Makromycety přírodní rezervace Lípa a národní přírodní rezervace Kohoutov (CHKO Křivoklátsko)
|
|
- David Štěpánek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bohemia centralis, Praha, 31: , 2011 Makromycety přírodní rezervace Lípa a národní přírodní rezervace Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) Macrofungi in the Lípa Nature Reserve and Kohoutov National Nature Reserve (the Křivoklátsko Protected Landscape Area) Rostislav Fellner 1 a Jaroslav Landa 2 1 Svatojánská kolej vyšší odborná škola pedagogická, Svatý Jan pod Skalou 1, p. Beroun; rfellner@svatojanskakolej.cz 2 Bouřilova 1104, Praha 9; jaroslav.landa@gmail.com Abstract. The article presents macrofungi species found in the western part of the Křivoklátsko Protected Landscape Area (Central Bohemia). It summarizes the results of mycological research in the Lípa Nature Reserve and Kohoutov National Nature Reserve carried out in In total, 12 out of 231 macrofungi taxa found in the Lípa Nature Reserve and 17 out of 159 taxa recorded in the Kohoutov Nature Reserve are briefly discussed, along with notes on conservation management in both the small-size Specially Protected Areas. Key words: Fungi, Mycetes, mycofloristics, Central Bohemia, broad-leaved forests, Red List, Hericium erinaceus Úvod Z území CHKO Křivoklátsko bylo dosud publikováno poměrně málo mykologických prací ve srovnání například s mnohem více navštěvovaným sousedním územím CHKO Český kras. Svrček (1965) sice uvádí, že v tomto území mykologicky pracovali např. již Domin, Gintl, Herink, Hilitzer, Pouzar, Příhoda, Smotlacha a Vacek, ale z tohoto staršího období byly publikované jen 121
2 BOHEMIA CENTRALIS 31 souhrnnější práce Velenovského ( ) a Svrčka (1953). Později odtud publikovali své dílčí výzkumy rovněž Příhoda a Machulková (1978), Machulková (1979, 1981), Fellner a Landa (1990) a v poslední době Holec (2009). Řada dalších výsledků mykologického výzkumu z území CHKO Křivoklátsko ještě čeká na své uveřejnění. Předložený příspěvek, ve kterém je věnována pozornost makromycetům dvou území v nejzápadnější části CHKO Křivoklátsko, a to PR Lípa a NPR Kohoutov, je jedním z nich. V rámci území PR Lípa nebyl, pokud je nám známo, zatím realizován žádný mykologický výzkum; v rámci NPR Kohoutov uskutečnili mykologické průzkumy Machulková (1981) a Svrček (1988), ale výsledky jejich výzkumu zůstaly převážně nepublikované. Přehled častěji uváděných zkratek ČR Česká republika ČS červený seznam DD data deficient (kategorie z ČS)?EX extinct (kategorie z ČS) CHKO chráněná krajinná oblast leg. legit (sbíral) NPR národní přírodní rezervace NT near threatened (kategorie z ČS) PR přírodní rezervace VU vulnerable (kategorie z ČS) Přírodní rezervace Lípa se nachází na severovýchodním úbočí vrchu Lípa (503,5 m n. m.) v nadmořské výšce m v katastru obce Ostrovec v okrese Rokycany (cca 3 km východně od obce Podmokly), v polesí Vlastec, spravovaném Lesní a rybniční správou Zbiroh Ing. Jerome Colloredo-Mansfelda. Rezervace byla vyhlášena v roce 1990 a má rozlohu 24,91 ha. V roce 2006 pro ni Správa CHKO Křivoklátsko nově zpracovala plán péče. PR Lípa představuje vrcholový skalní masiv nad zaklesnutým meandrem Zbirožského (Skryjského) potoka, který přechází do suťových až balvanitých společenstev habrových až lipových javořin. Podle katalogu biotopů (Chytrý et al. 2001) jsou v rámci území rezervace vymapovány následující jednotky: L4 suťové lesy; L3.1 hercynské dubohabřiny; L6.5B acidofilní teplomilné doubravy; L2.2B údolní jasanovo-olšové luhy; X9A lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami; X11 paseky s nitrofilní vegetací; na samém okraji rezervace také L7.1 suché acidofilní doubravy. V souladu s údaji publikovanými z území PR Lípa (srv. Ložek et al. 2005) lze konstatovat, že většinu plochy porůstají habrové javořiny (Aceri- Carpinetum). Na mírnějších svazích se uplatňují kyselé a habrové doubravy (Luzulo albidae-quercetum a Melampyro nemorosi-carpinetum). Ve vrcholové části se vyskytuje rovněž skalní vegetace s kostřavou sivou náležející k podvazu Allyso-Festucenion pallentis, coby suchomilná společenstva skalních štěrbin. Dominantní dřevinou je habr obecný (Carpinus betulus), přimísen je javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia 122
3 Rostislav Fellner a Jaroslav Landa: Makromycety PR Lípa a NPT Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) cordata) i velkolistá (T. platyphyllos), spíše v severní části rezervace jedle bělokorá (Abies alba) a spíše v okrajových částech též dub zimní (Quercus petraea), dále sporadicky i buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), javor babyka (Acer campestre), podél potoka olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další dřeviny (osika, vrba aj.). V keřovém patru je místy významná líska obecná (Corylus avellana). Území leží ve Vlastecké vrchovině náležející ke Křivoklátské vrchovině, geologický podklad utvářejí vyvřelé horniny křivoklátsko-rokycanského pásma dacity, jež úspěšně vzdorují zvětrávání. Pedologicky převažují mezobazické kambizemě s přechody do rankerů (Ložek et al. 2005). První z autorů tohoto příspěvku navštívil v letech