reg. č.: CZ.1.04/3.1.00/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "reg. č.: CZ.1.04/3.1.00/05.00015"

Transkript

1 reg. č.: CZ.1.04/3.1.00/

2 Sborník z konference pořádané pod záštitou Mons. Jana Graubnera, olomouckého arcibiskupa SPECIFIKA ŽEN MEZI LIDMI BEZ DOMOVA Olomouc, prosinec 2009 ISBN

3 2

4 Obsah ÚVOD - LUDMILA GOTTWLADOVÁ, DIS., CHARITA OLOMOUC, ŘEDITELKA...5 SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST, SOCIÁLNÍ INKLUZE A EXKLUZE - PHDR. HELENA KUBÁTOVÁ, PH.D., KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY, FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO...6 ŽENY RŮZNÉHO VĚKU A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ - MGR. JANA HAASOVÁ, STŘEDISKO SAMARITÁN, SOCIÁLNÍ PRACOVNICE ŽENY BEZ DOMOVA POHLED Z HLEDISKA RODINNÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE - MGR. IVANKA MADEROVÁ, STŘEDISKO SAMARITÁN, KOORDINÁTORKA AZYLOVÉHO DOMU PRO ŽENY CO POTŘEBUJÍ ŽENY NA ULICI - POHLED Z NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽEB - BC. KLÁRA ŠIVLOVÁ, STŘEDISKO SAMARITÁN, KOORDINÁTORKA NDC; BC. ONDŘEJ MIKULÁŠEK, STŘEDISKO SAMARITÁN, TERÉNNÍ PRACOVNÍK ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ SLUŽEB PRO LIDI BEZ DOMOVA NA OSTRAVSKU - MICHAELA HRADILOVÁ, DIS. SOCIÁLNÍ PRACOVNICE; BC. LEOŠ POLOMÍK, SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK, AD PRO ŽENY A MATKY AS OSTRAVA VÝVOJ VE SKUPINĚ ŽEN BEZ DOMOVA V NÁVAZNOSTI NA REALIZACI NOVÝCH SLUŽEB CHARITY OLOMOUC - MGR. PETR PRINZ, STŘEDISKO SAMARITÁN PRO LIDI BEZ DOMOVA, VEDOUCÍ

5 4

6 ÚVODNÍ SLOVO Ludmila Gottwladová, DiS., Charita Olomouc, ředitelka Vážený otče arcibiskupe, vážené dámy a pánové! Chtěla bych Vás co nejsrdečněji přivítat na konferenci Specifika žen mezi lidmi bez domova, kterou pořádá naše organizace Charita Olomouc. Jsme rádi a děkujeme za to, že nad naší konferencí převzal záštitu Mons. Jan Graubner, olomoucký arcibiskup vždyť pomáhat lidem v nouzi, poskytovat přístřeší, doprovázet, to vychází z podstaty křesťanství a je nejvlastnějším posláním Charity! Touto konferencí tematicky navazujeme na předchozí ročníky, které se rovněž zabývaly problematikou lidí bez domova. V letošním roce je obsah zaměřen na bezdomovectví žen. To sice není jev tak viditelný jako bezdomovectví mužů, ale my i ostatní organizace, které se touto cílovou skupinou zabývají, víme, že je to velký problém a bolest společnosti. Charita Olomouc začala poskytovat sociální služby pro ženy prostřednictvím azylového domu pro ženy již před 5 lety. Máme tedy malé výročí a ke zkušenostem za toto období se také dostaneme v některých z následujících příspěvků. Náš azylový dům pro ženy byl od počátku své činnosti nedílnou součástí sociální sítě v Olomouckém kraji a v plánu pro rok 2010 máme zřízení nové potřebné nízkoprahové sociální služby noclehárny pro ženy. Doufám, že Vás všechny příspěvky, které pro Vás máme přichystány, zaujmou a budou pro Vás podnětné. Věřím, že otevřou nové pohledy a že také díky nim se najdou účinné cesty pomoci. K tomuto ať přispěje i sborník, který bude z příspěvků sestaven! Přeji Vám příjemný den! 5

