozprostírá na území od Vancouveru po Vladivostok. Krom všech evropských stát jsou leny i zakavkazské a st edoasijské státy, USA a Kanada. Od roku 1989 byla Evropská Spole enství a pozd ji Evropská Unie zastupována na zasedáních 13

14 KBSE, pozd ji OBSE, zástupcem zem p edsedající v Rad a zástupcem Evropské Komise. P es dv etiny celkového rozpo tu OBSE jsou tvo eny ísp vky lenských stát EU. Po Maastrichtské smlouv je spolupráce OBSE a EU velmi pevná edevším v oblastech prevence konflikt, demokratizace, monitorování voleb a v asného varování. edch dce OBSE, Konference o bezpe nosti a spolupráci v Evrop (KBSE), byla tvo ena systémem mezinárodních jednání a smluv, které m ly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla ípravná konference v Helsinkách v listopadu 1972, které se ú astnili diplomati tí zastupitelé. Následná konference ministr zahrani ních v cí v Helsinkách byla uskute na v ervenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání. Od zá í 1973 do ervna 1975 následovala konference expert v Ženev. V období do ervence 1975 probíhala jednání o podob "Záv re ného aktu Konference o bezpe nosti a spolupráci v Evrop ". Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími p edstaviteli 33 evropských stát, Kanady a USA, ímž skon ila nejd ležit jší fáze procesu KBSE. Záv re ný akt KBSE byl složen z p ti ástí: otázky bezpe nosti v Evrop, spolupráce v oblasti ekonomiky, v dy a techniky, bezpe nost a spolupráce stát p i St edozemním mo i, spolupráce v oblasti humanitární a pokra ování procesu KBSE. Celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evrop rozd lené geopoliticky na západní a východní blok, KBSE jako taková znamenala významný mezník ve vývoji Studené války, a to nejen v Evrop a ve St edozemním mo i. Vliv KBSE zasáhl i do vnitropolitické situace zú astn ných stát, v eskoslovensku byla produktem odezvy KBSE nap. Charta 77. V souvislosti s kolapsem komunistických režim ve státech východního bloku byla patrná pot eba zm n i v rámci KBSE. Dne 21. listopadu 1990 byla podepsána pa ížská smlouva, která zapo ala s prom nou KBSE. Ta byla ukon ena dne 1. ledna 1995 transformací KBSE na Organizaci pro bezpe nost a spolupráci v Evrop. Hlavními cíly OBSE je podpora a rozvoj pln demokratické spole nosti, prevence lokálních konflikt, obnovování stability a míru ve vále ných oblastech, prosazování kolektivní bezpe nosti a odstra ování rozdíl mezi státy. Organizace uskute uje mise v krizových oblastech Evropy (nap.: Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko) s cílem budování míru a posílení demokratických institucí. Nejvyšším orgánem OBSE je Následná sch ze, která se koná nepravideln, a scházejí se na ní nejvyšší p edstavitelé lenských stát. Dalšími orgány jsou Summit, Ministerská rada, Vysoká rada, Stálá rada a Fórum pro bezpe nostní spolupráci. V dob, kdy nezasedá Následná rada nebo Summit, ídí organizaci Výkonný p edseda, který vždy pochází z p edsednické zem. V roce 2009 tvo ili edsednickou trojku ecko, Finsko a Kazachstán. Sekretariát v ele s Generálním tajemníkem sídlí ve Vídni. V nyn jší dob je Generálním tajemníkem Marc Perrin de Brichanbaut z Francie, který p evzal funkci po Jánu Kubišovi ze Slovenska. Dalšími významnými institucemi jsou Ú ad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšav ) a Vysoký komisa pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu). 14

