1. ZÁKLADY EKONOMIKY

Transkript

1 1. ZÁKLADY EKONOMIKY 1

2 2

3 1.1. POTŘEBY Vysvětlení pojmu potřeby: jsou to požadavky člověka a společnosti, lidé si je uvědomují, mají pocit nedostatku, neuspokojenosti, jedinec i společnost vyvíjejí úsilí odstranit tento nedostatek, potřebu uspokojit Členění potřeb: 1. Podle podstaty: hmotné (fyzické) jsou dány biologickou podstatou člověka (např. potřeba jíst, pít, spát, bydlet, oblékat se) další příklady: nehmotné (duševní) jsou dány duševní podstatou člověka, s vývojem společnosti se rozvíjelo myšlení a vznikaly duševní potřeby (např. potřeba vzdělání, zábavy, odpočinku, pěkné dovolené, uspokojení ze své činnosti) další příklady: 2. Podle počtu lidí: individuální v jednom okamžiku se týkají jedné osoby (např. jíst, spát, bydlet) další příklady: kolektivní v jednom okamžiku se týkají skupiny osob (např. zdravotní 3

4 péče, vzdělání, bezpečnost, doprava do zaměstnání, veřejné osvětlení) další příklady: Určete o jakou potřebu se jedná. Potřeba hmotná nehmotná individuální kolektivní potravy pro paní Novou X X četby časopisu pro studenty ekonomie X X ochrany před zimou všech cestujících X X zabezpečení lékařské péče ve městě X X přátelství Jitky s Pavlem X X ošetření nemocného X X shlédnutí filmu v zaplněném kině X X Doprava je individuální i kolektivní potřeba. Určete v jakých případech. 3. Podle toho, jak musí být uspokojovány nezbytné (základní a běžné) uspokojují naše základní požadavky nutné pro naši existenci a běžný život (např. jíst, pít, oblékat se, bydlet, mýt se) další příklady: zbytné (luxusní) usnadňují náš život, obohacují jej, ale nejsou pro život podstatné (např. nosit značkové oblečení, stravovat se v luxusních restauracích, bydlet ve vile s bazénem) 4

5 další příklady: Potřeby základ ekonomiky Máte k dispozici 50 korun. Jak s nimi naložíte? Máte k dispozici 500 korun. Jak s nimi naložíte? Máte k dispozici korun. Jak s nimi naložíte? Potřeby nás nutí zabývat se jejich uspokojováním. Je třeba získat zdroje k vyprodukování všech výrobků a služeb, které potřebujeme, co nejlépe tyto zdroje využít a vyprodukovat z nich co nejvíce výrobků a služeb. Také je nutné získat prostředky, za které lze tyto výrobky a služby pořídit. Veškerá tato činnost tvoří hospodářství naší země. Hospodářství = ekonomika veškeré činnosti k získání zdrojů, jejich zpracování a k produkci výrobků a služeb, a vzájemná směna statků a služeb mezi podniky a domácnostmi prostřednictvím peněz Charakteristiky potřeb: jsou subjektivní, 5

6 liší se obdobím, liší se místem, liší se různým věkem, liší se vzděláním, liší se náboženstvím, rostou a vyvíjejí se. 6

7 1.2. STATKY A SLUŽBY JAKO PROSTŘEDEK USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB Lidské potřeby jsou uspokojovány spotřebováním statků a služeb Statky věci a znalosti, které uspokojují lidské potřeby Služby činnosti, které uspokojují lidské potřeby Určete, zda jde o statek nebo službu. ošetření u zubaře služba videorekordér statek socha svatého Václava statek počítač statek umytí oken služba scénář filmu statek nůžky statek oprava vodovodu služba Členění statků: 1. Podle podstaty: hmotné věci, kterými lze uspokojit lidské potřeby (např. chléb, voda, šaty, dům, počítač) 7