7 Sociální soudržnost, sociální inkluze a exkluze PhDr. Helena Kubátová, Ph.D., katedra sociologie a andragogiky, Filosofická fakulta Univerzity Palackého Sociologové se problémem lidí bez domova téměř nezabývají. Lidé bez domova jsou pro kvantitativní sociologické výzkumy téměř neviditelní. Zkoumání problémů lidí bez domova je vhodné pro kvalitativní sociologické výzkumy, pomocí kterých se zkoumají jednotlivé případy, aniž by však bylo možné velké zobecnění sebraných dat. Problematika žen bez domova je ještě specifičtější problematikou; je totiž zvláštním protnutím dvou problémů: problémů žen (a jejich postavení ve společnosti, na trhu práce) a problémů lidí bez domova (a tedy i specifických společenských příčin chudoby a ztráty bydlení). Obecně sociologicky toho lze tedy o lidech bez domova, a specificky o ženách bez domova, říci jen málo. 1 Přesto však sociologie může obecněji pojednat o bezdomovcích jako o jedné skupině těch, kteří jsou vyloučeni (jsou vylučováni nebo se sami odlučují) z většinové společnosti, tedy jako o skupině sociálně vyloučených. Problém sociálního vylučování (exkluze) je úzce spjat s problematikou sociální soudržnosti společnosti a sociálního začleňování (inkluze). Proto se ve svém příspěvku na problém sociální soudržnosti společnosti zaměřím. Příspěvek má tři části. V první části se obecně zabývám pojetím sociální soudržnosti se zaměřením na některé dokumenty Evropské unie. Ve druhé části jsem se zaměřila na teoretický koncept tzv. dobré společnosti, neboť soudržná společnost je v sociologii chápána jako dobrá společnost. Třetí část příspěvku se týká dvou problematických míst ve vytváření dobré společnosti: situace žen na trhu práce a sociálně vyloučených skupin. 1 Sociální soudržnost, exkluze a inkluze 1.1 Vymezení soudržnosti, exkluze a inkluze Podle Mareše jsou pojmy sociální soudržnost (koheze), sociální inkluze a sociální exkluze třemi pojmy, o kterých se na přelomu tisíciletí v hodně mluví v Evropské unii (Mareš 2004). 2 Mareš soudí, že unijní koncept sociální exkluze je velmi úzce spojen s konceptem chudoby, i když podle jeho soudu je jeho význam mnohem širší. Sociální exkluze je Evropskou unií definována jednak jako stav, kdy se jedinec nebo skupina plně nepodílí na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti, jednak jako stav, kdy jednotlivci nebo skupiny nemají takový příjem, který by jim umožnil dosáhnout společností přijatelný životní standard. Unijní koncept sociální exkluze tedy odděluje nejchudší vrstvy od zbytku společnosti. 1 Neexistuje dokonce ani jednotná definice bezdomovství, ani konkrétní vyčíslení bezdomovství. Podle Ilji Hradeckého se teprve začíná vytvářet definice bezdomovství včetně typologie bezdomovství (Hradecký a kol. 2007). 2 Sociální soudržnost byla Radou Evropy označena za hlavní prioritu již v roce Národní akční plán sociálního začleňování ČR vychází ze Společného memoranda o sociálním začleňování, které ČR podepsala v roce Národní akční plán sociálního začleňování je národní strategií řešení problémů chudoby a sociálního vyloučení. 6

8 Podle Mareše je to nevhodné, a to zejména proto, že chudí se stále častěji stávají předmětem despektu společnosti; většinová populace soudí, že si za svou chudobu mohou z valné části sami, protože jsou líní a neschopní (Mareš 2004). Mareš rozlišuje několik příčin sociální exkluze: 1. ekonomickou (dlouhodobá nezaměstnanost, nízký příjem), 2. sociální (rozbití tradiční domácnosti a rozpady manželství, bezdomovství a kriminalita), 3. politickou (nízká účast ve volbách, upírání politických práv a neschopnost participace), 4. komunitní (devastované prostředí a obydlí, nedostupnost služeb, chybějící podpůrné sociální sítě), 5. individuální (fyzický nebo mentální handicap či nemoc, chybějící vzdělání či kvalifikace, ztráta sebevědomí a sebeúcty), 6. prostorovou (koncentrace vyloučených v oblastech s kumulací rizikových vlivů jako je např. kriminalita a dále koncentrace vyloučených v oblastech bez odpovídající kvality života, tedy v oblastech se špatným životním prostředím, nedostatečnou dopravní dostupností a infrastrukturou, nekvalitní občanskou vybaveností zejména v oblasti školství a zdravotnictví), 7. skupinovou (koncentrace uvedených charakteristik vyloučení v určitých konkrétních sociálních skupinách) (Mareš 2004) Podle Mareše je unijní koncept sociální inkluze chápán jako proces, který zabezpečuje všem, kdo jsou vystaveni riziku chudoby a sociálního vyloučení, příležitosti a zdroje nezbytné k tomu, aby se mohli plně podílet na ekonomickém, sociálním a kulturním životě společnosti a na standardní životní úrovni. Mareš rozlišuje tyto mechanismy sociální inkluze: politické (občanská práva, politická participace, sociální práva), ekonomické (prostřednictvím trhu práce a sociálního státu), občanské (participace na komunitní životě a rozhodování týkající se vlastní každodennosti) (Mareš 2004) Mareš tvrdí, že politika Evropské unie je založena na přesvědčení, že nejlepší ochranou proti sociální exkluzi je zaměstnání, tedy placená práce. Boj proti exkluzi by měl být založen na vytváření ekonomického růstu a zaměstnanosti, na růstu vzdělání a kvalifikace, na zlepšování zdraví a podmínek bydlení celé populace a na otevírání nových způsobů participace ve společnosti. Mareš se však oprávněně ptá, na jakém základě se můžeme snažit o inkluzi těch, kteří nemají šanci zaměstnání získat? Soudí, že vedle inkluze skrze placenou práci se samozřejmě nabízí i inkluze skrze jakýkoliv druh práce a také skrze participaci na společenských aktivitách. Podle Mareše totiž společnost, která se snaží o inkluzi, musí uspokojit základní potřeby také těch, kteří nemohou najít zaměstnání či nejsou schopni pracovat. Taková společnost by měla nabízet svým členům mnohem větší rozmanitost životních cílů, než jen placenou práci (Mareš 2004). Podle Mareše je kromě výše zmíněné nezaměstnanosti jednou z nejtíživějších forem sociální exkluze bydlení respektive nebydlení. I v českém prostředí vznikají zárodky ghett. Koncentrace vyloučených vytváří prostor pro šíření kultury bídy (Mareš 2004, s ). 7