15 2 Principy a innost EU Kategorie Principy a innosti EU obsahuje informace o základních dokumentech Evropské unie, které ur ují její fungování. 2.1 Vývoj EU Základní údaje žný název Evropská unie/eu Oficiální název Evropská unie (=rozší ený název) Název v - (mezinárodní spole enství) národním jazyce Hlavní m sto Brusel Státní z ízení - Rozloha km 2 (7. na sv ) Délka hranic ,8 km Obyvatelstvo (k 1. lednu 2010) ír stek 4,3 % (2008) obyvatel Jazyky celkem 23 ú edních jazyk : angli tina, bulharština, eština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, ma arština, maltština, n ina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, tina, slovenština, slovinština, špan lština, švédština na euro (EUR) HDP mil. EUR (2007) HDP na hlavu EUR (2008) st HDP -4,2 % (2009) len EU první spole enství vzniklo 25. ezna 1957 Zastoupení v 736 poslanc Evropském parlamentu Hlasovací síla 345 hlas v Rad EU Dluh 73,6 % HDP (2009) Po et 1,46 migrant /1 000 obyvatel migrant (2008) Vývoj evropské integrace Vývoj Evropské integrace je r znorodý proces spolupráce a spolurozhodování nyní již 27 stát. vody pro po átky integrace v povále ném období lze shrnout do t í okruh : zabezpe ení míru na Evropském kontinent, odstran ní nacionalismu a úsilí o spolupráci a umožn ní spole ného trhu jakožto prost edku ke zvyšování hospodá ského blahobytu. Zvyšování intenzity spolupráce v druhé polovin 20. století bylo zakotveno v obdobích prosperity. Integrace se prohlubovala v jednotlivých fázích. Nejprve se jednalo o spolupráci ve strategických sektorech ekonomiky, pozd ji probíhala ekonomická integrace od zóny volného obchodu p es celní unii a spole ný trh až k dnešní nové unii. Dalším stupn m integrace je politická unie. Otcové Evropské integrace Jean Monnet, len Národního výboru pro osvobození Svobodné francouzské vlády, prohlásil v roce 1943 v alžírském exilu: "Mír v Evrop nenastane, dokud její státy budou zakládány na základn národní suverenity Zem Evropy jsou íliš malé, aby mohly svým národ m zaru it prosperitu a sociální vývoj. Proto evropské státy musí spole založit federaci ". Winston Churchill ve své "curyšské i" pronesené "k mládeži Evropy" 19. zá í 1946 na curyšské univerzit mluví o sjednocené Evrop, Spojených státech evropských. Robert Schuman, francouzský ministr zahrani í, v roce 1950 symbolicky 9. kv tna p edložil návrh sjednocené Evropy, který konkretizuje p edcházející prohlášení evropských politik. Evropské spole enství uhlí a oceli (ESUO) Jean Monnet, tehdy jako vrcholný p edstavitel francouzského Komisariátu pro plán, navrhl, aby o uhelném pr myslu nerozhodovaly národní státy. O pr myslu m la rozhodovat nová mezinárodní instituce. Tato myšlenka byla realizována v tzv. Pa ížské smlouv v roce 1951 a vzniklo Evropské spole enství uhlí a oceli (ESUO). Zakládajícími státy se krom Francie a N mecka staly ješt Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. T chto 6 zemí se na dlouhá desetiletí stalo prointegra ním jádrem evropských spole enství. Platnost smlouvy o založení ESUO byla stanovena na 50 let a nebyla již dále prodloužena, od 1. ledna 2002 tedy ESUO formáln neexistuje. Veškerá agenda byla p evedena na Evropské spole enství. ímské smlouvy V druhé polovin 50. let se integra ní zájmy za aly soust ovat na ekonomickou sféru. V roce 1957 byly podepsány takzvané ímské smlouvy (s 15

16 platností od roku 1958) zakládající Evropské hospodá ské spole enství (EHS) a Evropské spole enství pro atomovou energii (Euratom). EHS lo za úkol vytvo ení spole ného trhu a Euratom spolupráci na poli mírového využití jaderné energie. V roce 1967 vstoupila v platnost smlouva o spojení orgán EHS, Euratomu a ESUO, jejich právní subjektivita však nebyla dot ena. Od té doby se tyto i smlouvy za aly souhrnn nazývat Smlouvy o evropských spole enstvích. V roce 1968 byla na základ dohody o EHS vytvo ena celní unie, tj. odstran ní vnit ních cel a zavedení stejného celního tarifu v i t etím zemím, jako mezistupe ke spole nému trhu. Liberalizace obchodu se zem lskými produkty však postupovala pomaleji. Evropský m nový systém Sedmdesátá léta byla ve znamení surovinové a energetické krize. Evropské ekonomiky ztrácely dynamiku a za ala se objevovat chronická nezam stnanost. Mnohá tradi ní pr myslová odv tví procházela krizemi. V této atmosfé e proces evropské integrace spíše stagnoval. Po átkem sedmdesátých let se k t mto krizím p idala ješt krize m nová v podob rozpadu Brettonwoodského nového systému. Pro západoevropské státy to znamenalo zrušení navázání jejich m n na americký dolar a p echod na režim voln plovoucích nových kurz. V roce 1979 se evropské státy rozhodly zamezit možným velkým fluktuacím v nových kurzech zavedením Evropského nového systému (EMS), ímž se zavázaly udržovat své m nové kurzy ve stabilních pom rech. Zavedena byla také košová m nová jednotka ECU (European currency unit) sloužící k zú tování mezinárodních m nových operací. Schengenská dohoda V roce 1985 byla p edstaviteli p ti zemí podepsána Schengenská dohoda, jejímž cílem bylo odstran ní kontrol na vnit ních hranicích a spolupráce p i ochran hranic vn jších. Tato dohoda nebyla sou ástí právního ádu Evropských spole enství, stala se jí až od Amsterdamské smlouvy. Signatá skými zem mi byly v roce 1985 N mecko, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. Jednotný evropský akt Se zlepšující se hospodá skou a sociální situací byly p edkládány reformní návrhy, jak dále postupovat v stagnující evropské integraci. Zasedání Evropské rady v Lucemburku v roce 1986 vyústila v podepsání Jednotného evropského aktu (JEA), který vstoupil v platnost v roce JEA p edstavoval do té doby nejvýznamn jší zásah do ímských smluv. Jeho hlavním cílem bylo dokon ení jednotného vnit ního trhu do roku JEA také v mnoha oblastech omezil rozhodování na základ jednomyslnosti a více podporoval rozhodování kvalifikovanou v tšinou. JEA zvýšil také pravomoci Evropského parlamentu. O mnohých aktivitách, které byly do té doby zcela v kompetenci lenských stát, za alo spolurozhodovat ES. Maastrichtská smlouva Podepsáním Maastrichtské smlouvy v roce 1992 uzav eli vrcholní evropští p edstavitelé výraznou reformu zakládacích smluv. Nov se na evropské úrovni za alo spolupracovat v oblasti spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky a justi ních záležitostí. Smlouva zm nila název "Evropského hospodá ského spole enství" na "Evropské spole enství", protože integra ní aktivity spadající pod tuto instituci již p esáhly p vodní pouze ekonomické zám ry. P edevším ale podpisem Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská Unie, zast ešující všechny existující integra ní aktivity. Ty se od Maastrichtské smlouvy za aly d lit do t í pilí : pilí - Evropské spole enství: aktivity realizované již p ed Maastrichtem pilí - Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika pilí - Justice a vnit ní bezpe nost Mezi hlavními cíli Maastrichtské smlouvy bylo také vytvo ení Evropské m nové unie a s tím spojené zavedení spole né evropské m ny. Amsterdamská smlouva a Smlouva z Nice Amsterdamská smlouva p esunula spolupráci v oblasti imigra ní politiky, azylové politiky a ochrany menšin ze T etího pilí e do prvního (tzv. komunitarizace ásti t etího pilí e), definovala základní práva ob an EU a základní principy spole né zahrani ní politiky. Smlouva z Nice m la p ipravit evropské instituce, aby byly i po plánovaném rozší ení akceschopné. Omezila tedy národní veto a p erozd lila po et hlas 16