8 další příklady: Hmotné statky ještě dělíme na movité (např. auto, televize, nábytek, počítač) a nemovité (nemovitosti = pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí). nehmotné duševní výtvory člověka a jeho znalosti, které uspokojují lidské potřeby (např. počítačová hra, počítačový program, literární dílo, znalost cizího jazyka, informace) další příklady: Určete, které statky jsou hmotné a které nehmotné. osobní automobil hmotný text divadelní hry nehmotný pevná vůle dokončit studium nehmotný notebook hmotný program na účetnictví nehmotný kniha hmotný obsah knihy nehmotný 2. Podle použití: spotřební - uspokojují přímo potřeby lidí (např. chléb, oblečení) další příklady: kapitálové slouží k výrobě dalších statků a k poskytování služeb (např. obilí, hrnec, látka, šicí stroj) další příklady: 8

9 Určete, které statky jsou spotřební a které kapitálové. plyn k vytápění domácností spotřební rohlík k svačině spotřební železná ruda kapitálový hudební CD spotřební Jaké statky mohou být spotřební i kapitálové? 3. Podle toho, zda mohou být předmětem směny: volné - vyskytující se v přírodě neomezeně a zdarma (např. voda, vzduch, sluneční záření, lesní plody) další příklady: ekonomické jsou vyráběny a nabízeny za peníze další příklady: Členění služeb: osobní směřují přímo k člověku (např. kadeřnictví, lékařské ošetření, zájezd, vzdělání) další příklady: věcné obnovují hmotný statek (např. oprava pračky, auta, natření plotu, praní prádla) 9

10 další příklady: Určete, zda se jedná o službu osobní nebo věcnou. lékař léčící zápal plic osobní opravář opravující televizor věcná lakýrník renovující nátěr nábytku věcná kadeřnice, která upravuje účes osobní Veřejné statky a služby jsou statky a služby, které poskytuje stát zdarma nebo za minimální úplatu (např. obrana státu, bezpečnost, vzdělání, zdravotnictví, městské osvětlení) další příklady: stát získává na ně peněžní prostředky z našich daní Životní úroveň = míra uspokojení potřeb Složky životní úrovně: kolik statků a služeb spotřebujeme a v jaké kvalitě kolik veřejných statků a služeb je nám poskytováno a v jaké kvalitě úroveň životních podmínek 10

11 1.3. VÝROBNÍ FAKTORY = ZDROJE STATKŮ A SLUŽEB Co je potřeba k výrobě povlečení? Roztřiďte předcházející výrobní faktory do tří skupin Skupiny výrobních faktorů: Výrobní faktory přírodní zdroje práce kapitál 1. Přírodní zdroje: půda je nemovitost, je nerozmnožitelná, nepřemístitelná přírodní bohatství (např. železná ruda, ropa, uhlí, zlato, stříbro) přírodní síly (např. vítr, déšť, sluneční energie, voda, vzduch) 11

12 2. Práce fyzická a duševní energie člověka vynaložená na získání statků a služeb 3. Kapitál všechny kapitálové statky používané k výrobě statků (např. stroje, budovy, zařízení, nástroje, materiál) vedle kapitálu ve hmotné podobě existuje finanční kapitál, který slouží ke získání výrobních faktorů (pořízení hmotného kapitálu, použití přírodních zdrojů, zaplacení práce) Jaké výrobní faktory jsou potřeba k upečení ovocného koláče? Jaké výrobní faktory jsou potřeba k vašemu vzdělávaní? Jaké výrobní faktory jsou potřeba k poskytnutí zájezdu? 12

13 1.4. HOSPODAŘENÍ A EFEKTIVNOST Důvody pro hospodaření Uspokojování potřeb je omezeno zdroji, které jsou k jejich uspokojení k dispozici. Obyvatelstvo je omezeno svými příjmy. Podniky jsou omezeny množstvím výrobních faktorů, které mohou získat. Jak jsou omezeny příjmy studentů? Hospodaření je účelné nakládání s prostředky, které máme k dispozici, abychom uspokojili potřeby znamená volbu mezi několika možnostmi Mezi jakými možnostmi by měl student volit, pokud by se rozhodl, že získaných Kč z brigády použije pro své vzdělání Efektivnost porovnává vynaložené prostředky a vzniklý výsledek efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek 13