v období od června do října území PR Lípa 8 v rámci jejího inventarizačního průzkumu (Fellner 2006a, 2007a), z toho 4 v doprovodu druhého z autorů; jedné exkurze v roce 2007 se zúčastnil též Ing. Pavel Svoboda. Při jednotlivých návštěvách byly vždy zapisovány všechny nalezené položky hub, spolu s údaji o jejich lokalitě, biotopu, substrátu nebo hostiteli a abundanci. Větší část nalezených položek byla sebrána a usušena jako herbářový doklad. Při výzkumu, který byl zaměřen na tzv. velké houby (makromycety), byla k determinaci používána jak běžná určovací literatura (Moser et Jülich: Kleine Kryptogamenflora; Breitenbach et Kränzlin: Pilze der Schweiz; Courtecuisse: Guide des Champignons de France et d Europe; Bas et al.: Flora Agaricina Neerlandica; Hansen et Knudsen: Nordic Macromycetes, Legon et Henrici: Checklist of the British & Irish Basidiomycota aj.), tak i speciální monografie a jednotlivé příspěvky. Souhrnné poznámky k zajímavějším nálezům v PR Lípa z let Amylostereum chailletii (Pers.) Boidin pevník jedlový, lignikolní saprofyt fruktifikující zejména na mrtvých kmenech jedlí. Druh uváděný v červeném seznamu (dále ČS) např. v Nizozemí. Na ležícím kmenu Abies alba, 5.X.2006 a opět 14.X.2007, leg. R. Fellner. Vzácnější druh přirozených lesů zpravidla vyšších horských poloh. Auricularia mesenterica (Dicks.: Fr.) Pers. boltcovitka mozkovitá, lignikolní saprofyt fruktifikující zejména na mrtvých kmenech jilmů a jasanů. Druh uváděný v ČS např. v Polsku. V PR Lípa roste dosti hojně na celém území rezervace, zejména na ležících kmenech Carpinus betulus. Vzácnější druh přirozených lesů, hojnější v lužních lesích. Fayodia leucophylla (Alb. et Schwein.) M. Lange et Sivertsen = Gamundia leucophylla (Gillet) Bigelow kalichovka bledolupenná, druh někdy ztotožňovaný s druhem G. striatula (Kühner) Raithelh., jenž byl pod jménem Fayodia pseudoclusilis zařazen i do Červené knihy ČR (Kotlaba 1995) a pod jménem Gamundia striatula byl zařazen i do ČS ČR (Holec et Beran 2006). 1 nález v detritu, 1.IX.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Druh uváděný pod jménem Fayodia leucophylla je např. v ČS v Německu. Velmi vzácný druh; lze jej interpretovat buď jako prvonález druhu Gamundia leucophylla (Gillet) Bigelow pro ČR nebo jako asi osmý nález druhu G. striatula (Kühner) Raithelh. v ČR (cf. Antonín 2004). Hericium coralloides (Scop.: Fr.) Gray korálovec bukový, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech buků, velmi zřídka i jiných dřevin. Velmi ozdobný druh uváděný v různých kategoriích ohrožení v mnoha ČS v Evropě (Dánsko, Litva, Německo, 123
4 BOHEMIA CENTRALIS 31 Nizozemí, Norsko, Polsko, Švédsko); u nás je považován za poněkud častější druh, který je pro přirozené bučiny s dostatkem padlých kmenů typický a o jeho přímém zařazení do ČS ČR se neuvažuje. V PR Lípa byl v roce 2006 nalezen pouze jednou, a to na ležícím kmenu zřejmě Carpinus betulus v okrajové části rezervace; v roce 2007 nebyl registrován. Hericium erinaceus (Bull.: Fr.) Pers. korálovec ježatý, lignikolní parazit až saprotrof fruktifikující na živých i mrtvých kmenech a pařezech listnáčů, zejména dubů a buků. Velmi ozdobný druh uváděný v různých kategoriích ohrožení v mnoha ČS v Evropě. U nás je známý asi z 50 lokalit, z toho asi z 20 z poslední doby; častější je v teplejších oblastech. V PR Lípa byl nalezen jen 1x ve východní části rezervace na bázi živého kmene Quercus petraea, 2.IX.2007, leg. R. Fellner et J. Landa. Byl zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) jako zranitelný druh (VU) a je v současnosti navrhován k zákonné ochraně jak v ČR, tak i v celé Evropě v rámci dodatku Bernské konvence. Hyphodontia paradoxa (Schrad.: Fr.) E.Langer et Vesterh. pórnovitka různopórá, lignikolní saprofyt fruktifikující na dřevě listnáčů. Na větvi Corylus avellana, 19.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácnější druh převážně přirozených lesů chladnějších poloh. Hygrophorus leporinus Fr. šťavnatka zaječí, mykorizní druh fruktifikující pod listnáči, zejména pod duby, buky a lískou. V PR Lípa byl v roce 2007 nalezen v severním cípu rezervace 14.X.2007, leg. R. Fellner. V ČR je známo asi jen 9 lokalit. Druh byl zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006). Inocybe griseolilacina J.E.Lange vláknice nafialovělá, mykorizní druh fruktifikující pod listnáči, zejména pod buky. Druh uváděný v ČS např. v Norsku a Polsku. V PR Lípa byl v roce 2006 sbírán opakovaně na jedné lokalitě v blízkosti Skryjského potoka východně od kóty 292 m n.m. pod Carpinus betulus. Vzácnější druh převážně přirozených lesů. Mycena thymicola Velen. helmovka mateřídoušková, herbikolní saprofyt fruktifikující ve vazbě na mateřídoušku. V PR Lípa byl v roce 2006 sbírán jednou ve vrcholové části PR v keříčcích mateřídoušky Thymus pulegioides v acidofilních trávnících na okraji vrcholových skalních výchozů, 475 m n.m, 19.