17 v Rad ministr a p idala t etí kriterium hlasování závislé na po tu obyvatel jednotlivých stát. lenské státy Rozši ování ES a následn EU prob hlo v n kolika vlnách. P vodn byla leny šestice stát : N mecko, Francie, Itálie a zem Beneluxu. V roce 1973 istoupily Dánsko, Irsko a Spojené království. V roce 1981 ecko, v roce 1986 Špan lsko, Portugalsko, v roce 1990 se N mecko sjednocením zv tšilo o bývalé Východní N mecko. V roce 1995 se EU rozší ila o Finsko, Rakousko a Švédsko. V prosinci 1997 se Evropská rada rozhodla zahájit ístupová jednání s eskem, Estonskem, Kyprem, Ma arskem, Polskem a Slovinskem, p emž samotná p ístupová jednání za ala v b eznu roku V Helsinkách v roce 1999 zahájila Evropská rada jednání se zbývajícími kandidáty - Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Turecko podalo p ihlášku o plné lenství do EHS již v roce 1987, ale ta byla o dva roky pozd ji odmítnuta kv li "nestabilnímu politickému prost edí". Po summitu v Helsinkách v roce 1999 byl Turecku p iznán oficiální status kandidátské zem EU. V roce 2005 za ala EU vyjednávat s Tureckem a Chorvatskem o p ístupu. Koncem roku 2005 se další kandidátskou zemí stala Makedonie. Pro deset nejlépe p ipravených zemí byla jednání uzav ena v prosinci 2002 na summitu v Kodani a tyto zem se staly leny Poslední vlna rozší ení prob hla p istoupením Bulharska a Rumunska. Jedinou zemí, která opustila ES, bylo Grónsko, po získání autonomie na Dánsku v roce 1979 se rozhodlo na základ referenda opustit ES v roce Euro V lednu 1999 se 11 zemí Evropské unie (státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, N mecko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko) dohodlo, že zavedou spole nou m nu euro a p estanou používat své národní m ny. ecko vstoupilo do Eurozóny o dva roky pozd ji, v roce Od 1. ledna 2002 vešly euromince a eurobankovky do ob hu. V roce 2004 se p ilojily Kypr a Malta. O p t let pozd ji, od 1. ledna 2007 je též lenem eurozóny i Slovinsko. K 1. lednu 2009 p istoupilo Slovensko. Konvent a ústavní smlouva Mandát Konventu vzešel ze zasedání Evropské rady v Laekenu. Konvent zasedal od 28. února 2002 do 20. ervna Konvent m l p ezkoumat klí ové otázky týkající se budoucího vývoje Unie, hledat jejich ešení a zpracovat tato ešení v dokumentu. Výsledek práce Konventu - návrh tzv. Evropské ústavní smlouvy byl upraven b hem jednání Evropské rady, ve své záv re né podob v roce 2004 podepsán vrcholnými p edstaviteli lenských stát EU a p edložen v jednotlivých státech k ratifikaci. Lisabonská smlouva Je zatím poslední novelizací zakládajících smluv. Vznikla na základn neúsp šného projektu Evropské ústavní smlouvy (viz výše), která byla odmítnuta v referendech ve Francii a Nizozemí v roce Po dlouhé diskuzi a komplikované ratifikaci Lisabonská smlouva vstoupila v platnost k 1. prosinci Smlouva zavedla adu významných zm n nap. týkající se Spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky, složení a pravomocí jednotlivých institucí nebo p ímé ú asti ob an na rozhodovacím procesu EU. 2.2 T i pilí e EU Struktura Evropské unie bývala v minulosti irovnávána ke struktu e antického chrámu stojícího na t ech pilí ích, protože pracovala ve 3 odlišných režimech. Každý ze t í pilí, na nichž Unie stojí, ozna oval ur itou oblast aktivit, která m la vlastní pravidla fungování. Pilí ová struktura byla vytvo ena na základ Maastrichtské smlouvy (v platnosti od roku 1993), která zast ešila veškerou dosavadní evropskou integra ní innost a dala tak vzniknout Evropské unii. Pilí ová struktura ale byla kritizována pro svou složitost a nesrozumitelnost pro b žné ob any. Na první pohled soum rný Maastrichtský chrám v praxi stál zejména na spolupráci v rámci prvního pilí e. Zejména po invazi do Iráku se jasn ukázalo, že druhý pilí EU (Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika) je velmi nestabilní, protože lenské státy nebyly schopny dohodnout se na jednotném postupu. T etí pilí procházel od svého vzniku neustálým dynamickým vývojem. Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost k 1. prosinci 2009, proto tuto strukturu zrušila a zakotvila nové rozd lení pravomocí mezi institucemi EU a lenskými státy. Smlouva nicmén i do budoucna zachovala zvláštní režim pro spole nou zahrani ní a bezpe nostní politiku. 17