14 s vynaložením přiměřených zdrojů můžeme ji vyjádřit slovně nebo číselně Slovní vyjádření efektivnosti: efektivní je, když zaléváme zahradu dešťovou a ne pitnou vodou další příklad: neefektivní je mýt nádobí v poloprázdné myčce další příklad: Číselné vyjádření efektivnosti = výpočet: Efektivnost = výstup vstup Firma má roční obrat za prodej tkanin 600 miliónů korun. Náklady činily 400 miliónů korun. Jaká je efektivnost výroby? 14

15 1.5. DĚLBA PRÁCE Dělba práce rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce je spojena se specializací a kooperací Specializace omezení jednotlivce na konkrétní druh práce Kooperace spolupráce mezi jednotlivci Výsledek dělby práce produkce většího množství statků a služeb produkce kvalitnějších statků a služeb Jaká je dělba práce ve vaší rodině? Jaká je dělba práce ve vaší třídě? 15

16 1.6. TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Poptávka Pro uspokojení potřeb slouží statky a služby. Většinu z nich kupujeme = zboží, ostatní jsou veřejné. Snaha lidí uspokojit potřeby vytváří poptávku po zboží (= statky a služby, které nakupujeme). Poptávané množství závisí především na ceně. Příklad poptávky po bramborách 1 kg nových brambor stojí 40 Kč. Koupí si ho ti, kteří chtějí chutnější brambory a mohou si to finančně dovolit. Po čase bude stát 1 kg nových brambor 5 Kč a budou dostupné i pro ostatní s nízkými příjmy. Budou se kupovat i na uskladnění. Poptávané množství vzroste. Poptávka ochota a schopnost spotřebitelů koupit určité množství zboží za určitou cenu. Tabulka: závislost poptávaného množství na ceně 1 kg brambor Cena za 1 kilogram brambor Poptávané množství v tunách 16

17 Grafické znázornění poptávky: křivka poptávky křivka poptávky cena množství Řada1 Zákon klesající poptávky: S rostoucí cenou klesá poptávané množství. Poptávkovou křivku (poptávku) ovlivňují kromě ceny také další faktory, které ji mohou posunout doprava nebo doleva nebo změnit její sklon. Další faktory ovlivňující poptávku: ceny substitutů (substitut je zboží, které může nahradit poptávané zboží, například vepřové maso za hovězí), ceny komplementů (komplement je zboží, které něčím doplňuje poptávané zboží, například auto a benzín), výše příjmů kupujících, zvyky a preference kupujících. Proč se zvyšuje poptávané množství při klesající ceně? Při klesající ceně roste poptávka po zboží. Více spotřebitelů (zákazníků) je ochotno a schopno nakoupit dané zboží. 17

18 Proč poptávka znamená ochotu a schopnost spotřebitelů nakupovat? Ochota zákazníci mají zájem nakoupit určité množství zboží při určité ceně. Schopnost zákazníci jsou schopni nakoupit určité množství zboží při určité ceně (mají dostatek finančních prostředků) Nabídka Podniky se zabývají produkcí statků a služeb, které uspokojují potřeby. Tím vytvářejí nabídku. Nabízené množství závisí především na ceně. Příklad nabídky brambor Při ceně nových brambor 40 Kč za 1 kg je bude nabízet víc prodávajících než za 10 Kč. Nabídka ochota a schopnost prodávajících nabízet určité množství zboží za určitou cenu. Tabulka: závislost nabízeného množství na ceně za 1 kg Cena Nabízené množství (v tunách) 18