9 1.2 Národní akční plán sociálního začleňování ČR Cílem sociální politiky České republiky je podporovat proces sociální soudržnosti společnosti. Existence tohoto cíle se projevuje v mnoha dokumentech. 3 Vláda ČR vypracovala Národní akční plán sociálního začleňování. Tento plán vychází ze Společného memoranda o sociálním začleňování, které podepsal ministr práce a sociálních věcí a evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální věci v roce Národní akční plán sociálního začleňování nejen shrnuje nejdůležitější problémy, kterým Česká republika čelí v oblasti chudoby a sociálního vyloučení, ale zároveň stanovuje cíle a opatření, které vedou k jejich odstranění. Jedná se zejména o zmírňování nerovností, usnadnění získání zaměstnání, usnadnění přístupu ke zdrojům, právům, zboží a službám pro všechny, o pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva, tedy osobám se zdravotním postižením, dětem a mládeži, seniorům, etnickým menšinám, migrantům, bezdomovcům apod. (srov. Národní akční plán sociálního začleňování). Na základě tohoto i dalších dokumentů lze usoudit, že soudržnost a inkluze (začlenění) jsou považovány za základní hodnoty české společnosti. Samozřejmě je otázkou, zda tyto dokumenty deklarují hodnoty, které již jsou součástí hodnotového systému naší společnosti, nebo se pokoušejí shora vytvářet nové hodnoty, které by se měly stát součástí hodnotového systému společnosti a se kterými by se členové společnosti měli teprve ztotožnit. Někteří sociologové (za všechny jmenuji německého sociologa Jürgena Habermase) kritizují porušování univerzality lidských práv zaváděním specifických a partikulárních práv (např. práv menšin). Habermas podle mého soudu nekritizuje to, že máme pomáhat slabším, ani to, že s nimi máme být solidární. Kritizuje situaci, kdy je solidarita diktována shora, např. právě zaváděním zvláštních práv. Podle Habermase se v takové situaci mohou někteří občané oprávněně cítit zaváděním zvláštních práv diskriminovaní, neboť není ponecháno na jejich vůli, jak by se měla hodnota sociální soudržnosti a inkluze uskutečňovat. Habermas vychází z myšlenky, že solidarita je přirozenou a tradiční součástí našeho každodenního životního světa a jako taková by působila, kdyby nebyla neustále rozrušována nařízeními shora. Jiní sociologové (za všechny např. britský sociolog Anthony Giddens) tvrdí, že je třeba vytvořit model solidarity a sociálního začleňování, který však musí být zaveden shora sociálním demokratickým státem. Je obtížné rozhodnout, kdo je blíže pravdě. Faktem ale je, že důsledky zásahů administrativně správního systému nejsou příliš povzbudivé ani pro život člověka, ani pro život společnosti. Je-li člověk řízen organizacemi, ztrácí nejen svou vlastní lidskou celistvost, ale i vědomí sounáležitosti s celkem společnosti. Ovšem na vědomí sounáležitosti s celkem společnosti do velké míry závisí sociální soudržnost společnosti. Vědomí sounáležitosti zakládá i základní principy solidarity s těmi, kteří jsou nějakým způsobem oslabeni. Selhává-li vědomí sounáležitosti s celkem, je ohrožena nejen soudržnost společnosti, ale také základní principy lidské solidarity. 3 Např. zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) si klade jako jeden ze základních cílů podporu procesu sociálního začleňování. 8