18 2.3 Kritéria lenství v EU Základní kritéria pro p ijetí nového lena EU jsou zakotvena v l. 49 Smlouvy o Evropské unii (ve zn ní Lisabonské smlouvy, která je v platnosti od 1. prosince 2009). Podle n j m že o lenství požádat každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v lánku 2 a zavazuje se k jejich podpo e, m že požádat o lenství v Unii. T mito hodnotami jsou podle l. 2 úcta k lidské d stojnosti, svobod, demokracii, rovnosti, právnímu státu a dodržování lidských práv, v etn práv p íslušník menšin. I když se v l. 49 hovo í o evropském stát, není v zakládacích smlouvách EU definováno, jaký teritoriální rozsah se Evropou rozumí, p ípadn z jaké minimální procentuální ásti musí takový stát ležet v takto vymezeném území. Nap. sou asný oficiální kandidát lenství, Turecko, se nachází v Evrop pouze t emi procenty svého území. respektování a ochranu menšin; 2.kritérium hospodá ské: zem musí mít fungující tržní hospodá ství schopné odolat konkurenci a tržním silám v EU; 3.kritérium p evzetí acquis communautaire (francouzský termín, který se používá pro právní ád Evropské unie) a závazk vyplývajících z lenství, v etn dodržování cíl politické, hospodá ské a m nové unie a jejich provád ní, tzn. zejména harmonizace domácího práva s právem evropským; 4.dostate né administrativní a soudní struktury pro provád ní všech závazk vyplývajících z lenství. I tato kritéria jsou však p edm tem vývoje, tzn. že zem, které je v sou asné dob nenapl ují, nap. z ekonomického hlediska, je mohou po provedení pot ebných reforem úsp šn splnit. Nap. jedna ze sou asných kandidátských zemí, Makedonie, se bude muset vyrovnat se svou dnes tém 40% nezam stnaností. Navíc Lisabonská smlouva v již zmín ném lánku 49 stanoví, že "kritéria pro istoupení, na nichž se dohodne Evropská rada, budou zohledn na", tzn. že lenské státy mohou po dohod formulovat další podmínky lenství. Postup každého z kandidát p i napl ování kritérií je každoro sledován Evropskou komisí v tzv. hodnotících zprávách. Pro potenciální kandidátské zem vydává Evropská komise tzv. zprávy o pokroku. Všechny tyto zprávy jsou dostupné na webových stránkách Evropské komise - Generálního editelství rozší ení. 2.4 Evropské zákonodárství Evropské právo je obsaženo ve smlouvách a v aktech orgán EU. Rozlišuje se mezi primárním a sekundárním právem. Primární právo zahrnuje zakládací smlouvy, pozd jší pozm ovací a istupovaní akty a jejich závazné protokoly a dodatky. Je z ejmé, že evropská integrace není založena jen na geografické p íslušnosti a již dnes jsou n která mimoevropská území za len na do Unie. Nap. francouzské zámo ské departementy v ele s územn nejv tší Francouzskou Guayanou v Jižní Americe, karibskými ostrovy Guadeloupe a Martinique a ostrovem Réunion v Indickém oceánu, nebo špan lské enklávy na marockém pob eží, Ceuta a Melilla, se rozhodn nedají ozna it za typicky evropská území. Stejn tak nap. Kypr se nachází mnohem blíže prostoru Blízkého východu a Severní Afriky. Existují však další, p esn ji stanovená kritéria vstupu, která byla vytvo ena na zasedáních Evropské rady v Kodani v roce 1993 (t i Koda ská kritéria) a v Madridu 1995 (Madridské kritérium): 1.kritérium politické: existence stabilních institucí zaru ujících demokracii, právní stát, lidská práva a Sekundárním evropským právem se rozumí právo, které podle postup stanovených ve smlouvách (viz níže) p ijímají orgány EU. Sekundární akty jsou v lenských zemích závazné bez nutnosti zvláštního vnitrostátního schválení. Typy akt sekundárního práva: na ízení - nejsiln jší právní akt, má p ímý inek 18