19 Grafické znázornění nabídky: křivka nabídky křivka nabídky cena množství Řada1 Zákon rostoucí nabídky: S rostoucí cenou roste nabízené množství (na trh přistupují další nabízející). Nabídkovou křivku (nabídku) ovlivňují kromě ceny také další faktory, které ji mohou posunout doprava nebo doleva nebo změnit její sklon. Další faktory ovlivňující nabídku: ceny substitutů, ceny komplementů, výrobní podmínky (např. vliv počasí na nabídku zemědělských produktů), jednotkové výrobní náklady (jejich snížení umožní se stejnými zdroji produkovat a nabízet větší množství produktů). Proč se zvyšuje nabízené množství při rostoucí ceně? Při rostoucí ceně roste nabídka zboží, protože výrobci jsou ochotni nabízet větší množství zboží, aby dosahovali co největšího zisku. Rostoucí cena také přiláká na trh další výrobce. 19

20 Proč nabídka znamená ochotu a schopnost výrobců prodávat? Ochota výrobci jsou ochotni vyrábět určité množství zboží při určité ceně. Schopnost výrobci jsou schopni vyrábět určité množství zboží při určité ceně (mají technické vybavení, pracovní sílu, znají technologie, ). Jak ovlivní poptávku a nabídku po vepřovém mase změna ceny hovězího masa (= substitutu)? Růst ceny hovězího masa vyvolá zvýšenou poptávku po vepřovém mase (je to levnější substitut) a sníženou nabídku vepřového masa (část výrobců opustí trh vepřového masa pro vyšší zisk na trhu hovězího masa) Tržní mechanismus Grafické znázornění střetu poptávky a nabídky Střet poptávky a nabídky na trhu cena množství Na trhu mohou nastat tři situace: rovnováha - poptávané a nabízené množství zboží je stejné (400 tun), nedostatek zboží (neuspokojená poptávka) - poptávané množství zboží je větší než nabízené množství (např. při ceně 10 Kč za 1 kg je poptávané množství 800 tun a nabízené množství je 200 tun), 20

21 nadbytek zboží (přebytečná nabídka) - poptávané množství zboží je menší než nabízené množství (např. při ceně 40 Kč za 1 kg je poptávané množství 100 tun a nabízené množství je 650 tun). Fungování tržního mechanismu Kupující a prodávající mají odlišné zájmy. Musí dojít k jejich sladění: když poptávka bude větší než nabídka, dojde k růstu cen, když poptávka bude menší než nabídka, dojde ke snížení cen. Pohyby cen způsobí ustálení ceny = rovnovážná cena. Poptávané a nabízené množství zboží je při rovnovážné ceně stejné = rovnovážné množství. Při ceně košile 300 Kč bude nabízeno 500 ks a poptáváno 950 ks, při ceně 400 Kč bude nabízeno 650 ks a poptáváno 800 ks, při ceně 500 Kč bude nabízeno 700 ks a poptáváno 700 ks a při ceně 600 Kč bude nabízeno 800 ks a poptáváno 600 ks. a) Určete nejvhodnější cenu košile odhadem a graficky. b) Kolik košil se prodá za tuto cenu? c) Jaká situace nastane, když budou prodávající nabízet košile za 400 Kč? d) Jaká situace nastane, když budou prodávající nabízet košile za 600 Kč? e) Je efektivní použít na výrobu 1 košile materiál za 500 Kč? a) 500 Kč 21

22 b) 700 ks c) nedostatek zboží d) nadbytek zboží e) ne efektivní je nabízet takové množství výrobků, o které je zájem (700 kusů), a za přijatelnou cenu (500 Kč), kdyby podnik měl náklady na 1 kus výrobku = prodejní ceně jednoho výrobku, nerealizoval by žádný zisk Důsledky působení tržního mechanismu: podniky se snaží hospodárně (s nízkými náklady) vyrábět kvalitní výrobky v takovém množství, které jsou odběratelé ochotni koupit, podniky nabízející produkci, o kterou není zájem, zanikají (jsou nuceni snížit ceny a přesto se nemusí jejich produkce prodat) Trh a jeho členění Trh místo, kde se setkává poptávka a nabídka a kde dochází ke koupi a prodeji zboží prostřednictvím peněz Členění z hlediska komodit: trh zboží - nákup a prodej statků a služeb trh výrobních faktorů (práce, přírodní zdroje, kapitál) - nabídka pracovních míst, pozemků a kapitálu a poptávka po nich trh finanční - nabídka finančních prostředků (půjčka, vklad na úrok) a poptávka po nich (nejvíce zde působí banky) Členění z hlediska velikosti: trh agregátní - trh veškerého zboží trh dílčí - trh jednoho zboží (např. automobilů) 22