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácnější druh přirozených acidofilních trávníků s mateřídouškou. Phellinus hartigii (Allesch. et Schnabl) Pat. ohňovec Hartigův, lignikolní parazit a saprofyt fruktifikující na živých a mrtvých kmenech jedlí a smrků. Druh uváděný v ČS např. v Německu. Opakovaně na ležících kmenech Abies alba (2 3 nálezy v rezervaci). Méně častý druh převážně přirozených lesů. Phellinus robustus (P.Karst.) Bourdot et Galzin ohňovec statný, lignikolní parazit a saprofyt fruktifikující na živých a mrtvých kmenech dubů. Druh uváděný v ČS např. v Dánsku, Nizozemí a Norsku. Opakovaně na stojících i ležících kmenech Quercus petraea (více než 5 nálezů v rezervaci). Hojný druh převážně přirozených lesů. Russula cremeoavellanea Singer holubinka krémově oříšková, mykorizní druh fruktifikující pod břízami. Druh uváděný na ČS např. ve Finsku či Litvě. Na 2 3 mikrolokalitách při jihovýchodní hranici PR, 1.IX.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácný acidofilní druh, který má v ČR zřejmě méně než 10 lokalit. Opětně sbírán tamtéž 2.IX.2007, leg. R. Fellner et J. Landa. 124
5 Rostislav Fellner a Jaroslav Landa: Makromycety PR Lípa a NPT Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) Diskuze a závěry z mykologického výzkumu v PR Lípa v letech V rámci orientačního mykologického průzkumu v PR Lípa bylo v letech determinováno celkem 231 taxonů (Fellner 2006a, 2007a), což lze hodnotit jako sice značně vysoký, ale přesto spíše průměrný počet, vezmeme-li v úvahu, že území zahrnuje kromě dominantních habrových javořin také údolní olšiny i rovněž výše položené habrové doubravy a vrcholové kyselé doubravy. Z těchto 231 taxonů je 12 druhů považováno za pozoruhodné nálezy. Mezi ně se řadí např.: pevník jedlový (Amylostereum chailletii), boltcovitka mozkovitá (Auricularia mesenterica), kalichovka bledolupenná (Fayodia = Gamundia leucophylla), korálovec bukový (Hericium coralloides), korálovec ježatý (H. erinaceus), šťavnatka zaječí (Hygrophorus leporinus), pórnovitka různopórá (Hyphodontia paradoxa), vláknice nafialovělá (Inocybe griseolilacina), helmovka mateřídoušková (Mycena thymicola), ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), ohňovec statný (P. robustus) a holubinka krémově oříšková (Russula cremeoavellanea). Jde povětšinou o druhy hub zařazené do červených seznamů v různých evropských zemích, a rovněž do červeného seznamu makromycetů ČR (Holec et Beran 2006). Většina těchto druhů má současně také vysokou bioindikační hodnotu jako typické druhy přirozených lesů. Z ochranářského hlediska je zřejmě nejvýznamnější nález druhů kalichovka bledolupenná Fayodia leucophylla (Alb. et Schwein.) M. Lange et Sivertsen, korálovec ježatý Hericium erinaceus (Bull.: Fr.) Pers. a šťavnatka zaječí Hygrophorus leporinus Fr. Předpokladem výskytu i dalšího zachování těchto často bioindikačně a ochranářsky významných druhů hub v PR Lípa je dostatek stojící a ležící dřevní hmoty v různých stadiích rozkladu a nenarušený vývoj původních lesních společenstev. Z hlediska dalšího managementu by proto stav přirozeného vývoje lesa měl být na této lokalitě co nejvíce zachován. Národní přírodní rezervace Kohoutov se nachází na severovýchodně orientovaném svahu vrchu Vrána (572,7 m n.m.) v nadmořské výšce m v katastru obce Ostrovec v okrese Rokycany (cca 3 km východně od zmíněné obce), v polesí Vlastec, spravovaném rovněž Lesní a rybniční správou Zbiroh Ing. Jerome Colloredo- Mansfelda. Rezervace byla vyhlášena již v roce 1966, má rozlohu 30,05 ha. V roce 2006 pro ni Správa CHKO Křivoklátsko nově zpracovala plán péče. Motivem ochrany je historický bukový porost, označovaný též jako pralesovitá bučina s vtroušenou lípou, javorem, klenem, jedlí, břízou a habrem. Jedná se o nejníže položený pralesovitý porost buku v Českém masivu s nepřerušeným vývojem lesa s přirozenou druhovou skladbou. Podle katalogu biotopů (Chytrý et al. 2001) jsou v rámci území rezervace vymapovány následující jednotky: L4 suťové lesy; L5.1 květnaté bučiny; L5.4 acidofilní 125
6 BOHEMIA CENTRALIS 31 bučiny; X9A lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami; na hranicích rezervace také jednotky L2.2A údolní jasanovo-olšové luhy a L6.5B acidofilní teplomilné doubravy. Přestože na podkladových mapách jsou nejrozsáhlejší mapovanou jednotkou v rezervaci květnaté bučiny (L5.1), následované jen omezeně rozšířenými enklávami acidofilních bučin (L5.4), je současná podoba území fakticky odlišná: ve velké části rezervace je dominantní Fagetum nudum bez jakéhokoliv podrostu. Výraznější podrost je v současnosti patrný hlavně na místech, kde se shromažďují dosti početná stáda zvěře, což má za následek nástup nitrofilní vegetace (Urtica aj.). To je nakonec i v souladu s publikovanými údaji (Kučera 1993, Ložek et al. 2005) uvádějícími, že většinu ploch porůstají chudé bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze okrajově se uplatňují květnaté bučiny (Tilio cordatae-fagetum a Dentario enneaphylli-fagetum). Ve vrcholové části se na samé hranici rezervace vyskytuje kyselá doubrava (Luzulo albidae-quercetum), ve spodní části svahu je kromě toho vyvinuta i bučina s kostřavou lesní (Festuco altissimae-fagetum). Výrazně dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), přimísen je dub zimní (Quercus petraea) a javor mléč (Acer platanoides), pomístně též javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus) aj.; živé