19 sm rnice - adresována výhradn lenským zemím, musí být do vnitrostátního práva ejata, je závazná co do svého cíle, ale prost edky jak jej dosáhnout jsou ponechány na rozhodnutí lenských zemí rozhodnutí - je p ímo závazné, ale platí pouze pro stanoveného adresáta ( lenský stát, nebo jiný subjekt) doporu ení a stanoviska - pro své adresáty nejsou právn závazná, doporu ení navrhují ur ité zp soby chování a stanoviska vysv tlují postoj orgánu Spole enství v konkrétním ípad. Na p ijímání evropského práva se podílí (právo iniciativy), Rada a Parlament (legislativu projednávají a p ijímají). Lisabonská smlouva (v platnosti od 1. prosince 2009) zavedla tzv. b žnou legislativní proceduru (prakticky totožnou s d íve platnou procedurou spolurozhodování), které podléhá tšina legislativy (nap. krom spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky). Parlament se s Radou rovnom rn d lí o legislativní pravomoc. Pokud se Rada a Parlament nedohodnou na navrhovaném legislativním opat ení, p edloží ho dohodovacímu výboru, složenému ze stejného po tu zástupc Rady a Parlamentu. Když tento výbor dojde k dohod, zašle odsouhlasený text znovu Parlamentu a Rad, aby ho mohly kone p ijmout ve form zákona. Postup je graficky znázorn n v diagramu na konci tohoto textu. Evropské právo v širším smyslu zahrnuje i rozsudky Soudního dvora, právní akty EU, mezinárodní dohody uzav ené jménem EU a mezinárodní dohody mezi lenskými státy, které se týkají aktivit Unie. Toto vše náleží k tzv. acquis communautaire, což je francouzský výraz znamenající v podstat "to, eho bylo v EU dosaženo" - jinými slovy jde o práva a povinnosti sdílené lenskými státy EU. íve se jako právní akty EU ozna ovaly výhradn právní normy p ijímané v rámci tzv. druhého (Spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika) a etího pilí e (Spravedlnost a vnit ní v ci) EU. Právo legislativní iniciativy si mezi sebou d lily lenské státy a Komise, p i rozhodování v Rad byla pravidlem jednomyslnost. Parlament m l v n kterých oblastech konzultativní pravomoc. Soud m l omezenou pravomoc vydávat rozhodnutí pouze v rámci 3. pilí e. žná legislativní procedura 19

20 2.5 Vnit ní trh EU Jednotný vnit ní evropský trh je jádrem sou asné Evropské unie. Spo ívá na ty ech základních svobodách pohybu. Jedná se o svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Zavedení jednotného trhu má zvýšit objem obchodu mezi jednotlivými lenskými státy EU. V roce 1957 bylo po podpisu ímských smluv založeno Evropské hospodá ské spole enství. (zakládajícími leny byla Francie, N mecká spolková republika, Itálie a státy Beneluxu). Jeho cílem bylo vytvo ení jednotného spole ného trhu, který m l pomoci zvýšit hospodá ský r st zakládajících zemí. Do konce šedesátých let se poda ilo Evropskému spole enství odstranit všechny kvóty a tarify pro obchod mezi lenskými zem mi a sjednotit cla na zboží dovezené z t etích stát. Hlavním problémem, který brzdil další rozvoj jednotného trhu, byly rozdílné hygienické, technické, i da ové normy v jednotlivých lenských státech. V 70. letech navíc postihla západní Evropu hospodá ská recese a prohlubování jednotného trhu se zastavilo. V polovin 80. let Evropská komise oznámila, že Evropa zaostává za USA i za Japonskem a že je pot eba vytvo it lepší konkuren ní prost edí. V roce 1986 podepsaly lenské státy tzv. Jednotný Evropský akt, ve kterém se zavázaly u init do konce roku 1992 více než 300 opat ení, která pomohla odstranit bariéry pro vznik volného trhu. 1. ledna 1993 byl jednotný vnit ní trh Evropské unie formáln zaveden. Jednotný trh je založen na ty ech následujících základních svobodách: volný pohyb zboží - zboží je možno prodávat ve všech státech EU. Zboží z ostatních lenských zemí nem že být znevýhod ováno oproti výrobku domácímu clem i speciální daní; volný pohyb osob - právo ob ana EU voln cestovat, usazovat se a za ít podnikat v ostatních zemích EU. N které státy jako nap. mecko i Rakousko si po p istoupení nových len do EU, vymohly tzv. p echodné období, b hem kterého v nich ob ané z nových lenských stát nemají povolení pracovat. Ob an má právo v míst kde pobývá volit do Evropského parlamentu a do místních zastupitelstev. Cestování uvnit Evropské unie upravuje Schengenská smlouva, která odstranila hrani ní kontroly mezi jednotlivými státy Unie. Smlouvu nepodepsaly Kypr, Velká Británie a Irsko. Do Schengenského systému se naopak zapojilo Švýcarsko, Norsko a Island; volný pohyb služeb - umož uje podnik m nabízet své služby i v ostatních lenských státech. Jedná se nap íklad o bankovnictví, pojiš ovnictví i kade nictví. Volný pohyb služeb však stále naráží na celou adu bariér a ze všech ty základních volných pohyb je nejmén funk ní. volný pohyb kapitálu - hmotný majetek i finan ní kapitál se mohou voln pohybovat po lenských zemích Evropské unie. Ob ané evropské unie také mohou využívat finan ních služeb v jakémkoliv jiném lenském stát. Volný pohyb kapitálu je naprosto nezbytný edpoklad pro umožn ní výše jmenovaných í volných pohyb. Je základním nástrojem jednotného trhu. 2.6 Rozpo et EU Pro pln ní cíl vyty ených ve Smlouv je nutné, aby Evropská spole enství disponovala vlastním rozpo tem. Rozpo et Evropské unie je ur en k financování politik EU, administrativních výdaj evropských institucí a další ú ely. Na rozdíl od národních rozpo musí být vždy vyrovnaný, deficit tedy není p ípustný. íjmy rozpo tu Evropských spole enství jsou tvo eny vlastními zdroji, zahrnujícími: tradi ní vlastní zdroje (cla, zem lské a cukerné dávky), zdroj z dan z p idané hodnoty (DPH) a zdroj založený na hrubém národním d chodu (HND). S postupným omezováním bariér ve sv tovém obchod klesal podíl tradi ních vlastních zdroj a zvyšoval se podíl zdroje založeného na HND daného lenského státu. Nap. na p íjmech rozpo tu roku 2006 se tradi ní vlastní zdroje podílely 15 %, zdroj z DPH také 15 % a zbývajících 70 % tvo í p íjem z HND. Ke st edn dobému plánování výdaj a de facto i k nastavení politických priorit na období následujících ti až sedmi let slouží od roku 1988 finan ní perspektiva, nebo-li víceletý finan ní rámec. Je ijímána ve form meziinstitucionální dohody, tj. dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Finan ní perspektiva je len na do n kolika okruh (anglicky tzv. headings) a ke každému z nich je p azena výše výdaj v jednotlivých letech. Tato ástka p edstavuje strop, jejž nelze p i sestavování ro ních rozpo v žádném 20