23 Členění z hlediska území: trh místní (prodej vín z jihomoravské oblastí) trh národní (prodej vín v České Republice) trh světový (prodej vín na celém světě) Charakteristiky trhu nasycený trh nabídka > poptávka odběratel si vybírá konkurence mezi dodavateli nenasycený trh nabídka < poptávka konkurence mezi odběrateli dodavatelé mají prostor pro zvyšování cen a zhoršování kvality otevřený trh velká část produkce se směňuje se zahraničím uzavřený trh malá část produkce se směňuje se zahraničím konkurence na trhu dodavatelé se snaží snižovat náklady, aby mohli snížit prodejní ceny, nebo se snaží vyrábět kvalitnější a zdokonalené výrobky (a tím si navzájem konkurují) 23

24 oligopol na trhu jsou 2 nebo jen několik subjektů s dominantním postavením jedná se o ekonomicky silné subjekty, které brání vstupu na trh ostatním (vstup je tedy omezen) ceny jsou vyšší než v předcházejících případech, protože výrobci mohou omezovat nabídku, a tím nutit spotřebitele k nákupu nedostatkového zboží za vyšší ceny monopol na trhu je jen jeden podnik s výsadním postavením, který poskytuje určité statky nebo služby ceny jsou omezeny jen koupěschopností spotřebitelů, proto je nutná regulace státu Pro spotřebitele je nevýhodné monopolní a dominantní postavení podniků v některém odvětví, protože neexistuje téměř žádná konkurence. Podnik prodává své statky a služby za vyšší ceny a nemusí usilovat o snížení nákladů, ani o kvalitnější a zdokonalené poskytované statky a služby. Působení tržního mechanismu je účinné na nasyceném, otevřeném a konkurenčním trhu. Uveďte příklad nějakého podniku s monopolním postavením. Česká pošta, České energetické závody, Česká televize, dříve Český telecom Hlavní subjekty trhu Na trhu působí domácnosti, podniky a stát. obyvatelstvo (domácnosti) vystupují jako kupující statků a služeb, ale také jako prodávající výrobních faktorů, cíl: uspokojit své potřeby 24

25 podniky vystupují jako prodávající výrobků a služeb, ale také jako kupující výrobních faktorů, cíl: dosáhnout maximálního zisku stát vystupuje jako prodávající i kupující, má zvláštní funkci: snaží se odstraňovat nežádoucí dopady trhu, které trh není schopen sám řešit Tržní koloběh vyjadřuje vzájemné vztahy mezi hlavními subjekty Základní poznatky o trhu Účastníci trhu Předmět směny Vztah nabídky a poptávky Vztah k zahraničí Postavení dodavatele podniky trh zboží trh nasycený trh otevřený konkurence obyvatelstvo trh práce trh nenasycený trh uzavřený oligopol stát trh finanční monopol 25

26 26

27 Použitá literatura: Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha. Grada Publishing, ISBN Veber, J. Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha. Grada Publishing, ISBN Klínský, P. Münch, O.: Ekonomika 1 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 2. vyd. Praha. Fortuna, ISBN Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. 1. vyd. Praha. Fortuna, ISBN Švarcová, J.: Ekonomie stručný přehled. 2002/2003. Zlín. CEED, ISBN Hingston, P.: Začněte podnikat. 1. vyd. Praha. Euromedia Group Knižní klub, ISBN Králová A., Asztalos, O.: Didaktika ekonomiky 1. díl. 1. vyd. Praha. Oeconomica, ISBN

28 28