Mikroekonomie I. Podstatné z minulé přednášky. Podstata hranice produkčních možností. Hranice produkčních možností

Transkript

1 Mikroekonomie I 2 přednáška Trh jeho formování a elementy Podstatné z minulé přednášky Co je ekonomie Rozdíly mezi Mikroekonomií a Makroekonomií Rozdíly pozitivní a normativní ekonomie Matematická a společenská větev v ekonomii Ekonomické veličiny Aspekty ekonomické vzácnosti Tři základní problémy ekonomie Výrobní faktory (práce, půda, kapitál) Hranice produkčních možností Východiska: Výroba je omezena určitými zdroji, technologií a výrobními faktory (půda, práce, kapitál) naráží producent na volbu, co je lepší vyrábět v poměru s jinými výrobky či hodnotami s danými zdroji a při dané produktivitě. Tuto mez nazýváme hranice produkčních možností. Podstata hranice produkčních možností Hranice produkčních možností představuje volbu mezi dvěma možnostmi: více jednoho statku můžeme vyrábět pouze na úkor druhého statku. Grafické znázornění hranice produkčních možností Charakteristika bodu C Bod C zachycuje nevyužité zdroje a neefektivnost. Tento stav znamená plýtvání zdroji. Je možno vyrobit více statků A i B, aniž by na některé straně byla újma. Cílem zdravé ekonomiky je přiblížit se hranici produkčních možností. 1

2 Náklady příležitosti Hranice produkčních možností názorně ukazuje jeden z klíčových pojmů ekonomie - náklady obětované příležitosti. Podstata: Jsou cena statku či služby, vyjádřená jako obětovaná příležitost získat z daných zdrojů nejlepší z jiných možných užitků. Náklady obětované příležitosti V ekonomické teorii odpovídají hodnotě nejhodnotnější činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku). Náklady obětované příležitosti jsou základní ekonomický koncept. Pozn.: Nehledejme pouze u firmy, podnikatelských aktivitách, ale i v běžném reálném životě. Náklady obětované příležitosti (pro zajímavost) Koncept nákladů obětovaných příležitostí poprvé popsal francouzský ekonom Frédéric Bastiat, Náklady obětované příležitosti (pro zajímavost) Počátkem 20. století je potom podrobně popsal a rozvinul rakouský ekonom Friedrich von Wieser. v polovině 19. století. Příklad z každodenního života Jedinec se rozhodne jít večer do kina, zároveň má možnost nabídku pracovat přesčas. Rozhodnutím jít do kina se zbaví možnosti v ten samý čas pracovat přesčas a vydělávat peníze. Tato nezískaná mzda je nákladem obětovaným příležitosti jít do kina. Náklady obětované příležitosti Školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 ti. Kč, možnost je vydělat si 125 tis. Kč v případě zaměstnání. Náklady obětované příležitosti ročního působení na škole pak činí 2

3 Odpověď Formování trhu Dělba práce Náklady obětované příležitosti činí 125 tis. Kč Peníze Trh Typy trhů Tržní subjekty Dělba práce Dělba práce a výměna Východiska: Vysoký stupeň dělby práce vede ke vzniku trhu hlavní příčinou vzniku trhu je dělba práce. Trhem se rozumí oblast ekonomiky, ve které dochází ke směně výrobků a služeb. Na trhu dochází ke vzájemnému působení prodávajících a kupujících, při kterém se stanoví ceny a množství směňovaného zboží. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje. S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o prvotní formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (naturální směna) - barter. Se složitější dělbou práce se naturální směna stává obtížnou a dochází k zavedení peněz jako prostředku směny. Čtyři skupiny dělby práce Přirozená dělba práce 1. Přirozená 2. Společenská 3. V pracovních operacích 4. Mezinárodní Historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce (muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat). 3