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Eviden ní štítek Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Tato žádost slouží pro ú ely ur ení p íslušnosti k právním

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

STANOVY. ob anského sdružení Ponton, ob anské sdružení. Název

STANOVY. ob anského sdružení Ponton, ob anské sdružení. Název STANOVY ob anského sdružení Ponton, ob anské sdružení Název právnické osoby: Ponton, ob anské sdružení l. 1 Název l. 2 Sídlo Sídlo právnické osoby: Plze, Podmostní 1, PS 301 12 l. 3 Právní postavení (1)

Více

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1264/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se mění nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23

404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23 404 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - Vertragstext Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 23 DOHODA O Ú ASTI ESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY,

Více

Metodické pokyny Obsah

Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná

Více

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any I cesta je cílem Guus Muijzers, Evropská komise Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any Posílit d v ru prohloubit

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * 04. 01. 2010, Ing. Petr Kučera Nová minimální záloha na zdravotní pojištění platí již od ledna 2010, nové minimální/maximální zálohy

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

Krize v eurozóně: nekonečný příběh? Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

Definice, metody měření a výpočtu

Definice, metody měření a výpočtu Číslo Parametr znění Definice, metody měření a výpočtu Subjekt 1 Průměrná doba, za kterou je zřízeno připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti Doba, za kterou je zřízeno připojení v pevném místě

Více

PLÁN DOČERPÁNÍ NSRR PLNĚNÍ K 31. KVĚTNU 2015

PLÁN DOČERPÁNÍ NSRR PLNĚNÍ K 31. KVĚTNU 2015 II. Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci PLÁN DOČERPÁNÍ NSRR PLNĚNÍ K 31. KVĚTNU 2015 Příloha č. 1 Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 124/2015 Pravidelná zpráva

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

Návrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Návrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Návrh ZÁKON ze dne...... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon

Více

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s.

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. Stanovy spolku I. Úvodní ustanovení 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. (dále jen spolek ). 2. Sídlo spolku : Třebestovice, Kerská 160, PSČ : 289 12, Česká republika 3. KLUB

Více

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s.

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. 1. Základní ustanovení, název a sídlo spolku 1. TJ Sokol Hostivice ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012

Více

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S.

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. Článek I NÁZEV A SÍDLO Název: Komora projektových manažerů, z. s. Sídlo: U Potoka 26, 252 65 Tursko Článek II PRÁVNÍ FORMA 1. Komora Projektových Manažerů, z.

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY II. INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY Podnětem ke zpracování tohoto materiálu je změna působení jednotek

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Veřejné konzultace o rychlosti a kvalitě internetového připojení po roce 2020

Veřejné konzultace o rychlosti a kvalitě internetového připojení po roce 2020 Veřejné konzultace o rychlosti a kvalitě internetového připojení po roce 2020 OBECNÉ INFORMACE O KONZULTACI Evropská komise tuto veřejnou konzultaci pořádá s cílem zjistit, jak rychlé a jak kvalitní internetové

Více

NEZÁVISLÉ PROFESNÍ ODBORY TECHNICKO-HOSPODÁŘSKÝCH ZAMĚSTNANCŮ OKD STANOVY

NEZÁVISLÉ PROFESNÍ ODBORY TECHNICKO-HOSPODÁŘSKÝCH ZAMĚSTNANCŮ OKD STANOVY NEZÁVISLÉ PROFESNÍ ODBORY TECHNICKO-HOSPODÁŘSKÝCH ZAMĚSTNANCŮ OKD STANOVY 1 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Název odborové organizace je Nezávislé profesní odbory technickohospodářských zaměstnanců

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s.