10 1.3 Evropská sociální charta Evropská sociální charta, jako jeden k klíčových dokumentů Evropské unie, vstoupila v ČR v platnost již koncem roku Tato charta obsahuje velké množství sociálních práv. Vzhledem k našemu problému (bezdomovství spojené s chudobou a nebydlením) se zaměřím pouze na dvě sociální práva. V článku 30 Evropské sociální charty se píše: Každý má právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením: smluvní strany se zavazují přijmout v rámci celkové a koordinované politiky opatření na podporu účinného přístupu osob jakož i jejich rodin, které se nachází nebo jim hrozí sociální vyloučení nebo chudoba, především k zaměstnání, bydlení, výcviku, vzdělání, kultuře a sociální a lékařské pomoci. V článku 31 se píše: Každý má právo na bydlení: smluvní strany se zavazují přijímat opatření s cílem: podporovat dostupnost bydlení přiměřené úrovně, předcházet a omezovat bezdomovectví s cílem jeho postupného odstranění, stanovit ceny bydlení tak, aby byly přístupné těm, kteří nemají dostatek prostředků (srov. Evropská sociální charta). Podívat se na zmíněná dvě sociální práva sociologickýma očima znamená položit si otázku, zda vůbec existuje reálná možnost, aby byli všichni členové společnosti důsledně ochráněni před chudobou, např. tím, že jim bude zabezpečeno právo na práci. V žádné moderní společnosti není možné dosáhnout plné zaměstnanosti a v každé společnosti žijí lidé, kteří zaměstnáni být nemohou. Totéž se týká práva na bydlení. Je otázkou, zda je moderní společnost schopna zajistit všem svým členům přiměřené bydlení. Kromě toho se v Evropské sociální chartě nepíše konkrétně nic o tom, jakými mechanismy by měly jednotlivé národní společnosti předcházet a omezovat bezdomovství. Podle mého soudu nemá pro žádnou společnost smysl zavazovat se k něčemu, co prostě není schopná zabezpečit, i když se asi většina lidí shodne na tom, že je správné ochraňovat členy společnosti před chudobou a bezdomovstvím. 2 Soudržnost v diferencující se společnosti: dobrá společnost 2.1 Co je dobrá společnost? Podle studie Soudržnost v diferencující se společnosti, která vychází z rozsáhlého výzkumu soudržnosti z roku 2006, převládá v současných koncepcích soudržné společnosti koncepce dobré společnosti. To znamená, že soudržná společnost je dobrá společnost. Koncepce dobré společnosti vychází mimo jiné z teoretických východisek již zmíněného Jürgena Habermase. Není založena na společných hodnotách většinové společnosti, ale na normách, které jsou generovány pomocí společně dohodnutých a všemi respektovaných pravidel (Tuček 2008). Podle Tučka lze soudržnost soudobé multikulturní společnosti vymezit jako míru občanské integrace, která se posuzuje podle úrovně zabezpečení rovných příležitostí a podle rozsahu sociálního vyloučení, respektive začlenění do klíčových aktivit společnosti (to se týká např. přístupu na trh práce, k bydlení, ke zdravotní péči apod.). Vedle těchto objektivních parametrů je třeba brát v úvahu i subjektivní stránku inkluze: tedy míru, v níž je jedincům umožněno cítit se jako plnoprávní členové společenství. Právě tato míra definuje jejich začlenění. Nejde tedy jen o předpoklad formální občanské rovnosti, ale i o to, aby stigmatizované kategorie 9