4 Společenská dělba práce Funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi. Dělba práce v pracovních operacích Další vývoj založený na technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spočívá v tom, že jeden dělník se specializuje pouze na jednu činnost. Mezinárodní dělba práce Peníze Posouzení výroby z hlediska územního. Působí řada jiných faktorů, tedy i přírodní a klimatické podmínky. Ani láska neudělala z tolika lidí blázny jako hloubání nad postatou peněz. Sir Dennis Robertson Peníze - podstata Problém při definování peněz Co do své podstaty jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků, usnadňuje ji a odstraňuje nutnost zprostředkujících výměn. Peníze postupem času měnily svoji materiální podobu (kožešiny, olej, plátno, drahé kovy, mince, papírové peníze a nakonec i bezhotovostní peníze). Peníze samy o sobě nejsou obvykle užitečné. Jejich užitečnost spočívá v tom, že je lze kdykoliv a kdekoliv vyměnit za užitečný statek, který uspokojí nějakou naléhavou potřebu. Proto lidé po penězích touží, a proto i peníze samostatné považujeme za vzácný statek. Základní problém při definování peněz je rozpor mezi teoretickým vymezením a jeho praktickou využitelností. Jedná se o širokou dimenzi mezi ekonomickou teorii a finanční teorií. Více v předmětu Makroekonomie! 4

5 Definice trhu Směnná hodnota a cena Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží). Kvantitativní poměr, kde se určité zboží směňuje na trhu s ostatními se nazývá směnná hodnota. Specifickou formou směnné hodnoty je cena. Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu. Pojem relativní cena zdůrazňuje skutečnost, že cena porovnává hodnotu různých zboží navzájem. Členění typy trhů Podle územního hlediska Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme Podle předmětu koupě a prodeje Podle územního hlediska 1) trh místní - jedna z prvních forem trhu, která se vztahuje bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh) 2) trh národní - rozumí se trh v rámci státního celku 3) trh světový - je projevem skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná. Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme 1) trh dílčí - je trhem, na kterém se prodává a kupuje určitý druh zboží 2) trh agregátní - je trh veškerého zboží Podle předmětu koupě a prodeje 1) trh výrobních faktorů - půda, práce, kapitál 2) trh produktů - výrobky a služby 3) trh peněz 5

6 Význam a funkce trhu Tržní subjekty Základní 3 otázky ekonomického života jsou: 1. Co?, 2. Jak?, 3. Pro koho?. 3 tržní subjekty: 1. Domácnosti 2. Firmy 3. Stát Na výše uvedené otázky hledá odpovědi trh. Domácnosti Firmy přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Vystupují jako subjekty vyrábějí za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb kupující na trhu výrobků a služeb a jako prodávající na trhu vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní výrobních faktorů, aby za příjmy z prodeje výrobních faktorů faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem je mohli nakupovat výrobky a služby pro svoji spotřebu. maximalizace zisku. Stát Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh stát vstupuje na trh s (hlavním) cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat. 6

7 Nabídka Poptávka Elementy trhu Důležitý matematický pojmový aparát pro teorii S a D Posun po křivce Posun křivky Směrnice a sklon Posun po křivce a posun křivky Směrnice a sklon přímky a křivky Y a) Posun křivky b) Posun po křivce Y Směrnice a sklon přímky : změna proměnné na vertikální ose (y) ku změně proměnné na horizontální ose (x) kladná směrnice : pokud je růst proměnné na ose x provázen růstem proměnné na ose y, mezi proměnnými je přímý vztah (obě se vyvíjejí ve stejném směru) záporná směrnice : růst x vyvolá pokles y, mezi proměnnými je nepřímý vztah (vyvíjejí se protisměrně) X X Směrnice přímky Nabídka (supply) S Y a) Kladná směrnice přímky Y b) Záporná směrnice přímky Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat při určité ceně. B 15 A směrnice = 5/10 = 0,5 X 15 C D směrnice = -5/10 = -0,5 X Čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží, nabídka roste. Je-li cena zboží nízká, výrobci nemají zájem prodávat své zboží, nabídka klesá. 7