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s. Stanovy spolku Yachtclub Pardubice, z.s. Úplné znění ke dni 26.3. 2015 čl. I Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Yachtclub Pardubice, z.s. (dále též spolek ). 2. Sídlo spolku: Třída Míru 65, 530 02 Pardubice

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938 Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií v Mnichov 29. zá í 1938 mecko, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se z etelem k dohod, jíž už bylo ve v ci odstoupení

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134),

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134), P7_TA-PROV(2013)0397 Povinnosti státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Domov pro seniory Horní Stropnice

Domov pro seniory Horní Stropnice Domov pro seniory Horní Stropnice SMĚRNICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD PLATNOST OD: 24. 6. 2015 ÚČINNOST OD: 1. 7. 2015 VYPRACOVALA: Hoffelnerová Ludmila pověřená vedením organizace Rozsah působnosti: pro zaměstnance

Více

224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. (CS) (Normativer Teil) 1 von 5 ROZHODNUTÍ RADA

224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. (CS) (Normativer Teil) 1 von 5 ROZHODNUTÍ RADA 224 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 22 Eigenmittelbeschluss tschech. () (Normativer Teil) 1 von 5 23.6.2007 Úřední věstník Evropské unie L 163/17 II (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy

Více

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel 3. prosince 2007 (OR. fr) CIG 14/07

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel 3. prosince 2007 (OR. fr) CIG 14/07 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel 3. prosince 2007 (OR. fr) CIG 14/07 Předmět: Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie CIG 14/07 RP/pf CS

Více

TÉMATA. Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut

TÉMATA. Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut VYBRANÁ TÉMATA Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014 (17/2007) Václav Štěrba Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 17/2007 září

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku

Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Sdružení Petrov, z.s. Stanovy spolku Čl. I Úvodní ustanovení 1. Petrov, občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

Úhrada výdajů na dopravu delegátů ČR z prostředků Generálního sekretariátu Rady EU na jednání Rady a na jednání konaná v rámci působnosti Rady

Úhrada výdajů na dopravu delegátů ČR z prostředků Generálního sekretariátu Rady EU na jednání Rady a na jednání konaná v rámci působnosti Rady Úhrada výdajů na dopravu delegátů ČR z prostředků Generálního sekretariátu Rady EU na jednání Rady a na jednání konaná v rámci působnosti Rady - Podklad pro Výbor pro EU - Předkládací zpráva Ministerstvo

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek )

Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek ) Stanovy Golf Club Hradec Králové z. s. I Základní ustanovení 1.1. Název spolku: Golf Club Hradec Králové z. s. (dále jen spolek ) 1.2. Sídlo spolku: Hradec Králové, Rybova 1908/31, PSČ 500 09 1.3. Spolku

Více

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE schválený Vládou ČR usnesením č. 744 ze dne 28. července 2004 Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Akreditační komise (dále jen komise ) pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání

Více

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. října 2006 pod

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ

Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ Městská část Praha - Ďáblice Dne 1. 2. 2016 Úřad městské části Praha - Ďáblice Květnová 553/52 182 00, Praha 8 č.j.: 0078/2016-MCPD/TAJ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Úřadu Městské části Praha - Ďáblice Obsah: 1) Úvodní

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

Příloha č. 1. Základní pojmy

Příloha č. 1. Základní pojmy Příloha č. 1 Základní pojmy Aktivní záloha Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou

Více

S B Í R K A O B S A H :

S B Í R K A O B S A H : S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY A NÁMĚSTKA MINISTRA VNITRA Ročník: 2003 V Praze dne 11. prosince 2003 Částka: 53 O B S A H : Část I.

Více

Úvod Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR Činnost SP DDM za rok 2010 a. Činnost RKR Praha, 18. - 19. 1. 2010 Praha, 8. - 9. 4.

Úvod Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR Činnost SP DDM za rok 2010 a. Činnost RKR Praha, 18. - 19. 1. 2010 Praha, 8. - 9. 4. Výroční zpráva o činnosti Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR za rok 2010 1 Úvod Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR (dále jen SP DDM) je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 7 As 92/2011-93 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTA A MěÚ MIKULÁŠOVICE Zásady činnosti Čl. 1 Organizační řád upravuje: - zásady činnosti a řízení městského úřadu - jejich vzájemné vazby a vztahy Čl. 2 Postavení a působnost městského

Více

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008 Vydání č.: 1 Strana 1 / 10 VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PETIC SM 01/2008 Účinnost od: 9.1.2008 Číslo dle rozdělovníku: 1 Funkce : Jméno : Datum : Podpis : Zpracoval : Tajemnice Mgr. Blanka Zmítková RM usn.č.

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

Organizační řád Č.j.: Spisový znak Skartační znak

Organizační řád Č.j.: Spisový znak Skartační znak ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29 tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.cz Článek 1 Úvodní ustanovení Část I. - Všeobecná ustanovení 1.

Více

TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE. Propojení zemědělských trhů: ČR Visegrad

TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE. Propojení zemědělských trhů: ČR Visegrad ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra ekonomických teorií TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Propojení zemědělských trhů: ČR Visegrad Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Burianová Autor diplomové

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období 280 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené,

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. března 2016

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. března 2016 I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. března 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne

Více

Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008

Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008 II. Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008 Rada vlády pro seniory a stárnutí populace byla zřízena usnesením vlády ze dne 22. března 2006 č. 288. Statut Rady byl schválen

Více

STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU. Evropský parlament Brusel

STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU. Evropský parlament Brusel STANOVY SDRUŽENÍ BÝVALÝCH POSLANCŮ EVROPSKÉHO PALAMENTU Evropský parlament Brusel Brusel, 19. června 2001 Znění pozměněné dne 9. října 2008 a 18. října 2012 HLAVA I: NÁZEV, SÍDLO, PRÁVNÍ ZÁKLAD, CÍLE Článek

Více

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou,

Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou, Směrnice č. 1/2005 Rady města Žďáru nad Sázavou, kterou se stanovují pravidla pro vyřizování stížností a peticí Rada města Žďár nad Sázavou schválila dne 20.6.2005 dle 102 odst. 2 písm. b) a n) zákona

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s.