11 osob nebyly v reálném životě odsouzeny k neviditelnosti života v soukromí (Tuček 2008, s ). 2.2 Jak lze soudržnost zkoumat Podle Tučka rozlišujeme dvě dimenze soudržnosti: horizontální a vertikální Horizontální dimenze sociální soudržnosti Podle Tučka se horizontální dimenze týká soudržnosti uvnitř občanské společnosti. Jedná se o ochotu kooperovat a pomáhat spoluobčanům zejména z odlišných sociálních skupin, o dobrovolnictví a o dárcovství. Tato soudržnost je založena na konceptu kolektivního sociálního kapitálu, který patří k horizontálním vztahům ve společnosti. Obsahem tohoto kapitálu je solidarita, reciprocita, důvěra a smysl pro sounáležitost. Při výzkumech horizontální dimenze sociální soudržnosti se sleduje vzájemná meziskupinová tolerance a respekt k odlišnostem, neboť ty podporují vznik sociální důvěry. V tomto ohledu je důležitý tzv. přemosťující sociální kapitál, který vzniká ve zkušenostech s cizím při opakovaných interakcích rozdílných, tedy sociálně vzdálených jedinců. Přemosťující sociální kapitál omezuje předsudky, spojuje lidi napříč sociálními rozdílnostmi, a tím přispívá ke společenské soudržnosti (Tuček 2008). Podle Tučka přemosťující sociální kapitál zahrnuje vzdálenější kontakty, je tvořen tzv. slabými sociálními vazbami. Slabé sociální vazby umožňují překračovat hranice společenských skupin. Jedná se o vztahy se známými a přáteli našich přátel, mezi přáteli pocházející z odlišných sociálních vrstev a etnických skupin apod. Tato forma vazeb tedy spojuje lidi napříč odlišnými sociálními skupinami a vrstvami, vytváří lidskou vzájemnost a napomáhá tak společenské soudržnosti (Tuček 2008, s ). Tuček poukazuje na to, že kromě přemosťujícího sociálního kapitálu existuje svazující sociální kapitál, který je naopak tvořen tzv. silnými sociálními vazbami, např. mezi rodinnými přáteli. Tento kapitál funguje jako sociální superlepidlo; udržuje homogenitu skupin, upevňuje identitu, vytváří reciprocitu, vnitřní skupinovou loajalitu a mobilizuje vzájemnou solidaritu. Působí proti sociální soudržnosti tím, že zvyšuje exkluzi/inkluzi statusově nerovných skupin (Tuček 2008, s ). Soudržná společnost je společnost, ve které existuje přemosťující sociální kapitál, pomocí kterého jsou jednotlivci interakčně napojeni na druhé s odlišnými vlastnostmi, což se projevuje interakční otevřeností. Je česká společnost interakčně otevřená? Podle výzkumu, který Tuček provedl, se přátelské okruhy v české společnosti vyznačují vnitřní sociokulturní podobností (stejné zájmy, stejný životní způsob). Navíc u více než poloviny respondentů pochází jejich nejlepší přítel ze stejné sociální třídy. Česká společnost je tedy společností stále spíše interakčně uzavřenou, podobně jako tomu bylo již před 40 lety, jak na to tehdy poukázali čeští sociologové. Interakční bariéry v české společnosti stále přetrvávají. Jejich původ lze hledat v kulturních vzorcích, hodnotách a orientacích, které jsou vytvářeny již během procesu získávání vzdělání. Podle Tučka je jasné, že ideál interakčně otevřené společnosti je v realitě bezezbytku nedosažitelný, přesto však je model soudržnosti jako model dobré společnosti pro soudobou společnost nezbytný (Tuček 208, s ). 10

12 2.2.2 Vertikální dimenze sociální soudržnosti Podle Tučka se vertikální dimenze sociální soudržnosti týká soudržnosti mezi státem a občany. Tato dimenze zahrnuje legitimitu (víru v oprávněnost) majetkových a příjmových rozdílů, přístup k sociálnímu zabezpečení, pocit plnoprávného občanství, sociální inkluzi/exkluzi, rovné příležitosti (tedy bez ohledu na gender, věk, etnicitu) a pocit existence spravedlivého řádu. Tato soudržnost se vztahuje k dimenzi sociálních nerovností, týká se tedy rozsahu sociálního vyloučení a rozsahu diskriminace na základě genderu, věku, sociální třídy, zdravotního stavu (invalidity), národnosti, etnicity a rasy. Nejde pouze o objektivní rozsah sociálních nerovností, ale i o jejich subjektivně vnímanou kvalitu, tedy o jejich legitimitu. Míra vertikální dimenze soudržnosti se měří pomocí podílu na moci a velikosti životních šancí různých kategorií lidí (Tuček 2008). V této souvislosti si můžeme položit otázku, jak lidé vnímají rozvrstvení české společnosti, tedy sociální nerovnosti. Podle výzkumu, který Tuček provedl, nepatří v mínění lidí nejnižší místa na společenském žebříčku lidem, kteří jsou sice chudí, ale pracují. Zaujímají je dlouhodobě nezaměstnaní, důchodci a lidé žijící mimo společnost (např. bezdomovci). Propad těchto skupin se objektivně zvětšuje, což souvisí s rostoucí životní úrovní ekonomicky aktivní populace. Např. objektivní situace důchodců ve srovnání s aktivní částí populace se zhoršuje, a to přesto, že probíhá valorizace důchodů, která zohledňuje jak zvyšování pracovních příjmů, tak růst životních nákladů. Co se týká subjektivního mínění, míra sociálních nerovností je celkově přijatelná pro převažující většinu populace a nevyvolává ve společnosti větší napětí. Subjektivně vnímaná míra soudržnosti a důvěry ve společnosti sice není příliš vysoká, ovšem ani toto hodnocení nevede k nějakému výraznějšímu společenskému napětí. Sociální a veřejná politika však nedokáže účinně bránit exkluzi některých skupin, jako jsou např. Romové, přistěhovalci, dlouhodobě nezaměstnaní a jejich rodiny, osamělí důchodci apod. (Tuček 2008, s ). 3 Dvě problematická místa ve vytváření dobré společnosti 3.1 Situace mužů a žen na trhu práce, feminizace chudoby V souvislosti se situací mužů a žen na trhu práce se zaměřím na mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Podle Tučka mají ženy zaměstnané na plný úvazek v průměru o pětinu nižší platy než muži. Tento rozdíl bývá způsoben vyšším podílem mužů v řídících funkcích na všech úrovních, odvětvovými mzdovými rozdíly (jsou odvětví s výraznou převahou žen, kde se časem ustálily nižší příjmy než v odvětvích, kde převažují muži), strategií zaměstnavatelů, kteří se snaží udržet muže v určitých profesích, to se týká např. učitelů na základních školách (Tuček 2008, s. 51). Tuček soudí, že diskriminace žen na trhu práce probíhá více méně skrytě v nabídce pracovních míst a při jejich obsazování, při propouštění atd. Příjmová diskriminace žen spjatá s diskriminací na trhu práce tedy u nás existuje, a to v poměrně značném rozsahu. Příčiny jsou takového charakteru, že se platové nerovnosti vlastně autoreprodukují. Typickým příkladem jsou feminizovaná odvětví: nízké platy snižují zájem mužů zde pracovat, a protože zde pracují většinou ženy, je možné jim platit nižší platy. Současně se platová diskriminace promítá do oblasti rodiny, rodinných rolí, rozhodování o pracovní kariéře apod. Tento stav vede 11