dospělé jedle bělokoré (Abies alba) již v rezervaci nelze spatřit. Ve světlinách však bylo přikročeno k podsadbám jedlí uvnitř oplocenek, které chrání jedle před okusem zvěří. Území leží ve Vlastecké vrchovině náležející ke Křivoklátské vrchovině v komplexu křivoklátsko-rokycanského pásma. Geologický podklad je tvořen vulkanity svrchního kambria ryolity a ryolitovými tufy. Pedologicky převažují rankery a humózní kamenité kambizemě, na spodním okraji pseudogleje, místy i zbahnělé gleje (Ložek et al. 2005). První z autorů tohoto příspěvku navštívil území NPR Kohoutov v rámci jejího inventarizačního průzkumu v letech v období od června do října 8 (Fellner 2006b, 2007b), z toho dvakrát v doprovodu druhého z autorů; jedné exkurze v roce 2006 se zúčastnil též pan Jiří Hák. Souhrnné poznámky k zajímavějším nálezům v NPR Kohoutov z let Antrodiella hoehnelii (Bres.) Niemelä outkovečka Höhnelova, lignikolní saprofyt fruktifikující zejména na mrtvých kmenech buků. Druh uváděný jako vzácný (R, DD) na červených seznamech (dále ČS) např. v Polsku nebo na Slovensku. V NPR Kohoutov se v roce vyskytoval rovněž jen zřídka. Z území jej uvádí již Machulková (1981). Nepříliš hojný druh přirozených lesů: v některých územích častější, jinde chybí. Conocybe ambigua Watling čepičatka pochybná, lignikolní saprofyt fruktifikující na silně tlejícím dřevě. Druh uváděný jako kriticky ohrožený (E) na ČS v Polsku. Byl zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii?ex. Opakovaně v dolní části rezervace. Velmi vzácný druh přirozených lesů. Entoloma (Leptonia) placidum (Fr.: Fr.) Noordel. závojenka (trávnička) buková, saprotrof fruktifikující vzácně na tlejícím dřevě listnáčů, zejména buků a dubů. Byl zařazen do ČS 126
7 Rostislav Fellner a Jaroslav Landa: Makromycety PR Lípa a NPT Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii NT. Druh byl sbírán na tlejícím kmenu dubu v západním hraničním bodu NPR, 550 m n.m, 4.X.2007, leg. R. Fellner. Vzácný druh přirozených lesů, uváděný např. též z rezervace Chynínské buky v Brdech (Holec 2005). Flammulaster carpophilus (Fr.) Earle kržatka plodomilná, saprofyt na bukvicích a bukovém listí. Druh uváděný jako vzácný (R) na ČS v Polsku, u nás v bučinách častěji nalézaný druh, 5.X.2006, leg. R. Fellner. Typický druh přirozených bučin. Cortinarius balteatocumatilis R.Henry ex P.D.Orton pavučinec hnědofialový, mykorizní symbiont rostoucí pod listnáči. Byl zařazen i do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii VU. Druh z taxonomicky poněkud problematické skupiny z okruhu Cortinarius balteatus (Fr.) Fr., který však je sám rovněž zařazen do ČS ČR v kategorii DD. I při odlišné interpretaci rozhodně druh, který do ČS ČR náleží. 21.IX.2007, leg. R. Fellner et J. Landa. Hericium coralloides (Scop.: Fr.) Gray korálovec bukový, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech buků. Velmi ozdobný druh uváděný v různých kategoriích ohrožení na mnoha ČS v Evropě (Dánsko, Litva, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Švédsko); u nás je považován za poněkud častější druh, který je pro přirozené bučiny s dostatkem padlých kmenů typický a o jeho přímém zařazení v ČS ČR se neuvažuje. V NPR Kohoutov se v roce 2006 i 2007 vyskytoval zřídka. Hericium erinaeus (Bull.: Fr.) Pers. korálovec ježatý, lignikolní saprofyt (ale i parazit) fruktifikující na mrtvých i živých kmenech buků a dubů. Velmi ozdobný druh uváděný jako silně ohrožený na mnoha ČS v Evropě (Dánsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Slovensko, Rakousko, Španělsko, Švédsko); je rovněž zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii VU. V NPR Kohoutov byl v roce 2006 sbírán pouze jednou v dolní části rezervace na ležícím kmenu Fagus sylvatica, 17.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Velmi vzácný druh navržený k zákonné ochraně (Holec et Beran 2004), Evropským výborem pro ochranu hub byl navržen k zařazení do dodatku Bernské konvence. Hypholoma subviride (Berk. et. M.A.Curtis) Dennis třepenitka drobná, lignikolní saprofyt, ležící kmen Fagus sylvatica, 17.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Méně častý druh přirozených i kulturních lesů (cf. Holec 2005). Lenzites betulina (L.: Fr.) Fr. lupeník březový, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech buků, bříz a dalších listnáčů. Opakovaně v dolní části rezervace na ležících kmenech buků. V některých územích zcela schází, jinde nepříliš vzácný druh. Marasmus alliaceus (Jacq.: Fr.) Fr. špička cibulová, lignikolní, ale i humikolní saprofyt fruktifikující někdy velmi hojně na tlejících větvičkách, listí a rozkládajícím se dřevě buků. Opakovaně, hojněji zejména v dolní části rezervace. Typický druh přirozených bučin spíše vyšších poloh. Mycena crocata (Schrad.: Fr.) P.Kumm. helmovka šafránová, lignikolní, ale i humikolní saprofyt fruktifikující na tlejících větvičkách, v detritu a na rozkládajícím se dřevě buků. Druh ronící šafránově zbarvené mléko, uváděný v různých kategoriích ohrožení na ČS v Evropě (Nizozemí, Norsko, Polsko); u nás je považován za poněkud častější druh, který je pro přirozené bučiny typický. Opakovaně, častěji v dolní části rezervace. Pholiotina intermedia (A.H.Smith) Singer čepičatka prostřední, lignikolní saprofyt fruktifikující na silně tlejícím dřevě. Druh uváděný jako potenciálně ohrožený (VU) na ČS v Německu. jeden nález v dolní části rezervace, 17.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácný druh přirozených lesů, známý na obdobném typu stanoviště např. z horské bučiny v PR Přimda (Fellner 2004). 127