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. I. Tělovýchovná jednota 1.1. Spolek s názvem TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s., (dále jen TJ) je dobrovolným zájmovým svazkem členů provozujících nebo majících zájem o tělovýchovu,

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 15. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10340/16 FISC 103 ECOFIN 624 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát

Více

Rámcový rezortní interní protikorupční program

Rámcový rezortní interní protikorupční program III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její

Více

Směrnice k rozpočtovému hospodaření

Směrnice k rozpočtovému hospodaření Směrnice k rozpočtovému hospodaření Č. 14 OBEC BECHLÍN IČO: 263 346 Směrnici zpracovali: Ing. Soušek, Koťová M. Směrnici schválilo: Zastupitelstvo obce Datum schválení:.. Usnesení č.. Směrnice nabývá účinnosti:

Více

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony 121 9 121 Návrh zákona, kterým o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o související zákony 717 z 6 uplyne 17. 2013 2013 ZÁKON ze dne.. 2013, kterým se m ní zákon. 56/2001 Sb., o podmínkách

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Štěpánka. STÁT organizovaný způsob lidské společnosti

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Štěpánka. STÁT organizovaný způsob lidské společnosti Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Štěpánka STÁT organizovaný způsob lidské společnosti HLAVNÍ ATRIBUTY STÁTU: Obyvatelstvo a občané Státní národ Američané (více

Více

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 )

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Článek 14 Představenstvo 1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

Více

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy,

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 *UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú.

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. Preambule Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování společensky užitečné činnosti a poskytování služeb s takovou činností bezprostředně souvisejících

Více

STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s.

STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s. STANOVY Klub leteckých modelářů Brno, z.s. Klub leteckých modelářů Brno, o.s., ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, považuje za

Více

PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.6.2016 COM(2016) 361 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Více

S m l o u v a. m e z i. Č e s k o u r e p u b l i k o u. U k r a j i n o u. o s o c i á l n í m z a b e z p e č e n í

S m l o u v a. m e z i. Č e s k o u r e p u b l i k o u. U k r a j i n o u. o s o c i á l n í m z a b e z p e č e n í S m l o u v a m e z i Č e s k o u r e p u b l i k o u a U k r a j i n o u o s o c i á l n í m z a b e z p e č e n í Česká republika a Ukrajina (dále jen smluvní strany ), vedeny přáním upravit vzájemné

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 03.06.2005 KOM(2005) 233 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 [SEC(2005)

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016 I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne 29.

Více

PLAVECKÉHO KLUBU P SEK. Článek 10 Základní ustanovení

PLAVECKÉHO KLUBU P SEK. Článek 10 Základní ustanovení PLAVECKÉHO KLUBU P SEK -------------------------~---------------- Registr~cc provedena ~J10} 1f"90' dne. Článek 10 Základní ustanovení -~--------------------~-------- Plavecký klub je sportovní organizací,

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC

MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC MĚSTO ŽATEC JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATEC Stránka 1 z 9 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Zastupitelstvo města Žatce (dále jen zastupitelstvo města ) tímto ve smyslu 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,

Více

Organizační řád Western Riding Clubu České republiky, z.s. (WRC ČR)

Organizační řád Western Riding Clubu České republiky, z.s. (WRC ČR) Organizační řád Western Riding Clubu České republiky, z.s. (WRC ČR) Oddíl I. Základní členění WRC ČR. Článek. 1. Postavení WRC. 1. Western Riding Club České republiky, z.s. (dále jen WRC) je nezávislým

Více

úzkým propojením se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:

úzkým propojením se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny: Příloha č. 1 Srovnávací tabulka k návrhu zákona o finančních konglomerátech s legislativou ES Ustanovení zákona Navrhovaný předpis ČR 36 Změna zákona o bankách 4 V 4 odst. 5 písm. g) se slova s úzkým propojením,

Více

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina PROTOKOL O KONTROLE. č. j. ČŠIJ-292/15-J

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina PROTOKOL O KONTROLE. č. j. ČŠIJ-292/15-J PROTOKOL O KONTROLE Kontrola dodržování právních předpisů podle 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění

Více

STANOVY Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky, sportovní svaz policistů a hasičů, z.s.

STANOVY Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky, sportovní svaz policistů a hasičů, z.s. STANOVY Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky, sportovní svaz policistů a hasičů, z.s. (dále jen Unie ) Čl. 1 Název, sídlo, postavení Unie (1) Unie je založena na principu dobrovolnosti

Více

STATUT RADY PRO VEŘEJNÝ DOHLED NAD AUDITEM konsolidovaná verze ve znění Dodatku č. 1 ze dne 11. 8. 2015. Článek 1 Úvodní ustanovení

STATUT RADY PRO VEŘEJNÝ DOHLED NAD AUDITEM konsolidovaná verze ve znění Dodatku č. 1 ze dne 11. 8. 2015. Článek 1 Úvodní ustanovení STATUT RADY PRO VEŘEJNÝ DOHLED NAD AUDITEM konsolidovaná verze ve znění Dodatku č. 1 ze dne 11. 8. 2015 V souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, vydává Rada pro veřejný dohled nad auditem tento

Více