13 ke konzervaci tradičního modelu rodiny s živitelskou rolí muže a s ženou v roli hospodyně starající se o děti a domácnost (Tuček 2008, s. 81). Co se týká evropského srovnání situace mužů a žen na trhu práce, Tuček dospěl k závěru, že situace téměř ve všech zemích Evropské unie je z hlediska genderových rozdílů velmi podobná. Případné rozdíly vyplývají z národních specifik a historicky utvářených podmínek. Nedá se tedy jednoznačně říci, že se postkomunistické země od ostatních zemí výrazně liší (Tuček 2008). Podle Vodákové žijí ženy život na hraně rolí a identit. Ženy stojí zcela běžně před těmito alternativami: 1. Vzdát se dosažení mužsky definované profesní kariéry a věnovat se rodině. 2. Rezignovat na mateřství a utváření rodinné atmosféry a věnovat se zaměstnání a vlastní kariéře. 3. Balancovat na hraně obou rolí: odkládat založení rodiny do pozdějšího věku, minimalizovat počet dětí, snažit se průběžně zastat alespoň základní úkoly svázané s rolí matky, partnerky, hospodyně a zároveň docílit alespoň průměrné pozice v zaměstnání, průměrného platu atd. Výskyt této strategie je nejčastější. Výsledkem někdy bývá neuspokojení, únava, zanedbávání jedné z rolí nebo přebíhání z role do role (Vodáková 2003, s. 274). Ženy často ztrácejí kvalifikaci v čase rodičovské dovolené, po rodičovské dovolené přijímají nekvalifikovaná místa (aby to vyhovovalo péči o děti), takže svou kvalifikaci dále nerozvíjejí). Buď samy odcházejí na sekundární trh práce, nebo jsou na něj vytlačeny. Nízké mzdy jsou pak spojeny s nízkými důchody. Pak odejdou děti z rodiny, žena již svou kvalifikaci nemůže dohonit ani získat novou; pokud je ještě v takové situaci opustí manžel, jsou vytlačeny do chudoby. V sociologii se pro tento jev vžilo označení feminizace chudoby. Podle Mareše je tak nazýváno zvýšené riziko žen ocitnout se mezi chudými. Chudoba žen má nejen větší rozsah než chudoby mužů, ale má i odlišný obsah je odlišnou životní zkušeností. Míra zaměstnanosti je u žen obecně nižší než u mužů a míra nezaměstnanosti vyšší. Ženy jsou silněji závislé na dávkách sociálního státu než muži. Ženy jsou častěji než muži směrovány na tzv. sekundární trh práce (málo kvalifikovaná práce s nízkým mzdovým ohodnocením), často jsou vytlačovány do zaměstnání sezónního charakteru. Mají malý podíl v kvalifikovaných a manažerských pozicích. Jsou objektem mzdové diskriminace. Vysoký podíl žen pracuje na pracovních místech s částečným nebo zkráceným úvazkem. Jakékoliv omezení veřejných služeb sociálního státu dopadá tíživěji na ženy než na muže, neboť ony jsou nejčastějšími klienty těchto služeb. Přitom méně výhodné postavení na trhu práce vylučuje ženy v řadě případů z nároků na některé dávky sociálního státu, nebo je spojeno s nevýhodami při jejich čerpání (Mareš 1999, s. 51). 3.2 Sociálně vyloučení (bezdomovci, chudí lidé, nezaměstnaní) Podle Mareše dojímají bezdomovci majoritní populaci mnohem méně než ostatní důsledky chudoby. Veřejnost totiž chápe bezdomovce jako kriminálníky, alkoholiky, lidi s nedostatkem vůle a lidi ignorující sociální řád. Bezdomovci nejsou lidé spící na ulicích, ale také lidé žijící v nevyhovujících, nejistých nebo nebezpečných podmínkách. Mareš soudí, že lidi nezbavuje domova jen sociální nepřizpůsobivost; relativně velký a rostoucí počet bezdomovců je důsledkem strukturálních problémů, jako je nedostatek levných bytů, vysoká nezaměstnanost a rostoucí úroveň chudoby. Bezdomovství je více 12