8 BOHEMIA CENTRALIS 31 Pluteus griseoluridus P.D.Orton štítovka šedožlutavá, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvém dřevě listnáčů. jeden nález na dřevě Fagus sylvatica, 17.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Velmi vzácný druh. Pluteus hispidulus (Fr.) Gillet štítovka huňatá, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech listnáčů, zejména buků. Druh uváděný na několika ČS v Evropě (Dánsko, Německo, Nizozemí, Polsko); je rovněž zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii VU. V NPR Kohoutov byl v roce 2006 sbírán opakovaně v horní i v dolní části rezervace na ležícím kmenu Fagus sylvatica. Vzácný druh přirozených lesů, známý na obdobném typu stanoviště např. z bučiny v PR Kokšín (Fellner 2005). Pluteus umbrosus (Pers.: Fr.) P.Kumm. štítovka stinná, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech listnáčů, zejména buků a jilmů. Druh uváděný na několika ČS v Evropě (Dánsko, Norsko, Rakousko, Švédsko); je rovněž zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii VU. V NPR Kohoutov byl v roce 2006 i 2007 sbírán opakovaně v horní i v dolní části rezervace na ležícím kmenu Fagus sylvatica. Vzácnější typický druh přirozených lesů. Simocybe centunculus (Fr.) P.Karst. kržatka hnědoolivová, lignikolní saprofyt fruktifikující na mrtvých kmenech listnáčů, zejména buků. jeden nález v dolní části rezervace na ležícím kmenu Fagus sylvatica, 17.X.2006, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácnější dřevožijný druh. Tricholoma ustaloides Romagn. čirůvka opálená, mykorizní symbiont listnáčů. Je zařazen do ČS ČR (Holec et Beran 2006) v kategorii DD. V NPR Kohoutov byl v roce 2007 sbírán opakovaně ve východní části rezervace pod buky a habry, 21.IX.2007, leg. R. Fellner et J. Landa. Vzácný druh převážně přirozených lesů. Diskuze a závěry z mykologického výzkumu v NPR Kohoutov v letech V rámci orientačního mykologického průzkumu v NPR Kohoutov bylo v letech determinováno celkem 159 taxonů (Fellner 2006b, 2007b). Tento počet lze hodnotit ještě jako průměrný, i když je pravda, že na obdobných lokalitách lze při dvouletém výzkumu zjistit i dvojnásobný počet druhů makromycetů. Například z bukových rezervací Chynínské buky a Jelení vrch uvádí Holec (2005) z orientačního jednoletého průzkumu ve srážkově příznivém roce celkem 177 a 134 druhů, podobně z bukové rezervace Kokšín uvádí Fellner (2005) z jednoletého výzkumu celkem 178 druhů (vše Plzeňský kraj). Ze 159 registrovaných taxonů je 17 druhů považováno za pozoruhodné nálezy. Mezi tyto druhy se řadí například: outkovečka Höhnelova (Antrodiella hoehnelii), čepičatka pochybná (Conocybe ambigua), pavučinec hnědofialový (Cortinarius balteatocumatilis), závojenka (trávnička) buková (Entoloma = Leptonia placidum), kržatka plodomilná (Flammulaster carpophilus), korálovec bukový (Hericium coralloides), korálovec ježatý (H. erinaceus), třepenitka drobná (Hypholoma subviride), lupeník březový (Lenzites betulina), špička cibulová (Marasmus alliaceus), helmovka šafránová (Mycena crocata), 128
9 Rostislav Fellner a Jaroslav Landa: Makromycety PR Lípa a NPT Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) čepičatka prostřední (Pholiotina intermedia), štítovka šedožlutavá (Pluteus griseoluridus), štítovka huňatá (P. hispidulus), štítovka stinná (P. umbrosus), kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) a čirůvka opálená (Tricholoma ustaloides). 1 ) Jde většinou opět o druhy hub zařazené do červených seznamů v různých evropských zemích, a rovněž do Červeného seznamu makromycetů ČR (Holec et Beran 2006). Většina těchto druhů má současně také vysokou bioindikační hodnotu jako typické druhy přirozených lesů. Z ochranářského hlediska je bezpochyby nejvýznamnější nález druhu Hericium erinaeus (Bull.: Fr.) Pers. korálovec ježatý, který je současně navrhován k zákonné ochraně jak u nás, tak i v celé Evropě zařazením do dodatku Bernské konvence. Předpokladem výskytu i dalšího zachování u většiny těchto bioindikačně a ochranářsky významných druhů hub na lokalitě je nejčastěji jako i v případě PR Lípa dostatek stojící a ležící dřevní hmoty (buku) v různých stadiích rozkladu. Z hlediska dalšího managementu by proto stav přirozeného pralesovitého vývoje lesa měl být na této významné studijní lesnické ploše rozhodně zachován. Souhrn Příspěvek k mykoflóře západní části CHKO Křivoklátsko, informuje o výsledcích mykologického inventarizačního výzkumu v PR Lípa a NPR Kohoutov z let Je krátce komentováno 12 z 231 taxonů evidovaných v uvedené dvouleté periodě na území PR Lípa. Mezi pozoruhodné nebo ochranářsky významné druhy se tu řadí např. pevník jedlový (Amylostereum chailletii), boltcovitka mozkovitá (Auricularia mesenterica), kalichovka bledolupenná (Fayodia leucophylla = Gamundia leucophylla), korálovec bukový (Hericium coralloides), korálovec ježatý H. erinaceus, šťavnatka zaječí (Hygrophorus leporinus), pórnovitka různoporá (Hyphodontia paradoxa), vláknice nafialovělá (Inocybe griseolilacina), helmovka mateřídoušková (Mycena thymicola), ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), ohňovec statný (P. robustus) a holubinka krémově oříšková (Russula cremeoavellanea). Obdobně je komentováno i 17 ze 159 taxonů evidovaných v téže době v NPR Kohoutov. Mezi pozoruhodné nebo ochranářsky významné druhy se tu řadí např. outkovečka Höhnelova (Antrodiella hoehnelii), čepičatka pochybná (Conocybe ambigua), pavučinec hnědofialový (Cortinarius balteatocumatilis), závojenka (trávnička) buková (Entoloma placidum = Leptonia placidum), 1 ) Jako další pozoruhodný druh pro NPR Kohoutov lze označit nedávný nález smolokorky bukové (Ischnoderma resinosum), kterou na mrtvém kmenu buku sbíral 13.XI.2010 pan J. Jaňour a která byla po revizi RNDr. F. Kotlabou, CSc. (in litt.) uložena do herbáře Národního muzea (PRM). 129
10 BOHEMIA CENTRALIS 31 kržatka plodomilná (Flammulaster carpophilus), korálovec bukový (Hericium coralloides), korálovec ježatý (H. erinaceus), třepenitka drobná (Hypholoma subviride), lupeník březový (Lenzites betulina), špička cibulová (Marasmius alliaceus), helmovka šafránová (Mycena crocata), čepičatka prostřední (Pholiotina intermedia), štítovka šedožlutavá (Pluteus griseoluridus), štítovka huňatá (P. hispidulus), štítovka stinná (P. umbrosus), kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) a čirůvka opálená (Tricholoma ustaloides). V rámci ochranářského managementu je na obou těchto územích prioritní zachovat dostatek stojící a ležící dřevní hmoty v různých stadiích rozkladu. Bylo zaregistrováno celkem 10 druhů makromycetů zařazených do Červeného seznamu hub ČR, přičemž korálovec ježatý (Hericium erinaeus), druh navrhovaný k ochraně v rámci Bernské konvence, byl nalezen v obou studovaných územích. Literatura Antonín V. (2004): Komentovaný klíč k určování evropských druhů kalichovek z rodů Fayodia, Gamundia a Myxomphalia (Tricholomataceae, Agaricales). Mykol. Listy, no : Bas C. et al. ( ): Flora Agaricina Neerlandica 1 4. Balkema, Rotterdam. Breitenbach J. et Kränzlin F. ( ): Pilze der Schweiz, 1 6. Mykologia, Luzern. Courtecuisse R. (1994): Guide des Champignons de France et d Europe. Paris. Fellner R. (2004): Mykologický průzkum PR Přimda (2004). Mykologický monitoring, Praha. Výzkumná zpráva depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, 26 s., přílohy. Fellner R. (2005): Mykologický průzkum PR Kokšín (2005). Mykologický monitoring, Praha. Výzkumná zpráva depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, 24 s., přílohy. Fellner R. (2006a): Inventarizační průzkum PR Lípa z oboru mykologie (vyšší houby makromycety). Výzkumná zpráva depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Správa CHKO Křivoklátsko, 16 s., přílohy. Fellner R. (2006b): Inventarizační průzkum NPR Kohoutov z oboru mykologie (vyšší houby makromycety). Výzkumná zpráva depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Správa CHKO Křivoklátsko, 12 s., přílohy. Fellner R. (2007a): Inventarizační průzkum PR Lípa z oboru mykologie (vyšší houby makromycety). Výzkumná zpráva depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Správa CHKO Křivoklátsko, 25 s., přílohy. Fellner R. (2007b): Inventarizační průzkum NPR Kohoutov z oboru mykologie (vyšší houby makromycety). Výzkumná zpráva depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Správa CHKO Křivoklátsko, 22 s., přílohy. Fellner R. et Landa J. (1990): Poznatky z mykologického výzkumu v CHKO Křivoklátsko. In: Rivola M. [ed.]: Současný stav a cíle botanického výzkumu v CHKO Křivoklátsko, SSPPOP Středočeského kraje, Praha, s Hansen I. et Knudsen H. (1992): Nordic Macromycetes 2. Polyporales, Boletales, Agaricales, Russulales. Nordsvamp, Kopenhagen, 474 pp. Holec J. (2005): Zajímavější nálezy makromycetů z přírodních rezervací Chynínské buky a Jelení vrch v Plzeňském kraji. Mykol. Listy, no. 94: Holec J. (2009): Red-listed macrofungi in Central Bohemia (Czech Republic), with taxonomic notes on Entoloma mougeotii, Lentinellus ursinus and Pluteus phlebophorus. Journal of the National Museum (Prague), Natural History series, 177 (11):
11 Rostislav Fellner a Jaroslav Landa: Makromycety PR Lípa a NPT Kohoutov (CHKO Křivoklátsko) Holec J. et Beran M. (2004): Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organizmů. Mykol Listy, no. 87: 4 14; 88: Holec J. et Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 24: Chytrý M.. [ed.]) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 307 pp. Jülich W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In: Kleine Kryptogamenflora, Bd IIb/1. Jena. Kotlaba F. [ed.] (1995): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy. Huby. Lišejníky. Machorasty. Príroda, Bratislava, 221 pp. Kučera T. (1993): Flóra a vegetace NPR Kohoutov po patnácti letech. Erica, Plzeň, 2: Legon N.W. et Henrici A. et al. (2005): Checklist of the British & Irish Basidiomycota. Royal Botanical Gardens, Kew. Ložek V. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 904 pp. Machulková A. (1979): Mykologický výzkum na Křivoklátsku. Lesn. Práce 58: Machulková A. (1981): Mykologický průzkum SPR Kohoutov. In: Sborník referátů z konference Funkce lesních rezervací, ČVTS, , Plzeň. Moser M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. In: Kleine Kryptogamenflora. Bd Iib/2. Jena. Příhoda A. et Machulková A. (1980): Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce Bohemia centralis 9: Svrček M. (1953): Mykoflora údolí potoka Klíčavy na Křivoklátsku. Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 122/2: Svrček M (1965): Současný stav mykologického výzkumu Československa. Čes. Mykol. 19: 85 99, Svrček M. (1988): Kohoutov. Inventarizace mykofyt. Rukopis. [depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Správa CHKO Křivoklátsko] Velenovský J. ( ): České houby. Vol Praha. Recenzovali: RNDr. František Kotlaba, CSc. Prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. RNDr. Jan Holec, Ph.D. 131
D.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceA. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 8.9.2016 Mykologický monitoring pracovní tým Quercus spp. Fagus sylvatica
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Vícenedaleko Rychnova nad Kněžnou
Orlické hory a Podorlicko 17: 128 132, 163 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou Tereza Tejklová 1 a Jan Kramoliš 2 1 Muzeum
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceMykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou
Mykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou Dílčí zpráva za květen-červen 2009 Mgr. Jan Holec, Dr. Na Vyšším Hrádku 253/1, Brandýs nad Labem,
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceSoubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceEKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
Více1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov
Odbor rozvoje a životního prostředí Orgán ochrany přírody nám.míru 1 pošt.přihrádka 18 407 77 ŠLUKNOV Váš dopis zn.: Ze dne: 06.11.2017 Naše zn.: ORŽP/9556/2017/1505/2017/nab Vyřizuje: Božena Naňáková
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceMonitoring Buxbaumia viridis v Beskydech
Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry
Vícepříloha č. 3 - inventarizace (tabulka)
příloha č. 3 - inventarizace (tabulka) IAP - Revize stromů v Mercandiniho sadech v Klatovech pro potřeby Města Klatovy - odboru rozvoje města, zpracovala Ing. Radka Frydrychová, listopad 2012 1 jírovec
VíceZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY
ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY NÁVRHY OPATŘENÍ NA LESNÍ PŮDĚ Kolektiv autorů OBSAH Opatření souhrn Vymezení zájmových území Přírodní poměry Mapa návrhů na lesní
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceKatalog sadebního materiálu lesních dřevin
VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
VíceMALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VícePlán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024
Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1258 kategorie ochrany: přírodní
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VíceVěčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub
Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub Pravidla: Z vybraných 10 hub rozeznat alespoň 9 a určit jedlá/nejedlá/jedovatá, popřípadě znát houbu se, kterou se dá zaměnit Hřib kovář Roste v jehličnatých, smíšených
VíceLEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)
46 (F) PARK ZA MUZEEM V JÍLOVÉM U PRAHY - ŽÁDOST O KÁCENÍ DŘEVIN PŘÍLOHA - ZÁKRES DŘEVIN URČENÝCH KE KÁCENÍ DO KATASTRÁLNÍ MAPY ETAPA I. ETAPA II. M 1:0 1 ul. Českosloveské Českosloveská armády (98) E
VíceTlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1
Typy vývoje lesa Plochy jsou převzaty z výstupů provozní inventarizace, bez generalizace hranic v rámci vytyčení jednotek prostorového rozdělení lesa. V přehledu jsou uvedeny skutečné druhové skladby ve
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská
VíceHABR OBECNÝ (Carpinus betulus)
STROMY A KEŘE HABR OBECNÝ (Carpinus betulus) roste v lesích nižších poloh má šedou hladkou kůru listy jsou podobné buku, ale s pilovitým okrajem má jehnědovité květenství plodem jsou oříšky s křídlem
VíceNávrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Libochovka
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceMetodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko
Příloha č. 1 Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko Biomonitoring lesních ekosystémů V letech 2001 2005 bylo na 9 lokalitách reprezentujících typická lesní společenstva národního
VíceSpráva lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin
Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013
VíceBřezinka. Starý porost s bukem na škrapech. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní rezevace
Přírodní rezevace Březinka Starý porost s bukem na škrapech P. Jelínek a M. Čech Mendelova univerzita v Brně Březinka Mapový server seznam.cz OBSAH Co území chrání...3 Liána..10 Stromy.....4 Mrtvé dřevo...
VíceZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY
ZÁKLADNÍ DRUHY DŘEVIN STŘEDNÍ EVROPY CELKOVÉ BOHATSTVÍ DRUHŮ NA ÚZEMÍ - BIODIVERZITA: Počet druhů ta o ů rostli původ í h Z toho počet druhů původ í h dřevi Počet druhů dřevi vč. kříže ů a ikrodruhů Počet
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VíceVYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE
VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA PONECHANÉHO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI V LOKALITĚ HEDVÍKOVSKÁ ROKLE V NPR LICHNICE V CHKO ŽELEZNÉ HORY V OBDOBÍ 2008 2018 Libor Hort, Dušan Adam, David Janik,
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePříloha F - Fotodokumentace
Obr. 1: Dílčí plocha C1 z plochy byl odstraněn prakticky veškerý keřový porost Obr. 2: Dílčí plocha C1 plocha po totálním odstranění keřových porostů Obr. 3: Dílčí plocha C1 Obr. 4: Dílčí plocha C2 na
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceProjektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic
Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceVytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Botanické průzkumy Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu
Více15. NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Chuchelské háje včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek ČÁST PRVNÍ
15. NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní rezervace Chuchelské háje včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 13. 11. 2018 vydat podle 44 odst.
VícePlán péče o přírodní památku Budačina. na období 2015-2025
Plán péče o přírodní památku Budačina na období 2015-2025 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2436 kategorie ochrany: přírodní památka název území:
VíceAbies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky
Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris
VíceVliv lesnického managementu na diversitu makromycetů. Anna Lepšová, Pěčín (www.mykologie.net) -Karel Matějka, IDS Praha
Vliv lesnického managementu na diversitu makromycetů Anna Lepšová, Pěčín (www.mykologie.net) -Karel Matějka, IDS Praha 30.3.2016 Určující faktory prostředí Vývojová fáze lesa, druhová pestrost všech pater
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
Více2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK
LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně
VíceFoto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba
VíceVYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE
VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA PONECHANÉHO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI V LOKALITĚ LOVĚTÍNSKÁ ROKLE V NPR LICHNICE V CHKO ŽELEZNÉ HORY V OBDOBÍ 2008 2018 Libor Hort, Dušan Adam, David Janik,
Více2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm
2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VícePřírodní rezervace Černý důl
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky
VíceBiodiverzita hub a její ochrana na vybraných lokalitách
Biodiverzita hub a její ochrana na vybraných lokalitách Přírodní památka (PP) Luží u Lovětína Celková doposud zjištěná diverzita makromycetů v litorálech rybníků i v luční části chráněného území a jeho
VíceObsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
Více4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
VícePříloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceZAKLÁDÁNÍ A OBNOVA KRAJINNÝCH PRVKŮ - BLUDOVEČEK ČÁST 'A' - ŠEROKY
REKAPITULACE: jednotka počet jedn. cena celkem Rostlinný materiál stromy s balem: ks 127 247 800,00 stromy prostokořenné: ks 837 230 690,00 stromy ovocné prostokořenné: ks 75 14 070,00 keře: ks 2106 49
VíceNejvětší rody lupenatých hub. základní znaky
Největší rody lupenatých hub základní znaky Cortinarius (pavučinec, 1000) v dosp. rezavohnědé lupeny (rezavý v.p.), velum v podobě kortiny, mykorizní makro: slizkost/hygrofánnost klobouku a slizkost třeně,
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceTabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.
Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Vícejavor Freemanův v=20-25 m, barví červeně 14/16 Ko 30 l Kč javor jasanolistý v=15-20 m, L bílorůžově panašovaný 10/12 Ko 35 l Kč
Listnaté stromy Vědecký název Český název Krátký popis Velikost Specifikace 1 Specifikace 2 Cena vč. DPH Acer campestre javor babyka v=10-15 m, L barví žlutě 275-300 dtbal Sol 670 Kč 80-100 dtbal 183 Kč
VíceVYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU POSOUZENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU A FUNKČNOSTI VYBRANÝCH SEGMENTŮ RÚSES MSK Terénní průzkum byl proveden dne 29. září 2017. Jeho cílem bylo porovnání funkčního hodnocení
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceRámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště
Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu
VícePříspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
VíceVyhodnocení současného stavu a dosavadního vývoje lesa ponechaného samovolnému vývoji v lokalitě Doutnáč v NPR Karlštejn
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. odbor ekologie lesa, www.pralesy.cz Lidická 25/27, 62 Brno Studie Vyhodnocení současného stavu a dosavadního vývoje lesa ponechaného
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceKde houby rostou? ekosystém.
Kde houby rostou? Obecně řečeno, prakticky všude. Houbaře a milovníka přírody obyčejně jako první napadne, že největší spektrum velkých i malých druhů hub samozřejmě najdeme v lese. Ovšem není les jako
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
Více