8 Nabídka - rozlišujeme mezi: Křivka nabídky individuální nabídkou nabídka jednoho výrobce dílčí nabídkou nabídka jediného druhu výrobku od různých výrobců agregátní (celkovou) nabídkou suma všech uvažovaných resp. zamýšlených prodejů, se kterými výrobci přicházejí na trh(bude předmětem studia v Makroekonomii) Zákon rostoucí nabídky Rozlišovat Růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny zvyšuje zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů, a tím rozšířit výrobu. Dále vlivem zákona klesajících výnosů následuje, že vyšší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce, musí tedy stoupnout i ceny. Posuny po křivce nabídky Posuny křivky nabídky Posuny po křivce nabídky Interpretace grafu posunu po křivce nabídky Posun po křivce - změna nabízeného množství vlivem změny ceny (uvedený případ cenový růst) 8

9 Posun křivky nabídky Interpretace grafu posunu křivky nabídky Posun křivky - změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (například v uvedeném grafu zvýšení rozsahu výroby) Poptávka Křivka poptávky Individuální poptávka - poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce Dílčí (tržní) poptávka - poptávka po jednom výrobku. Agregátní poptávka - souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. (bude předmětem Makroekonomie) Křivka poptávky - charakteristika Poptávková křivka znázorňuje počet jednotek určitého statku, který je v určitý čas poptáván v závislosti na výši ceny daného statku; při kreslení křivek poptávky je obvyklé znázorňovat změny v ceně (která je nezávisle proměnnou) na vertikální ose grafu změny množství (závisle proměnná) na horizontální ose. Pokles ceny vede zpravidla k růstu poptávaného množství: z P A na P B povede k nárůstu poptávaného množství z Q A na Q B. Zákon klesající poptávky Křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne. Když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, kteří dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky. 9

10 Rozlišovat Posun křivky poptávky Posuny po křivce poptávky Posuny křivky poptávky Interpretace grafu Posun křivky poptávky vpravo (na d1) by znamenal, že při dané ceně je poptáváno více určité komodity, zatímco posun vlevo (na d2) by znamenal opak. Takový posun vpravo může mít řadu příčin. Změna poptávky posun křivky Příjem důchod spotřebitele, sezónnost, počasí a proměny módy - změna některé z těchto proměnných = posun křivky poptávky doprava nebo doleva: Např. změna nominálního důchodu - při konstantních cenách růst důchodu vyvolá zpravidla růst poptávky, pokles důchodu pokles poptávky Posun po křivce poptávky Interpretace grafu Pokles ceny Růst ceny Pokles ceny z P A na P B povede k nárůstu poptávaného množství z Q A na Q B. 10

11 Formování rovnováhy na trhu Bod tržní rovnováhy Tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky P D S vyrovnané. Při této ceně a množství se objem, který kupující chtějí kupovat, přesně rovná objemu, který prodávající chtějí prodávat. P E Q E Q Obecná rovnice nabídky Obecná rovnice poptávky P s = c + d.q P D = a - b.q Q nabízené množství Q poptávané množství c kladná konstanta a kladná konstanta d směrnice funkce nabídky -b směrnice funkce poptávky Formování rovnováhy na trhu Rovnováha - graficky Vždy platí: Q D = Q S P D = P S a - b.q = c + d.q 11

12 Slovní interpretace grafu Q jako množství P jako cena jednotlivého zboží Navýšení poptávky navýšilo současně i cenu Příklady 2. Realitní kancelář zjistila, že poptávka po bytech je dána funkcí: Q D = P (P. cena nájmu) Odhaduje se, že nabídka bytů je dána funkcí: Q S = P Úkol: Jaká bude úroveň rovnovážného měsíčního nájemného P E? Řešení Příští přednáška Dáno: Q D Q S = P = P P E =? Konkurence a teorie spotřebitele Podmínka : Q D = Q S Řešení : dosadit, tj P = P P E = 5000 Schéma konkurence Závěr Prostor pro dotazy 12

13 Konec Konec přednášky 13