14 než nedostatkem přístřeší a více než chudobou. Je součástí širšího procesu marginalizace, založeného na neschopnosti bezdomovců participovat na způsobu života, který je standardní pro většinu populace (Mareš 1999). Podle Mareše existuje kromě viditelné chudoby (nejviditelnější jsou bezdomovci) i skrytá chudoba. Jde o chudé, kteří neuplatňují svůj nárok na dávky sociální pomoci (důsledek nekompetentnosti některých chudých, obavy ze stigmatizace, hrdost, nezájem o pomoc majoritní populace). Paradoxně lze ke skryté chudobě počítat i její nejviditelnější složku: bezdomovce. Ti jsou nejviditelnějším projevy chudoby na ulicích, ale patří k nejméně viditelným v oficiálních statistikách (Mareš 1999, s ). Jaká je míra exkluze vybraných sociálně problémových skupin? Tuček se zabýval vztahem Čechů ke třem sociálním skupinám: k bezdomovcům, homosexuálům a chudým. Zjistil, že bezdomovství lidé obvykle spojují s drobnou kriminální činností, alkoholismem či jinou drogovou závislostí. Ve srovnání s evropskými zeměmi jsou Češi ve vztahu k bezdomovcům daleko méně tolerantní. Naopak vztah k homosexuálům je výrazně tolerantnější než jinde. Co se týká vztahů k chudým, i když rozdíly mezi bohatými a chudými vyvolávají ve společnosti určité napětí, jde spíše o všeobecné hodnocení, nikoliv o vyloučení či vytěsnění jednotlivců či jejich rodin postižených chudobou či nezaměstnaností z přátelských či sousedských vztahů, ovšem pokud jejich situace nespojuje s nálepkou bezdomovství či příslušnosti k problémovým etnikům (Tuček 2008, s. 101). S tím souvisí otázka, co si myslí Češi o tom, proč jsou u nás lidé, kteří žijí v nouzi. Podle Tučka Češi v mezinárodním porovnání řádově více (jako jediní) zdůrazňují na prvním místě lenost a nedostatek pevné vůle (Tuček 2008, s. 123). Závěr Soudržná společnost je společností, která nikoho nevylučuje z životních šancí. Německý sociolog Ralf Dahrendorf dospěl už na konci 80. let 20. století k závěru, že se v moderních společnostech, které přešly od průmyslových společností práce ke společnostem informací a služeb, objevil nový konflikt, konflikt o rozdělení životních šancí. Životní šance se podle Dahrendorfa skládají ze šancí volby (jedná se jednak o možnosti volit, které jsou dány občanskými právy, jednak o to, mít z čeho volit, což se týká zejména materiálního zabezpečení a společenského blahobytu) a z kulturních vazeb, které dávají volbám smysl a význam (Dahrendorf 1991). Podle Dahrendorfa je konflikt o rozdělení životních šancí individualizovaným konfliktem těch, kteří mají omezené životní šance. Jedná se o sociálně vyloučené a vylučované lidi, tedy o lidi nejenom bez zaopatření případně dokonce oprávnění, ale také o lidi bez kulturních pout. Sociálně vyloučení prožívají svou situaci jako osud, chybí jim naděje na úspěch, čímž se jejich situace výrazně odlišuje od třídních konfliktů ve společnosti práce, protože požadavky organizovaného dělnického hnutí měly naději na úspěch. Sociálně vyloučení nejsou na rozdíl od dělníků společnosti práce schopni žádné organizace (Dahrendorf 2007). Dahrendorf soudí, že individualizovaný konflikt ve společnosti informací se projevuje ve zvyšování kriminality, případně v opouštění společnosti, která se nám nezamlouvá (úniky k drogám, sektám, ale také k bezdomovství). Je tomu tak v důsledku toho, že informační kapitalismus je světem bez kulturních vazeb, tedy světem bez opor v hodnotách a společenských normách, které by měly být základním zdrojem solidarity a společné víry v to, že žijeme v dobré společnosti. 13

15 Produktivita informačního kapitalismu není založena na množství práce, ale na nových technologiích, na vědění, na vysoké kvalifikaci a na schopnosti zacházet s informacemi. Ve společnosti informací ubývá nekvalifikované nebo málo kvalifikované práce. Novou bídu a novou nezaměstnanost nelze vyřešit ekonomickým růstem, neboť ekonomický růst je založen právě na ubývání nekvalifikované a málo kvalifikované práce. Jedinou vstupenkou (oprávněním) k životním šancím je kvalifikace. Novou nezaměstnanost a novou bídu však nemůže vyřešit ani vzdělávací systém, neboť ten je nastaven tak, že ti, kterým chybí přístup, motivace nebo síly, jsou z něj vyloučeni (Dahrendorf 2007). Podle Dahrendorfa je základním znakem individualizovaného moderního sociálního konfliktu jeho rozptýlenost a všudypřítomnost. Z toho důvodu nazývá Dahrendorf informační společnost společností bez opor (bez kulturních pout), na kterých by měl stát sociální řád. Možnost existence nového řádu je závislá na tom, aby mělo co nejvíce lidí možnost volit, aby mělo z čeho volit a aby se podílelo na utváření společně sdílených kritérií toho, co volit (Dahrendorf 2007). Použitá literatura a zdroje DAHRENDORF, R Moderný sociálny konflikt. Eseje o politike slobody. Bratislava: Archa. DAHRENDORF, R Hledání nového řádu. Přednášky o politice svobody v 21. století. Praha Litomyšl: Paseka. HRADECKÝ, I. A KOL Definice a typologie bezdomovství. Praha: Naděje, o.s. MAREŠ, P Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: SLON. MAREŠ, P Sociální exkluze a inkluze. In SIROVÁTKA, T. (ed.) Sociální exkluze a inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: MU, s TUČEK, M. (ed.) 2008 Soudržnost v diferencující se společnosti. Praha: SoÚ AV ČR. VODÁKOVÁ, A Žena sociologická. In VODÁKOVÁ, A., VODÁKOVÁ O. (eds.) 2003 Rod ženský. Kdo jsme, odkud jsme přišly, kam jdeme? Praha: SLON, s Evropská sociální charta, dostupné z cit. dne Národní akční plán sociálního začleňování , dostupné z cit. dne Sociální soudržnost, dostupné z cit. dne

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Občanská poradna Pardubice o.s.

Občanská poradna Pardubice o.s. Občanská poradna Pardubice o.s. Obsah: 1. P O S L Á N Í O R G A N I Z A C E... 3 2. O B Č A N S K Á P O R A D N A V R O C E 2 0 0... 3 3. S T A T I S T I K A 2 0 0... 4 4. S T A T I S T I C K É V Ý S T

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování pro těhotné ženy a matky s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, a nejsou ji schopny vlastními silami vyřešit a jsou

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí ETHOS v prostředí České republiky Mgr. Ilja Hradecký Vnímání očima veřejnosti PODLE AKČNÍHO PLÁNU: nejmenší podporu z veřejných zdrojů si zaslouží bezdomovci 83 % dotázaných vnímá bezdomovce jako problém

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a

Veřejný závazek. Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a Poslání: Veřejný závazek Posláním služby je podpora a zajištění ubytování, v nepřetržitém provozu, pro těhotné ženy a matky s dětmi z Českého Těšína a celé České republiky, které se ocitly v tíživé životní

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Sociální poradenství je již devátým rokem upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V rámci tohoto zákona je rozděleno na základní sociální poradenství

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Popis výchozí, současné situace sociálně vyloučených romských lokalit Město Velká Bystřice

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Sborník abstraktů z diskusního setkání Consulte, o. s. pořádá pod záštitou místostarosty Města Horní bříza 8. 11. 2012 od 13.00

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

20. října 2014, Praha Mezinárodní kulatý stůl "SÓLO RODIČE" JUDr. Jana Seemanová

20. října 2014, Praha Mezinárodní kulatý stůl SÓLO RODIČE JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Legislativa Čl. 32 odst. 1 Listiny i základních práv a svobod Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zláš Zvláštní ochrana dětí a mladistvých ldi ýh je zaručena. č 3 odst.

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více